UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2016 Tomáš Linhart
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Porovnání vlivu odhodové techniky na přesnost házení granátu Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Michalička Vypracoval: Tomáš Linhart Praha, 2016
Prohlašuji, že jsem závěrečnou (bakalářskou) práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne... Tomáš Linhart
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu, a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis
Poděkování Chtěl bych velice poděkovat panu Mgr. Vladimíru Michaličkovi za odbornou pomoc při tvorbě mé bakalářské práce a za množství užitečných informací ohledně jejího zpracování a tvorby. Dále děkuji panu Mgr. Jiřímu Špičkovi za poskytnutí atletického hřiště a materiálu k provedení výzkumu. Na závěr bych chtěl poděkovat všem probandům, kteří se zúčastnili měření.
Abstrakt Název: Porovnání vlivu odhodové techniky na přesnost házení granátu. Cíl: Cílem je porovnání odhodových technik, při házení granátem na přesnost. Výzkumný soubor: Měření se účastnilo 10 probandů, studentů oboru Vojenská tělovýchova při FTVS UK. Metody: Pro rešerši literatury bylo využito techniky analýzy dokumentů, cílem této techniky je rozpoznání, kdy je realita nepostižitelná. Cílem práce je zjištění vlivu odhodové techniky hodu na přesnost a protože se nám jeví jako nejvýhodnější využití probandů za současného pozorování, zvolili jsme metodu experiment. Tato metoda založená na kvantitativních datech nám pomůže k získání relevantních výsledků a ověření, popř. vyvrácení hypotéz. Zásadní metoda při sběru dat k následné analýze je využita observační metoda, která bude použita při měření. Nestrukturovaným rozhovorem z výzkumného souboru bylo zjištěno, jakou má každý s probandů zkušenost s házením. Výsledky: Z naměřených údajů bylo zjištěno, že nebyla zpozorována vyšší než malá významnost, využití techniky spodního oblouku na všechny námi zvolené vzdálenosti. U techniky vrchním obloukem jsme zjistily převážně velkou a střední významnost této odchodové techniky, která v porovnání s technikou spodním obloukem dosahovala lepších výsledků. Klíčová slova: Přesnost hodu, techniky odhodu, vrhy a hody.
Abstract Title: The comparison of the throwing techniques influence on accuracy when grenade throwing. Aim: The aim of this work is to compare different throwing techniques influence with grenade on accuracy. Research group: Research is attended by 10 subjects, who are studying FTVS UK with specialization on Military Physical Education. Methods: We chose the technique of analysis of documents after we had researched all kinds of appropriate literature. The aim of this technique is to know whether the reality is immeasurable. To achieve the aim The detection of throwing techniques influence on accuracy, the best option is to choose experiment as the technique of research. This method which is founded on quantitative dates helps us to find a relevant result to verify or disprove hypotheses. Observational method was principal technique that was used during research, during collection of data and during their analysis. It was found, by the unstructured interview, whether the subjects do have any experience with throwing a grenade. Outcome: From identified data it was found that there were spotted a little signification for using the lower vault technique on measured distance. By the result of research, we found that there were spotted higher signification for using the upper vault technique. In conclusion, technique of upper vault reached better results in comparison to technique of lower vault. Keywords: Precision throw, techniques of throw, throw
OBSAH Seznam použitých zkratek... 10 1 Úvod... 11 2 Teoretická východiska práce... 12 2.1 Rozhodující motorické schopnosti pro házení... 12 2.1.1 Silové schopnosti... 14 2.1.2 Vytrvalostní schopnosti... 15 2.1.3 Rychlostní schopnosti... 16 2.1.4 Koordinační schopnosti... 16 2.2 Senzomotorická stimulace pohybu... 18 2.3 Pohybové dovednosti... 18 2.4 Vrhy a hody... 19 2.4.1 Analýza hodu z pohledu techniky... 19 2.4.2 Granáty používané v AČR... 24 3 Cíle a úkoly práce, výzkumné otázky... 25 3.1 Cíl práce... 25 3.2 Výzkumná otázka... 25 3.3 Hypotézy... 25 3.4 Úkoly práce... 25 4 Metodika práce... 26 4.1 Výzkumné metody... 26 4.2 Výzkumný postup... 26 4.3 Výzkumný soubor... 27 4.4 Design výzkumu... 28 4.5 Vymezení studie... 29 4.6 Omezení studie... 29 4.7 Analýza dat... 29 8
4.7.1 Náhodná chyba... 29 4.7.2 Systematická chyba... 30 4.7.3 Aritmetický průměr... 30 4.7.4 Medián... 30 4.7.5 Rozptyl... 31 4.7.6 Směrodatná odchylka... 31 4.7.7 Cohenovo d... 31 5 Výsledky... 33 5.1 Průměrné hodnoty hodů na vzdálenosti... 34 6 Diskuze... 42 7 Závěr... 45 Seznam literatury... 46 Seznam tabulek... 48 Seznam obrázků... 48 Seznam grafů... 49 Seznam příloh... 49 9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AČR - Armáda České republiky CNS - Centrální nervová soustava FTVS UK - Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy MO - Ministerstvo obrany SI - Le Système International d'unités STP - Speciální tělesná příprava 10
1 ÚVOD V dnešní rychle se rozvíjející společnosti, kdy člověk díky technice zlenivěl, si můžeme všimnout vzrůstajícího počtu populace, která neovládá základní pohybové dovednosti. Jednou z těchto dovedností se budeme v našem tématu zabývat. Jedná se o házení, které má své kořeny v hluboké historii. Bylo využíváno pro lov, sportovní soutěže i boj s nepřítelem. Jak už jsem uvedl výše, chtěl bych se zaměřit na házení, a to především na to, které se využívá k boji s nepřítelem. Proto se budu orientovat na Armádu České republiky (AČR), která se roku 2005 stala plně profesionální. Povolání vojáka z povolání klade vysoké nároky na každého jedince, ať už se jedná o vojensko - odbornou, psychickou a v neposlední řadě fyzickou připravenost. V této práci, jak už jsem uvedl, půjde o dovednost házení, která je dílčí součástí fyzické přípravy vojáka a také součástí STP. Účelem práce bude porovnat odhodové techniky, které voják může ve válečných situacích využít při házení granátu na určitou vzdálenost. Abychom zjistili odpovědi na výzkumné otázky a potvrdili či vyvrátili hypotézu, bude proveden výzkum, v jehož rámci budeme porovnávat dvě odhodové techniky v řadě po sobě jdoucích pokusů s využitím atrapy gumového granátu, používané k výcviku v AČR. Všechny hody se provádí na přesnost na různé vzdálenosti. Probandi budou seznámeni s odhodovou technikou, která vyvolá určité změny jak po motorické stránce, tak organismu, a nás bude zajímat, jaký výkon jedinec s danou technikou předvede. Vzhledem k tomu, že jsem dlouhodobý závodník atletiky a student sportovní školy, zajímám se o všeobecný vrhačský trénink už několik let, není pro mě fyzická zátěž a trénink nových dovedností ničím novým. Chtěl bych více porozumět testování, které bych mohl převést ve větší míře do praxe. Získáním nových informací v oboru vrhů a hodů bych mohl zlepšit dosavadní situaci v AČR ve výcviku STP. Praktický význam mé práce vidím při výcviku házení granátu na cíl s různými vzdálenostmi v terénu, se zaměřením na přesnost zásahu. 11
