Stínìní. Odrazy na tubusu sni¾ují kontrast: Stínìním se eliminují odrazy pod malými úhly.

Podobné dokumenty
Schmidt-Cassegrain. = Cassegrain + asférická korekèní deska. ohnisková rovina je vysunuta ven

Astrooptika. Výukové materiály

Fokální korektory. Okuláry. Miroslav Palatka

Reektory se tøemi a ètyømi zrcadly

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka

Geometrická optika 1

od 70mm (měřeno od zadní desky s axiálním výstupem) interní prvky opatřeny černou antireflexní vrstvou, centrální trubice s vnitřní šroubovicí

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

9. Geometrická optika

Historie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Optické přístroje. Lidské oko

Vady optických zobrazovacích prvků

Astronomické dalekohledy

Optika pro mikroskopii materiálů I

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Rozdělení přístroje zobrazovací

M I K R O S K O P I E

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA VÝHODY NA PØÁNÍ

DVOUK ÍDLÁ VRATA A VEDLEJ Í DVE E KRU ÍK

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU

Světlo. barevné spektrum

Lom vlny na rozhraní prostředí. lom podle Snellova zákona tlení optických

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Principy korekce aberací OS.

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Pracovní list SVĚTELNÉ JEVY Jméno:

Využití zrcadel a čoček

Optika. Zápisy do sešitu

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Dalekohledy typu Schmidt-Cassegrain (SCT)

NEKOVÉ PØEVODOVKY ØADA X

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Teleskopie díl šestý (Okuláry pro amatérské dalekohledy)

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Historické brýle. 1690: brýle Norimberského stylu se zelenými čočkami. 1780: stříbrné brýle. konec 18. století: mosazné obruby, kruhové čočky

Meniskové dalekohledy. Daniel Jareš,Vít Lédl,Zdeněk Rail Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- OD Skálova 89,51101 Turnov vod@ipp.cas.

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

Tvorba dalekohledu a hledání planety

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù


Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr

Úloha 6: Geometrická optika

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

NEKOVÉ PØEVODOVKY ØADA K

5.2.2 Rovinné zrcadlo

Centrovaná optická soustava

DALEKOHLEDY. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

Teleskopie díl pátý (Triedr v astronomii)

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Teleskopie díl třetí. (Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů)

Praktická geometrická optika

1 Základní pojmy a vztahy

Datový a nabíjecí kabel Nokia CA-126

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

F - Lom světla a optické přístroje

Odvzdu ovací filtry Pi 0101 Pi 0185

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Návrh optické soustavy - Obecný postup

naše vlajka: Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Trochu teorie a historie: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo,

MIKROSKOPY A PROJEKTORY

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

7.ročník Optika Lom světla

Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova.

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Řešené příklady z OPTIKY II

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/ kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp. spěvková organizace

ČOS vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ÚSŤOVÉ REKTIFIKAČNÍ DALEKOHLEDY ZBRANÍ TYPY, ZÁKLADNÍ PARAMETRY

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA FUTUREPROOF VÝBAVA NA PØÁNÍ ROBUSTNÍ, KOMPAKTNÍ A VYBAVENÉ TECHNOLOGIEMI BUDOUCNOSTI ROZMÌRY

Regulaèní uzavírací šroubení s pøevleènou maticí pro radiátory typu VK IVAR.DD 355, IVAR.DD 353

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

7. Světelné jevy a jejich využití

MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH ČOČEK MEASUREMENT OF OPTICAL LENSES PARAMETERS

Standardní signál video 1Vpp

Transkript:

Stínìní Odrazy na tubusu sni¾ují kontrast: Stínìním se eliminují odrazy pod malými úhly. Refraktor stínící krou¾ky se umístí tak, aby z ohniskové roviny nebyla vidìt ¾ádná èást tubusu osvìtlená objektivem. Poèet krou¾kù roste se zmen¹ujícím se prùmìrem tubusu! Newton tentý¾ princip, ale musí se poèítat s odrazem od sekundárního zrcadla.

