ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA LEDEN 2015 Outsourcing & cloud
Jak se neztratit v sourcingové konkurenci Příklon zákazníků k insourcingu, in -house integrace IT služeb a občasná nezbytnost si své zákazníky vychovávat jsou důležitými výzvami současnosti, které stojí před poskytovateli outsourcingových služeb. VÍT PETRJANOŠ Trend příklonu zákazníků zpět k insourcingu mohou outsourcéři považovat za hrozbu svému byznysu. Významní hráči na českém trhu však hodnotí tento trend spíše jako výzvu a příležitost prosadit se vysokou přidanou hodnotou. Firmy úzce specializované jen na outsourcing to jako ohrožení vnímat mohou, uvažuje Karel Fišnar, ředitel divize cloudových řešení a služeb společnosti Infinity, a dodává: Ale takových moc není a v brzké době ani nebude. Trh je neúprosný, pokud se neadaptujete na trendy, jste rychle z kola venku. Insourcing můžeme vnímat spíše jako výzvu. A to výzvu využít a zúročit zkušenosti z vlastních projektů a nabídnout zákazníkům profesionální pomoc. Co se týče technologických kapacit outsourcingových poskytovatelů, Fišnar radí dodavatelům dát na stůl velmi atraktivní možnost: rozdělit rizika použitím outsourcingu jako záložního řešení nebo přímo jako platformy pro provoz části služeb. Určitě nejde o hrozbu, je to jednoznačně příležitost. Proč? Jednoduše proto, že jde o cyklus a další vývojovou generaci outsourcingu, tvrdí Jan Drbohlav, ředi tel IT produkce v T -Mobilu. Poskytovatele to podle něj nutí k inovaci a novým produktům, k posunu od fixních, dlouhodobých outsourcingových smluv ke cloud -based, pay -as-you-go, selektivním a task outtaskingovým službám. To je pochopitelně z hlediska získání a udržení zákazníka a predikce výpočetní zátěže těžší model, přesto velmi dobře funguje. Pro určitou skupinu zákazníků je outsourcing ICT stále výhodnější variantou, a to jak finančně, tak i v jiných aspektech, oponuje Jindřich Šaur z firmy ACMT. V sektoru malých a středních firem je a pořád bude dost zákazníků, kteří si obě varianty (interní IT versus externí) umějí spočítat. A jsou tu také ti, kteří se technickými problémy prostě nechtějí zabývat. Přejí si dělat to, co je baví, co jim generuje zisk, co umějí. Také Jiří Fiala, manažer pro rozvoj obchodu a strategický poradce HP, podotýká, že současní zákazníci HP chtějí současné outsourcingové služby spíše rozšiřovat a nacházet nové synergie a inovace, které by jim pomohly posunout současnou úroveň služby o stupínek výše. Nadto stále více menších firem na našem trhu zjišťuje, že se vyplatí přesunout IT služby k partnerovi, který spravuje desítky tisíc pracovních stanic, serverů a ostatních zařízení, uvádí Fiala. Jiří Bíba, člen představenstva Cleverlance Group, vnímá příklon k insourcingu spíše jako příležitost, která z trhu odfiltruje firmy, jež nabízejí IT služby s malou přidanou hodnotou. Specializovaná IT společnost, která má více klientů a dlouhodobě se soustřeďuje na určité oblasti, má i více zkušeností z implementací u různých klientů. Příklon k insourcingu může podle Bíby v konečném důsledku přispět ke vzniku nekonkurenčního prostředí v IT části firmy, kdy z principu nejsou nebo nemohou být porovnávány nabídky ze strany inovativních IT společností. To i s dopady na byznys organizace. Pro většinu menších, v některých případech i větších společností se stále nevyplatí udržovat si specialistu, kterého vytíží pouze na patnáct až dvacet procent, souhlasí Jiří Endršt, technický specialista divize DataGuard společnosti PCS. U obecné služby lze příklon k insourcingu zdůvodnit možnou fluktuací zaměstnanců externí firmy, která může mít dopady na kvalitu a zkušenosti nakupovaného člověka. Společnost si tím nemůže zajistit stoprocentní kontinuitu, upozorňuje Endršt. In -house integrace IT služeb Zákazníci, kteří zamýšlejí zavádět in -house integraci IT