Projekt a projektové řízení

Projekt a projektové řízení

Projekt a) plán (návrh) rozsáhlé jednorázové operace b) samotná rozsáhlá jednorázová operace (její průběh a řízení) Charakteristiky projektu: unikátnost (neopakovatelnost) přesně stanovený cíl stanovená omezení (čas, zdroje, náklady) zpravidla obsahuje riziko neúspěchu

Projekt informačního systému řízený proces vyvolaný za účelem pořízení nebo adaptace (změny) informačního systému obvykle se člení na etapy (např. analýza požadavků, návrh systému, implementace, dokumentace, zajištění kvality,...) obvykle končí předáním do rutinního provozu

Trojimperativ řízení projektu (triple constraint) klíčové projektové cíle, kterých musí být dosaženo současně: 1. CO specifikace provedení co se má udělat 2. KDY časový plán do kdy se to má udělat 3. ZA KOLIK finanční rozpočet za kolik se to má udělat

Projektový trojúhelník Kde je pevná strana trojúhelníku? Jaké optimální řešení mám zvolit, aby: byl splněn plán? byl dodržen rozpočet? byly splněny požadavky týkající se rozsahu? Zdroj: http://office.microsoft.com/cs-cz/project-help/kazdy-plan-projektu-je-trojuhelnik-ha010351692.aspx#bm3

Úspěšný projekt úspěšný projekt je ten, který dosáhl stanoveného cíle: v plánovaném čase s plánovanými náklady s přidělenými zdroji bez negativních dopadů

Úspěšnost projektů IT projekt CHAOS (EXTREME CHAOS) Standish Group International, Inc. (http://www.standishgroup.com) rozsáhlý výzkum (cca 40 000 IT projektů realizovaných v USA, rozhovory a workshopy s IT manažery a s projektovými manažery) Výsledky: Succeeded projekt byl ukončen v plánovaném čase, s plánovanými náklady a byly splněny plánované cíle Challenged projekt byl dokončen s použitelnými výsledky, ale nebyl dodržen časový plán, byly překročeny náklady a nejsou splněny všechny požadované funkcionality Failed projekt byl buď předčasně ukončen nebo jeho výsledky nebyly nikdy implementovány

Vývoj úspěšnosti projektů

Kritéria úspěšnosti projektu (success criteria The CHAOS Ten)

Projektování Projektování zahrnuje: etapy kontrolní body dokumentaci

Etapy projektu etapy (fáze, aktivity, úseky) skládají se z jednotlivých činností (kroků) pro každou etapu definujeme: obsah a cíl (PROČ) produkty (CO) vstupy a výstupy (závislosti) techniky (JAK) metriky (KOLIK, KDY, kvalita) role, odpovědnost (KDO)

Kontrolní body projektu koncové body nějakých aktivit (činností) následují po každé etapě rozhoduje se, zda pokračovat v projektu forma: checkpoints kontrolní body milestones milníky (dílčí cíle) deliverable k předání : zřetelný (hmatatelný) výstup nějaké aktivity (činnosti)

Dokumentace projektu prostředek vyjádření (prezentace) projektu každá etapa se zahajuje a končí dokumentem typy dokumentace: uživatelská (manuály, návody, help) pro koncového uživatele (k používání IS) pro administrátora (k provozování IS) projekční (technická dokumentace modely, specifikace dat, architektura systému) manažerská (smlouvy, plány projektu, záznamy z porad, kontrol a oponentur)

Typy projektů informačních systémů možnost různé kategorizace za použití různých úhlů pohledu na projekt: jaký systém co jak pro koho se projektuje

JAKÝ systém se projektuje? 1. data intensive spíše statické systémy velký objem údajů 2. software intensive spíše dynamické systémy velké množstvím procesů (operací) často probíhající procesy v reálném čase (real-time applications)

CO se projektuje? 1. celý informační systém 2. část informačního systému např. HW síťové prvky, SW nový modul aplikačního softwaru 3. služba spojená s informačním systémem, resp. její využití, např. outsourcing, ASP (Application Service Providing)

JAK se projektuje? 1. návrh zcela nového informačního systému vývoj nového softwaru instalace hotového softwarového produktu ( krabicový software) instalace a uživatelské přizpůsobení (customizace) hotového softwarového produktu (např. ERP, automatizovaný knihovní systém) sestavení nové aplikace z hotových komponent (systémová integrace)

