ROK 1970 Konsolidace, výmna lenských legislativ KS Tento rok uplynul ve znamení další konsolidace a pod dojmem výmny lenských legitimací strany. Naše VO KS má 60 len, pedseda je osvdený František Vašut, len SNB v dchodu 111, jednatel Jan Pastorek 46 a hospodá X. Slaviinský, horník v dchodu z Knhy. Výbor má len, kteí se scházejí pravideln ke schzím. Pohovorm s leny strany pi výmn lenských legitimací byl pítomen zástupce OV KS s. Václav Vs. Ze strany byli vyloueni 2 lenové, lenství ve stran byli zproštni 2 lenové. Školení len vedl s. Robert Vítek, pednášel ed. Jindich Kysuan. Obnova MNV Obnoven byl též místní národní výbor. Funkce pedsedy MNV byl zproštn Metodj ervený, protože byl vylouen ze strany. Z MNV odchází dlouholetý len rady Bedich Fiurášek a poslanec Ondej Ondryáš, pedseda komise veejného poádku a kdysi zamstnanec MNV. Po 40 letech funkce tajemníka MNV odchází zasloužilý Michal Bernátek 194, pro stáí. Noví funkcionái 1. bezna 1970 nastupují noví funkcionái MNV : Pedsedou zvolen Jan Pastorek 46. Jmenovaný se narodil 3. srpna 1928 v Prostední Bev v starousedlé zemdlské rodin. Jeho dd byl lenem obecní rady. 3 tídu mšanské školy vyšel v Horní Bev. Pracoval doma v zemdlství, pak na šacht v Ostrav. Po vykonání základní vojenské služby zstal v další služb 2 roky jako rotmistr z povolání. Po návratu z vojenské služby nastoupil do Z Strakonice jako lešti kov a seizova. V roce 1966 se vrátil a byl zamstnán v Tesle Rožnov jako seizova. Tajemníkem MNV byl zvolen Václav Fiurášek 39. Narodil se v Prostední Bev 28. záí 1946 také v starousedlé rodin. Jeho otec pracuje v zastupitelských orgánech celý život. Již jako malý chlapec získal si slávu i mimo naši obec jako lidový vyprav. Základní devítiletou školu vyšel v Horní Bev. 3 léta byl v Ostrav v uení obor mechanik mících pístroj. Na vojn dosáhl hodnosti desátníka. Po návratu byl zamstnán jako mechanik v závod Deza ve Valašském Meziíí. Pedsedou komise veejného poádku stal se Slaviinský. MNV konal pravidelné schze pléna i rady, které mly dobrou návštvu funkcioná i oban. Komise školská projednávala povolování zábav, stav výchovy a kultury v obci. Místní lidová knihovna má svazk, mla výpjek a svazk bylo peazeno do stediskové MLK v Rožnov p. Radh. Komise stavení se zabývala stavbou prodejen U mostu a v Bacov. Vodovod v Bacov V Bacov byl zízen skupinový vodovod bratry Rky 271.
Pée o dchodce Komise sociáln zdravotní starala se o hygienu v obci a životní úrove dchodc. V první jednorázové podpoe bylo podleno 9 dchodc po 100 Ks. V druhé mimoádné podpoe z doplkové pée bylo podleno 37 dchodc po 200 Ks. V tetí mimoádné podpoe po 200 Ks 36 dchodcm. Na vánoce bylo rozdleno 41 dchodcm po 100 Ks až 300 Ks. 6. bezna bylo navrženo 48 dchodc na zvýšení dchodu pro dosažení životního minima. Marie Galanová byla umístna v domov dchodc. Trestnost Komise veejného poádku projednala tyto pestupky : Podle 19 projednáno 34 pípad, jiných 32 pípad. Je to o 12 pípad mén než v roce 1969. Od VB bylo pedáno 37 pípad. V 11 pípadech byl spáchán pestupek pod vlivem