12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ Výroba základních kovů a hutních výrobků 12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví Hutnictví je považováno za základní průmyslové odvětví, jelikož výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví) a spotřební zboží. Současně se jedná o odvětví s extrémní fondovou náročností vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků při realizaci marketingových strategických rozhodnutí. Jsou nutné rozsáhlé investice do technologií a vybavení, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20-30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobní proces těchto odvětví vyžaduje velmi vysokou spotřebu energie. Náklady na energii obecně představují více než 10 ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví. Hutní výroba je z hlediska OKEČ tvořena těmito obory: 27.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; 27.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek; 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli; 27.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů; 27.5 Odlévání kovů - slévárenství. Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky. Výroba v ČR je koncentrována do tří dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s, a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. V oboru hutnictví neželezných kovů je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky. Hutnictví neželezných kovů je co do technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 deset kovohutnických společností. Slévárenský obor zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná s nepříznivým vlivem na životní prostředí a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. 153

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 7 27.2 Výroba litinových a ocelových trub 9 27.4 Výroba a zpracování neželezných kovů 10 27.5 Odlévání kovů 16 Pozn.: údaje v běžných cenách MPO 27.1 Výroba a válcování železa a oceli 58 Graf 12.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Ve vztahu k růstu průmyslové výroby měřené indexem průmyslové produkce (IPP), se odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků vyvíjelo v uplynulém období poměrně nerovnoměrně. Po výrazně vyšším růstu v roce 2004 nastal v roce 2005 útlum (vysoký stav zásob a snaha o udržení cen). V roce 2006 se tempo růstu odvětví opět meziročně zvýšilo o 9,7. Výsledky roku 2007 znamenaly opětovný téměř 12 meziroční pokles, což lze vysvětlit i vysokou základnou srovnatelného období. Pokles se koncentroval zejména do oblasti produkce neželezných kovů a byl zároveň doprovázen 8,5 průměrným meziročním růstem cen v odvětví. K růstu průmyslové výroby v roce 2007 nejvíce přispěla výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, dále výroba a opravy strojů a zařízení. Nové zakázky ve vybraných odvětvích za rok 2007 meziročně vzrostly o 9,8. K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, výroba a opravy strojů a zařízení (příspěvek 2,4 p.b., růst o 18,2 ) a výroba elektrických strojů a zařízení (příspěvek 1,7 p.b., růst o 18,4 ). Pokles nových zakázek byl zjištěn u výroby základních kovů a hutních výrobků (příspěvek -0,5 p.b., pokles o 3,7 ). Poptávka je při mírně vyšším podílu vývozu českých výrobců stále ve větší míře uspokojována rostoucím dovozem. V rámci zpracovatelského průmyslu se obor výroby základních kovů a hutních výrobků v roce 2007 podílel 7,2 na tržbách za produkci vlastních výrobků a služeb a 6,1 na tvorbě účetní přidané hodnoty. Tržby celého zpracovatelského průmyslu (ZP) v roce 2007 meziročně rostly o 11,5, tržby odvětví OKEČ 27 meziročně klesly o 3,4. Přidaná hodnota ZP také meziročně zrychlila své tempo oproti odvětví OKEČ 27, a to o 4. Zvýšení přidané hodnoty se promítlo příznivě rovněž do ukazatelů rentability. Průměrný počet pracovníků v roce 2007 činil 56 563 osob, tedy 4,1 podíl ze ZP celkem (v r. 2000 činil 5,4 ). Pokles počtu pracovníků v odvětví OKEČ 27 ovlivnila snaha o dosažení ukazatelů životaschopnosti cestou zvýšení produktivity práce zejména v rámci restrukturalizace ocelářství. 