âasopis lesníkû a pfiátel lesa

8-9 âasopis lesníkû a pfiátel lesa roãník 10 2004 Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb Ochrana lesa proti kûrovcûm V znamné stromy LâR Hrazení bystfiin v krajinû Bavorsko reformuje státní lesy

HRAZENÍ BYST IN v Jizersk ch horách 1. 2. 3. 4. 1. Experimentální rybí pfiechod 2. Kamenná pfiehráïka dobfie spl vající s okolím 3. PouÏití dfieva sebou nese riziko men í Ïivotnosti 4. Pfii úpravách koryt se neobejdeme bez techniky 5. Pfiíãná pfiehráïka stavûná technologií drátokamenn ch ko Û 5.

INFORMACE Z VEDENÍ VáÏení ãtenáfii, V posledních t dnech probíhají na fieditelství podniku intenzivní jednání s âeskou asociací podnikatelû v lesním hospodáfiství (dále jen âaplh") a s Odborov m svazem pracovníkû dfievozpracujících odvûtví, lesního a vodního hospodáfiství v âr (dále jen OS DLV"). Dne 30. 6. 2004 byly vedením podniku pfiedány zástupcûm âaplh teze ke zpracování nov ch obchodních smluv. S odvoláním na jednání Rady sociálních partnerû v lesním hospodáfiství âr, konané dne 8. 7. 2004 na OS DLV Praha, se uskuteãnilo dne 10. 8. 2004 v Hradci Králové dal í setkání se zástupci âaplh a také se zástupci OS DLV s vedením LâR. Byly ustanoveny pracovní skupiny, které se budou nadále zab vat dílãí problematikou. Na návrh LâR do lo po prvním kole jednání ke slouãení pracovních skupin ze sedmi na tfii. První skupina fie í problematiku tûïby a obchodu, cenov ch jednání a kalkulaãního modelu. Druhá skupina se zab vá problematikou pûstební ãinnosti a pûstováním sadebního materiálu. Tfietí skupina fie í problematiku hodnocení smluvních partnerû, délky smluv, opãního práva a systému v bûrov ch fiízení. Vzhledem k tomu, Ïe v prûbûhu jednání pracovních skupin nedo lo ke shodû pfii definování nûkter ch základních pojmû a 30. 8. 2004 byl âaplhem zaslán materiál Zásady nov ch obchodních smluv", LâR tato jednání pfieru ily. Aby mohla tato jednání i nadále konstruktivnû pokraãovat, povaïují LâR za dûleïité, projednat nûkteré zásadní neshody pfiímo se zakladatelem. Vedení podniku se nebrání konzultovat své kroky a rozhodnutí s âaplh a OS DLV, ov em je tfieba si uvûdomit, Ïe LâR plnû zodpovídají za hospodafiení se svûfien m majetkem. Z této skuteãnosti logicky plyne jejich pozice v rovinû vlastní obchodní a cenové politiky, zfiejmá je jednoznaãná odpovûdnost nad texty nov ch obchodních smluv, nad objektivním nastavením kalkulaãního modelu i nad zvolením korektních hodnotících kritérií smluvních partnerû. Cílem vzájemného vyjednávání nad obsahem nov ch obchodních smluv je vybudování stabilního systému a vytvofiení rozumn ch v chozích podmínek pro v echny podnikatelské subjekty, umoïàujících jejich dal í rozvoj vãetnû podpory pracovních pfiíleïitostí. Tato skuteãnost musí ov em souãasnû umoïnit i existenci a rozvoj stabilního a silného státního podniku. Na poradách vedení podniku byly v uplynulém období mimo jiné projednány následující materiály: Projekt grafického datového skladu vyuïívání dat HÚL a dal ích souvisejících dat v informaãním systému LâR, Návrh na fie ení nástupních praxí absolventû kol, V sledky hospodafiení za I. pololetí 2004 a v sledky obchodu se dfiívím za I. pololetí 2004, Systém celoïivotního vzdûlávání a Kariérní fiád, Úprava smluvních podmínek na pronájem honiteb vãetnû v bûrov ch fiízení, Dodatek ke smlouvám na pronájem honiteb, Text nové nájemní smlouvy na pronájem honiteb, Seznam honiteb pro v bûrová fiízení v termínech 13. 16. 9. 2004 (uvefiejnûn na internetov ch stránkách LâR a v ãasopise Myslivost ã. 9/2004). >< Ilustraãní foto na obálce: titulní strana J. Zumr zadní strana J. Zumr Ing. Kamil Vysly el generální fieditel 8-9 / 2004 OBSAH 2 Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb 3 Dozorãí rada LâR 4 Ochrana lesa proti kûrovcûm 6 V tah ze závûreãné zprávy právního auditu LâR 7 Stanovisko MZe k zadávání vefiejn ch zakázek 8 V znamné stromy LâR 10 ZalesÀování státní zemûdûlské pûdy na jiïní Moravû 13 Hrazení bystfiin v krajinû 15 Hynutí borovice ãerné 16 Jesenické lesy mluví spoleãnou fieãí 20 Bavorsko reformuje státní lesy 24 Zku enosti OLH 27 NATURA 2000 z pohledu vlastníka lesa 32 Dny s LâR v roce 2004 âasopis lesníkû a pfiátel lesa Adresa redakce: LâR, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové tel.: + 420 495 860 265 (276) fax.: + 420 495 262 391 e-mail: rezac@lesycr.cz, grepl@lesycr.cz Vydává: Lesy âeské republiky, s. p. Pfiemyslova 1106, Hradec Králové 8 IâO: 42196451 Evidenãní ãíslo Ministerstva kultury: 11416 ISSN 1214-4835 Redakãní rada: Pfiedseda: Ing. Václav Lidick âlenové: Ing. Vlastimil Hudeãek, Ing. Jaromír Latner, CSc., Ing. Pavel Star, RNDr. Jifií Stonawski, Ing. Lubomír álek Odpovûdn redaktor: Ing. Jan ezáã Redaktor: Petr Grepl Grafická úprava: DORLAND, spol. s r. o. (Podepsané ãlánky nemusí nutnû vyjadfiovat stanovisko vydavatele) Tiskne: Tiskárna Nové Mûsto, s. r. o., Pfietisk povolen pouze se souhlasem redakce (Uzávûrka pfií tího ãísla 30. 9. 2004) Rg1-1994 www.lesycr.cz

AKTUÁLNù Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb Ve keré otázky spojené s myslivostí jsou pro vlastní rozmanitost myslivosti a pro nepfieberné mnoïství moïn ch, nûkdy moïná aï neuvûfiiteln ch situací, vznikl ch z provozování myslivosti, trvale aktuální. To se t ká i vymezení smluvního vztahu mezi LâR jako drïitelem honiteb a nájemci (uïivateli) honiteb, zaloïeného uzavfien mi smlouvami na pronájem honiteb. JiÏ v prûbûhu roku 2003, po zvefiejnûní textu vzorov ch smluv o nájmu honiteb na nové desetileté období, poãínaje 1. 4. 2003, byly nûkteré formulace v textu smlouvy ze strany myslivecké vefiejnosti podrobeny znaãné kritice a po pravdû fieãeno i z vyjádfiení erudovan ch právnick ch odborníkû bylo zfiejmé, Ïe text nájemní smlouvy nebyl zpracován vyváïenû z pohledu obou zúãastnûn ch stran. Proto bylo vedením podniku rozhodnuto odstranit nûkteré formální nebo vûcné nepfiesnosti v textu, a zejména zpfiesnit, popfi. zmûnit ta ustanovení smlouvy, která ãiní smlouvu nevyvá- Ïenou nebo jdou nad rámec zákona ã. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znûní (dále jen zákon"), a dal ích souvisejících pfiedpisû. i ze znûní zákona. Souãasnû zûstává zachována dostateãná moïnost v pfiípadû potfieby fyzicky kontrolovat ulovenou zvûfi. Tohoto kroku v ak bude vyuïíváno pfiedev ím v pfiípadû nájemcû, jejichï statistické vykazování uloven ch kusû spárkaté zvûfie se nejeví jako pfiíli hodnovûrné. Z praktického hlediska, neboè to není vhodné ani úãelné, byl ze smlouvy odstranûn text fie ící moïnost kontroly dodrïování smlouvy prostfiednictvím tfietí osoby. V znamnû, v souladu se zákonem, byl také upraven odstavec 4 ãlánku, kter stanoví práva a povinnosti nájemce honitby. Tato úprava je formulována tak, Ïe logicky odpovídá ostatním Návrh pfiedkládan ch úprav, o kter ch se chci podrobnûji zmínit, byl projednán v myslivecké komisi, která je poradním orgánem v robnû technického fieditele LâR. V kvûtnovém ãísle ãasopisu Lesu zdar byla zvefiejnûna úvodní informace, jejímï cílem bylo naznaãit, kter ch okruhû se provádûné zmûny t kají. Bezprostfiednû po vyjití tohoto ãísla Lesu zdar následovalo velké mnoïství telefonátû a dotazû, mnohdy i spekulativních, majících za cíl zjistit, co bylo impulsem k tomu, Ïe dochází k úpravû textu smluv o nájmu honiteb od jejich relativnû krátké doby platnosti. Posláním této mé informace je zejména vysvûtlit, proã byl text nájemní smlouvy upraven. I kdyï uveden v ãet zmûn není vyãerpávající, postihuje nejzásadnûj í znûní proveden ch úprav. Z textu nájemní smlouvy byl odstranûn pojem sjednan stav zvûfie". K tomuto kroku bylo pfiistoupeno pfiedev ím proto, Ïe zákon o myslivosti zná pouze pojmy minimální stavy zvûfie" a normované stavy zvûfie". UÏivatelé honiteb jsou povinni zaji Èovat poãetní stavy zvûfie mezi tûmito stanoven mi stavy. S pfiihlédnutím k zákonu, ale i z pohledu praxe nepovaïujeme za úãelné zavádût dal í pojem a s dodrïováním tohoto sjednaného stavu, stanoveného jednostrannû drïitelem honitby, pak spojovat ve smlouvû dal í dûsledky. Vztah uïivatele honitby k jím vybudovan m mysliveck m zafiízením za trvání nájmu honitby byl o etfien tak, Ïe tato zafiízení pfiejdou do vlastnictví státu, pokud pfii zániku smlouvy vyrovná pronajímatel jejich hodnotu, nebo pokud se strany smlouvy nedohodnou jinak. Tato úprava vypl vá logicky ze znûní 33 odst. 5 zákona. Pokud se t ká provedené zmûny ustanovení o kontrole ulovené zvûfie, nová úprava sleduje praktické zjednodu ení, které v ak vychází ilustraãní foto: J. Zumr 2 8-9 / 2004

