Možnosti a úskalí zdravého životního stylu žáků ZŠ a jejich vztah k pohybu ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Pavlína 2015
Analýza dat Dotazník pro učitele tělesné výchovy Slovní vyhodnocení z důvodu velkého zastoupení otevřených otázek Učitelé tělocviku se shodují, že pohybová vybavenost dětí klesá, jak u děvčat, tak u kluků. Pouze dva učitelé uvedli, že fyzická aktivity dětí stoupá. Důvodem je rozmanitost vyučovaných tříd a také třídní kolektiv. Pohybová výbava dětí je slabá a stále se snižuje, klesá tělesná zdatnost dětí, snižuje se výkonnost, ohebnost a obratnost, klesá spontánní pohyb, některé děti neumí základní cviky, nechtějí se pohybovat, cvičit, běhat a mají špatné držení těla. Tento trend klesající výkonnosti jde vidět i na lyžařských kurzech, kdy děti jsou většinou na hranici svých možností. V některých třídách je pohybová výbava různá. Například vyšší zdatnost mají děti rodičů, kteří mají pozitivní vztah k pohybovým aktivitám. Děvčata jsou méně zdatná než kluci. Také se vyskytli názory, že pohybová vybavenost dětí z vesnic je lepší než u dětí z měst. Jednoznačně vítězí závodivé hry a soutěže a míčové hry volejbal, vybíjená, házená. Ovšem tyto hry musí mít nízkou zátěž. Kluci upřednostňují především kolektivní sporty florbal, fotbal, míčové hry. Děti na prvním stupni mají rády hodiny tělesné výchovy, takže vykonávají téměř vše s radostí. Mladší děvčata mají rády i gymnastiku. Menší zájem je o běh a rozcvičky. Všichni učitelé se shodli, že by žákům prospělo větší množství pohybových aktivit, ovšem ne jen v rámci hodin tělesné výchovy, ale měli by se věnovat pohybu také mimo školu, tzn. doma a v mimoškolních kroužcích. Hodiny zdravotního tělocviku by dětem doporučilo 65% vyučujících. Dříve byly na školách vedeny hodiny zdravotního tělocviku jako kroužek, v současné době se nevyučuje. Základní zdravotní pohyby a návyky by se měli uplatňovat už od první třídy, např. správným držením těla při psaní a sezení v lavici. Bylo by vhodné seznámit s těmito cviky i rodiče, aby se zabránilo nesprávnému držení těla a zkráceným svalům. Navíc zdravotní tělocvik je vhodný pro celé věkové spektrum obyvatel, čím dříve se začne, tím lépe. Problém zdravotního tělocviku je v tom, že děti většinou nebaví. V současné době neexistují jednotné osnovy, nahradily je tematické plány, které si tvoří každá škola sama. Závisí tedy na vedení školy, jak sladí potřeby žáků a učitelů. Nespokojeno s vedením hodin tělesné výchovy je pouze 35% učitelů, kteří by si přáli inovovat výuku. Náplň hodin, časový fond, tematické plány a vedení školy vyhovuje 60% vyučujících. Nespokojenost ostatních vyvěrá ze špatně nastavených tematických plánů, z malého počtu vyučovacích hodin. Vyřešilo by to zvětšení časového fondu hodin ze dvou na tři, ovšem někteří učitelé se obávají, že zvýšený fond hodin by nic nevyřešil a znovu apelují na rodinu, jakožto základ a vzor pro dítě. V otázce změn a inovace hodin nastal vyrovnaný stav. Zaměření hodin TV je v pořádku. Žáci dostanou základní informace a rovnoměrné zastoupení cvičení a sportů umožňuje žákům vybrat si, jakému sportu by se chtěli věnovat, ať už závodně nebo rekreačně. Vést děti k pohybu by se mělo ve všech vyučovacích hodinách, důležité je vedení i od rodičů. Změnit by se měl i přístup k tvorbě tříd, ať už je to vznik a založení sportovních tříd nebo rozdělování žáků podle výkonnosti a zájmů. Situaci by zlepšilo navýšení časové dotace, navýšení dotací a finančních příspěvků na sportovní a multifunkční hřiště a lepší vybavenost tělocvičen.
Učitelé motivují děti k pohybu pozitivním naladěním a osobním příkladem. Cvičení se snaží zpříjemnit soutěžemi, štafetami a míčovými hrami. Posílají děti na soutěže (šplh, florbal, přehazovaná apod.) Někteří učitelé se snaží najít takovou cestu, aby zájem o aktivitu projevilo každé dítě. Kladou důraz na radost z pohybu a prožitek, než na lámání rekordů. Zdůrazňují a poučují o potřebě pohybu pro zdraví a krásu. Vnější odměna a motivací je výběr hry nebo odcvičení části hodiny vedeny přímo žáky. Hlavním problémem je nezájem rodičů o nové informace z širokého tématu zdravý životní styl. Škola by mohla dělat besedy a přednášky, ale vzhledem k nedostatku zájmu, by toto nebylo produktivní řešení. Škola podává veškeré potřebné základní informace o kroužcích a pohybových aktivitách, navíc každý rodič má možnost konzultovat stav svého dítěte přímo s učiteli tělesné výchovy a trenéry. Většina rodičů o konzultace s učiteli tělocviku nemá zájem, tělesná výchova je totiž brána jako nedůležitý předmět. V poslední otázce se 60% vyučujících vůbec nevyjádřilo. Objevilo se zde téma pohybu a zdraví jako problému celé společnosti. O problematice klesajícího zájmu o pohyb dětí bylo napsáno už dost, ovšem žádné opatření nebo kroky ke zlepšení situace se nekonají. Nikdo na sebe nechce vzít zodpovědnost. Prvotní motivace je v rodině, odkud si dítě přináší pohybové návyky do školy, posléze do dospělosti, do povolání a následně je předává potomkům. V dnešní době je pohyb nahrazován technologiemi, lidé si neuvědomují rapidní pokles pohybových činností. Rodiče také zapomínají zapojit děti do činností v místním sportovním klubu a talentované děti převést do sportovních tříd na ZŠ. Na otázky odpovídalo 20 učitelů tělesné výchovy, větší zastoupení měly ženy 60%. Je zde zastoupeno pestrost od 25 až 65.