Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) metodika WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/. uložení zprávy WWW http://monumnet.npu.cz/opd/opdlist.php?new=1&idopdpam=3175 Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj DUCHCOV / DUCHCOV Teplice / Ústecký č. obce 567515, k.ú. 633712 Objekt typ: zámek ZÁMEK č.p. 202, parc. č. 78 kulturní památka: IdReg 154850 50 36'6.671"s.š. 13 44'42.483"v.d. číslo rejstříku ÚSKP 42647/5-2582 230 m n. m. Vlastník: Česká republika Správa: Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha 1 Malá Strana, 118 01 "Název" akce / NZ Renovace interiérů jižního křídla Zpracoval (autor, instituce) PhDr. Kamil Podroužek Ph.D., oddělení OPD SHP NPÚ ÚOP v Ústí n. L. Označení NZ (ev. č. v archivu zpracovatele) Zadavatel OPD (osoba, instituce) ing. Alexander Gabriel, investiční referent NPÚ ÚPS Praha Charakteristika výsledků / Anotace Datum akce / Datum vydání NZ prosine 2013 / leden 2014 Místo uložení originálu NZ NPÚ ÚOP v Ústí n.l., oddělení OPD - SHP Počet stran textu / Počet listů příloh 7 / 9 Operativní průzkum a dokumentace upřesnily vývoj dispozice patra jižního křídla barokního zámku v Duchcově. Při kontrolním dnu probíhajících stavebních úprav v interiérech jižního křídla státního zámku v Duchcově byl konstatován nález reliktů podlah v nárožním rizalitu patra jižního křídla, v místnosti č. 148. Prvky podlahy vykazovaly stratigrafické vztahy, proto byly relikty zdokumentovány pracovníky oddělení OPD-SHP ÚOP v Ústí n. L., PhDr. Kamilem Podroužkem Ph.D. a Hanou Ptáčkovou. Zdokumentované nálezy byly následně vyhodnoceny. Ve východní části místnosti č. 148 se dochovaly relikty barokní podlahy, v západní části místnosti relikty klasicistní podlahy. Ta náleží menší místnosti, vydělené mezi lety 1775 1818 z barokní místnosti příčkou. Příčka byla odbourána v 60. letech 20. století a podlahy opět sjednoceny společnou nášlapnou vrstvou. Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony.
1. Úvod Okolnosti realizace OPD 1.01 Operativní průzkum a dokumentace byly provedeny v souvislosti s probíhající renovací interiérů jižního křídla SZ Duchcov, okr. Teplice. Stav věci v době OPD 1.02 V době průzkumu a dokumentace byla sejmuta nášlapná vrstva podlahy a byla odhalena pochozí plocha bedněná z prken na trámové polštáře. Pochozí plocha byla utažená k obvodovým zdem. Podklady 1.03 Katastrální mapa ČUZK k.ú Duchcov, 2010. Stavební zaměření jižního křídla SZ Duchcov, H. Ptáčková T. Nejezchlebová K. Podroužek, NPÚ ÚOP v Ústí n. L., 02/2011. Lancinger, Luboš Baštová, Miroslava Líbal, Dobroslav. Zámek Duchcov, stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO Praha, 07/1979, spisový archiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L., 510/A, 510b/A. Metody dokumentace 1.04 Slovní popis, stavební zaměření, fotodokumentace. Duchcov, zámek č.p. 202, p.č. 78. Směrovka vyznačuje umístění sledovaného prostoru. Duchcov, zámek č.p. 202, p.č. 78. Kruh vyznačuje polohopisné umístění sledované podlahy.
