Obsah... 1 Úvod... 2 I. Vymezení regionu... 3 II. Faktory ovlivující rozvoj cestovního ruchu na území regionu... 5 1. Kulturní a historické

Obsah... 1 Úvod... 2 I. Vymezení regionu... 3 II. Faktory ovlivující rozvoj cestovního ruchu na území regionu... 5 1. Kulturní a historické bohatství... 5 2. Životní prostedí a pírodní atraktivity... 6 3. Dopravní dostupnost a infrastruktura... 7 4. Základní a doplková infrastruktura cestovního ruchu... 8 5. Marketing, organizace a ízení cestovního ruchu... 10 6. Nabídka a poptávka... 12 III. Rámcová strategie v kontextu ostatních dokument... 16 IV. Metodika zpracování... 17 V. Strategické cíle... 18 VI. Postup realizace vybraných strategických cíl... 20 1. Strategický cíl 1: Udržení kvality pírodního, historického a kulturního bohatství regionu.... 20 a) Opatení: Pée o krajinu, podpora kultivace krajiny a údržby vzhledu obcí... 20 b) Opatení: Zavedení systému koordinace a sledování rozvoje cestovního ruchu na území regionu.... 21 c) Opatení: Podpora rozvoje alternativních zpsob zemdlského hospodaení... 21 d) Opatení: Budování a rozvoj nauných stezek a pírodních pších zón... 22 e) Opatení: Podpora rozvoje systému ekologické výchovy a vzdlávání... 22 f) Opatení: Vybudování systému profesionální ochrany pírody... 23 2. Strategický cíl 2: Vytvoení fungujícího sytému ízení a koordinace aktivit subjekt cestovního ruchu.. 23 a) Opatení: Vytvoení fungujícího systému ízení aktivit cestovního ruchu na profesionální bázi... 23 3. Strategický cíl 3: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity... 24 a) Opatení : Sbr, zpracování a vyhodnocování dat a informací z oblasti cestovního ruchu v regionu... 24 b) Opatení: Vytvoení marketingového plánu propagace a prezentace... 25 c) Opatení: Realizace kvalitních a cílených propaganích a informaních materiál... 25 4. Strategický cíl 5: Dostatené kapacity a kvalita základní a doplkové infrastruktury cestovního ruchu... 26 a) Opatení: Obnova, rekonstrukce a výstavba základní infrastruktury cestovního ruchu... 26 b) Opatení: Zvyšování kvality služeb a kategorizace zaízení podle úrovn poskytovaných služeb... 27 c) Opatení: Zkvalitnní nabídky trávení volného asu... 27 d) Opatení: Podpora vzdlávání a informovanosti pracovník v cestovním ruchu... 28 5. Strategický cíl 6: Prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu... 28 a) Opatení: Vytvoení nových produkt cestovního ruchu pro vybrané cílové skupiny... 28 b) Opatení: Využití kulturního potenciálu území a renesance tradiních místních akcí... 29 6. Strategický cíl 9: Fungující turistický dopravní systém snižující kvantitu individuální dopravy.... 30 a) Opatení: Vybudování systému ízené turistické dopravy s využitím hromadné dopravy... 30 b) Opatení: Rozšíení a zkvalitnní služeb a informací v oblasti dopravy... 31 c) Opatení: Využití potenciálu eských drah, rozvoj spolupráce v oblasti dopravy... 31 d) Opatení: Zlepšení komunikaní dostupnosti obcí a jednotlivých turistických lokalit a atraktivit... 32 VII. Financování... 33 VIII. Analýza dopadu realizovaných opatení... 34 Strategický cíl 1... 34 Strategický cíl 2... 35 Strategický cíl 3... 35 Strategický cíl 5... 37 Strategický cíl 6... 38 Strategický cíl 9... 39 Závr... 41 Pílohy... 42 Vytíženost parkoviš turistického regionu eský ráj, 6.7.2002... 42 Použité zdroje... 44 1

V souasnosti se cestovní ruch podílí významným zpsobem na tvorb pracovních míst a je jedním z nejvtších exportních odvtví. Je zejmé, že rozvoj této oblasti bude v dsledku rozvoje dopravních možností a postupující globalizace pokraovat i nadále. Zárove se bude postupn zvyšovat podíl nových region jako cílových oblastí návštvník. Tyto nové destinace se stanou silným konkurentem tradiních turisticky významných oblastí a proto stále výraznji roste význam profesionalizace ízení cestovního ruchu regionu. Tato reakce a snaha o efektivnjší ízení cestovního ruchu na úrovni územních celk je známá jako destinaní management. ízení cestovního ruchu by se mlo odvíjet na základ strategického dokumentu, jako je napíklad Strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu. Stanovením spolených cíl, s kterými se budou ztotožovat všechny subjekty cestovního ruchu, je možné dosáhnout snadnjší a bezproblémovjší koordinace aktivit v rámci strategie. Zpracování strategie by mlo být založeno na pedem zpracovaných analýzách poteb a zájm návštvník a domácích obyvatel. Avšak i sebelépe zpracované strategie se stávají bezcenné, pokud se je nepodaí uvést v život. Realizace stanovených cíl vtšinou nebývá v moci samotného tvrce strategie a proto je velmi nutná spolupráce s ostatními subjekty, v tomto pípad se všemi subjekty psobícími v oblasti cestovního ruchu, tj. podnikatelé, veejná správa, neziskové organizace, zájmová sdružení, ale i samotní obané dané turistické destinace. Strategie rozvoje cestovního ruchu je v odborné literatue definována jako nepostradatelný základ pi rozvoji turismu v urité oblasti, a proto je cílem mé práce zhodnotit vliv a dopad realizovaných cíl, resp. opatení, stanovených v Rámcové strategii rozvoje cestovního ruchu turistického regionu eský ráj, na úrove infrastruktury cestovního ruchu v regionu eský ráj. Na poátku mé práce se chci zamit na analýzu polohy cestovního ruchu v regionu ped vypracováním Rámcové strategie. Tato ást je rozdlena do nkolika oblastí, které pedstavují hlavní faktory dležité pro rozvoj cestovního ruchu. Poté zhodnotím postup realizace vybraných strategických cíl a jejich opatení. Výsledkem mé práce je vyhodnocení dopadu realizace daných cíl a míra jejich vlivu na zlepšení, resp. zhoršení situace v regionu v oblasti cestovního ruchu v porovnání se situací ped zpracováním Rámcové strategie. 2