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Pro teoretické uchopení tématu a lepší orientaci v problematice jsme čerpali z těchto oborů vědeckého bádání a sportu: - sportovní trénink, - atletika a sportovní hry, - fyziologie a anatomie, - vojenské předpisy, které se zaměřují na speciální tělesnou přípravu, STP a základní výcvik vojáka. 2.1 Rozhodující motorické schopnosti pro házení Jedná se o zásadní kapitolu našeho tématu, ve které se zaměříme na vysvětlení pohybových schopností souvisejících s házením. K obecnému pochopení je zapotřebí si zpočátku vysvětlit tento pojem. Dle Čelikovského (1975) jsou pohybové schopnosti popisovány jako relativně individuální komplex vnitřních předpokladů jedince k pohybové činnosti. K této definici se přiklání také Dovalil (2010), který pohybové schopnosti popisuje jako relativně samostatný soubor vnitřních dispozic lidského organismu k pohybovému jednání, ve kterém se také projevují. Nyní se zaměříme na rozdělení pohybových schopností a záměrně se budeme více věnovat těm, které jsou rozhodující pro házení. Dle autorů Dostála a Velebila (1991) se jedná o silové, rychlostní, obratnostní a částečně vytrvalostní schopnosti. Perič (2010) tvrdí, že taxonomie pohybových schopností není jednoduchou záležitostí. Protože řada autorů rozděluje pohybové schopnosti odlišně, zvolili jsme si pro naši práci rozdělení podle Dovalila (2010), zabývajícího se problematikou taxonomie pohybových schopností na: - silové schopnosti, - rychlostní schopnosti, - vytrvalostní schopnosti, - koordinační schopnosti, - pohyblivost. 12
Dovalil (2008) rozděluje pohybové schopnosti na kondiční a koordinační, také uvažuje o pohybových schopnostech hybridních. Toto rozdělení potvrzuje následující znázornění hierarchického uspořádání (Měkota, Novosad, 2005): Obr. 1: Taxonomie motorických schopností (Měkota, Novosad, 2005) Vrcholný postoj zaujímá generální motorická schopnost, všeobecná schopnost je součástí všech pohybových činností jako všeobecný předpoklad k jejich plnění (Měkota, Novosad, 2005). Tato všeobecná schopnost označená slovem nadschopnost se jeví spíše nepřímo, a to díky jednotlivým schopnostem, které dělíme do tří kategorií: - kondiční schopnosti jsou stanoveny převážně jako energetické procesy, - koordinační schopnosti a jejich spojení spočívá především v řízení a regulaci pohybové činnosti, - smíšené pohybové schopnosti, u kterých se jedná spíše o systém pasivního přenosu energie. Je dobré se zmínit o genetických předpokladech silových a obratnostních schopností, které jsou pro dosažení co nejvyšší výkonnosti ve vrhačských disciplínách jedním z důležitých faktorů. V našem případě se jedná o házení na přesnost. Silové schopnosti, které jsou geneticky stanoveny zhruba z 65 %, nejsou pro naše testování důležité jako obratnostní schopnosti, které jsou geneticky dány přibližně 80 % (Havlíčková a kol., 2003). Detailnímu rozpracování stěžejních pohybových schopností významných pro házení se věnuji dále. 13
2.1.1 Silové schopnosti Literatura nabízí veliké množství definic silových schopností, které tvoří jeden ze základních faktorů pro maximální výkon v atletických hodech. Jelikož se nám nejedná o dosažení maximálního výkonu na vzdálenost, není podstatná vysoká úroveň silových schopností. Podle Dovalila (2010) lze silové schopnosti definovat jako schopnost překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí, obdobná definice dle Havlíčkové a kol. (2008) popisuje silové schopnosti jako překonávání vnitřního a vnějšího odporu, který je kladen na smršťující se svalová vlákna. Pro maximální výkon v házení je zásadní především rychlá síla (Dostál, Velebil, 1991), toto tvrzení potvrzují mnozí autoři (Kuchen, 1971; Šimon, 2004). Dle Měkoty a Novosada (2005) je síla jako pohybová schopnost jedince souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním, spjata s činností svalů (velikostí svalového stahu), kterou lze označit jako svalovou sílu. Silové schopnosti je možné podle Měkoty a Novosada (2005) rozdělit na vytrvalostní, rychlostní, reaktivní a maximální. Nás nejvíce bude zajímat silová schopnost maximální a rychlostní, jelikož podle Šimona (2004) jsou tyto schopnosti pro házení zásadní. Maximální síla Dovalil (2008) říká, že se jedná o schopnost, která je spojena s překonáváním maximálního odporu. Může být realizovaná svalovou činností dynamickou, nebo statickou. 14
Rychlá síla Dovalil (2008) tvrdí, že rychlá síla se týká překonávání nemaximálního vnějšího odporu vysokou či maximální rychlostí pohybu, tato schopnost je dle Dostála a Velebila (1991) zásadní při házení náčiním o malé hmotnosti, v našem případě gumovým granátem o hmotnosti 350g, váha ostrého granátu se pohybuje v rozmezí 322g - 600g v závislosti na vybraném typu. Pro dosažení co nejvyššího výkonu je důležitá úroveň rychlé síly (Dostál a Velebil, 1991), toto tvrzení potvrzují mnozí autoři (Kuchen, 1971; Šimon, 2004). Výbušná síla Je charakterizována jako maximální pohybové zrychlení s nízkým odporem, využití v odrazech, hodech (Dovalil, 2010). Dle Vanderky a Kampmillera (2012) se jedná o projev maximálního zrychlení za co nejkratší dobu. Povaha svalové práce končí setrvačnou fází těžiště sportovce. Výbušná síla je využívána při odhodech, kdy se náčiní - míči či granátu - snažíme udělit co nejvyšší rychlost za co nejkratší dobu. 2.1.2 Vytrvalostní schopnosti Podle Kampmillera (2012) se vytrvalostní schopnosti slučují se schopností dlouhotrvající pohybové činnosti při určité míře intenzity. Tuto definici potvrzuje Dovalil (2008) který vytrvalostní schopnost popisuje jako pohybovou schopnost provádět aktivitu s požadovanou intenzitou co nejdéle, nebo co možná nejvyšší neklesající intenzitou po stanovený časový úsek. Vliv vytrvalostních schopností na házení můžeme sledovat (Dostál, Velebil, 1991) při dlouhotrvajících soutěžích, v našem případě při opakovaných pokusech házení. 15
