ANALÝZA RIZIK PRO VYBRANÉ LOKALITY V PLZEŇSKÉM KRAJI

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00, Praha 5 IČO 44 79 48 43 zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Plzeňský kraj - AR, č. zakázky 333090335000 Popis zakázky: ohrožení kvality podzemních vod v lokalitě Plzeň-Slovany Pořadové č.: 1 Objednatel: Plzeňský kraj Škroupova 18, 306 13 Plzeň ANALÝZA RIZIK PRO VYBRANÉ LOKALITY V PLZEŇSKÉM KRAJI LOKALITA PLZEŇ SLOVANY Závěrečná zpráva Zpracoval: Přezkoumal: Za statutární orgán: RNDr. Vít Holeček osvědčení MŽP o odborné způsobilosti č. 1643/2002... RNDr. Jiří Jelínek regionální ředitel... Ing. Petr Máša ředitel společnosti Praha, Plzeň, listopad 2010 Výtisk č.: 1 2 3 4 5 6 7

OBSAH: ÚVOD... 7 1 ÚDAJE O ÚZEMÍ... 9 1.1 Všeobecné údaje o území... 9 1.1.1 Geografické vymezení území... 9 1.1.2 Stávající a plánované využití území... 11 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území... 13 1.1.4 Stávající majetkoprávní vztahy... 13 1.2 Přírodní poměry... 14 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry... 14 1.2.2 Geologické poměry... 14 1.2.3 Hydrogeologické poměry... 15 1.2.4 Hydrologické poměry... 16 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě... 16 2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE... 17 2.1 Dosavadní prozkoumanost území... 17 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací v zájmovém území... 17 2.1.1.1 Přehled výsledků předchozích prací... 17 2.1.1.2 Shrnutí... 22 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění... 23 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů... 24 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění... 26 2.2 Aktuální průzkumné práce... 27 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací... 27 2.2.1.1 Metodika průzkumných prací... 28 2.2.1.1.1 Ověření geologických a hydrogeologických poměrů... 28 2.2.1.1.2 Ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí... 28 2.2.1.1.3 Ověření úrovně a rozsahu znečištění půdního vzduchu... 29 2.2.1.1.4 Ověření úrovně a rozsahu znečištění podzemní vody... 30 2.2.1.1.5 Ověření úrovně a rozsahu znečištění povrchové vody a odpadní vody... 31 2.2.1.1.6 Vyhodnocení průzkumných prací... 31 2.2.1.2 Rozsah průzkumných prací... 32 2.2.1.2.1 Sondážní a vrtné práce... 32 2.2.1.2.2 Odběry vzorků... 35 2.2.1.2.3 Laboratorní analýzy... 36 2.2.1.2.4 Hydrodynamické zkoušky... 37 2.2.2 Výsledky průzkumných prací... 37 2.2.2.1 Geologické poměry... 37 2.2.2.2 Hydrogeologické poměry... 38 2.2.2.3 Znečištění horninového prostředí... 40 2.2.2.4 Znečištění půdního vzduchu... 44 2.2.2.5 Znečištění podzemní vody... 46 2.2.2.6 Znečištění povrchových vod... 51 2.2.2.7 Znečištění odpadních vod... 52 2.2.3 Shrnutí výsledků a prostorového rozsahu a míry znečištění... 54 2.2.4 Posouzení šíření znečištění... 57 2.2.4.1 Šíření znečištění v nesaturované zóně... 57 2

2.2.4.2 Šíření znečištění v saturované zóně... 59 2.2.4.3 Posouzení šíření povrchovými vodami... 62 2.2.4.4 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace... 63 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění... 64 2.2.6 Omezení a nejistoty... 64 3 HODNOCENÍ RIZIKA... 65 3.1 Identifikace rizik... 65 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů 65 3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik... 66 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice... 66 3.2 Hodnocení zdravotních rizik... 70 3.2.1 Hodnocení expozice... 70 3.2.1.1 Hodnocení vztahu dávka - účinek... 70 3.2.1.2 Kvantifikace expozice... 71 3.2.2 Odhad zdravotních rizik... 73 3.3 Hodnocení ekologických rizik... 75 3.4 Shrnutí celkového rizika... 76 3.5 Omezení a nejistoty... 77 4 DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ... 78 4.1 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření... 78 4.1.1 Úvod... 78 4.1.2 Odvození cílových parametrů nápravných opatření... 78 4.2 Doporučení postupu nápravných opatření... 81 5 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 84 5.1 Využitelnost a limity využití výsledků... 84 5.2 Shrnutí výsledků... 84 5.2.1 Geologické a hydrogeologické poměry... 84 5.2.2 Znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní, povrchové a odpadní vody... 85 5.2.3 Hodnocení rizik pro lidské zdraví a ekosystémy... 87 5.3 Doporučení... 87 6 LITERATURA... 89 3

PŘÍLOHOVÁ ČÁST: 1. Přehledná situace lokality (1: 50 000) 2. Situace okolí zájmového území (letecký snímek) 3. Situace zájmového území s vyznačením vrtů a sond 4. Situace širšího zájmového území s vyznačením vzorkovaných studní, povrchových vod a kanalizace (letecký snímek) 5. Izolinie hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010 6a. Mapa znečištění zemin PAU a ropnými látkami 6b. Mapa znečištění zemin chlorovanými uhlovodíky 7. Mapa znečištění půdního vzduchu chlorovanými uhlovodíky 8a. Mapa znečištění podzemní vody kovy 8b. Mapa znečištění podzemní vody PAU a ropnými látkami 8c. Mapa znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky 8d. Mapa znečištění podzemní vody anorganickými látkami 9. Mapa znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky v širším okolí zájmového území 10. Geologická dokumentace mělkých sond 11. Geologická dokumentace hydrogeologických vrtů 12. Geologické řezy 13. Vyhodnocení expresních hydrodynamických zkoušek (slug-testů) 14. Tabelární přehled výsledků laboratorních analýz 15. Certifikáty laboratorních rozborů 16. Technická zpráva o vrtných pracích 17. Technická zpráva o zaměření 18. Doklady o likvidaci vrtného jádra 19. Fotodokumentace 20. Rozhodnutí ČIŽP z 16. 2. 2005 o nápravě včetně stanovení cílových limitů sanace 21. Přehled výsledků monitoringu kvality podzemní vody prováděném společností EKOS Plzeň 22. Územní plán zájmového území 23. Přehled základních toxikologických parametrů prioritních kontaminantů 24. Vymezení rozsahu navržených nápravných opatření 4

