ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Ročník X., měsíčník, 11.02. Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito... Řepka olejná... 4 649 Kč/t 3 702Kč/t 4 392 Kč/t 3 393 Kč/t 4 147 Kč/t 4 205 Kč/t 3 009 Kč/t 4 506 Kč/t 8 768 Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů. Statistický přehled, aktuality 2 2 3 4 4 5 6 7 8 10 Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce prosinec roku 2010 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 23,6 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 39,4 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v prosinci roku 2010 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2009 prudký cenový nárůst u obilovin o 54,6 %. U potravinářské pšenice byla v prosinci 2010 průměrná cena 4 649 Kč/t a proti prosinci roku 2009 se cena zvýšila o 1 986 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 1 283 Kč/t a dosáhla v prosinci 2010 výše 3 702 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v prosinci 2010 činila 4 147 Kč/t, vykázal cenový nárůst o 811 Kč/t proti stejnému období roku 2009, kdy jeho cena dosahovala výše 3 336 Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v prosinci 2010 činila 3 393 Kč/t, což představuje nárůst o 1 093 Kč/t oproti roku 2009. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v prosinci 2010 činila 4 205 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2009 se tak zvýšila o 1 703 Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o 2 093 Kč/t, v prosinci roku 2010 tak dosahovalo cenové hladiny 4 506 Kč/t, v loňském roce 2 413 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v prosinci 2010 činila 8 768 Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2009 o 2 100 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci prosinec 2010 dosahovala výše 3 009 Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o 794 Kč/t. TIS ČR SZIF 1

CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název 2009 2010 Měsíc Měsíc 8. 9. 10. 11. 12. 8. 9. 10. 11. 12. Pšenice potravinářská 2 821 2 693 2 698 2 612 2 663 3 426 4 218 4 510 4 558 4 649 Pšenice krmná 2 457 2 408 2 400 2 407 2 419 3 143 3 399 3 436 3 580 3 702 Ječmen sladovnický 3 652 3 364 3 383 3 514 3 336 3 055 3 388 3 652 4 017 4 147 Ječmen potravinářský - - 2 500 2 786-2 667 3 075 3 473 3 271 4 392 Ječmen krmný 2 207 2 249 2 360 2 301 2 300 2 543 2 903 3 138 3 201 3 393 Žito 2 500 2 507 2 313 2 298 2 413 2 643 3 315 3 794 3 820 4 506 Oves krmný 2 394 2 281 2 349 2 442 2 215 2 296 2 557 2 844 2 963 3 009 Kukuřice krmná 3 257 2 813 2 524 2 409 2 502 3 043 3 568 4 046 4 013 4 205 Semeno řepky olejné 6 482 6 302 6 281 6 290 6 668 7 672 7 876 8 455 8 631 8 768 Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita 24.11.2010 05.01. 19.01. Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Semeno řepky - - - - 13 100 01 Řepkové výlisky - - - - - - Řepkový ext. šrot - - - - 5 700 01 Pšenice potr. - - - - 5 600 01 Pšenice krmná - - - - 4 600 01 Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody Měsíc plnění za období od 25.01. 08.02. Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská 5 654 5 801 Pšenice krmná 4 883 4 974 Ječmen sladovnický 4 925 5 113 Ječmen krmný 4 244 4 425 Žito 5 411 5 778 Kukuřice 5 038 5 187 Řepka 12 427 12 950 Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH 2

POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, Pš. mouky v roce 2008/2009/2010 v Kč/kg 2008 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 5,88 6,02 6,10 6,21 6,21 6,04 5,83 4,41 3,93 3,83 3,55 3,28 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 9,11 9,58 9,83 10,15 10,15 10,12 9,97 10,00 9,83 9,62 9,11 8,73 Pš. mouka hladká SC 12,26 12,15 11,47 12,88 13,30 13,65 13,37 13,74 13,49 13,25 12,54 11,87 2009 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,93 2,99 3,06 3,03 3,01 3,07 3,09 2,82 2,69 2,70 2,61 2,66 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 8,48 7,63 7,63 7,49 7,52 7,66 7,42 7,16 6,81 6,47 6,36 6,47 Pš. mouka hladká SC 11,62 11,06 10,45 10,18 10,59 9,69 9,38 9,62 9,22 9,16 9,04 8,90 2010 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,66 2,73 2,80 2,74 2,73 2,81 2,92 3,43 4,22 4,51 4,56 4,65 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 6,55 6,16 6,13 5,98 5,92 5,87 5,71 5,88 6,09 6,27 7,18 7,74 Pš. mouka hladká SC 8,41 8,73 8,38 8,67 8,50 8,29 7,99 7,99 8,59 8,88 10,03 10,37 Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od 1.1.2005 ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t 13 900 13 400 12 900 12 400 11 900 11 400 10 900 10 400 9 900 9 400 8 900 8 400 7 900 7 400 6 900 6 400 5 900 5 400 4 900 4 400 3 900 3 400 2 900 2 400 Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2008/2009/2010 Pšenice potravinářská CZV Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV Pšeničná mouka hladká SC I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. Měsíce VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pramen: ČSÚ 3

INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období 31.01. 04.02. t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby 364 726 61 338 303 388-0 Přijaté množství 0 0 0-0 Prodané množství 207 338 60 937 146 401-0 vnitřní trh 186 893 400 60 930 125 470-0 export 0 0 0-0 potravinová pomoc 0 0 0-0 pomoc nejchudším osobám 20 913 0 20 913-0 ztráty/korekce 25 7 18-0 Hrubý zůstatek 157 388 401 156 987-0 Vázané množství: 157 388 401 156 987-0 vnitřní trh 10 917 0 10 917-0 export 0 0 0-0 potravinová pomoc 0 0 0-0 pomoc nejchudším osobám 146 471 401 146 070-0 Čistý zůstatek 0 0 0-0 Množství v nabídce 0 0 0-0 Pramen: SZIF Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 01.01. do 31.12. 2010 Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t 1.12.- 31.12 2010 Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t 1.12.- 31.12 2010 Pšenice celkem 30 205,2 4 476,1 237,8 1 252 414,2 3 542,9 92 893,1 z toho pšenice durum 2 854,6 4 331,6 40,0 94 120,1 3 384,8 4 264,1 Žito 9 861,1 4 531,3 2 517,1 36 580,9 2 825,8 1 965,7 Ječmen celkem 42 537,5 4 920,4 977,7 262 274,2 3 431,9 12 825,6 Oves 163,4 3 781,4 1,6 27 713,0 4 196,7 2 958,2 Kukuřice 16 105,4 * 1 062,7 249 542,9 3 843,6 24 715,4 Semena řepky olejky 97 154,2 10 280,2 14 143,9 276 674,8 7 566,6 14 160,3 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 07.02. Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.12. do 31.12. 2010 ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky snížil na 237,8 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 212,1 t, tj. 89,2 %. U dovozu ječmene došlo ke snížení importu, celkem o 830,3 t na 977,7 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k nárůstu o 350,1 t na 2 517,1 t, jednotková cena komodity žito činila za měsíc prosinec roku 2010 5 250,2 Kč/t. Z Německa pocházelo 86,3 % importů, tj. 2 173,2 t žita za jednotkovou cenu 5 288,9 Kč/t. 4

INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Vývoz: V prosinci 2010 se snížil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 31 627,5 t na 92 893,1 tun (o 25,4 %), jednotková cena činila 4 428,8 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 70 490,0 t tj. 75,9 % pšenice. Měsíc prosinec 2010 přinesl u komodity ječmen úhrnné snížení exportu o 7 144,2 t (-35,8 %) na celkových 12 825,6 t za jednotkovou cenu 4 082,3 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 56,2 %, tj. 7 213,0 t za jednotkovou cenu 3 835,5 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci snížil, a to celkem o 4 577,5 t (-24,4 %) na celkových 14 160,3 t za jednotkovou cenu 7 927,1 Kč/t. 12 486,1 t, tj. (88,2 %) řepky se vyvezlo do Německa. Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku 12/2010 HRK/t Období XII. 2010 XI. 2010 XII.10/XI.10 Komodita Min. Max. průměr průměr % Pšenice 1 150 1 700 1 370 1 390-1 Kukuřice 1 000 1 400 1 240 1 160 7 Ječmen krmný 850 1 200 1 070 1 360-21 Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%); Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 01/ PLN/t Komodita 14.01. 21.01. 28.01. Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice 600 1 100 875 775 1 250 916 800 1 250 940 Ječmen 600 1 050 796 700 1 150 834 675 1 150 854 Oves 475 900 649 500 1 100 689 510 1 100 706 Žito 500 800 644 550 850 682 550 850 701 Kukuřice 800 1 100 940 850 1 100 966 850 1 100 980 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2009/2010 EUR/t Komodita Burza 2009 2010 prosinec září říjen listopad prosinec Pšenice měkká Vídeň 129,00 240,00 236,00 230,00 257,00 Wels - 182,50 190,00 190,00 210,00 Ječmen krmný Vídeň 99,50 151,50 153,50 157,50 180,00 Wels 102,50 145,00 152,50 157,50 197,50 Žito Vídeň 100,50 238,50 238,00 237,50 237,00 Wels - - - - - Kukuřice krmná Vídeň 115,00 - - - 201,00 Wels 119,50-190,00 195,00 210,00 Pramen: AMA; 5

INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období prosinec 2010 /t Komodita Nákupní cena od zemědělských výrobců prosinec 2010 ( /t) Vývoj průměrných cen XII. 10 / XI. 10 XII. 10 / XII. 09 Min. Max. průměr /t % /t % Pšenice potravinářská letní (A) 164,00 235,00 207,72 12,50 6,4 65,69 46,3 krmná 140,00 190,00 176,33-0,11-0,1 82,78 88,5 Žito potravinářské (A a B) 173,00 215,00 196,25-3,15-1,6 72,87 59,1 Ječmen krmný 145,00 200,00 172,61 27,03 18,6 86,47 100,4 Krmná kukuřice 122,83 210,00 177,76 8,33 4,9 91,16 105,3 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1 * = údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2010/11 HUF/t Komodita Týden 51. 52. 1. 2. 3. Pšenice potravinářská 53 085,61 57 134,96 59 201,69 57 937,83 59 698,66 Pšenice krmná - - - - - Kukuřice krmná 45 430,62 48 640,29 47 381,83 52 764,48 54 095,77 Ječmen krmný - - - - - Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat 2009 2010 Září Říjen Listopad Prosinec Září Říjen Listopad Prosinec 4 577,0 4 366,4 4 283,6 4 284,3 4 788,0 4 801,6 4 860,7 4 850,4 7 074,0 6 776,3 6 767,5 6 760,6 7 040,4 7 094,3 7 289,3 7 340,3 5 475,0 5 266,0 5 159,5 5 161,6 5 532,6 5 547,1 5 668,5 5 678,4 KS pro nosnice 5 668,8 5 482,7 5 242,6 5 242,6 5 796,7 5 915,2 5 971,7 5 938,8 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici 6

CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od 01.01. do 31.12. 2010 Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t 1.12.- 31.12 2010 Množství v t Vývoz Jednotková cena Kč/t Množství v t 1.12.- 31.12 2010 13 451,8 3 336,1 781,2 69 832,9 2 349,9 6 365,9 Zbytky škrobárenské 660,7 17 051,7 94,9 1,2 38 333,3 0,0 Řízky řepné 127,5 4 539,6 0,0 91 419,8 1 148,1 25 407,3 Bagasa a jiné cukr. odpady 139,3 682,1 0,0 10 791,7 2 465,7 1 477,8 Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků 6 027,1 3 332,1 563,3 47 325,0 2 658,1 1 741,0 467 509,9 7 208,7 42 499,6 2 235,7 8 618,5 179,9 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 07.02. Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.12. do 31.12.2010 se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 4 328,7 t (o 11,3 %) na 42 499,6 t za jednotkovou cenu 7 359,8 Kč/t. 78,3 %, tj. Vývoz: V období od 1.12. do 31.12.2010 se ve srovnání s minulým měsícem snížil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 1 733,1 t (-50,1%) na množství 1 741,0 t za jednotkovou cenu 608,3 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému 33 265,0 t pokrutin, pocházelo z Německa za 7 220,1 Kč/t. Import otrub se zvýšil oproti listopadu 2010 o 116,2 t (+17,5 %) na 781,2 t za 4 020,8 Kč/t. 705,8 t bylo dovezeno z Polska za jednotkovou cenu 3 965,8 Kč/t. měsíci zvýšil o 1 290,4 t, tj. 25,4 % na 6 365,9 t. Do Německa byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 55,3 %, (3 521,0 t). Dovoz krmiv a potr. zbytků do ČR - prosinec 09/10 (t) 490 000 480 000 470 000 460 000 450 000 XII.09 XII.10 Vývoz krmiv a potr. zbytků do ČR - prosinec 09/10 (t) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 XII.09 XII.10 7

INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku prosinec 2010 Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální Slovensko celkem Vývoj cen XII. 2010 XI. 2010 XII. 10 / XI. 10 XII. 10 / XII. 09 /t /t /t % /t % - - - - - - 291,16 261,45 29,71 11,4 39,49 15,7 278,67 253,73 24,94 9,8 28,13 11,2 nosnice 241,81 219,18 22,62 10,3 20,47 9,2 startér 457,79 463,07-5,28-1,1 129,53 39,5 předvýkrm 223,00 248,22-25,22-10,2-31,07-12,2 dokrm 216,06 203,72 12,34 6,1-22,26-9,3 prasnice rodící 203,41 183,04 20,36 11,1 13,40 7,1 prasnice kojící 264,37 243,46 20,90 8,6 31,17 13,4 telata, startér 250,89 253,50-2,61-1,0 32,48 14,9 mladý dobytek 206,63 197,61 9,02 4,6 18,17 9,6 výkrm - - - - - - dojnice 216,42 224,18-7,77-3,5 21,14 10,8 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu XII. 2010 XI. 2010 XII. 10 / XI. 10 XII. 10 / XII. 09 /t /t /t % /t % Krmná mouka 101,15 99,50 1,65 1,7 7,74 8,3 Otruby 80,77 78,28 2,50 3,2 31,43 63,7 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku 2010 Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot 09.01. 16.01. 23.01. 30.01. 09.01. 16.01. 23.01. 30.01. žitné 542 587 604 629 3,8 5,3 5,2 2,3 pšeničné 652 651 686 690 16,1 20,1 21,5 19,0 žitné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné - - - - 0,0 0,0 0,2 0,0 žitné 536 529 556 560 7,9 8,4 8,3 10,0 pšeničné 606 620 638 633 72,2 66,2 64,8 68,7 žitné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. 8

INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za prosinec 2010 HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů 2010 červenec srpen září říjen listopad prosinec 0 3 týden předvýkrm 75 976 77 804 78 456 82 387 85 169 84 739 3 6 týden vlastní výkrm 69 667 71 432 74 457 75 843 81 611 82 021 6 7 týden konečná fáze 61 601 64 896 67 452 71 253 75 233 77 444 KS pro výkrm prasata I. fáze 64 860 66 935 67 559 73 070 77 351 77 325 II. fáze 52 186 54 032 57 343 60 970 64 327 66 437 III. fáze - - - - - - Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici Referenční ceny prosinec 2010 Pšenice potravinářská /t 11.11.10 18.11.10 25.11.10 02.12.10 09.12.10 16.12.10 Brno - 198,58 - Brno 195,95-196,50 Bratislava 204,21 201,37 194,27 Bratislava 187,42 210,49 201,43 Mnichov 213,00 222,50 225,00 Mnichov 225,00 226,00 232,50 Boloňa 222,00 228,00 230,00 Boloňa 232,00 237,00 247,00 Ljubljana 240,55 237,92 209,16 Ljubljana 214,75 219,90 239,60 Rouen/Creil 229,72 215,72 214,72 Rouen/Creil 224,65 239,65 239,65 Krmný ječmen /t Brno - 145,30 - Brno 148,36-147,27 Bratislava 155,00 134,19 165,30 Bratislava 145,00 173,14 145,00 Mnichov 170,00 173,50 180,00 Mnichov 180,00 180,00 - Boloňa 206,00 211,00 213,00 Boloňa 216,00 221,00 229,00 Ljubljana - - - Ljubljana - - - Rouen/Creil 188,72 188,72 185,72 Rouen/Creil 189,65 199,65 206,65 Pramen: AgrarMarkt Austria Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t 15.12.10 22.12.10 29.12.10 16.12.09 22.12.09 29.12.09 Březen 236,50 243,50 232,75 Březen 2010 132,25 131,25 133,75 Květen 237,00 243,00 - Květen 2010 134,75 134,00 135,75 Srpen 206,00 212,00 234,75 Srpen 2010 - - - Kukuřice /t Březen 217,00 224,00 232,75 Březen 2010 137,25 137,75 138,75 Červen 219,25 225,00 233,25 Červen 2010 141,50 140,75 142,25 Srpen 221,50 226,00 234,75 Srpen 2010 143,50 143,25 145,50 Pramen: AgrarMarkt Austria 9

STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka /t (WCE) 15.12.10 22.12.10 29.12.10 16.12.09 22.12.09 29.12.09 Březen 428,00 439,57 442,89 Březen 2010 272,29 268,26 274,32 Květen 430,94 442,21 446,44 Květen 2010 276,95 272,44 278,26 Červenec 431,62 440,93 445,91 Červenec 2010 280,39 275,89 281,67 Řepka /t (MATIF) Květen 466,50 480,75 485,50 Květen 2010 289,25 286,75 291,00 Srpen 426,50 438,25 444,50 Srpen 2010 289,50 288,25 291,00 Listopad 430,00 442,00 448,25 Listopad 2010 292,50 291,50 294,25 Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria Ceny obilovin na burze dál rostou Na brněnské Plodinové burze ceny obilovin v období od 11 do 25. ledna rostly. Nejvíce zdražilo potravinářské žito, které stojí už přes pět tisíc korun za tunu. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Plodinová burza Brno. Růst komodit v druhé seanci letošního roku potvrdil trend zvyšování cen. Podle sekretáře burzy Karla Zezuly však růst již není skokový, jako byl v posledním měsíci. Cena žita začátkem ledna klesla, nyní se opět zvýšila. V případě, že dopravu hradí kupující, stoupla o 18 procent. Celkově žito zdražilo o 79 korun za tunu na 5 279 korun. Podražily i všechny další sledované plodiny. Cena krmné pšenice se zvedla o 305 korun na 4 551 korun, krmný ječmen o 300 korun na 4 166 korun a potravinářská pšenice o 314 korun na 5 259 korun za tunu. Cena komodit se týká obchodů, kde si dopravu hradí kupující. Růst ceny zaznamenala též řepka olejka o 399 korun na 12 458 korun za tunu. www.agroweb.cz k 26.01. Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská /t Ječmen krmný /t Kukuřice krmná /t FR Rouen (220 Hagberg) 261,58 FR Rouen 215,58 FR Bayonne 229,58 BE Antverpy 266,00 DE Hannover 210,00 DE Hamburg 250,00 DE Hamburg 260,00 AT Wien 202,50 HU Transdanubia 195,64 HU Transdanubia - PL Zachodni 204,25 AT Wien 221,50 PL Slaski 236,16 Ječmen sladovnický /t PL Slaski 221,27 AT Wien 272,00 FR Creil (dvouřadý) 244,58 Žito potravinářské /t Pšenice setá krmná /t DE Stuttgart 267,50 DE Hamburg 228,00 DE Hannover 231,00 PL Zachodni 212,90 PL Slaski 187,41 Pramen: SZIF, ŘVO z 27.01. 10

STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Měsíční tržní ceny EU 27 prosinec 2010 /t Státy Pš. krmná Pšenice Kukuřice krmná Komodita Ječ.slad. Ječ. krmný Žito Rakousko 185,00 196,74 204,64 247,50 184,56 236,83 Belgie 224,92 236,88 224,03-211,62 - Bulharsko 177,56 189,66 165,30-163,62 - Kypr - - - - 233,43 - Česká republika 155,91 197,68 178,48 188,78 144,69 204,72 Německo 208,41 230,49 214,55 250,45 191,64 215,73 Dánsko 203,79 241,19-237,96 183,55 - Estonsko 314,21 361,52 - - 319,38 449,44 Španělsko - 216,60 217,74 212,98 201,18 - Finsko - 195,50-186,37 160,36 - Francie 223,58 241,77 218,41 227,70 202,76 - Řecko - 230,00 195,00-240,59 - Maďarsko 198,62 202,72 172,75-168,08 - Irsko 216,41 - - - 199,22 - Itálie - 243,34 219,23-220,42 - Litva 178,82 198,13 201,02 189,44 160,40 167,53 Lucembursko - - - - - - Lotyšsko 163,67 196,78 - - 158,37 153,33 Malta - - - - - - Nizozemí 229,21-226,96-211,25 - Polsko 185,94 205,48 186,85 170,89 175,70 169,59 Portugalsko 234,96-219,24-224,67 - Rumunsko 173,61 191,40 157,63-172,40 - Švédsko - 236,93 - - 187,93 - Slovinsko - 227,21 193,02 - - - Slovensko 177,05 205,37 177,23-164,01 - Velká Británie 223,45 250,01 - - 204,29 - Pramen: EK Odhady světové produkce cereálií mil.t PŠENICE KUKUŘICE Cereálie celkem KOMODITA sklizeň 06/07 07/08 08/09 09/10 (odhad) 10/11 předpověď 25.11 20.01 Produkce 598 609 686 678 644 647 Obchod 111 110 136 127 122 123 Spotřeba 610 612 638 650 660 661 Hlavní exportéři* 47 40 65 72 52 55 Produkce 710 795 799 813 810 809 Obchod 87 101 84 86 94 94 Spotřeba 725 775 781 815 840 842 Produkce 1 588 1 697 1 802 1 793 1 725 1 726 Obchod 222 239 249 240 241 242 Spotřeba 1 629 1 684 1 724 1 762 1 786 1 787 Hlavní exportéři* 116 112 152 162 105 104 Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.407 k 20.01. Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA; 11

STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě snížit celkem o 31,0 mil.t na 647,0 mil.t (2009/10-2010/11) Pšenice Světová produkce mil.t 650 550 450 350 250 150 50 686,0 678,0 647,0 2008/2009 2009/2010 2010/ Pramen:IGC, GMR No.407 U pšenice odhadovaná světová produkce poklesne o 31,0 mil.t na 647,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla snížit o 4,0 mil.t na 809,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává pokles produkce o 3,7 % na celkových 1 726,0 mil.t. Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2009/2010-2010/ mil.t 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 678,0 647,0 813,0 809,0 1 793,0 1 726,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Kukuřice Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem Pramen:IGC, GMR No.407 Situace na vnitřním trhu intervenční zásoby EU obiloviny k 27. Vývozní ceny pšenice se snižujícími se domácími zásobami i nadále rostou, v důsledku posílení eura jsou však ceny na světových trzích méně konkurenceschopné: Dlvd Rouen 262 /t (+6 /t oproti ceně před 2 týdny), UK feed FOB 235 /t (+2 /t). Pro srovnání: US SRW Fob Gulf 249 /t (+10 /t). Ceny krmného ječmene jsou ovlivňovány nízkou vývozní poptávkou a zároveň stále silnou poptávkou na domácím trhu: Dlvd Rouen feed 220 /t (+3 /t oproti ceně před 2 týdny), UK feed FOB 209 /t (-10 /t), údaj z Černomořské oblasti není k dispozici. Vývozní ceny kukuřice jsou stabilnější než ceny světové: Dlvd Bordeaux 230 /t (+1 /t oproti ceně před 2 týdny), Dlvd Budapest 216 /t (+11 /t), pro srovnání cena US YC Gulf FOB 200 /t (+2 /t). V celkových intervenčních zásobách EU 27 se k 21.1. nacházelo 3 976 015 t obilovin, z toho 146 340 t pšenice a 3 829 676 t ječmene. Největší celkové zásoby obilovin se k 21.1. nacházely v DE 967 tis. t (ječmen); FR 859 tis. t (ječmen); FI 552 tis. t (ječmen), HU 384 tis. t (269 tis. t ječmene, 115 tis. t pšenice), PL 366 tis. t (365 tis. t ječmene, 619 t pšenice) a CZ 195 493 t (195 092 t ječmene a 401 t pšenice). K prodeji na vnitřní trh v EU 27 12

STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY k 21.1. zbývalo celkem 1 216 685 t ječmene. Z tohoto množství se k uvedenému datu nacházelo nejvíce ječmene v zásobách DE 385 tis. t, FI 514 tis. t, SE 117 tis. t a UK 115 tis. t. V období od 12. 1. do 25. 1. byly vydány vývozní licence na 411 tis. t pšenice, 48 tis. t pšeničné mouky, 33 tis. t pšenice tvrdé, 117 tis. t ječmene, 28 tis. t kukuřice, 6 tis. t ovsa a 3 tis. t žita, dovozní licence byly vydány na 91 tis. t pšenice, 1 tis. t pšeničné mouky, 72 tis. t pšenice tvrdé, 402 tis. t kukuřice a 64 tis. t čiroku. Dovoz do EU za 30 týdnů hosp. r. 2010/11 dosahuje 7,0 mil. t (loni 5,8 mil. t; předloni 8,0 mil. t), vývoz z EU dosahuje 17,6 mil. t (loni 12,2 mil. t; předloni 18,5 mil. t), EU je čistým vývozcem 10,6 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 6,4 mil. t; předloni 10,5 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z 27.01. Svět Celková bilance komodita Pšenice (2006/07 2010/11) Produkce 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11* mil. t 2010/11 : 2009/10 Svět celkem 596,11 611,19 683,27 682,11 646,51-5,2 Čína 108,47 109,30 112,46 115,12 114,50-0,5 Rusko 44,90 49,40 63,70 61,70 41,50-32,7 EU - 27 124,87 120,13 151,12 138,05 136,23-1,3 USA 49,22 55,82 68,02 60,37 60,10-0,4 Exporty Svět celkem 115,63 116,43 143,20 134,28 125,06-6,9 EU - 27 13,82 12,27 25,32 22,12 22,00-0,5 Rusko 10,79 12,22 18,39 18,56 4,00-78,4 USA 25,04 34,28 27,10 24,18 34,00 +40,6 Spotřeba Svět celkem 616,11 616,76 641,75 651,62 666,47 +2,3 Čína 102,00 106,00 105,50 107,00 108,80 +1,7 Rusko 36,40 37,65 38,90 42,00 47,50 +13,1 EU - 27 125,50 116,54 127,00 124,50 123,50-0,8 USA 30,94 28,61 34,29 30,93 32,28 +4,4 Konečné zásoby Svět celkem 130,24 124,67 166,19 196,68 176,72-10,1 Čína 38,45 38,97 45,69 54,31 60,01 +10,5 EU - 27 14,17 12,43 18,97 15,88 11,61-26,9 USA 12,41 8,32 17,87 26,55 23,35-12,1 Pramen: AgrarMarkt 01/ Poznámka: * = prognózy Čas levných potravin je pryč Podle odhadů Světové banky jsou časy levných potravin pryč. Již se nesetkáme s nízkými cenami potravin, protože máme co do činění s dlouhodobým fenoménem, uvedla generální ředitelka Světové banky Ngozi Onkonjo-Iwealaová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v rámci debaty o stoupajících cenách potravin v globálním měřítku. Aby se zabránilo ještě většímu nárůstu cen potravin doporučuje Onkonjo- Iwealaová další investice v Africe. Protože více než 50 procent obdělávatelné půdy se nachází v Africe, zdůraznila generální ředitelka Světové banky. Silnou regulací komoditních trhů však podle agrární informační služby AIZ Světová banka vykročila špatným směrem. Potřebujeme určitou regulaci, ale ne příliš tvrdou ruku, uvedla Onkonjo-Iwealaová pro zpravodajskou agenturu Reuters. Musíme komoditní trhy v klíčových regionech jako je Afrika dále rozvíjet, abychom umožnili zemědělcům plánování. Mnoho expertů činí spoluodpovědnými za cenovou explozi také hedge fondy a jiné investory. Světová banka spatřuje ve stoupajících cenách potravin nebezpečí pro zotavení globální konjunktury a sociální stability. To bude mít nejtvrdší dopad na nejchudší oblasti, dodala ředitelka. Pramen: www.agronavigator.cz k 01.02. 13

