48 Kč předplatné 32 Kč

hranice předsudky lhostejn ost hranice předsudky lho stejnost hranice předsudky lhostejnost hranice předsu dky lhostejnost hranice př edsudky lhostejnost hrani ce předsudky lhostejnost h 1 čtvrtletník o migraci a lidských právech vydává NESEHNUTÍ ročník VI/č. 20-21 48 Kč předplatné 32 Kč 20 LET ČESKÉ MIGRAČNÍ POLITIKY DESET MÝTŮ O IMIGRACI A IMIGRANTECH V ČESKU TUREČTÍ MUSLIMOVÉ V BERLÍNĚ A V PRAZE VÝTVARNO JAKO FORMA ÚNIKU

ÚVODNÍK 2 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Pro další číslo časopisu PŘES, které se Vám dostává do rukou, je symbolickým číslem 20. Prvním důvodem je skutečnost, že se jedná o jubilejní 20. číslo (resp. dvojčíslo) časopisu. Druhým důvodem je fakt, že jeho vydání spadá do období, v němž můžeme konstatovat uplynutí 20 let od zahájení nové éry české migrační politiky. V ní začala být naše migrační politika vytvářena v nových politických, sociálních i ekonomických podmínkách po pádu komunistického režimu. Podtitulem tohoto dvojčísla je proto právě téma 20 let české migrační politiky. V rámci něj Vám přinášíme analýzu spočívající v položení stejného souboru otázek zástupcům několika různých oblastí veřejného života, jejichž názor je významný pro zhodnocení dosavadního vývoje, současného stavu i budoucího směřování migrační politiky ČR. Obsahem příspěvku s názvem Závěr: 20 let kopané na hřišti migračních politik, jehož autorkou je Lenka Šafránková Pavlíčková, je pak reflexe výsledků této ankety a zamyšlení se nad jejím tématem. Určité ohlednutí za uplynulými 20 lety a zároveň pojmenování výzev, před nimiž česká migrační a azylová politika stojí, přináší rozhovor s Věrou Roubalovou Kostlánovou a Františkem Kostlánem, který téma 20 let české migrační politiky uzavírá. Dále můžete na následujících stranách najít články pojednávající o různých aspektech souvisejících s migrací, jako například příspěvek věnovaný situaci nezletilých uprchlíků-dětí, kteří přicházejí do Evropy bez doprovodu rodičů, analýzu vztahu migrace a rozvoje autorů Novosáka a Stojanova či příspěvky pojednávající o výtvarné práci s uprchlíky v pobytových táborech v České republice a na Slovensku, včetně ukázky výstupů z těchto aktivit. Pravidelná rubrika Problém jménem islám Vám přináší investigativně zpracovanou reflexi postavení turecké menšiny v Berlíně a v Praze, přičemž nechybí ani Slavný uprchlík, Alternativní zpravodajství a představení nového projektu Multikulti Challenge: Accepted, který je realizován pod záštitou Nesehnutí v rámci programu Bezpečí pro uprchlíky. Věříme tedy, že i v tomto dvojčísle časopisu najdete mnoho zajímavého čtení, obohacujících informací a námětů k zamyšlení (či k činům). Přejeme příjemné počtení. Linda Janků OBSAH Alternativní zpravodajství Téma: 20 let české migrační politiky 20 let české migrační politiky očima zástupců státní správy, politických stran, akademické sféry a neziskového sektoru (analýza) Několik poznámek k novele cizineckého zákona Jak to vidí PhDr. Kateřina Dubská (reflexe) Závěr: 20 let kopané na hřišti migračních politik (reflexe) Věra Roubalová Kostlánová a František Kostlán: Jediná možnost, jak bojovat proti xenofobii, je poznat příchozí zblízka (rozhovor) Migrace Mezinárodní migrace a rozvoj (ne)čekané souvislosti? (1.část analýzy) Deset mýtů o imigraci a imigrantech v Česku Přesídlení po kanadsku (reportáž) Samy na útěku: nezletilí bez doprovodu Problém jménem islám Berlínští Turci doufají v zachování turecké (muslimské) identity i v integraci do společnosti Turecká komunita a modlitebna v Praze Glosa Misionáři strachu Výtvarno Slovenčina pre žiadateľov o azyl (reportáž) Původ člověka a jeho výtvarné reflexe Slavní uprchlíci/uprchlice Karel Kryl: básník s kytarou Aktivity O aktivitách Uprchlické kampaně NESEHNUTÍ Jsou mladí xenofobní? (reflexe) Představujeme Česká koalice Social Watch 3 4 6 12 13 14 20 25 28 30 33 36 38 39 42 44 46 47

ALTERNATIVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ÚSPEŠNÝ PROTEST IMIGRANTOV/-IEK V MALAJZIJSKEJ FABRIKE Viac ako 5000 pracujúcich imigrantov a imigrantiek sa v polovici augusta zapojilo do násilných protestov v malajzijskom priemyselnom meste Johor Baru. Dôvodom bolo úmrtie ich kolegu, ktorý po ťažkých horúčkach zomrel pri prevoze z pracoviska do nemocnice. Demonštrantky a demonštranti obviňovali zo smrti mladého Nepálca jeho zamestnávateľov, ktorí mu údajne zabránili, aby včas vyhľadal lekársku pomoc. Tri dni trvajúce protesty sprevádzané konfliktmi s políciou či zničením vrátnice pred ubytovacím areálom sa napokon skončili úspechom demonštrujúcich. Vedenie továrne súhlasilo s ich podmienkami, medzi ktorými bolo zvýšenie mzdy či zriadenie zdravotnej pohotovosti priamo v areáli fabriky. Imigranti a imigrantky z Nepálu, Indie, Vietnamu, Bangladéša či Barmy tvoria v Malajzii až 20 % pracovnej sily, nemajú však takmer žiadnu právnu ochranu a čelia ťažkým pracovným podmienkam. Podľa správy Amnesty International často zažívajú fyzické, psychické či sexuálne zneužívanie, sú nútené/-í pracovať aj 12 hodín denne, a to za mzdu nižšiu než je životné minimum. s vidinou lepšieho života sa často stávajú obeťami obchodníkov s ľuďmi. (http://libcom.org/, www.amnesty.org) OPERACE HERMES Během belgického předsednictví EU organizuje belgická policie společnou operaci Hermes v členských státech, jejímž cílem je zmapovat toky neregulérních ( ilegálních ) migrantů v EU. Součástí je také snaha zjistit více o pašování lidí v rámci Schengenu. Během první fáze byla posbírána a analyzována statistická data jednotlivých členských států, druhá fáze obsahuje koordinované akce, jejichž cílem by mělo být prověřit platnost dat v terénu. (http://police-eu2010.be/) Hraniční plot Evropské Unie ve španělské Mellile (Afrika). Foto: Ongayo, wikipedia SEGREGÁCIA RÓMSKYCH DETÍ NA SLOVENSKU POD KRITIKOU AMNESTY INTERNATIONAL Začiatkom septembra 2010 vyzvala Amnesty International vládu Slovenskej Republiky k ukončeniu segregácie rómskych detí v školstve. Tie sú totiž často neprávom posielané do špeciálnych škôl s diagnózou ľahkého mentálneho postihnutia, prípadne sú zaraďované do výlučne rómskych tried tak, aby nedochádzalo ku kontaktom s ich nerómskymi spolužiakmi a spolužiačkami. Následná stigmatizácia a nerovnosť prístupu k vzdelaniu tak naďalej udržuje Rómov a Rómky v živote na okraji spoločnosti. (www.amnesty.org) MAROKO: PROTESTY PROTI FRONTEXU Roste napětí mezi španělskou a marockou vládou. Maroko obvinilo španělskou policii z rasistického chování k marockým a africkým migrantům. Marocká vláda je přitom běžně ze strany EU a Španělska oceňována za boj proti militantním islamistům, pašování drog či neregulérní (ilegální) migraci. Maroko viní Španěly z týrání 17 Maročanů v Melille a dále Afričanů, které zachytili na člunu na cestě ke španělským hranicím. Každý den překračuje hranice Melilly, španělského přístavu na jinak marockém území, z různých důvodů 35 tisíc Maročanů. V současné době stoupá počet případů, kdy jsou migranti a migrantky (včetně dětí) zachyceni na hranicích a deportováni do pouště, mimo civilizaci. Marocká organizace ABCDS v této souvislosti upozornila na soustavná porušování lidských práv, a to zejména v rámci akcí pohraničních stráží systému Frontex, jenž byl zbudován za účelem ochrany hranic EU. ABCDS uspořádala v říjnu demonstrace, při nichž upozornila na migranty, které stál pokus o překročení hranice EU život. (ABCDS Maroc) PŘÍSNĚ TAJNÉ: MASOVÝ HROB UPRCHLÍKŮ V EU Během roku 2010 zemřelo více než 40 lidí při pokusu překročit tvrdě hlídanou hranici mezi Tureckem a Řeckem. Běžnou praxí je transfer mrtvých na výzkumné pracoviště za účelem jejich identifikace. Stalo se tak i s 19 lidmi, kteří se 25. června utopili při pokusu o překročení hraniční řeky Evros (turecky Meriç). Po identifikaci však byli tito lidé policií tajně pochováni v masovém hrobě u pohraniční vesnice Sidero. Pro její obyvatele, z nichž většinu tvoří řečtí muslimové, je veřejným tajemstvím, že policie již mnoho let odváží mrtvá těla neregulérních (ilegálních) migrantů a uprchlíků do tohoto masového hrobu. Hřbitov, jenž lze dnes identifikovat jen podle rozstřílené cedule a stop po jámách, které vyhrabaly buldozery a do kterých bylo pochováno hned několik těl najednou, původně vznikl z iniciativy místních. Ti požadovali pro mrtvé muže a ženy, většinou muslimy/ky, dodržení náboženských pravidel pohřbívání. Odhaduje se, že na hřbitově bylo pochováno už 150 200 lidí, kteří zemřeli při pokusu o překročení hranic. Přestože mrtví měli být řádně pohřbeni, ukázalo se, že v praxi není dodržován ani základní respekt k mrtvým, kteří jsou jen naházeni po skupinách do jam. I po smrti je tak s migranty a uprchlíky hledajícími útočiště v EU zacházeno jako s méněcennými a nedůstojnými bytostmi, okomentoval situaci blog w2eu.net, kterému se celý případ podařilo medializovat. Lokální vláda existenci masových hrobů popírá. (http://w2eu.net) Lenka Šafránková Pavlíčková, Peter Tkáč