AKTUÁLNù V ãlánku Trvání smluvního vztahu" je navrïená úprava formulována tak, aby to odpovídalo ostatním navrïen m zmûnám smlouvy a také s pfiihlédnutím k zámûru vyváïit postavení úãastníkû smluvního vztahu, pfiedev ím vypu tûním nûkter ch ménû závaïn ch poru ení smlouvy jako moïného dûvodu pro vypovûzení smlouvy (napfi. dostane-li se nájemce do prodlení se splácením kterékoliv splátky nájemného na dobu del í neï 30 dní). Souãasnû byla ujednocena délka a poãátek bûhu v povûdní lhûty. U smluvních pokut, které byly pûvodnû formulovány ve dvou odstavcích s v raznû rozdílnou v í pokuty, bylo toto ustanovení spojeno do jednoho odstavce s tím, Ïe v navrïeném znûní se jednak odráïejí ostatní navrïené zmûny smlouvy, dále byla jako dûvod pro uloïení smluvní pokuty vypu tûna nûkterá ménû závaïná poru ení smlouvy a byla stanovena jedna pau ální v e smluvní pokuty, která odpovídá úãelu tohoto smluvního nástroje. ilustraãní foto: J. Zumr navrïen m zmûnám smlouvy. Souãasnû byla také vypu tûna nûkterá ustanovení, která jsou z hlediska zájmû LâR jako drïitele a pronajímatele honitby nadbyteãná a jejichï vyïadování po nájemcích honiteb by lo nad rámec zákona (napfi. projednávat s pronajímatelem pfiedem svûj zámûr navrhnout orgánu státní správy myslivosti osobu na ustanovení myslivecké stráïe v honitbû). Z textu smlouvy se také vypou tí problematické ustanovení o závazku nájemce nést 20 % nákladû na provedení opatfiení proti kodám zvûfií na lesních porostech nad rámec opatfiení pfiimûfien ch, jeï vynaloïí pronajímatel honitby, tedy LâR. Toto znûní nemûlo oporu v zákonû a ãinilo smlouvu nevyváïenou ve prospûch pronajímatele. V konkrétních pfiípadech mûïe jít o ãástky v fiádu desetitisícû korun, o které by se fakticky zvy ovalo nájemné. Je proto v souladu s dobr mi mravy, aby takové ustanovení bylo ze smlouvy odstranûno. V této struãné informaci není moïno detailnû postihnout v echny zmûny, které byly v textu smlouvy provedeny. Jak jsem uvedl v úvodu, zmiàuji jenom ty nejzásadnûj í. Pfiedpokládám také, Ïe se mi podafiilo touto informací obecnû odpovûdût na otázku, proã bylo k tûmto úpravám textu smluv o nájmu honiteb pfiistoupeno. Na í zásadní snahou bylo a je zjednodu it a upravit text smlouvy o nájmu honitby tak, aby byl v souladu se zákonem, aby byl v maximální moïné mífie vyváïen pro obû strany smlouvy a v neposlední fiadû, aby realizace jednotliv ch ustanovení smlouvy byla v praxi reálná. Nic víc, nic míà. Rozhodnû se nejednalo o v sledek tlaku nebo o podlehnutí poïadavkûm myslivecké lobby, jak je to vedení podniku LâR nûkdy neopodstatnûnû a nedûvodnû podsouváno. >< Ing. Vladimír Blahuta v robnû technick fieditel LâR Dozorãí rada LesÛ âeské republiky, s. p. Podle 13 odstavec 3 zákona ã. 77/1997 Sb. o státním podniku dozorãí rada musí mít minimálnû 3 ãleny. Jednu tfietinu ãlenû dozorãí rady tvofií zamûstnanci podniku, které volí a odvolávají zamûstnanci podniku na základû v sledku voleb. Dvû tfietiny ãlenû dozorãí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Podle statutu podniku je funkãní období dozorãí rady ãtyfileté. Souãasné volební období bûïí od ledna 2002. Do ãervence leto ního roku byla dozorãí rada estiãlenná. âleny dozorãí rady jmenovaní zakladatelem jsou: pfiedseda dozorãí rady: Ing. Jan GrÛza ãlenové DR: Prof. Ing. Ludûk i ák Ing. Petr Zgarba Ing. et. Ing. Jifií Dobia Zamûstnanci podniku zvolení do dozorãí rady jsou Ing. Josef Hru ka a Ing. Viktor Bla ãák. Tito byli do dozorãí rady zvolení dne 24. 1. 2002 v souladu s volebním fiádem. Pfii této volbû byli dále zvolení jako náhradníci pro ãlenství v dozorãí radû (pro pfiípad nutnosti doplnûní ãlenû v DR) Ing. Václav ebek, Ing. Ivan Hula, Hana Tauerová a Ing. Pavel Hájek v pofiadí podle obdrïen ch hlasû. Ing. ebek jiï není v pracovním pomûru u LâR. Dne 15. 7. 2004 rozhodl ministr zemûdûlství Ing. Jaroslav Palas o roz ífiení poãtu ãlenû DR na devût a zároveà jmenoval do dozorãí rady Ing. Jifiího PapeÏe a Ing. Pavla Kováãika. Na místo ãlena dozorãí rady za zamûstnance podniku pak nastoupil na základû volby v roce 2002 Ing. Ivan Hula. JUDr. Liboslav Jánsk, fieditelství LâR 8-9 / 2004 3

AKTUÁLNù Ochrana lesa proti kûrovcûm Pro rok 2004 vypoãten kalamitní základ u LâR ve v i 525 tis. m 3 znamenal velké nebezpeãí vzniku kûrovcové kalamity. Její odvrácení je proto v leto ním roce jednou z priorit LesÛ âeské republiky. Pfii hodnocení souãasné situace jsme poïádali o rozhovor v robnû technického fieditele Ing. Vladimíra Blahutu. Jaká je tedy souãasná situace? Po oãekávaném meziroãnû vy ím objemu zpracovaného dfiíví v prvních pûti mûsících se zaãala projevovat pfiijatá opatfiení spolu s pfiízniv m poãasím. JiÏ v ãervnu bylo v lesích ve správû LâR zpracováno o 27 % napaden ch stromû ménû, v ãervenci tento trend pokraãoval, neboè bylo napaden ch stromû zpracováno o 32 % ménû. Oãekáváme, Ïe i pfies urãit nárûst napaden ch stromû v souvislosti s druh m rojením bude tento trend pokraãovat i nadále. Celkem bylo do konce ãervence zpracováno 223 tisíc m 3 kûrovcov ch stromû, coï je 38 % loàského celoroãního objemu. Souãasn stav kûrovcû zdaleka nevypadá tak dramaticky. Byly pûvodní odhady správné? V loàském roce do lo meziroãnû k témûfi estinásobnému nárûstu kûrovcového dfiíví. Celkem bylo u LâR zpracováno 587 tis. m 3 kûrovcov ch stromû. Pokud by se meziroãní pomûr zopakoval, do lo by k napadení aï 3,5 mil. m 3. Jako reáln se ale jevil nárûst pfiibliïnû poloviãní, proto byl objem odhadnut na pfiibliïnû 1,6 mil. m 3. BliÏ í pfiedstavu o ohroïení si mûïete udûlat z pfiiloïeného grafu zachycujícího srovnání kalamitních základû a roãního zpracování kûrovcového dfiíví. V roce 2004 modr sloupec pfiedstavuje pûvodní odhad a Ïlut sloupec odhad upraven na základû souãasného v voje. Jakou roli hraje poãasí? Pfiíznivé, tedy vlhké a nepfiíli teplé poãasí, vïdy zvy uje úãinnost obrann ch opatfiení. Vodou pfiimûfienû nasycené stromy mají lep í obrannou schopnost a chladnûj í poãasí OhroÏení smrkov ch porostû kûrovci v letech 1993 2004 KÛrovcem jsou ohroïeny pfiedev ím smrkové porosty v niï ích nadmofisk ch v kách Foto: J. Stejskal 4 8-9 / 2004