JAK se projektuje? 2 2. změny v již existujícím informačním systému rozšíření systému reengineering, redesign, refaktoring

Legacy system funkční systém zděděný po předchůdcích zpravidla založený na již překonané technologii a již dále nevyvíjený řešené problémy: integrace do stávajícího informačního systému nahrazení novým systémem

BPR business process reengineering (radikální změna podnikových procesů) předpokladem úspěchu projektu informačního systému je definování a analýza podnikových procesů, jež mají být informačním systémem podporovány výsledkem této analýzy je často zjištění, že některé procesy jsou prováděny neefektivně, redundantně či dokonce nesprávně projekt informačního systému může být proto spojen i s projektem úprav reálných firemních procesů

Co je to proces? Soubor činností vytvářejících na základ nějakých vstupů určitý výstup Primární : výstup má význam pro zákazníka splňuje jeho požadavky (uspokojuje potřeby) Podpůrné pro podporu klíčových procesů jsou nezbytnou součástí klíčových procesů Vedlejší další činnosti vykonávané podnikem

PRO KOHO se projektuje? Kdo je zákazník, příp. koncový uživatel? 1. interní projekt výsledek práce je určen pro vlastní firmu 2. projekt na zakázku vztah dodavatel zadavatel 3. projekt pro volný trh zadavatel: vlastní firma 4. projekt jako subdodávka komplexního řešení zadavatel: systémový integrátor

Životní cyklus systému / Životní cyklus projektu SLC systems life cycle / SDLC systems development life cycle časové období životnosti (a vývojových změn) systému od jeho zadání přes projektování, realizaci, zavedení a provozování (včetně údržby a rozvoje) až k jeho zániku, resp. nahrazení jiným systémem označení pro etapizaci života projektu a metodiku vývoje systému model vývoje systému speciální metodika pro postup práce na projektu (tj. jedna ze speciálních systémových metodologií)

Etapy životního cyklu informačního systému předanalytická fáze: byznys modelování, specifikace požadavků na činnost (funkcionalitu) systému požadavek: základní podmínka, kterou musí systém splňovat feasibility study studie proveditelnosti (projektový úkol, úvodní projekt): studie určená k identifikaci a analýze problémů spojených s předběžným návrhem na vývoj systému s cílem ukázat jeho realizovatelnost a účelnost specifikace požadavků: podrobná formulace ve tvaru dokladu poskytující definitivní popis systému z pohledu uživatele pro potřeby jeho vývoje a ocenění jeho správnosti

Etapy životního cyklu informačního systému 2 analýza (system analysis): modelování budoucího systému na konceptuální úrovni návrh (system design): modelování budoucího systému na technologické úrovni; převedení specifikací na hierarchii stále detailnějších schémat, která definují požadovaná data a rozkládají procesy, jež se mají s daty provádět, až na úroveň, kdy mohou být vyjádřeny v podobě instrukcí pro počítačový program vývoj systému (system development): psaní a testování počítačového softwaru (programování), vývoj vstupních a výstupních formulářů a konvencí

Etapy životního cyklu informačního systému 3 implementace systému: uvedení systému (hardwaru i softwaru) do provozu instalace fyzického systému a aktivity s tím související, jako je školení operátorů a uživatelů správa systému: další vývoj funkcí a struktury systému, jež vyplývají ze změněných požadavků a technologií, zkušeností s užíváním systému a dolaďování jeho výkonu údržba systému: úprava systému při jeho provozování podle nově vzniklých požadavků uživatele, resp. pro odstranění závad

Typy životních cyklů vývoje systému a) vývojový cyklus vodopád klady: přehlednost, jednoduchost, jasná posloupnost etap zápory: uživatel zpravidla nedokáže v počátečních etapách formulovat přesné požadavky na systém nepočítá se s dodatečnými změnami v průběhu řešení (zpětná vazba od uživatele je k dispozici až na závěr) hrozí pozdní odhalení nedostatků systém je dodán celý najednou zákazník má dlouho pocit, že se nic neděje Zdroj: [1]

Typy životních cyklů vývoje systému 2 b) fontánový typ klady: po dosažení vyšší etapy se vracíme k předchozí etapě (iterace) zápory: vracíme se vždy jen o jeden krok nejzávažnější chyby se opět mohou projevit až na závěr, při provozu Zdroj: [1]