Cassegrain nejhor¹í { svìtlo mù¾e dosáhnout ohniskové roviny bez odrazu { stínìní sestává ze zadní (míøící od M 1 k M 2 ) a pøední (míøící od M 2 k M 1 ) trubice. { ¾ádná vinìtace kónický tvar trubic. Pøední se roz¹iøuje, zadní zu¾uje. To zpùsobuje vìt¹í zaclonìní vstupního svazku. Zadní trubice komplikuje zaostøování posuvem prim. zrcadla. { co nejmen¹í zaclonìní vstupního svazku válcová pøední trubice vinìtace krajù zorného pole (a¾ o desítky procent) { stínìní se u Cassegrainu, Schmidt-Cassegrainu, a Maksutov-Cassegrainu mírnì li¹í { obvykle se musí postupovat metodou postupných aproximací { u vizuálních teleskopù pøichází v úvahu i umístìní clonky do výstupní pupily Vinìtace typ clona vinìtace Newton prim. zrcadlo sekund. zrcadlo refraktor objektiv zaostøovací mechanismus Cassegrain prim. zrcadlo sekund. zrcadlo, stínìní S/M komora korektor prim. zrcadlo S/M Cassegrain korektor prim./sek. zrcadlo, stínìní S-C. komora korektor, clona prim./sek. zrcadlo

Dal¹í problémy: interní reexe v katadioptrických systémech: vnìj¹í odrazy, vnitøní odrazy (duchy) ztráta svìtla na rozhraní index lomu 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 % odra¾eno 2.8 4 5.3 6.7 8.2 9.6 Øe¹ení: tenké vrstvy. Pø. uorit hoøeènatý MgF 2 (n = 1.38) vrstva tlou¹»ky λ/4 se chová jako protiodrazná ideální pro sklo n = 1.9, jinak men¹í úèinnost u bì¾ných skel se sní¾í odraz ze 4% na asi 1%

Pøíslu¹enství Polní korektory Pou¾ití: vyrovnávají zklenutí pole kontaktní, R c = R F n 1 n { obtí¾ná montá¾, zaostøování { prach, ¹krábance se projeví na snímku { vnitøní reexe { nevná¹ejí vady do zobrazení bezkontaktní { musí se achromatizovat { mìní ohniskovou vzdálenost { mìly by se optimalizovat pro daný objektiv/zrcadlo

Fokální korektory Vkládají se do konvergujícího svazku nedaleko ohniskové roviny. Pou¾ití: primární ohnisko { korekce SA,CO sférického zrcadla: Jones, Brixner, Jones- Bird { korekce vad hyperbolického, popø. parabolického zrcadla: jednoduchá asférická deska slo¾ený asférický korektor sférický korektor: Waynùv triplet sekundární ohnisko { odstranìní zbytkových vad a zvìt¹ení zorného pole Cassegrainù: asférická deska Vìt¹inou je tøeba pou¾ít více èlenù. Napø. u paraboloidu jeden èlen vnese SA. Jones, Brixner, Jones-Bird: cílem je korigovat SA, CO primárního zrcadla bez zpùsobení barevné vady chovají se jako rozptylky (negativní achromát), prodlu- ¾ují f zrcadla pø. 2,5x f/4 f/10 1,5x f/4 f/6 zkracují stavební délku

achromatizace: rozptylka { korunové sklo spojka { intové sklo } opaènì ne¾ u achrom. tele! typy: tmelené: Jones, Brixner netmelené: Jones-Bird (lep¹í korekce) Celkovì vzato jsou vady mnohem hor¹í, ne¾ u systémù s celoaperturními korektory. To je dáno nenulovou mohutností èlenu. Pou¾ití: levné komerèní teleskopy. Fokální extendery/reducery Mìní ohniskovou vzdálenost u¾ korigovaného systému. { prodlou¾ení (Barlow) negativní soustava, obvykle achromatický dublet, umístìna pøed ohniskem objektivu pou¾ití: dvì rùzná zvìt¹ení se stejným okulárem, pohodlnìj¹í pozorování pøi velkých zvìt¹eních { zkrácení spojná achromatická soustava pou¾ití: obvykle pøi fotograi, zvìt¹ení zorného pole, zmen¹ení expozièní doby

f c = f of B f B ± d d c = f B (m B 1) = m B d d d c Slo¾itost návrhu vzrùstá s rostoucím prodlu¾ovacím faktorem m B rostoucí svìtelností objektivu zvìt¹ujícími se vadami objektivu obvykle m B 2 3x pozn. Barlow jako rozptylka také èásteènì koriguje zklenutí pole, reduktor naopak Pro lep¹í korekci je mo¾né pou¾ít speciální skla