TÉMA ANALÝZA: 20 LET ČESKÉ MIGRAČNÍ POLITIKY OČIMA ZÁSTUPCŮ STÁTNÍ SPRÁVY, POLITICKÝCH STRAN, AKADEMICKÉ SFÉRY A NEZISKOVÉHO SEKTORU 4 Letos uplynulo 20 let od doby, kdy Česká republika začala vytvářet vlastní migrační politiku reagující na příchod cizinců na naše území po pádu železné opony a komunistického režimu. Tato skutečnost pro nás byla důvodem k ohlednutí se za tímto obdobím a zhodnocení toho, jak se migrační politika České republiky vyvíjela, kam dospěla a jaké bude její další směřování. Za tím účelem jsme oslovili představitele státní správy, politických stran 1, neziskových organizací a akademické sféry se souborem 3 stejných otázek týkajících se tématu 20 let české migrační politiky. Zde přinášíme odpovědi, které jsme od nich získali. MINISTERSTVO VNITRA 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? V ČR v současné době legálně dlouhodobě nebo trvale žije přes 420 tisíc občanů jiných států cizinců. Zejména v posledních několika letech se ČR z tranzitní země stala zemí primárně imigrační. V rámci EU se ČR zařadila mezi země s nejrychleji rostoucím počtem legálně pobývajících cizinců. Cizinci v současné době tvoří přes 4 % populace ČR, mezi novými členskými státy EU se jedná o podíl zdaleka nejvyšší, který se blíží průměru starých členských států. Z hlediska vývoje migrační politiky je možné konstatovat, že: ČR byla prvním z nových členských států EU, která díky své poloze, ekonomickému a sociálnímu rozvoji a legislativě umožnila vstup cizinců na trh práce. Rovněž byla prvním z nových členských států, který zahájil tvorbu politiky integrace cizinců i její praktickou realizaci. ČR je zemí, kde imigrace není politickým tématem, na kterém by se profilovala např. ultrapravicová politická strana. ČR v minulosti byla a je i v současnosti zemí s téměř nulovou hodnotou konfliktů mezi imigrační komunitou a domácím obyvatelstvem. ČR v minulosti zásadním způsobem potlačila tranzitní nelegální migraci a nelegální pobyt nepředstavuje hrozbu společenskému smíru nebo bezpečnosti. ČR plně harmonizovala vnitrostátní legislativu v oblasti migrace v rámci EU a aktivně participuje na tvorbě nové. ČR má v evropském kontextu v otázkách migrace postavení respektovaného partnera znalého problematiky, legislativního i jiného instrumentáře a disponujícího vlastními zkušenostmi založenými na liberálním přístupu vyrovnaně balancujícím mezi potřebami země (ekonomickými, demografickými) a volným pohybem. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? Ekonomická krize nastavila zrcadlo v oblasti migrační politiky i praxe. Plně se ukázalo, že problémy spojené s imigrací se netýkají pouze vstupu a pobytu cizinců, ale ve velké míře jsou spojeny s obecným nastavením podmínek pro výkon zaměstnání či podnikání v ČR (např. výkon závislé práce prezentovaný jako realizace podnikání nebo členství v právnické osobě). V případě cizinců jsou dopady obcházení těchto podmínek výrazně viditelnější. V důsledku nedostatečné informovanosti, neznalosti právního prostředí a neorientace ve společnosti je schopnost cizinců uplatňovat svá práva omezená. Cizinci nejsou schopni se sami bránit a stávají se obětí neseriózních zprostředkovatelů či zaměstnavatelů. V tomto kontextu je třeba se zamyslet i nad efektivitou působení neziskového sektoru. V mnoha případech se potvrzuje, že cizinci přímo kontaktují NNO pouze omezeně, často pozdě, poté, co nefungují jiné možnosti. Přitom není běžnou praxí, že by samotné NNO cizince aktivně vyhledávaly. 