2.1.3 Rychlostní schopnosti Základní definice dle Dovalila (2008) popisuje rychlostní schopnost jako krátkodobou pohybovou činnost vykonávanou maximální intenzitou. Rychlost (sportovního) pohybu je schopnost reagovat pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji (Martina a kol., 1991). Za nejdůležitější soubory komplexů, které vytváří rychlostní projev, se považuje: - vysoká labilita podráždění a útlumů CNS, - kontrakce a relaxace svalů, - vysoká rychlost vedení nervových vzruchů. V našem tématu zastává místo nezbytného pohybového projevu, kdy se snažíme provést zásadní odhodové pohyby co nejrychleji a tím udělit náčiní co nejvyšší rychlost (Dostál, Velebil, 1991). 2.1.4 Koordinační schopnosti Charakteristikou koordinačních schopností se ve větším rozsahu zabývá literatura Měkoty a Cuberka (2007), kteří je popisují jako motorickým učením získanou připravenost k pohybové činnosti, k dosažení co nejlepšího výkonu a úspěšného výsledku. Podle Kampmillera (2012) jde o dispozice k řízení motorických schopností a jejich regulaci. Jsou kladeny vysoké nároky na CNS a menší na energetické zabezpečení. Dle Dovalila (2009) můžeme úroveň koordinačních schopností vyjádřit v těchto oblastech: - koordinace jednotlivých pohybů rychlost a kvalita učení, - spojení pohybů do celků, - rychlá a přesná reakce na podněty v začátku pohybu či jeho změně, - kontrola činnosti ve smyslu patřičného vynakládání úsilí, využití prostoru, rozvržení činnosti, v přizpůsobení, úpravě a přestavbě pohybové činnosti podle, obměňujících se podmínek, - ve volbě pohybu přiměřeného k úkolu a situaci a jeho bezchybné realizaci. 16
Obratnost Podle Havlíčkové a kol. (2008) se jedná o koordinační schopnost, která se zásadně odlišuje od kondičních schopností. Rozhodující pro rozvoj a úroveň koordinační schopnosti, jakou je obratnost, je vysoká plasticita CNS a kloubní pohyblivosti. Autoři Dostál a Velebil (1991) zmiňují jako nejdůležitější faktor ovlivňující výkon při odhodových a vrhačských disciplínách obratnost, která je pro naše měření jednou ze zásadních schopností. Projevem obratnostních schopností je koordinačně náročná složitá pohybová činnost (Havlíčková a kol., 2008). 17
2.2 Senzomotorická stimulace pohybu Každý organismus je vystavován vlivům prostředí. V CNS jsou podněty analyzovány, a pokud jsou vyhodnoceny tak, že je nutno reagovat, následně po aferentních drahách jsou impulzy vedeny k periferním výkonným orgánům, především ke svalům. Příjem informací významných pro polohy a pohyby, jejich zpracování a integrace v CNS až po následný výstup projevující se svalovou činností se nazývá senzomotorika. Informace důležité pro svalovou práci přicházejí z propriosenzorů uložených ve svalech, šlachách a kloubech, také z exteroreceptorů uložených v kůži (Trojan, Druga, Pfeiffer a kol., 1996). Senzomotorika v naší práci zastává důležitou roli - jedná se o reakci na výkon při házení na přesnost. Každý pokus vyvolá podnět, ten je vyhodnocen pomocí exterosenzorů a dále přichází vyhodnocení a změna polohy a pohybu těla pomocí propriosenzorů. 2.3 Pohybové dovednosti Motorické dovednosti jsou popisovány v řadě publikací. Podle Dovalila (2008) se jedná o získané předpoklady k učení se novým pohybovým vzorcům, které vedou k rychlejšímu, účinnějšímu a úspornějšímu řešení pohybového úkolu. Na rozdíl od pohybových schopností nejsou vrozené a dají se ovlivňovat. Krampmiller (2012) zmiňuje technickou přípravu jako jednu ze základních složek sportovního tréninku, která je zaměřená na učení se techniky sportovního pohybu, na jeho upevňování a stabilizací s příslušnou mírou jeho variability. Další charakteristika dle Schnabela a Thiese (1993) říká, že dovednost je samočinná komponenta pohybové činnosti, nabytá pomocí učebních a cvičebních procesů na základě motorických schopností. Házení granátem se řadí mezi technicky méně obtížné dovednosti, které se dají naučit poměrně snadno (Dostál, Velebil, 1991). 18
2.4 Vrhy a hody Podle Kuchena (1971) jsou vrhy a hody jednou z lehkoatletických disciplín, v nichž převažuje dopředný pohyb náčiní. Při házení se vždy uplatňují dvě složky síly, a to složka horizontální a vertikální, která působí proti zemské gravitaci, a takto se náčiní dostává do určité vzdálenosti a tím stanovuje vzdálenost doletu. 2.4.1 Analýza hodu z pohledu techniky Technika hodů se stále zdokonaluje, dopomáhají tomu výzkumy z oborů biomechaniky, anatomie, fyziologie a dalších. Podle Šimona (2004) jsou hody charakteristickým švihovým pohybem, který klade vysoké nároky na pohybovou rychlost. Horizontální složku pohybu náčiní uděluje rozběh, nápon trupu a tlak paže na náčiní. Vertikální je především zásluhou napnutím a pokrčením v nohou (Kuchen, 1971). Podmínky určující dolet náčiní jsou dle Šimona (2004) rychlost vzletu náčiní, optimální úhel vypuštění náčiní, přičemž toto tvrzení potvrzují Dostál a Velebil (1991) s tím, že rozhodující pro maximální výkon je velikost rychlosti vypuštění náčiní ve spojení s optimálním úhlem. Obr. 2: Křivka dráhy letu granátu po odvrhu (Vindušková, 2003) Pro lepší pochopení techniky hodu použijeme rozdělení podle Kuchena (1971) na jednotlivé fáze: - držení náčiní, - nesení náčiní, - odhodové postavení, - vypuštění. 19
Držení náčiní Správným držením granátu docílíme minimalizování náhodných chyb, které by mohly vznikat při nesprávném držení. Je třeba sevřít granát rukou tak, aby dlaň obepínala co největší plochu granátu a prsty ho svíraly ze tří stran. Držení je pevné, nikoliv křečovité. Je dobré při každém úchopu granátu provést kontrolu tohoto držení a následně je poupravit. Důležitá je jistota a pevnost úchopu (Dostál a Velebil, 1991). Obr. 3: Držení granátu (Dostál, Velebil, 1991) Takto popsané držení je využitelné pro sportovní účely a trénink házení. V armádním prostředí se úchop granátu podřizuje konstrukci granátu, který musíme uchopit tak, abychom dodrželi pravidla pro bezpečnou manipulaci. Tělo granátu obepínáme dlaní tak, aby vrhová pojistka byla pevně stlačená dlaní mezi palcem a ukazovákem. 20
Obr. 4: Bezpečné držení granátu ve vojenských podmínkách (zdroj: vlastní zpracování) Odhodové postavení Čelní hod vrchním obloukem je nejvíce používaná technika házení i v AČR. Provádíme ji v čelném postavení na cíl, ze stoje výkročného levou/pravou. Postavení v mírném podřepu s převahou váhy na pravé/levé noze, pohyb je zahájen náponem pravé/levé nohy, noha blíže k cíli je natažena a našlapuje na patu přes celé chodidlo, tím nám vzniká napětí, tzv. oštěpařský luk. Paže čeká na odhod co nejdéle a následně provede volný švih vpřed (Jeřábek, 2008). Obr. 5: Čelní odhodové postavení (Dostál, Velebil, 1991) 21