12.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Rozhodující postavení zaujímají vlivem hutnictví železa velké podniky, soustředěné v Moravskoslezském kraji, zhruba 3/4 výroby a výrobních kapacit, což představuje cca 70 tržeb, 66 přidané hodnoty a téměř 50 pracovníků. Jedná se převážně o velké ocelářské podniky, tedy hromadnou výrobu o vyšší produktivitě práce a nižším podílu nákladů na jednotku produkce. 154

Tabulka 12.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků (mil. Kč, pracovníků) 0 9 10 49 50 249 250 999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 1 259,4 8 262,4 29 718,9 69 596,9 111 853,2 Účetní přidaná hodnota v b.c. 600,3 1 312,2 6 254,2 13 390,6 28 044,2 Počet pracovníků 707 1 883 12 470 18 121 24 011 U menších podniků se jedná především o slévárny a společnosti, zaměřující se na obchodně-technický servis. Téměř 65 sléváren má počet pracovníků do 250 osob a jen 3,5 více než 1000 pracovníků. U neželezných kovů dominují střední a velké společnosti (viz graf 12.2). Meziročně lze vysledovat následující tendence: mírný růst tržeb, tak i přidané hodnoty se projevuje u středních výrobců od 50 do 250 pracovníků, výrazně roste podíl tržeb a přidané hodnoty v kategorii velkých (do 1000 pracovníků) při úměrném zvýšení počtu pracovníků, u největších podniků dochází ke snižování tržeb, a to při zachování současného trendu poklesu stavu pracovníků, mírně klesá podíl tržeb u malých výrobců, naproti tomu je patrné výrazné zlepšení u nejmenších firem. Růst podílu středních výrobců svědčí o pokračující integraci výrobců do větších produkčních celků, což se projeví v úspoře nákladů na jednotku produkce a ve vyšším růstu přidané hodnoty. Oboru dominují tři velké společnosti v Moravskoslezském kraji, Arcelor Mittal Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., podílející se téměř 80 na tržbách, 85 na tvorbě přidané hodnoty, při 68 podílu počtu pracovníků v rámci odvětví (27.1-27.3). 60 50 40 30 20 10 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 12.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006 12.4. Hlavní ekonomické ukazatele 12.4.1. Cenový vývoj V letech 2000-2003 hutní průmysl kopíroval makroekonomický trend vývoje výrobních cen. Od druhé poloviny roku 2003 se situace změnila zejména v ocelářství. V roce 2005 se ceny tohoto odvětví snížily proti vysoké základně roku 2004 o 10,4 (viz tab. 12.2). V roce 2006 byl zaznamenán meziroční růst cen ve všech oborech. Ceny oboru základních kovů a hutních výrobků stoupaly průběžně po celý rok 2007, i když tempo růstu koncem roku 2007 bylo již znatelně nižší. Zatímco ceny průmyslových výrobců 155

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU celkem se v roce 2007 v průměru meziročně zvýšily o 4,1, ceny v rámci OKEČ 27 stouply meziročně o 1,7. Růst byl ovlivněn nejen téměř 8 meziročním růstem cen výrobků z neželezných kovů ale i v oboru železných kovů nejvíce 13,3 meziročním růstem cen v sortimentu trubek zejména svařovaných, ovlivněným konjunkturou v oblasti dodávek pro energetiku. Ceny v oboru 27.1 meziročně vzrostly o 0,8 a v oboru ostatních hutních výrobků o 1,9. Na růst cen ocelářských výrobků působila, kromě konjunkturálních a kurzových vlivů, i skutečnost cca 9,5 meziročního růstu cen železných rud, téměř 25 průměrného meziročního růstu cen šrotu a cca 9 růstu