AKTUÁLNù poskytuje více ãasu na asanaci napaden ch stromû. Na druhou stranu ani v tomto poãasí kûrovci nezmizí sami. Rojící se jedinci se musí chytat do lapacích zafiízení lapákû a lapaãû. V leto ním roce jsme mûli s ohledem na hrozící nebezpeãí v porostech rozmístûno témûfi 40 tis. lapaãû (o 52 % více neï v loàském roce) a dosud bylo poloïeno více neï 207 tis. lapákû (více neï dvakrát více neï v loàském roce). Podíl odchycené první generace hraje rozhodující roli v dal ím v voji gradace kûrovcû. Pfiijali jste je tû nûjaká jiná opatfiení? Postupy v ochranû lesa proti kûrovcûm byly upraveny pfiíkazem generálního fieditele. Provedli jsme pro kolení revírníkû a lesních správcû v nejvíce ohroïen ch oblastech. Na lesních správách, kde do lo k nav ení úkolû v ochranû lesa, byly doãasnû nav eny poãty pracovníkû. Ochrana lesa je pfiedmûtem pravideln ch kontrol krajsk ch inspektorátû. editelství má pfiehled o prûbûïném stavu a mûïe tak reagovat na pfiípadné problémy. Zvládnutí situace by nebylo moïné bez spolupráce s dodavateli prací. V nejvíce ohroïen ch oblastech jsme proto s nimi situaci projednali, otázky se t kaly nejen zaji tûní dostatku kapacit, ale i odbytu dfiíví. Pfii projednání jsme upravili znûní pfiílohy obchodní smlouvy, upravující postupy v ochranû lesa tak, aby do lo k jejich vût ímu zpfiesnûní. To je jen ãást pfiijat ch opatfiení, jejichï v ãet jiï byl uveden v kvûtnovém ãísle Lesu Zdar. KÛrovec nezná hranic. Jak se vyrovnáváte s kûrovcem v lesích ostatních vlastníkû? KÛrovec z nezpracovaného kûrovcového dfiíví ohroïuje v echny vlastníky lesû. Proto jsme jiï na podzim vydali leták, ve kterém jsme upozoràovali na hrozící nebezpeãí a seznamovali s ochranou lesa proti kûrovcûm. Leták jsme distribuovali pfiedev ím vlastníkûm, kter m vykonáváme funkci odborného lesního hospodáfie, byl ale volnû dostupn na na ich organizaãních jednotkách v em dal ím zájemcûm. Na tuto aktivitu jsme zaznamenali pozitivní ohlasy, proto uvaïujeme o aktualizaci informaãního letáku. Mimo jiné také proto, Ïe v lesích vlastníkû pokraãuje gradace kûrovcû i v leto ním roce. V ãervenci zde bylo zpracováno 9500 m 3 kûrovcového dfiíví, coï je více neï tfiikrát tolik oproti loàsku. Ke zpracování v tûchto lesích pfiitom zb valo dal ích více neï 13,5 tis. m 3 kûrovcového dfiíví. Tato ãísla zároveà potvrzují, Ïe poãasí samo o sobû mûïe gradaci zpomalit, ale ne zastavit. Pfiitom podle na ich dlouhodob ch zku eností pfiibliïnû polovina drobn ch vlastníkû pfiistupuje k péãi o svûj les zodpovûdnû a na na e podnûty reaguje. Viditeln m znakem napadení smrkû kûrovci je rezivûní a opad jehliãí A co dal í kûdci a dfieviny? Mluví se o problémech s borovicí ãernou. LoÀské sucho se podepsalo na zdravotním stavu snad v ech dfievin. Chfiadnutí borovice ãerné lze rovnûï pfiiãíst na jeho vrub. Podle zji tûní V zkumného ústavu lesního hospodáfiství a myslivosti, o jehoï konzultaci jsme poïádali, do lo vlivem sucha k vût í aktivizaci hub (Sphaeropsis sapinea a Cenangium ferruginosum), které pûsobí odumírání vûtví napaden ch borovic. Na rozdíl od kûrovcû v tomto pfiípadû reálnû neexistuje úãinné obranné opatfiení. Snad jediné, pálení vûtví, nepfiipadá v úvahu pro velké sucho. Po dohodû s VÚLHM budeme situaci monitorovat, aby nedo lo k rozvoji pfiípadn ch hmyzích kûdcû, a nejvíce po kozené porosty postupnû tûïit a obnovovat. Víc se v této chvíli dûlat nedá. kody suchem jsou i na borovici lesní, kde rovnûï zaznamenáváme zv en v skyt sou í, o kalamitu se ale nejedná. >< Dûkujeme za rozhovor, redakce PoÏerky a larvy l koïrouta smrkového 8-9 / 2004 5

AKTUÁLNù Struãn v tah ze Závûreãné zprávy právního auditu státního podniku Lesy âeské republiky Na vlastní Ïádost státního podniku Lesy âeské republiky (dále jen LâR") byl u LâR v dobû od ledna do kvûtna 2004 poveden právní audit. Závûreãná zpráva právního auditu, kterou fieditelství LâR obdrïelo v ãervnu 2004, je velmi rozsáhlá (má 105 stran). Pro informaci zamûstnancû LâR a ostatních ãtenáfiû pfiedkládá fieditelství LâR následující v tah ze Závûreãné zprávy právního auditu: Právní audit pfiezkoumával následující oblasti t kající se podniku LâR a jeho ãinnosti: 1. ZaloÏení státního podniku a základní dokumenty 2. Úãast státního podniku v obchodních spoleãnostech 3. Nakládání s urãen m majetkem a s nemovitostmi 4. Obchodní smlouvy 5. Finanãní ujednání 6. Îivotní prostfiedí 7. Spory 8. Pracovnûprávní vztahy Obecnû byly právním auditem zji tûny nesrovnalosti ve tfiech oblastech, a to: 1. Byla zji tûna fiada podstatn ch formálních pochybení v oblasti nakládání s nemovit m majetkem, související zejména s absencí souhlasu zakladatele pfii dispozici s urãen m majetkem, vyïadovan m zákonem o státním podniku. Pfii zfiizování LâR, s. p., zfiejmû nebyl, v rozporu s právními pfiedpisy, vyhotoven úpln seznam urãeného majetku, jelikoï fyzická existence tohoto seznamu nebyla doloïena. Tím vznikla situace, v níï nebyla jistota, zda jde o majetek, se kter m je moïno nakládat pouze se souhlasem zakladatele. Navíc od doby zfiízení LâR, s. p., se nûkolikrát zmûnil jak zákon o státním podniku, tak i pfiedpisy o nakládání s majetkem státu a tyto pfiedpisy nezfiídka pfiipou tûly rûzn v klad. Pro celou oblast nakládání s majetkem státního podniku LâR je nutné stanovit velmi pfiesnou a jednoznaãnou regulaci. 2. LâR, s. p., ve svém hospodafiení vyprodukovaly znaãné finanãní prostfiedky, pro které nemûly bezprostfiední pouïití. Tûmito voln mi finanãními prostfiedky nakládaly tak, Ïe zaloïily velmi irok systém úvûrování sv ch obchodních partnerû, obchodovaly s tûmito prostfiedky na trhu s cenn mi papíry a spekulovaly s tûmito finanãními prostfiedky jejich ukládáním do portfolií rûzn ch finanãních fondû. Rozsah nakládání tûmito finanãními prostfiedky, zejména v oblasti úvûrování, byl takov, Ïe by jej bylo moïné oznaãit za imanentní souãást jeho podnikatelsk ch aktivit. Pokud jde o zb vající formy nakládání finanãními prostfiedky, bylo podstupováno riziko, které pfiesahuje hranice, jeï by bylo moïno volnû oznaãit jako péãe fiádného hospodáfie o svûfien majetek. Samostatnou otázkou je pak naprosto nedostateãná smluvní báze pro fungování tzv. vnitfiní spofiitelny" státního podniku a kolize zavedeného mechanismu vztahû mezi zamûstnanci státního podniku a státním podnikem samotn m pfii pohybu finanãních prostfiedkû v rámci této spofiitelny. I zde by bylo potfiebné podrobit cel systém ãinnosti státního podniku ve finanãní oblasti velmi dûkladné odborné revizi. 3. Velmi závaïné zji tûní je ke struktufie organizace a fiízení státního podniku LâR. Tato struktura je decentralizována zpûsobem, kter zákon o státním podniku nepfiedpokládá a fakticky dochází k tomu, Ïe jednotlivé organizaãní sloïky pûsobí znaãnû autonomnû. Navíc bylo zji tûno, Ïe tato decentralizace, jejíï vhodnost ãi nevhodnost z odborného hlediska nebyla pfiedmûtem právního auditu, nebyla dostateãnû doplnûna takov mi zpûtn mi vazbami a takov mi kontrolními mechanismy, které by vedení státního podniku signalizovaly moïné poruchy a umoïàovaly tak aktivnûji zasahovat do ãinnosti tûchto organizaãních sloïek. Doporuãuje se proto zváïit potfiebu provést zvlá tní odborn audit fiídící a organizaãní struktury státního podniku s pfiihlédnutím ke specifikûm podnikání v oblasti hospodafiení s lesy. Podrobnûj í informace o zji tûních a závûrech právního auditu k jednotliv m oblastem ãinnosti LâR budou podány fieditelûm krajsk ch inspektorátû LâR na nejbliï í poradû fieditelû. Po obdrïení Závûreãné zprávy právního auditu byla fieditelstvím LâR pfiijata nûkterá opatfiení k nápravû zji tûn ch nedostatkû, a to zejména úpravou nûkter ch vnitropodnikov ch pfiedpisû. Mimoto byla k nûkter m zji tûním právního auditu vyïádána stanoviska zakladatele nebo doplàující expertizy odborn ch právních autorit. Dal í opatfiení, t kající se úpravy vnitropodnikov ch pfiedpisû, popfi. zmûn dosavadních postupû, budou uãinûna, jakmile budou získána vyïádaná stanoviska a odborné posudky. >< JUDr. Ing. Jifií Stanûk, CSc. fieditelství LâR 6 8-9 / 2004