Spodní oblouk je pro naši práci ideální jelikož se velice pobodá technice softbalového nadhozu, která je v literatuře detailně popsána. Pomocí této techniky jsme schopni dohodit na všechny testované vzdálenosti bez většího úsilí. Aplikovat lze odhodovou techniku ve vojenském prostředí, především při házení na cíl, kdy není možno použít odhodovou techniku vrchním obloukem, nebo když ze situace vyplývá výhodnější tuto techniku použít. Základní postoj je stoj mírně rozkročný, následuje nápřah, odhodová paže v zapažení povíš přenesení váhy na pravou odrazovou nohu. Zároveň s nápřahem provedeme i výkrok, po přenesení váhy z levého chodidla na pravé pokračuje levá noha vpřed. Tím jsme připraveni na silovou fázi odhodu, která vychází z velikosti odrazu pravé nohy k našemu cíli. Tento odraz se promítá do větší části těla, zejména boků a paže. Vytočení boku směrem k cíli, odhodová paže získá nejvyšší rychlost v oblasti pravého boku těsně před vypuštěním. Závěrečnou částí silové části je vypuštění náčiní přes bříška prstů ukazováku a prostředníku (Süss, 2003). Tento nadhoz dělíme na 5 fází: - základní postavení, - nápřah, - výkrok a silová akce paže, - vypuštění míče, - dokončení švihu (Süss, 2003). 22
Obr. 6: Fáze odhodu spodním obloukem (zdroj: vlastní zpracování) Vypuštění a let V okamžiku vypuštění granátu je rozhodnuto o dráze, kterou se těžiště granátu bude pohybovat, jelikož platí zákon o zachování pohybu těžiště. Po vypuštění granátu už žádný pohyb sportovce nemůže ovlivnit dráhu těžiště granátu (Vindušková, 2003). Vztah, který platí: - se zvyšující se výškou odhozu se automaticky zvyšuje délka (horizontální vzdálenost) dopadu náčiní. Pro naši práci jsou nejdůležitější fáze držení náčiní a odhodové postavení, těmito tématy se budeme podrobněji věnovat v podkapitolách. 23
2.4.2 Granáty používané v AČR V AČR využíváme pro výcvik vojáků 5 základních typů granátu: - ruční obranný granát RG-F1, - ruční útočný granát RG-4, - univerzální ruční granát URG-86, - granát vojenského pětiboje pro ženy, muže, - granát gumový atrapa. Nás však bude nejvíce zajímat gumový granát atrapa o hmotnosti 350g, který budeme využívat v našem výzkumu. Tento granát se využívá při výcviku v STP a v rámci profesního přezkoušení a profesního minima NV MO č. 12 (2011). Znázornění obranného granátu F1 s vrhovou pojistkou (příloha č. 6 ). 24
3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY Tato kapitola se zaměřuje na vysvětlení cílů, které jsem si stanovili v rámci této práce, objasnění výzkumných otázek, vyvrácení či potvrzení hypotézy a v neposlední řadě nezbytné úkoly této práce. 3.1 Cíl práce Cílem práce je komparace výkonnosti při házení na přesnost u vybraných technik hodu v armádních podmínkách. 3.2 Výzkumná otázka Mají odlišné odhodové techniky vliv na přesnost hodu při stanovených vzdálenostech cílů? 3.3 Hypotézy 1) Předpokládáme, že při házení na kratší vzdálenost 10 m budou lepších výsledků dosahovat probandi při odhodové technice spodním obloukem. 2) Očekáváme, že při házení na delší vzdálenost 25 m budou lepších výsledků dosahovat probandi při odhodové technice horním obloukem. 3) Domníváme se, že na vzdálenosti 15 m a 20 m, tedy námi zvolené střední vzdálenosti, budou odhodové techniky dosahovat obdobných výsledků. 3.4 Úkoly práce - rešerše odborné literatury, - předvýzkum, - zajištění probandů, - obstarání materiálu, - provedení testování, - vyhodnocení výzkumu, - zpracování práce, - obhajoba bakalářské práce. 25
4 METODIKA PRÁCE V této kapitole si postupně popíšeme metody, které byly využity pro výzkum, postupy měření a statistické zpracování nasbíraných dat. 4.1 Výzkumné metody Protože se jedná o teoreticko-empirickou práci, pro rešerši literatury byla využita technika analýzy dokumentů, přičemž jejím cílem je rozpoznání, kdy je realita nepostižitelná. Cílem práce je zjištění vlivu odhodové techniky hodu na přesnost, a protože se nám jeví jako nejvýhodnější využití probandů za současného pozorování, zvolili jsme metodu experimentu. Tato metoda založená na kvantitativních datech nám pomůže získat relevantní výsledky a ověření, popř. vyvrácení hypotéz. Zásadní metoda využitá při sběru dat k následné analýze je observační metoda, která bude použita při měření. Nestrukturovaným rozhovorem z výzkumného souboru bylo zjištěno, jakou má každý z probandů zkušenost s házením. Tyto výsledky by měly přispět ke speciální tělesné přípravě AČR, tématu házení, a měly by zjistit, zda je výhodnější využívat i jiné odhodové techniky při házení na cíl při různých vzdálenostech. 4.2 Výzkumný postup Pro provádění měření bakalářské práce bude osloveno 10 probandů z řad profesionálních vojáků AČR. Bude využito Sportovní tělovýchovné středisko MO Ruzyně, konkrétně atletický stadion. - zajištění materiálu a lokality, - žádost o vyjádření etické komise, - na měření bude vypůjčen materiál - gumové granáty, reflexní páska a středové orientační body dopadiště od STVS MO Ruzyně, - s měsíčním předstihem bude proveden předvýzkum s následnou korekcí postupu výzkumu, 26
- následovat bude úprava vegetace (vysoká tráva na dopadové ploše), - vyznačení dopadové plochy pomocí středové tyče a reflexní pásky ve vzdálenostech od odhodové čáry 10 m, 15 m, 20 m, 25 m, - probandi budou poučeni o podmínkách účasti na měření, o průběhu házení a trvání měření (ukázka házení, tvar dopadiště a jeho barevného rozlišení), - před samotným měřením proběhne individuální rozcvičení (zahřátí, mobilizace, protažení), - následovat bude rozházení mimo cíl, - testování bude rozděleno na dvě části. V první části se bude házet po jednom granátu na čtyři vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m a 25 m vrchním obloukem. Proband odhází deset hodů na jednu vzdálenost, následně hází druhý v pořadí. V druhé části hází po jednom granátu na čtyři vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m a 25 m spodním obloukem, - měření proběhne v jediném dni, kdy všech 10 probandů absolvuje měření. 4.3 Výzkumný soubor Výzkumným souborem je 10 profesionálních vojáků, studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze. Pro výběr jednotlivých probandů bylo využito záměrného výběru, přičemž cílem této metody je dle Vojtíška (2012) vybrat probandy s předem definovaným úmyslem výzkumníka za účelem zastoupení výzkumníkem zvolených charakteristik. Subjekt nesplňující všechna daná kritéria nebyl do vlastního měření zahrnut. My jsme stanovili tyto: - Z pohledu antropomotorických ukazatelů sourodá skupina toto potvrzuje Maleček (2016) kdy tento poznatek vychází z výsledku jeho měření, - věk 20-24 let, - vynikající zdravotní kvalifikace, která vychází z NV MO č. 12 (2011),, - hodnocení ve výročním přezkoušení výtečně, což je dle NV MO č. 12 (2011) nejvyšší dosažitelný stupeň kondičního přezkoušení v AČR, - zkušenost probandů s házením byla stanovena jako malá (proband se nesmí dlouhodobě věnovat házení ani sportu této pohybové dovednosti příbuznému), což jsme určili pomocí nestrukturovaného rozhovoru. 27