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Přehled vlastníků či nájemců předmětného areálu...11 Tabulka č. 2 - Přehled parcel areálu společnosti Overlack v Plzni...13 Tabulka č. 3 - Průtoky řeky Úslavy, překročení průměrně po dobu n-dní v roce...16 Tabulka č. 4 - Průchod n-letých vod korytem řeky Úslavy (m 3.s -1 )...16 Tabulka č. 5 - Výsledky monitoringu kvality podzemní vody v roce 2010 (g.l -1 )...22 Tabulka č. 6 - Identifikace vybraných alifatických chlorovaných uhlovodíků...25 Tabulka č. 7 - Typické přibližné složení vybraných ropných látek...25 Tabulka č. 8 - Přehled vzorkovaných studní v širším zájmovém území...30 Tabulka č. 9 - Přehled lokalizace monitorovacích vrtů a mělkých sond...32 Tabulka č. 10 - Hloubka provedených sond a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu...33 Tabulka č. 11 - Hloubka provedených monitorovacích vrtů a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu...34 Tabulka č. 12 - Technické parametry provedených monitorovacích vrtů...34 Tabulka č. 13 - Zaměření úrovně hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010...38 Tabulka č. 14 - Výsledky vyhodnocení hydrodynamických zkoušek...39 Tabulka č. 15: Přehled výsledků stanovení ropných látek v zemině...40 Tabulka č. 16 - Výsledky analýz PAU v zeminách...42 Tabulka č. 17 - Výsledky analýz chlorovaných ethylenů v zeminách...43 Tabulka č. 18 - Výsledky analýz ropných uhlovodíků, ClU a BTEX v půdním vzduchu...45 Tabulka č. 19 - Koncentrace vybraných iontů v podzemní vodě...46 Tabulka č. 20 - Charakter vody v zájmovém území (kontaminované x referenční)...47 Tabulka č. 21 - Výsledky analýz uhlovodíků C10-C40, BTEX, PAU a DOC...48 Tabulka č. 22 - Výsledky analýz těžkých kovů v podzemní vodě (mg.l -1 )...49 Tabulka č. 23 - Výsledky analýz chlorovaných uhlovodíků v podzemní g.l -1 )...50 Tabulka č. 24 - Výsledky analýzy vzorku povrchové vody bezejmenného potoka...51 Tabulka č. 25 - Výsledky analýzy vzorků odpadní vody...53 Tabulka č. 26 - Porovnání výsledků analýz v zeminách v sušině a ve výluhu...58 Tabulka č. 27 - Hodnoty rozdělovacích koeficientů pro odhad rychlosti šíření...61 Tabulka č. 28 - Odhadnuté rychlosti šíření znečištění saturovanou zónou...62 Tabulka č. 29 - Odhad stupně ohrožení povrchových vod řeky Úslavy...63 Tabulka č. 30 - Výběr reálných scénářů expozice...68 Tabulka č. 31 - Podrobný přehled uvažovaných expozičních scénářů...69 Tabulka č. 32 - Přehled vstupních koncentrací pro kvantifikaci expozičních scénářů...69 Tabulka č. 33 - Přehled expozičních parametrů...71 Tabulka č. 34 - Výsledky kvantifikace expozičních scénářů...73 Tabulka č. 35 - Odhad zdravotních rizik...75 5

SEZNAM ZKRATEK V TEXTU AR analýza rizika BTEX benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny ClU chlorované uhlovodíky ČD České dráhy ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČSAO Československé automobilové opravny ČS PHM čerpací stanice pohonných hmot DCE dichlorethylen DOC rozpuštěný organický uhlík m p.t. metrů pod terénem MP MŽP Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí MTH mechanizace traťového hospodářství MŽP Ministerstvo životního prostředí nd data nejsou dostupná NEL nepolární extrahovatelné uhlovodíky ( ropné látky) ns nestanoveno OPŽP Operační program Životního prostředí PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PCA tetrachlorethan PCE tetrachlorethylen PE polyethylen Priority KM software pro hodnocení priorit při řešení kontaminovaných míst SEKM Systém evidence kontaminovaných míst TCE trichlorethylen TOC celkový organický uhlík TK těžké kovy ÚCHR úplný chemický rozbor ROZDĚLOVNÍK: Výtisk č. 1-5 - objednatel Výtisk č. 6 - ČGS Výtisk č. 7 - vlastní 6

ÚVOD Název geologického úkolu: Číslo geologického úkolu: 333090335000 Evidence geologických prací u ČGS-Geofond: 1258/2010 Druh geologických prací: ohrožení kvality podzemních vod v lokalitě Plzeň - Slovany zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí Katastrální území: Hradiště u Plzně, kód 722341 Kraj: Plzeňský, kód CZ 032 Na základě smlouvy o dílo č. 09CDSD345 ze dne 6. 11. 2009 mezi Plzeňským krajem a společností AQUATEST a.s. byla zpracována analýza rizik plynoucích z kontaminace horninového prostředí v areálu bývalé Chemy (v současné době ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s.r.o.) a jejím okolí v blízkosti železniční stanice Plzeň-Koterov (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198015). Cílem analýzy rizik bylo na základě výsledků podrobného průzkumu především posoudit ohrožení kvality podzemních a povrchových vod v zájmovém území, včetně posouzení rizik na lidské zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí a případného návrhu nápravných opatření vedoucích k eliminaci zjištěných rizik. Rozsah průzkumných prací byl specifikován ve schváleném realizačním projektu a vychází ze zadávací dokumentace a dále pak z archivních výsledků předchozích průzkumných a sanačních prací (viz seznam literatury). Aktuálně realizované průzkumné práce byly provedeny a vyhodnoceny tak, aby odpovídaly požadavkům Metodického pokynu MŽP ČR č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území (kategorie B - podrobný průzkum). Průzkumné práce byly prováděny v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a příslušnými prováděcími předpisy. Předkládaná analýza rizik je vypracována dle Metodického pokynu MŽP ČR č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Zhotovení zakázky bylo dále prováděno v souladu se Závazným stanoviskem MŽP k žádosti k OPŽP, prioritní osa 4, oblast podpory 4.2, ze dne 7. 10. 2008 pod č.j.: 71214/ENV/08, 3696/730/08/MK (Příloha č. 2 zadávací dokumentace k této zakázce). 7

Hlavní cíle úkolu lze shrnout do následujících bodů: ověření geologických poměrů ověření hydrogeologických poměrů ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní a povrchové vody vyhodnocení výsledků průzkumných prací posouzení rizik na lidské zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí plynoucích ze zjištěného znečištění návrh nápravných opatření vedoucích k eliminaci zjištěných rizik Pro zpracování závěrečné zprávy byly použity následující podklady: situace zájmového území geologické, hydrogeologické a topografické mapy archivní podklady týkající se geologických a hydrogeologických poměrů v zájmovém území a jeho okolí výsledky předchozích průzkumných a sanačních prací místní šetření v zájmovém území výsledky průzkumných prací výsledky laboratorních analýz výsledky geodetického zaměření 8

1 ÚDAJE O ÚZEMÍ 1.1 Všeobecné údaje o území 1.1.1 Geografické vymezení území Zájmové území se ze správního hlediska nachází v: kraj: Plzeňský kraj (CZ 032) okres: Plzeň-město obec s rozšířenou působností: Plzeň obec s pověřeným obecním úřadem: Plzeň bní úřad: úřad městského obvodu Plzeň 2 - Slovany obec: statutární město Plzeň katastrální území: Hradiště u Plzně, kód 722341 Zájmové území se nachází v jihovýchodní části města Plzně, v městské části Plzeň 2 - Slovany, v jižním sousedství železniční stanice Plzeň - Koterov. Zájmové území je tvořeno areálem bývalé společnosti Chema, v současnosti ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s r.o. a jeho okolím. Areál společnosti Overlack spol. s r.o. je na západě ohraničen Velenickou ulicí, na severu železniční stanicí Plzeň - Koterov, na východě železniční tratí Plzeň - Horažďovice a přilehlým seřadištěm kolejí a na jihu areálem společnosti Marco Castinaro a.s. (dříve ČSAO Plzeň). Nadmořská výška území je cca 333 až 336 m n.m. Jedná se o mírný svah se sklonem k severovýchodu do údolní nivy řeky Úslavy. V širším okolí zájmového území se nachází několik průmyslových areálů (jejich využití se v minulosti měnilo, u mnoha areálů jsou dostupné základní informace pouze o aktuálních vlastnících): Bývalá kasárna Slovany (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198016) situovaná cca 400 m jihozápadně od areálu Overlacku; Osona holding a.s. (dříve ČSAO - Československé automobilové opravny) vyrábějící nástavby na nákladní vozidla, provádějící opravy a servis nákladních vozidel a prodej nafty, areál společnosti Osona je situován cca 450 m severozápadně od areálu Overlacku, další drobný areál společnosti Osona se nachází cca 300 m jihozápadně od Overlacku; Marco Castinaro a.s. (dříve ČSAO) v jižním sousedství Overlacku; Autoservis Honda (MTX s.r.o.) situovaný cca 200 m západojihozápadně od areálu Overlacku; IKO spol. s r.o. - stavební firma situovaná cca 50 m západně od areálu Overlacku; Christ car wash spol. s r.o. - výroba mycích linek situovaná cca 40 m severozápadně od Overlacku; Bývalá plynárna s velkokapacitním plynojemem (dnes volná, více méně nezastavěná plocha ve vlastnictví společnosti Christ car wash s.r.o.) situovaná cca 350 m severoseverozápadně od Overlacku; Čerpací stanice pohonných hmot Shell situovaná cca 500 m severozápadně od Overlacku; 9