cen el. energie. U výrobků z neželezných kovů činil průměrný meziroční cenový růst v roce 2003 pouze 0,2, po poklesu v letech 2001 a 2002. Od roku 2004, kdy se ceny zvýšily v průměru o 10,4, především jako odraz růstu burzovních cen neželezných kovů a cen surovin, dochází k dalšímu cenovému růstu i v roce 2005 a zejména v roce 2006. Téměř 30 meziroční růst cen v uplynulém roce (viz tab. 12.2) lze přičíst na vrub růstu cen mědi a hliníku, v menší míře pokračujícímu růstu cen drahých kovů, především zlata. Růst cen v důsledku úrovně světových nákupních možností polotovarů neželezných kovů a surovin pokračoval i v roce 2007 o dalších 7,9. Ceny výrobků oboru 27.5 meziročně vzrostly v roce 2006 o 5,4 a v roce 2007 o další téměř 2. Tabulka 12.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2007 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP 27.1 99,0 94,4 105,6 160,0 84,9 104,7 100,8 SKP 27.2 101,8 93,3 100,9 135,6 96,7 113,7 101,6 SKP 27.3 102,9 97,2 101,6 142,6 93,2 102,4 100,1 SKP 27.4 87,9 91,1 100,2 110,4 105,5 129,7 107,9 SKP 27.5 nevykazuje se 105,4 101,9 SKP 27 98,6 94,9 103,9 145,0 89,6 107,3 101,7 Po přechodném poklesu v roce 2005 ceny od počátku roku 2006 ceny znovu rostly, i když v roce 2007 již v daleko nižším tempu. K udržení cenové úrovně hutních výrobků přispívá i vyšší míra globalizace odvětví, která umožňuje rozhodujícím výrobcům pružněji reagovat na změnu spotřebitelské poptávky. 12.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují přiložené tab. 12.3 až 12.6. Tabulka 12.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 74 410,6 79 701,6 69 708,0 85 110,9 140 543,2 133 790,0 137 900,0 124 660,5 OKEČ 27.2 8 488,8 9 072,3 8 562,4 8 921,9 13 759,5 16 787,2 18 125,0 18 720,9 OKEČ 27.3 13 005,2 11 699,9 11 182,8 13 438,5 13 211,5 13 062,7 15 280,7 14 608,7 OKEČ 27.4 14 323,4 15 211,5 13 243,1 14 693,1 16 525,9 17 073,2 20 387,9 21 686,9 OKEČ 27.5 18 440,4 23 186,4 20 771,0 20 266,5 23 700,8 24 166,6 28 997,2 33 592,4 OKEČ 27 128 668,4 138 871,7 123 467,3 142 430,9 207 740,9 204 879,7 220 690,8 213 269,4 meziroční index x 107,9 88,9 115,4 145,9 98,6 107,8 96,6 Po obnovení růstu odběratelské poptávky po hutních materiálech v letech 2003 a 2004 (což se projevuje v opětovném růstu tržeb ve všech rozhodujících segmentech odvětví OKEČ 27), zaznamenal rok 2005 meziroční pokles produkčních charakteristik odvětví. Za tento rok se tržby snížily o 1,4, pokles výroby odvětví se postupně zpomaloval. Ve 4. čtvrtletí roku se však trend zcela obrátil. V roce 2006 došlo k opětovnému obnovení růstu výroby a tržeb, za celé odvětví o 7,8. Rok 2007 navázal meziročním snížením 156

Výroba základních kovů a hutních výrobků tržeb za prodej VV a S v b.c. o 3,4. Rovněž objem finální produkce (27.1-27.3) se za r. 2007 snížil meziročně o 2,4. V roce 2007 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy o 6,8, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 8. Dodávky na zahraniční trhy se meziročně naopak mírně zvýšily o 1,4. Tabulka 12.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 16 517,7 15 862,3 12 524,3 18 329,8 31 002,5 26 548,1 31 482,0 34 220,5 OKEČ 27.2 1 724,9 2 248,7 2 143,5 1 946,2 2 714,9 3 083,6 3 396,5 3 915,7 OKEČ 27.3 2 679,4 2 594,2 2 313,3 2 577,4 2 633,2 2 536,1 3 240,8 3 575,7 OKEČ 27.4 2 461,5 2 739,2 2 313,4 2 826,1 3 245,3 3 012,2 3 220,2 4 173,1 OKEČ 27.5 5 905,2 7 864,1 7 113,4 6 440,5 7 113,2 6 699,8 8 262,0 9 701,0 OKEČ 27 29 288,7 31 308,5 26 407,9 32 120,0 46 709,1 41 879,8 49 601,5 55 586,0 meziroční index x 106,9 84,3 121,6 145,4 89,7 118,4 112,1 Rok 2003 znamenal podle dosažených ekonomických výsledků také předěl ve vývoji přidané hodnoty. Výsledky roku 2004, a částečně i roku 2005, v