4.4 Design výzkumu Měření bude realizováno během jediného dne, doba měření bude od 9:00 do 18:00, probandi byli poučeni o stravě a spánku v období 2 dnů před vlastním měřením. Měřicí den bude organizován takto: - kontrola počtu probandů, - poučení o výzkumu (15 min), - podepsání Informovaného souhlasu (viz příloha č. 2 ), - řízené rozcvičení, které Dovalil (2008) popisuje jako přípravu organismu na následnou pohybovou činnost (30 min), - názorná ukázka (5 min), - seznámení s výsledky měření, - poděkování. Měření a zápis výkonu. Házení spodním obloukem na vyznačené vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m, 25 m. Házení vrchním obloukem na vyznačené vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m, 25 m. Měření a zápis výkonu. Obr. 7: Postup při měření jednotlivce (zdroj: vlastní zpracování) 28
4.5 Vymezení studie Výzkum je ohraničený věkem 20-24 let, všichni spadají do první věkové kategorie v AČR podle NV MO č. 12 (2011). Probandi jsou všichni studenti vojenského oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu, dále jen VO FTVS. Testovaní jsou jenom muži, všechna tato vymezení nám dávají ohraničené výsledky, které nebude možné aplikovat na obecnou populaci. 4.6 Omezení studie Limity této práce spatřuji v následujících faktorech, které ji v interpretaci výsledků omezují: - Psychický stav, - motivace, - docilita, - vliv vnějšího prostředí. 4.7 Analýza dat Veškerá naměřená data jsme zpracovali v počítačovém programu Microsoft Excel 2007. Pro zpracování jsme využili početní metody aritmetický průměr, směrodatná odchylka a Cohenovo d. Dále jsme se snažili minimalizovat náhodné a systematické chyby, které při měřeních vznikají, a docílit tím v první řadě co největší přesnosti. Z tohoto důvodu výzkumný soubor hází deset pokusů na každou vzdálenost a všechny výsledky jsou evidovány. 4.7.1 Náhodná chyba Jedná se o náhodné rušivé vlivy, které vznikají při pokusech každého testu, v našem případě testu házení granátu. Příklad těchto chyb, které se nás mohou týkat, jsou změna klimatických podmínek. Nahodilou chybu můžeme z části ovlivnit nebo zcela odstranit. Tuto chybu můžeme odhalit opakovaným měřením nebo pomocí statistického zpracování výsledků (Tvrdík, 2010). 29
4.7.2 Systematická chyba Jsou chyby v řadě se opakující u všech provedených pokusů za jinak stejných podmínek. Příčina těchto chyb bývá nezávislá na probandovi, příkladem takovéto chyby jsou špatně změřené vzdálenosti cílů (Tvrdík, 2010). Tuto chybu jsme se snažili eliminovat převážením hmotnosti granátu, dvojitým měřením pomocí dvou měřicích pásem rozdílného výrobce. 4.7.3 Aritmetický průměr Jedná se o statistickou veličinu, představuje takovou hodnotu, která je ve vybrané skupině nejvíce obvyklá, blíží se jí nejvíc prvků. Vymezení pojmu aritmetický průměr - součet všech hodnot dělený jejich počtem. Výzkumný soubor v každé fázi naházel deset pokusů a z těchto sečtených hodnot jsme vypočítali průměr. Vzorec aritmetického průměru: 4.7.4 Medián Je prostřední číslo v řadě čísel, kdy má polovina čísel hodnotu vyšší než medián a polovina nižší než medián. (Bárta, 2014) 30
4.7.5 Rozptyl Využíváme při výpočtu směrodatné odchylky. Jedná se o rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou kvantitativního znaku (Tvrdík, 2010). Vzorec na výpočet rozptylu: 4.7.6 Směrodatná odchylka Směrodatnou odchylku jsme využili ke zjištění odchylky od průměru a porovnání mezi jednotlivými odhodovými technikami. Jedná se o kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od aritmetického průměru (Neubauer, Sedlačik, Kříž, 2012). 4.7.7 Cohenovo d Jedná se o věcnou významnost, při které hodnotíme dvě nezávislé proměnné. Výpočet je dán rozdílem aritmetického průměru mezi skupinami S1 a S2, které vydělíme směrodatnou odchylkou (Sigmundová, Sigmund, 2010). Tyto výsledky použijeme k určení věcné významnosti souboru. Vzorec na výpočet hodnoty Cohenova d koeficientu: 31
Hodnocení velikosti koeficientu d je následovné: - d 0,80 velký efekt, - d 0,50 0,80) střední efekt, - d 0,20 0,50) malý efekt. Graf. 1: Znázornění Cohenova d (zdroj: vlastní zpracování) Pokud výsledný efekt koeficientu vychází kladný, poukazuje na výhodu využití vrchního oblouku. Pokud výsledný efekt koeficientu vychází záporný, poukazuje na výhodu využití spodního oblouku. Pokud výsledný efekt koeficientu vychází v rozmezí (-0,2 : +0,2), poukazuje na podobnost těchto naměřených výsledků. 32
5 VÝSLEDKY Měření proběhlo ve dvou po sobě jdoucích dnech, doba měření byla od 9:00 do 14:00. Před měřením proběhla kontrola počtu probandů, poučení o výzkumu, následovalo podepsání informovaného souhlasu. Dalším krokem bylo řízené rozcvičení a příprava na následnou pohybovou činnost, názorná ukázka, rozházení. Měření proběhlo v ideálních meteorologických podmínkách. Po ukončení měření následovalo shrnutí a probandům bylo umožněno seznámit se s výsledky, se kterými se budeme zabývat dále. Ve výsledcích si postupně probereme jednotlivce a jejich výkony při použití odhodové techniky spodním a vrchním obloukem. Dále se budeme věnovat porovnání výkonů všech probandů na jednotlivé vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m, 25 m. Nejvíce nás bude zajímat průměr z naházených deseti pokusů a jejich směrodatná odchylka, která nám ukáže, jak moc se hody vzdalovaly od průměru. Veškeré naměřené údaje jsou udávány v jednotkách soustavy SI (cm). Den Teplota [ºC] Tlak [hpa] Vlhkost [%] 7. 7. 2016 16 1008 50 8. 7. 2016 17 1012 45 Tabulka1: Klimatické podmínky (zdroj: vlastní zpracování) 33
5.1 Průměrné hodnoty hodů na vzdálenosti Vzdálenost na 10 m Vzdálenost 10m Průměr SD M 1. 53,9 20,44 49,5 2. 62,2 42,3 61 3. 63,8 27,27 68 4. 60,3 22,94 59,5 Spodní oblouk 5. 59,8 21,57 62,5 6. 56,1 19,6 56 7. 70,1 26,18 71 8. 67,4 15,85 70 9. 80,2 9,82 80 10. 77,1 16,32 82,5 1. 64,1 26,61 65,5 2. 51 24,48 51,5 3. 67,7 18,91 68,5 4. 66,8 24,22 71,5 Vrchní oblouk 5. 51,9 18,69 55 6. 55,7 12,1 55 7. 43,9 19,86 44,5 8. 54,6 16,99 55,5 9. 63,2 16 63 10. 63 17,46 64,5 Tabulka 2: Průměrné výsledky probandů na 10m (zdroj: vlastní zpracování) Při testovací vzdálenosti na 10 m se naměřené dopady pohybovaly do vzdálenosti maximálně 81cm od středního bodu dopadiště. Jak si můžeme všimnout v tabulce č. 2, nedocházelo k výraznému rozdílu mezi jednotlivými průměrnými hodnotami ani SD, přesto však lepších výsledků bylo dosaženo při odhodové technice vrchním obloukem. 34