služeb, mohou při tomto procesu využít i zkušenosti a znalosti outsourcingových firem. Karel Fišnar, ředitel divize cloudová řešení a služby, Infinity, podotýká, že cloudový a outsourcingový byznys obecně jsou na integraci IT služeb založeny. Dodavatel, a v tomto případě spíše partner, může těžit ze zkušeností z mnoha realizovaných projektů v různých odvětvích. Samozřejmě mluvíme o již etablované firmě. Tyto zkušenosti vlastních specialistů jsou pak ve prospěch zákazníka zúročeny hned několikrát: v hladké integraci, ve využití nejmodernějších technologií, vyzkoušených procesů a z toho všeho vyplývající úspoře finančních prostředků, říká Fišnar. Dodavatel pak může profitovat nejen z kvalitní reference, ale i z případné další budoucí spolupráce. Jde o proces, který outsourcér musí znát a ovládat jako malou násobilku, tvrdí Drbohlav z T -Mobilu a pokračuje: Každý outsourcing někdy začíná a končí, proto to musí mít minimálně procesně, smluvně a personálně podchyceno, připraveno, zvládnuto. Zkušený outsourcér to musí být schopen efektivně nabídnout a dodat jako službu nebo její části, podle aktuálních potřeb zákazníka. Návrh, integrace a procesní, kvalitativní, projek tové a finanční řízení včetně zaškolení personálu jsou podle Drbohlava DNA opravdu seriózní outsourcingové firmy se zkušeností z komplexních zakázek. Skoro bych se chtěl zeptat, zda může mít někdo v této oblasti větší zkušenosti. Nutné ale je, aby to outsourcingová společnost pochopila jako příležitost, ne jako hrozbu, míní Drbohlav. Podle Šaura z ACMT je největší pomocí pro zákazníka to, že mu dodavatel pomůže spočítat skutečné náklady na provoz interního IT oddělení. Nejde jenom o platy, které jsou v oboru IT nadprůměrné, protože IT a finance jsou dva nejperspektivnější obory. Ale je nutné počítat i s vybavením, rozšiřováním kvalifikace a v neposlední řadě i s pracovním místem, říká Šaur. Zákazník ví, kolik ho stojí jeden čtvereční metr pronajatých kancelářských prostor, a určitě si dovede i spočítat, zda je pro něj lepší, když u pracovního stolu bude sedět někdo, kdo mu peníze vydělává, nebo někdo, kdo peníze pouze spotřebovává. Outsourcér může určitě pomoci oponenturou navrhovaného přechodu k in -house řešení, transformační analýzou a kontrolou provedení, uvádí Fiala z HP. Bohužel se velmi často stává, že onen přechod zpět byl dříve špatně smluvně ošetřen, a spousta i větších firem zjišťuje, že nemá téměř žádné smluvní mechanismy, jež by hladký přechod služeb umožnily. Podle Bíby z Cleverlance Group mohou outsourcingové firmy zákazníkům výrazně pomoci zvýšit flexibilitu jejich interních kapacit, tak aby při větších byznys projektech bylo interní IT schopné pokrýt špičky v požadavcích na zdroje. Interní IT management zákazníka musí tuto flexibilitu plánovat dlouhodobě, nikoli z kvartálu na kvartál. Dodavatel, který nemá know -how určité domény byznys aplikací a IT systémů zákazníka, II COMPUTERWORLD 1 2015
není schopen efektivně a rychle navýšit interní kapacity IT, varuje Bíba. Proto je důležité, aby si zákazníci vybrali dlouhodobé partnery, dohodli se s nimi na modelu, kdy dodavatel bude mít ekonomicky udržitelný přístup k systémům zákazníka, například ve formě dlouhodobě nasmlouvaných několika málo, ale klíčových rolí (architekt, vedoucí vývojářského týmu). Jinak je pro každého dodavatele nebo interní IT oddělení zaškolení dodatečných kapacit drahé. Outsourcingové společnosti mají zkušenost s provozem komplexního technologického vybavení, přístup k novým trendům a technologiím, z tohoto pohledu by měly mít rozsáhlé znalosti, které mohou zákazníkům chybět. Poradenství s přechodovou fází, monitoring technologických patchů a updatů by pro zákazníka mohly být zajímavými službami, míní Petr Plecháček, manažer oddělení IT poradenství společnosti EY v ČR. Znalosti a kompetence zákazníků Aby