tomto pozitivním trendu pokračovaly. V letech 2006 a 2007 zůstávají ukazatele přidané hodnoty nadále na velmi solidní úrovni, když přidaná hodnota v b.c. vzrostla v průměru o 18,4, resp. o 12,1. Tempo růstu přidané hodnoty převyšuje tempo růstu tržeb. Růst souvisí především s úsporami nákladů a vyšší efektivností hospodaření. Tabulka 12.5 Počet pracovníků v letech 2000-2007 (pracovníci) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 35 889 31 289 25 106 26 669 25 036 23 947 23 199 22 172 OKEČ 27.2 5 037 5 341 5 335 4 727 5 964 5 562 5 280 5 297 OKEČ 27.3 7 310 6 662 5 953 5 237 4 351 4 535 4 856 4 682 OKEČ 27.4 4 900 5 087 4 992 4 441 4 467 4 528 4 677 4 738 OKEČ 27.5 20 514 24 421 23 776 19 438 19 457 19 090 19 179 19 673 OKEČ 27 73 650 72 800 65 162 60 512 59 275 57 662 57 191 56 562 meziroční index x 98,8 89,5 92,9 98,0 97,3 99,2 98,9 Vývoj oboru je od začátku 90. let zároveň doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků (o 23,3 ). Hlavím důvodem je zejména restrukturalizační proces ocelářského průmyslu. Ve vztahu k růstu průmyslové výroby měřené indexem průmyslové produkce (IPP), se odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků (SKP 27) vyvíjelo v uplynulém období poměrně nerovnoměrně. Po výrazně vyšším růstu v r. 2004 nastal v r. 2005 útlum (otázka vysokých zásob a snaha o udržení cen). V r. 2006 se tempo růstu odvětví opět meziročně zvýšilo o 9,7. Výsledky roku 2007 signalizují opětovný téměř 12 meziroční pokles, což lze vysvětlit i vysokou základnou srovnatelného období. Shrnutí vývoje produkčních charakteristik celého odvětví OKEČ 27 v kontextu s celým zpracovatelským průmyslem je provedeno v grafu 12.4. Zvýšení cen vstupů od roku 2004, částečně utlumené v cenách hutních výrobků, ovlivnilo vývoj přidané hodnoty v roce 2004. Pokles v roce 2005 pak souvisel spíše s poklesem produkce v rozhodujících sektorech. Naopak pro vývoj v letech 2006 a 2007 je příznačný rychlejší meziroční růst přidané hodnoty při prakticky stagnujícím růstu tržeb tohoto odvětví. Vývoj nákladů je nutno hodnotit v souvislosti s vývojem tržeb. Vedle výše tržeb, snižující jednotkové náklady přes fixní náklady, je hlavním pozitivním faktorem růst produktivity práce. Podmínkou udržení konkurenceschopnosti hutních producentů při cenové stagnaci v letech 2002-2003, bylo dosažení potřebné rentability při snižování cen výrobků. Naopak v roce 2004 byli hutní výrobci nuceni utlumit v cenách svých výrobků růst cen vstupních surovin a materiálů. To se projevilo v růstu podílu materiálových nákladů a v nižší míře zisku u rozhodujících výrobců. Boom na trhu hutních výrobků 157

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 200 100 180 95 160 90 140 85 120 80 100 75 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Počet pracovníků OKEČ 27 Počet pracovníků ZP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Tržby za VV a S OKEČ 27 Tržby za VV a S ZP 200 180 160 140 120 100 80 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 ÚZEI Graf 12.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2007 se v závěru roku 2004 zpomalil. To vedlo k nahromadění zásob u výrobců a odběratelů. Nižší dynamika růstu na trzích EU spojená s růstem dovozu z třetích zemí se promítla i v růstu dovozu hutních výrobků do ČR. Podíl dovozu na zjevné domácí spotřebě dosáhl v roce 2004 již podílu 60 a v roce 2007 se pohybuje na úrovni 67,8. Vyskladnění zásob vedlo k poklesu výroby v roce 2005 diktovaném snahou o udržení cen. Na nižší tržby mělo v roce 2005 vliv i zhodnocování koruny. Obnovení růstu výroby v roce 2006 se projevilo v poklesu nákladovosti a zvýšení rentability. V roce 2007 se meziročně v průměru mírně zvýšily světové ceny koksovatelného uhlí o 2,3, ceny železných rud se v průměru zvýšily o 9,5 a ceny šrotu vzrostly výrazně o 24,8. Tím dále dochází k tlaku na růst světových cen hutní produkce. Pokles jednotkových zpracovacích a materiálových nákladů se i vlivem fixních nákladů promítl ve výrazném meziročním růstu přidané hodnoty o 12,1. Tržby v b.c. se v roce 2007 meziročně snížily o 3,4 a přesto i při snížení nákladů jen o 1,1 byl zaznamenán opětovný růst účetní přidané hodnoty a zvýšení produktivity práce (viz tabulky 12.4 a 12.8). Tabulka 12.