Graf. 2: Porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) 10m Cohenovo "d" 1. -0,4336 2. 0,3354 3. -0,1689 4. -0,2757 5. 0,3924 6. 0,0252 7. 1,1381 8. 0,7795 9. 1,3168 10. 0,8348 Tabulka 3: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) U vzdálenosti na 10 m nám dva probandi potvrdili hypotézu H1, která předpokládá, že při házení na kratší vzdálenost 10 m budou lepších výsledků dosahovat probandi při odhodové technice spodním obloukem. Proband 1 Potvrzuje hypotézu, významnost malý efekt. Proband 4 Potvrzuje hypotézu, významnost malý efekt. Proband 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 Nepotvrzuje hypotézu. 35
Vzdálenost na 15 m Vzdálenost 15m Průměr SD M 1. 72,4 31,58 65 2. 73,8 34,32 67,5 3. 103,7 25,04 98 4. 82,5 21,69 80,5 Spodní oblouk 5. 62,7 36,86 49 6. 83 18,73 80,5 7. 87,3 22,33 93 8. 115,5 31,31 115,5 9. 98,4 15,64 99 10. 113,5 16,8 113,5 1. 71,9 35,71 67 2. 96,5 43,81 95,5 3. 73,1 16,94 69,5 4. 85,3 18,87 83 Vrchní oblouk 5. 71,1 28,52 55,5 6. 82,6 14,84 76,5 7. 68,9 30,23 68 8. 82,4 14,39 81 9. 63,2 14,06 97,5 10. 108,1 15,64 110,5 Tabulka 4: Průměrné výsledky probandů na 15 m (zdroj: vlastní zpracování) Při testovací vzdálenosti na 15 m se naměřené dopady pohybovaly do vzdálenosti maximálně 116 cm od středního bodu dopadiště. Jak si můžeme všimnout v tabulce č. 4, stejně jako u vzdálenosti na 10 m nedocházelo k výraznému rozdílu mezi jednotlivými průměrnými hodnotami. U probandů číslo 2, 8 si můžeme všimnout většího rozdílu ve směrodatné odchylce. 36
Graf. 3: Porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) 15m Cohenovo "d" 1. 0,0149 2. -0,5811 3. 1,4578 4. -0,1381 5. -0,2570 6. 0,0238 7. 0,7002 8. 1,4486 9. 2,3704 10. 0,3329 Tabulka 10: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) U vzdálenosti na 15 m nám tři probandi potvrdili hypotézu H3, která vyjadřuje domněnku, že na vzdálenosti 15 m a 20 m, tedy námi zvolené střední vzdálenosti, budou odhodové techniky dosahovat obdobných výsledků. Obdobné výsledky se pohybují v rozmezí (-0,2 : +0,2). Proband 1, 4 a 6 Potvrzuje hypotézu. Proband 2, 3, 5, 7, 8, 9 a 10 Nepotvrzuje hypotézu. 37
Vzdálenost na 20 m Vzdálenost 20m Průměr SD M 1. 141,3 49,44 121,5 2. 94,1 47,39 98 3. 170,9 52,13 164 4. 139,8 21,83 139,5 Spodní oblouk 5. 142,3 28,11 142,5 6. 156,5 20,5 160 7. 113,3 35,43 107,5 8. 161,6 31,69 167 9. 170,4 15,4 169,5 10. 161 12,6 162,5 1. 104,3 44,64 96 2. 148,2 29,41 143 3. 110,2 23,46 103 4. 155,9 37 156 Vrchní oblouk 5. 75 26,92 66,5 6. 109 18,38 109,5 7. 94 36,86 86 8. 108,7 27,64 104,5 9. 167,4 17,08 140 10. 149 17,73 151 Tabulka 6: Průměrné výsledky probandů na 20m (zdroj: vlastní zpracování) Na vzdálenost 20 m jsme ve většině případů zaznamenali větší rozdíl mezi průměrnými hodnotami vrchního a spodního oblouku, tyto hodnoty se pohybovaly v rozmezí 3 cm 78 cm od středu dopadu. U probandů číslo 2, 3 jsou výsledky SD výrazněji horší nežli u ostatních. 38
Graf. 4: Porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) 20m Cohenovo "d" 1. 0,7866 2. -1,4089 3. 1,6060 4. -0,5473 5. 2,4459 6. 2,4434 7. 0,5340 8. 1,7832 9. 0,1847 10. 0,7913 Tabulka 7: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) U vzdálenosti na 20 m nám jediný proband potvrdil hypotézu H3, která předpokládá, že na vzdálenosti 15 m a 20 m, tedy námi zvolené střední vzdálenosti, budou odhodové techniky dosahovat obdobných výsledků. Obdobné výsledky se pohybují v rozmezí (-0,2 : +0,2). Proband 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 10 Nepotvrzuje hypotézu. Proband 9 Potvrzuje hypotézu. 39
Vzdálenost na 25 m Vzdálenost 25m Průměr SD M 1. 170,4 53,01 161 2. 153,6 31,95 156,5 3. 199,9 34,4 192,5 4. 187,8 35,4 185 Spodní oblouk 5. 174,2 39,4 167 6. 233,6 25,95 235,5 7. 189,8 18,53 192 8. 161,6 31,64 205 9. 195,3 15,81 194,5 10. 193,6 22,38 191 1. 114,6 38,76 115,5 2. 150,8 47,82 147,5 3. 145,2 34,65 129 4. 173,5 24,1 172 Vrchní oblouk 5. 131,2 37,93 145 6. 172,3 17,57 174 7. 131,6 36,72 115,5 8. 147,7 17,37 146 9. 180,6 8,45 181 10. 177,1 13,93 175 Tabulka 8: Průměrné výsledky probandů na 25m (zdroj: vlastní zpracování) U vzdálenosti na 25 m je rozdíl průměrných hodnot a SD lepší nežli u vzdálenosti na 20 m. Předpokládáme, že na tento výsledek měla vliv zkušenost s touto vzdáleností, na kterou se v armádě při profesním přezkoušení a na základním výcviku hází na přesnost. 40
Graf. 5: Porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) 25m Cohenovo "d" 1. 1,2161 2. 0,0702 3. 1,5844 4. 0,4807 5. 1,1121 6. 2,8171 7. 2,1068 8. 0,5672 9. 1,2119 10. 0,9088 Tabulka 9: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) U vzdálenosti na 25 m nám devět probandů potvrdilo hypotézu H2, která zní, že očekáváme, že při házení na delší vzdálenost (25m) budou lepších výsledků dosahovat probandi při odhodové technice horním obloukem. Proband 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 Potvrzuje hypotézu. Proband 2 Nepotvrzuje hypotézu. 41
6 DISKUZE Cílem mé bakalářské práce bylo porovnání vlivu odhodových technik na přesnost házení v podobě experimentu při házení na vzdálenosti 10 m, 15 m, 20 m, 25 m. Vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní práci, je potřeba stanovit a zvolit parametry výzkumu tak, aby odpovídaly a vyhovovaly podmínkám AČR. Celý výzkum byl realizován s 10 probandy, studenty vojenského oboru, kteří jsou profesionálními vojáky AČR. Výstupem této práce bylo zjištění věcné významnosti porovnávaných odhodových technik u každého jednotlivce. Pro jejich výpočet jsme využívali aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a rozptyl. Při samotném měření jsme se snažili co nejvíce odstranit systematickou chybu pomocí opakovaných přeměřování a pomocí kontroly druhou osobou. U všech měření jsme testovali Cohenovo d a drželi se stanovené stupnice velikosti efektu významnosti, která je stanovena: d 0,80 = velký efekt, d (0,50 0,80) = střední efekt, d (0,20 0,50) = malý efekt. Pokud výsledný efekt koeficientu vychází kladný, poukazuje na výhodu využití vrchního oblouku, pokud vychází záporný, poukazuje na výhodu využití spodního oblouku. Pokud výsledný efekt koeficientu vychází v rozmezí (-0,20 : +0,20), poukazuje na podobnost těchto naměřených výsledků. Hodnoty jednotlivců jsou následující: Porovnání spodního a vrchního oblouku na 10 m - 1. proband = -0,4335 (d: 0,20 0,50) malý efekt významnosti, - 2. proband = 0,3354 (d: 0,20-0,50) malý efekt významnosti, - 3. proband = -0,1689 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 4. proband = -0,2756 (d: 0,20-0,50) malý efekt významnosti, - 5. proband = 0,3924 (d: 0,20-0,50) malý efekt významnosti, - 6. proband = 0,0252 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 7. proband = 1,1381 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 8. proband = 0,7795 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 9. proband = 1,3168 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 10. proband = 0,8348 (d 0,80) velký efekt významnosti. 42
