FYZIKA PRO SŠ ISBN 978-80-261-0179-6

FYZIKA PRO SŠ ISBN 978-80-261-0179-6

Publikace byla vydána s podporou projektu ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/1.1.12/04.0009 Rozvoj experimentální výuky environmentálních programů ZŠ a SŠ. Recenzenti: PaedDr. Gerhard Höfer, CSc. RNDr. Miroslav Randa, Ph.D. Editoři: Zdeňka Chocholoušková, Veronika Kaufnerová, Plzeň 2012 Autoři: Jaroslava Kepková, Josef Veselý, Jitka Soukupová, Plzeň 2012 ISBN 978-80-261-0179-6 Vydala Západočeská univerzita v Plzni

Obsah Obsah ATMOSFÉRA ZEMĚ, PODTLAK, PŘETLAK... 7 Mgr. Jaroslava Kepková... 7 1 ÚKOL... 7 2 ČASOVÁ DOTACE... 7 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 7 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 7 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 7 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 7 7 PRACOVNÍ POSTUP... 9 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 11 FÁZOVÝ DIAGRAM VODY... 12 Mgr. Josef Veselý... 12 1 ÚKOL... 12 2 ČASOVÁ DOTACE... 12 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 12 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 12 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 12 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 12 7 PRACOVNÍ POSTUP... 13 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 22 LIDSKÝ ZRAK... 23 PhDr. Jitka Soukupová... 23 1 ÚKOL... 23 2 ČASOVÁ DOTACE... 23 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 23 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 23 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY... 24 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 24 7 PRACOVNÍ POSTUP... 25 PRACOVNÍ LIST... 29 AKUSTIKA, LIDSKÝ SLUCH EXPERIMENTY A MĚŘENÍ PRO SŠ... 31 PhDr. Jitka Soukupová... 31 1 ÚKOL... 31 2 ČASOVÁ DOTACE... 31 3 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 31 4 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 31 5 KLÍČOVÉ KOMPETENCE... 31 6 MATERIÁLY PRO VÝUKU... 32 7 POUŽITÁ ODBORNÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE:... 38

Obsah PRACOVNÍ LIST... 39 JADERNÉ PŘEMĚNY... 41 Mgr. Josef Veselý... 41 1 ÚKOL... 41 2 ČASOVÁ DOTACE... 41 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 41 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 41 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 41 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 41 7 PRACOVNÍ POSTUP... 43 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 47 PRACOVNÍ LISTY LABORATORNÍ CVIČENÍ... 48 MĚRNÁ TEPELNÁ KAPACITA VODY... 53 Mgr. Josef Veselý... 53 1 ÚKOL... 53 2 ČASOVÁ DOTACE... 53 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 53 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 53 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY... 53 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 53 7 PRACOVNÍ POSTUP... 54 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 57 PRACOVNÍ LISTY LABORATORNÍ CVIČENÍ A... 58 PRACOVNÍ LISTY LABORATORNÍ CVIČENÍ B... 62 POVRCHOVÉ NAPĚTÍ VODY, KAPILÁRNÍ JEVY... 65 Mgr. Jaroslava Kepková... 65 1 ÚKOL... 65 2 ČASOVÁ DOTACE... 65 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 65 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 65 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 65 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 65 7 PRACOVNÍ POSTUP... 67 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 69 ENERGIE VODY, VODNÍ KOLA, VODNÍ TURBÍNY... 70 Mgr. Jaroslava Kepková... 70 1 ÚKOL... 70 2 ČASOVÁ DOTACE... 70 3 POMŮCKY A MATERIÁL... 70 4 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 70 5 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 70

Obsah 6 OBECNÝ ÚVOD K TÉMATU... 70 7 PRACOVNÍ POSTUP... 73 8 METODICKÉ POZNÁMKY... 75 PRACOVNÍ LIST - VODNÍ ENERGIE... 76 HUSTOTA EXPERIMENTY A MĚŘENÍ PRO SŠ... 78 PhDr. Jitka Soukupová... 78 1 ÚKOL... 78 2 ČASOVÁ DOTACE... 78 3 HLAVNÍ A DÍLČÍ CÍLE... 78 4 MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY A PŘESAHY... 78 5 KLÍČOVÉ KOMPETENCE... 78 6 MATERIÁLY PRO VÝUKU... 79 7 POUŽITÁ ODBORNÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE:... 85 PRACOVNÍ LIST... 86

1 Úkol 1.1 Měření atmosférického tlaku 2 Časová dotace týden 3 Pomůcky a materiál Aneroid, papír, tužka, milimetrový papír 4 Hlavní a dílčí cíle 4.1 Základní cíle Atmosféra Země, podtlak, přetlak Mgr. Jaroslava Kepková METODICKÉ MATERIÁLY Atmosféra Země, podtlak, přetlak Měření tlaku vzduchu v určitých časových intervalech, grafický záznam změn atmosférického tlaku, souvislost změn atmosférického tlaku s vývojem počasí. 4.2 Vedlejší cíle Význam předpovědi počasí pro odvětví lidské činnosti, např. doprava, zemědělství, apod. 5 Mezipředmětové vztahy a přesahy Přírodověda, přírodopis, zeměpis, chemie 6 Obecný úvod k tématu Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země. Její tloušťka je několik set kilometrů, hustota klesá se vzdáleností od zemského povrchu. Bylo zjištěno, že v určitém objemu vzduchu je 21 % kyslíku, 78 % dusíku, 1 % jiných plynných látek. Pro člověka je kyslík životně důležitý. Proto čistota vzduchu a udržení jeho správného složení patří k významným složkám péče o životní prostředí. Na atmosféru působí gravitační síla Země, horní vrstvy atmosféry působí na spodní vrstvy tlakovými silami, vyvolávají tím v atmosféře tlak nazývá se atmosférický tlak. Základem měření atmosférického tlaku je Torricelliho pokus. FYZIKA - střední škola 7

Atmosféra Země, podtlak, přetlak Skleněnou trubici cca 1 m dlouhou, na jednom konci zatavenou, naplnili rtutí. Trubici uzavřeli, obrátili zataveným koncem vzhůru a ponořili do rtuti v nádobě. Po uvolnění zátky pozorovali, že část rtuti vytekla do nádoby. Rtuť se v trubici ustálila tak, že vzdálenost mezi hladinou rtuti v trubici a v nádobě byla asi 76 cm. Tato vzdálenost zůstávala stejná, i když trubice byla delší nebo byla nakloněná. Nad rtutí v trubici se vytvořilo vzduchoprázdno (vakuum). Je-li v nějakém uzavřeném prostoru tlak větší než tlak atmosférický, říkáme, že je tam přetlak. Je-li v uzavřeném prostoru tlak menší než je tlak atmosférický, mluvíme o podtlaku. Přetlak je v pneumatikách, ve sprejích, v uzavřených lahvích s nápoji s obsahem oxidu uhličitého, přetlaku se využívá při stříkání barev, v pneumatických nástrojích, nádoby s velkým přetlakem využívají potápěči, kosmonauti, lékaři, svářeči aj. Podtlak se využívá v mnoha zařízeních, např. u pump, u vysavače, u přísavek, uplatňuje se při dýchání, zvířata jej využívají při pití z volné hladiny, při lezení po svislém povrchu, savci při kojení. K měření malých hodnot podtlaku a přetlaku se používá otevřený manometr, velký přetlak se v praxi měří pomocí deformačních manometrů. Obr. 1 Otevřený kapalinový manometr. 8 FYZIKA - střední škola