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 112 950,0 100 162,8 85 820,9 96 709,1 150 188,3 154 436,6 150 159,9 142 123,3 OKEČ 27.2 10 642,9 12 064,8 11 364,7 12 059,0 16 807,9 18 713,1 19 881,8 20 961,1 OKEČ 27.3 17 961,3 15 824,9 14 420,0 14 759,1 13 695,8 13 435,7 16 354,1 15 594,1 OKEČ 27.4 16 028,7 18 307,6 14 557,8 15 083,9 17 574,9 18 257,0 23 140,6 24 222,6 OKEČ 27.5 22 219,2 28 115,0 27 022,7 24 239,5 27 707,8 28 926,6 34 234,0 38 113,5 OKEČ 27 179 802,1 174 475,1 153 186,1 162 850,6 225 974,7 233 769,0 243 770,4 241 014,6 meziroční index x 97,0 87,8 106,3 138,8 103,4 104,3 98,9 158

Výroba základních kovů a hutních výrobků V globálním měřítku může zpomalení dynamiky hutní výroby pokračovat i v roce 2008 a souviset se snížením dynamiky výroby u hlavních odběratelů, s dopady hypoteční krize zejména do stavební výroby, vyvolané finanční krize na trhu USA ale i EU i s nižší dynamikou hospodářství v některých zemích Asie (Japonsko apod.). Určující pro odbyt hutních materiálů bude nadále dynamický vývoj hospodářství v Číně. Tabulka 12.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 9 939,1 9 747,4 8 224,0 9 250,9 10 718,0 9 472,7 10 443,6 9 766,1 OKEČ 27.2 1 231,5 1 378,5 1 494,2 1 331,3 1 785,6 1 800,6 1 827,3 1 767,3 OKEČ 27.3 1 713,9 1 694,9 1 595,0 1 491,1 1 307,7 1 406,0 1 606,1 1 561,4 OKEČ 27.4 1 243,9 1 441,4 1 462,9 1 359,8 1 490,8 1 529,1 1 597,3 1 629,2 OKEČ 27.5 4 176,5 5 353,9 5 512,9 4 830,2 5 174,9 5 249,5 5 837,5 5 885,6 OKEČ 27 18 304,9 19 616,1 18 289,0 18 263,3 20 477,0 19 457,9 21 311,8 20 609,6 meziroční index x 107,2 93,2 99,9 112,1 95,0 109,5 96,7 12.4.3. Produktivita práce a osobní náklady V roce 2007 se naopak projevuje meziroční cenový nárůst při stagnaci, resp. mírném poklesu hmotných výrob. Tempo růstu produktivity klesá (produktivita v absolutních hodnotách stále roste), zatímco tempo růstu průměrných výdělků se mírně v porovnání s rokem 2006 zvyšuje. Vývoj počtu pracovníků hutní výroby byl doprovázen i v roce 2007 jeho redukcí (viz tabulka 12.5). Snížení počtu pracovníků se týká především hutnictví železa, v oborech 27.4 a 27.5 je patrný mírný růst pracovníků, a to v souvislosti s růstem hmotných výrob. V roce 2007 pokračoval růst průměrných výdělků diferencovaně podle jednotlivých oborů, přičemž nižší růst produktivity (viz. tab.8) znamenal zdůvodněný růst výdělků a pokles osobních nákladů celkem (viz tabulka 12.7). Při průměrné inflaci (2,8, což je o 0,3 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2006) znamenalo toto tempo i růst reálných výdělků. Zvýšení produktivity práce v roce 2007 o 13,3 bylo diferencováno podle dílčích oborů. Nejvýrazněji vzrostla zejména u oboru 27.4 (27,9 ). Od roku 2003 roste produktivita práce odvětví OKEČ 27 rychleji než za celý zpracovatelský průmysl a tento trend byl výrazný zvláště v roce 2004. Výjimkou je rok 2005, kdy pokles výroby i tržeb znamenal i pokles přidané hodnoty. V roce 2006 se trend znovu obrátil a pokračoval též v roce 2007. Pro odvětví hutnictví je do budoucna rozhodující trvalý tlak na zvyšování produktivity práce na úroveň vyspělých západních trhů cestou nových investic, s minimálními nároky na obsluhu. Růst produktivity se přitom bude vyvíjet v souladu s tendencí k vyrovnávání průměrných výdělků a ve vazbě na cenovou úroveň vnitřního trhu. Kritériem bude dosahovaná míra rentability, která zajistí potřebnou míru investic. Vedle investic bude do budoucna významně působit cenový faktor. Pohybům cen základních surovin se bude přizpůsobovat strategie nasazování jednotlivých technologií. Tabulka 12.