Bývalé Prádelny a čistírny města Plzně (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198014) s prokázanou kontaminací chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami (dnes areál využíván pro autodopravu). Kontaminační mrak ClU je rozšířen severním směrem do oblasti zástavby rodinných domů. Areál bývalých Prádelen a čistíren se nachází cca 400 m severozápadně od Overlacku v sousedství čerpací stanice pohonných hmot Shell; Západočeské komunální služby a.s. (sběrný dvůr a likvidace odpadu), provozovna situovaná cca 350 m jihozápadně od Overlacku; Čerpací stanice pohonných hmot Oktan situovaná cca 400 m západně od areálu Overlacku; Pekárna a výroba cukrářských výrobků společnosti SVS Plzeň, spol. s r.o. Areál Českých drah včetně bývalého podniku Mechanizace traťového hospodářství (MTH; dnes areál využit několika subjekty včetně autovrakoviště a autoservisu) cca 150 m východně od areálu Overlacku. V jihozápadním a severozápadním okolí areálu společnosti Overlack se nachází (nacházela) ještě řada drobných provozoven, dílen (autodoprava, autoservisy, pneuservis) a skladů (stavebniny, potraviny) a také několik kolonií garáží. Východně pod seřaďovacím nádražím Českých drah se v mírném svahu směrem k řece Úslavě nachází několik zahrádkářských kolonií, které jsou navzájem odděleny volnými plochami a loukami. Situace širšího okolí zájmového území je uvedena v přílohách č. 1, 2 a 4. Vlastní areál společnosti Overlack je trojúhelníkového tvaru, areál je oplocen, mimo oplocení náleží k areálu také pozemek podél jeho východního okraje se železniční vlečkou a dvěma stáčecími místy chemikálií. V areálu se nacházejí následující objekty: vrátnice (buňka) v jihozápadním rohu areálu; skladová hala pevné chemie v jižní části areálu; administrativní budova s přilehlým skladem chemických látek v jihovýchodní části areálu; soubor drobných budov zahrnující garáž vysokozdvižných vozíků, dílnu a sklad v jihovýchodním rohu areálu; dva drobné sklady chemikálií při západním okraji areálu; zastřešený sklad chemikálií rozdělený na sklad chemikálií v sudech a kontejnerech (západní část) a úložiště 10 nadzemních nádrží o kapacitě 40 a 50 m 3 (východní část), ke kterému přiléhají dvě stáčecí místa na železniční vlečce (východně) a zastřešené stáčiště autocisteren (severně); plechový sklad pomocného materiálu v severovýchodním rohu areálu. V severozápadní části areálu je manipulační panelová plocha (pouze její jižní část přiléhající ke stáčišti autocisteren je vybavena dlažbou) využívaná ke skladování prázdných kontejnerů a sudů. V severovýchodní části areálu byl ve dvou nadzemních nádržích skladován tetrachlorethylen PCE. Tento prostor byl v roce 2004 částečně sanován (podrobněji viz kapitola 3.1) a jeho povrch je v současné 10

době vysypán drobným štěrkem. V této části areálu se dále nachází bývalá neutralizační jímka (otevřená betonová jímka o rozměru 4,3 x 5,3 m a hloubce 3 m). Původní stáčiště chlorovaných uhlovodíků na železniční vlečce východně od původního úložistě nadzemních nádrží na PCE (v prostoru stávajících monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3) bylo v rámci sanačních prací zlikvidováno (prostor stáčiště je nyní porostlý travou). 1.1.2 Stávající a plánované využití území V analýze rizik zpracované společností Vodní zdroje Ekomonitor (Kašpar, 1995) je zmíněno, že historie dnešního areálu společnosti Overlack sahá do období 1. republiky, kdy zde údajně docházelo k zušlechťování benzínu. Tomu však neodpovídají historické letecké fotografie zájmového území (dostupné na webovských stránkách města Plzně), ze kterých je patrné, že prostor dnešního areálu společnosti Overlack spol. s r.o. nebyl v roce 1938 vůbec zastavěn, a v roce 1945 se v jihovýchodní části dnešního areálu Overlacku nacházela pouze jedna drobná budova. Po druhé světové válce začal být dnešní areál Overlacku využíván společností Chema Praha ke stáčení a skladování chemikálií. Mezi skladované látky pravděpodobně patřily i ropné produkty (společnost Chema byla před vznikem společnosti Benzina v roce 1958 prodejcem a distributorem pohonných hmot). Po roce 1989 se několikrát změnil název, vlastník či nájemce areálu (viz následující tabulka) nicméně hlavní činnost, tj. stáčení a skladování chemikálií, se neměnila. Tabulka č. 1 - Přehled vlastníků či nájemců předmětného areálu Rok Název Poznámka Před 1990 Chema 1990 ZACH a.s. V roce 1993 ukončení stáčení a skladování chlorovaných uhlovodíků 1997 ZACHEMO 1999 Miroslav Novák UNIVEL (Univelchem) 2007 Overlack spol. s r.o. Bližší informace o způsobu stáčení a skladování chemikálií jsou dostupné až od devadesátých let minulého století. Hlavními skladovanými chemikáliemi byly především anorganické látky a to zejména kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, chlornan sodný, čpavková voda, peroxid vodíku a hydroxid sodný. Vedle těchto anorganických látek byly do roku 1993 stáčeny a skladovány také tetrachlorethylen (PCE) a trichlorethylen (TCE). V malém množství byly pravděpodobně skladovány také hořlavé kapaliny včetně benzínu a nafty (vyznačeno v původní požární dokumentaci společnosti ZACH z 90. let minulého století). Chemické látky jsou skladovány v nadzemních nádržích (úložiště nádrží se nachází ve východní části areálu Overlacku) a velkoobjemových kontejnerech a sudech. Ve dvou nadzemních nádržích á 50 m 3 byl do roku 1993 skladován také tetrachlorethylen PCE. Nádrže na PCE se nacházely v severovýchodní části areálu a byly odstraněny v rámci sanačních prací v roce 2004 (prázdné nádrže se zde stále nacházejí, byly pouze mírně přemístěny). Umístění sudů a kontejnerů bylo dle sdělení pamětníků v podstatě na veškerých volných plochách a to především v severní částí areálu. Kašpar (1995) uvádí, že v roce 1991 bylo stočeno celkem 1354 tun chlorovaných uhlovodíků PCE a TCE. 11