Atmosféra Země, podtlak, přetlak Obr. 2 Deformační manometr. Rtuťový barometr Aneroid Barograf Obr. 3 K měření tlaku se používá rtuťový barometr, aneroid nebo barograf. 7 Pracovní postup Příprava aneroidu, nácvik čtení hodnot atmosférického tlaku na stupnici. Vyhotovení záznamového archu-tabulky pro zápis hodnot tlaku. Rozepsání služeb žáků pro čtení a zápis hodnot atmosférického tlaku pro jednotlivé dny práce ve dvou- až tříčlenných skupinách. Promyslet způsob záznamu počasí v jednotlivých dnech. Graficky zpracovat týdenní změny atmosférického tlaku. Sestrojit graf průběhu atmosférického tlaku v čase. FYZIKA - střední škola 9

Atmosféra Země, podtlak, přetlak Porovnat a vyhodnotit, jak souvisí hodnoty a změny atmosférického tlaku s vývojem počasí v daném místě. Doplnit, jak souvisí pranostiky s předpovědí počasí. Vysvětlit či vyvrátit základ pranostik. Tab. 1 Tabulka pro záznam hodnot atmosférického tlaku během dne. Tlak (hpa) 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den Doprovodné úkoly: 1) Seznamte se s vývěvou popis částí, její činnost a význam. 2) Pod recipient vývěvy umístěte následující předměty (částečně nafouknutý balónek, scvrklé jablko, sklenice s celofánem, kádinka s mýdlovou pěnou), pomalu odčerpávejte vzduch a sledujte, co se děje. 3) Vezměte si návod k použití některého vysavače. Najděte tam Technické údaje, zjistěte, jaký podtlak vysavač při své práci vyvine. 4) Zjistěte, pod jakým tlakem se v tlakových lahvích uchovává kyslík a acetylén. 5) Zjistěte, na jaký tlak se obyčejně hustí pneumatiky různých osobních a nákladních automobilů. 6) Vytvořte nějakým způsobem (pumpičkou, injekční stříkačkou, ústy) přetlak a podtlak. 7) Položte gumový zvon (používá se na uvolnění odpadů ve výtoku umyvadla), na hladkou podložku a silně ho k ní přitiskněte. Pak ho zkuste odtrhnout. Vysvětlete. 8) Rozdrťte plastovou láhev. Nalijte do láhve na výšku 2 3 cm horké vody, láhev rychle uzavřete. Pozorujte láhev při chladnutí vody. 9) Objasněte funkci automatického napajedla pro drůbež. 10) Proč stoupá voda v brčku, kterým pijete džus z krabičky? 11) Předveďte a vysvětlete použití kapátka a. na obou koncích otevřeného 10 FYZIKA - střední škola

Atmosféra Země, podtlak, přetlak b. opatřeného gumovou baňkou. 12) Lze změřit rtuťovým barometrem tlak vzduchu v umělé družici, která se pohybuje po orbitu okolo Země? 13) Co pozoruje člověk na stupnici aneroidu při cestě lanovkou z Pece pod Sněžkou na Sněžku? a. Jakou změnu atmosférického tlaku pozoruje člověk, který sjíždí s aneroidem v ruce do dolu? 14) Dopravní letadla létají ve výšce asi 10 km. Proč jsou kabiny letadel vzduchotěsně uzavřené a uměle se v nich musí udržovat přiměřený tlak vzduchu? 15) Vysvětlete činnost injekční stříkačky při nasávání léčebného roztoku z ampule do stříkačky. 16) Když pijeme ze skleněné láhve, musíme dovnitř pouštět vzduch. Proč? Co se stane, když se pokusíme vysát limonádu z láhve a nepustit dovnitř vzduch? Zkuste to. 17) Uveďte alespoň tři lidské činnosti, které znečišťují atmosféru. 18) V chemické laboratoři se některé kapaliny přenášejí pipetou. Ukažte si ji ve třídě a vysvětlete, proč do ní kapalina stoupá, když z ní nahoře vysáváte vzduch. Vyluštěte šifru: 2/8/6/666/7777/333/333333/777/2 Nápověda: Použij mobilní telefon. Řešení: ATMOSFÉRA 8 Metodické poznámky Žáci si ve skupinách navrhnou záznamový list pro zápis počasí v daný den, vyhodnotí způsob záznamů. FYZIKA - střední škola 11

Fázový diagram vody Fázový diagram vody Mgr. Josef Veselý 1 Úkol 1.1 Ověření fázového diagramu vody 2 Časová dotace vyučovací hodiny 3 Pomůcky a materiál Vývěva s manometrem, kádinka, teploměr, 2 misky, kostičky ledu, 6 PET lahví s ledem, 2 tenké struny, 1 struna silnější, 4x závaží 3 až 5 kg, 2x závaží 5 až 8 kg 4 Hlavní a dílčí cíle 4.1 Základní cíle 4.1.1 Pochopit fázový diagram vody a možnosti jeho ověřování. 4.2 Vedlejší cíle 4.2.1 Uvědomit si význam mimořádných vlastností vody v přírodě a její význam pro vznik a udržení života. 5 Mezipředmětové vztahy a přesahy Biologie, ekologie, zeměpis, astronomie 6 Obecný úvod k tématu Voda (H 2 O) je látka výjimečných vlastností, které mají zásadní vliv na vznik a udržování života na Zemi. Velká měrná tepelná kapacita stabilizuje v přírodě teplotu. Anomálie vody například umožňuje přezimování vodních živočichů. Menší hustota ledu v porovnání s vodou udržuje průtočnost zamrzlých toků, sněhová pokrývka chrání zem před promrzáním a podobně. Hlubší pochopení těchto vlastností a jejich souvislostí nám umožní podrobné prostudování fázového diagramu. Fázový diagram vody je p-t diagram, ve kterém je znázorněn stav látky (zde H 2 O) v závislosti na tlaku p a teplotě t. Na ose p je obvykle logaritmická stupnice. Diagram je rozdělen na tři pole podle skupenství, jsou v něm zakresleny tři křivky: křivka tání oddělující pevné a kapalné skupenství, křivka syté páry oddělující skupenství kapalné a plynné a křivka sublimační oddělující pevné a plynné skupenství. Dále obsahuje dva význačné body: trojný bod T a kritický bod K. Trojný bod představuje jedinou dvojici teploty a tlaku, při kterých mohou být v rovnováze všechna tři skupenství. Kritický bod je dán maximální teplotou, při níž ještě může být látka v kapalném stavu. Při této teplotě se vyrovná hustota kapaliny a její syté páry. 12 FYZIKA - střední škola

Fázový diagram vody Křivka tání je obvykle rostoucí, jen pro vodu je klesající. Znamená to, že u vody se s rostoucím tlakem teplota tání snižuje. Obr. 1 Fázový diagram vody. Na vodorovné ose je znázorněna teplota od 100 C do 374,15 C. Při vyšší teplotě již neexistuje tekutá voda, může být jen vodní pára. Na svislé ose je zobrazen tlak v pascalech. Stupnice je zde logaritmická. 7 Pracovní postup 7.1 Ověření snižování teploty tání při zvyšování tlaku V PET lahvích necháme rozmrznout vodu. Mezi dvě lavice položíme dva dřevěné metry. Strunou spojíme dvě stejná závaží. V zúženém místě odřízneme plast z láhve. PET láhev položíme na dřevěné metry a přes obnažený led zavěsíme strunu se závažími, na podlahu pod láhev dáme umyvadlo s molitanem nebo jinou měkkou látkou pro ztlumení nárazu padajících závaží. Měříme čas potřebný k proříznutí ledu. FYZIKA - střední škola 13