AKTUÁLNù Stanovisko MZe k problematice zadávání vefiejn ch zakázek V rozhovoru, kter poskytl b val generální fieditel státního podniku Lesy âeské republiky Ing. Jifií Oliva ãasopisu Lesnická práce ã. 7/2004, se dotkl mimo jiné také problematiky vefiejn ch zakázek a mûl v této souvislosti na mysli zakázky, které jménem Ministerstva zemûdûlství âr zadává úsek lesního hospodáfiství MZe. Konkrétnû pak zmiàuje v bûrové fiízení na letecké hnojení" a tvrdí, Ïe podmínky fiízení byly nastaveny tak, aby v nûm uspûla pfiedem vybraná firma. Bez ohledu na to, Ïe Ing. Oliva dává odmítání jím popsan ch praktik v oblasti vefiejn ch zakázek zcela nesmyslnû do pfiímé souvislosti se sv m odvoláním (viz mezititulek DÛvody odvolání"), povaïuje Ministerstvo zemûdûlství za nutné se proti tomuto jeho tvrzení dûraznû ohradit. Ministerstvo zemûdûlství âr bylo, respektive je také pro rok 2004 zadavatelem vefiejné zakázky Komplexní leteck zásah hnojením v imisemi po kozen ch lesních porostech Kru n ch hor s ve ker m pozemním zabezpeãením, vãetnû povinností o etfiovatele podle 30 zákona ã. 147/1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi, v platném znûní" (dále jen hnojení"), stejnû jako vefiejné zakázky Komplexní leteck zásah aplikací vápnitého dolomitu v imisnû postiïen ch lesních oblastech Kru n ch hor a Orlick ch hor s ve ker m pozemním zabezpeãením, vãetnû povinností o etfiovatele podle 30 zákona ã. 147/ 1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi, v platném znûní" (dále jen vápnûní"). V rámci obou pfiedmûtn ch zakázek, vyhlá en ch v Obchodním vûstníku formou obchodních vefiejn ch soutûïí, bylo vedle tzv. dal ích pfiedpokladû pro plnûní vefiejné zakázky" zadavatelem poïadováno téï pfiedloïení písemného popisu vnitfiního zavedeného systému kontroly a fiízení jakosti, doloïeného zpûsobem v rozsahu podle specifikace v zadávací dokumentaci". Zadávací dokumentace pak jednoznaãnû stanovila, Ïe tento poïadavek pfiípadn uchazeã prokáïe struãn m popisem tohoto vnitfiního systému, popfi. jej doloïí vnitfiní podnikovou smûrnicí, která systém kontroly a fiízení jakosti upravuje, nebo kopií pfiíslu ného platného certifikátu nebo osvûdãení. Souãasnû bylo soutûïními podmínkami shodnû pro v echny uchazeãe stanoveno, Ïe hodnocení pfiípadn ch nabídek bude provedeno podle jejich tzv. ekonomické vhodnosti, kdy kritérium úrovnû kontroly fiízení a jakosti bylo zafiazeno jako poslední za kritériem úrovnû nabízen ch ekologick ch parametrû a kritériem v e nabídkové ceny, tedy jako kritérium nejmen í váhy". V rámci tohoto tfietího kritéria pfiitom bylo zadavatelem stanoveno, Ïe pfii hodnocení nabídek bude nejvy ím poãtem bodû ohodnoceno doloïení pfiíslu ného certifikátu, popfi. osvûdãení, niï ím poãtem bodû doloïení podnikové smûrnice a nejniï ím poãtem bodû pak doklad formou pouhého popisu vnitfiního zavedeného systému kontroly a fiízení jakosti. V této souvislosti povaïujeme za nezbytné pfiipomenout, Ïe podmínka doloïení písemného popisu vnitfiního zavedeného systému kontroly a fiízení jakosti byla poïadována jiï v rámci obchodních vefiejn ch soutûïí v roce 2003, a to mimo jiné s ohledem na blíïící se vstup âeské republiky do Evropské unie s jednoznaãn m cílem vytvofiit i v rámci âr konkurenãní prostfiedí, odpovídající úrovni v ech ostatních ãlensk ch státû, neboè zejména norma ISO 9001, resp. získání pfiíslu ného certifikátu, osvûdãuje s mezinárodní platností schopnost firmy trvale poskytovat produkt ãi sluïbu v souladu s pfiíslu n mi pfiedpisy a poïadavky zákazníkû. S ohledem na formulaci soutûïních podmínek je pak zfiejmé, Ïe pfiedloïení certifikátu ISO bylo pouze jednou z moïn ch forem doloïení splnûní v e uvedeného tzv. dal ího pfiedpokladu, která byla v rámci pfiíslu ného kritéria ohodnocena nejvy ím poãtem bodû, nikoliv v ak moïností jedinou. Pro úplnost tûchto informací je je tû nutno doplnit, Ïe v rámci vefiejné zakázky hnojení" se do v bûrového fiízení pfiihlásili dva uchazeãi, z nichï oba doloïili vlastnictví certifikátu ISO 9001. V bûrového fiízení na vápnûní" se zúãastnilo uchazeãû est, z nichï ãtyfii vlastnictví certifikátu doloïili, jeden prokázal probíhající certifikaãní proces a jeden na základû zápisu certifikaãního orgánu ze závûreãného jednání prokázal, Ïe splnil podmínky pro udûlení certifikátu a tento mu bude v nejbliï ích dnech vydán. O zadávání vefiejn ch zakázek a s tím spojen ch v bûrov ch fiízeních je na Ministerstvu zemûdûlství vedena peãlivá dokumentace. To je mimochodem zadavateli uloïeno i pfiíslu n mi ustanoveními zákona o zadávání vefiejn ch zakázek. Nejen orgán dohledu, ale kaïd se mûïe za splnûní podmínek stanoven ch zvlá tními pfiedpisy pfiesvûdãit o transparentnosti a nestrannosti realizace v bûrov ch fiízení. Za tohoto stavu vyznívá nafiãení ze strany Ing. Olivy jako nepfiesvûdãivá snaha za kaïdou cenu odvést pozornost od problémû, s nimiï je jeho jméno spojováno v souvislosti s nálezem Nejvy ího kontrolního úfiadu. Pokud by starost Ing. Olivy o vefiejné zakázky, zadávané Ministerstvem zemûdûlství, byla vedena skuteãnû toliko a v luãnû jeho hlubok m profesním zájmem o tuto problematiku, i jemu jsou pfiíslu né podklady, vztahující se k vefiejn m zakázkám, kdykoliv k dispozici. >< Ing. et Ing. Jifií Dobiá, vrchní fieditel úseku lesního hospodáfiství Ministerstva zemûdûlství 8-9 / 2004 7