Kapalné chemikálie jsou stáčeny ze železničních cisteren (dvě stáčecí místa na železniční vlečce při východním okraji areálu společnosti Overlack) a autocisteren (stáčiště v objektu přiléhajícím severně k úložišti nádrží). Jak již bylo uvedeno výše, stáčiště chlorovaných uhlovodíků na železniční vlečce východně od původního úložistě nadzemních nádrží na PCE (v prostoru stávajících monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3) bylo v rámci sanačních prací zlikvidováno. V současné době pokračuje stáčení a skladování anorganických chemických látek. Skladování hlavních prokázaných kontaminantů, tj. chlorovaných uhlovodíků se na předmětné lokalitě neprovádí již od roku 1993, tj. k jejich dotaci do horninového prostředí již nedochází. Od roku 1993 byly také postupně zabezpečeny stáčecí manipulační plochy na vlečce a místa pod ležatými zásobníky byla vybavena vodotěsným provedením bezpečnostních záchytných van, odstaveny byly původní skladovací nádrže na chlorované uhlovodíky včetně jejich stáčiště na železniční vlečce. Dle ústního sdělení pracovníků společnosti Overlack, jsou činnosti prováděné v areálu společnosti realizovány v souladu s příslušnými legislativními předpisy. Původní neutralizační jímka, která se nachází v severovýchodní části areálu Overlacku, již není ke svému původnímu účelu využívána (byl vybudován nový systém neutralizace, do kterého jsou svedeny odpadní vody z nového stáčiště autocisteren), nicméně do neutralizační jímky je svedena část srážkových vod z manipulační plochy v severní části areálu Overlacku a navíc jsou do ní čerpány vody (bez přečištění) při jednorázových sanačních sčerpáváních stávajících vrtů HJ-1 až HJ-3 (jímka je občasně nárazově vyčerpávána a vyvážena, nicméně je pravděpodobně netěsná a komunikuje s kolektorem podzemní vody - v průběhu terénních prací byla úroveň hladiny v jímce shodná s úrovní hladiny podzemní vody v jejím okolí cca 1,1 m pod úrovní terénu, hloubka jímky je 3 m). Odčerpávání kontaminované vody z vrtů HJ-1 až HJ-3 je obvykle prováděno cca jedenkrát za měsíc (mimo zimní měsíce, např. v roce 2009 to bylo v období květen - listopad). Doba čerpání se pohybuje od 10 do 300 minut v závislosti na vydatnosti jednotlivých vrtů (používané čerpadlo má vydatnost cca 0,2 l.s -1, tj. jednorázová odčerpaná množství se pohybují v rozmezí cca 0,12 až 3,6 m 3 ). Areál Overlacku není napojen na veřejnou vodovodní síť, zásobování pitnou vodou je zabezpečeno nákupem balené vody, průmyslová voda využívaná především k oplachu a vymývání kontejnerů je zajišťována z vlastního zdroje, vrtané studny HV-1 vedle vrátnice v jihozápadním rohu areálu. V areálu se nachází ještě stará kopaná studna, která slouží jako zdroj požární vody, jinak je tato studna nevyužívána. Splaškové vody jsou shromažďovány v septiku, srážkové vody jsou svedeny do dešťové kanalizace, která vede podél východního okraje areálu Overlacku. Původně se jednalo o otevřený příkop, který byl v úseku podél areálu Overlacku a vlakové stanice Plzeň-Koterov postupně zatrubněn (otevřený úsek (příkop) začíná cca 100 m severně od nádraží Plzeň-Koterov - viz příloha č. 4). Při jihovýchodním rohu areálu se nachází kanalizační šachtice do této dešťové kanalizace, hloubka dna kanalizace v této šachtici je cca 0,55 m pod úrovní terénu (tj. nad hladinou podzemní vody). Dle územního plánu města Plzně, platný stav k 9. 12. 2009 (viz mapový server Magistrátu Plzeň a příloha č. 22 této zprávy), se areál Overlacku nachází v zóně určené pro průmyslovou výrobu. Do stejné zóny spadá i jižní okolí předmětného areálu (areál společnosti Marco Castinaro a.s.). Západní a severní okolí se nachází v zóně určené výrobnímu území pro lehkou výrobu, služby a živnostenské provozy. 12

Východní okolí sousedního seřaďovacího nádraží je začleněno do plochy železniční dopravy, plochy východně pod nádražím směrem k řece Úslavě a městské části Božkov (dnes volné plochy) jsou určeny pro rozvojové území Božkov o celkové výměře 21,6 ha, která by měla sloužit pro lehkou výrobu, služby a živnostenské provozy. Jiná změna využití území než vybudování rozvojového území Božkov není předpokládána. V zájmovém prostoru ani jeho bezprostředním okolí se nenachází území se zvláštní ochranou přírody. Údolí řeky Úslavy, které se nachází cca 700 m východně od areálu Overlacku, je prvkem územního systému ekologické stability. 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území Dle platného územního plánu se zájmové území nachází v zóně průmyslové výroby. Nejbližší území určené k bydlení se nachází ve vzdálenosti cca 470 m severně (zástavba rodinných domů v Libušínské ulici), resp. 500 m severovýchodně (rodinné domy v městské části Plzeň-Božkov) od areálu Overlacku. V provozovně společnosti Overlack spol. s r.o. je zaměstnáno 10 pracovníků v jednosměnném provozu. 1.1.4 Stávající majetkoprávní vztahy Celý areál bývalé společnosti Chema je v současné době ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s r.o. se sídlem Velenická 230/91, Plzeň a identifikačním číslem IČ: 63988186. Dle výpisu z katastru nemovitostí se jedná o následující pozemky v katastrálním území Hradiště u Plzně (list vlastnictví č. 601). Tabulka č. 2 - Přehled parcel areálu společnosti Overlack v Plzni Nemovitosti Pozemky Parcela Výměra (m 2 ) Druh pozemku Způsob využití Způsob ochrany 1205/1 1255 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1205/2 231 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/1 7277 Ostatní plocha Jiná plocha Neevidován 1207/3 42 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/5 27 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/8 1172 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/10 194 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/14 743 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1207/15 161 Zastavěná plocha a nádvoří - Neevidován 1208/1 1536 Ostatní plocha Ostatní komunikace Neevidován 1208/2 195 Ostatní plocha Dráha Neevidován 1209 1177 Ostatní plocha Ostatní komunikace Neevidován 1210 1505 Ostatní plocha Ostatní komunikace Neevidován 1325/3 142 Ostatní plocha Ostatní komunikace Neevidován 1391/3 168 Ostatní plocha Manipulační plocha Neevidován Použité vstupní údaje a podklady o majetkoprávních vztazích jsou vztaženy ke dni zpracování účelového průzkumu (červen 2010). 13