Turistický region, tak jak je reprezentován Sdružením eský ráj, zahrnuje nkolikanásobn vtší území než samotná Chránná krajinná oblast. Jeho rozloha je cca 1800 km 2 a geograficky je vymezeno spojnicí mst Sobotka, Mnichovo Hradišt, Sychrov, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jiín. Území regionu je správn rozdleno mezi ti kraje. Název "eský ráj" dostal region pibližn kolem roku 1817. Pojmenovali ho tak eští umlci a pední pedstavitelé spoleenského života, kteí byli astými hosty ve vodoléebných lázních Sedmihorky. Obrázek 1 - Turistický region eský ráj Oblast eského ráje byla díky lenitost krajiny s charakteristickými skalními msty, rostlinnými a živoišnými spoleenstvy jako první vyhlášena chránnou krajinou oblastí v tehdejší republice (r. 1955). Z hlediska rznorodosti krajiny a výskytu chránných a ohrožených biologických druh mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybník na vodních tocích a pilehlé mokadní ekosystémy. Jedinenou lenitost reliéfu dotváejí i 3

charakteristické výlevy vyvelých hornin, jež tvoí krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyske atd.). Ve vyvelých horninách eského ráje jsou mnohá nalezišt achát, ametyst, jaspis, chalcedon a jiných drahých kamen. Díky své emeslné dovednosti dokázali místní lidé využít tohoto bohatství a pemnit jej na unikátní výrobky, jako napíklad železnobrodské skláské výrobky, devné hraky a formy semilských ezbá, turnovské granátové šperky, broušené drahokamy a jiné. V roce 2002 byla Skalní msta eského ráje jako pírodní památka eské republiky navržena k zápisu do Seznamu svtového kulturního a pírodního ddictví UNESCO a získala statut geoparku UNESCO. 4

! " Region eský ráj se mže pochlubit velkým množstvím historických, sakrálních a architektonických památek. Nachází se zde i znaný poet muzeí, rozmanitých typ lidové architektury a také nalezišt historických osídlení ze všech období. I pes velký potenciál zstává ada památek nevyužita. Dvodem je jejich špatný technický stav, který vyplývá z nedostatku finanních prostedk na opravy a špatné koordinace památkové pée, a také nedostatek doplkových služeb u památek a historických objekt. Bariérou je i nevhodná státní politika související s využíváním a provozem památkových a historických objekt. Objekt návštvník celkem z toho cizinc Dtenice 449 nezjištno Frýdštejn 66 24 Hrubý Rohozec 295 nezjištno Hrubá Skála 760 nezjištno Kost 876 nezjištno Humprecht 546 42 Michalovce 69 6 Mnichovo Hradišt 219 0 Staré Hrady 35 nezjištno Sychrov 638 30 Trosky 1600 600 Valdštejn 567 190 Valeov 315 6 Vranov nezjištno Tabulka 1- Návštvnost hrad a zámku v regionu eský ráj Jak je vidt z tabulky sestavené na základ údaj z przkumu provedeného Agenturou regionálního rozvoje s.r.o. 6.7.2002, patí mezi nejnavštvovanjší památky z ad hrad a zámk zícenina Trosky a hrad Kost. Z údaj obsažených v przkumu dále vyplývá, že nejvíce zahraniních návštvník míí na zíceninu Trosky, a to až 600 bhem jednoho dne. Dvodem mže být zobrazování této památky na vtšin propaganích materiál jako symbolu turistického regionu eský ráj. Obecn menší návštvnost mají muzea a galerie, kde se poet návštvník pohybuje pouze v desítkách osob. 5

#$ % &%& Životní prostedí a cestovní ruch se navzájem velmi ovlivují a proto úrove životního prostedí mže zásadn ovlivnit kvalitu a úrove cestovního ruchu v dané oblasti. Avšak dležitý není pouze souasný stav životního prostedí, ale hlavn jeho trvalá udržitelnost a tudíž také trvalá udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Tomuto tématu je v souasné dob nutné vnovat velkou pozornost a to nejen kvli zvyšujícímu se potu turist, ale i trvalému zhoršování kvality ovzduší a pírody. Dkazem je i fakt, že Rámcová strategie vypracovaná Sdružením eský ráj je souástí dokumentu nazvaného Program udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj. Na území eského ráje se nachází nejstarší chránná krajinná oblast eské republiky a také mimo tuto oblast zde leží nkolik dalších chránných území. Zejména díky jejich ochran je v regionu velmi kvalitní životní prostedí. Velkým nebezpeím je nedostatené ištní odpadních vod a funkních systém kanalizace a to zejména v oblasti CHKO, poškozování pískovcových skal a jejich okolí v dsledku nedodržování horolezeckých pravidel, nevhodná zástavba a celková urbanizace území aj. Pro eliminaci tchto hrozeb je nutné stanovit limity rozvoje cestovního ruchu a tak umožnit regulovat návštvnost a usmrovat pohyb návštvník. Zásadním krokem vped by také bylo schválení zákona o trvale udržitelném rozvoji. Oblasti kde byly zjišovány poty vstupujících návštvník Celkem návštvník Hruboskalské skalní mst 4 411 Píhrazské skal 1 545 Maloskalsko 1 020 Klokoské skály 470 Oblasti zpoplatnné: Prachovské skály* 2 500 Celkem návštvník dne 6.7.2002 9 946 Tabulka 2 - Návštvnost skalních mst v eském ráji 6

Jak je vidt z tabulky sestavené na základ údaj z již zmínného przkumu, který probhl 6.7.2002, tak velmi zatžovanou oblastí jsou Prachovské skály a to i pes to, že vstup do této oblasti je zpoplatnn. Velkou návštvnost zaznamenalo i Hruboskalské skalní msto. '( % % ) Region eský ráj má z hlediska dopravy výhodnou polohu. Nachází se v blízkosti krajských a velkých mst a je protkán hustou sítí železnic, díky které do regionu pijíždí velký poet turist práv vlakem. Bohužel kvalita železnic je na velmi nízké úrovni a také rozsah služeb eských drah pro turisty je nedostatený. Zlepšení situace by mohlo pinést zvýšení rychlosti a etnosti vlakových spoj na trati Praha Turnov a také vybudování rychlostního koridoru Liberec Praha. Snazší dostupnost regionu by mla pinést plánovaná dostavba silnice R35, která by usnadnila píjezdy turistm z Východních ech, Moravy a Žitavy. Velkou pekážkou zkvalitnní dopravní dostupnosti se mže stát nedostatek finanních prostedk. -$(#( +, )#* %&'#($ "#$!.#(.#(#$#(' 0' 1,2,'(( +34' Graf 1 - Zpsob dopravy návštvník eského ráje 2001 1 Jak je vidt v grafu struktury návštvník z hlediska zpsobu dopravy, který je souástí Analýzy profilu návštvník turistického regionu eský ráj z roku 2001, tém dv tetiny 1 Pro dosažení co nejlepších výsledk probhlo dotazování ve dvou vlnách: 15. 16. ervna 2001 (bžný pátek a sobota uprosted roku) a 3. 4. ervence 2001 (poslední pracovní den a první svátení den v dob nejvtší turistické špiky). 7

návštvník pijely do eského ráje automobilem, pibližn desetina využila autobus a necelá ptina vlak. Nezanedbatelný podíl návštvník, tém 8 %, využil jízdní kola. Obecn je podíl individuální dopravy velmi vysoký, což vede k zatížení centrální oblasti a znehodnocování životního prostedí. Dvodem je pravdpodobn horší dostupnost regionu hromadnou dopravou. *+, %,) Materiáln technická základna je základní podmínkou pro využívání pedpoklad území pro cestovní ruch. V pípad nevyhovující kvality, pop. objemu, stává se materiáln technická základna limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu v území. Kapacita ubytovacích a stravovacích zaízení v regionu je dostaující, avšak jejich kvalita a vybavenost zejména doplkovými službami je na relativn nízké úrovni, nejsou zde tém žádná zaízení vyššího standardu. Region se také potýká s problémem nízké profesionality pracovník v cestovním ruchu a jejich nezájmu o další vzdlávání a to i pesto, že zde existuje pomrn dobrá sí stedních škol s orientací na cestovní ruch. Velkou píležitostí pro rozvoj cestovního ruchu je zkvalitnní již existujících služeb a zaízení a rozšíení jejich nabídky i na mimosezónní období, protože v souasné dob jsou kapacity v tuto dobu nevyužity. Pekážkou využití tchto píležitostí by se mohl stát nedostatek kvalitních pracovník v oblasti služeb cestovního ruchu a nárst kriminality, kradení aut a vykrádání rekreaních objekt a památkových a historických staveb. 8