Porovnání spodního a vrchního oblouku na 15 m - 1. proband = 0,0148 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 2. proband = -0,581 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 3. proband = 1,4578 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 4. proband = -0,138 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 5. proband = -0,2569 (d: 0,20-0,50) malý efekt významnosti, - 6. proband = 0,0238 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 7. proband = 0,7001 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 8. proband = 1,4485 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 9. proband = 2,3703 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 10. proband = 0,3329 (d: 0,20-0,50) malý efekt významnosti. Porovnání spodního a vrchního oblouku na 20 m - 1. proband = 0,7865 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 2. proband = -1,4088 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 3. proband = 1,6060 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 4. proband = -0,5473 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 5. proband = 2,4459 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 6. proband = 2,4434 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 7. proband = 0,5339 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 8. proband = 1,7832 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 9. proband = 0,1847 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 10. proband = 0,7912 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti. Porovnání spodního a vrchního oblouku na 25 m - 1. proband = 1,2161 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 2. proband = 0,0702 (d: -0,20 +0,20) žádný efekt významnosti, - 3. proband = 1,5844 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 4. proband = 0,4807 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 5. proband = 1,1121 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 6. proband = 2,8171 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 7. proband = 2,1068 (d 0,80) velký efekt významnosti, 43
- 8. proband = 0,5672 (d: 0,50-0,80) střední efekt významnosti, - 9. proband = 1,2119 (d 0,80) velký efekt významnosti, - 10. proband = 0,9088 (d 0,80) velký efekt významnosti. Z naměřených údajů jsme zjistili, že alternativní technika hodu spodním obloukem nemá věcnou významnost na přesnost házení. U techniky vrchním obloukem jsme vypočítali věcnou významnost, která má oproti technice spodním obloukem ve výsledcích velký efekt. V našem případě je potřeba brát v úvahu podmínky a techniky, které jsme použili při měření. Měřilo se s přesností na centimetr, který však mohl být ovlivněn přesností měřidel, chybou měření. Z měření je patrné, že technika vrchním obloukem zaručuje ve většině případů lepší výkony. Toto si odůvodňujeme vyšší zkušeností s házením vrchním obloukem. Práci nejsme schopni srovnávat s podobnými studiemi, jelikož problematika byla vždy rozpravována na jednotlivé disciplíny. Výzkum se obešel bez komplikací. 44
7 ZÁVĚR Na základě jednotlivých naměřených hodnot při měření hodu na přesnost spodním a vrchním obloukem můžeme stanovit následující závěry. Spodní oblouk se neprojevil jako vhodná technika na žádnou z uvedených vzdáleností, věcná významnost ve většině případů nebyla zpozorována. Jen u některých probandů se objevila malá významnost, která se pohybovala na hladině malého efektu. Hypotéza 1, která předpokládala při házení na kratší vzdálenost 10 m lepší výsledky dosažené u probandů při odhodové technice spodním obloukem byla potvrzena na hladině malého efektu ve dvou případech. Hypotéza 1 nebyla potvrzena. Hypotéza 3, že při námi zvolené střední vzdálenosti 15 m a 20 m budou odhodové techniky dosahovat obdobných výsledků, byla potvrzena ve čtyřech případech na hladině malého efektu významnosti. Věcná významnost s vysokým statistickým výsledkem byla zpozorována u techniky horním obloukem. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. U většiny probandů se potvrdila hypotéza číslo 2, že při házení na delší vzdálenost 25 m budou lepších výsledků dosahovat probandi při odhodové technice horním obloukem. U ostatních vzdáleností se také projevila výhoda využití vrchního oblouku, a to na hladině středního a velkého efektu významnosti. Výzkumná otázka Mají odlišné odhodové techniky vliv na přesnost hodu při stanovených vzdálenostech cílů? Ano, z měření je zřejmé, že odlišnost mezi námi vybranými technikami je při výpočtu věcné významnosti značná. Hlavním a zásadním přínosem této práce a jejích výsledků je to, že nám dává podněty k zamyšlení, jak vést efektivně a prakticky výcvik v házení granátem. Správný odhod granátu na přesnost v různých situacích, polohách a vzdálenostech je nezbytnou součástí plnění bojových úkolů. Je dobré zmínit, že minimální zkušenost s házením spodním obloukem ovlivnila výkony házení na přesnost. Tyto výkony byly všechny v rozmezí stanoveném profesním přezkoušením, všichni probandi by kritéria splnili. Na závěr je dobré říci, že bychom se měli více zaměřit na trénink správného úchopu ostrého granátu, házení z atypických poloh a situací, kdy by byl voják nucen používat jiné odhodové techniky, ty následně trénovat i s ostrými granáty na různé vzdálenosti. 45
SEZNAM LITERATURY BÁRTA, Z. Finanční gramotnost: výpočty v Excelu. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Řízení školy (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7478-483-5. BARTŮŇKOVÁ, S. Fyziologie pohybové zátěže: učební texty pro studenty tělovýchovných oborů. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2013. ISBN 978-80-87647-06-6. BORG, G. Borgs perceived exertion and pain scales. Stockholm: University of Stockholm, 1998. ČELIKOVSKÝ, S., BLAHUŠ, P., a KOVÁŘ, R. Pohybové schopnosti a jejich struktura jako užitné hodnoty tělesných cvičení. Praha: Univerzita Karlova, 1973. DOSTÁL, E., a V. VELEBIL. Didaktika školní atletiky. 2. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. ISBN 80-7066-257-3. DOVALIL, J. Lexikon sportovního tréninku. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1404-5. DOVALIL, J. a CHOUTKA, M. Výkon a trénink ve sportu. 4. vyd. Praha [i.e. Velké Přílepy]: Olympia, 2012. ISBN 978-80-7376-326-8. HAVLÍČKOVÁ, L. a kol. Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 978-80-7184-875-2. JEŘÁBEK, P. Atletická příprava: děti a dorost. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. Děti a sport. ISBN 978-80-247-0797-6. KAMPMILLER, T. Teória športu a didaktika športového tréningu. Bratislava: IMC Agency, 2012. ISBN 978-80-89257-48-5. KRUTECKIJ, V. A. Problema formirovanija i razvitija sposobnostej. Voprosy psychologii. 1972, č. 2. KUCHEN, A. Lehkoatletické hody a vrhy. 1. vyd. Praha: Olympia, 1971. 46