AKTUALITY Žádají regulaci proti růstu cen potravin Před prudkým růstem cen potravin, který vede v řadě chudších zemí světa závislých na dovozu potravin k nepokojům, dnes varovali představitelé vlád v rozhovorech na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském horském letovisku v Davosu. Někteří z vládních činitelů žádali přísnější regulaci spekulativních obchodů, zástupci firem a někteří představitelé vlád a mezinárodních institucí však omezování obchodů odmítají. Namísto toho navrhují řešení, která odstraní překážky růstu produkce a skoncují s využíváním značné části zemědělské produkce k výrobě pohonných hmot. Světové ceny potravin na konci loňského roku vystoupily podle indexu FAO na nejméně dvacetiletý rekord a překonaly maxima z poloviny roku 2008. Ceny pšenice a dalších obilnin tento měsíc dál rostou a nyní jsou nejvyšší za zhruba dva a půl roku. Proti omezování obchodů se v Davosu postavil Nils Andersen, výkonný šéf dánské přepravní skupiny A.P. Moeller-Maersk. Poukázal na to, že za růstem cen na komoditních trzích nestojí jen krátkodobí obchodníci, ale i jiní aktéři, a to včetně vlád. K růstu cen mohou přispět i vlády jen tím, že se budou snažit zajistit potraviny pro své obyvatelstvo. Vedle snahy nakupovat do zásob tím poukázal i na tendenci některých producentských zemí omezit administrativně v případech problémů vývoz potravin, jak k tomu na konci loňského léta přikročily Rusko a Ukrajina. Předseda správní rady největší světové potravinářské skupiny Nestlé Peter Brabeck vyzval vlády ke zrušení podpory biopaliv, která výrazně přispěla k rekordnímu růstu cen v roce 2008. Upozornil, že pokud by měly být splněny cíle pro biopaliva ve vyspělých zemích, znamenalo by to nutnost zvýšit produkci potravinových komodit na trojnásobek. Podle Brabecka existuje jedno velmi jednoduché řešení: žádné potraviny na paliva. "Podle něj nejde jen o každodenní spekulace, ale jde o nápravu fundamentálních vztahů (nabídky a poptávky), což znamená omezit využívání potravin na biopaliva. Vlády USA a EU zvyšují podporu biopaliv i přesto, že mezi vědci a dokonce už i mezi ekologickými organizacemi, které je původně prosazovaly, vznikla prakticky shoda, že výsledný dopad biopaliv na přírodu je celkově škodlivý a energetice v podstatě nic nepřináší. Australský ministr obchodu Craig Emerson za cestu k řešení potravinové inflace označil otevírání zemědělských trhů a odstraňování překážek produkce. S tím souhlasí jeden z výkonných ředitelů Světové banky a bývalý ministr financí Nigérie Ngozi Okonjo-Iweala. Domnívá se, že musíme být opatrní, abychom regulaci nepřehnali. Za nejlepší řešení pro svět pokládá investice do zemědělství v dosud zanedbávané Africe a větší podporu místním farmářům. Investice v Africe zdůvodnil tím, že více než 50 procent orné půdy na světě je právě tam. Jordánský státní ministr pro veřejné projekty Imád Fachuri upozornil na situaci zemí Středního východu a severní Afriky, které své základní potraviny dovážejí a nyní se těžce vyrovnávají s růstem cen. Snaží se zlepšit nabídku vody a energie, aby mohli potraviny více pěstovat doma a minimalizovat tím závislost na dovozech a zranitelnost globálními cenami. Právě v zemích arabské severní Afriky se v posledních týdnech odehrávají pouliční nepokoje, motivované kromě politické nespokojenosti i zdražováním základních životních potřeb v čele s potravinami. Dnes se třetí den po sobě konaly demonstrace v Egyptě, které následují po nepokojích v Alžírsku a zejména v Tunisku. Tam dokonce vedly ke svržení dlouholetého prezidenta Zína Abidína bina Alího a jeho útěku ze země. Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono prohlásil, že příští ekonomická válka či konflikt se může vést o vzácné zdroje, pokud svět nebude v této oblasti spolupracovat. Poukázal na to, že do poloviny století se počet obyvatel ve světě zvýší o dvě miliardy na devět miliard. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který nyní předsedá seskupení nejvýznamnějších zemí světa G20 i skupině vyspělých ekonomik G7, zopakoval v Davosu svůj pondělní návrh na zpřísnění regulace trhu potravin a ztížení spekulativních obchodů. Doporučil, aby ti, kdo kupují ohromná kvanta komodit, odkládali jako depozitum část financí na nákup těchto komodit. Z Bruselu mu sekundoval francouzský člen Evropské komise Michel Barnier, který má na starosti mimo jiné obchodování na finančních trzích. Barnier slíbil, že se zasadí o omezení spekulací s potravinářskými komoditami. Spekulace na zemědělské komodity považuje za skandální. Pramen: www.agroweb.cz k 28.01. Nová obilovina jako alternativa? Tritordeum je kříženec ječmene a pšenice tvrdé, poskytuje vyšší výnosy než pšenice tvrdá a je rezistentní proti řadě významných chorob obilovin jako jsou např. braničnatky. Současné šlechtitelské linie se vzhledově podobají spíše pšenici než ječmeni, mají relativně dlouhé ouško a dlouhé, plné zrno. Chuť předurčuje tritordeum pro potravinářskou výrobu šlechtitelé ji popisují jako oříškovou a zcela prostou cizích aromat. Kromě toho má tato obilovina vysoký obsah antioxidantu luteinu (desetkrát více než chlebová pšenice) a obsahuje celou řadu nutričně důležitých proteinů a mikroelementů. Nový druh obiloviny byl získán klasickým šlechtěním a selekcí na Universitě Cordoba na základě výzkumu trvajícího tři desítky let. Planě rostoucí jihoamerický ječmen byl zde zkřížen s mnoha liniemi pšenice tvrdé. Vědci očekávají velký potenciál pro vývoj funkčních potravin na bázi tritordea. Díky obsahu lepku je vhodné i zpracování na chlebovou mouku. Hybridy již byly testovány v polních pokusech ve Španělsku, Německu, Rakousku a Švédsku. Pramen: www.agronavigator.cz k 02.02. 14