Fázový diagram vody Obr. 2 Regulace ledu. Modré kruhy představují led o teplotě t1 respektive t2, počáteční teplota musí být nižší než 5 C. Žluté obdélníky představují závaží o stejné hmotnosti (každé 3 až 5 kg). Na obrázku je již znázorněno zařezávání struny do ledu. Vysvětlení pokusu: Pod tenkou strunou se vytváří veliký tlak 14 FYZIKA - střední škola

Fázový diagram vody Tab. 1 Tabulka pro záznam měření závislosti teploty varu vody na vnějším tlaku: Číslo měření Tlak p / Pa Teplota varu t / C Obr. 3 Graf pro záznam měření závislosti teploty varu vody na vnějším tlaku. FYZIKA - střední škola 15

Fázový diagram vody 7.3 Pozorování sublimace Jednu misku s kostkou ledu položíme na stůl, druhou vložíme pod recipient vývěvy. Zapneme odsávání, udržujeme tlak na určité úrovni. Pozorujeme led na obou miskách, měříme dobu potřebnou pro rozžání nebo vysublimování ledu. Pokus opakujeme za jiného tlaku. Vysvětlení a průběh pokusu: Led v misce na stole se nejprve ohřívá na teplotu tání (což nevidíme) a další teplo získávané tepelnou výměnou s okolním vzduchem a podložkou způsobuje tání ledu. Led pod recipientem vývěvy se také ohřívá, ale zároveň sublimuje. Pozorujeme zmenšování objemu ledu, aniž vzniká odpovídající množství vody. Tab. 2 Tabulka pro záznam pozorování sublimace: Číslo měření Tlak p / Pa Čas τ / min Doprovodné otázky a úkoly 1) Jak souvisí tvar křivky tání vody s hustotou vody a ledu? 2) Jak se projeví menší hustota ledu při zamrzání vodních nádrží a toků? 3) Jaký jev se nazývá anomálie vody? 4) Vysvětlete rozložení teploty vody v hlubší vodní nádrži v zimě a v létě. 5) Proč se vnitrozemské podnebí vyznačuje horkými léty a studenými zimami? 6) Stejnému množství vody v obyčejném hrnci a v Papinově hrnci dodáváme stejné teplo. Ve kterém se začne voda dříve vařit? Ve kterém a proč dříve uvaříme maso? 7) Porovnejte rychlost prořezávání struny, jestliže t 1 t 2. Zdůvodněte. 16 FYZIKA - střední škola

Fázový diagram vody 8) Proč nemůže být na povrchu Marsu nebo Merkuru tekutá voda? 9) Proč nemůže být tekutá voda na povrchu Venuše? 10) Na obrázku 4 je zakresleno rozdělení teplot v hlubším rybníku v různých ročních obdobích a teplota vzduchu nad hladinou rybníku. Šrafovaná část v obrázku D představuje led. Přiřaďte jednotlivým obrázkům roční období. Pokuste se přiřazení zdůvodnit. Obr. 4 Rozdělení teplot v hlubším rybníku v různých ročních obdobích a teplota vzduchu nad hladinou rybníku. Řešení: 1) Klesající křivka tání znamená, že pro danou látku se teplota s rostoucím tlakem zmenšuje (voda). V opačném případě teplota tání s rostoucím tlakem roste (ostatní látky). 2) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem způsobuje plování ledu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo by k zamrzání ode dna, což by mělo velmi nepříznivé důsledky pro přezimování vodních živočichů a pro průtok vody v tocích v zimním období. 3) Voda při tání za normálního tlaku svůj objem zmenšuje a tím zvětšuje hustotu. Při dalším ohřívání zmenšování objemu a zvětšování hustoty pokračuje asi do 4 C, kdy má voda největší hustotu. 4) Voda o teplotě 4 C má největší hustotu, proto se vždy drží u dna. V zimě se směrem k hladině teplota vody snižuje až k 0 C (nad touto vodou může být led). V létě naopak směrem k hladině teplota stoupá. FYZIKA - střední škola 17

Fázový diagram vody 5) Ve vnitrozemí se méně projevuje vliv oceánů a moří, jejichž voda se vzhledem k velké měrné tepelné kapacitě v létě ohřívá pomaleji než vzduch a horniny a tím přilehlou pevninu ochlazuje. V zimě voda naopak pomaleji chladne a tím pevninu ohřívá. 6) Voda začne dříve vařit v obyčejném hrnci, kde vaří prakticky za atmosférického tlaku. V Papinově hrnci vaří za zvýšeného tlaku, a tudíž až po dosažení vyšší teploty. Maso však uvaříme dříve v Papinově hrnci, neboť je zde vystaveno působení vyšší teploty. 7) Studenějším ledem se struna prořezává pomaleji. 8) Atmosférický tlak na Marsu je nižší než tlak trojného bodu vody, tudíž podle fázového diagramu vody nemůže na povrchu Marsu vydržet H 2 O v tekutém stavu. Voda vytékající z nádoby by rychle zčásti zmrzla a zčásti se vypařila. 9) Teplota na povrchu Venuše je vyšší než kritická teplota vody. 10) Stav A: teplota vzduchu je vysoká, voda při hladině je teplá, směrem ke dnu teplota klesá. Tento stav odpovídá létu. Stav B: Teplota vzduchu je nižší než teplota vody při hladině, vzduch vodu ochlazuje. Voda má velkou měrnou tepelnou kapacitu, chladne pomaleji než vzduch a horniny. Stav odpovídá podzimu. Stav C: Voda je chladnější než vzduch, který se rychleji ohřál. Stav odpovídá jaru. Stav D: Zima. 18 FYZIKA - střední škola

Fázový diagram vody Kvíz varianta A Ke každé otázce vyberte vždy nejvýstižnější z nabízených odpovědí. 1. Sublimační křivka ve fázovém diagramu představuje rozhraní mezi skupenstvími: a) kapalným a pevným, je vždy rostoucí b) pevným a plynným, je většinou rostoucí c) kapalným a plynným, může být i klesající d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 2. Sublimační křivka ve fázovém diagramu je: a) pro každou látku rostoucí b) pro většinu látek rostoucí c) rostoucí jen pro vodu d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 3. Křivka tání ve fázovém diagramu je: a) pro většinu látek klesající b) pro většinu látek rostoucí c) klesající jen pro vodu d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 4. Voda mrzne při teplotě 0 C. a) ano, ale musíme ji ochlazovat b) ne, správná teplota je 0,01 C c) záleží na tlaku, za nižšího tlaku se tato teplota snižuje d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 5. Maso nebo zeleninu uvaříme v Papinově hrnci dříve než v obyčejném hrnci, protože: a) působí na ně větší tlak b) působí na ně vyšší teplota c) jedná se jen o pověru d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je FYZIKA - střední škola 19