Duchcov, zámek č.p. 202, p.č. 21, vyznačení umístění podlahy v půdorysu patra jižního křídla Poloha zkoumané věci 2.01 Podlaha se nachází v místnosti č. 148, situované v patře jihovýchodního nárožního rizalitu dvoutraktového křídla, propojeného spojovacím krčkem se zámeckým kostelem Zvěstování Panny Marie. Místnost je umístěná v jižním traktu, přístupná ze sousední místnosti č. 147 v tomtéž traktu a samostatným vstupem z chodby v severním traktu. Souvislosti zkoumané věci 2.02 Královehradecký biskup a arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna inicioval rozsáhlou přestavbu renesančního zámku za účasti architekta Jeana Baptisty Matheye, roku 1679 byla již stavba v plném proudu. Inventář po smrti Valdštejna z 8.6. 1694. připomíná barokní křídlo, vystavěné u renesančního objektu Ulricha Aostalise z roku 1570. Vrcholně barokní novostavba kostela Zvěstování Panny Marie proběhla podle plánů Marcantonia Canevalle, který vedl stavbu do roku 1707. Stavba pokračovala až do roku 1722, kdy byl kostel vysvěcen. Mezi Matheyovské jižní křídlo a kostel byl vložen spojovací krček, jehož východní část vznikla pravděpodobně současně s kostelem za Jana Josefa z Valdštejna. Nicméně v inventáři z 12.12.1760 se nepodařilo sledovanou místnost identifikovat. Za Josefa Karla z Valdštejna se stal duchcovský zámek v letech 1775 1814 významným střediskem kulturního dění a šlechtické společnosti zejména blízkých teplických lázní. V pozůstalostním protokolu o prohlídce zámku z 14.3. 1814 od znalců z Teplic: zednického mistra Václava Wärtiga a tesaře Jakuba Rittera, lze místnosti s sledovanými podlahami identifikovat. Protokol konstatuje, že pokoje č. 2-6 mají obyčejnou prkennou podlahu, okenice a dveře z tvrdého dřeva. Nařízené opravy se do roku 1818 sledovaných místností (č. 2 a č. 3) nedotkly. Interiéry jižního křídla byly upravovány až roku 1884 u příležitosti svatby Jiřího Jana z Valdštejna. Dveře pokojů v patře jižního křídla u vnější obvodové zdi byly po roce 1920 zazděny a přeneseny k chodbové zdi. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu a v majetku MNV byl v 60. letech restaurován a reinstalován.
Charakteristika věci Popis věci příloha 1 Rozměry věci příloha 2 2.03 Jedná se o relikty podlah dvou místností a zaslepení jizvy po odstraněné příčce, která je oddělovala. Ve východní části místnosti č. 148 se dochovaly relikty podlahy bedněné ze širokých prken na trámové polštáře do hloubky traktu, v západní části místnosti č. 148 se dochovaly relikty podlahy bedněné ze širokých prken na trámové polštáře kolmo na hloubku traktu. Jizva po odstraněné příčce je zabedněna úzkými prkny. Stejně tak podlahové klíny utahující bednění k obvodovým zdem a podlahy okenních nik jsou z úzkých prken. Prkna západního pole podlahy východní části místnosti jsou při severní zdi přeskládána. 2.04 Podlaha 1 ve východní části místnosti č. 148 je bedněna z řezaných širokých prken na sráz. Podlaha bedněná polštáře položené na hloubku traktu, se skládá ze dvou polí. Delší prkna jsou položena do západního pole, kratší do východního pole u zdi. Na trámové polštáře jsou prkna nabíjena kovanými hřebíky se zaštípnutou ohýbanou hlavičkou. Pouze v úseku vymezeném krátkými prkny u při severní zdi jsou prkna přibíjena drátovými hřebíky s lisovanou hlavičkou. Řezná prkna jsou v líci, v místech hran zdvižených sesýcháním dřeva, přisekávaná sekerou (foto 08, detail ). Prkna západního pole podlahy východní části místnosti jsou při severní zdi přeskládána a přibita k polštářům drátěnými hřebíky s lisovanou hlavičkou (foto 07, 08, detail ). Podlaha 2 v západní části místnosti č. 148 je bedněna z řezaných širokých