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2007 (tis. Kč/prac.) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 460,2 507,0 498,9 687,3 1 238,3 1 108,6 1 357,0 1 543,4 OKEČ 27.2 342,4 421,0 401,8 411,8 455,2 554,4 643,3 739,3 OKEČ 27.3 366,5 389,4 388,6 492,1 605,2 559,3 667,4 763,7 OKEČ 27.4 502,3 538,5 463,4 636,3 726,6 665,2 688,4 880,7 OKEČ 27.5 287,9 322,0 299,2 331,3 365,6 351,0 430,8 493,1 OKEČ 27 397,7 430,1 405,3 530,8 788,0 726,3 867,3 982,7 meziroční index x 108,1 94,2 131,0 148,5 92,2 119,4 113,3 159

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2007 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 27.1 0,602 0,615 0,657 0,505 0,346 0,357 0,332 0,285 OKEČ 27.2 0,714 0,613 0,697 0,684 0,658 0,584 0,538 0,451 OKEČ 27.3 0,640 0,653 0,689 0,579 0,497 0,554 0,496 0,437 OKEČ 27.4 0,505 0,526 0,632 0,481 0,459 0,508 0,496 0,390 OKEČ 27.5 0,707 0,681 0,775 0,750 0,728 0,784 0,707 0,607 OKEČ 27 0,625 0,627 0,693 0,569 0,438 0,465 0,430 0,371 260 230 200 110 95 170 80 140 110 65 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 27 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních náklad na ú etní PH OKE 27 Podíl osobních náklad na ú etní PH ZP ÚZEI Graf 12.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2007 12.5. Zahraniční obchod 12.5.1. Vývoj zahraničního obchodu U SKP 27 dochází k trvalému růstovému trendu objemu vývozu. V roce 2007 došlo k nárůstu objemu vývozu v b.c. o 15,5, přestože v hmotném vyjádření se vývoz zvýšil jen o 6,7. Rozdíl je dán sortimentní skladbou výrobků, růstem vývozních cen, ale také kursovými vlivy. Téměř 80 podíl na celkovém objemu vývozu mají ocelářské výrobky, z toho nejvíce válcované výrobky. Ty se také nejvíce podílejí na meziročním nárůstu celkového objemu vývozu v b.c. s nárůstem o 18,2, zbývající výroba hutnictví železa rostla o 11,1. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu objemu vývozu došlo v roce 2004 (o 42 ), tj. po vstupu ČR do EU. Celkově se objem vývozu za sledované období (2000-2007) zvýšil o 135. Celkový objem dovozu výrobků SKP 27 se v roce 2007 meziročně zvýšil o 21,6 ; v hmotném vyjádření je to o 16. Rozdíl je dán, vedle sortimentní skladby, především vývojem dovozních cen, zejména neželezných kovů. Podíl ocelářských výrobků na celkovém objemu dovozu roku 2007 tvoří 63,7. U výrobků z neželezných kovů byl dosažen nižší 17 meziroční růst dovozu (06/05 dosáhl 38 ). K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu objemu dovozu, obdobně jako u vývozu, došlo v roce 2004 (o 43 ). Celkově se objem dovozu za období 2000-2007 zvýšil o 153,5. V průběhu roku 2007 se saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků v hmotnostním vyjádření poprvé dostalo do své pasivní podoby a z hlediska hodnotového vyjádření se pasivní saldo zahraničního obchodu ocelářskými výrobky dále silně prohloubilo. Tuto skutečnost ovlivňuje především skupina výrobků SKP 27.4 a také skupiny výrobků SKP 27.1 a 27.3. 160