1.2 Přírodní poměry 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry Z hlediska geomorfologického členění (Balatka a kol. 1987) leží zájmové území jihovýchodně od Plzeňské kotliny, na okraji Radyňské pahorkatiny, která se vyznačuje mírným zvlněním, s četnými suky a hřbety, převážně buližníkovými. Severovýchodně zájmové lokality pak protéká řeka Úslava, která si v třetihorách vyhloubila v původní parovině široké otevřené údolí. V jejím dolním toku jsou pak vyvinuty rozsáhlé kvartérní říční terasy, z nichž nejstarší pokrývají parovinný reliéf, mladší pak vyplňují široká údolí. Kvartérní terasové akumulace dávají tak ráz širšímu okolí zájmového území, které směrem na jih a západ je ploché s minimální členitostí. Východně a severovýchodně se terén mírně svažuje do údolí Úslavy v nadmořské výšce cca 315 m n.m. Povrch areálu Overlacku je velmi mírně svažitý k severovýchodu, jeho nadmořská výška se pohybuje mezi cca 333 a 336 m n.m. Z klimatického hlediska leží území v oblasti mírně teplé, s mírně suchým podnebím a převážně mírnou zimou, průměrnou roční teplotou 8,0 C a ročním úhrnem srážek 496 mm (srážkoměrná stanice Plzeň - Doudlevce; průměr za období 1931-1960). 1.2.2 Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska řadíme širší území k mladšímu proterozoiku Barrandienu. Skalní podloží je budováno proterozoickými jílovitými břidlicemi. Tyto horniny jsou překryty kvartérními pokryvnými útvary a to jednak relikty říční terasy řeky Úslavy a jednak svahovými a sprašovými hlínami, v zastavěných areálech pak také vrstvou různorodých antropogenních navážek. Proterozoické horniny jsou zastoupeny horninami nejstarší jednotky proterozoika, Barrandienu, a to kralupsko-zbraslavské skupiny - blovického souvrství. Jedná se o sled rytmicky se střídajících fylitických břidlic a fylitických drob s převahou břidlic. Ojediněle se zde mohou nacházet polohy slabě metamorfovaných bazaltů (metabazaltů). Mocnost rytmů kolísá od několika milimetrů po decimetry až metry. Proterozoické horniny jsou postižené slabou regionální metamorfózou. Horniny byly zasaženy kadomským i variským vrásněním. Tektonická stavba barrandienského proterozoika se vyznačuje vrásovými strukturami směru SV-JZ. Strop eluvia břidlic byl zastižen v hloubce přibližně 5,3 až 6 m pod úrovní terénu. Kvartérní pokryv dosahuje v zájmovém území pouze malých mocností v řádu jednotek metrů a tvoří jej především deluviální a deluviofluviální písčité jíly až jílovité písky o mocnosti cca 5 m. Ve východní časti areálu Overlacku se nachází okraj terasy řeky Úslavy zastoupené štěrkopísčitými sedimenty (s valouny o velikosti do 15 cm) o mocnosti až 2,5 m, které nebyly ve střední části areálu zastiženy. Navážkami byl v minulosti vyrovnáván terén v celém prostoru zájmového území. Mocnost navážek dosahuje cca 0,5 až 1,7 m. Jedná se především o písčité hlíny a štěrky s příměsí kamenů, úlomků betonu, cihel, škváry a popele. Při hloubení vrtu HJ-3 byly v hloubce 1 až 1,7 m zjištěny písčité hlíny se zbytky rostlin, jedná se pravděpodobně o zasypaný odvodňovací příkop (dešťová kanalizace vedoucí podél východního okraje areálu Overlacku). 14

Geologické řezy JJZ-SSV a ZSZ-VJV směru zájmovým prostorem jsou obsahem přílohy č. 12. Geologické poměry v prostoru zájmového území byly v minulosti ověřeny předchozími průzkumnými pracemi. K upřesnění geologických poměrů byla využita především archivní geologická dokumentace průzkumu areálu společnosti Overlack (tehdy v majetku společnosti Zach Plzeň) realizovaném v roce 1992, při kterém byly vyhloubeny stávající hydrogeologické vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-3. 1.2.3 Hydrogeologické poměry Zájmová lokalita je součástí hydrogeologického rajonu 6221 - Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem. Podzemní voda je v zájmovém území vázaná na vrstvu písčitých jílů a jílovitých štěrkopísků. Kolektor podzemní vody má průlinovou mírnou až dosti slabou propustnost (v roce 1994 byly hodnoty koeficientů filtrace stanoveny čerpacími zkouškami na vrtech HJ-1 až HJ-3 v rozmezí 5,2 x 10-6 až 1,7 x 10-5 m.s -1 ). Hladina podzemní vody je mírně napjatá a nachází se v úrovni cca 2 až 2,3 m pod úrovní terénu. Při doprůzkumu v červnu 2003 (Ekos, 2003b) byla v severovýchodní části areálu (prostor neutralizační jímky) zastižena v hloubce cca 1 m p.t. mělká zavěšená zvodeň na povrchu podložních jílů s volnou hladinou podzemní vody. Směr proudění podzemní vody je předpokládán k východu až severovýchodu ve směru sklonu terénu směrem k řece Úslavě. Při jižním okraji areálu společnosti Overlack spol. s r.o. se nachází mělká kopaná studna sloužící jako zdroj požární vody (v mapových přílohách označena jako St) a v jihozápadním rohu vrtaná studna HV-1, jenž je využívána jako zdroj průmyslové vody (mytí nádob na chemikálie). Studna HV-1 byla vyhloubena v roce 2008, její hloubka je 40 m, při hloubení byly zaznamenány přítoky podzemní vody v proterozoických břidlicích v hloubkách 8, 20 a 34 m, vrt byl vystrojen k jímání hlavního přítoku v hloubce 34 m. Dle provedené čerpací zkoušky je vydatnost studny 0,08 l.s -1, koeficient filtrace 7,8 x 10-6 m.s -1 a transmisivita 2,5 x 10-4 m 2.s -1, ustálená hladina podzemní vody je cca 4 m pod úrovní terénu. V širším zájmovém území se pak nachází řada dalších studní, např. v prostoru železniční stanice Plzeň-Koterov (nevyužívaná studna) a několik studní v zahrádkářských koloniích situovaných východně pod seřaďovacím nádražím ČD v mírném svahu směrem k řece Úslavě, které jsou využívány k zálivce zahrad. V prostoru pod seřaďovacím nádražím (pod Libušínskou ulicí vedoucí k areálu bývalého MTH, kde se nacházejí garáže ČD a malá výrobna antuky) ve vzdálenosti cca 250 m severovýchodně od areálu Overlacku je v zamokřeném místě vybudována mělká jímka (hloubka 1,4 m od terénu a hladinou vody cca 0,6 m od terénu) k zabránění zatápění přilehlé budovy na výrobu antuky. Na tuto mokřinu pravděpodobně navazuje prameniště bezejmenného potoka, který vytéká pod areálem bývalého MTH. Voda z jímky je občasně využívána ke zkrápění ploch při zvýšené prašnosti. Situace jímky je znázorněna v příloze č. 4. 15

