Investiční oddělení Březen 2011 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během března vykázaly růst o 0,1 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny mírně zpomalily růst na 1,7 procenta po únorovém růstu o 1,8 procenta. Březnový výsledek vesměs odpovídal odhadům analytiků a potvrdil, že poptávkové tlaky na růst cen jsou v domácí ekonomice stále minimální. Inflace byla o 0,2 procenta nižší oproti odhadu ČNB. Cenový růst byl relativně nejvyšší v segmentech pohonných hmot a oděvů a obuvi. Měnověpolitická inflace se mírně snížila na úroveň 1,5 procenta a v následujících měsících by se měla dále přibližovat k celkové inflaci, která by měla oscilovat okolo dvouprocentní cílové hodnoty centrální banky. Míra registrované nezaměstnanosti v březnu klesla na 9,2 procenta z únorových 9,6 procenta. Stejně jako v minulém měsíci byl pokles nezaměstnanosti větší než činily analytické odhady. Také počet volných pracovních míst se nadále zvyšoval, o 5,5 procenta, což je mírně povzbuzující zpráva pro následující měsíce. S nástupem sezónních prací by tak nezaměstnanost měla i nadále mírně klesat, ačkoliv nějaký rychlý obrat k lepšímu se vzhledem k reformám a úsporným opatřením nedá očekávat. Maloobchodní tržby v únoru překvapivě rostly o 6,5 procenta meziročně po lednovém růstu o 6,9 procenta. Růst tržeb byl o poznání rychlejší než činily konsenzuální odhady. Zdá se, že pokračující solidní růst ekonomiky a klesající nezaměstnanost se začíná pozvolna pozitivně projevovat na ochotě domácích spotřebitelů utrácet. Větší spotřeba domácností by se tak mohla odrazit v rchlejším růstu domácí ekonomiky v prvním čtvrtletí. Stejně jako v předchozím měsíci byly tržby taženy především pokračujícím nárůstem prodejů motorových vozidel. Domácí průmysl stále pokračuje v rychlém oživení, ačkoliv únorový údaj o vývoji průmyslové produkce byl mírným zklamáním. Výroba v tomto měsíci rostla meziročně o 13 procent po revidovaném růstu o 16,4 procenta v lednu. Domácí průmysl tak vykazuje dvouciferné tempo růstu již sedmý měsíc v řadě. Jako obvykle byl největší přínos zaznamenán v segmentu výroby automobilů. Objem nových objednávek rostl o 12,5 procenta meziročně, přičemž nové objednávky ze zahraničí se zvýšily o 18,2 procenta. Silný růst domácího průmyslu tak bude pokračovat i v následujících měsících. Silná poptávka ze zahraničí se nadále pozitivně projevuje na obchodní bilanci, která v únoru vykázala přebytek ve výši 13,7 miliardy korun. Pokračuje silný růst jak na straně exportů, jejichž objem se meziročně zvýšil o 18,4 procenta, tak na straně importů, které vzrostly o 20,5 procenta. Pozitivní vývoj zahraničního obchodu by měl pokračovat i v letošním roce, neboť zahraniční poptávka zůstává velmi silná. Z fundamentálního pohledu by tak domácí měna měla pokračovat v posilujícím trendu. Na březnovém měnově-politickém zasedání centrální banky byly úrokové sazby ponechány na současných úrovních. Pět ze šesti přítomných členů bankovní rady hlasovalo pro zachování úrokových sazeb. ČNB také prezentovala novou situační zprávu, jejíž vyznění se však v zásadě nezměnilo. Centrální banka stále očekává stabilitu úrokových sazeb a následně jejich pozvolný růst koncem roku 2011. Centrální banka vidí lehce proinflační rizika v horizontu měnové politiky z titulu zvýšení DPH v roce 2012. Podle posledních komentářů některých členů bankovní rady očekáváme těsný výsledek hlasování na příštím zasedání začátkem května. Očekáváme, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde zhruba v polovině letošního roku. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Ještě na začátku března byl na trzích relativně klid. Výnosy dluhopisů pod vlivem dobrých makroekonomických zpráv rostly stejně tak jako akciové trhy. Pak však nastalo zemětřesení a to doslova. Nejdříve gradovaly nepokoje na severu Afriky až spustily občanskou válku v Libyi. Vcelku neočekávaně se ozvala Evropská centrální banka s tím, že růst cen komodit je rizikem pro inflaci a tudíž, že pravděpodobně začne zvedat základní úrokové sazby. A nakonec to nejhorší: Japonsko postihlo silné zemětřesení, které spolu s následnou tsunami způsobilo obrovské ztráty. Ba co víc, tsunami vyřadila z provozu chladící systémy v jaderné elektrárně Fukušima, což způsobilo následné výbuchy v reaktorových halách a určitý únik radioaktivity. To vše bylo příčinou propadu akcií a poklesu výnosů, jak se investoři rychle začali zbavovat rizikových aktiv. Třešinkou na dortu bylo neschválení dalších