Typy životních cyklů vývoje systému 3 c) přírůstkový (inkrementální) vývojový cyklus klady: systém je celý specifikován a navržen na začátku, ale zákazníkovi je dodáván v sérii přírůstků (zpětná vazba od uživatele je k dispozici po každém odevzdaném přírůstku) zápory: obtížné sledování a kontrolování postupu prací na vývoji systému Zdroj: [1]

Typy životních cyklů vývoje systému 4 d) síťový typ dosahuje časových úspor umožněním současného (paralelního) řešení některých etap Zdroj: [1]

Typy životních cyklů vývoje systému 5 e) spirálový typ postupné zdokonalování systému dalšími verzemi etapy se opakují ve stejné posloupnosti kombinace přehlednosti vodopádového modelu s přírůstkovým a iterativním vývojem Zdroj: [1]

Nedostatky metodik životního cyklu systému značná časová a finanční náročnost mnoho kroků, po každém následuje množství dokumentace nebere v úvahu uživatele po dobu vývoje vysoký podíl činností programování a testování reálné projekty zpravidla nedodržují jednotlivé kroky v předepsaném pořadí

Alternativy tradičního životního cyklu systému Softwarové balíky (OpenOffice.org, 602Pro PC Suite, Microsoft Office...) sada programů (software package): úplná a dokumentovaná množina programů, dodávaná více uživatelům pro generickou aplikaci nebo funkci Knihovny programů a komponent (reusable code) Prototypování - prototyp: modelová nebo předběžná implementace, vhodná k vyhodnocení projektu systému, jeho výkonnosti a možností, nebo pro lepší porozumění požadavkům, případně stanovení požadavků na systém CASE (programy na podporu vývoje systému s vlastní metodikou) Reverse engineering (z implementovaného systému zpětně odvozujeme jeho model) Objektově orientovaná a komponentová technologie Vývoj systému koncovým uživatelem Extrémní programování, agilní programování

Směry v životním cyklu forward engineering (dopředné inženýrství, top-down) model kód reverse engineering (zpětné inženýrství, bottom-up) kód model

Trendy iterace (opakování procesů) inkrementace (přírůstkový postup) komponenty (modulární postup) IID iterativní a inkrementální vývoj: přístup integrující pozitivní zkušenosti z vodopádového, přírůstkového a prototypového modelu

Specifikace požadavků na informační systém Odpovídá na otázky: Co má informační systém dělat? (funkcionalita) Pro koho? (uživatelé) Za jakých podmínek? (omezení) Požadavek je zdokumentovaná reprezentace vlastnosti nebo podmínky umožňující řešit problém nebo dosáhnout cíle projektu vlastnosti, kterou by měl disponovat navrhovaný informační systém služeb, jež má systém poskytovat omezení, za nichž má systém pracovat

Vlastnosti kvalitní specifikace kompletnost (má obsahovat všechny požadavky) konzistence (nerozpornost jednotlivé požadavky si nesmí odporovat navzájem) parametrizace požadavků požadavkům jsou přiřazeny kvantitativní a kvalitativní atributy: důležitost, technická náročnost řešení (analýza rizik), vztah k jiným požadavkům, uživatelé kategorizace uživatelů stejná úroveň detailu každého požadavku (v případě potřeby je možné dokument strukturovat do dalších úrovní) kontrolovatelnost Tip pro stanovení požadavků: zformulujte otázky, na něž má systém poskytovat odpovědi pojmenujte problémy, které má systém pomoci vyřešit

Osnova dokumentace informačního systému Základní otázky, které si klademe před zahájením projektování informačního systému (IS) 1. Co chceme řešit (projektovat) a proč 2. Komu to bude sloužit 3. Jaký užitek z toho bude mít uživatel IS a jaký provozovatel IS jaký čas se ušetří jaké prostředky se ušetří jaké nové služby bude možné realizovat 4. Kolik to bude stát a kdo to zaplatí investice provoz systému 5. Dá se převzít nebo modifikovat již existující řešení? 6. Jaká bude kooperace a interoperabilita, příp. kompatibilita s jinými systémy 7. Jaké požadavky budou na systém kladeny v budoucnu

