Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Základní chemické reakce v anorganické chemii autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002 projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Základní chemické reakce v anorganické chemii Teorie Chemické reakce jsou děje, při kterých se výchozí látky reaktanty mění v látky jiné produkty. Při reakci ve výchozích látkách zanikají chemické vazby a vznikají nové. Proto je každý průběh reakce spojen se změnou energie. V analytické chemii rozlišujeme tyto základní typy reakcí (toto dělení je někdy také označováno jako klasifikace podle přenášených částic): Srážecí při reakci reaktantů vzniká málo rozpustný produkt sraženina. Komplexotvorné kdy se vytváří donor akceptorová vazba, vzniká koordinační sloučenina komplex, který se projevuje barevnou změnou roztoků. Acidobazické (protolytické) vznik solí neutralizací kyseliny a zásady. Při reakci dochází k výměně vodíkového kationtu mezi kyselinou a zásadou a výsledným produktem kromě soli je také voda. Redoxní (oxidačně-redukční) probíhá na základě vzájemné reakce oxidačního a redukčního činidla.
Laboratorní práce Srážecí reakce vznik uhličitanu vápenatého Pokus provedeme v malé kádince. K asi 50 ml 10% roztoku chloridu vápenatého přidáme stejné množství uhličitanu sodného. Pozorujeme vznik sraženiny. Došlo k reakci vápenatých kationtů a uhličitanových aniontů. Zapište průběh reakce rovnicí. Zapište také iontovým zápisem, kde je uvedena reakce pouze účastných iontů a vznik uhličitanu. http://www.youtube.com/watch?v=lsvfjh1hyjw&feature=player_embedded Komplexotvorní reakce vznik komplexních sloučenin mědi Do 3 zkumavek nalijeme asi 2 ml síranu měďnatého. Do první zkumavky přikápneme pár kapek roztoku amoniaku a protřepeme. Vytvoří se modrá sraženina hydroxidu měďnatého a po přidání dalších několika kapek se mění na modrofialový roztok komplexu tetraaminměďnatého komplexu. Do druhé zkumavky přidáme pár kapek žluté krevní soli hexakyanoželeznatanu tetradraselného. Vzniká tmavě hnědá sraženina komplexu hexakyanoželeznatan měďnatý tzv. Hattchetova měď. Třetí zkumavka slouží jako kontrolní vzorek původní látky roztok síranu měďnatého. Acidobazická reakce neutralizace kyseliny sírové a hydroxidu sodného Pracujte s ochrannými brýlemi, nebo se štítem. Odměrným válcem naměřte 10 cm 3 5% kyseliny sírové a v malé suché kádince zvažte, změřte teplotu roztoku, stanovte ph univerzálním indikačním papírkem. Totéž proveďte s 5% roztokem hydroxidu sodného. Z obou kádinek odlijte přibližně polovinu objemu do třetí kádinky, promíchejte tyčinkou, změřte teplotu, ph. V závislosti na zjištěném ph po kapkách přidávejte kyselinu, nebo zásadu neutralizujte přibližně do hodnoty ph 6 8. Dobře promíchejte a zvažte. Zvažte zbytky roztoků a vypočítejte spotřebované množství a součtem porovnejte s hmotností neutrálního roztoku. V kádinkách s kyselinou, hydroxidem i neutrálním roztokem vyzkoušejte přírodní indikátor z červeného zelí (nebo jiný acidobazický indikátor, například lakmus). Neutralizační roztok odpařte na parní lázni (ve zkumavce) a pozorujte vznik krystalů Na 2 SO 4. 10 H 2 O. Zapište neutralizační rovnici této reakce. Na základě rovnice vypočítejte, kolik byste teoreticky měli spotřebovat g NaOH k neutralizaci 100% kyseliny. Redoxní reakce reakce dichromanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku (0,1 M) K 2 Cr 2 0 7 o objemu 3 cm 3 přidejte několik kapek zředěné kyseliny sírové a stejný objem roztoku Na 2 SO 3 (1 M). Vysvětlete změnu zbarvení, zapište tuto redoxní reakci, vyznačte oxidační čísla, určete oxidační a redukční činidlo.
Úkoly: 1. Prostudujte teorii a učivo z učebnice chemické reakce. 2. Veškerou práci ve cvičení zapište do laboratorního protokolu, pro každý pokus zvláště. Zapište pracovní protokol pro každou zkoušku zvláště (předloha laboratorního protokolu v příloze). Protokol vypracuje každý student samostatně, a odevzdá ho vyučujícímu před následujícím cvičením společně s krátkým kontrolním testem ze zadaných úkolů.
Pracovní protokol musí obsahovat: jméno studenta a číslo pracovní skupiny: datum provedené práce: název laboratorního cvičení: princip: chemikálie: pomůcky: pracovní postup v krocích: 1. 2. 3. 4. Závěr:
Metodické pokyny pro vyučující - veškeré roztoky připravíme předem v dostatečném množství a koncentraci - důležitá je teoretická příprava, jednotlivé typy reakcí můžeme vysvětlit na konkrétních příkladech - žáci pracují ve skupinách, potřebný čas pro všechny pokusy je asi 30 minut - reakční schéma rovnice pro 4. pokus je: K 2 Cr 2 O 7 + H 2 SO 4 + Na 2 SO 3 + H 2 0 Cr 2 (SO4) 3 + K 2 SO 4 + NaOH Můžeme ho zapsat ve cvičení na tabuli, s tím, že žáci za domácí úkol vypočítají stechiometrické koeficienty pomocí způsobu řešení redoxních rovnic (dílčí rovnice, výměna elektronů), tak jak se to naučili v prvním ročníku.
Zdroje: FLEMR, V., DUŠEK, B. Chemie obecná a anorganická. 1. vyd. Praha: SPN, 2001. ISBN 80-7235- 147-8. MAREČEK, A., HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia 1. díl. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s.r.o., 2002. ISBN 80-7182-055-5. MAREČEK, A., HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia 2. díl. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s.r.o., 2005. ISBN 80-7182-141-1. MAREČEK, A., HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia 3. díl. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s.r.o., 2000. ISBN 80-7182-057-1. MAREČEK, A., HONZA, J. Sbírka příkladů pro studenty středních škol. 1. vyd. Brno: Proton, 2001. ISBN 80-902402-2-4. ČTRNÁCTOVÁ, H., HALNÝCH, J., HUDEČEK, J., ŠÍMOVÁ, J. Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2000. ISBN 80-7175-057-3. VACÍK, J. a kolektiv Přehled středoškolské chemie. 3. vyd. Praha: SPN, 1995. ISBN 80-85937-08-5.