alkoholu. Letos nebyl ani 1 pípad u mladistvých. Komise dohlížela na poádek pi zábavách, poádala prohlídky veejných budov, objekt JZD a komín. Komise zemdlská JZD prožilo poslední rok samostatnosti za pedsednictví Metodje erveného, bývalého pedsedy MNV. V produkci se umístilo na 5. a 6. míst v okrese. Bylo dosaženo 9,20 l prmrné denní dojivosti. Masa odevzdáno 280 q, ímž úkol splnn na 110%. Brambor dodáno 680 q tj. 2 vagóny navíc. Skotu bylo 167 kus, z toho 65 dojnic. Dojiek bylo 5 a pracovaly na 2 smny, 1 dojika z nich na polední stídace. Jmenovit to byly : Orlová, Machálková, Jiina Ondryášová, Ludmila Bernátková a na stídaku Aloisie Vachnová. 2 lidé pracovali na krmném odchovu býk. Traktoristé : Jií Juroška 25, Mikulenka František ml. 237, Mikulenka Jan 166, Chudj Jaroslav a pro pásák Smolák Jan 233. V záloze byli ješt Josef Krištof 312 a Jaroslav Ondryáš. Družstevník bylo celkem 66, z nich 45 výkonných. Z družstva vystoupili : Jan Mohyla 173 a Machálek 244. Zakoupen byl velkoobjemný vz za 50 000 Ks. Družstevníci obdrželi za práci pevnou odmnu 20 Ks denn. Za práci ve volnou sobotu a nedli obdrželi píplatky. Podle Petra Maliny si mohl vydlat družstevník msín 1 300 1 400 Ks, dojiky pes 2 000 Ks. Úetní uzávrka skonila aktivem 38 000 Ks. 450 000 Ks dluh vázlo z doby pedešlého pedsedy. Chov plemeník býk je u Vladimíra Kištofa 57, který též jediný v obci chová prasnici. Poplatek z krávy iní 90 Ks. Kultura Oslava 1. máje byla pro Horní a Prostední Bevu na našem hišti. Proslov ml s. Peiva. Snhová vánice oslavu pekazila. Poádány 3 pednášky : Ovocnáské es. svazem zahrádká, veterináská : Tuberkulosa skotu a JUDra Nejedlého : Ochrana socialistického a soukromého vlastnictví, ddické a majetkové právo.
25. výroí osvobození RA, partyzánská obec Oslava 25. výroí osvobození Rudou armádou byla u Zavadilky s lampiónovým prvodem, proslovy, hudbou. Oslava 40 let trvání požárního sboru byla 12.7.1970 v hotelu Beva. V programu byla slavnostní lenská schze, udlení vyznamenání zakládajícím lenm, vyhodnocení len požárního sboru, okrsková soutž. I v Knhyních probhla požárnická soutž. 12. a 13. záí 1970 uspoádána byla na Pústevnách pro všechny 3 Bevy Mírová manifestace k 25. výroí naší vlasti, kde bylo Bevám udleno státní vyznamenání a titul partyzánská obec. Slavnosti se zúastnili stranická a vládní delegace, sovtští hosté, zástupce ÚV SPB a 1. eskoslovenské partyzánské brigády Jana Žižky. V nedli pokraovala manifestace na Horní Bev odhalením památníku sovtským hrdinm a odhalení pamtní desky partyzánm na Martináku. Slavnost byla ukonena v nedli odpoledne na Dolní Bev. Tento obrovský podnik ídil štáb za vedení Jindicha Kysuana. SSM uspoádal setkání mládeže na Pústevnách. Obané se hromadn úastnili 4 pedstavení Tšínského divadla na Horní Bev, 1 zájezdu na divadlo do Gottwaldova. T. J. Sokol uspoádal sportovní odpoledne. SPB navštívil památná místa odboje. Dobe bylo navštvováno stranické školení. Ples bylo 7, taneních zábav 27, 11 taneních veírk JZD za úinkování nové hudební skupiny Jar. Juíka.