'( $7('(!($ +D,$#7=,$,* ( $ $7('(!($ $ $7('(!($ E7((,6, +(#<: $#, +D,$#77$( # "#$', ;<(=7D,=( =,$3 C7($$*:2($ $ B(,=(6($ >##,6, >$(,* $#6 +:=3#2-* *(2( >#(,* $#6 #(,A ' $#7*( $(,A ' >24,*$#6?(7@ ;<(===($'-! (6,9$#-: 5(6($7(#6,8 Graf 2 - Prmrná spokojenost návštvník se službami Pi hodnocení jednotlivých služeb poskytovaných v regionu, které bylo provedeno v roce 2001, obdržel zcela nejlepší hodnocení faktor celkové spokojenosti s pobytem. Velmi dobe byly také hodnoceny faktory spojené s chováním místních obyvatel vi návštvníkm, sportovním vyžitím a možnostmi oberstvení. Pomrn dobe byla hodnocena také jedna z astých slabin našich turistických oblastí informování návštvník pímo na míst. Uritým rizikem pro eský ráj však mže být zjištní, že do oblasti prmrn až he hodnocených faktor se zaadily faktory, které hrají zejména pi rozhodování o optovné návštv veliký význam. Patí mezi n kvalita stravovacích a ubytovacích služeb a pomry jejich cen a poskytované kvality. Vzhledem k tomu, že faktory zkoumající kvalitu mají 9

podobné hodnocení jako faktory zkoumající ceny v závislosti na kvalit, lze íci, že návštvníci považují poskytované služby vzhledem k poskytované kvalit za pedražené. Mezi ti nejhe hodnocené faktory se zaadilo informování o eském ráji mimo toto území, ceny zboží a suvenýr a pedevším možnosti a úrove WC. Tento faktor byl hodnocen vbec nejhe a jako jediný pesáhl pi hodnocení známku 2. Obecn se však dá íci, že i ty nejhe hodnocené faktory se stále pohybují v pásmu relativní spokojenosti a proto není nutné jednat okamžit, spíše je s realizací nápravných opatení nutné poítat v rozvojových plánech. Na otázku, jaká zaízení nebo služby v eském ráji chybí, nedokázaly odpovdt tém dv tetiny návštvník. Z tch, kteí na tuto otázku dokázali odpovdt, tém tvrtina uvedla toalety. Dalším výrazn postrádaným zaízením jsou bazény a koupališt, které byly obsaženy v tém 17 % odpovdí. Tetím nejvýznamnjším chybjícím zaízením jsou obchody a hypermarkety. astji byly ješt zmínny lepší komunikace, zábavní podniky, znaení pro cyklisty a informace. 8($(,D,, '(#743 3'- (*(2*7('#7(,*($7(2 7$74,'(=#' 2$'(',7(2',7('$ <(= 2(7,2($#7($ (272'('(4 '=7' $7((439'7(* '$'9F$*(7:!(2 7(, 7:!($7((,*(, *D437(23 = ('##44,*( 7'(4397 (''# Graf 3 - Chybjící služby a zaízení -. & Ped vytvoením Rámcové strategie vyvíjela na území eského ráje na poli cestovního ruchu aktivity celá ada subjekt, které mají jak kooperaní tak konkurenní charakter. Popis situace nabízí Analýza hlavních subjekt a institucí cestovního ruchu, která byla provedená na 10

základ klasifikace a struného popisu jejich funkcí, které jsou relevantní z hlediska ízení a organizace cestovního ruchu v ešeném území. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 12 typ institucí uvedených v následující tabulce: Zkratka MMR CCR KRAJE OBCE DSO SDRUR CHKO POD PROF RRA K T Název instituce Ministerstvo pro místní rozvoj eská centrála cestovního ruchu Kraje (Stedoeský, Liberecký, Královehradecký) Obce a msta na území turistického regionu Dobrovolné svazky obcí Sdružení eský ráj Chránná krajinná oblast Podnikatelské subjekty Profesní sdružení podnikatel Regionální rozvojové agentury Klub eských turist Tabulka 3 - Organizace cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj Z mého pohledu má zásadní význam pro rozvoj cestovního ruchu v eském ráji zejména Sdružení eský ráj, protože sdružuje soukromý i veejný sektor a podporuje tak princip spolupráce. Sdružení eský ráj je marketingová organizace, která je zamena na podporu píjezdového cestovního ruchu, tvorbu propaganích materiál a ásten i produkt cestovního ruchu. Hlavním nástrojem této podpory byly granty, píp. metodická podpora koordinátor v tzv. marketingových regionech. Pestože má eský ráj tu výhodu, že coby turistický region je propagován i eskou centrálou cestovního ruchu, je informovanost o regionu mimo jeho území hlavn v zahraniní nedostatená. Na velmi nízké úrovni je spolupráce mezi soukromým a veejným sektorem, i v rámci jednotlivých sektor. Tato spolupráce je dležitá zejména proto, že na území regionu psobí veejné správy 120ti obcí, 5ti okres, 3 kraj a 2 region NUTS II. Zpsob ízení cestovního ruchu byl pozdji nastínn v Rámcov strategii a podrobn rozpracován v listopadu 2002 v dokumentu Návrh modelu ízení cestovního ruchu v turistické destinaci eský ráj. 11