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? MV bude při realizaci imigrační politiky pokračovat v započatém vývoji. Bude vytvářet takovou politiku, která neklade překážky volnému pohybu osob a zohledňuje pozitivní vliv imigrace pro společnost. Při koncipování budoucích opatření bude MV klást důraz na stanovení jasných podmínek pro imigraci do ČR, posílení odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do organizace ekonomické migrace a rovněž na posílení postavení cizinců. V tomto ohledu bude nadále prosazovat nekompromisní postoj vůči těm, kteří zneužívají cizince pro své vlastní obohacení. Nedílnou součástí přístupu k migraci je i účinná integrace. Cílem MV je prosazovat takovou integrační politiku, která bude působit k bezproblémovým vzájemným vztahům ve společnosti, bude předcházet vytváření uzavřených komunit či vzniku xenofobních nálad. V souvislosti s konkrétními kroky je v současné době MV ve spolupráci s dalšími resorty připravován návrh opatření k řízení ekonomické migrace. Návrh bude předložen vládě do konce letošního roku. Změny s ohledem na zaznamenaný vývoj probíhají rovněž v souvislosti s koncepcí politiky integrace cizinců. V současné době je zpracovávána aktualizace koncepce, která 1 Osloveny byly všechny politické strany, které jsou po volbách v roce 2010 zastoupeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. ČSSD, TOP 09 a Věci veřejné nicméně na náš dotaz nereagovaly.

5 TÉMA bude po diskuzi s příslušnými resorty předložena vládě na začátku roku 2011. Velkou výzvou bude závazek v programovém prohlášení vlády připravit novou legislativní úpravu vstupu a pobytu cizinců. S ohledem na mezinárodní závazky i závazky vyplývající z členství v EU nemohou budoucí aktivity ČR na poli imigrace i integrace cizinců probíhat odděleně od postupů přijímaných i plánovaných na úrovni EU. V tomto ohledu bude ČR aktivně participovat na tvorbě harmonizované evropské imigrační a azylové politiky tam, kde to bude odpovídat národní tradici a národním zájmům země. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Hana Malá Tiskový odbor Ministerstva vnitra 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Z pozice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) se v rámci migrace pokračuje v nastolených krocích z předchozích let, spolupracujeme se školami, které učí žáky-cizince, i s neziskovými a dalšími organizacemi, které se zabývají třeba výukou českého jazyka pro cizince. V rámci dotačních a rozvojových programů MŠMT probíhá kontinuální podpora projektů, které podporují integraci dětí cizinců a mládeže do společnosti. Tato podpora byla v roce 2010 rozšířena o rozvojový program na pomoc školám, které vzdělávají žáky-cizince z třetích zemí (podrobněji o něm viz dále). Tato činnost je vnímána velmi pozitivně. MŠMT spolupracuje s Ministerstvem vnitra a s dalšími resorty v rámci naplňování úkolů, které vyplývají z Koncepce integrace cizinců. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? Problematika migrace v ČR je složitá, především je nutné předpokládat na základě statistických údajů, že bude narůstat počet cizinců v ČR, a tedy i počet dětí a žáků ve školách. Z pozice MŠMT je tato problematika začleněna do jednoho ze základních pilířů, v rámci integrace cizinců je podpora vzdělávání dětí cizinců a mládeže. Dobrá znalost českého jazyka je klíčem k úspěšné integraci cizinců. V případě cizinců-dětí je znalost českého jazyka i nezbytným předpokladem pro úspěšné zapojení do vzdělávacího procesu. Pro žáky-cizince z EU je situace jednodušší, podle platné legislativy mají právo na výuku českého jazyka, kterou zajišťují krajské úřady. Pro žáky-cizince z třetích zemí (tedy zemí mimo EU) není systémově zajištěna výuka českého jazyka, která by byla přizpůsobena potřebám těchto žáků. V tomto roce proto vyhlásilo MŠMT poprvé rozvojový program, který směřuje k zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků dětí-cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. Podpora v rámci tohoto rozvojového programu je zaměřena na všechny základní školy v České republice, které řeší problematiku zabezpečení výuky českého jazyka pro děti-cizince ze třetích zemí. Finanční prostředky jsou určeny na zvýšené náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů a s nimi souvisejícími odvody. Z ostatních neinvestičních výdajů jsou hrazeny učebnice, učební pomůcky a další vzdělávání pedagogických pracovníků - v rámci DVVP kurzů zaměřených na MKV, metodiku a didaktiku výuky češtiny jako cizího jazyka. MŠMT si uvědomuje nutnost aktuálních informací, které mají být migrantům k dispozici, proto provozuje od června 2008 webové stránky www.cestina-pro-cizince.cz (www. check-your-czech.com). Tyto stránky spravuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze z pověření MŠMT. Portál je tématicky zaměřený především na zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt v České republice. Tyto stránky budou provozovány i v příštím roce. 