1.2.4 Hydrologické poměry Zájmové území se nachází v povodí řeky Úslavy (povodí č. 1-10-05-061). Řeka Úslava protéká ve vzdálenosti cca 700 m východně od areálu společnosti Overlack spol. s r.o. v generelním směru jihovýchod-severozápad (řeka v tomto úseku významně meandruje). Základní průtokové charakteristiky řeky Úslavy na profilu v Koterově (cca 1,2 km JJV od areálu Overlacku) jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4. Nejbližším povrchovým tokem je však bezejmenný občasný potok pramenící pod seřaďovacím nádražím cca 300 m východně od areálu společnosti Overlack. Tento potok teče severovýchodním směrem a přibližně 800 m severovýchodně od areálu Overlacku se vlévá do řeky Úslavy. Situace povrchových toků je zobrazena v přílohách č. 2 a 4. Tabulka č. 3 - Průtoky řeky Úslavy, překročení průměrně po dobu n-dní v roce M - denní průtoky (Q m ) v m 3.s -1 M Roční průměr 330 355 364 Q Md 3,52 0,56 0,31 0,15 Tabulka č. 4 - Průchod n-letých vod korytem řeky Úslavy (m 3.s -1 ) Průchod n-letých vod n-leté vody 1 5 10 50 100 Q 47,5 111 150 269 334 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Geologické podloží zájmového území je tvořeno proterozoickými břidlicemi. Tyto horniny mohou obsahovat zvýšené obsahy sulfidů a železa (v nedalekých městských částech Božkov a Lobzy jsou registrována stará důlní díla na těžbu pyritických břidlic). V zájmovém území se ve svrchní vrstvě horninového prostředí nacházejí navážky, jejichž mocnost se pohybuje na většině území v mocnostech 0,5-1,5 m. Vzhledem k tomu, že ke stavebním úpravám docházelo již před 50 lety a možná i dříve, nelze o původu těchto navážek získat žádné informace. Z pohledu zjištěných sledovaných kontaminantů a charakteru horninového prostředí lze všechny hodnocené polutanty v zájmové oblasti, s výjimkou hliníku, u kterého nelze vyloučit jeho přirozený původ (z hlinitosilikátových hornin), považovat za cizorodé. Zájmové území a celé jeho předpolí ve smyslu směru proudění podzemních vod (tj. západní okolí) se rozkládá v intenzivně průmyslově zastavěném území, které je navíc protkáno hustou sítí komunikací a inženýrských sítí. Úniky z inženýrských sítí mohou způsobovat lokální i rozsáhlejší změny ve složení podzemních vod včetně přítomnosti organických kontaminantů (chlorované uhlovodíky, ropné látky) či těžkých kovů. Podle archivních podkladů lze zde očekávat podzemní vody zhruba chemicky neutrální reakce, středně mineralizované, tvrdé, které je možné zařadit k chemickému typu Ca (Mg) - SO 4, HCO 3. Podzemní vody v okolí zájmového území nejsou využívány k pitným účelům. 16

2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE 2.1 Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací v zájmovém území 2.1.1.1 Přehled výsledků předchozích prací Na základě výsledků kontroly ČIŽP dne 2. července 1992 bylo tehdejšímu podniku ZACH a.s. uloženo provedení hydrogeologického průzkumu. Průzkum provedla koncem roku 1992 společnost KAP (Tykal a Rýdl, 1992). Do té doby nebyl průzkum znečištění v předmětném areálu prováděn. V Geofondu ČR je možno dohledat, že v širším zájmovém území bylo v minulosti realizováno několik inženýrsko-geologických průzkumů, během nichž však nebyla sledována přítomnost organických kontaminantů v podzemní vodě. Nicméně u řady těchto průzkumů byl za účelem stanovení agresivity podzemní vody analyzován základní chemismus vody. Výsledky těchto analýz indikují zvýšené obsahy síranů a chloridů v podzemní vodě (kyseliny sírová i chlorovodíková byly a jsou jedny z hlavních skladovaných materiálů v areálu dnešního Overlacku) severovýchodně od areálu (SUDOP (1989) nebo Potravinoprojekt (1988)). Obsahy síranů v podzemní vodě dosahovaly v prostoru pod seřaďovacím nádražím, tj. přibližně 200 m severovýchodně od areálu cca 750 mg.l -1 a chloridy cca 550 mg.l -1. Zvýšené obsahy síranů v podzemní vodě byly pozorovány i níže po předpokládaném směru proudění podzemní vody v prostoru mezi koloniemi zahrádek (cca 500 m severovýchodně od Overlacku) a to cca 400 mg.l -1. Obsahy síranů a chloridů v podzemní vodě v severní části areálu dnešního Overlacku, kde jsou stáčeny chemikálie se pohybovaly v rozmezí cca 2000 až 3000 mg.l -1 (Tykal a Rýdl, 1993), naopak ve studni v jižní části areálu Overlacku pouze cca 50, resp. 15 mg.l -1 (Kašpar, 1995). Jak již bylo uvedeno výše, prvním průzkumem znečištění byl průzkum v roce 1992, jehož provedení bylo uloženo na základě výsledků kontroly ČIŽP. Průzkum se soustředil na prostor předpokládaného zdroje znečištění, tj. stáčiště železničních cisteren na železniční vlečce a stáčiště autocisteren v severní části areálu. Průzkumné práce zahrnovaly provedení atmogeochemického průzkumu v rozsahu 25 měření přístrojem ECOPROBE a odběru 4 vzorků půdního vzduchu a dále vyhloubení 3 monitorovacích vrtů HJ-1 (severní část areálu), HJ-2 a HJ-3 (bývalé stáčiště na železniční vlečce). Vrty byly situovány do míst s maximální zjištěnou kontaminací půdního vzduchu. Ve všech složkách horninového prostředí, tj. půdním vzduchu, zemině a podzemní vodě byla zjištěna silná kontaminace ropnými a chlorovanými uhlovodíky. Maximální koncentrace ropných látek v zemině dosahovaly cca 5 900 mg.kg -1 (vrt HJ-3, vzorek z hloubky 1,5 m p.t.), v podzemní vodě byly ropné látky zjištěny v rozsahu 3,7 až 26,1 mg.l -1 (maximum ve vrtu HJ-3). Maximální koncentrace sumy chlorovaných uhlovodíků v zemině dosáhla 78 mg.kg -1 (vrt HJ-3 z hloubky 1 m p.t.), v podzemní vodě koncentrace sumy ClU kolísaly mezi cca 250 až 460 mg.l -1. Kromě organického znečištění byla rovněž prokázána silná kontaminace anorganickými parametry (sírany, chloridy, dusičnany, dusitany, amonné ionty, sodík). 17