01% %, Turistický region eský ráj má veliký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu na svém území, avšak samotná existence atraktivit nestaí, region musí být schopný využít je tvorbou turistických produkt. eský ráj je v tomto ohledu velmi iniciativní a snaží se stávající nabídku stále rozšiovat a zkvalitovat. V dob ped zpracováním Rámcové strategie však v regionu neexistovaly tém žádné produkty v pravém slova smyslu. Šlo spíše o jednotlivé aktivity, které nebyly nijak koordinovány ani propojovány. Situace mla být ešena na základ dokumentu Návrh produkt cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj, který byl vypracován v listopadu 2002. Poptávku ze strany návštvník je možné vysledovat z již zmínné Analýzy profilu návštvník. -$(#( +, )#* %&'#($ "#$! Graf 4 - Porovnání místa pvodu návštvník 2 Nejvtší podíl návštvník regionu, tém 60 %, tvoí obané eské republiky bydlící mimo eský ráj, tvrtina návštvník je z 5 okres eského ráje a zahraniních návštvník je pibližn 16 %. Nejvtší podíl eských návštvník byl z Prahy (15 %), druhou nejvýznamnjší zdrojovou lokalitou bylo Brno (3 %) a Hradec Králové (3 %). Ze 2 První vlna przkum ze dne ; druhá vlna przkum ze dne 12

zahraniních návštvník byli nejvíce zastoupeni návštvníci z Nmecka (6 %), Holandska a Polska (oba státy pibližn 2 %). -$(#( +, )#*! %&'#($97(2 "#$992 "#$92, "#$24,7( "#$99 2, Graf 5 - Délka pobytu návštvník Prmrná délka pobytu návštvníka byla 4,4 dny. Více než tetina návštvník eského ráje jsou exkurzionisté - stráví v eském ráji pouze jeden den, tvrtina zde stráví 2 až 3 dny a necelá tetina 4 až 7 dní. Pibližn desetina návštvník pobývá v eském ráji déle než 7 dní. 0$,'#4($=# 43 )(7(#,7D,#-* 7D =-* >* ; $(,' D +(7G,= (*(2#,=3$ (*$$' 1-2(! Graf 6: Dvody pro rozhodnutí navštívit eský ráj (podíly ze všech návštvník) 13

Nejastji zmiovaným dvodem pro návštvu eského ráje jsou vlastní zkušenosti z minulé návštvy (uvádjí je tém dv tetiny návštvník), druhým nejdležitjším dvodem je doporuení píbuzných nebo známých (uvádí více než tetina návštvník). -$(#( +, )#* %&'#($ "#$! +(7 )( 43 9 43 0,6 43 0=$(2(' 6$7(, Graf 7 - etnost návštv eského ráje Ze souboru všech dotázaných jich byla v eském ráji pibližn tvrtina poprvé a další tvrtina podruhé až popáté. 40 % všech návštvník uvedlo, že zde byli mnohokrát a nedokážou urit pesný poet. Zajímavou skupinou jsou opt zahraniní návštvníci. Tch bylo v eském ráji poprvé pibližn 60 %, poet návštv od 2 do 5 jich uvedla pibližn tetina. To znamená, že pomrn velká ást zahraniních návštvník se do eského ráje po první návštv nkolikrát vrátila, což lze pokládat za pozitivní výsledek. 7D,(2 B3( E7,4( E7,4!#*'< '2*( 7= ' ($, Graf 8: Po píjezdu dom doporuí návštvu eského ráje, dvody doporuení návštvy eského ráje 14

Tém všichni návštvníci eského ráje uvedli, že návštvu eského ráje po návštv dom doporuí nebo spíše doporuí. Mezi rznými skupinami návštvník se v tomto bod nevyskytly žádné výrazné rozdíly. Návštvu eského ráje doporuí pibližn 40 % návštvník kvli pírod, stejný podíl kvli tomu, že je v eském ráji hezky, více než 6 % kvli tichu a stejný podíl kvli památkám. Stejné rozložení dvod bylo zaznamenáno u všech skupin návštvník. 15

2,, 3 4 4 Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj je souástí komplexního dokumentu Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj. Zpracování tohoto programu bylo jedním ze stžejních úkol Sdružení eský ráj v letech 2001-2002. Tato iniciativa souvisí nejen s dlouhodobými úkoly sdružení, ale také s kandidaturou skalních mst eského ráje na zápis do Seznamu svtového ddictví UNESCO, což by mohlo být významným initelem v dalším rozvoji cestovního ruchu. Práv cestovní ruch by v ekonomice regionu mohl hrát daleko významnjší roli, než je tomu dnes. Proto je v zájmu Sdružení eský ráj, aby se s Programem seznámil co nejvtší poet subjekt, které by se mly a mohly podílet na jeho realizaci. 3 Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj byl zpracován ve tech etapách. V první etap byla vypracována Analýza turistického potenciálu území, na kterou v druhé etap navazuje Rámcová strategie. Tato strategie pak tvoí základní materiál pro realizaci tetí etapy, tj. pípravu stedndobého plánu (na období 5 6 let) a krátkodobého akního plánu (na období dvou let). 3 Zdroj: http:www.cesky-raj.infocsturisticky-region-cesky-raj.html 16

. %, Prvním krokem pi tvorb Rámcové strategie bylo vymezení hlavních problémových oblastí, na jejichž ešení bude rozvoj cestovního ruchu závislý. Jsou to: ochrana životního prostedí a rozvoj venkova marketing a organizace cestovního ruchu základní a doplková infrastruktura cestovního ruchu kulturní a historický potenciál dopravní obslužnost a infrastruktura Východiskem pro jejich stanovení byla Analýza potenciálu cestovního ruchu a osm dílích SWOT analýz za jednotlivé tematické okruhy. Následn bylo vypracován pt SWOT analýz, za každou problémovou oblast jedna, a z nich souhrnná SWOT analýza. Poté byly ustanoveny pro každou z pti oblastí výkonné komise. leny komise tvoili odborníci psobící ve veejném i soukromém sektoru a také odborníci na regionální rozvoj, kteí mli za úkoly sledovat všechny oblasti tak, aby návrhy odpovídaly plánovanému rozvoji v celém regionu a ostatním strategickým dokumentm. Aby byla zajištna co nejširší podpora Rámcové strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu, byla ustanovena také Komise pro strategii, která sdružovala významné pedstavitele veejného a privátního sektoru. Práce na jednotlivých etapách Programu mly velký význam pro aktivizaci velkého množství lidí z regionu i centrálních institucí, a tak byly také dležité pro nastartování vzájemné komunikace a spolupráce, která by mla být pro budoucnost zvlášt dležitá a nezbytná. Proces tvorby Programu a tudíž i Rámcové strategie vytvoil kvalitní základ ke vzniku veejn-soukromého partnerství a pedpoklad k úspšné realizaci tchto dokument. 17

5" 5" Tvorb samotné strategie pedcházelo definování celkové vize turistického regionu. Ta pedstavuje oekávaný stav turistického regionu v dlouhodobém asovém horizontu (15 20 let) po realizaci strategických opatení. Smyslem vize je vymezení prioritních oblastí, na které by mla být soustedna hlavní pozornost, definice stžejních cíl a úkol dležitých pro rozvoj území. Rámcová strategie v první ad definuje hlavní strategické cíle, na které následn navazují opatení, okruhy aktivit, které mají daná opatení naplnit a realizaní výstupy. Strategických cíl je v dokumentu celkem deset: Strategický cíl 1: Udržení kvality pírodního, historického a kulturního bohatství regionu. Zlepšení pée o vzhled a údržbu obcí a krajiny. Využití zemdlského potenciálu pro rozvoj venkovského cestovního ruchu Strategický cíl 2: Vytvoení fungujícího sytému ízení a koordinace aktivit subjekt zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu reprezentovaného profesionálním týmem, zajišujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjekt a implementaci jednotlivých projekt Strategický cíl 3: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základ pravidelných przkum poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu. Zajištní kvality a kvantity informaních služeb v regionu Strategický cíl 4: Dobrý technický stav historických objekt, obnova, rekonstrukce a rehabilitace zanedbaných objekt, drobné a lidové architektury. Optimální využití potenciálu kulturního a historického ddictví pro cestovní ruch Strategický cíl 5: Dostatené kapacity a kvalita základní a doplkové infrastruktury cestovního ruchu s kvalitními službami, uspokojující co nejširší vrstvy turist vetn vyšších píjmových skupin Strategický cíl 6: Prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu. Rozšíení nabídky doplkových aktivit a nových produkt cestovního ruchu umožujících celoroní využití kapacit cestovního ruchu 18