AKTUALITY EU je největším exportérem ječmene V listopadu byla globální produkce ječmene pro hospodářský rok 2010/ odhadnuta zhruba na 124 mil. t. Ve srovnání s předchozím hospodářským rokem činí pokles produkce 26 mil. t (18 %). Současně se globální produkce od očekávané spotřeby (140 mil. t) liší přibližně o 16 mil. t. Oba předchozí roky oproti tomu skončily přebytkem produkce necelých 6 mil. t, popř. 10 mil. t. V důsledku toho skladové zásoby v obou posledních letech vzrostly o 16 mil. t na celkových 37 mil. t. V tomto roce se globální zásoby kvůli stávajícímu propadu produkce sníží o 15 mil. t. Pokles produkce plyne z výrazně nižší sklizně v Rusku a na Ukrajině, stejně jako v EU, Kanadě a Austrálii. Globální vývozní množství ječmene pro hospodářský rok 2010/ bylo v listopadu odhadnuto zhruba na 16 mil. t. Tím by byl objem vývozu navzdory výrazně menší produkci jen o 1,3 mil. t nižší než v roce 2009/2010. Nehledě k nižší sklizni by podíl jak Ukrajiny, tak i Austrálie na světovém obchodu mohl tvořit jednu čtvrtinu. Největším Potraviny u nás zdraží o procenta Ministr zemědělství Ivan Fuksa odhadl růst cen potravin v českých obchodech v důsledku zvýšení světových cen komodit v řádu jednotek procent. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že zdražení bude činit dvě, tři či čtyři procenta. Také stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD) míní, že růst bude v jednotkách procent. Hašek ovšem upozornil na to, že pokud dojde k uvažovanému zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na 19 či dvacet procent, polovina toho růstu se projeví také v dalším zdražení potravin. Takovéto zvýšení sazby DPH u potravin by bylo pro zemědělce vražedné, uvedl O biopotravinu roku soutěží 42 výrobků Do soutěže o nejlepší českou biopotravinu loňského roku se přihlásilo 17 výrobců celkem 42 produktů. Velkému zájmu se těší zejména nová kategorie biovín, ve většině ostatních kategoriích naopak soutěžících meziročně ubylo, řekl organizátor akce Tom Václavík z agentury Green marketing. V devátém ročníku soutěže se výrobci utkají v sedmi kategoriích. Vítěz bude vyhlášen 23. března na konferenci Retail in Detail v Praze. Šest ekologických vinařů nominovalo do soutěže celkem 18 vín. "V posledních několika letech se množství ekologických pěstitelů vína značně rozrostlo a vyhlašovatel soutěže chtěl na tuto skutečnost reagovat," uvedli dnes pořadatelé soutěže s tím, že množství biovín by mělo v příštích letech stoupat vzhledem k tomu, že velkému množství pěstitelů skončí takzvané přechodné období, které je mezistupněm při přechodu od konvenčního zemědělství k ekologickému. V minulém ročníku nejvíce obsazené kategorii mlýnských a pekárenských výrobků se letos počet soutěžících výrobků snížil o polovinu na pět. Masný exportérem by byla poprvé po dlouhé době opět EU, s podílem na globálním obchodu téměř 29 %. Rusko oproti tomu nebude v tomto roce na světovém obchodu participovat. Ačkoli se produkce a spotřeba značně rozcházejí, na globálním trhu s ječmenem problémy se zásobováním nevznikají. Současný výpadek produkce by mohl být velmi dobře pokryt zásobami z posledních dvou let. Zdaleka nejdůležitějším globálním odběratelem krmného ječmene zůstává i v roce 2010/ Saudská Arábie. Do této arabské země by měla jít téměř polovina globálního obchodu (7 mil. t). S výrazným odstupem následují další odběratelé ječmene Čína a Japonsko. Významnými odběrateli krmného ječmene na světovém trhu jsou také Írán, Jordánsko,Tunisko, Brazílie a Sýrie. Pramen: www.agronavigator.cz k 01.02. prezident Agrární komory Jan Veleba. Obchodníci by totiž podle něj tlačili na snížení farmářských cen. O změnách sazeb DPH od příštího roku vláda uvažuje v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou. Světové ceny potravin se v lednu vyšplhaly na maxima za nejméně 21 let a překonaly dosavadní rekordy z roku 2008. Sdělila to Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Její index stoupl minulý měsíc o 3,5 procenta a dostal se nejvýše od svého založení v roce 1990. Pramen: www.agroweb.cz k 07.02. výrobek letos soutěží pouze jeden, loni se jich o cenu ucházelo šest. Kategorie pochutin a ostatních potravinářských výrobků zůstala neobsazena. Naopak počet nominovaných do kategorie mléka a mléčných výrobků se zvýšil z devíti na deset. Odborná porota letos vybere nejlepší výrobky na svém zasedání v průběhu února. Potraviny budou hodnoceny podle chuti, způsobu zpracování a výroby a použitých surovin. Posuzován bude také celkový koncept výrobku od výhod pro zákazníka přes obal a celkový vzhled až po marketingovou propagaci produktu. Soutěž každoročně vyhlašuje Potravinářská komora společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. V roce 2009 se vítězem stal švestkový biodžem, vyráběný společností Heliavita ve spolupráci s firmou TopBio. Pramen: www.agroweb.cz k 07.02. 15