V únoru 1993 byla společnosti ZACH a.s. Plzeň uložena ČIŽP Plzeň pokuta 100 tis. Kč za nedovolené nakládání s chlorovanými uhlovodíky v předmětné provozovně v Plzni Slovanech. Jako nápravné opatření byly v roce 1993 zabezpečeny stáčecí manipulační plochy na vlečce a místa pod ležatými zásobníky vybavena vodotěsným provedením bezpečnostních záchytných van. V srpnu 1993 pak bylo zahájeno sanační čerpání ze všech tří hydrogeologických vrtů HJ-1 až HJ-3. Sanační čerpání bylo ukončeno v listopadu 1993, celkem bylo odstraněno 13,85 kg ClU a 2,63 kg ropného produktu. Úroveň znečištění podzemní vody ClU i ropnými látkami poklesla, nicméně i nadále zůstala vysoká, v případě ClU v rozmezí cca 20 až 190 mg.l -1, v případě ropných látek cca 0,5 až 4 mg.l -1. V roce 1995 zpracovala společnost Vodní zdroje Ekomonitor rizikovou analýzu předmětného areálu (Kašpar, 1995). Průzkumné práce pro analýzu rizik zahrnovaly atmogeochemický průzkum v rozsahu 13 sond a odběr vzorků půdního vzduchu z hloubky cca 1 až 1,5 m p.t. Tři sondy byly situovány při západní hranici areálu Overlacku, šest sond při východní hranici, jedna sonda cca 100 m jižně podél železniční vlečky a tři sondy v severní části areálu bývalého závodu Mechanizace traťového hospodářství cca 150 m východně za železniční tratí. Masivní znečištění půdního vzduchu bylo potvrzeno v okolí stáčišť při severovýchodním okraji areálu dnešního Overlacku (ClU v koncentracích nad 1000 mg.m -3 ), zvýšené koncentrace ClU (v řádu stovek mg.m -3 ) byly zjištěny i u atmosond situovaných při jihovýchodním okraji areálu a dokonce i v případě sondy umístěné cca 100 m jižně od areálu a v řádu desítek mg.m -3 dokonce i u všech tří sond umístěných podél západního okraje areálu. Sondy situované v areálu bývalého podniku MTH kontaminaci půdního vzduchu těkavými látkami nedetekovaly. Dále byly v rámci průzkumných prací odebrány vzorky podzemních vod (studna v areálu Overlacku, dvě studny v kolonii zahrádek při řece Úslavě cca 700 m severovýchodně od areálu Overlacku a jedna domovní studna v Plzni-Božkově cca 750 m SSV od areálu Overlacku) a vzorky odpadních vod (deštová kanalizace vedoucí severním směrem podél železniční tratě a to na dvou profilech, jednak při jihovýchodním okraji areálu a jednak cca 250 m severně od areálu, výusť dešťové kanalizace v Plzni Božkově do Úslavy a výusť splaškové kanalizace do Úslavy U jezu cca 770 m severovýchodně od areálu). Navíc byly odebrány vzorky vody z retenční nádrže situované cca 20 m západně od areálu, dále ze zatopené vodoměrné šachty v jižní části areálu Overlacku a ze zatopené bývalé solankové nádrže v centrální části areálu Overlacku. Z výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků vod vyplynulo, že jižní část areálu reprezentovaná studnou není organickými ani anorganickými látkami kontaminovaná. Obdobně nebylo zjištěno znečištění vod v retenční nádrži západně od areálu, v dešťové kanalizaci na přítoku k areálu Overlack či vzorkovaných studnách. Naopak vysoké koncentrace ClU byly zjištěny v dešťové kanalizaci pod areálem Overlacku (na profilu vzorkovaném cca 250 m od areálu byly zjištěny koncentrace PCE 475 µg.l -1 a TCE 180 µg.l -1 a na výusti do řeky Úslavy 21,5 µg.l -1 PCE a 14,5 µg.l -1 TCE (je nutno poznamenat, že v současnosti již není dešťová kanalizace vedoucí podél trati propojena s dešťovou kanalizací vedoucí Libušínskou ulicí odvodněnou v Plzni- Božkově do řeky Úslavy). Zvýšené obsahy ClU byly detekovány také ve vzorku vody odebrané ze zatopené solankové nádrže (PCE i TCE cca 100 µg.l -1 ) i zatopené vodoměrné šachtě (16 µg.l -1 TCE). Zpráva doporučila realizaci sanačního zásahu, vybudování monitorovacího systému a provedení doplňkového průzkumu okolních podniků, zejména v objektu bývalých Prádelen a čistíren, které se nacházejí 18

cca 400 m severozápadně od Overlacku - viz příloha č. 2. Zde je nutno poznamenat, že dle údajů v SEKM, resp. dle Holečka (2007) se kontaminace chlorovaných uhlovodíků z prostoru Prádelen a čistíren šíří severním směrem, tj. mimo oblast areálu Overlacku, který se nachází jihovýchodně. V září 1996 zpracovala společnost Vodní zdroje Ekomonitor projekt sanačních prací, jenž byly zahájeny na jaře 1997 a to sanačním čerpáním vrtů HJ-2 a HJ-3 situovaných v severovýchodní části areálu u železniční vlečky a dále ventingem 11 ventigových vrtů vyhloubených kolem neutralizační jímky do hloubky 5 m p.t. Vedle potvrzené kontaminace ClU (cca 130 mg.l -1 ve vrtech HJ-2 a HJ-3 - sledován společný nátok čerpané vody z obou vrtů a cca 70 mg.l -1 ve vrtu HJ-1), sírany (cca 2200 mg.l -1 ) a chloridy (2000 mg.l -1 ) byla zjištěna kontaminace podzemní vody také niklem (6 mg.l -1 ) a zinkem (9,5 mg.l -1 ) a zvýšené koncentrace BTEX (suma cca 670 µg.l -1 ). Součástí prací bylo rovněž sledování úrovně znečištění odpadní vody v dešťové kanalizaci, které potvrdilo přetrvávající znečištění ClU v průměrné koncentraci ClU cca 2,1 mg.l -1. Za dobu sanačních prací v roce 1997 bylo odstraněno 880 kg ClU (v bilanci odstraněného znečištění ventingem za rok 1997 jsou ve zprávě společnosti Vodní zdroje Ekomonitor určité nesrovnalosti, jednak je uvedeno, že práce probíhaly od 1. 6. do 31. 12., tj. 7 měsíců - cca 214 dní, ve zprávě se však uvádí, že to bylo 245 dní (bilanční výpočet je tak nadhodnocen, dále zpráva obsahuje teoretický výpočet, kolik by bylo odstraněno za dobu jednoho roku (365 dní) a tato teoretická bilance (1200 kg, tj. cca 1,5 x vyšší než skutečně odstraněné množství ClU) se objevuje v souhrnné zprávě vypracované v roce 2003). Na přelomu let 1998 a 1999 bylo zlikvidováno úložiště nadzemních nádrží v severovýchodní části areálu (včetně odstavení dvou nádrží na PCE), v místě nádrží byl následně v lednu 1999 proveden doprůzkum znečištění nesaturované zóny. V rámci tohoto doprůzkumu byla vyhloubena jedna sonda do hloubky 2,5 m p.t. se zonálním odběrem vzorků zeminy z úrovní 0,5 m, 1,5 m a 2,5 m p.t. na analýzu NEL a ClU. Dále byl z prostoru zlikvidovaného úložiště nádrží odebrán jeden směsný vzorek zeminy z pěti vpichů do hloubky 0,5 m p.t. na analýzu NEL a niklu v sušině i ve vodním výluhu. Výsledky laboratorních analýz prokázaly znečištění přípovrchové vrstvy zeminy NEL i ClU, v případě PCE byla kontaminace zjištěna v celém půdním profilu. Zvýšená koncentrace NEL byla zjištěna i ve směsném vzorku, kontaminace zemin niklem se neprokázala. Sanační práce v obdobném rozsahu (sanační čerpání z vrtů HJ-2 a HJ-3, venting z 11 ventingových vrtů) prováděla společnost Vodní zdroje Ekomonitor až do ledna 2003, kdy byla sanace ukončena. Dle bilance znečištění uvedené ve zprávě z února 2003 bylo celkem odstraněno cca 3,6 tuny ClU (s korekcí pro rok 1997 - viz výše). Navzdory této bilanci zůstaly koncentrace ClU v podzemní vodě i nadále velmi vysoké v úrovni jen mírně nižší než byla zjištěna úvodním průzkumem v roce 1992 (průměrná koncentrace sumy ClU ve vrtu HJ-2 v roce 2002 byla 165 mg.l -1 a ve vrtu HJ-3 200 mg.l -1, viz rovněž graf č. 1 níže). Vysoké zůstaly i koncentrace ClU v dešťové kanalizaci (průměrná koncentrace sumy ClU v roce 2002 byla 1,8 mg.l -1 ). V listopadu 2002 provedla ČIŽP kontrolu realizovaných sanačních opatření a vyzvala společnost Miroslav Novák UNIVEL (tehdejší nájemce areálu) k předložení posouzení prováděných sanačních prací. Toto posouzení vypracovala společnost Ekos Plzeň s.r.o. v lednu 2003. Byla potvrzena vysoká úroveň znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky a bylo konstatováno, že zvolený způsob 19