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? Budou hledány cesty, jak zajistit výuku češtiny pro žákycizince ze třetích zemí. I v příštím roce předpokládáme podporu projektů v rámci dotačních a rozvojových programů MŠMT, které podporují integraci dětí cizinců a mládeže do společnosti. Probíhá a bude i nadále probíhat a rozšiřovat se nabídka kurzů vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřených na MKV, metodiku a didaktiku výuky češtiny jako cizího jazyka. Šárka Svobodová Odbor vnějších vztahů a komunikace, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu Ministerstvo vnitra. Pravidelně od roku 1993 je předkládána vládě České republiky a následně Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zpráva o situaci v oblasti migrace (aktuální Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2009 viz usnesení vlády České republiky ze dne 28. června 2010 č. 504). Zprávy jsou zpracovávány v gesci Ministerstva vnitra s využitím podkladů dotčených resortů, včetně Ministerstva práce a sociálních věcí. Podrobné informace a hodnocení vývoje migrační politiky v ČR, které odrážejí stanoviska resortů, lze proto dohledat ve výše uvedeném dokumentu. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? Viz předchozí odpověď. V rámci stručného shrnutí věcného obsahu výše zmíněné zprávy jsou konstatovány následující skutečnosti: Situace v oblasti migrace v roce 2009 byla významně ovlivněna hospodářskou krizí, která se dotkla větších komunit zahraničních pracovníků ze třetích zemí. V souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků byl ke dni 31.12. 2009 evidován nižší počet cizinců

TÉMA Fronta před budovou cizinecké policie v Brně. Foto: Peter Tkáč s povoleným pobytem na území České republiky, než tomu bylo na konci roku 2008. V oblasti nelegální migrace byl v roce 2009, oproti roku předcházejícímu, zaznamenán nárůst zjištěných osob, a to zejména v kategorii nelegálního pobytu. Nejvyšší hodnoty byly vykázány v závěru roku, zcela určitě v souvislosti s probíhajícím Projektem dobrovolných návratů nelegálně pobývajících cizinců. Migračně-bezpečnostní situaci v České republice lze i přes početné propouštění zahraničních pracovníků hodnotit jako stabilní. 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? Gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu je Ministerstvo vnitra. Obecně lze konstatovat, že vizi dalšího vývoje v této oblasti ovlivňují, mimo jiné, přijatá usnesení vlády (viz např. usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2010 č. 344 k Analýze aktuálního vývoje a problémů v oblasti migrace; usnesení vlády České republiky ze dne 28. června 2010 č. 504 ke Zprávě o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2009) a právní předpisy přijaté na úrovni EU. V současné době jsou z hlediska problematiky pracovního trhu ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí aktuální zejména následující směrnice, jejichž implementace bude vyžadovat i změnu předpisů v působnosti MPSV (zejména zákona o zaměstnanosti): směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Účelem směrnice je zakázat zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí s cílem bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví; za tímto účelem jsou směrnicí stanoveny minimální společné normy pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákaz porušují. směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem 6 NĚKOLIK POZNÁMEK K NOVELE CIZINECKÉHO ZÁKONA Připravovaná novela cizineckého zákona do této normy začleňuje směrnici EU o minimálních normách pro sankce vůči zaměstnavatelům nelegálních přistěhovalců ze třetích zemí a jejich navracení. V tomto smyslu nová úprava akcentuje jejich společenskou odpovědnost. Neřeší nicméně společenskou odpovědnost firem zaměstnávajících cizince obecně, zejména pak cizince z EU, jejichž podíl u nás stoupá, zatímco podíl cizinců ze třetích zemí spíše stagnuje. Novela řeší problém zaměstnaných cizinců bez povolení k pobytu (tzv. nelegálů) striktně a neponechává žádný prostor ke správnímu uvážení ve smyslu regularizace pobytu těchto cizinců. Neexistující možnost individuálního přístupu a řešení je však chybou co případ, to jiná situace a jiný lidský osud. Tento problém je důsledkem skutečnosti, že celá agenda přešla pod Ministerstvo vnitra, které působí jako represivní