Sítání lidu, dom a byt Bylo provedeno 1. prosince 1970. Výsledky : Výmra obce : 23,46 km² Obyvatelstvo bydlící : 1 826, muž 894, žen 932 = 51% žen, na 1 000 muž 1 043 žen Doasn pítomných : 226 Zamstnáno : 51 Studenti : 2 Ostatních : 173 Úhrn pítomného obyvatelstva : 1 972 Na 1000 obyvatel pítomných pipadá 1 080. Hustota obyvatelstva na 1 km² : 77,8 Úbytek bydlících vzhledem ke sítání lidu 1961 : - 37 Vkové složení obyvatelstva : Roky 0 2 3 5 6 15 16 17 18 34 35 59 Více než 60 Poet 92 84 338 86 489 480 257 Obyvatelstvo v % : Roky : 0 15 = 28,1% ; roky 16 59 = 8% ; nad 60 let = 14,1 % Osoby ekonomicky aktivní celkem 857, a to 469 muž a 388 žen. Procento žen : 45,3% V zemdlství pracuje 75 osob = 8,8 % Osoby ekonomicky aktivní pracující 314, což je 36,6% V okrese mimo obec bydlišt : 470 = 54,9 % Mimo okres bydlišt : 73 = 8,5 % Poet pracujících v zemdlství na 100 ha = 11,9 % Národnost : 1 826 eská, 5 slovenská, 1 polská Poet spolen hospodaících domácností : 469 s potem len : 1 2 3 4 5 6 7 43 86 80 103 78 51 28 9,2 % 18,2 % 17,1 % 22 % 16,6 % 10,1 % 6 % Poet dom celkem : 432 Trvale obydlených : 411 Jen obas obydlených : 10, z nich na rekreaci : 10, neobydlených : 11 Poet byt : 415, trvale obydlených : 411, neobydlených : 4 Trvale obydlené domy podle druhu a doby stavby : trvale obydlené domy : 411 Kanalizace : O. Rodinné domky : 205 Zemdlské usedlosti : 195 Bytové domy : 1 Ostatní budovy : 9 Provisorní stavby : 1 Stavno : Ped r. 1870 : 36 1946 1960 : 93 1870-1899 : 45 1961 1965 : 54 1900 1945 : 153 1966 1970 : 30
% byt postavených v dob : ped r. 1900 : 19,7% 1900 1945 : 37,2 % 1946 1960 : 22,6 % 1961 1970 : 20,5 % Trvale obydlené byty podle velikosti : Poet trvale obydlených byt : r. 1961 : 414 r. 1970 : 411 1970 : jen obytná kuchy : 24 pokoj bez kuchyn : 1, pokoj i kuchyn : 87 2 pokoje bez kuchyn : 1 2 pokoje a kuchy : 178 3 pokoje : 64 4 pokoje : 53 celkový poet obytných místností : 893 plocha byt celková 24 791,4 m² vlast. obytných místností : 15 394,2 m² V % : jen obytných kuchy : 5,8 % 1 2 3 4 pokoje 22,1 % 43,6 % 15,6 % 12,9 % Na 1 místnost bydlí osob : 2 Trvale obydlené byty podle vybavení : Celkem : 411, ústední topení : 49, koupelna : 99, vodovod : 153, elektina : 180, ohíva vody na elektinu : 19, ohíva vody plynem : 1, kuchy se sporákem : 41, kuchy s plynem : 15, teplá voda z mimobytového zdroje : 4 Pedmty dlouhodobé spoteby a rekreaní možnosti domácnosti : Elektrická praka : 305, chladnika : 172, kuchyská linka : 9, kuchyský robot : 12, vysava prachu : 81, televisor : 259, motocykl : 79, osobní auta : 39, garáž : 5 Výsledky podle ástí obce : Dom celkem Trvale obydlených Trvale obydlených byt Bydlících obyvatel Adámky 37 30 30 141 Bacov 95 95 95 441 Knhyn 84 70 70 291 P. Beva 202 202 202 884 V Huti 14 14 14 69 Sítacími komisai byli : Vladislav Krištof 76, Michal Maceek 40, Marie Chrbjátová a František Vašut 111. Hlavním sítacím komisaem byl Julius Fiurášek 39. Poznámky ke sítání lidu a byt : Úbytek obyvatelstva zaznamenává i naše obec. Píina je ve sthování rodin do prmyslových center u nás do družstevních byt v Rožnov p. Radh. i v nižší populaci. Poklesem populace se zabývá i vedení státu a v tisku se objevuje starost, že v dohledné dob se sníží poet lidí v produktivním vku a zvýší se poet lidí v produktivním vku a zvýší se poet dchodc. Jako píina poklesu populace se uvádí více dvod : nedostatek byt, málo sociálních zaízení pro dti pedškolního vku,