INFORMUJEME V znamné stromy LâR Státní podnik Lesy âeské republiky (dále jen LâR") vyhlásil ke dni 1. 5. 2003 na základû podnûtû organizaãních jednotek a âeské lesnické spoleãnosti jako souãást svého Programu 2000" dílãí program V znamné stromy LâR". Tímto sv m programem se rozhodl navázat na historické i souãasné aktivity rûzn ch subjektû zab vajících se mapováním v skytu jedincû a skupin rozmûrovû, tvarovû, historicky ãi jinak pozoruhodn ch stromû. Program se samozfiejmû vztahuje pouze na pozemky, k nimï má podnik právo hospodafiit, nikoliv na pozemky cizích vlastníkû. V znamné stromy LâR se evidují jejich záznamem do intranetové aplikace na stránce odboru tvorby a rozvoje lesa (OTRL), Oddûlení ochrany pfiírody, fieditelství podniku. Pfiehled vybran ch údajû t kajících se zafiazen ch stromû je pfiístupn pro v echny pracovníky podniku (aktivní odkaz Pfiehled v znamn ch stromû LâR"). Zafiazením stromu ãi skupiny stromû do seznamu se územnû pfiíslu ná organizaãní jednotka podniku souãasnû zavázala k jejich praktické ochranû a péãi o nû v pfiípadû potfieby. Program se nevztahuje na stromy, které jsou jiï vyhlá eny jako stromy památné, tedy pro které je zaji Èována ochrana a péãe podle 46 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, v platném znûní. V pfiípadû zájmu o jejich vyhlá ení podle tohoto zákona budeme preferovat smluvní ochranu (podle ustanovení 39). NáleÏitosti obsahu této smlouvy upraví MÎP provádûcím právním pfiedpisem. K datu 16. 8. 2004 bylo organizaãními jednotkami podniku navrïeno celkem 291 jedincû a skupin 29 druhû v znamn ch stromû. V tabulce ã. 1 je uvedeno, kolik lesních správ ãi lesních závodû se dosud do programu zapojilo a s jak m poãtem stromû ãi jejich skupin. Tabulka ã. 1 Poãet Poãet stromû Poãet Poãet stromû LS/LZ na OJ LS/LZ na OJ 43 0 1 10 7 1 1 11 7 2 2 12 8 3 2 14 8 4 1 16 2 5 1 17 1 6 1 23 2 7 1 39 2 8 Tabulka ã. 2 obsahuje celkové poãty stromû podle jednotliv ch druhû a jejich maximální zji tûné parametry (obvod ve v ãetní v ce, v ka stromu, stáfií stromu). Tabulka ã. 2 Dfievina Poãet Obvod V ka Stáfií (cm) (m) Borovice ãerná 1 156 26 140 Borovice lesní 5 380 37 250 Borovice vejmutovka 2 332 41 110 Bfiíza bradaviãnatá 1 223 28 70 Buk lesní 58 680 47 450 Dub (nerozli eno 4 625 33 420 Douglaska tisolistá 18 400 46 180 Dub letní 36 609 35 350 Dub mnohoplod 1 472 12 400 Dub zimní 9 633 31 270 Jasan ztepil 3 400 36 180 Javor babyka 2 441 25 110 Javor klen 7 370 36 250 Javor mléã 2 375 23 200 Jedle bûlokorá 20 400 52 380 Jedle obrovská 1 223 34 82 Jefiáb bfiek 1 245 23 100 Jefiáb oskeru e 1 129 24 90 Jilm habrolist 1 437 29 200 Jilm horsk 4 315 42 175 Lípa malolistá 13 562 36 300 Lípa velkolistá 3 450 35 200 Modfiín opadav 6 360 42 221 Ol e lepkavá 1 220 28 100 Ofie ák královsk 1 337 15 200 Smrk ztepil 80 490 57 380 Topol bíl 3 414 35 118 Topol ãern 1 485 40 150 Tfie eà ptaãí 2 223 35 150 Zerav obrovsk 1 355 28 200 Maximum celkem 680 57 450 Z pfiehledu je zfiejmé, Ïe nejãastûji navrïen m stromem je smrk ztepil (80 poloïek, tj. více neï ãtvrtina v ech návrhû). Po nûm následuje buk lesní (58), dub letní (36), jedle bûlokorá (20), douglaska tisolistá (18) a lípa malolistá (13). 8 8-9 / 2004

INFORMUJEME Tabulky ã. 3, 4 a 5 zachycují pfiehled 10 nejv znamnûj ích stromû z hlediska v ky, obvodu a vûku. Tabulka ã. 3: deset nejvy ích stromû OJ Druh V ka Obvod Vûk Popis LZ Boubín Smrk ztepil 57 452 380 Nachází se v NPR Boubínsk prales (vnû centrální zaplocené ãásti) LS StráÏnice Smrk ztepil 56 324 170 Genotyp horského smrku. Nejvy í a nejmohutnûj í SM na revíru LS F-M Jedle bûlok. 52 390 180 Hrubá jedle LZ Boubín Jedle bûlok. 50 310 250 Strom se nachází v PR ZátoÀská hora LS Pfiimda Dougl. tis. 49 364 120 LS Pelhfiimov Smrk ztepil 48 308 193 LS N. Mûsto n. M. Smrk ztepil 48 349 160 LS Kraslice Smrk ztepil 48 330 150 lokalizace: pod Zámeãkem LS ternberk Smrk ztepil 47 362 240 b vá obvykle naz ván "Král smrkû" a nachází se v údolí potoka Sitky za osadou Horní Îleb LS LuÏná Buk lesní 47 350 220 Tabulka ã. 4: deset stromû s nejvût ím obvodem OJ Druh V ka Obvod Vûk Popis LS TfieboÀ Dub 23 625 420 Nejsilnûj í pastevní dub na palouku u âervené ba ty LS Nasavrky Dub letní 25 609 350 Strom se nachází nedaleko dnes jiï zbytkû Vilemíniny vyhlídky LS Plasy Lípa malolistá 30 570 300 Mohutn ãtyfikmen na hrázi rybník. LS Nasavrky Dub letní 21 538 350 Strom se nachází na rozcestí pod pastvinami hfiebãína ve Slavické obofie. LS Námû È n. O. Dub mnohopl. 12 472 400 LZ Boubín Smrk ztepil 57 452 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales LS M. Albrechtice Buk lesní 12 430 450 Nachází se na tzv. Zlatohorské stezce, historické spojnici Rakouska a Slezska LZ Boubín Smrk ztepil 40 430 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales LS Plasy Buk lesní 32 420 350 Velk ko at buk uvnitfi porostu LZ Boubín Jedle bûlok. 42 400 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales Tabulka ã. 5: deset nejstar ích stromû OJ Druh V ka Obvod Vûk Popis LS M. Albrechtice Buk lesní 12 430 450 Nachází se na tzv. Zlatohorské stezce, historické spojnici Rakouska a Slezska LS TfieboÀ Dub 23 625 420 Nejsilnûj í pastevní dub na palouku u âervené ba ty LS Námû È n. O. Dub mnohopl. 12 472 400 LZ Boubín Smrk ztepil 57 452 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales (vnû centrální zaplocené ãásti) LZ Boubín Smrk ztepil 40 430 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales (vnû centrální zaplocené ãásti) LZ Boubín Jedle bûlok. 42 400 380 Strom se nachází v NPR Boubínsk prales (vnû centrální zaplocené ãásti) LS Nasavrky Dub letní 25 609 350 Strom se nachází nedaleko dnes jiï zbytkû Vilemíniny vyhlídky LS Nasavrky Dub letní 21 538 350 Strom se nachází na rozcestí pod pastvinami hfiebãína ve Slavické obofie LS Plasy Buk lesní 32 420 350 Velk ko at buk uvnitfi porostu. LS Plasy Lípa malolistá 30 570 300 Jedná se o mohutn ãtyfikmen na hrázi rybníka Do konce roku 2004 pfiedpokládáme zaji tûní jednotného znaãení v znamn ch stromû LâR informaãními tabulemi v terénu. >< RNDr. Jifií Stonawski 8-9 / 2004 9

INFORMUJEME ZalesÀování státní zemûdûlské pûdy na jiïní Moravû Jedním z míst, kde krajina byla ãlovûkem ovlivnûna nejvíce, je oblast jiïní Moravy. Na v ech plochách vhodn ch pro zemûdûlské úãely byly lesy vykluãeny a pfiemûnûny v pole, louky, sady a vinice. Posledním velk m záborem lesa byla v stavba vodního díla Nové Ml ny, které za obûè padlo 1285 ha luïního lesa. V dûsledku intenzivního vyuïívání krajiny je lesnatost jiïní Moravy nerovnomûrná a v pomûru k ostatním oblastem âr nízká cca 15 %. LâR, LZ Îidlochovice v souladu se strategií státního podniku, se státní lesnickou politikou a v neposlední fiadû s lesnickou a zemûdûlskou politikou EU provádí praktická lesnická opatfiení, která mají za cíl roz ifiovat zalesàování jako alternativní vyuïívání zemûdûlské pûdy, ochranu Ïivotního prostfiedí a zvy ování v ech funkcí lesa. V roce 2003 LZ Îidlochovice realizoval v sadbu biokoridorû a vûtrolamû v k.ú. Nov Pfierov na plo e témûfi 5 ha. Prostfiedky na tuto ãinnost získal Pozemkov úfiad Bfieclav prostfiednictvím programu EU SAPARD. Jako hlavní dfieviny se pouïily dub, jasan a topol. Kultury vykazují velmi dobrou vitalitu a sk tají záruku zaji tûní v 4 5 letech. Cílem je prevence vûtrné eroze a vytvofiení harmonické krajiny vinafiské oblasti jiïní Moravy. Dal í v znamnou akcí, zahájenou v loàském roce, je realizace projektu Zakládání luïního lesa pfii vodní nádrïi Nové Ml ny. V k.ú. Brod nad Dyjí provedl PÚ Bfieclav komplexní pozemkovou úpravu, pfii které z roztfií tûného vlastnictví státu a drobn ch vlastníkû vznikla ucelená ploch o v mûfie 79 ha. Pfii terénní konzultaci s pracovníky orgánû ochrany pfiírody byly vyãlenûny a zachovány nûkteré stávající porosty rákosin a mûkk ch listnáãû (vrba, topol, ol e) a k zalesnûní byly urãeny pfieváïnû plochy orné pûdy a luk s agresivnû nastupujícím rákosem. Podle vyhlá ky MZe ã. 3/1996 Sb. je cílov m hospodáfisk m souborem pro nové porosty HS 19 hospodáfiství luïních stanovi È. Pozemky byly lesnímu závodu pfiedány k zalesnûní v srpnu 2003. Lesní závod okamïitû pfiikroãil k zahájení pfiíprav pro podzimní zalesàování a po konzultaci s pracovníky odborné firmy se rozhodl pfiistoupit k celoplo né chemické pfiípravû pûdy na lokalitách porostl ch rákosem. Koncem srpna byla zahájena aplikace herbicidû Roundup Klasik, Roundup Forte a Roundup Rapid na plo e 40 ha. Postfiiky byly provedeny traktorov m rosiãem AKP 600, kter je na lesním závodû provoznû vyuïíván také pro chemickou pfiípravu pûdy pod porostem pro pfiirozené zmlazení, k likvidaci bufienû pfied v sadbou ãi síjí a na likvidaci neïádoucí zelenû okolo oplocení ãi lesních cest. Vzhledem k vy í odolnosti rákosu vûãi herbicidûm byly voleny vy í koncentrace roztoku. Zájmové území je souãástí Dyjsko-svrateckého úvalu v nivû fieky Dyje s prûmûrnou nadmofiskou v kou 180 m. Vût ina území byla porostlá hust mi rákosinami na naplavené luïní pûdû, v depresích na zbahnûl ch glejích. Optimální druhová skladba byla stanovena na základû konkrétních stanovi tních podmínek s pfiihlédnutím k budoucímu v voji lesa a rûzn m obm tím jednotliv ch porostû. Rákosové porosty pfied zásahem Pfiíprava aplikace Roundupu 10 8-9 / 2004