Fázový diagram vody Kvíz varianta B Ke každé otázce vyberte vždy nejvýstižnější z nabízených odpovědí: 1. Křivka syté páry ve fázovém diagramu představuje rozhraní mezi skupenstvími: a) kapalným a pevným b) pevným a plynným c) kapalným a plynným d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 2. Křivka syté páry ve fázovém diagramu je: a) rostoucí jen pro sloučeniny b) pro většinu látek rostoucí c)rostoucí jen pro vodu d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 3. Sublimační křivka ve fázovém diagramu je: a) pro většinu látek klesající b) pro většinu látek rostoucí c) pro všechny látky vyjma vzácných plynů rostoucí d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 4. Voda vaří při teplotě 100 C. a) ano b) ne c) záleží na tlaku d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 5. Na povrchu Měsíce nemůže být tekutá voda, protože: a) by se rychle vsákla do prachu b) je tam tlak prakticky nulový c) tekutá voda tam být může, ale jen na osvětlené části Měsíce d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 20 FYZIKA - střední škola

Fázový diagram vody Kvíz varianta C Ke každé otázce vyberte nejvýstižnější z nabízených odpovědí: 1. Trojný bod ve fázovém diagramu: a) leží v 1/3 křivky tání b) určuje nejnižší tlak, při kterém může být kapalina v rovnovážném stavu c) určuje nejmenší tlak páry d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 2. Křivka tání ve fázovém diagramu je: a) pro každou látku rostoucí b) pro většinu látek rostoucí c)rostoucí jen pro vodu d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 3. Křivka syté páry ve fázovém diagramu je: a) pro některé látky klesající b) pro většinu látek rostoucí c) pro všechny látky, které neobsahují radionuklidy, rostoucí d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 4. Voda má největší hustotu při teplotě: a) 0 C b) 4 C c) záleží na tlaku d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je 5. Na povrchu Venuše nemůže být tekutá voda, protože: a) je tam příliš oxidu uhličitého b) je tam tlak prakticky nulový c) tekutá voda tam být může, ale jen na neosvětlené části Venuše d) žádná z uvedených možností není správná Správná odpověď je FYZIKA - střední škola 21

Fázový diagram vody 8 Metodické poznámky Pokus s regelací ledu je třeba zahájit vždy na začátku hodiny, je třeba počítat s delším průběhem. Trojný bod udává nejnižší tlak, při kterém může látka existovat v kapalném skupenství. Kritický bod udává nejvyšší teplotu, při kterém může látka existovat v kapalném skupenství. Křivka tání je klesající pro látku, která má v pevném skupenství menší hustotu než ve skupenství kapalném. Za zvýšeného tlaku se látka snaží zaujmout to skupenství, ve kterém má větší hustotu. U fázového diagramu je na ose p vhodné použít logaritmickou stupnici, abychom rozlišili rozdíly mezi nízkými hodnotami tlaku a aby se do obrázku vešly i vysoké hodnoty tlaku. Sestrojený graf můžeme porovnat s grafem uvedeným v MFCHT. 22 FYZIKA - střední škola

Lidský zrak Lidský zrak PhDr. Jitka Soukupová 1 Úkol 1.1 Seznámení se s úvodem do optiky. 1.2 Význam lidského zraku. 1.3 Zákon odrazu a zrcadla. 1.4 Zákon lomu a čočky. 1.5 Setrvačnost oka a optické klamy. 1.6 Experimentální ověření zákona lomu. 1.7 Experimentální ověření setrvačnosti lidského oka. 2 Časová dotace 2 vyučovací hodiny 3 Pomůcky a materiál Pro jednu skupinu na jeden experiment: 3.1 Setrvačnost oka: Krabička od filmu, párátko s hroty, karton, fixy, kružítko 3.2 Vodní lupa: Plastový kelímek, nůžky, potravinářská fólie, gumička, voda, drobné předměty 3.3 Lom na vodě a oleji: Průhledná sklenice nebo kádinka, olej, voda, rýsovací čtvrtka (papír s tmavými proužky nebo čtverečky), fixy, další kapaliny 4 Hlavní a dílčí cíle 4.1 Základní cíle 4.1.1 Seznámení se s lidským zrakem a základními zákony paprskové optiky. 4.1.2 Pozorování setrvačnosti lidského oka a její praktické projevy. 4.1.3 Aplikace zákonů paprskové optiky v experimentech, zákon odrazu a lomu, zrcadla a čočky. 4.2 Vedlejší cíle 4.2.1 Schopnost realizovat a prezentovat experiment před publikem. 4.2.2 Řešení úkolů z optiky na základě experimentu. FYZIKA - střední škola 23

Lidský zrak 5 Mezipředmětové vztahy Matematika (geometrie, shodná a podobná zobrazení, goniometrické funkce), biologie (oko, lidský zrak, vady zraku), výtvarná výchova (předmět a obraz, perspektiva) 6 Obecný úvod k tématu Optika patří spolu s mechanikou mezi nejstarší fyzikální disciplíny. Zabývá se světlem, zákonitostmi jeho šíření a ději vznikajícími při vzájemném působení světla a látky. Pro člověka má znalost optiky velký význam, protože prostřednictvím zraku (jednoho z pěti smyslů) přijímáme více než 80 % všech informací. Při dopadu světelného paprsku na vyleštěnou plochu nastává odraz. Při přechodu paprsku z jednoho průhledného prostředí do jiného průhledného prostředí nastává lom. Tyto dva významné jevy popisují zákon odrazu a zákon lomu. Zákon odrazu: Velikost úhlu odrazu α se rovná velikosti úhlu dopadu α. Odražený paprsek leží v rovině dopadu. Zákon lomu: Poměr sinů úhlu dopadu a lomu v daných prostředích je konstantní a je roven poměru rychlostí v daných prostředích a převrácenému poměru indexů lomu daných prostředí. Lomený paprsek zůstává ve stejné rovině jako paprsek dopadající. sinα v = sin β v 1 2 n = n 2 1 Světlo se šíří velmi vysokou rychlostí, ve vakuu je to přibližně 300 000 km/s. V ostatních prostředích je rychlost světla menší. Poměr rychlosti světla ve vakuu a rychlosti světla v daném prostředí je roven indexu lomu daného prostředí. Index lomu je pro vakuum roven 1 a pro všechna ostatní prostředí je vyšší. Lidské oko je čidlem zraku. Základem lidského oka, jež má přibližně tvar koule o průměru cca 2,4 cm, je spojná čočka. Obraz se u zdravého oka vytváří na sítnici, která obsahuje velké množství buněk citlivých na světlo čípků a tyčinek. Oční čočka má schopnost akomodace. Přizpůsobuje se pozorování různě vzdálených předmětů kolem nás tím, že mění svoji mohutnost. Víte, že Obraz, který se vytvoří na sítnici oka, je dvojrozměrný. Teprve dva obrazy vytvořené oběma očima, které jsou nepatrně prostorově posunuty, umožňují prostorové vidění. Podmínkou je současný pohled oběma očima a zobrazení předmětu na odpovídajících místech sítnice, a to i při pohybu očí a hlavy. Při pozorování předmětů vzdálených více než 250 m toto stereoskopické vidění mizí, přestávají se vnímat vzdálenosti mezi předměty. Lidské oko dokáže rozlišit 130 až 250 čistých barevných odstínů. Poruchami barvocitu trpí asi 4 % lidí a u mužů je výskyt této poruchy téměř dvacetkrát četnější než u žen. 24 FYZIKA - střední škola