AKTUALITY Zruší do června zákon o tržní síle? Zrušení zákona o významné tržní síle, který od loňského roku reguluje vztahy mezi obchodníky a dodavateli a zapracování některých jeho pasáží do jiných zákonů by mělo být dokončeno v první polovině letošního roku. Na konferenci o tuzemském maloobchodu Retail Summit to dnes v Praze řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. "Zákon začal platit právě před rokem, ale jeho aplikace stále přináší problémy především proto, že řada jeho ustanovení není zcela jasná," řekl Kocourek, podle kterého odborníci i obchodníci upozorňují zejména na riziko, že obchodní řetězce kvůli tomuto novému zákonu mohou začít dávat přednost zahraničním dodavatelům, což je v rozporu s původním záměrem jeho autorů. Ministr připomněl, že zrušení zákona o významné tržní síle a zapracování některých jeho částí například do zákona o ochraně hospodářské soutěže doporučila podnikatelská rada, meziresortní komise tvořená zástupci ministerstev financí, průmyslu a obchodu a zemědělství a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pro tuto variantu řešení se vyslovila také Národní ekonomická rada vlády a nezávislí odborníci. "Předpokládám, že tyto legislativní změny budou hotové do poloviny roku," uvedl Kocourek. "My se nebráníme tomu, aby se to zapracovalo do jiných zákonů, ale napřed by to mělo být rozpracované v těch zákonech. Tyto zákony by měly být novelizovány a potom teprve zákon o významné tržní síle zrušen," řekla k záměrům ministerstva mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, která se obává, že v případě opačného postupu by následné novely vůbec nemusely vzniknout a dodavatelé by byli opět "hozeni napospas" řetězcům. V budoucích novelách stávajících zákonů by podle potravinářů měla být určitě zachována úprava maximální doby splatnosti a zákaz prodeje za podnákupní ceny a vybírání různých poplatků obchodníky od dodavatelů. Po zavedení zákona o významné tržní síle začaly například řetězce výrobcům dříve platit za dodané zboží. Třeba pekaři si pochvalují, že výrazně ubylo neprodaného pečiva, které jim řetězce následně vracely zpátky. Obchodníci naopak zákon kritizují a tvrdí, že je nekvalitní a poškodil jejich vztahy s dodavateli. Současná právní úprava tuto praktiku zakazuje. Zákon od loňského února ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma mimo jiné stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Nový zákon už využila potravinářská komora a některé potravinářské firmy, které si na počínání řetězců stěžovaly antimonopolnímu úřadu. ÚOHS poté zahájil správní řízení s některými obchodními řetězci. Z porušení zákona o významné tržní síle úřad podezřívá společnosti Ahold a Kaufland. Obchodníci tvrdí, že zákon neporušili. Zákon o významné tržní síle loni na podzim začala prověřovat Evropská komise. Na spornou legislativní normu upozornili EK čeští obchodníci, podle kterých zákon odporuje unijním pravidlům. Obchodníci i někteří odborníci tvrdí, že tento zákon může zdražit potraviny na pultech obchodů a navíc sníží ochotu obchodních řetězců odebírat zboží od tuzemských firem. Pramen: www.agroweb.cz k 01.02. Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 10.02. 1 EUR = 24,245 CZK 1 CAD = 17,864 CZK 1 USD = 17,821 CZK 1 GBP = 28,593 CZK 100 HUF = 8,872 CZK 1 PLN = 6,163 CZK 1 HRK = 3,271 CZK 1 RON = 5,685 CZK Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA tel.: 222 871 759 fax: 222 871 536 e-mail: manev@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 16