orgán, přitom současně formuluje cizinecký zákon a paradoxně se zároveň podílí i na integraci cizinců. V poměrně velké míře se potýkáme s problémy, jež přináší agenturní zaměstnávání cizinců z EU. Na pracovním trhu je velký přetlak nabídky a konkurence mezi agenturami, což vede mimo jiné i k porušování práv pracovníků jako například ze zákona neplatné pracovní smlouvy, manipulace s některými složkami mezd, jejich pozdní vyplácení atd. Cizinci mají kvůli obavám z možné ztráty zaměstnání strach si státním orgánům stěžovat. Pomoci by v tomto ohledu mohla i vnitřní opatření firem, které cizince prostřednictvím agentur zaměstnávají samy by mohly sledovat a vyhodnocovat, zda jejich smluvní partneři dodržují zákony. Stát nemá přímý nástroj jak firmy k takovému postupu přimět, může však jejich postoj k cizincům regulovat prostřednictvím udělovaných pracovních povolení, resp. jejich odebíráním. V tomto smyslu může pracovat i s neziskovými organizacemi pracujícími v terénu. Novela znamená další omezování práv migrantů a jejich plošnou kriminalizaci, která se v případech živnostníků projevuje podezřením, že o živnost usilují jen kvůli legalizaci pobytu. Navrhovaná úprava je krokem zpátky k původnímu znění zákona platného před několika lety, jehož cílem je znesnadnit přístup na tuzemský trh práce. Zneužívá-li někdo určitý právní institut, nesmí to být důvodem, aby za to byli potrestáni a plošně kriminalizováni všichni. Novela konečně zavádí také institut tzv. modrých karet, jež mají usnadnit legalizaci pobytu špičkovým specialistům ze třetích zemí. Problém modrých karet je však v tom, že se na jejich základě budou třetím a většinou chudým zemím odčerpávat špičkoví odborníci, kteří by mohli přispět k jejich rozvoji, což se v dlouhodobějším horizontu projeví prohlubováním ekonomických rozdílů a generováním stavu, kdy budou tyto země potřebovat stále větší ekonomickou pomoc. Milan Daniel Jednatel občanského sdružení Most pro lidská práva

7 výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Účelem směrnice je stanovit podmínky vstupu a pobytu delšího než tři měsíce na území členských států pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a pro jejich rodinné příslušníky a dále podmínky pro vstup a pobyt výše uvedených osob v jiných členských státech EU. V současné době jsou předmětem jednání v rámci EU následující návrhy směrnic, které se vztahují k oblasti migrace: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o jednotném postupu pro podávání žádostí o jediné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků z třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Návrh této směrnice stanoví jednotnou proceduru a vydání jednotného povolení k pobytu a zaměstnání pro státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí do členského státu EU za účelem zaměstnání, a vymezuje práva těchto osob. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. Cílem navrhované směrnice je usnadnit nadnárodním společnostem dočasné převedení vybraných kategorií pracovníků ze třetích zemí ze společnosti nacházející se mimo EU do poboček nebo dceřiných společností v členských státech EU a také v rámci EU za účelem zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnávání. Cílem navrhované směrnice je stanovit společný postup pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání a vymezit práva těchto sezónních pracovníků. Zuzana Smolíková, Oddělení migrace, Ministerstvo práce a sociálních věcí VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Ochránci nepřísluší hodnotit politiku ČR. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? S ohledem na svou působnost se ochránce nezabývá obecně migrací jako takovou, ale některými konkrétními problémy s ní souvisejícími, např. vízovým procesem, přístupem cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění, přístupem cizinců ke vzdělání apod. Zejména v oblasti veřejného zdravotního pojištění ochránce opakovaně upozorňoval na nerovné postavení cizince-rodinného příslušníka občana ČR vůči cizinci, který je rodinným příslušníkem občana EU pobývajícího v ČR. Zatímco rodinní příslušníci občana EU mají po celou dobu pobytu v ČR přístup do systému veřejného zdravotního pojištění, rodinní příslušníci občana ČR jsou po dobu prvních dvou let odkázáni pouze na komerční pojištění. Stejně tak není dořešena situace dlouhodobě legálně zde pobývajících rodinných příslušníků zaměstnaných cizinců z třetích zemí. Takoví rodinní příslušníci (typicky manžel, manželka, děti, prarodiče) nemají po dobu pěti let pobytu v ČR přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Po celou dobu jsou odkázáni pouze na komerční zdravotní pojištění, které nepokrývá celý rozsah zdravotní péče a je smluvní. Pojišťovny nemají povinnost cizince pojistit a v praxi jsou běžně odmítáni starší lidé, nemocní a také cizinci, kterým se např. narodí dítě s vrozenou vadou či závažným onemocněním. 