úsporných kroků v Portugalsku, po němž následoval pád vlády. Portugalsko si tím pravděpodobně podepsalo ortel a mílovými kroky míří do Eurozóny pro finanční pomoc. Nicméně, ve druhé polovině března se investoři oklepali a do rizikových pozic se začali rychle vracet. Výnosy nakonec skončily výše než na počátku měsíce. Akcie také umazaly své náhlé ztráty a vrátily se zpět ke svým konco-únorovým hodnotám. Co se týče Evropské centrální banky, situace se trochu změnila. Její schizofrenní chování - ochrana bank a států versus měnová politika se chýlí ke konci. Evropská unie pomalu, ale jistě vyvíjí mechanismy, které by jí měly pomoci chránit EMU před nehospodárnými státy (záchranné fondy EFSF a EFSM). To vrátilo ECB sílu se plně soustředit pouze a jen na inflaci a díky tomu, že se již inflace dostala na 2,6 procenta (cíl ECB je inflace kolem 2 procent), oznámil prezident ECB pan Trichet, že se dá očekávat brzké zvýšení základní sazby. Nyní je skoro jisté, že se tak stane na počátku dubna a tzv. refi-rate se změní skoro po 2 letech z 1 procenta na 1,25 procenta. ECB se stane první centrální bankou z velkých rozvinutých ekonomik, která začne s cyklem zvyšování úroků. Tento krok však není bez rizika. Některé analýzy ukazují, že větší sazby budou dále více dusit slabé periferní ekonomiky, i že růst inflace je pouze dočasný a že tedy není nutné ji zbrkle tlumit. Nám nezbývá nic jiného než věřit ECB, že má nejpřesnější informace a přesně ví, co dělá. Makroekonomická situace Slovenska je na tom oproti jiným v EMU relativně dobře. Slovensku se daří exportovat díky své vazbě na silné Německo. To výrazně podporuje hlavně domácí průmysl a následně celou ekonomiku. Růst HDP ve 4. čtvrtletí byl 3,5 procenta, o čemž se většině států EU může jen zdát. Také ministerstvo financí a Slovenská centrální banka očekávají, že se příznivé tempo růstu udrží i do budoucna. To by pak pomohlo snižovat deficit státního rozpočtu, který je na rok 2011 plánován na ambiciózních 4,9 procenta HDP. Do roku 2013 by měl deficit klesnout pod 3 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl a export, které jsou stejně jako v Eurozóně hlavním tahounem růstu. Na Slovensku se výstup průmyslu meziročně zvýšil o 10 procent. Harmonizovaná inflace překvapivě vystoupala již na 3,5 procenta z lednových 1,3 procenta meziročně. Asi nejvíce negativní zprávou je nezaměstnanost, která se opět zvýšila již na 13,2 procenta. Také maloobchodní tržby se drží na nižších úrovních a meziročně se vůbec nezměnily a potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice, což je také důsledkem neklesající nezaměstnanosti. Vysoký růst HDP, nízké zadlužení Slovenska, proreformní vláda s jasným cílem snižování deficitu dělají ze Slovenska a jejích dluhopisů relativně bezpečný cíl a není tak řazeno k tzv. periferním státům, které mají problém s financováním. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi úspěšně vyhýbá.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V březnu česká koruna oscilovala okolo úrovně 24,50 vůči euru při relativně nízké volatilitě. Vůči dolaru pak mírně posilovala, když americká měna během měsíce ztrácela na hodnotě. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Jasná indikace ze strany ECB o blížícím se zvyšování sazeb favorizovala euro vůči dolaru, který pokračoval v letošním oslabování. Za poslední 3 měsíce tak ztratil na hodnotě cca 6 procent a aktuálně se kurz pohybuje kolem 1,43 USD/EUR. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly prakticky po celý měsíc stabilní bez větší volatility. V samém závěru měsíce se pak posunuly mírně výš.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Inflace v Eurozóně jasně nad cílem ECB (CPI aktuálně 2,6 procenta) a očekávané zvyšování sazeb dále tlačilo velmi krátké úrokové sazby směrem nahoru. Roční EURIBOR se dostal již na 2 procenta oproti počátku roku, kdy se pohyboval pouze kolem 1,5 procenta. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M:
C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Výnosy českých státních dluhopisů se během března posunuly výš, čímž následovaly vývoj na klíčových rozvinutých trzích. Přes přetrvávající přetlak likvidity zůstávají domácí investoři spíše opatrní a v očekávání růstu sazeb preferují dluhopisy s kratší dobou do splatnosti. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Růst výnosů německých státních dluhopisů byl v uplynulém měsíci relativně větší ve srovnání s českými. Rozdíl ve výnosech se tak mírně snížil.