prken na sráz. Podlaha bedněná polštáře položené kolmo na hloubku traktu, se skládá ze dvou polí. Delší prkna jsou položena do jižního pole, kratší do severního pole. Na trámové polštáře jsou prkna přibíjena kovanými hřebíky. Zaslepení jizvy 3 po odstraněné příčce je bedněno z úzkých řezaných prken. Do zaslepení byla pojata také spodní část uříznuté stojky dřevěného venýře dveří (foto 07, detail ). Podlahy okenních nik 4 jsou bedněny z úzkých řezaných prken, přibitých k polštářům drátěnými hřebíky s lisovanou hlavičkou (foto 09, detail ). 2.05 1 - podlaha ve východní části místnosti: délka 764 cm x šířka 635 cm 1.1 - prkna ve východní části místnosti: délka 400 cm x šířka až 37 cm, délka 243 cm x šířka až 37 cm 2 - podlaha v západní části místnosti: délka 382 cm x šířka 720 cm 2.1 - prkna v západní části místnosti: délka 526 cm x šířka až 31 cm, délka 200 cm x šířka až 31 cm. 3 - jizva mezi podlahami: délka 738 cm x šířka 50 cm 3.1 - prkna jizvy mezi podlahami: délka 474 cm x šířka až 15 cm 4 bedněné podlahy okenních nik 4.1 prkna bedněných podlah okenních nik šířky až 15 cm Materiál(y) 2.06 1. široká prkna řezaná z jehličnatých stromů, patrně jedle. 2. úzká prkna řezaná z jehličnatých stromů, smrku. 3. železné kované hraněné hřebíky se zaštíplou ohnutou hlavičkou. 4. ocelové drátěné hřebíky s lisovanou hlavičkou.
Doklady stavebních technologií a výrobních postupů 2.07 - Prošlapaná prkna podlahy č. 1, stejně jako odsekané zkroucené hrany prken dokládají dlouhodobé používání podlahy bez nášlapné vrstvy (foto 08, detail ). - Diagonální prašné stopy na podlaze č. 1 dokládají odstranění nášlapné vrstvy klasicistních vlýsek (foto 10, detail ). - Diagonální klasové stopy na podlaze č. 1 dokládají odstranění nášlapné vrstvy parket (foto 02, detail ). - Bedněné podlahy byly po zabednění jizvy odbourané příčky utaženy vloženými prkennými klíny. Povrchové úpravy 2.09 Zarovnání líce širokých prken pro položení nášlapné vrstvy. Úpravy věci 2.10. 1. Zarovnání líce širokých prken podlahy č. 1. Hrany zkroucených širokých prken, stejně jako do líce vyšlapané suky byly zarovnány přisekáním. 2. Část kratších prken podlahy č. 1 byla po odbourání příčky přeskládána. 3. Bedněné podlahy byly po odbourání příčky a zabednění jizvy Závady utaženy vloženými prkennými klíny. 2.11 - Zaslepení jizvy po odbourané příčce provedeno z odřezků, sesychání dřeva zvětšilo dilatační spáry. - Různé směry bednění podlah č. 1 a č. 2, propojené bedněním jizvy po odbourané příčce vedly k pokroucení nejmladší nášlapné vrstvy sjednocující podlahy. Stratigrafie 2.12 1. Podlaha č. 1 ve východní části místnosti č. 148 je nejstarší dochovanou podlahou. 2. Podlaha č. 2 v západní části místnosti byla vystavěna spolu s příčkou vydělující prostor v západní části stávající místnosti č. 148. K této příčce dobíhala také nášlapná vrstva z diagonálně položených vlýsek ve východní části místnosti. 4. Bednění jizvy po opětovně odbourané příčce, stejně jako bednění v okenních nikách jsou nejmladšími částmi podlahy. Sjednocující nášlapnou vrstvou byly klasovitě položené parkety. Nápisy, znaky, značky 2.13 Nebyly zjištěny. Dílčí prvky věci 2.14 1 široká prkna 2 úzká prkna 3 plomby z odřezků úzkých prken 4 utahovací klíny z úzkých prken 5 kované hřebíky 6 drátěné hřebíky 7 trámové polštáře patrné z umístění hřebíků v prknech