Tabulka 12..10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2007 Výroba základních kovů a hutních výrobků Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 27.1 31 558,3 35 976,7 36 566,5 42 242,7 63 217,2 65 298,3 73 488,3 86 857,6 SKP 27.2 9 918,7 11 698,3 9 241,0 9 344,3 13 892,9 18 785,5 21 340,6 25 564,1 SKP 27.3 9 146,0 8 941,4 6 322,4 7 224,3 11 144,8 11 566,4 12 844,4 14 267,5 SKP 27.4 17 188,4 16 926,4 16 030,5 17 647,5 20 574,9 20 583,0 30 308,3 32 705,1 SKP 27.5 x x x x x x x x SKP 27 67 811,4 73 542,8 68 160,4 76 458,8 108 829,8 116 233,2 137 981,6 159 394,2 meziroční index x 108,5 92,7 112,2 142,3 106,8 118,7 115,5 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 27.1 33 305,2 35 155,1 34 133,4 38 060,1 61 340,4 69 862,1 82 696,9 101 993,4 SKP 27.2 8 762,4 9 425,1 8 631,8 9 199,7 12 384,7 13 521,6 16 251,7 20 720,8 SKP 27.3 11 304,8 11 300,5 8 246,6 9 213,4 13 143,9 15 007,4 17 386,5 21 942,4 SKP 27.4 35 587,1 37 334,6 34 787,3 35 853,4 45 463,0 48 243,6 70 601,7 82 605,4 SKP 27.5 x x x x x x x x SKP 27 88 959,5 93 215,3 85 799,1 92 326,6 132 332,0 146 634,7 186 936,8 227 262,0 meziroční index x 104,8 92,0 107,6 143,3 110,8 127,5 121,6 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 27.1-1 746,9 821,6 2 433,1 4 182,6 1 876,8-4 563,8-9 208,6-15 135,8 SKP 27.2 1 156,3 2 273,2 609,2 144,6 1 508,2 5 263,9 5 088,9 4 843,3 SKP 27.3-2 158,8-2 359,1-1 924,2-1 989,1-1 999,1-3 441,0-4 542,1-7 674,9 SKP 27.4-18 398,7-20 408,2-18 756,8-18 205,9-24 888,1-27 660,6-40 293,4-49 900,3 SKP 27.5 x x x x x x x x SKP 27-21 148,1-19 672,5-17 638,7-15 867,8-23 502,2-30 401,5-48 955,2-67 867,8 Pramen: ČSÚ 12.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska hodnotového vyjádření má vzrůstající aktivní podobu salda ZO pouze obchod se zeměmi EU-11. Na prohlubování celkového pasivního salda ZO ocelářských výrobků v roce 2007 v hodnotovém vyjádření má výrazný vliv silné prohloubení pasivního salda ZO se zeměmi EU-15. Potvrzuje to již dříve konstatovanou skutečnost, že struktura našeho vývozu na toto teritorium je zaměřená na výrobky s nižší užitnou hodnotou (dlouhé výrobky, výrobky z nelegovaných ocelí), zatímco struktura dovozu z tohoto teritoria je tvořena především plochými výrobky s vyšší užitnou hodnotou (za studena válcované a povrchově upravené) a také výrobky z legovaných ocelí. 161

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2007 Slovensko 12 Polsko 13 Itálie 6 Rakousko 5 Maďarsko 4 USA 3 Francie 3 Německo 30 Ostatní 24 Dovozní teritoria v roce 2007 Polsko 12 Rakousko 5 Itálie 6 Rusko 4 Francie 4 Švédsko 3 Slovensko 12 Ostatní 27 Německo 27 ÚZEI Graf 12.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 27 12.6. Investice Největší část investic v hutním průmyslu měla v minulosti charakter přímých zahraničních, akvizičních investic. Investiční pobídky se uplatňují pouze v omezeném rozsahu a v sortimentu, který není pokryt tuzemskými výrobci. Rozhodující část investic byla realizována v několika největších ocelářských společnostech ArcelorMital Ostrava a.s., Válcovny plechu, a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Tato byla specifikována v investiční části Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, včetně programů likvidace a útlumu kapacit. Všechny tři uvedené společnosti v září 2008 splnily veškeré plánované a neodvratné závazky, které byly prezentovány Evropské komisi a jí schváleny. Zabezpečení potřebné míry investování ve velkých hutních konglomerátech vyžaduje soustředění finančních prostředků. Současné výsledky samotného ocelářského průmyslu však vedou k vytváření dostatečných finančních zdrojů. To vytváří možnosti pro investování do technologie i do akvizic. 12.6.1. Přímé zahraniční investice V návaznosti na privatizaci dochází k růstu přímých zahraničních investic do odvětví OKEČ 27, přičemž dynamika tohoto růstu je výraznější než v případě celého zpracovatelského průmyslu. Obojí souvisí se stále větší globalizací trhu, kdy dochází k významné koncentraci kapitálu v rukou největších světových společností. V posledních letech tvořil největší podíl přímých zahraničních investic v tuzemsku reinvestovaný zisk. V porovnání s výší zahraničních investic jsou investice tuzemských společností odvětví v zahraničí nevýznamné, ale jejich podíl roste relativně i ve vztahu k ZP celkem (graf 12.6). 162