Lidský zrak Motivační příběh: Dnes přinesl Pavel do hodiny fyziky tři na pohled stejná kulatá zrcátka na společném provázku a hned se s nimi hrnul za panem učitelem. Tento zrcadlový závěs mi přivezl táta ze služební cesty, vypráví Pavel a hned pokračuje: Ta zrcátka ve skutečnosti nejsou stejná. Jedno z nich je rovinné, jedno je vypuklé a jedno je duté. Pan učitel se do všech tří zrcátek podíval, přiblížil si je k obličeji a oddálil je od něj. Potom okamžitě určil, které je které. Odpověď si však ještě chvíli nechal pro sebe. Čeká, jak odpovíte vy. Nezapomeňte, že každou odpověď je třeba správně zdůvodnit. 7 Pracovní postup 7.1 Setrvačnost oka Do krabičky od filmu zapíchneme párátko a vytvoříme stojánek. Z kartonu vystřihneme kruh o průměru 6 10 cm. Fixem zakreslíme vhodný obrazec a kruh napíchneme na hrot párátka. Kruh roztočíme tak, že do něj z boku klepeme prstem. Kruh se musí otáčet rovnoměrně a s vysokou frekvencí. Pozorujeme obrázek na otáčejícím se kruhu. FYZIKA - střední škola 25

Lidský zrak 7.1.1 Praxe Setrvačnosti lidského oka využívá televize a film. Při správné" frekvenci střídání filmových záběrů na plátně v kině nebo obrazů na televizní obrazovce můžeme vnímat plynulý pohyb obrazů na filmovém plátně v kině nebo na televizní obrazovce. Zmíněná správná" frekvence se pohybuje okolo 25 snímků za sekundu. 7.1.2 Vysvětlení Při určité frekvenci lidské oko neodliší dva body jako izolované. Jedná se o vlastnost lidského oka, kterou nazýváme setrvačnost. Oko není schopno zaznamenávat kontinuální tok světelné informace, protože zpracování světelného podnětu oku a nervovému systému určitou dobu trvá. Tato doba činí zhruba jednu šestnáctinu sekundy. Pokud tedy přijdou světelné podněty do oka v časovém rozmezí kratším než tato doba, vnímá oko sledovanou scénu kontinuálně, v pohybu. Z jednoduchého obrazce v klidu vidíme při otáčení souvislé kruhy různé tloušťky a barvy dle výchozího obrázku. 7.1.3 Modifikace Kruh rozdělíme na šest výsečí a vybarvíme základními barvami spektra. Při otáčení se kruh jeví bílý důkaz skládání barev. 7.1.4 Úkoly k pokusu 1) Vytvořte několik barevných a černobílých kotoučů, s oblými i hranatými tvary. 2) Pomocí informací na internetu vytvořte Newtonův kotouč a pozorujte jeho otáčení. 3) Jaké rozdíly u jednotlivých kotoučů pozorujete, jak rychlost otáčení ovlivní výsledek? 7.2 Vodní lupa Do plastového kelímku vystřihneme z boku otvor pro vkládání předmětů. Přes okraj kelímku upevníme gumičkou průhlednou potravinářskou fólii. Uprostřed fólie lehce zatlačíme tak, aby se vytvořil důlek, do kterého nalijeme vodu. Fólie musí být vodou zcela naplněná tak, aby výška vody uprostřed kelímku dosahovala jeden až dva centimetry. Otvorem vložíme do kelímku libovolný drobný předmět a pozorujeme ho přes vodní hladinu. 26 FYZIKA - střední škola

Lidský zrak 7.2.1 Praxe Lupa je každá spojná čočka nebo soustava spojných čoček s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm. Lupa slouží ke zvětšení zorného úhlu. Jednoduché lupy dosahují asi šestinásobného úhlového zvětšení. Pokud lupu tvoří centrovaná soustava čoček, může úhlové zvětšení dosáhnout až hodnoty 30. Pro větší úhlové zvětšení je nutné použít mikroskop. 7.2.2 Vysvětlení Voda na potravinářské fólii tvoří ploskovypuklou spojnou čočku, která funguje na stejném principu jako spojná čočka lupy. Obě čočky se liší pouze tvarem a indexem lomu. Běžná lupa je dvojvypuklá, zatímco vodní lupa je ploskovypuklá. Sklo, ze kterého je vyrobena lupa, má index lomu přibližně 1,5, zatímco voda 1,33. Obě čočky vytvářejí neskutečný, vzpřímený a zvětšený obraz pozorovaného předmětu. 7.2.3 Úkoly k pokusu 1) Vytvořte čočky s různě prohnutými fóliemi a různým průměrem. 2) Pozorujte text několika různými čočkami ze stejné vzdálenosti a diskutujte o výhodách a nevýhodách velikosti a zakřivení čočky. 3) Pozorujte text jednou čočkou z více různých vzdáleností a diskutujte o výsledcích vzniklých obrazů s ohledem na vzdálenost předmětu a mohutnost čočky. Navrhněte metodu měření mohutnosti této čočky. 7.3 Lom na vodě a oleji Sklenici naplníme ze tří čtvrtin vodou a z jedné čtvrtiny olejem. Necháme ji několik minut v klidu stát, aby olej utvořil souvislou vrstvu. Vložíme do ní brčko a při pohledu z boku pozorujeme v místě oleje brčko širší než ve vodě. FYZIKA - střední škola 27

Lidský zrak 7.3.1 Vysvětlení Olej i voda se ve sklenici chovají jako válcová vypuklá čočka s křivostí ve vodorovném směru 1/R (R je poloměr použité sklenice). Index lomu vody je menší než index lomu oleje. Proto vidíme brčko více rozšířené v té části sklenice, kde je olej, zatímco ve vodě se nám brčko opticky rozšířilo pouze nepatrně. 7.3.2 Modifikace Za sklenici postavíme čtverečkovaný papír a pozorujeme rozdílné chování čar ve vodorovném a svislém směru ve vodě a v oleji. 7.3.3 Úkoly k pokusu 1) Vytvořte v černobílém i barevném provedení několik soustav vodorovných, svislých a šikmo jdoucích rovnoběžek, čtvercovou síť, soustavu soustředných kružnic a podobně a pozorujte vzniklý obraz. Svoje závěry porovnejte s ostatními skupinami. 2) Pomocí posuvného měřidla změřte tloušťku vytvořených svislých rovnoběžek a tloušťku jejich obrazů přes vodní čočku a olejovou čočku. 3) Jaké rozdíly pozorujete u středu sklenice a u jejích okrajů a proč? 28 FYZIKA - střední škola

PRACOVNÍ LISTY Lidský zrak Pracovní list 1. Doplňte chybějící informace: Spolu s mechanikou řadíme mezi nejstarší fyzikální disciplíny. Pro člověka má velký význam. Zrak je jeden z lidských smyslů, díky němuž vnímáme více než procent informací. Světlo se šíří prostředím velmi rychle. Největší rychlost světla je ve, což je 300 000. V ostatních prostředích se světlo šíří pomaleji. Index lomu vakua je roven 1, index lomu všech ostatních průhledných prostředí je. Na překážkách může světlo měnit svůj směr. Na vyleštěných překážkách zrcadlech se světlo a na rozhraní průhledných prostředí se světlo. 2. Vodní lupou (experiment č. 2) pozorujte text z novin nebo časopisů. Volte aspoň čtyři různé velikosti písma při stejné vzdálenosti předmětu i oka od vytvořené lupy. Změřte velikost předmětu i obrazu a určete hodnotu příčného zvětšení pro všechny 4 situace. Výsledky porovnejte. Navrhněte metodu přibližného určení úhlového zvětšení vytvořené lupy a návrh prakticky realizujte. FYZIKA - střední škola 29