Okuláry f o D o = f D svìtelnost svazku vstupujícího do okuláru = svìtelnosti objektivu Typy: Huygens: 2 spojné èoèky ze stejného skla achromatická kombinace d = (f 1 + f 2 )/2 obvykle se volí f 1 = 2f 2 Ramsden: volba f 1 = f 2 = d meziobraz splývá s polní èoèkou, proto obvykle volíme d < f 1, f 2 reziduální barevná vada meziobraz le¾í pøed polní èoèkou d pup 0.2f o { nepøíjemné u krátkých ohnisek Kellner: rùzná skla, lep¹í korekce vad a d pup Plössl: symetrický návrh, vìt¹í FOV (a¾ 50 deg.), d pup 0.8f o, velmi populární Abbe (ortoskopický): vyznaèuje se malou distorzí.

Okuláry se zorným polem vìt¹ím ne¾ 60 o se nazývají ¹irokoúhlé. nejoblíbenìj¹í: Ere, Nagler, Nagler II Vady okulárù: hlavnì SA, AST (CO je zanedbatelná) SA: se projevuje u velmi svìtelných objektivù AST a zklenutí pole: jsou obtí¾né korigovat, AST je úmìrný svìtelnosti distorze: objevuje se zvlá¹tì u ¹irokoúhlých okulárù; { pozemská pozorování { po¾adujeme y = f tan β (¾ádná lineární distorze) { astronomie { po¾adujeme y = fβ (¾ádná úhlová distorze) není mo¾no splnit obì podmínky souèasnì SA výstupní pupily: poloha výstupní pupily se li¹í pro rùzné svazky; objevuje se u okulárù s dlouhou ohniskovou vzdáleností, ¹irokým úhlem, popø. obojím Poznámky: prùmìr výstupní pupily musí být men¹í ne¾ prùmìr vstupní pupily oka (ve dne 2 3mm, v noci 7 8mm) pozorování na kraji zorného pole ¹irokoúhlých okulárù je obtí¾né Newton, Cassegrain ve dne { M 2 stíní pøi malých zvìt¹eních ve dne

pø. vlivu velikosti pupily oka: binokulár D = 50mm, f = 200mm, f/4, Kellnerùv okulár ve dne D e 20mm v noci má okulár velké aberace, ale ostrost vidìní je mnohem men¹í Trasování okulárù 1. nalézt polohu výstupní pupily 2. trasovat zpìtnì kolimovaný svazek do ohniskové roviny okuláru 3. kritérium ostrosti je rozli¹ovací schopnost oka (kolem 1 ) Výsledky: ostrost silnì závisí na svìtelnosti f/15 má stále velkou vadu na kraji FOV Hugyens není vhodný pro vìt¹í svìtelnost ne¾ f/6 (SA) barevná vada je dobøe korigována a¾ na Ramsden, Ere a Kellner Hugyensùv okulár je stále pou¾íván s velkými refraktory

Nagler (1980) nejmodernìj¹í návrh ultra-¹irokoúhlého okuláru 7 èoèek, FOV a¾ 90 o skládá se z rozptylého a spojného èlenu, clona je uvnitø okuláru zklenutí pole rozptylky a spojky se kompenzují (viz Barlow) okulár je velký a tì¾ký (f = 13mm má prùmìr 62mm, f = 25mm by mìl prùmìr 180mm a vá¾il by 5kg) Nagler má velkou SA výstupní pupily hodí se pouze pro krátké ohniskové vzdálenosti SA výstupní pupily je eliminována v novìj¹ím typu Nagler II vyrábí se pro vìt¹í f vynikající korekce AST (nìkolikrát lep¹í ne¾ u Ere) d pup 1.2f o

Vy¹etøování kombinací objektiv/okulár: Teoreticky je mo¾no navrhnout okulár speciálnì pro daný objektiv... málo pou¾íváno Trasování: kolimovaný výstupní svazek se zobrazí soustavou bez vad (napø. velmi málo svìtelný paraboloid) Nìkterá pravidla: AST okuláru obvykle pøeva¾uje nad AST objektivu AST okuláru obvykle pøeva¾uje i nad CO objektivu vady okuláru dominují celkovým vadám neostrost na okraji FOV se pøipisuje okuláru, ale je vìt¹inou zpùsobena okulárem