spolupráce s poskytovatelem outsourcingu přinesla své plody, měli by mít interní IT zaměstnanci klienta dostatečné znalosti a kompetence. Stačí pouze technické znalosti, nebo je třeba i něco více? To je zajímavá otázka, přemítá Fišnar z Infinity a pokračuje: Svádí k jednoduché odpovědi, že žádné vše přece zařídí kvalitní outsourcing. Ale to by bylo výhodné jen pro jednu stranu, stranu poskytovatele. Vždyť co je lepší než naprostá závislost zákazníka. Ale já se domnívám, že to tak docela pravda není. Pokud nemá klient odpovídající odborníky se znalostí jeho prostředí a procesů, vzájemná spolupráce nemusí dopadnout k oboustranné spokojenosti. Dodavatelé budou mít těžkou hlavu s dodáním služby bez kvalitního protějšku na druhé straně, spokojenost odběratele logicky klesá, zatímco náklady zákazníka na službu stoupají. Interní IT oddělení znalé lokálních procesů a prostředí bude vždy potřeba. Ale na druhou stranu zbytečně nákladné odbornostní kompetence je možné svěřit specializovanému dodavateli, upřesňuje Fišnar. Téměř bych použil masarykovské Nebát se a nekrást! a dále Nestačí, když hodiny špatně jdou, postrčit ručičky a dál se nestarat, říká Drbohlav z T -Mobilu. Podle něj záleží na hloubce a komplexnosti outsourcingu, ale principiálně jde hlavně o finanční, procesní a projektové řízení se schopností uvažovat, analyzovat, řídit a rozhodovat v souvislostech s výhledem na dva plánovací cykly a dále. Podle Šaura z ACMT vždy záleží na konkrétní formě spolupráce, míře a formě poskytovaných služeb. Na jedné straně může dodavatel figurovat pouze jako konzultant při složitějších operacích, které interní IT zaměstnanec nezvládá. Na druhé straně mohou být pracovníci zákazníka metály ověšení, úzce profilovaní špičkoví odborníci ve svém oboru, kteří ale nedokážou doplnit papír v kopírce. Pracovníci zákazníka by měli disponovat hlavně dostatečnou šíří znalostí a schopností pochopit přesah z jednotlivých domén IT, říká Fiala z HP. Pokud například jednáme o zavedení řešení BYOD a migraci aplikací, architekt na straně zákazníka musí být schopen pochopit přesah do interních procesů firmy, změnu práce uživatelů, vidět návaznost na celkovou infrastrukturu a znát minimálně tříletý plán samotné společnosti. Jinak je to opět jedna kostička mezi ostatními bez přidané hodnoty. Úroveň IT zaměstnanců zákazníka by měla být v zásadě stejná jako u našich specialistů. Musí mít tzv. tvrdé znalosti, to znamená, že musí znát své řemeslo, podotýká Bíba z Cleverlance Group. To je ale podle něj jen základ, který se stále více vyrovnává. Rozdíly v tom, zda bude pracovník dosahovat dobrých či špatných výsledků (a je jedno, jestli na straně dodavatele nebo zákazníka), jsou v tom, jak dokáže komunikovat se svým okolím, zdali je motivovaný nebo čeká, že ho někdo zvenku bude motivovat, jestli je otevřený a chce se nechat inspirovat nebo si myslí, že už všechno zná a umí a vše ví nejlépe, zda si dá tu práci a bude naslouchat svým kolegům a ze všech sil se snažit pochopit jejich přání a požadavky nebo si řekne, že chtějí nesmysly a že to je jejich problém, vypočítává Bíba. Inzerce S námi se v IT neztratíte Dělejte to, co umíte a co Vás baví, a nechte na nás, aby Vám informační technologie řádně sloužily. Pro naše klienty vytváříme nejen nová IT řešení, ale přebíráme i jejich stávající řešení, která nefungují, jak mají. Zjistíme, v čem je problém, ten odstraníme a postaráme se o řádné fungování. Zajistíme také nasazení nových funkčností podle aktuálních potřeb a požadavků. To vše s garancí funkčního IT řešení ve stanoveném čase a rozpočtu. Ukazujeme tak našim klientům cestu k efektivnímu využívání IT, které jim umožní dělat to, co umí a co je baví. To je ovšem jenom jedna z mnoha věcí, jež za posledních 20 let udělaly z Unicorn Systems renomovanou společnost, která dnes poskytuje ty největší informační systémy v bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikacích, energetice, průmyslu, obchodu i veřejném sektoru po celé Evropě. www.unicorn.eu COMPUTERWORLD.CZ III