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? Ochránce nevytváří vize budoucího vývoje v žádné oblasti života společnosti. Jeho úkolem je zabývat se konkrétními stížnostmi na orgány státní správy. Své poznatky ze šetření zobecňuje a předkládá zákonodárcům s doporučením legislativní změny tam, kde dle zjištění ochránce nelze určitý problém řešit jinou cestou. Konkrétní problémy naznačené výše bude ochránce znovu projednávat s příslušnými ministerstvy a pokusí se iniciovat právní úpravy, které by současný stav zlepšily. KSČM Mgr. Iva Hrazdílková Kancelář veřejného ochránce práv 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Česká společnost žila do roku 1989 poměrně uzavřeně, a proto v ní po roce 1990 přes proklamované otevření se světu přežívá celá řada předsudků, zvláště pak ve vztahu k cizincům ze třetího světa. Po vstupu do EU máme cizince dvou kategorií Evropany (a snad ještě Američany) a ty ostatní. Promítá se to i do legislativy, která stejně jako v dalších evropských zemích příslušníky zemí EU výrazně zvýhodňuje. 11. září pak dalo (opět nejen nám) ve jménu prevence před terorismem záminku k zpřísnění migrační politiky, aniž by proti tomu veřejnost až na některé nevládní organizace výrazněji protestovala. Nyní je touto záminkou i ekonomická krize, kdy občané akceptují názor, že je cizinci připravují o práci, a to bez ohledu na to, že sami o pracovní místa zastávaná cizinci nemají zájem. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? Postavení státních příslušníků zemí EU je srovnatelné s občany ČR. Jiná je situace občanů zemí bývalého SSSR a Asiatů. Ti jsou s tichou tolerancí našich státních orgánů vydáni napospas obchodníkům s pracovní silou jak v zemích původu, tak i po příchodu do ČR. Napomáhá tomu i nepochopitelná imigrační politika, kdy přednost má agenturní zprostředkování, ev. vystavení živnostenského oprávnění, před přímým pracovním poměrem, nastavení formálního síta pro příchozí cizince místo cílené nabídky požadovaných kvalifikací, udělování azylu podle země původu, ne podle skutečného pronásledování apod. Cizinci nejsou dostatečně informováni o pravidlech většinové společnosti a uzavírají se do vlastních komunit. TÉMA

TÉMA 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? Česká republika je malý stát, v němž se i v historii míchaly geny podle toho, které vojsko přes naše území procházelo. Bylo by neprozíravé zavírat před cizinci dveře ostatně byli to právě cizinci, kteří přispěli v posledních letech ke zlomu v natalitě. Tak jako oni zde hledají lepší životní podmínky, tak je budeme potřebovat i my stačí se podívat do původních zemí EU a neopakovat jejich chyby. Měli bychom se snažit nastavit pravidla bránící korupci v imigračním procesu a vykořisťování zahraničních dělníků, posílit úlohu konzulátů v zemích, z nichž k nám nejčastěji cizinci přicházejí, o informační servis, pokud jde o možnosti pracovního uplatnění i základní požadavky na cizince v ČR, aktivněji pracovat s dětmi cizinců navštěvujícími české školy a potírat projevy etnického rasismu mezi většinovou populací. ODS JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová Poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, advokátka 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Evropa nyní bojuje s vysokou nezaměstnaností. To je ale krátkodobý problém, který se v dlouhém období přelije do problému přesně opačného. Evropa a s tím i Česká republika bude čelit nedostatku pracovních sil. V České republice bude tento problém v dlouhodobém horizontu ještě vyostřen odchodem Husákových dětí do penze. Vzhledem k pokračujícímu stárnutí obyvatelstva se tedy Česká republika neobejde bez pracovníků z třetích zemí. Na příkladu ČR lze nicméně již nyní dokumentovat, že migranti, kteří přišli na český trh práce, přinesli jednoznačně prospěch české ekonomice. 