PRACOVNÍ LISTY Lidský zrak 3. Lom v různých průhledných kapalinách (experiment č. 3) Využijte pro pozorování lomu válcovou čočkou 4 různé průhledné kapaliny a uspořádejte je na základě svých pozorování vzestupně podle jejich indexu lomu. Výsledek si ověřte vyhledáním tabulkových hodnot indexu lomu daných kapalin. 4. Podobným způsobem, jako jste vytvořili pohyblivé obrázky (experiment č. 1), můžete vytvářet i různé optické klamy. Vyhledejte v odborné literatuře nebo na internetu základní informace o různých typech optických klamů a doplňte je fotografiemi. Vytvořte podle vzorů v literatuře nebo na internetu vlastní optický klam spolu s vysvětlením. 30 FYZIKA - střední škola

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ PhDr. Jitka Soukupová 1 Úkol 1.1 Úvod do akustiky 1.2 Zvuk, jeho šíření 1.3 Lidský sluch, model středního ucha 1.4 Experimenty na téma mechanické kmitání, vlnění a akustika 2 Časová dotace 2 vyučovací hodiny 3 Hlavní a dílčí cíle 3.1.1 seznámení se s lidským sluchem a základními pravidly souvisejícími se šířením zvuku 3.1.2 porovnávání různých akustických vjemů 3.1.3 propojení souvislostí mezi mechanickým kmitáním, vlněním a šířením zvuku látkovým prostředím 3.1.4 zvyšování dovedností při realizaci a prezentaci experimentů před publikem 3.1.5 řešení úkolů z akustiky na základě experimentu a vyvozování správných závěrů z experimentu 4 Mezipředmětové vztahy a přesahy hudební výchova barva a výška tónu biologie stavba ucha, sluch matematika hladina hlasitosti, logaritmická funkce 5 Klíčové kompetence Kompetence k učení žák je efektivně využívá v procesu učení, plánuje a organizuje vlastní učení, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává a vyvozuje z nich závěry pro další využití Kompetence k řešení problémů - žák rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promýšlí a plánuje způsob řešení problémů, ke kterým využívá vlastních úsudků a zkušeností, je schopen vyhledat informace vhodné k řešení problémů, využívá získané vědomosti a dovednosti, samostatně řeší problémy a vhodně volí způsoby řešení Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory účinně se zapojuje do diskuze obhajuje svůj názor, toleruje názor druhých lidí, avšak umí i vhodně argumentovat využívá informační a komunikační prostředky FYZIKA - střední škola 31

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Kompetence sociální a personální žák spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze v malé skupině i v celé třídě, obhajuje svoje myšlenky a názory Kompetence pracovní žák používá bezpečně a účinně pomůcky, materiály a nástroje, dodržuje jasně vymezená pravidla, dokáže se adaptovat na změněné nebo nové pracovní podmínky, využívá nabyté znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje 6 Materiály pro výuku 6.1 experiment Model středního ucha Anotace: Následující fyzikální experiment nám nejen umožní propojit souvislosti mezi mechanickým kmitáním, vlněním a akustikou, ale je zároveň velmi dobře ilustrujícím zjednodušeným biologickým modelem principu činnosti středního ucha. Téma: Akustika, lidský sluch, kmitání, tlak Trocha teorie: Akustika je fyzikální disciplína, která se zabývá zvukem od jeho vzniku přes přenos prostorem až po vnímání lidskými smysly. Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří pružným prostředím. Podle frekvence zdroje rozlišujeme slyšitelný zvuk, infrazvuk a ultrazvuk. Zvuk je podélné vlnění s frekvencí 16 Hz až 20 khz. Toto vlnění vyvolává v lidském uchu sluchový vjem. Vlnění s frekvencí nižší než 16 Hz se nazývá infrazvuk, vlnění s frekvencí vyšší než 20 khz ultrazvuk. [1] Zvukům vyvolaným periodickými kmity říkáme tóny, zvuky vyvolané neperiodickými kmity zpravidla označujeme jako šumy nebo hluk. Výška tónu je dána jeho frekvencí. Čím větší je frekvence, tím je tón vyšší. Střední ucho (latinsky: auris media) je část ucha. Jedná se o systém vzduchem vyplněných dutin vystlaných sliznicí. U člověka se skládá z následujících částí: bubínková dutina dutina vyplněná vzduchem, ohraničená lebkou, sluchové kůstky jedná se o tři kůstky kladívko, kovadlinka, třmínek, které jsou napojené na bubínek a uložené v bubínkové dutině. Tyto kůstky přenášejí zvuk od bubínku do vnitřního ucha. [2] Víte, že: Vlastní reprodukovaný hlas se nám zdá nepřirozený. Je to způsobeno faktem, že když mluvíme, tak svůj hlas slyšíme jinak, než ti, kteří jsou kolem nás. Zvuky, které vydáváme, přicházejí k nim vzduchem, přímo a po odrazu od pevných předmětů (např. stěn). My však svůj hlas slyšíme hlavně díky vodivosti kostí. Chvění se totiž šíří od hlasivek do vnitřního ucha prostřednictvím souboru kostí, které jsou mezi hlasivkami a sluchovým nervem. Tento systém kostí tvoří jakýsi druh zvukového filtru, který propouští některé frekvence lépe a jiné zase hůře. To znamená, že zabarvení přenášených zvuků je dosti pozměněno. [3] Pomůcky: Dortová forma, potravinářská fólie, obě části krabičky od nanukového dortu, dvě brčka s kloubem, ping-pongový míček, izolepa, nůžky, voda, potravinářské barvivo nebo sypaný čaj, flétna 32 FYZIKA - střední škola

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Provedení: Místo dna dortové formy napneme potravinovou fólii a připevníme ji z boku ke stěně dortové formy izolepou. Jedno brčko nastřihneme na čtvrtiny a izolepou do něj upevníme pingpongový míček. Připojíme další dvě brčka a celou soustavu přilepíme k potravinové fólii. Do jedné z krabiček umístíme ve svislé poloze dortovou formu, do druhé krabičky nalijeme vodu a do vody volně položíme pingpongový míček. Zapískáme flétnou nebo zakřičíme do formy z její zadní strany. Pro lepší viditelnost rozkmitání vodní hladiny můžeme vodu obarvit, nebo posypat lístky sypaného čaje. (viz Obr 1 a 2) Vysvětlení: V případě modelu: zakřičíme-li do formy, napnutá fólie (bubínek) se v důsledku změn tlaku rozkmitá. Kmitání se prostřednictvím brček (kladívko a kovadlinka) přenese na lehký pingpongový míček (třmínek), který rozkmitá vodu (tekutina vnitřního ucha). (Viz obr. 1 a 2) V případě lidského ucha: zvukové vlny, které projdou zvukovodem, rozechvívají bubínek. Ten se chová jako membrána mikrofonu. Kladívko, stejně jako kovadlinka tvoří jakýsi mechanický pákový převodník, který přenáší kmity bubínku přes třmínek na chvění tekutiny vnitřního ucha. Střední ucho se tedy dá přirovnat k páce, jejímž delším koncem pohybuje bubínek a kratší konec je připevněn k třmínku. Kmity třmínku tedy mají menší výchylku než bubínek, proto však je třmínek schopen vyvinout větší sílu, potřebnou k rozkmitání tekutiny vnitřního ucha. Možné obměny: dortovou formu můžeme nahradit slepeným proužkem tvrdšího papíru, fólii rozstřiženým balónkem je možné vytvořit si cestovní formu modelu z kulaté krabičky od sýra a krátkých brček můžete zkusit navrhnout metodu, jak změřit frekvenci kmitání zajímavým zvukovým zdrojem je ladička sledujte také, co se bude dít, když změníte frekvenci zdroje Čas: Příprava pokusu a příprava všech pomůcek Realizace a vyzkoušení pokusu Úklid Celkem Dále je možná diskuse nad pokusem a jeho modifikace 5 minut 10 minut 5 minut 20 minut 10 minut FYZIKA - střední škola 33