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 27 (v mil. CZK) k 1.12.2000 k 1.12.2001 k 1.12.2002 k 1.12.2003 k 1.12.2004 k 31.12.2005 k 1.12.2006 Zahr. investice v ČR 9 960,2 11 957,0 12 598,7 26 918,8 36 917,8 42 506,2 31 207,1 Tuzem. investice v zahraničí 13,8 122,8 1,5 75,3 580,9 355,2 652,8 Pramen: ČNB 500 400 300 200 100 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Přímé zahraniční investice OKEČ 27 Přímé zahraniční investice ZP 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 27 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 12.6 Tuzemské a zahraniční investice 12.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Hutní průmysl má z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli zůstávají trvale strojírenství a automobilový průmysl, následované stavebnictvím. S rozšiřováním kapacit výroby automobilů v ČR se také ocelářský průmysl připravuje na rozšíření dodávek. V oblasti výrobkového sortimentu bude pokračovat posun směrem k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytné opatření k udržení životaschopnosti. V důsledku privatizace globálními investory se výrobkové i technologické portfolio bude stále více podřizovat globální strategii těchto investorů. Nejnaléhavějším a nejzávaznějším problémem hutnictví je způsob, jakým EU bude řešit obchodování skleníkovými plyny (EU ETS) po roce 2012. Další vývoj ocelářství je možno charakterizovat takto: v období od roku 2004 nastartován dynamický vývojový růst poptávky, realizace Programu restrukturalizace vede tuzemské ocelářství k dosažení života schopnosti ve standardech EK, zcela liberální a otevřená situace pro ocelářství, např. objemy výroby v kapacitách 7 mil. tun/rok. Ocelářství je nutné chápat jako součást evropského hutnictví (vývozy a dovozy v rozsahu 1000 km jsou zcela racionální a bez vlivu dopravného). Konjunktura vrcholí v roce 2007, podstatná je struktura produkce: a) rychlejší náběh u profilů (dlouhé výrobky) a následně u plochých výrobků. b) s určitým zpožděním (10-15 měsíců) je vývoj u sofistikovaných výrob (ušlechtilé materiály, vysoká finalita...). To samé obdobně platí i při končící konjunktuře. Predikce pro ocelářství: růst výroby v roce 2009 - max. do 2, v roce 2010-2-3. 163

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V současné době pokles poptávky o 15-20, z důvodů: vysokých zásob hutních výrobků i u odběratelů, umělého vlivu finanční krize (projevuje se u některých odběratelských oborů výrazněji, jako automobilový průmysl apod.), finanční krize přináší stagnaci v investování a tím vyvolává u odběratelů nižší poptávku, rovněž tak i u ocelářských podniků (klesá rentabilita, provozní zisk v roce 2008 je 40 ve srovnání s rokem 2007). výrazný růst cen vstupů pro ocelářství (uhlí, koks, železná ruda, feroslitiny) a výrazný růst cen energií všeho druhu. Snižuje se rentabilita, krátí finanční zdroje pro investování: do nejlepších technologií, do ekologizace nutné pro další vývoj ocelářství, zhoršená dostupnost financování - vliv finanční krize, lze očekávat i pokles stavební výroby, zejména útlum nové výstavby a z toho plynoucí snížení poptávky po hutních materiálech a stavební oceli. Celková predikce: rok 2008 - pokles oproti roku 2007 (zejména provozního hospodářského výsledku), rok 2009 - nízká dynamika (až stagnace) do určité míry ovlivnitelná i vývojem v odběratelských oborech. Zpracovatelský průmysl bude proto závislejší na flexibilitě světového trhu s ocelí. 164