MALEČEK, J. Vliv somatických znaků na úspěšnost v testech zjišťujících předpoklady pro specální tělesnou přípravu v AČR [online]. 2016 [cit. 2016-08-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/171523. Vedoucí práce Karel Sýkora. MARTIN, D. a kol. Handbuch Trainingslehre. Berlin: Verlag Karl Hofmann, 1991. Ministerstvo obrany České republiky. Normativní výnos ministra obrany č. 12.2011. Čj. 384/2011 SRDS-OS MO. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. NEUBAUER, J., SEDLAČÍK, M., a KŘÍŽ, O. Základy statistiky: aplikace v technických a ekonomických oborech. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4273-1. PERIČ, T. a DOVALIL, J. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-2118-7. PETR, V. Výzkumné metody. Praha: Vyšší odborná škola sociálně právní, 2012. ISBN 978-80-905109 3-7. RŮŽIČKA, L. Atletika v ČASPV: speciální učební text. Praha: Česká asociace Sport pro všechny, 2004. Metodická edice (Česká asociace Sport pro všechny). ISBN 80-86586-06-5. SCHNABEL, G. a THIES, G. Lexikon Sportwissenschaft. Leistung, Training, Wettkampf. Berlin: Sportverlag, 1993. ISBN 3-328-00454-8. SIGMUNDOVÁ, D. a SIGMUND, E. Statistická a věcná významnost a použití koeficientu velikosti účinku při hodnocení dat o pohybové aktivitě. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. SÜSS, V. Softball a baseball: technika, herní situace, pravidla. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0658-X. ŠIMON, J. Atletické vrhy a hody. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. Atletika. ISBN 80-7033-815-6. VINDUŠKOVÁ, J. Abeceda atletického trenéra. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. Atletika. ISBN 80-7033-770-2. 47
SEZNAM TABULEK Tabulka1: Klimatické podmínky (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 2: Průměrné výsledky probandů na 10m (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 3: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 4: Průměrné výsledky probandů na 15 m (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 5: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 6: Průměrné výsledky probandů na 20m (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 7: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 8: Průměrné výsledky probandů na 25m (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 9: Výpočet věcné významnosti (zdroj: vlastní zpracování) SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Taxonomie motorických schopností (Měkota, Novosad, 2005) Obr. 2: Křivka dráhy letu granátu po odvrhu (Vindušková, 2003) Obr. 3: Držení granátu (Dostál, Velebil, 1991) Obr. 4: Bezpečné držení granátu ve vojenských podmínkách (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 5: Čelní odhodové postavení (Dostál, Velebil, 1991) Obr. 6: Fáze odhodu spodním obloukem (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 7: Postup při měření jednotlivce (zdroj: vlastní zpracování) 48
SEZNAM GRAFŮ Obr. 1: Grafické znázornění Cohenova d (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 2: Grafické porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 3: Grafické porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 4: Grafické porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 5: Grafické porovnání SD odhodových technik (zdroj: vlastní zpracování) SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Informovaný souhlas Příloha č. 3: Záznamový arch 1. proband Příloha č. 4: Grafické znázornění dopadů granátů Příloha č. 5: Fotografické znázornění dopadové plochy Příloha č. 6: Obranný granát F1 s vrhovou pojistkou 49
50
Příloha č. 2: Informovaný souhlas Vážený pane, vážená paní, v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv, zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dalšími obecně závaznými právními předpisy (jakož jsou zejména Helsinská deklarace, přijatá 18. světovým zdravotnickým shromážděním v roce 1964 ve znění pozdějších změn (Fortaleza, Brazílie, 2013); zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zejména ustanovení 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.) a Úmluva o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, jsou-li aplikovatelné), Vás žádám o souhlas k účasti testování v rámci projektu bakalářské práce Tomáše Linharta s názvem Porovnání vlivu odhodové techniky na přesnost házení. Cílem projektu je porovnání dvou odhodových technik na přesnost házení. Průběh testování: Měření v celkové délce trvání 60 min na travnatém stadionu, kdy proband odhází řadu pokusů na přesnost pomocí atrapy gumového granátu. Měření proběhne pomocí značek a měřicího pásma. Rizika cvičení nepřesahují běžná rizika očekávaná u dané aktivity. Získaná data budou zpracována a uchována anonymně a publikovaná budou v bakalářské práci, případně budou využitá při další výzkumné práci na UK FTVS. V maximální možné míře zajistím, aby získaná data nebyla zneužita. Jméno a příjmení řešitele a hlavního předkladatele: Tomáš Linhart Podpis:... Jméno a příjmení osoby, která provedla poučení... Podpis:... Souhlasím se zveřejněním výsledků výzkumu. Prohlašuji a svým níže uvedeným vlastnoručním podpisem potvrzuji, že dobrovolně souhlasím se svojí účastí ve výše uvedeném projektu a že jsem měl (a) možnost si řádně a v dostatečném čase zvážit všechny relevantní informace o výzkumu, zeptat se na vše podstatné týkající se mé účasti ve výzkumu a že jsem dostal (a) jasné a srozumitelné odpovědi na své dotazy. Byl (a) jsem poučen (a) o právu odmítnout účast ve výzkumném projektu nebo svůj souhlas kdykoli odvolat bez represí, a to písemně Etické komisi UK FTVS, která bude následně informovat předkladatele projektu. Místo datum:... Jméno a příjmení probanda:... Podpis:... 51
Příloha č. 3: Záznamový arch 1. proband I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Průměr SM-OD Median Vrchní oblouk 10m 12 38 50 49 60 71 96 105 80 80 64,1 26,61372 65,5 15m 132 117 97 42 44 18 47 45 87 90 71,9 35,7112 67 20m 187 185 84 65 97 95 50 112 102 66 104,3 44,6409 96 25m 162 70 42 120 124 173 97 111 96 151 114,6 38,76648 115,5 Spodní oblouk 10m 84 91 73 37 40 51 48 52 30 33 53,9 20,44725 49,5 15m 107 51 44 38 33 60 110 128 70 83 72,4 31,58227 65 20m 241 205 123 120 97 93 120 81 165 168 141,3 49,443 121,5 25m 192 265 238 162 211 98 100 160 147 131 170,4 53,01924 161 Zdroj: vlastní zpracování 52
Příloha č. 4: Grafické znázornění dopadů granátů Zdroj: vlastní zpracování 53
Příloha č. 5: Fotografické znázornění dopadové plochy Zdroj: vlastní zpracování 54
Příloha č. 6: Fotografické znázornění granátu F1, s vrhovou pojistkou. Zdroj: Web http://www.afg-obrana.cz/ 55