sanace je málo účinný a byla navržena likvidace ohniska znečištění (odtěžením). Na základě předloženého zhodnocení vydala ČIŽP dne 1. dubna 2003 Rozhodnutí č.j. 03/OV/3320/03/Hs k zajištění pokračování sanačních prací. V červnu a červenci 2003 provedla společnost Ekos Plzeň doprůzkum znečištění podzemní vody a horninového prostředí chlorovanými uhlovodíky v prostoru bývalého úložiště nádrží a neutralizační stanice. Celkem bylo v tomto prostoru vyhloubeno 5 sond do hloubky 1 až 1,6 m p.t. Ze sond byly odebrány vzorky zeminy z hloubkové úrovně cca 1 až 1,5 m p.t. Analýza odebraných vzorků potvrdila přítomnost vysokých koncentrací ClU (zjištěné koncentrace sumy ClU se pohybovaly mezi 15 až 810 mg.kg -1 suš.). Ze sondy S-3 byl navíc odebrán vzorek podzemní vody zavěšené zvodně z hloubky cca 1 m p.t. obsahující sumu ClU v koncentraci 11,6 mg.l -1. Dále byly ovzorkovány také vrty HJ-2 a HJ-3, kde byla potvrzena přetrvávající vysoká kontaminace podzemních vod ClU (96, resp. 75,7 mg.l -1 ). S ohledem na výsledky doprůzkumu zpracovala společnost Ekos Plzeň v červenci 2003 projekt sanačních prací, který spočíval v odstranění nejsilněji kontaminované vrstvy zeminy včetně betonových a panelových ploch, staré podzemní betonové jímky a staré kanalizační sítě a opravě neutralizační stanice a likvidace ventingových vrtů. Do sanační jámy měl být instalován drenážní systém. Následně po vypracování projektu sanačních prací zahájil v červenci 2003 nájemník areálu společnost Miroslav Novák Univel sanační práce. Byly demontovány nadzemní zařízení, odstraněny panely a betony a odtěžena svrchní vrstva zemin v mocnosti cca 50 až 60 cm. Dále byly zlikvidovány všechny ventingové vrty. Stará betonová jímka byla zachována. Provedené práce jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z února 2004. Dne 16. února 2005 vydala ČIŽP Rozhodnutí č.j. 03/OV/1438/05/Ru o uložení opatření k nápravě s cílem zajistit pokračování sanačních prací. Rozhodnutí bylo vydáno tehdejšímu vlastníku areálu panu Miroslavu Novákovi, fyzické osobě provozující podnikatelskou činnost. V Rozhodnutí bylo požadováno zahájení sanačního čerpání z vrtů HJ-1 až HJ-3 a pokračovat v něm až do doby dosažení stanovených cílových limitů sanace pro ClU v podzemní vodě. Cílové limity pro ukončení sanace byly stanoveny v Rozhodnutí ČIŽP následovně (Rozhodnutí ČIŽP z roku 1995 tvoří přílohu č. 20): PCE 0,02 mg.l -1 ; TCE 0,05 mg.l -1 ; 1,2-cis-DCE 0,05 mg.l -1 ; suma ClU 0,1 mg.l -1. V průběhu roku 2005 byly dokončeny terénní úpravy v prostoru kolem neutralizační jímky, vyčištěna betonová jímka a jednorázově sčerpávány monitorovací vrty HJ-1 až HJ-3 (celkem bylo odčerpáno cca 1,4 m 3 vody). Práce za rok 2005 jsou dokumentovány v souhrnné zprávě zpracované společností Ekos Plzeň v únoru 2006. V roce 2006 byl prováděn pouze kvartální monitoring 3 monitorovacích vrtů a vody v betonové jímce na obsah chlorovaných uhlovodíků. Z výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků je patrné přetrvávající znečištění podzemních vod ClU (u podzemních vod byl zaznamenán nárůst koncentrací 1,2-dichlorethylenu na úkor 20

koncentrací trichlorethylenu a tetrachlorethylenu) v rozsahu cca 75 až 250 mg.l -1 (suma ClU; prosinec 2005). Kontaminace vod ClU byla pozorována také ve vodě odebírané z jímky (pozorované koncentrace se pohybovaly kolem 2 mg.l -1 ), která byla údajně pravidelně provozovatelem areálu odčerpávána a v předchozích etapách vyčištěna (do jímky jsou svedeny drenážní vody z nejbližšího okolí). Výsledky prací za rok 2006 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2007. V obdobném režimu, tj. kvartálně, byl prováděn monitoring kvality vod i v roce 2007. Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků v druhé polovině roku naznačovaly určitý pokles koncentrací ClU, úroveň však zůstává nadále vysoká (v prosinci v rozmezí cca 20 až 55 mg.l -1 ). Výsledky prací za rok 2007 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2008. V lednu 2008 provedla ČIŽP kontrolu prováděných prací a ve svém vyjádření z 28. dubna 2008 konstatovala, že na lokalitě přetrvává dlouhodobá havárie na podzemních vodách a že dosud nebyla splněna podmínka platného Rozhodnutí ze dne 16. 2. 2005 a to dosažení stanovených cílových limitů sanace. V roce 2008 byla zvýšena frekvence monitoringu ze čtvrtletního na měsíční. V průběhu roku bylo opět prováděno sčerpávání vrtů a to jedenkrát až dvakrát za měsíc (v roce 2008 bylo odčerpáno celkem 44,9 m 3 podzemní vody ze všech tří stávajících vrtů). Zjištěná úroveň znečištění podzemních vod ClU zůstává nadále v podstatě beze změny v rozmezí cca 25 až 200 mg.l -1. Vysoká zůstává i kontaminace vod v jímce v úrovni kolem 2 mg.l -1. Výsledky prací za rok 2008 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2009. Monitoring kvality podzemní vody pokračoval v nezměněném režimu i v roce 2009. V průběhu roku byly jedenkrát za měsíc zčerpávány všechny tři stávající vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-3. Čerpání bylo prováděno pracovníky společnosti Overlack. Celkem bylo odčerpáno 38,76 m 3 kontaminované podzemní vody (vody byly bez přečištění odčerpány do bývalé neutralizační jímky). Z měsíčního monitoringu vyplynulo, že úroveň kontaminace zůstává beze změny, nicméně u sledovaných znečišťujících polutantů docházelo k značnému rozkolísání koncentrací (např. v případě vrtu HJ-3 od 5,54 do 160 000 µg.l -1 u PCE; od 7,10 do 108 000 µg.l -1 u TCE a od 2 360 do 287 000 µg.l -1 u 1,2-DCE). V případě vrtu HJ-3 byl dále potvrzeno mírně odlišné zastoupení jednotlivých chlorovaných uhlovodíků s dominancí 1,2-DCE na úkor přítomnosti PCE a TCE než jaké je pozorováno u vrtu HJ-1 a HJ-2. Výjimkou bylo září, kdy naopak dominovaly PCE a TCE, důvodem této situace může být fakt, že zářijové vzorkování probíhalo v době sčerpávání vrtu HJ-3, čímž docházelo k přítoku znečištění z okolí vrtu. Vysoké, rozkolísané, koncentrace ClU byly zjišťovány také ve vodě v bývalé neutralizační jímce a to od cca 2,5 dokonce až po 100 mg.l -1 (v září v době sčerpávání vrtu HJ-3, kdy byly vyčerpané vody vypouštěny právě do této jímky). Výsledky prací za rok 2009 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2010. V nezměněném rozsahu pokračuje monitoring kvality podzemní vody i v roce 2010 (výsledky do června 2010 jsou uvedeny v následující tabulce a grafu č. 1 v kapitole 3.2 - monitoring pro rok 2010 byl zahájen v únoru). 21