INFORMUJEME Koncem záfií byly hmota pokosena a rozfiezána a plochy pro podzimní zalesnûní byly pfiipraveny diskováním a frézováním. Na plochách urãen ch k jarnímu zalesnûní byly provedena hluboká orba. Na podzim 2003 bylo zalesnûno 25 ha (12 ha síje dubu letního, 3 ha síje pfie áku ãerného, 10 ha v sadba, dubu letního, jasanu úzkolistého, ol e lepkavé, topolu ãerného, topolu bílého, topolu osiky a vrby bílé), na jafie 2004 bylo zalesnûno 42 ha s pouïitím stejného spektra dfievin. Zbytek bude zalesnûn na podzim 2004. Kultury jsou oploceny a vykazují velmi dobr rûst a je zde dûvodn pfiedpoklad k brzkému zaji tûní. Rákosové porosty po aplikaci Roundupu Je nutné zdûraznit propracovan pfiístup v rámci dlouhodob ch zámûrû, kdy projektant (Lesprojekt Brno, a. s.) ve spolupráci s LZ Îidlochovice rozãlenil celou plochu na porosty s rûznou dobou obm tí, zejména pouïití rychlerostoucích dfievin (vrby, topoly) dává záruky, Ïe v budoucnu dojde k Ïádoucí vûkové diferenciaci novû vzniklého lesa zároveà s racionálním vyuïitím produkãního potenciálu stanovi tû. Dne 13. 5. 2004 Pozemkov úfiad Bfieclav ve spolupráci s LZ Îidlochovice uspofiádal prezentaci tûchto akcí za úãasti zástupcû LâR, MZe, Krajského úfiadu Jihomoravského kraje, Mûstského úfiadu Mikulov, obecních úfiadû Nov Pfierov a Brod nad Dyjí, Rybníkáfiství Pohofielice, projekãních organizací a regionálního tisku. Po promítnutí filmu Krajinné souvislosti úãastníci prezentace shlédli v terénu ukázky v sadeb. Krajinotvorná ãinnost LZ Îidlochovice byla v emi úãastníky vysoce hodnocena a dána jako názorn pfiíklad tvorby harmonické krajiny plnící své funkce ve vztahu k lidské spoleãnosti. >< ZalesÀování Ing. Lubomír álek, fieditelství LâR Terénní porada Úãastníci ukázek 8-9 / 2004 11

Umûl vodopád v Tereziinû údolí na LS Nové Hrady; foto: J. ezáã

INFORMUJEME Postavení hrazení bystfiin v protierozní a protipovodàové ochranû lesa a krajiny Semináfi uspofiádan âeskou lesnickou spoleãností a oblastním v borem âls Liberec dne 20. kvûtna 2004 v Hejnicích ke 120. v roãí ãinnosti lesotechnick ch meliorací a hrazení bystfiin v ãesk ch zemích. Mûsteãko Hejnice, leïící v trojmezí âech, Nûmecka a Polska, obklopené malebn m prostfiedím Jizersk ch hor, uvítalo asi 70 hostû z fiad státní správy lesû a myslivosti, správy tokû LâR, s. p., zástupcû z akademické sféry, ochrany pfiírody a dal ích odborníkû, ktefií se se li v areálu nejstar ího lesnického uãili tû u nás SOUL Hejnice, aby vyslechli referáty a diskutovali na témata spojená s hrazením bystfiin a lesotechnick mi melioracemi. Semináfi zahájila pûvabná pfiedsedkynû Oblastního v boru âls v Liberci Ing. Jana âacká a po úvodním odborném pfiíspûvku nestora oboru profesora Jaroslava Herynka následovaly referáty dal í, z nichï zaujal zejména referát, kter pfiednesl vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Ing. Jifií Hu ek. Pfiedestfiel z hlediska ochrany pfiírody k uvedené problematice pro mnohého lesníka-vodohospodáfie moïná obrazoborecké názory a vyzval k odborné diskusi, jeï by mûla jednotlivé problémy objektivizovat. Jeho polemick pfiíspûvek mírnû redakãnû krácen a upraven uvádíme níïe. Odborná diskuse byla v odpoledním bloku zakonãena exkurzí na vybrané venkovní ukázky praktick ch opatfiení, a to napfi. objekty rybí pfiechod na tolpichu v Raspenavû, Konsolidaãní pfiehráïka na âerném potoce, prûsaková pfiehráïka z lomového kamene a dal í objekty na území CHKO Jizerské hory. Hrazení bystfiin a lesnické meliorace pohledem ochrany pfiírody (Jifií Hu ek) Meliorace a hrazení bystfiin jsou jednou ze základních technick ch disciplín, které spoluvytváfiejí tradiãní stfiedoevropské lesnictví. Dnes se vyvíjí velmi zvolna a spí e díky nov m materiálûm a technologiím. Meliorace a hrazení bystfiin, jakkoli dokonalé ve své technické podobû, nutnû vycházejí z potfieb lesního hospodafiení a z jeho pfiírodních podmínek. Od dob vzniku této disciplíny se právû pfiírodní podmínky zásadnû zmûnily, stejnû jako stav lesû. Lesní hospodáfiství na tyto zmûny tu více, tu opatrnûji zareagovalo a lze fiíci, Ïe po boufiliv ch letech konce dvacátého století a posledním transformaãním desetiletí se ocitá na rozcestí. Zmûna podmínek v chápání v znamu funkcí lesa Dfiívûj í jednoznaãná orientace na produkci dfiíví je postupnû formována dûrazem na ostatní, tedy mimoprodukãní funkce lesa. AÈ chceme nebo ne, v znam produkãních a ostatních funkcí lesa se pozvolna vyrovnává a zejména ve státních lesích musejí za nedlouho nab t vrchu funkce mimoprodukãní. Váha lesnictví jako hospodáfiského odvûtví vyjádfiená podílem hrubého domácího produktu na eho státu je pfiibliïnû jednoprocentní. Naproti tomu ostatní funkce lesa se pfiímo dot kají Ïivota v ech obãanû a jsou jednûmi ze základních podmínek jeho trvalé udrïitelnosti. Zejména parametry související s vodní bilancí a biologickou rozmanitostí mají vliv nejen na Ïivotní prostfiedí obecnû, ale i na celkovou kvalitu Ïivota lidí. Bezprostfiednû se dot kají také zdravotního stavu lesa a jeho integrity a v koneãném dûsledku tedy i oné zmiàované dfievoprodukãní funkce lesa a její ekonomické stránky. Mnohé zaïité postupy v lesním hospodáfiství je tfieba v nov ch podmínkách podrobit kritické anal ze a nelze vylouãit ani jejich následnou radikální zmûnu. Právû lesnické meliorace a hrazení bystfiin by mûly b t jedním z prvních objektû takového kritického zkoumání. Lesotechnické meliorace Pojem meliorace" bude dále uïíván spí e v jeho velmi zúïeném, av ak univerzálnû chápaném smyslu odvodnûní". Meliorace vznikly nepochybnû jako prostfiedek pro zv ení produkce dfiíví a zlep ení jeho technické kvality. Pfiirozenû podmáãená stanovi tû byla tak pfievádûna na stanovi tû pfiíznivûj í k pûstování produkãních dfievin, zvlá tû pak v souvislosti s radikální zmûnou dfievinné skladby na ich lesû ve prospûch ekonomicky v hodnûj ích jehliãnanû. Vedlej ím produktem tohoto poãínání bylo postupné sníïení biologické rozmanitosti lesního ekosystému se v emi negativními dûsledky, vãetnû sníïení stability lesních porostû a jejich odolnosti vûãi kodliv m vlivûm obecnû. Samostatnou kapitolou jsou pfiitom zmûny hydrologické funkce povodí. Retenãní schopnosti pozmûnûn ch lesû se sniïují, meliorace navíc urychlují odtok a zvlá tû v ãesk ch horách spoleãnû s hlubok mi kolejemi po tûïební technice vytváfiejí vysoce úãinnou druhotnou hydrologickou síè. V sledkem je rozkolísání vodního reïimu tokû a vytvofiení pfiedpokladû pro niãivé úãinky pfiípadn ch povodní. Navíc právû v horsk ch oblastech s velk mi odlesnûn mi plochami vede urychlení odtoku k prohloubení deficitu vláhy v pûdû. Kdysi pfii odtûïení ãásti rozsáhlého porostu do lo na vzniklé malé holinû k doãasnému zamokfiení, které sniïovalo obnovu lesa. Voda totiï pfiestala b t odvádûna transpirací vytûïen ch stromû a v krytu okolního lesa nebyl vysu ující vliv slunce a vûtru patrn. Krátkodobé odvodnûní systémem mûlk ch ruãnû kopan ch pfiíkopû bylo dobr m prostfiedkem pro snaz í zalesnûní. Jinak je tomu v ak na velk ch kalamitních holinách, napfiíklad na imisních plochách. K lokálnímu zamokfiování zde nedochází, naopak se vûtrem a teplem vysu ují rozsáhlé plochy, ub vají horizontální sráïky, odtok se zvy uje vinou v e popsan ch >> 8-9 / 2004 13