Cloud je forma outsourcingu Cloudové služby skýtají nové příležitosti pro poskytovatele klasického outsourcingu. Jsme totiž stále v době, kdy poměrně malé procento zákazníků opravdu nakupuje a využívá cloudové služby ve velkém měřítku, říká Jindřich Jašek, outsourcing sales executive ze společnosti Hewlett- -Packard. VLASTIMIL CHLUPATÝ Jaký je mezi českými firmami zájem o klasickou podobu outsourcingu? Studie většiny analytických společností shodně předpokládají dlouhodobý růst v tomto segmentu služeb, a to i pro region střední a východní Evropy včetně České republiky. Mohu potvrdit, že stále více firem zvažuje outsourcing jako jednu z možností pro zajištění potřebných IT služeb. A to především pro oblasti, které nejsou z pohledu obchodních činností strategické a klíčové. Jednou z nich je typicky správa prostředí koncových uživatelů. V jejím rámci dochází k posunu, kdy zákazníci nechtějí jen správu koncových stanic a tiskového řešení, ale začínají vyžadovat přechod na mobilní a cloudové technologie. Poskytovatelé budou muset včas zahrnout do svých standardních nabídek pro správu koncových stanic základní komponenty v cloudovém provedení. Jde především o helpdesk, e -mailové řešení a nástroje pro sdílení dokumentů a komunikaci. Jedině tak budou pro zákaz níky atraktivní, protože jim mohou nabídnout inovativní řešení v oblasti podpory uživatelů. V době, kdy je populární se zabývat myšlenkou bimodálního IT, právě outsourcing může nabíd nout roli bezpečného a stabilního garanta služeb. Zákazníci tak mohou získat potřebnou kapacitu interních zdrojů a využít je v oblastech, které jim pomohu rychleji generovat obchodní výsledky společnosti, například formou agilního vývoje aplikací. Problematika správy koncových zařízení s příchodem BYOD nabyla možná až obludných rozměrů. Dokážou se s tím poskytovatelé outsourcingových služeb poprat? Téma BYOD je v současné době již za svým zenitem, především v prostředí velkých korporací a firem a začínají se postupně prosazovat jiné koncepce, jako je například CYOD (Choose Your Own Device). Důvody jsou v zásadě dva. Prvním je fakt, že koncepce BYOD obecně neznamená pro organizace finanční přínosy, jak se často prezen tuje. Druhým, a možná ještě důležitějším aspektem, je právní dopad takového řešení a jeho možná rizika pro společnosti. Ve Spojených státech i v Evropě již nastalo několik právních sporů firem se zaměstnanci, Jindřich Jašek, outsourcing sales executive, HP kteří si nárokovali kompenzace za práci, již vykonávali mimo pracovní dobu. Odkazovali se právě na skutečnost, že mají vlastní zařízení, na které jim zaměstnavatel zasílá například e -maily s pracovními pokyny, a oni je potom vykonávají i mimo pracovní dobu. Řešení je samozřejmě možné na úrovni firemních předpisů, ale to už nejsme v oblasti IT technologií, ale spíše právní. A proto budou do budoucna klienti od BYOD zřejmě přecházet k jiným způsobům, jak akcelerovat mobilní technologie ve svém IT prostředí. Co se při tomto typu služeb vyžaduje od samotného zákazníka? Jak jsem naznačil v předchozí odpovědi, je to především důkladné zpracování návratnosti projektů a cílení na skryté náklady, jako jsou nárůst výdajů na datové služby operátorů, administraci prostředí a zvýšené nároky na podporu. V každém případě je nutnost začít s vydefinováním a odsouhlasením firemních předpisů, aby se eliminovala případná rizika koncepce BYOD. V tomto případě bych doporučil spolupráci s externím dodavatelem, který má dokumenty již vypracované a především je schopný sdílet zkušenosti od jiných zákazníků. Mnohé služby, které se dosud provozovaly formou outsourcingu, přecházejí do cloudu. Jak