zamstnanost žen aj. Jest vidti, že hlavní dvod snížení populace je v nezamstnanosti žen. Pée o dít znamená mnoho nevyspaných nocí, bhání k lékam, zvýšení práce (praní, vaení), nemožnost k zábavám aj. Musí-li žena vstávat ve 4 hodiny k autobusu a pijede ve 3 ½ (15) hodiny unavená z práce, kde musí podat stejný výkon jako muž (dsledek rovnoprávnosti), jaké jsou to nároky na slabší bytost oproti muži, aby dlala 2 smny : jednu v továrn jako dlnice, druhou doma jako hospodyn. A ta sociální zaízení pro dti. V naší obci pro rozlehlost by takové jesle i mateská školka nemohly být pro vzdálenjší matky použitelné. Pozorujeme-li v Rožnov v hluboké noci a zimním mrazu o ½ 6 hodin (díve) bžící ženy s plaícími nemluvaty v koárcích i vtšími caparty do sociálních zaízení, zamyslíme se, jaké bude nervové a duševní zdraví tchto dtí, až vyrostou? Potom odborníci psychologové odmítají sociální zaízení pro nejmenší dti a zdrazují výchovu matinu, nebo pro vývoj myšlení a ei mateskou péi nic nenahradí. I v naší obci ke škod dtí velmi málo žen kojí dti, toto nahrazují Sunarem( = sušené mléko). Ženy má nárok na 26 týdn mateské dovolené a od 1.7.1970 mže obdržet ješt po dobu 1 roku mateský píspvek. Mladí i starší rodie se zrození dtí vyhýbají a dít se narodí, když chinin, antigest a jiné prostedky selžou. Máme tu pípady, že si proto dti pinesly na svt nenapravitelné defekty. Kdysi povstný 144 také padl a je zákonem povolena interrupce ( = umlé perušení thotenství v nemocnici), kterého v naší obci používají ron v 15 20 pípadech dle zdravotní sestry. Obvyklými se stávají rodiny s 1-2 dtmi oproti stavu ped 30 lety, kdy rodina s 10 dtmi nebyla nic neobvyklého (13 Kachtík, 12 Paenic.) a v byt s 1 2 místnostmi! Ženy tenkrát nepracovaly v továrnách, vedly jen domácnost, muži tžce shánli zamstnání, rodinných pídavk nebylo. Oproti dnešku bylo i dosti svobodných matek ( zavitka ), které byly v opovržení a jejichž život byl tžký. Lidé chtjí požitek bez bolestných následk. Rozvodovost manželství, která zpsobuje destrukci spolenosti a nií mladou generaci nenalezla v naší obci pdy, a vrnost manželská znan mizí. Za posledních 10 let byly asi 3 rozvody. Mnozí obané jsou toho mínní, že morálka má tendenci klesající. Jako píina se uvádí mizení zábran, jako byly : stálá pítomnost rodi (nezamstnanost), veejná mravnost, stud (zvlášt u dívek), úcta k starším lidem a vbec ke lovku, náboženství, láska k lidem aj. Minulost však nebyla nikterak ideální. Zamstnání obyvatelstva. V zemdlství jen 8% lidí. Ped 30 lety to bylo naopak. 90% našich oban žilo z pdy naší vesnice (nechci íci ze zemdlství, protože i bezzemci si vyprosili u vtšího rolníka aspo záhon na brambory, které pak byly s kozím mlékem nebo zasmaženou polévkou hlavní potravou). Dnes je naše živitelka Tesla Rožnov (zásti i Loana (díve Mop) a jiné závody), kam autobusy svážejí na 2 3 smny dlníky ze Slovenska, Beev, Karlovic a Hrozenkova, Bystic, Vide, Zašové ili z blízkého i širšího okolí Rožnova. Dnes tam pracují všichni rodinní píslušníci, celé rodiny i zemdlské, a proto se nedivme, že je u nás tolik aut, motocykl, televisor, tolik nových vilek a domk, tolik milión tržby v prodejnách a pohostinstvích. Roste náronost v bydlení, jídle a odívání (v tchto se od konce 2. svtové války vesnice vyrovnala mstu) a s ní roste i nespokojenost. Lidé jsou i pro malé nedostatky popudliví, roste poptávka po tuzexovém (bony!) a zahraniním zboží. Domkm našich dlník se nevyrovnají vilky mšan ped 30 lety. Tenkrát se tžko stavlo, a když, tak malé devné chaloupky nebo tluenice, v nichž byla namnoze 1 místnost, když byly lepší prostedky, tak 1 kuchy, 1 svtnika a komrka. V byt se vailo pro dobytek, a nkdy se tu umístilo i prasátko nebo husa i slepice na vejcích. Spalo se na pd, na chlév v sen i ve chlév v list (steli) nebo na pohráde. Dnes nezbytné koberce a záclony bývaly jen u pán. Dnes vžité pezouvání bylo úpln neznámé. Oblékání ped 30 lety se rozlišovalo panské a obyejné. U našich žen to byla sukn, jupka (halenka) nebo kordlka, na hlavu šátek a za nepohody nebo v zim celé tlo zahalil šál, který dnes už neuvidíme. Tak se chodilo i v nedli do kostela. Která by se oblíkla po pansky tj. v mstských stizích, sklidila by odsouzení celé vesnice. Dlouhé ženské kalhoty neexistovaly. Dti v pedškolním vku chodily ve šlep. Chlapci dostali kalhoty a kabátek až ve 4 5 letech. Žáci i mužové mívali šaty na všechno z laciného cajku. Žaky chodily ve šlep, nebo jako dosplé ženy. Svrchníky neexistovaly, jen hospodái mívali krátké kabáty, asto z houn. Soukené šaty svátení kostelní
vydržely celá desetiletí. Šaty se ddily po starších sourozencích, a asto byly samá záplata ( zalátované ). Uitel ve škole pochválil žáka, že má šaty pkn zaplátované, že mu nevynívají holá kolena, lokte i zadek, což se asto stávalo. Obuv se velmi šetila. Ženy (nkdy i muži) chodívaly v lét do kostela bosy, boty zavšené pes rameno, až ped kostelem se obuly. Žáci chodívali do školy bosí, zjara jakmile stál sníh a na podzim až do mrazu a snhu. Kroniká jako žák 3. mšanky šel jednoho teplého prosincového dne do školy z Vigantic do Rožnova také bosý. Každý si ohlížel podrážky, mastil je, aby se nedely, nebo na nové nebylo. Dnes má každý a každá oban adu oblek a obuvi, podle diktátu souasné módy. Stará obuv se pálí, šaty také, nebo se dávají do sbru. Prádlo se již také dávno nelátá (nezaplatovává). Nikdo již nemá jen 2 košile : jednu na všední a jednu na nedli. I pevlíkání na noc do pyžama se vžívá. Vyrovnávání oblékání mezi mstem a vesnicí poalo po druhé svtové válce. Minisukn (dlouhé asi na pí) a zvonové kalhoty se v naší obci také objevily. Dnes obvyklé u nás malování tváe, barvení vlas, kouení žen byly ješt za druhé svtové války na vesnici v nejvtším opovržení a ošklivosti. Náš oban si odplivl, když vidl kouil cikánku. Dnes již naše mladá dvata kouí. Jak neblahý vliv to bude míti na potomstvo! I v jídle již se vyrovnaly rozdíly mezi mstem a vesnicí. Není již panských a obyejných jídel. Jídelní lístek je jednotný! Nedobrý zjev je mlsání žák. Pozoroval jsem, že žáci si nosili denn i nkolik korun, za které si kupovali v místních prodejnách nebo na Horní Bev v cukrárn cukroví. Kroniká když v dtství chodíval do Rožnova do kostela, utratil 10 halé za nkolik msíc za tvereek okolády, které bylo na stáncích na námstí plno. Kolik automobil dnes zásobuje prodejny. S. Kubiš (75 let) vzpomíná, kterak zásoboval obchod v Knhyních nošením zboží na zádech. Mladíci dív byli bez penz. Jen co dostal nkolik Ks od rodi na pou nebo do kostela, když celý týden pracoval na poli. Dnes má mládež penz dost a asto se za n opíjí na taneních zábavách. Truchlivý je i pohled na lidi v prodejnách, když odnášejí plné tašky vína, likér, o pivu nemluv. Dív, když si hospodá rád posedl v hospod u osmiky nebo žedlíku bílé goalky a poruil