INFORMUJEME >> druhotn ch vodoteãí a snad i sezónním do kov m efektem" mizivá a neobstojí jako argument pro jejich obhajobu. Navíc nadrïení nûkolika desítek kubick ch metrû vody pfiekáïkou je více neï kompenzováno neïádoucím zrychlením odtoku vlivem regulace toku. na následn ch porostech tfitiny. Zde je tedy na místû spí e snaha vodu v lesích zadrïet, neï pfiistupovat bez rozmyslu k dal í melioraci. Navíc mnohdy podle schématu malá paseka malé pfiíkopy, velká paseka velké pfiíkopy vznikaly svého ãasu s ohromn mi náklady mohutné odvodàovací sítû na stahektarov ch plochách. Jizerské hory jsou k tomu dobr m pfiíkladem. Hrazení bystfiin Hrazení bystfiin, tedy v stavba pfiehráïek, pfiíãn ch prahû na tocích, opevàování jejich koryt a bfiehû, je nepochybnû zcela zásadním zásahem do pfiírodního charakteru toku. SniÏují biodiverzitu a pûsobí jako nepfiekonatelné migraãní pfiekáïky pro ryby a ostatní vodní Ïivoãichy. Jsou navíc velmi nákladné a stavba b vá technologicky vysoce nároãná. Takové stavby mají zcela jistû svoje opodstatnûní v pfiípadech, kdy mohou ochránit pfied kodami mnohem vy í hodnoty, vãetnû zdraví a ÏivotÛ lidí. To b vá pfiípad míst, kdy bystfiina vychází z lesa a dostává se do zastavûn ch území nebo se dot ká liniov ch staveb. Hrazenáfiská díla tady mohou omezit abrazní ãinnost vodního toku, usmûrnit jeho uná ecí sílu, zabránit vybfieïení na konkrétním místû nebo napomoci pfii usazení plavenin v místech, kde nezpûsobí neïádoucí zaná ení toku. Diskutujme v ak o tom, zda obdobná drahá opatfiení je úãelné provádût i hluboko v lesních porostech, na tocích, které mají pfiirozen charakter a kde dûvody pro zásah jsou tak obtíïnû pochopitelné, jako napfiíklad ochrana nûkolika metrû ãtvereãních porostní plochy nebo tfieba skuteãnost, Ïe státní hranice je definována jako linie procházející stfiedem toku a ten díky pfiírodním procesûm v první zónû CHKO hluboko v lesích o pár metrû zmûní svojí trasu. Retenãní úloha hrazenáfisk ch opatfiení je pfiitom v tûchto pfiípadech Závûr Naznaãené názory a poloïené otázky rozhodnû nemají b t prvoplánovou kritikou souãasného stavu a tím ménû pak práce dotãen ch organizací nebo odpovûdn ch osob. Mûly by b t spí e vnímány odbornou vefiejností pozitivnû, jako podklad pro debatu a vlastníky lesû a správci tokû jako podnûty pro úvahu o jejich celkovém pfiístupu a o konkrétních opatfieních a stavbách. >< Adresa autora: Ing. Jifií Hu ek Správa CHKO Jizerské hory U Jezu 10, 460 01 Liberec Tel: 482 458 999, e-mail: jizhory@schkocr.cz redakce Retenãní nádrïka pro zpomalení odtoku vody; Jizerské hory 14 8-9 / 2004

Hynutí borovice ãerné INFORMUJEME Pfiedev ím v oblasti Stfiedoãeského kraje a ãásti Ústeckého kraje dochází k chfiadnutí a hynutí nûkter ch porostû borovice ãerné a ãásteãnû i borovice lesní. Obdobnû jsou po kozeny i nûkteré porosty na jiïní Moravû. PfiestoÏe pfiíãinou hynutí jsou houbová onemocnûní (Sphaeropsis sapinea a Cenangium ferruginosum), která se rozvinula v dûsledku mimofiádného sucha v loàském roce, je nutné prûbûïnû kontrolovat, zda nedochází k napadání chfiadnoucích borovic dal ími kûdci. V mûsíci srpnu proto opût probûhla kontrola pomocí pokácen ch vzorníkû, která ukázala, Ïe prozatím nedochází k rozvoji hmyzích kûdcû, ktefií by mohli ohrozit dosud zdravé jedince. Tato zpráva je pomûrnû pfiíznivá, umoïàuje nám vyãkat na dal í v voj chfiadnutí. BohuÏel ale souãasné teploty a opûtné sucho situaci dále zhor uje. JiÏ jsme zahájili tûïbu v silnû po kozen ch porostech, kde neoãekáváme zlep ení. Prozatím bylo v oblasti v lesích ve správû LâR vytûïeno více neï 2000 m 3 odumírajících borovic ãern ch a budeme muset tûïit i dal í. Podobná situace bude pravdûpodobnû i u dal ích zdej ích vlastníkû lesû. Sucho nám ale neumoïàuje pálení klestu, které bude muset poãkat na vlhãí poãasí. Jen ve správû LâR je ohroïeno více neï 200 hektarû porostû, z nichï se znaãná ãást nachází v obtíïnû pfiístupn ch ãi nepfiístupn ch terénech. Vyhodnocení souãasného v voje zdravotního stavu porostû borovice ãerné probûhne opût na podzim za úãasti V zkumného ústavu lesního hospodáfiství a myslivosti. K úãasti pfiizveme i zástupce státní správy lesû. Borovice ãerná se v minulosti vyuïívala pfiedev ím k zalesàování b val ch lomû a lokalit s vápenat m podloïím, protoïe je dobfie sná í. Na prudk ch svazích mûla pûsobit pfiedev ím na ochranu pûdy. Odumírající porosty budou nahrazeny zejména domácími listnat mi dfievinami, tam, kde je to moïné, bude vyuïito pfiirozeného zmlazení. >< Ing. Ladislav PÛlpán Porost s usychajícími borovicemi ãern mi Detail na uschlou vûtviãku Vûtev s plodnicemi Cenangium ferruginosum i ka s plodnicemi Sphaeropsis sapinea 8-9 / 2004 15

INFORMUJEME Jesenické lesy mluví spoleãnou fieãí (Hfibitov obûtí II. svûtové války opraven z Programu 2000) Lesní hfibitov v Rudohofií pro el v roce 2003 celkovou úpravou. Hlavní my lenkou a pozdûji mottem, které doprovázelo celou rekonstrukci se stalo Usmífiení, sjednocení a sbliïování národû". Celkové náklady na rekonstrukci hfibitova dosáhly 570 tis. Kã. V plné v i byly poskytnuty z vlastních zdrojû LâR, s. p., v rámci Programu 2000, programu na zaji tûní cílû vefiejného zájmu u LâR. PÛvodní pûdorys hfibitova pfiipomínal tvar nepravidelného pûtiúhelníku o rozmûrech 14x9,5 m ohraniãen plotem z drátûného pletiva. V pomyslné piãce pûtiúhelníku byl situován centrální památník. Po obou stranách obelisku byly osazeny vlajkové stoïáry. Vlastní symbolické hroby sovûtsk ch zajatcû byly uskupeny do obdélníkového tvaru sestaveného ze ãtyfi polí. Jednotlivá pole byla tvofiena ze Ïulov ch hranolû se ikmou ãelní stranou, na kter ch byly upevnûny jmenovky s daty úmrtí. Za pûvodním oplocením se nacházelo 9 hrobû obãanû nûmecké národnosti. V pátek 4. ãervna 2004 byl slavnostnû znovuotevfien a pfiedán do uïívání iroké vefiejnosti Hfibitov obûtí II. svûtové války v Rudohofií leïící nedaleko obce Bûlá pod Pradûdem (okres Jeseník). Slavnostního ceremoniálu se zúãastnilo cca 50 osob z fiad LâR, Obecního úfiadu Bûlá, Mûstského úfiadu Jeseník, nûmeck ch spolkû, pozûstal ch i místních obãanû. Bûhem vzpomínkového aktu probûhlo seznámení s prûbûhem rekonstrukce hfibitova, struãnû byla pfiipomenuta historie váleãné a pováleãné doby Bûlé a okolí, probûhlo vystoupení hostû. Slavnostní atmosféru navodili hudebním doprovodem trubaãi lesní správy Jeseník. Naplnûní hlavní my lenky rekonstrukce hfibitova si vyïádala celkovou dispoziãní zmûnu stávajícího stavu opírající se o tfii základní elementy uplatnûné pfii stavebních úpravách, kter mi se staly: 1. roz ífiení hfibitova o ãást pozemkû s hroby a náhrobky nûmeck ch obãanû, které byly do doby rekonstrukce umístûny z vnûj í strany stávajícího prostoru hfibitova; 2. roz ífiení hfibitova tak, aby se souãástí areálu staly dvû památné lípy; 3. sjednocení náhrobních desek obûtí obou národností do stejného formátu. 16 8-9 / 2004