2) Jak vnímáte problematiku migrace v ČR? V dlouhodobém horizontu je migrace pro ekonomiku pozitivní, a dokonce potřebná. Musíme ale nastavit jasné mantinely, za jakých okolností u nás mohou migranti žít a pracovat. Podmínkou musí být ochota respektovat místní kulturní a společenská pravidla a učit se český jazyk. 3) Jaká je Vaše vize dalšího vývoje v této oblasti, příp. jaké kroky v této oblasti chystáte? Z krátkodobého hlediska je nutné zabránit tomu, aby se zvyšovala kriminalita propuštěných cizinců, kteří v ČR nesehnali jiné uplatnění. Toho můžeme docílit například lepší kontrolou v terénu. Určitě pomohl i projekt dobrovolných návratů. Na druhou stranu musíme také zpřísnit postihy za nelegální práci to se týká zejména firem. V dlouhodobém horizontu budeme bojovat proti nekontrolovanému přílivu cizinců a vytváření uzavřených komunit a kriminálních struktur. Naše zem se nesmí stavět nepřátelsky k migrantům, kteří naplňují určená pravidla. Zuzana Janetzká Mediální sekce ODS DUŠAN DRBOHLAV 1) Jak hodnotíte dosavadní vývoj migrační politiky v ČR? Na migrační politiku (chápu ji zde v širším pojetí, tedy včetně integrační politiky) lze nahlížet z mnoha úhlů. Především je třeba konstatovat, že Česko od své revoluční éry počátku 90. let v této oblasti (stejně jako mnoha dalších) udělalo ohromný skok kupředu. Uvědomíme-li si, že jsme po dobu předcházejících více než čtyřiceti let neměli prakticky vůbec žádné zkušenosti s řízením normálních mezinárodních migračních toků stejně jako s organizací migrantů na svém území, jde o pokrok skutečně nebývalý. Obecně se podařilo změnit příslušnou migrační legislativu do víceméně standardní podoby typické pro vyspělý svět, navázaly se kontakty a získala inspirace ze zemí, které s migrací mají delší a bohatší zkušenosti, reorganizovala se státní správa tak, aby pokud možno uspokojivě zvládala přicházející úkoly spojené s managementem migračních toků i integrací cizinců do české společnosti. V neposlední řadě se aktivizoval nevládní sektor, který postupně našel své pevné místo v naplňování řady úkolů migrační politiky. To vše se dělo v transformačním kvasu politického a socioekonomického vývoje země, tedy mimo jiné v nelehkých podmínkách budování nového společenského režimu, rozdělení Československa, ekonomické krize konce 90. let, přibližování se standardům Evropské unie (EU) a posléze i vstupu do EU. Výsledek podle mého není špatný a toto hodnocení nabývá na významu zejména ve srovnání se všemi ostatními evropskými postkomunistickými zeměmi. V tomto ohledu je Česko bezpochyby výrazně vepředu a jeho migrační politika i praxe musí být hodnocena poměrně velmi vysoko. (Mimo jiné některé aktivní kroky české migrační politiky zejména program zelených karet či program dobrovolných návratů vstupují do migračních manuálů vydávaných prestižními institucemi). Částečně jiné hodnocení však přichází v detailnější komparaci s nejvyspělejšími imigračními zeměmi, ale zejména obecně ve vztahu k potenciálu, který Česko dle mého v dané oblasti má a který nenaplnilo. Česká migrační politika se vyvíjela v určitých etapách. Profilovala se spíše jako smíšená (míšení opatření jak liberálních, tak restriktivních), v důsledku reaktivní spíše než systematicky orientovaná jedním směrem k naplnění dlouhodobých cílů. S tím souvisí prvý a zásadní problém chybí zde migrační vize, doktrína, cílový stav, ke kterému Česko dlouhodoběji a systematicky směřuje (vyjma evropeizace, povinné harmonizace s legislativou EU). Tento trend jde ruku v ruce s tzv. apolitičností české migrační politiky (minimum zájmu politických stran a tomu odpovídající reflexe v mnoha dalších důležitých orgánech správy země). Přes zejména v poslední dekádě uplatňovaný chvályhodný, pozitivní posun od pasivnějších k přeci jenom více aktivním a více systematickým přístupům upozorním na některé obecnější problémy, se kterými se Česko v oblasti migrační politiky a úzce souvisejících aspektů potýká: stále málo vlastní iniciativy a kreativity na poli řízení především pracovní migrace a integrace cizinců v oblastech, kde to regule EU stále ještě v mnoha směrech umožňují; stále nedostatečná spolupráce mezi resorty a přílišná centralizace řízení migrační politiky v rukou MV ČR (nepotvrzuje známou komplexitu migračního procesu a jeho dopadů); 8