na tento přechod outsourcingoví provideři reagují? Cloud je v podstatě jen další formou outsourcingu, která je především ve formě public cloudu charakteristická přísnou standardizací a nemožností přizpůsobit řešení svým podmínkám. Nespornou výhodou je atraktivní cena díky sníženým nákladům na administraci, konfiguraci a sdílení takového řešení s ostatními klienty. Na druhou stranu dostává zákazníky do nové situace, na kterou je třeba reagovat. Je totiž nutné mnohem více přizpůsobit architekturu a procesy v IT organizaci cloudovému řešení poskytovatele. Typickým příkladem je release management, kdy poskytovatel cloudové služby vyvine a nasadí novou funkcionalitu a zákazník ji získá automaticky bez nutnosti jeho souhlasu. To vytváří mnohem větší nároky na proces řízení změn zejména ve velkých organizacích, jako jsou banky, telekomunikační operátoři atp. Další ukázkou je omezená a standardizovaná sada reportů, poskytovaná ke cloudovým službám, jež zpravidla neumožňují zákazníkům dostatečnou možnost řízení incidentů a jejich rizik včetně komunikace dovnitř organizace. A v neposlední řadě je zde téměř nulová možnost přístupu k informacím o způsobu zabezpečení cloudové služby ze strany poskytovatele, často vyžadovaná interním auditním a bezpečnostním oddělením zákazníka. Takže se otevírají nové příležitosti pro firmy poskytující IT služby. Ano, jsme totiž stále v době, kdy poměrně malé procento zákazníků opravdu nakupuje a využívá cloudové služby ve velkém měřítku a početná skupina potenciálních klientů je ve fázi přípravy přechodu na cloudové služby. Proto budou mít poskytovatelé outsourcingu dobrou příležitost nabídnout svým klientům zkušenosti a služby související s přípravou a realizací přechodu na cloudové služby. Nedávno oznámené partnerství společnosti Microsoft a HP pro řešení Office365, v jehož rámci bude HP poskytovat nadstandardní služby podpory, hostingu a reportování, je příkladem toho, jak hráči na poli outsourcingu reagují na nejnovější trendy v oblasti cloudových technologií. Jaká kooperace outsourcingových a cloudových služeb se ukazuje jako vhodná? Je nasnadě, že cloud ve formě IaaS (Infrastructure as a Service) nebo PaaS (Platform as a Service) je přirozenou součástí a základním stavebním kamenem většího outsourcingového kontraktu. Pokud zákazník vyžaduje komfort služeb šitých na jeho míru, je právě outsourcing vhodným řešením. Umožňuje totiž vyjednat rozsah služeb a smluvní podmínky mnohem lépe než v případě veřejného cloudu. Může samotný outsourcing fungovat i jako zprostředkovatel přechodu IT na cloudovou platformu? V mnoha případech už tomu tak i je. Nemusím dlouze vysvětlovat, že nezbytnou podmínkou úspěšného outsourcingového vztahu je na jeho samotném začátku realizace transformačního projektu. A to proto, aby poskytovatel outsourcingu konsolidoval svěřené IT prostředí, které bude ekonomicky efektivnější, a umožní tak dosáhnout očekávané úspory pro zákazníka a zároveň zisk pro poskytovatele. Cloudová platforma se díky své stále klesající ceně stává velmi populárním nástrojem dodavatelů outsourcingu pro transformaci IT prostředí. Proto outsourcing bude zcela jistě jedním z významných zprostředkovatelů přechodu IT na cloudové platformy. IV COMPUTERWORLD 1 2015
Spolupracujeme. A díky