i jiným, odnášela to bídou rodina nebo i ztráta nemovitosti nebyla vzácná. Dnes pi dostatku penz stoupá spoteba lihovin. Jenže pití alkoholu odnáší potomstvo ddiností špatným nadáním, špatným duševním, nervovým i tlesným zdravím. Následky pití alkoholu se projeví obyejn v 3. pokolení. Vda a technika jsou dnes obrovsky rozvité a stále rostou, proto se uivo pesunuje z vyšších do nižších roník. Nároky na studiích jsou obrovské a stále rostou, takže je, teba dobrých nerv a nadání k osvojení uiva. Budeme-li tak hospodait s duševním a nervovým zdravím, bude tu vda a technika a nebude lidí, kteí si je budou moci osvojit. Bohudíky, že ješt narkomanie je u nás cizí. Zdá se, že pesyceného, zdegenerovaného bílého lovka vystídá hladový barevný lovk, který žije prost, jednoduše, stízliv. Hygiena je na výši, což pisplo k potlaení infekních nemocí. Pezouvání do r. 1950 nebylo ani ve školách. Žáci sedli v lavicích v botech, v kterých pišli do školy. U oban umyvadlo, to bylo panské zaízení. Lidé se myli tak, že si naléval vodu z hrnku na ruku, umyl si ruce, pak tvá. Mylo se v byt na podlahu nebo venku u chalupy. Do pl tla, po pás tj. krk a prsa si myli lidé v hrotici, kterou postavili na židli. A to v nedli, když šli do kostela. Celé tlo si koupali v lét v Bev. Doprava. Kdo ml jízdní kolo, to byl takový pepych, jako dnes auto. Dlníci chodili do práce pšky na stavbu cesty na Hlavatou, Beskyd, k hrazení bystin do Rožnova. Dnes ekají lidé u Šír, že se svezou autobusem k bacovské škole. Letos máme v obci 340 dchodc. Díve byli výmnkái, obecní chudí a žebráci. Kolik kiku, svád a slz bývalo stran výmnku. Dnes má každý staec od státu zajištn pevný obnos msín, ímž odpadá tíha stáí. Potebuje-li starý lovk obsluhu a nemže ji dostat od dtí a píbuzných (zamstnání) jde do domu dchodc (Zašová, Frýdlant aj.) Srovnejme též dnešní zaízení domovy mládeže pro un s minulým stavem. Ue byl umístn v rodin mistrov, musil chovat dti, pomáhat v domácnosti. íkalo se : Ue je mue.
Lékaská pomoc Dnes noní službu konající léka projíždí sanitkou pes vesnice celou noc a na telefonické zavolání do UNZ v Rožnov i do hodiny navštíví nemocného, s kterým to mnohdy ani není tak vážné. Díve si musil lékae každý platit sám, a proto se lidé léili domácími prostedky (ken na zapálení plic a horeku, pavuiny na ránu atd.) Lékae volali až pi smrtelném onemocnní. Když jel MUDr. Peschl z Hutiska na bryce k nkomu, íkali : S tím už je zle, doktor k nmu jede. Nemocnici si musil každý zaplatit sám, byl-li chudý, musila za nj léebné zaplatit obec. Bohatý si v nemocnici zaplatil druhou tídu, což ho opravovalo míti vlastní svtnici a lepší lékaskou péi. První zubní technik byl v Rožnov asi r. 1930. Lidé si trhali zuby sami. Mnoho chodili zuby trhat Milce Stavinohové pak Zemanové. 60, která mla na trhání zub pelikán = železné vratidlo, z doby husitské. Rekreaní oblast Bevy V posledních letech prožíváme hotovou invazi mst, zvlášt Ostravy do našich hor. Mšané, úedníci, emeslníci a dlníci dobe placených profesí hledají tu istý, zdravý vzduch, soukromí, samotu, klid. A tak vidíme horené stavní chat, vekend. Nákladní i osobní automobily na steše pivážejí stavební materiál a ve volnou sobotu a nedli je tu plno stavebního ruchu. V Bacov daroval Emil Fárek 1 ha pozemk na chaty a vyrostlo tu už vekendové msteko. Na rozdíl od minulosti není to ku prospchu místních obyvatel. Díve mli Bevané dosti hub a lesních