1. Strukturovaný popis problému, specifikace požadavků cíl (účel) projektovaného systému prvky systému podstatné znaky, odlišení od okolí, vztah k již existujícím systémům funkce (procesy) systému typy řešených úloh (např. vyhledávání uložených dat dotazy, analýza údajů vzorce, prezentace zpracovávaných údajů sumarizace, grafy apod.) uživatelé systému, dodavatelé a odběratelé informací návrh možných alternativ řešení a výběr té, která se bude realizovat (vymezení hranic projektu) Odpověď na otázky: Čeho má projektovaný systém dosáhnout? Pro koho, jak a do kdy? Co je důvodem návrhu a co přinese nového?

2. Analýza a návrh informačního systému 2.1 Definování výstupů (požadavky na cílové chování systému) obsah forma (např. publikace, tisk, disketa, obrazovka, SMS zpráva ) kvantifikace (např. 3 tabulky a 5 seznamů za den, 200 zodpovězených dotazů za hodinu ) periodicita (např. denně, jednou týdně ) Odpověď na otázky: Jaké jsou požadavky na cílové chování systému? Jaké informační produkty (výstupy) by měly být vytvářeny? Proč (k čemu) potřebujeme určitá data?

2. Analýza a návrh informačního systému 2.2 Definování vstupů (požadavky na zdroje systému) obsah forma a technologie sběru dat (např. zadávání údajů z klávesnice, download, skener + OCR, snímání čárového kódu, obdržení SMS zprávy...) kvantifikace periodicita Odpověď na otázky: Jaké zdroje dat jsou k dispozici odkud data získáme? Jak se mají shromažďovat (získávat) data? Jak se budou data připravovat ke zpracování?

2. Analýza a návrh informačního 2.3 Zpracování dat systému použité třídění (číselníky) definování skupin údajů definování sumarizačních a vypočítaných funkcí Odpověď na otázku: Jak se bude s daty manipulovat a jak budou přeměňována na informace?

2. Analýza a návrh informačního systému 2.4 Uložení a zpřístupnění dat způsob archivace způsob vyhledávání způsob zpřístupnění dat způsob ochrany dat Odpověď na otázky: Jak budou zdroje dat organizovány, uchovávány, aktualizovány a vyhledávány? Jak budou informace sdělovány (zpřístupňovány) uživatelům?

2. Analýza a návrh informačního systému 2.5 Definování datové základny konceptuální model datový model (ERA diagram) diagram tříd diagram datových toků logický model (logická fyzická struktura dat pro konkrétní software a hardware) slovník dat (data dictionary) např. schéma relační databáze a definice integritních omezení 2.6 Definování komponent programu

3. Návrh řešení implementace systému návrh a odhad finanční náročnosti pořízení potřebného hardwaru a softwaru návrh finančního a organizačního zabezpečení vstupu dat odhad velikosti (objemu) datové základny (počet záznamů, velikost např. v MB) návrh metodiky sběru dat návrh topologie datové základny a zpracovatelských procesů (centralizace, decentralizace, distribuované zpracování...) návrh média pro ukládání dat návrh způsobu přenosu informací mezi funkčními prvky systému (lokální síť, Internet, e-mail, diskety, CD-ROM, telefon,...) návrh zajištění bezpečnosti a archivace dat návrh personálního zabezpečení systému

Normy a standardy i na oblast projektového řízení existují normy a standardy, např. PMBOK (Project Management Body of Knowledge) vydává PMI (Project Management Institute) PRINCE2 (PRojects IN Controlled Environments) vydává OGC (Office of Government Commerce) ISO: ISO 10006 (mezinárodní norma pro řízení jakosti projektů)...

Zdroj: http://www.jaros.in/ite m/faze-projektu-nazorne

Literatura [1] Kučerová, H. Projektování informačních systémů (Sylaby ke kurzu). Praha: VOŠIS, 2007. [on-line] Dostupné na URL: http://web.sks.cz/users/ku/dokumenty/pri_syl. pdf [2] Řepa, V. a kol. Analýza a návrh informačních systémů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-13-0. [3] Chlapek, D.; Řepa, V.; Stanovská, I. Vývoj informačních systémů (pracovní sešit ke cvičením). Praha: VŠE, 2005. ISBN 80-245-0977-6.