Strategický cíl 7: Rozvoj cestovního ruchu v doposud nepíliš vyhledávaných lokalitách regionu a rozptýlení turist do okrajových oblastí mimo centrální turistické lokality Strategický cíl 8: Rst významu cestovního ruchu pro rozvoj regionu, zvyšování píjm z cestovního ruchu a zvyšování životní úrovn obyvatel. Rozvoj cestovního ruchu v souladu se životem místních obyvatel. Zajištní bezpenosti místních obyvatel a pobytu turist Strategický cíl 9: Fungující turistický dopravní systém snižující kvantitu individuální dopravy, využívající hromadnou a alternativní dopravu v oblasti. Kvalitní základní a doplková dopravní infrastruktura a informan-naviganí systém Strategický cíl 10: Optimalizace vedení turistických, cykloturistických tras a vybudování sít hipostezek, minimalizace kolizních míst a obtížn sjízdných tras. Vybudování nových cyklostezek a dobudování doplkové infrastruktury na turistických trasách vetn kvalitního turistického naviganího a informaního systému a doplkových služeb Souástí každého strategického cíle, je popis stávající situace a odvodnní nutnosti zásahu, které vychází ze SWOT analýzy zpracované pro každou problémovou oblast zvláš. Jednotlivá opatení byla stanovena tak, aby byla v souladu se sektorovými, regionálními a krajskými strategickými dokumenty. Vzhledem k dlouhodobému asovému horizontu Rámcové strategie a rozpracovanosti nkterých dokument (SROP, Strategie Stedoeského kraje) není návaznost u jednotlivých opatení uvedena. 19

6 %774 Na základ již zmínných faktor ovlivujících rozvoj cestovního ruchu v území jsem z deseti strategických cíl vybrala šest, které jsou z mého pohledu klíové a které zhruba odpovídají jednotlivým faktorm ovlivujících rozvoj cestovního ruchu. U tchto cíl jsem hodnotila míru jejich realizace od okamžiku vytvoení Rámcové strategie až do souasnosti. 57 89:%& " +%;%"< : :==" %,% " >%&86"< % % : Jedním z dvod pro zaazení tohoto opatení do dokumentu je jedinený pírodní potenciál regionu eský ráj a poteba ho chránit. Ptina území leží v CHKO eský ráj a mimo toto území docházelo v minulosti k necitlivým zásahm do krajinného rázu a místn k znehodnocení vzhledu krajiny. Dalším dvodem je nízká úrove pée o veejnou zele i okolí objekt vetn jejich vzhledu ze strany obcí a mst v regionu. Území je intenzivn využíváno pro rekreaci a turistiku a z tohoto dvodu je nutné rozvoj s tím souvisejících aktivit citliv regulovat. ada návštvník i rekreant porušuje zákony a podzákonné normy pedevším resort životního prostedí, zemdlství ale i místního rozvoje, tzn. dochází k porušování zákona o ochran pírody a krajiny, lesního zákona, stavebního zákona, místních vyhlášek atd. V souasné dob je realizována jen velmi malá ást aktivit, které by mly vést k naplnní daného opatení. Jednou z nich je využívání vodních ploch a tok pro rozvoj cestovního ruchu. V rámci této aktivity bylo zrevitalizováno již nkolik rybník a jejich okolí. Zlepšení situace by ml pinést i projekt s názvem Revitalizace vodních tok a ploch, na jehož základ by mlo být možné získat prostedky z fond Evropské unie. Náplní projektu je revitalizace vodních tok a ploch, obnova zaniklých a vznik nových s ohledem na ekologickou stabilitu území a vzhled krajiny. Souástí projektu je i pípadná likvidace invazivních druh rostlin a obnovu pirozených behových porost podél tok a pi vodních plochách. V pípad schválení projektu a získání financí by mlo být projekt zahájen v roce 2007. Další ásten realizovanou aktivitou je rozvoj ekologických zpsob provozu objekt (zateplení, vytápní tepelná erpadla, solární kolektory, biopalivo). Situace je ešena opt formou projektu pro erpání financí z EU. Projekt s názvem Alternativní zdroje energie pomohou údržb krajiny se zamuje zejména na využití biomasy k vytápní. Pda, která není obhospodaována a leží 20

zcela i ásten ladem (a k tomu není vhodná pro zalesnní i pro jiné využití) snižuje nejen estetickou kvalitu krajiny, ale mže být zdrojem nebezpeného výskytu cizích a nežádoucích rostlin. Využití takovýchto ploch pro tvorbu biomasy je optimálním ešením pro údržbu krajiny. Projekt by ml být rovnž realizován v roce 2007. >%&8+", ;= %& % &7 Toto opatení je odvodnno znaným využíváním území regionu pro sportovn rekreaní aktivity a vysokou návštvnost pedevším na území CHKO. Tyto aktivity následn zpsobují lokální poškozování pírodních hodnot území. Pro zachování kvality, a tím i atraktivnosti území, je nutné aktivity provozované v území usmrovat v souladu se zájmy ochrany životního prostedí a zajistit tak dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. Nezbytným pedpokladem je však dobrá vzájemná spolupráce ochraná, veejné správy i místních obyvatel. 4 Z definovaných aktivit vyplývá, že pro zajištní ochrany pírody je nutné monitorovat zatížení území a vyhodnocovat stanovené indikátory, v petížených územích by mla být realizována potebná omezení za úelem eliminace vliv dalšího poškozování životního prostedí souvisejících s cestovním ruchem. Proto v listopadu 2002 vznikl dokument Koncept limit únosnosti území z hlediska zatížení cestovním ruchem, jehož motto zní Co je poškozeno je i petíženo. Dokument definuje nejvtší hrozby pro životní prostedí, opatení jak tyto hrozby zmírnit, popípad eliminovat, a organizaní opatení regulace turistického ruchu. Principy šetrného cestovního ruchu byly dále rozpracovány v ervenci 2004 v dokumentu Plán pée o chránnou krajinnou oblast eský ráj. Tento dokument, stejn jako Rámcová strategie a Koncept limit únosnosti území z hlediska zatížení cestovním ruchem, definuje problémové oblasti a navrhuje jejich ešení, avšak realizace vtšiny z nich zatím zaostává. >> %&8 6 % %4 4 ==" % & =&, : % & :, V minulosti intenzivní zemdlské hospodaení zpsobilo devastaci krajiny, pdy i etických hodnot zemdlství a proto hledání alternativních zpsob hospodáství je v tomto pípad 4 Zdroj: Rámcová strategie pro rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj 21