plodin. Dnes nejen chatai ale i picestovavši desítkami ba stovkami aut z Ostravy zaplaví ješt za tmy zdejší údolí a celé zástupy prohledávají pod každým smrkem, keem, louky u lesa, hmatají rukama po mechu a než se Bevané probudí, jsou houby vysbírány. Vezmeme-li v úvahu ješt 14 rekreaních zaízení, nkolik tábor mládeže, musíme konstatovat, že náš kraj je rekrean pedimensovaný. Školství Úrove školství nepomrn stoupla. Mšanská škola byla i pro naši obec postavena na Horní Bev r. 1930. Naše pedstavenstvo obce se postavení ubránilo (3 lenové rozhodli). Ješt ve válku chodilo tam z naší obce jen nkolik žák. Všichni vycházeli jen obecnou školu v našich malikých školních budovách. Škola svádla tžké boje o školní docházku. V dob špikových polních prací zely tídy prázdnotou. Krom zimy byla astá omluva žák : Já jsem musíl pás. Školy byly vybaveny jen nkolika obrazy a malou knihovnikou. Žáci si nosili na obd erné bramborové placky. Njakou stokorunu vnovala na vaení polévek Okresní pée o mládež v Rožnov. Na vánoce byli nejchudší žáci podarování i souástkami odv. Jiné tžkosti mla škola s opaováním školních knih, pomcek a poteb, které dnes dostávají zdarma od státu. Ješt v r. 1950 svádl inspektor Tká tžké boje s obany z Bacova, kteí nechtli posílat dti do mšanské školy, která se stala povinnou pro všechny dti. K lopat a krompái mšanky nepotebuje, íkali. Dnes, kdy vdecko technická revoluce a zvláš na vdu nároná práce v prmyslu nutn vyžaduje vyšší vzdlání, obrátilo se i myšlení lidí. Dnes stoupá náronost ve školní výuce, nebo vda a technika se neuviteln rychle rozvíjí. Jestliže nám na uitelském ústav jen mikroskop ukazovali, dnes na Horní Bev v ZDŠ si každý žák sám mikroskopuje, každý žák samostatn dlá laboratorní chemické pokusy, každý žák má elektrotechnickou soupravu. Vybavenost škol je v každém smru nesmírná. Jsou to statisícové ba milionové obnosy. Každý oban má neomezené prostedky k svému rozvoji po všech smrech zdarma od státu, což v minulosti si musil platit každý sám.
Usnadnní práce, odstranní diny Jak tžká bývala práce v lese : kácení runí pilou, nakládání klád na vz pomoci líb, závitk, což vyžadovalo mohutnou chlapskou sílu. Motorová pila dnes vyžaduje minimální námahu, klády se samy naloží na auto pomocí lan. Kolik vytrpli lidé a hospodáská zvíata (krávy) vyvážením hnoje do svahu, oráním, kolik se lidí nalopotili s motykou na rolích, na bramborách. Celou zimu se ozývalo mlícení obilí se stodol. Dnes si pracovník sedí v nakladai, na traktoru, v kombajnu a jen bez námahy ídí stroj. A co ve stavebnictví dalo práce výroba cihel, výroba malty v garbovni a doprava materiálu run, pšky po lešeních na kolekách. Dnes jsou míchaky na maltu a betonu, výtahy, stavby a panel. Náboženství Blahobyt, popularizace vd a náboženství. Ateistické vedení státní a školy nese plody. Ješt ve válce jsem pozoroval, jak v nedli manželé chvátali na ranní mši a poklusem je doprovázeli jejich pedškolní caparti. Obdivoval jsem, že to vydrží na Hutisko 5 km. Na hrubé mši bývalo celé prostranství ped oltáem zaplaveno školními dtmi. Dnes i o takových vánocích zeje místo ped oltáem prázdnotou je vzácnost, když se tam objeví dít. Velká hanba byla v nedli ezat díví a je sekat (rúbat). To se nikdo neodvážil, zvlášt dopoledne, kdy je mše. Dnes toho tluení a pracovního ruchu je tolik, zvlášt na stavbách a už se nad tím nikdo nepozastavuje. V Knhyních se dokonce v nedli provádjí polní