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Fotodokumentace: Obr 1 a 2 Model středního ucha (Foto: J. Soukupová) 34 FYZIKA - střední škola

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Úkoly k experimentu (20 minut) 1. Ve skupinách experimentujte s materiály potřebnými k provedení pokusu. Dortovou formu nahraďte proužkem tvrdého papíru, fólii rozstřiženým nafukovacím balónkem nebo tenkým papírem na balení květin, pingpongový míček plastovou nebo hliníkovou lžičkou a podobně 2. Diskutujte změny chování soustavy a jejich důvod 3. Navrhněte metodu, jak byste změřili frekvenci kmitání a následně ji experimentálně změřte 4. Jako zdroj zvuku použijte ladičku a pozorujte, jak se se změnou výšky tónu změní chování jednotlivých částí soustavy, porovnejte svoje měření z bodu 3 s frekvencí tónu ladičky 6.2 Hokejová houkačka Anotace: Hokejová houkačka, kterou zná každý hokejový fanda, vychází opět ze základních fyzikálních principů. Pokud je známe a uvedeme společně teorii do praxe, můžeme si houkačku s minimálními náklady a maximálním zvukovým efektem vyrobit a zároveň prozkoumat její fyzikální vlastnosti. Téma: akustika, lidský sluch, kmitání, tlak Trocha teorie: Akustika je fyzikální disciplína, která se zabývá zvukem od jeho vzniku přes přenos prostorem až po vnímání lidskými smysly. Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří pružným prostředím. Podle frekvence zdroje rozlišujeme slyšitelný zvuk, infrazvuk a ultrazvuk. Zvuk je podélné vlnění s frekvencí 16 Hz až 20 khz. Toto vlnění vyvolává v lidském uchu sluchový vjem. Vlnění s frekvencí nižší než 16 Hz se nazývá infrazvuk, vlnění s frekvencí vyšší než 20 khz ultrazvuk. Zvukům vyvolaným periodickými kmity říkáme tóny, zvuky vyvolané neperiodickými kmity zpravidla označujeme jako šumy nebo hluk. Výška tónu je dána jeho frekvencí. Čím větší je frekvence, tím je tón vyšší. [1] Atmosférický tlak je tlak, který je vyvolán přítomností zemské atmosféry, je vyvolán tíhovou silou vzduchového sloupce. Značka: pa (p s indexem a), jednotka: Pa (pascal) Atmosférický tlak závisí na nadmořské výšce, hustotě vzduchu, tíhovém zrychlení a na teplotě vzduchu. Normální atmosférický tlak má hodnotou 101 325 Pa. Podtlak je tlak plynu menší než tlak plynu v okolí. Příkladem je prostředí uvnitř baňky žárovky. Přetlak je tlak plynu větší než tlak plynu v okolí. Příkladem je prostor kabiny letadla, které letí v určité výšce. Pomůcky: balónek, nůžky, plechovka od pití, plastová láhev, lepenka Provedení: Z plechovky od pití vystřihneme dno i víčko a v blízkosti dna vyvrtáme do pláště otvor. Z plastové láhve také odstřihneme dno. FYZIKA - střední škola 35

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Veškeré kraje začistíme, aby nebyly křivé nebo ostré. Přes horní konec plechovky pevně natáhneme polovinu nafukovacího balónku tak, aby tvořil napnutou blánu. Upevníme ho kolem dokola izolepou. Do plechovky vsuneme plastovou láhev hrdlem směrem k balónku tak, aby hrdlo na balónek mírně tlačilo a napínalo jej. Dolní část láhve a plechovky opět zajistíme izolepou. V horní části plechovky vyrazíme cca 1 cm pod balónkem foukací otvor. Musí to být v místě, kde je již hrdlo láhve zúžené a nedotýká se plechovky. Otvor má průměr cca 0,5 cm. Vysvětlení: Když začneme foukat do prostoru mezi plechovkou a lahví, vznikne v daném místě přetlak. Díky němu se napne membrána z balónku a oddálí se od hrdla láhve. Vzniklou štěrbinou začne vzduch rychle proudit lahví ven. Ve štěrbině mezi membránou a hrdlem vzduch proudí velmi rychle, takže zde prudce poklesne tlak - membrána z balónku se opět přitiskne na hrdlo. Tím vzduch přestane proudit, takže podtlak zanikne, dech vytvoří přetlak a celý proces se znovu opakuje. Díky tomu se membrána rozkmitá natolik rychle, že vydává slyšitelný zvuk. Láhev s ustřiženým dnem funguje jako rezonanční skříňka - kmity se velmi účinně předávají vzduchu. Čím více je blána napnutá, tím silněji do klaksonu musíme foukat a tím se také membrána rychleji rozkmitá - klakson vydává vyšší tón. [3] (viz Obr 3) Praxe: Tělesa, která vydávají zvuky můžeme rozkmitat různými způsoby (údery, drnkáním, třením, smýkáním,...). Kmitavý pohyb vykonávají různá tělesa z různých materiálů i skupenství (pružné blány, struny, vodní či vzduchový sloupec,...). Čas: Příprava pokusu a příprava všech pomůcek Realizace a vyzkoušení pokusu Úklid Celkem Dále je možná diskuse nad pokusem a jeho modifikace 5 minut 15 minut 5 minut 25 minut 10 minut 36 FYZIKA - střední škola

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Fotodokumentace: Obr 3 a 4 Různé typy hokejových houkaček - změna blány a rezonanční plechovky (Foto: J. Soukupová) FYZIKA - střední škola 37

Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Úkoly k experimentu (15 minut): 1. Ve skupinách vyrobte houkačky na různě dlouhé plechovky a s různě napnutou membránou balónku a různými typy plastových láhví. (viz Obr. 3 a 4) 2. Uspořádejte své výrobky podle výšky tónu a diskutujte, které parametry houkačky výšku tónu ovlivňují a které ne a proč. 3. Uveďte veškerá pružná prostředí, kterými se postupně šíří zvuk při vašem experimentu. Jaký význam má ve vašem experimentu plastová láhev? 7 Použitá odborná literatura a informační zdroje: [1] Svoboda Emanuel, Přehled středoškolské fyziky, Praha, Prométheus 1998 [2] Novotný Ivan, Biologie člověka pro gymnázia, Praha, Fortuna 1997 [3] Soukupová Jitka, Rigorózní práce, Školní a volnočasové aktivity vedoucí ke zvyšování zájmu žáků o fyziku, ŽČU Plzeň, Pedagogická fakulta 2008 [4] http://www.exploratorium.edu/science_explorer/ fotografie: vlastní zdroj autora J. Soukupová 38 FYZIKA - střední škola