opodstatnné. Zpsoby, jak hospodáskou inností a cestovním ruchem nezatžovat životní prostedí jsou napíklad biofarmy, agroturistika a eko-agroturistika. V souasné dob existuje na území eského ráje nkolik statk, které nabízí návštvníkm prohlídky a projížky na koních, avšak biofarma není v regionu ani jedna. >%&8?, <7%& %=;@ Na základ tohoto opatení byl Sdružením eský ráj vypravován projekt, který by ml uspokojit potebu regionu vyhledat, zídit a udržovat nauné stezky jako vhodný edukativní nástroj (i mimo CHKO, nap. v celém geoparku). V daném projektu je zpracováno vyhledání vhodných lokalit, návrhy nápln nauných stezek, píprava realizace, výstavba, znaení, propagace, monitoring stavu, údržba nauných stezek. Projekt by ml být spolufinancován Evropskou unií a realizován v roce 2007. V regionu již existuje ada nauných stezek, o jejichž údržbu se stará Správa CHKO. >%&86 % " "7 =,, Toto opatení vychází z faktu, že v dob pípravy Rámcové strategie neexistovala v regionu žádná aktivní podpora ekologické výchovy a nebyla vybudována žádná ekologická centra. Sdružení eský ráj si je vdomo, že v zájmu ochrany pírody a jejího udržení i pro píští generace je dležité cílen podporovat osvtu tak, aby docházelo k rstu vdomé ochrany pírody. Vhodnému chování i osvt mže pomoci tzv. terénní služba, která by byla zajišována odborníky z oblasti ochrany pírody. Osvta mže být zajištna nap. budováním ekologických center, poádáním vzdlávacích program pro návštvníky, místní obany a podnikatele nebo zízením terénní výchovné služby. V souasné dob je již relativn velká ást tohoto opatení realizována. Pro zajištní ochrany pírody v regionu jsou po celém eském ráji rozmístny informaní tabule s pokyny pro návštvníky v podob piktogram, aby byli srozumitelné cizincm i dtem. Správa CHKO eský ráj každoron poádány akce pro veejnost, patí mezi n napíklad Den Zem, Evropský den park a Svatý Václav na Vžáku. Nedílnou souástí jsou pednášky, pracovní setkání, exkurze a publikaní innost. Dále za podpory Evropského sociálního fondu byl bží od 1.2.2006 na území Libereckého kraje projekt Orsej. V rámci projektu vzniklo na území Libereckého kraje 8 ekologických poraden, které nabízejí ekologické poradenství a pipravují osvtové a vzdlávací akce a materiály pro širokou veejnost. Tato ekologická stediska i 22

ekoporadny nevznikají na zelené louce, ale dochází k rozšíení innosti organizací, které se ekologickou výchovou dlouhodob zabývají. )>)>)>)>%&8,"% ), %& Jak již bylo naznaeno v pedchozím opatení, povdomí návštvník o chování v souladu se zájmy ochrany životního prostedí je velmi malé. Možnosti postihu jsou omezené vzhledem k nedostatku finanních prostedk na zajištní profesionální stráže ochrany pírody a místní legislativa nemá zatím stanovené dostaten kvalitní nástroje na prosazení zájm ochrany pírody a možnost efektivních postih pestupk. V souasnosti již strážní služba na území regionu existuje a je jednou z dležitých úsek innosti Správy CHKO eský ráj. Náplní stráže ochrany pírody je kontrola dodržování pedpis o ochran pírody a krajiny (pedevším základních a bližších ochranných podmínek CHKO a maloplošných chránných území), blokové ízení na míst, pestupková ízení, prbžný monitoring stavu krajiny, osvta a výchova pímo v terénu, spolupráce s Policií R apod. Problémem však stále zstává její finanní zajištní a také odborné vzdlávání. #57#8 &) "& 4 7, % " % ),7;A," % %,4% 7% 4 > %&8 &) "& % ),,, = % %4B%4% %4% % % & Turistický region eský ráj je jedním z marketingových turistických region vytvoených eskou centrálou cestovního ruchu, což pispívá ke zviditelnní celé oblasti. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu mlo založení Sdružení eský ráj v roce 1999. Pedmtem innosti sdružení je pedevším koordinace aktivit pi propagaci regionu i zajišování služeb pro turisty, píprava a realizace marketingových produkt, tvorba programových rozvojových dokument. Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je však nezbytné vytvoení profesionálního týmu, který bude základem pro ízení celého regionu a pedpokladem pro vznik destinaního managementu. Výchozí podmínkou pro rozvoj spolupráce v regionu je i vytvoení sít partner - významných reprezentant soukromého a veejného sektoru, kteí budou odborn a 23

finann garantovat podporu ídícímu týmu a souasn pomáhat realizovat rozvojové aktivity na trhu cestovního ruchu. 5 V rámci naplování opatení byl v listopadu 2002 vypracován dokumentu Návrh modelu ízení cestovního ruchu v turistické destinaci eský ráj, který se zabývá zejména podstatou a rolí destinaního managementu v rozvoji cestovního ruchu v regionu a definuje, jak by mohly být tyto principy uplatnny v pípad regionu eský ráj. Následná realizace by mla probhnout na základ projektu Profesionalizace managementu cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj, který zpracovalo Sdružení eský ráj. Cílem projektu je ustanovení a zajištní innosti ídícího subjektu pro ízení a koordinaci aktivit v regionu (tzv. destinaní management). Tento subjekt by ml být nositelem a garantem realizace projekt z oblasti CR v turistickém regionu eský ráj. Mezi splnné aktivity mžeme zaadit i zlepšení kvantity a kvality sít informaních center a vybudování on-line propojení mezi nimi. '57'8!) " ",=%7%44 %%, +;=) <: >%& %&85=%,,) V dob zpracování strategie ml region k dispozici pouze základní údaje z terénních šetení mezi návštvníky a provozovateli ubytovacích zaízení, které jsou obsaženy v již zmínné Analýze potenciálu cestovního ruchu. Bohužel tato data nebyla již nijak aktualizována. V souasné dob již existuje Satelitní úet, který umožuje pedevším komplexnji nahlížet na cestovní ruch, zejména na jeho pozitivní dopady na ekonomický vývoj a vývoj zamstnanosti, na tvorbu hrubého domácího produktu nebo na píjmy státního a místních rozpot. V beznu 2005 eskou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism zpracován monitoring návštvník turistických region. Výsledky przkumu je možné nalézt na internetových stránkách centrály. Znanou výhodou tchto przkum je, že nkteré z nich jsou po uritých asových intervalech opakovány. 5 Zdroj: http:www.cesky-raj.infocsturisticky-region-cesky-raj.html 24