práce. V rodinách již zanikly motlitby ranní, veerní, polední. Andl Pán ped jídlem a po jídle. Ptáme-li se mladších lidí, i takových padesátník na dogmata, již se málo ví a neví. Kultura To je vzácné, eho je málo. Pemíra kultury vede k pesycení. Dokud neexistoval rozhlas, jak rádi jsme si poslechli teba harmoniku, vergel (kolovrátek), cikány na houslích, šumae. Svátek byl, když se na vesnici objevila dechová hudba. Též Medvd ze Zubí chodil s gramofonem s velikou troubou. Dnes za malého povšimnutí se z každého koutu ozývá radiový pijíma a byl-li ješt nedávno úzký, nmý film vzácností, televisor je všední vcí. Pro tení by byla nálada, jenže je málo asu pro pemíru zamstnání. Z tchto dvod upadlo i ochotnické divadlo a valašský krúžek. Za to nové domy vyrstají jako houby po dešti pod dovednými rukami místních oban. Po první svtové válce byly velmi navštvovány schze a pednášky, které poádaly politické strany. Nával býval i na pednáškách hospodáských, zemdlských, které poádala zimní zemská hospodásko lukaská škola v Rožnov a pednášíval asto editel této školy poslanec NS Emanuel Vencl. Ten byl svými žáky zbožovaný. Z naší obce školu absolvovali : Josef Mikulenka 20 fojt, Rudolf Jureka 29, Antonín Baroš. Absolventi této školy mívali každoron sjezd v Hážovicích v hostinci Na lipové. Byla to vesnická elita. Dnes pednáškovou innost koordinuje odbor kultury ONV ve Vsetín. Tento má zajištny ady eník z nejrznjších obor i finanní zajištní, jenže zájem o pednášky je malý. Díve bývala hospoda škola hospodá. Kdo neml po vojn, nesml se tam zdržovat, jmenovaní hosté ho vyhnali. Dnes se mládež ráda zdržuje v hostincích, a místní hotely, zvlášt pes léto, jsou zaízení Jednoty LSD pro letní hosty. Na zábavách tu hrává dechová hudba a jazz band (džes). Mládež má v oblib vískavý hysterický big beat. Oblíbeným nástrojem mládeže je kytara i harmonika chromatická. Heligonek jež není. Dosáhli jsme odvkého snu utlaovaných : rovnosti lidí. Na vesnici není pyšných bohatých sedlák a opovržených hofer (nájemník) i nádeník. Vysoká životní úrove nevede k rozvoji za vyšším urením lovka, ale k požitku. Z djin víme, že to vždy vedlo do katastrofy k zániku civilisací a národ. Každá kultura dosáhla vrcholu, upadala a zanikla. Je teba si klásti otázku i odpovdt, co inili, aby naše civilisace nebyla zniena svými splodinami.
Ceny : 1 kg hladké mouky stojí 3,20; hrubé mouky 3,80 Ks, 1 kg cukru 7,30 Ks, 1 kg hovzího masa podle jakosti : 17, 20, 30 Ks; 1 kg vepového masa podle jakosti : 20 30 Ks, 1 kg salámu podle jakosti : 28 50 Ks, boty mužské : 120 Ks, šaty mužské : podle velikosti 900 1500 Ks, mužské košile : 60 i více Ks. 1 kg másla 40 Ks, 1 l mléka 1,90 Ks, umlý jedlý tuk 22 Ks. Mzdy jsou odstupovány podle tíd. Nejastji msíní mzda iní 1 200 až 1 500 Ks, lepší profese 1 800 Ks a pes 2 000 Ks, horníci až 3 000 Ks. Tržba našich prodejen a pohostinství v roce 1970 : Bacov 1 230 438 Ks, 2 zamstnanci U mostu 2 054 000 Ks U Šimurdy 1 300 000 Ks, 2 zamstnanci Knhyn 1 750 000 Ks Hotel Knhyn 800 000 Ks Hotel Zavadilka 2 000 000 Ks, 23 zamstnanc Hotel Beva 556 470 Ks, 3 zamstnanci Tento utrpl pemístním silnice a odsthováním JZD na Dolní Bevu. Neštstí V íjnu zahynula tragicky 19. letá Marie Jurajdová 323. Jako lenka Svazarmu pstovala parašutismus. Její poslední osmnáctý seskok u Olomouce pinesl jí smrt. Pi seskoku s letadla s výše 900 m se jí nerozevel padák. Mla slavný poheb na Hutisku.