3. Interpretace Stavební vývoj, datace a autorské připsání zkoumané věci 4. Potenciál Doporučení pro průzkumy Doporučení pro památkovou péči 3.01 1. Barokní podlaha se dochovala ve skladbě i materiálu ve východní části místnosti, ozn. - 1. Barokní podlaha místnosti č. 148 byla bedněná z širokých prken, přibitých kovanými hřeby na trámové polštáře, kladená ve smyslu hloubky traktu. Podlaha nebyla opatřena žádnou zvláštní nášlapnou vrstvou. 2. Klasicistní podlaha se dochovala ve skladbě i materiálu v západní části místnosti, ozn. 2. Její vznik souvisí s výstavbou zděné hloubkové příčky, která byla vystavěna mezi léty 1775 1814 a rozdělila původně jednu místnost na místnosti dvě. Ty identifikuji v inventáři z roku 1814 jako sousedící místnosti č. 2 a č. 3. Východní z místností byla po zarovnání nerovnosti líce prošlapaných a zkroucených prken opatřena nášlapnou vrstvou z diagonálně kladených vlýsek. 3. Podlaha západní z místností (č. 3) byla ještě před opětovným odstraněním příčky opatřena klasovitě skládanými parketami. 4. Odbourání příčky a zabednění jizvy, stejně jako přeskládání navazující části podlahy 1 ve východní části místnosti a výměnu prken podlahy v okenních nikách spojuji s rebarokizací zámecké dispozice a reinstalací interiérů v 60. letech 20. století. 4.01 V případě rozkrytí podlahy doporučuji provést dendrochronologickou analýzu trámových polštářů. 4.02 Doporučuji vloženými prkennými klíny znovu utáhnout všechny čtyři části podlahy, především bednění jizvy po odstraněné příčce. 5. Přilohy Fotodokumentace 5.01 1. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 v pohledu od severozápadu. 2. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 v pohledu od západu. Detail je stopou po klasově skládaných parketách, které tvořily nášlapnou vrstvu v západní části podlahy 2. 3. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 v pohledu od jihozápadu. 4. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 od jihovýchodu. 5. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 od východu. 6. Situace a skladba podlahy místnosti č. 148 od severovýchodu. 7. Styk bednění východní části 1, západní části 2 a bednění jizvy po odstraněné příčce 3. Detail je stopou po odříznuté stojce dřevěného venýře dveří. 8. Přeložené bednění východní části 1 při severní zdi místnosti. Detail je stopou po zarovnání ošlapaného líce prken k položení nášlapné vrstvy. 9. Detail je doplněním novodobého bednění podlahy ve východní okenní nice 10. Detail je stopou po diagonální skladbě klasicistních vlýsek, které tvořily nášlapnou vrstvu.
Plánové přílohy 5.03 příloha 1 Půdorys patra jižního křídla objektu s vyznačením fotopohledů. Zaměření K. Podroužek, T. Nejezchlebová, H. Ptáčková, kresba H. Ptáčková, 02/2011 a 12/2013. příloha 2 Stavební zaměření, půdorys místnosti č. 148 v patře jižního křídla zámku, s vyznačením skladby podlahy (kótováno). Zaměření a kresba H. Ptáčková, 12/2013. příloha 3 Půdorys patra jižního objektu s barevným vyznačením stavebního vývoje vyznačením skladby podlahy, s číslováním dílčích prvků věci (viz 2.04). Zaměření K. Podroužek, kresba H. Ptáčková, 12/2013. příloha 4 - Stavební zaměření, půdorys místnosti č. 148 v patře jižního křídla zámku, s vyznačením stavebněhistorického vývoje skladby podlahy. Zaměření a kresba H. Ptáčková, 12/2013. 6. Literatura a písemné prameny Seznam užité literatury 6.01 VLČEK, P. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, LIBRI Praha, 2001, ISBN 80-85983-61-3. Archiválie 6.02 Stavební zaměření jižního křídla SZ Duchcov, H. Ptáčková T. Nejezchlebová K. Podroužek, NPÚ ÚOP v Ústí n. L., 02/2011, spisový archiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L., plánová sbírka. Lancinger, Luboš. Baštová, Miroslava. Líbal, Dobroslav. Zámek Duchcov, stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO Praha, 07/1979, spisový archiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L., 510/A, 510b/A.
01 02
03 04
05 06
07 08
09 10