> %&8 & " %,% % %,= 7 %,;=4 %%% Doposud vyvíjené marketingové aktivity byly realizovány na základ zkušeností odborných pracovník z oblasti cestovního ruchu a informací získaných ze šetení eské centrály cestovního ruchu. Komplexní przkum profilu návštvníka regionu byl proveden až v r. 2001 v rámci zpracovávané Analýzy. Jednou z aktivit, která mla naplnit toto opatení bylo zpracování Marketingového plánu spolené propagace a prezentace regionu. Tento dokument byl zhotoven v listopadu 2002 a eší zejména problematiku marketingové komunikace a marketingového komunikaního mixu regionu. Souástí dokumentu je také Akní plán propagace a prezentace a kapitola zabývající se specifikací navržených produkt cestovního ruchu v regionu eský ráj. V lednu 2006 byla vypracována Analýza plnní marketingových aktivit Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj, která zhodnocuje, do jaké míry se podailo naplnit jednotlivé marketingové aktivity definované Rámcovou strategií. Z tohoto dokumentu vyplývá, že velká ást aktivit byla již splnna. Patí mezi n napíklad vytvoení Marketingového plánu spolené propagace a prezentace regionu. Oblast, která nebyla doposud naplnna je spolupráce pi tvorb propaganích materiál. Destinaní management nemá pehled o vydávaných propaganích materiálech v oblastech (lokální a oblastní materiály). Je zajištna pouze spolupráce pi vydávání regionálních propaganích materiál. Neexistuje ani grafický manuál, takže není vždy zcela dodržená grafická linie. Spolupráce pi uvádní reklamy v asopisech, publikacích, novinách je také na nízké úrovni. Tato skutenost je nkdy zpsobena tím, že ne vždy o umístní reklamy rozhodují pracovníci informaních center. Základní cíl aktivity byl tedy naplnn jen ásten. >> >%& %&827% %<) <,4 <= "%" Hlavním garantem spolených propaganích a prezentaních aktivit turistického regionu je Sdružení eský ráj. Od doby založení Sdružení bylo vydáno nkolik tematicky zamených propaganích materiál. Mezi aktivity, které by mly zkvalitnit propagaci regionu je zaazeno nap. vydávání propaganích a informaních materiál vetn materiál na komerní bázi; úast na výstavách, veletrzích a prezentaních akcích cestovního ruchu v tuzemsku a zahranií; prezentace v odborném tisku a propagace regionu v rámci produkt a aktivit jiných subjekt, tuzemských i zahraniních; zkvalitování a rozšiování internetové prezentace 25

regionu; pravidelné zpracovávání katalog služeb, kulturních, sportovních a spoleenských akcí v oblasti cestovního ruchu atd. V souasné dob fungují internetové stránky www.cesky-raj.info, které se zamují na propagaci regionu. Tyto stránky jsou podle mého názoru velmi dobe provedeny a to nejen po estetické stránce, ale zejména po obsahové. Jsou zde veškeré informace, které by mohly potencionální i pravidelné návštvníky regionu zajímat: kulturních akce v regionu, pírodní atraktivity, historie regionu, nabídka produkt, seznam informaních center vetn kontakt, innost Sdružení eský ráj aj. V rámci propagace regionu a lepší informovanosti návštvník vydávají msto Turnov ve spolupráci s Mikroregionem eský ráj a Sdružením eský ráj každoron sezónní turistické noviny eský ráj, kde mohou návštvníci nalézt informace o jízdních ádech turistických autobus, tipy na pší výlety a cyklovýlety, stránku vnovanou dtem, turistické atraktivity, kulturní akce a další zajímavosti. *57-8( <"%, % ") :% ;;4<=;%& 7% > %&8 7, ) <=% &" % " ) Pevážná ást infrastruktury cestovního ruchu se nachází v jádrov zón, zatímco okrajové zóny jsou celkov málo rozvinuté. Díky pechodu vtšiny ubytovacích objekt do soukromého vlastnictví je jejich technický stav pomrn dobrý. Nedostaující je parkování u nejnavštvovanjších míst, kde bývá vtšina parkoviš petížena. 6 Na nkterých místech byla zjištna nkolikanásobná petíženost a ada aut parkovala mimo vyhrazené plochy. Tato místa korespondují i s nejvíce využívanými vstupy návštvník do oblasti skalních mst. Minimáln jsou v regionu zastoupeny ubytovací zaízení vysokých kategorií a zaízení s vtší ubytovací kapacitou umožující ubytování celých zájezd. Stejný problém je v oblasti stravování, kde je citelný nedostatek vícekapacitních restaurací. Nároné zahraniní turisty je schopno uspokojit pouze nkolik zaízení. Situaci by mohl vyešit projekt pro erpání financí Evropské unie, který vypracovalo Sdružení eský ráj a který by ml být pedložen v následujícím plánovacím období. Výstupem projektu 6 viz. tabulka Vytíženost parkoviš turistického regionu eský ráj (6.7.2002) v píloze 26

by mlo být zkvalitnní stávajících ubytovacích, stravovacích a dalších doplkových služeb cestovního ruchu, podpora vzniku nových služeb za podpory privátního sektoru a partnerství (zvl. vybavenost ubytovacích kapacit v. sociál. zaízení, rekonstrukce stravovacích zaízení, opt pedevším soc. zaízení). Na realizaci projektu bude poteba pibližn 250 milion K. >%&8+;,: &% &% =% 7: Certifikace ubytovacích zaízení by mla zajistit garanci urité kvality a rozsahu služeb, což slouží lepší orientaci návštvník a hlavn zajistí, aby klient nebyl nepíjemn pekvapen a odrazen od pobytu. Bohužel však stále neexistuje motivaní nástroj pro zvyšování zájmu provozovatel o zkvalitování služeb a jejich certifikaci. Jedním z možných zpsob ešení je rozvoj vhodných prostor historických objekt, které by mohly tuto klientelu uspokojit. Tento specifický druh ubytování je v souasné dob poskytován na Hrubé Skále a v Dtenicích. >> %&8 +=, " < 7 % = C<,4 ;&= % 7:%,;= Nabídka sportovn rekreaního využití v dob pípravy Rámcové strategie byla z pevážné ásti zamená na venkovní aktivity, které lze provozovat pouze za píznivého poasí. Tento nedostatek se projevuje pedevším v pípad nepíznivého poasí a také v mimosezónních obdobích. V regionu je také nedostatek možností veerního vyžití. Nejvtším problémem je naprostý nedostatek pjoven kol a to i pes obrovský nárst potu cyklist míících do regionu. Obecn služby zamené na cyklisty jsou velmi nedostaující a nekvalitní. Toto opatení by mlo být naplnno díky dvma projektm, které se zatím ve fázi návrhu. První z nich eší problematiku úschoven a pjoven kol. Pjovny by mly být zizovány ve mstech a vtších obcích, u nkterých ubytovatel, ale i nap. v železniních stanicích. Úschovny kol jsou navíc teba i v terénu, tzn. u nkterých významných turistických cíl. Zde by mly formu nap. mobilních uzamykatelných stojan. Projekt navrhne pouze typová eení, vlastní realizace by mla být v režii obcí a vlastník objekt. Druhý projekt je zamen na sí dtských hiš a doprovodného herního vybavení. S ohledem na pevahu skupiny rodin s dtmi v návštvnickém spektru je teba zajistit budování dtských hiš a doprovodného vybavení pi turistických trasách a v místech oekávaného soustední tchto návštvník. Projekt vytipuje možné lokality a navrhne styl vybavení, vlastní realizace se odehraje podle dílích projekt, pedkládaných povtšinou obcemi, eventueln privátními vlastníky. 27