INFORMUJEME Kromû základních prvkû uveden ch v e se formát hfibitova (12x18 m) pfiemûnil v obdélníkov tvar se zaoblen mi rohy. Drátûn plot se vymûnil za oplocení v kombinaci dfievokámen. ObsluÏné chodníky jsou vydláïdûny ze zlomkové Ïulové dlaïby. Ostatní plochy jsou zatravnûny. Centrální pomník je pootoãen o 90 o a osazen excentricky k osám hfibitova. Po obou stranách pomníku jsou umístûny doplàkové solitéry s lampou a vázou. Vpravo od centrálního pomníku jsou umístûny pomníãky obãanû sovûtské národnosti, vlevo 9 pomníãkû obãanû národnosti nûmecké. Vlastní úprava pomníãkû, sovûtsk ch i nûmeck ch obãanû, je sjednocena na Ïulové desky osazené na Ïulovém soklu a opatfiené lit mi kovov mi jmenovkami s datem úmrtí. Prostor hfibitova je doplnûn tfiemi odpoãinkov mi laviãkami. Pfiístupová cesta z asfaltové komunikace je zpevnûna kalen m kamenivem. Historie Lesní hfibitov byl souãástí pracovního zajateckého tábora. Jeho zaloïení je spojeno s II. svûtovou válkou, kdy odchodem vût iny muïské populace nastal nedostatek pracovních sil. Do tábora jsou postupnû umisèováni váleãní zajatci, ktefií jsou vyuïíváni pro práci v lese, zemûdûlství ãi kamenoprûmyslu. V 50. letech je symbolick hfibitov místní organizací KSâ rekonstruován a celoroãnû udrïován. AÏ do roku 1989 je vyuïíván k pfiedávání pion rsk ch átkû a oslavám Dne osvobození ãi Velké fiíjnové revoluce. Na poãátku 90. let jsou vzpomínkou nûmeck m obãanûm pochovan ch vedle stávajícího hfibitova dodateãnû osazeny pfiízemní kfiíïe s jejich jmény a daty úmrtí. Lesy âeské republiky, s. p., lesní správa Jeseník eviduje na pozemcích, ke kter m má právo hospodafiit, celkem tfii lesní hfibitovy trvale pfiipomínající období konce II. svûtové války. V echna pietní místa jsou vyhlá ena kulturními památkami âeské republiky. Snahou LâR je o tyto objekty peãovat, udrïovat a tím dochovat odkaz na ich dûjin dal ím generacím. >< Ing. Roman Bajza lesní správa Jeseník Vlastní tábor tvofiilo nûkolik dfievûn ch objektû na pfieb vání, um várna a hospodáfiské budovy. Obehnán byl plotem z ostnatého drátu, se vstupní bránou a stráïními vûïemi v rozích oplocení. V blízkosti tábora se nacházela správní budova pro stráïní personál a ostrahu, kterou zaji Èovaly jednotky SS. Kapacitnû byl zaloïen pro 60 80 zajatcû. Nebylo zvlá tností, Ïe se zde nacházelo 100 120 vûzàû. Îivotní podmínky byly velmi kruté. Vûznû suïoval hlad, tûïká práce, nemoci, chlad i krutost stráïcû. Denní dávka jídla pfiedstavovala 200 g otrubového jeãného chleba, zelná polévka, vafiené brambory a ãerná káva melta k pití. Maso, vût inou koàské, bylo vzácností. Na pfielomu let 1942 1943 propukla v tábofie epidemie skvrnitého tyfu, které postupnû podlehlo 36 sovûtsk ch zajatcû, následnû pochovan ch do spoleãného hrobu. Rokem 1944 konãí první období v dûjinách tábora. PÛvodní vzhled hfibitova Po kapitulaci nûmecké armády v kvûtnu 1945 nastává nová kapitola v Ïivotû pohraniãí. Sudet tí Nûmci jsou bûhem jedné noci zbaveni ve ker ch práv, majetku i svéprávnosti. V ichni obãané nûmecké národnosti jsou postupnû provûfiováni a podle politické nebezpeãnosti vûãi ãeskoslovenskému státu zafiazováni do internaãních táborû nebo jsou odsunuti. âást nûmeck ch obyvatel je soustfiedûna i do tábora v Rudohofií (Vietseifen). Za existence tábora v pováleãné dobû dochází k nûkolika nekontrolovateln m i zámûrn m úmrtím. Bûhem této doby umírá v tábofie 9 nûmeck ch obãanû, z nichï 6 náhodnû vybran ch je na v strahu pfied útûky zastfieleno. Posledním odsunem Sudetsk ch NûmcÛ zhasíná 18. 8. 1945 Ïivot tábora. Dfievûné konstrukce jsou postupnû rozebrány a spáleny. Na místû hfibitova se dochovává nûkolik dfievûn ch kfiíïû s tabulkami pochovan ch RusÛ. Pohled na hfibitov po rekonstrukci 8-9 / 2004 17

INSPIRACE Div, Ïe si nepadli do náruãe Letní boufie jsou doprovázeny poryvy vûtru úctyhodné intenzity. Tu poslední nevydrïela letitá vrba. âást jejího nahnilého kmene se vylomila a teì trãí rovnobûïnû s hladinou rybníka. Zbytek prolámané koruny sliboval dostateãn kryt ãlovûku posedlému fotografováním orlovce. S blíïícím se podzimem se tu orlovci fiíãní objevovali stále ãastûji, pfiedvádûli svoji loveckou dovednost, s ulovenou rybiãkou zalétali k odpoãinku nebo konzumaci na skelet grafiozou umofieného jilmu. Obãas pod ním bylo k vidûní, co jim odpadlo od zobáku nebo pafiátu. Ale snad i jen pouhé tu ení blíïícího se ãlovûka b valo pfiíãinou jejich okamïit ch odletû. Od rozlomené vrby bylo na jilmové torzo dobfie vidût. Vûtve, které tu letní boufie rozházela, jsem snesl na hromadu a vytvofiil úhledné posezení kryté okolní zelení. TotéÏ místo si k odpoãinku vybírala i mladá srnka. Kdykoliv jsem se po bfiehu pfiiblíïil k hromadû klestí, odcházela velmi, velmi nerada. A aby to nevypadalo na nucen ústup, zvolna se pfii tom pastvila. Dravec pak vidûl uï na dálku chlapa nehnutû nakroãeného pfied pastvící se srnou a radûji se tomu místu vyhnul. Nevadí. UÏ zase dfiepím na vûtvích a promítám si v duchu prchavé okamïiky, kdy o vás zvífie ví a místo útûku vás nechá témûfi milostivû nahlíïet do svého Ïivota. Teprve pak se dá i nûjaká ta fotka udûlat. V tom rána jako v stfiel. Vûtev z hromady ro tí pode mnou praskla. Já se kácím po svaïitém bfiehu dolû. Perfektní kotoul nazad. Zvednu hlavu, mám ji v úrovni té vylomené ãásti stromu. Na v vratu vidím pár hromádek a pod ním uèapáno. Div jsem jí nepadl do náruãe. Vydra! Poslední záznamy o jejím v skytu v kraji jsou na rok pfiesnû staré sto let. Stává se, Ïe nûkterá zvífiata s dlouhodob m poklesem populace pfieïívají v na em vûdomí jako vzácnost, aï se na nû nakonec zapomene. Zaãne se o nich mluvit v minulém ãase, mezitím co si nûkde Ïijí skrytû dál. Pak nûkoho napadne ovûfiit si ãetnost takového zvífiete v souãasné pfiírodû a to se neobejde bez konkrétních informací, pozorování, prostudování odborné literatury. Z domova i z ciziny. âeské vydry to mûly s upfiesàováním své poãetnosti snadné. Roku 1982 vy la ve Francii publikace o sledování vyder. Autorem byl Christian Bouchardy. Na Su icku dílko hbitû pfieloïil Lad. Kuãera a potom staãilo ovûfiit si vyãtené informace nejen v umavské pfiírodû, ale kdekoliv jinde. Pokud jsou vydfií stopy dobfie vytlaãené, rozeznávají se od ostatních snadno. Nejãastûj ím nálezem je trus, ménû ãast m pak potravní zbytky. Obojího bylo v ir ím okolí vrby dostatek. Pod vrbou se zdrïovala pfiíleïitostnû, u lapan prostor byl jen útulkem pro krátkodob odpoãinek. V mûlké struïce, pfiivádûjící po hfibetu hráze vodu k jinému rybníku, chytala plevelné rybiãky, na zídce stavidla místo podpisu pravidelnû zanechala své v kaly a jednou nebo dvakrát mi nechala pod v vratem hlavu z kapra. Poãáteãní zájem o orlovce za tûchto okolností ustoupil. K svému posezení z vûtví jsem chodil uï v hradnû vodou, podél bfiehu, abych potvûrku pachem odrazoval co nejménû. Byla to podle v eho mladá vydra, která m m" revírem jenom procházela. ZdrÏela se jen pár mûsícû. Zaãátkem prosince odcestovala neznámo kam, hledat si vhodnûj í prostfiedí. Dávno pfied tím se vytratili i orlovci smûr Afrika. Jsou taïní a tak je moïné spatfiit je nejspí e na jafie nebo na podzim, jak tomu bylo i v tomto pfiípadû. Aãkoliv v loàském roce byl jeden k vidûní na sádkách na okraji Pardubic je tû na svatého Mikulá e. >< Mirko Hain 18 8-9 / 2004