PRACOVNÍ LISTY Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ Pracovní list 1. Doplňte chybějící informace: Zvukem, jeho šířením a vlastnostmi se zabývá. Zvuk je mechanické vlnění. Frekvence, kterou zachytí lidské ucho, se pohybuje v rozmezí. V případě vyšších frekvencí se jedná o. Vzhledem k malé vlnové délce se jeho vlny odrážejí i od malých překážek. Výška tónu je určena jeho. Čím větší je frekvence kmitání, tím je tón. 2. Ultrazvuk i infrazvuk se v daných prostředích šíří stejnou rychlostí jako zvuk. Rychlost zvuku v různých prostředích a ve vzduchu, také při různých teplotách naleznete v tabulkách a na internetu. Ultrazvukový měřič délek obsahuje zdroj ultrazvuku a přijímač odraženého signálu. Tento měřič délky ukazuje na displeji vzdálenost stěny 3,15 m. Zjistěte dobu mezi vysláním a přijetím ultrazvukového signálu. Jakou vlnovou délku má dané mechanické vlnění šířící se ze zdroje, je-li frekvence ultrazvukového zdroje 120 khz. FYZIKA - střední škola 39

PRACOVNÍ LISTY Akustika, lidský sluch Experimenty a měření pro SŠ 3. K hodnocení sluchového vjemu se zavádí veličina hladina intenzity zvuku. Její jednotkou je decibel (db). Zjistěte, co je práh slyšitelnosti a práh bolesti, a uspořádejte vzestupně podle hladiny intenzity v db následující zvukové vjemy: šepot, puštěný televizor při běžné hlasitosti, letadlo při startu, křik, rockový koncert a zvuky frekventované ulice. 4. Pomocí ultrazvuku se v prostoru orientují netopýři. Pomocí infrazvuku se dorozumívají velryby. Vyhledejte v odborné literatuře nebo na internetu více informací o orientaci netopýrů v prostoru či o dorozumívání velryb. Zpracujte na toto téma odborný plakát nebo krátkou prezentaci. 40 FYZIKA - střední škola

Jaderné přeměny Jaderné přeměny Mgr. Josef Veselý 1 Úkol 1.1 Vysvětlit jaderné přeměny a prakticky ověřit možnosti měření záření, najít faktory ovlivňující intenzitu záření. 2 Časová dotace 3 vyučovací hodiny 3 Pomůcky a materiál Souprava gama-beta 4 Hlavní a dílčí cíle 4.1 Základní cíle 4.1.1 Seznámení s jadrnými přeměnami a možnostmi měření záření. 4.1.2 Nalezení faktorů ovlivňujících intenzitu záření. 4.1.3 Praktické využití radionuklidů. Ochrana před zářením. 5 Mezipředmětové vztahy a přesahy chemie, biologie, dějepis, ochrana obyvatel 6 Obecný úvod k tématu Jaderné přeměny jsou změny probíhající v atomovém jádru za současného vyzařování částic z jádra. Atomy, které takto vyzařují, se nazývají radionuklidy. Jev se nazývá radioaktivita. Dělíme ji na přirozenou a umělou (vyzařování uměle vytvořených nuklidů). Přirozenou radioaktivitu objevil v roce 1896 Henry Becquerel. Záření se dělí například podle pronikavosti na α-záření (nejméně pronikavé), β-záření a nejpronikavější záření γ. Tato záření se též odlišně chovají v magnetickém poli (viz obr. 1). FYZIKA - střední škola 41

Jaderné přeměny Obr. 1 Alfa, beta, gama záření. Červené křížky v obrázku 1 představují magnetické indukční čáry směřující kolmo do nákresny, zelená křivka představuje trajektorii kladně nabitých částic alfa, fialová křivka znázorňuje trajektorii záporných elektronů (částic beta). Modrá vlnovka znázorňuje elektromagnetické záření gama, které se zde šíří přímočaře. Fyzikální podstata záření: α-záření je tvořeno heliovými jádry, β-záření rychlými elektrony a záření γ je elektromagnetické záření s vlnovou délkou menší než 300 pm. Změna jádra po vyzáření (postupně α, β, γ): 42 FYZIKA - střední škola

Jaderné přeměny FYZIKA - střední škola 43

Jaderné přeměny K bodu 1: Nejprve se podle návodu k použití důkladně seznámíme se soupravou Gama-beta. Zářiče v ní obsažené vykazují aktivitu nižší, než přísluší zářičům podle hygienické normy. Z hygienického hlediska se proto nejedná o zdroje ionizujícího záření a lze je proto ve školách používat. K bodu 2: Interval 10 sekund vzhledem ke značné fluktuaci výskytu částic není pro měření vhodný. Za 100 sekund bývá obvykle registrováno 30 až 60 částic. K bodu 3: Výsledky jednotlivých měření se značně liší, proto pro stanovení střední hodnoty radioaktivního pozadí je třeba provést větší počet měření. Tab. 1 Tabulka pro zápis měření pozadí. Č. měření Počet částic n Odchylka Δn Průměr 7.2 Závislost intenzity na vzdálenosti V držáku ponecháme GM počítač s připojeným čítačem impulzů. Zdroj záření nastavíme do polohy α. Změříme počet impulzů za 100 s, odečteme pozadí a výsledek zapíšeme do tabulky, měření opakujeme alespoň třikrát, vypočítáme průměrnou hodnotu n. Měření opakujeme pro další vzdálenosti. Zdroj záření otočíme do polohy γ a opakujeme měření podle bodů 3 a 4. Pozn. K bodu 1: V tomto režimu je aktivní pouze optická signalizace počítače, akustická signalizace je nahrazena čítačem. K bodu 2: Radionuklidy jsou ukryty ve stínicím pouzdře se stínicím kroužkem, záření je uvolňováno, jen když je stínicí kroužek nastaven otvorem k příslušnému radionuklidu. K bodu 3: Větší počet měření přináší spolehlivější střední hodnotu výsledku. K bodu 4: Otvory pro uchycení zářiče umožňují vzdálenost zdroje postupně zvětšit dvakrát, třikrát a čtyřikrát. K bodu 5: Měření se zářičem gama probíhá stejně jako měření se zářičem beta, platí pro ně tedy stejné poznámky. Tab. 2 Tabulka zápis pro závislosti na vzdálenosti 44 FYZIKA - střední škola

Jaderné přeměny Č. měření Vzdálenost/cm Počet částic n 1 2 3 4 7.3 Stínění I V držáku ponecháme GM počítač s připojeným čítačem impulzů. Do drážky držáku vsuneme plechovou destičku, zapíšeme materiál do tabulky. Zářič umístíme do nejbližšího otvoru. Na čítači zvolíme interval 100 s. Odečteme počet impulzů, odečteme pozadí a výsledek zapíšeme do tabulky. Měření opakujeme pro destičky stejné tloušťky z jiných materiálů. Tab. 3 Tabulka pro zápis ověření stínění I Č. měření Materiál Počet částic n 7.4 Stínění II V držáku ponecháme GM počítač s připojeným čítačem impulzů. Do drážky držáku vsuneme tenkou plechovou destičku, zapíšeme materiál a počet destiček do tabulky. Zářič umístíme do nejbližšího otvoru. Na čítači zvolíme interval 100 s. Odečteme počet impulzů, odečteme pozadí a výsledek zapíšeme do tabulky. Měření opakujeme pro dvě, tři a čtyři destičky stejné tloušťky (ze stejného materiálu). Pozn. Obojí měření provádíme jak se zářičem β, tak se zářičem ϒ. Abychom nemuseli použít dvě tabulky, můžeme rozdělit poslední sloupec tabulky (viz pracovní listy). Pracovní listy můžeme promítnout (např. při frontálním měření) nebo žákům vytisknout (vhodnější při laboratorní práci). Tab. 4 Tabulka pro zápis ověření stínění II Č. měření Materiál Počet destiček Počet částic n FYZIKA - střední škola 45