> %&86 % =,,) % 4 &")) % 4 Vzhledem k tomu, že cestovní ruch patí do oblasti služeb, hraje zde lidský faktor velmi významnou roli. Vedle kvalitních základní turistické nabídky je dležitá také kvalita služeb, která je závislá na lidských zdrojích. A protože tento názor nezastává pouze Sdružení eský ráj, ale i Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism, bylo vypsáno 6 program financovaných z Evropského sociálního fondu zamených na dosplou populaci, které doplují projekt agentury CzechTourism Turisté vítáni, který oslovuje i ty nejmenší. Tyto programy by mohli pomoci regionu s financováním jednotlivých aktivit zamených na vzdlávání pracovník v cestovním ruchu. Mezi aktivity uvedené v Rámcové strategii, které by mly souasnou situaci vylepšit patí vybudování a provozování poradenského centra pro oblast cestovního ruchu, vzdlávací programy pro pracovníky IC, veejné správy a samosprávy, efektivní využívání nabídky státních, krajských a místních vzdlávacích program a školení, vytvoení a zavedení regionálního systému certifikace a klasifikace služeb v cestovním ruchu v souladu s celostátními požadavky, vydávání regionálního informaního bulletinu pro podnikatele a další subjekty psobící v cestovním ruchu, poádání jazykových kurz a výmnných stáží v tuzemsku i zahranií zamených na rozšíení a zkvalitnní znalostí z oblasti cestovního ruchu a jiné. Na základ dostupných informací se dá usuzovat, že zatím neexistuje žádný jednotný systém vzdlávání pracovník. -57086 :"% "@ 2 ;& % 7 7% 4 : <:% >%&8 %&8 & 7% 4 % " "% : <,;= % :"% @ Produkt cestovního ruchu tzv. balíek služeb a zážitk je v posledních letech stále více žádán na trhu cestovního ruchu pedevším ze strany zahraniních klient cestovních kanceláí. Tato forma turistické nabídky umožuje hloubji a zajímavou formou poznat region. V souasné dob nkolik produkt v regionu již existuje. Nejastji jsou zamené na specifické formy trávení volného asu - pší turistiku, cykloturistiku, pobyt u vody, horolezectví a kulturn poznávací (Baroko v eském ráji, Valdštejnova stezka, Drahý kámen a šperk v eském ráji, Rumcajsova stezka). Tyto produkty pedstavují spíše nabídku zážitk, 28

která zatím není dostaten doplnna konkrétní nabídkou služeb. Pedpokladem vytvoení komplexního produktu je kvalitní spolupráce více subjekt v regionu, která zatím není na odpovídající úrovni. Dležitá je spolupráce s regionálními, mimoregionálními a pedevším zahraniními cestovními kanceláemi a agenturami, které jsou schopné produkt umístit na trhu cestovního ruchu. Vývoj cestovního ruchu v turistickém regionu je závislý také na inovaci nabídky produkt a program v regionu. Nové produkty a programy je teba iniciovat, vytváet, podporovat, propagovat, udržovat a rozvíjet. Souhrnný projekt, který zpracovalo Sdružení eský ráj a který by ml být realizován v roce 2007, by ml vytvoit rámec pro tvorbu nových produkt a pro jejich podporu a propagaci. Píkladem úspšn realizovaného produktu, který se asto objevuje v zahranií, avšak v eské republice stále chybí a který byl zaazen mezi aktivity, je nabídka,,turistických pas a specifických slevových karet. Tato aktivita byla realizována pod názvem Benefit Program. Jde o slevový systém zamený pedevším na služby spojené s aktivním trávením volného asu. V rámci Benefit Programu mohou návštvníci využít adu slev a výhod v oblasti ubytování, restauraních služeb, sportovních a relaxaních zaízení. Kartu je možné zakoupit v informaních centrech nebo u vybraných ubytovatel. Produkt, který m zaujal nejvíce, je eský ráj pro hendikepované. Pestože je region orientován na pší a cykloturistiku, snaží se pilákat i návštvníky, kteí se tchto aktivit mohou zúastnit jen ve velmi omezené míe a to i za cenu velmi vysokých finanních náklad. >%&8: %,<% % % % O tento okruh specifických aktivit je znaný zájem nejen návštvník, ale i místních obyvatel. V souasné dob probíhá již nkolik takovýchto akcí, nap. Turnovské staroeské trhy, staré lidové svátky na Dlaskov statku - Masopust, Velikonoce, Svatojánská pou, Staroeské posvícení, Vánoce, Lomnické kulturní léto. Poádány jsou i pout a jarmarky v nkterých obcích. Fakt, že vtšina z tchto kulturních akcí probíhá pevážn mimo období prázdnin, kdy je v regionu nejvíce turist, je v rámcové strategii uveden spíše jako nevýhoda. Pesto si myslím, že by se mohlo jednat o výhodu a to v pípad, že by se zvýšila propagace tchto akcí a tím nalákalo více návštvník mimo období hlavní sezóny. Ubytovacím a stravovacím zaízení by to umožnilo využití jejich kapacity v dob, kdy bývají vtšinou nevytížené. 29

Za úelem naplnní opatení vznikla na pd Sdružení eský ráj ada zajímavých projekt, které by mly být z velké ásti financovány z fond Evropské unie a realizovány v následujícím plánovacím období (2007 2013). Jsou to napíklad projekty Zlatá stezka eského ráje, Rozvoj produktu Za povstmi eského ráje, Rozvoj produktu Po stopách Albrechta z Valdštejna, Rozvoj produktu Kámen a šperk v eském ráji aj. 057D87 %":, %: %!, %, % ) ) <=C<" > %&8, "&" " % : " % ;= <7% % Dostupnost regionu je díky jeho poloze relativn dobrá. Pevládá zde silniní doprava, nezanedbatelný podíl má i doprava železniní (cca 20% pijíždjících turist). Problematický je však prjezd centrálními ástmi regionu, který zajišují hlavn dv komunikace I35 z Turnova do Jiína a I10 z Turnova pes Malou Skálu do Železného Brodu. Turistická doprava v regionu není nijak usmrována a potýká se s problémem nedostatených kapacit parkovacích ploch v jednotlivých turistických centrech. V roce 2000 byli zavedeny turistické autobusy zajišující pepravu turist mezi atraktivními lokalitami v regionu bhem letní turistické sezóny, pesto však nejsou tyto linky dostaten využívány. Tento problém byl ásten vyešen díky aktivit Sdružení eský ráj, kterému se podailo získat grant z FMP Phare CBC na propagaci tchto autobus. Také v otázce záchytných parkoviš byl zaznamenán uritý pokrok. Na základ Studie na vybudování záchytných a lokálních parkoviš (zpracované Sdružením eský ráj v roce 2002) byl zpracován návrh projektu, který tvoí rámec dílích projekt zpracovaných dotenými obcemi a na jehož základ budou realizována nap. záchytná parkovišt: Karlovice, Hrubá Skála, Troskovice, Malá Skála, Besedice, Kozákov, Košálov, Rovensko (u vodní nádrže), lokální parkovišt: Jenišovice, Hrubý Rohozec, Valdštejn, Klokoí - pod Rotštejnem, Pod Spálovem (k Riegrov stezce), Semily, Na Žlábku (zvl. pro poteba zimní turistiky), a další (dle studie). 30