Slovenská republika I přes výkyv výnosů směrem dolů v polovině měsíce (útěk investorů do bezpečí v návaznosti na situaci v Libyi, Fukušimě, apod.) se nakonec výnosy díky dobrým makroekonomickým datům, rostoucí inflaci a klesající rizikové averzi investorů posunuly výše. Nejvíce trpěly dluhopisy se splatností kolem 3-5 let, jejichž ceny padaly relativně nejvíce jako reakce na očekávané zvyšování sazeb ze strany ECB. Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Výnosy slovenských i německých státních dluhopisů se za poslední měsíc i přes určitou volatilitu pouze nepatrně rostly. Riziková prémie také nepatrně vzrostla a pohybuje se kolem úrovně 110 b.b. Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého státního dluhopisu. D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy bohužel v měsíci březnu nenavázaly na pozitivní růstový trend z předchozích měsíců nového roku 2011. Počátek měsíce byl ve znamení mírného vybírání zisků a korekce akciových trhů směrem dolů, když v předchozím měsíci vystoupaly na svá skoro 3letá maxima. K nejistotě investorů přispěla i nepřehledná politická situace na Středním východě a zejména v Severní Africe, kde došlo k leteckých úderům západních zemí proti jednotkám libyjského vůdce Kaddáfího. Další událostí, která významně přispěla v polovině března k výraznému propadu akciových trhů, byla přírodní katastrofa v Japonsku, které nejdříve zasáhlo velmi silné zemětřesení, a následně dílo zkázy v této zemi dokončila následná vlna tsunami, která zasáhla a poničila pobřeží této země. Reakce akciových trhů na tuto událost byla velmi hysterická, a propady světových akciových indexů následně po této katastrofě dosahovaly až 10%, a to zejména v důsledku havárií a nejistoty dalšího vývoje v japonských jaderných elektrárnách. Po uklidnění situace a oznámení, že se havárie v japonských jaderných elektrárnách daří dostat pod kontrolu, reagovaly akciové trhy růstem. Vzhledem k tomu, že propad japonské ekonomiky bude mít jen omezený dopad na růst světové ekonomiky, akciovým trhům se podařilo do konce měsíce vymazat ztráty a dosáhnout přibližně úrovní z konce měsíce února. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci březnu ve svých lokálních měnách výrazně překonávala výkonnost vyspělých akciových trhů. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně dosáhl polský akciový trh, následovaný českým akciovým trhem a nejnižší výkonnost, bohužel v negativních číslech, vykázal maďarský akciový trh.
Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +1,06% +1,41% +2,25% -2,19% -3,40% -3,30% Od 1.1.2011 +2,65% -1,33% +10,75% -2,74% -1,84% -3,79% VÝHLED Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize tzv. periferních států Eurozóny a vliv kvantitativního uvolňování na ekonomiku USA resp. na zbytek světa. Zatímco americký FED bude tisknout dolary, aby rozběhl svoji ekonomiku, Evropa bude šetřit a škrtat výdaje, aby měla na splácení svých dluhů. Z toho vyplývá, že ač obě ekonomiky již pomalu rostou, tak větší riziko návratu krize lze očekávat v Eurozóně. To by dále mohlo zvyšovat tlak na růst rizikových přirážek periferních států a oslabovat euro. Dá se předpokládat, že se i nadále budou prohlubovat rozdíly ve výkonnosti klíčových ekonomik, především Německa, a ekonomik periferních (Řecko, Portugalsko). Vzhledem k rozsahu současných problémů se dá očekávat období zvýšené opatrnosti a citlivosti investorů, které se bude projevovat výraznou volatilitou jak na akciových, tak i dluhopisových trzích. Na akciové trhy jsme krátkodobě lehce pozitivní, zatímco na dluhopisových trzích vidíme přetrvávající riziko prodejních tlaků.
Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.