Vybíráme mezi zakázkovými a komoditními cloudy Ne všechny cloudové infrastruktury jsou vytvořené stejným způsobem a ne všechny aplikace, služby a pracovní prostředí jsou nastavené s ohledem na možnost převodu na cloud computing. BRENT BENSTEN Veřejný cloud nakonec dosáhl všeobecného přijetí. Osvobození od pout oddělení IT mohou nyní zaměstnanci a jejich podniková oddělení získat prostředky, které potřebují, a to za nízkou cenu nasazení a s málo komplikacemi. Co je však dobré pro jednotlivce, nemusí být nutně dobré pro podnik. Jak roste obeznámenost s cloudovými architekturami, stejně tak roste i poznání, že se veřejný cloud nehodí pro všechny funkce IT, zejména pokud jde o aplikace s velkým objemem dat a požadavkem nízké latence, jako jsou například big data a zpracování bohatých médií. Cloudové války a náklady komoditizace Hlavní nevýhodou provozování špičkových aplikací pomocí prostředků veřejných cloudů je nedostatek adaptace. To je způsobené především cenovou válkou, kterou nedávno vedli nejvýznamnější poskytovatelé, jako jsou Amazon, Google, Microsoft a další. V konečném důsledku ovlivní tato cenová válka všechny výdaje na IT, ať již to budou webové služby nebo komplexní ekosystémy IaaS (infrastruktura jako služba). Z čistě provozního hlediska to má tendenci zakrývat dva klíčové aspekty veřejného cloudu: Zaprvé prostředky dostupné s nejnižší cenou mají obvykle nízkou kvalitu, tj. mívají omezenou dostupnost, nejasný výkon a další nevýhody, které mohou způsobit jejich nevhodnost pro moderní produkční prostředí. Zadruhé, což je ještě důležitější, je zde fakt, že většina veřejných cloudů je postavená na komoditní infrastruktuře určené k podpoře levných a škálovatelných virtuálních architektur. Má to smysl pro poskytovatele cloudu, protože to udržuje nízké náklady na hardware a umožňuje to konfigurace vyhovující všeobecným výpočetním potřebám co nejširšího okruhu uživatelů. Špičkoví poskytovatelé již dávno přišli na to, že základní komoditní hardware, většinou pocházející přímo od výrobců původního designu, poskytuje jak velikost, tak i výkon pro podporu virtuálních prostředí vyšší úrovně. Výkonnostní úskalí obecné služby Pro základní, nekritické aplikace a data nabízí veřejný cloud životaschopné řešení pro rostoucí objemy. Jak ale zjišťují raní osvojitelé, je žalostně nedostatečný, pokud jde o velmi náročné podnikové funkce jako analýzy dat a pokročilé aplikace podnikových procesů, z nichž téměř všechny vyžadují vysoce specializované hardwarové konfigurace za účelem dosažení optimálního výkonu. Tato úroveň přizpůsobení prostě není v obecných, komoditně založených cloudových platformách možná. Analýzy big dat jsou toho dokonalým příkladem. Představte si cluster Hadoop ve výpočetním prostředí obecného veřejného cloudu. Tuto infrastrukturu lze snadno použít pro webové aplikace, správu databází a stovky dalších využití. Abyste však získali nejvyšší výkon technologie Hadoop, potřebujete použít správnou kombinaci procesorů, paměti RAM, úložného prostoru a podpory sítě v závislosti na zamýšleném charakteru zatížení. Optimálního výkonu Hadoopu lze dosáhnout pouze prostřednictvím konfigurací upravených k danému účelu. Pro vyřešení tohoto problému se mnoho podniků a vládních agentur hledajících výkonnější a nákladově efektivní přístup k funkcím pro zpracování dat ve velkém měřítku obrací k řešením HaaS (Hadoop jako služba). Řešení HaaS jsou navržená tak, že splňují přísné federální požadavky a zpracovávají data mnohem rychleji než platformy Hadoop postavené na komoditním hardwaru. Zajišťují také dostupnost pro kritické aplikace a splňují nároky na výkon a dodržování předpisů jakékoliv organizace. Takové přístupy poskytují použitelné řešení pro odpovídající úroveň správy, podpory a spolehlivosti, kterou očekáváte od zbytku své infrastruktury IT a cloudu. Rovnováha bezpečnosti a dodržování předpisů Nedostatek přizpůsobení představuje výzvy přesahující nedostačující výkon. Začínají se také obje vovat problémy se zabezpečením a dodržováním předpisů, zejména v tak přísně regulovaných oblastech, jako jsou zdravotnictví a vládní kontrakty. Smutnou skutečností je, že v této záležitosti jen málo poskytovatelů cloudových služeb nabízí pro oblast zabezpečení více než jen prázdná slova. Opět platí, že jde o funkci obecné podstaty komoditního veřejného cloudu. Téměř v každém případě musí být zabezpečení podnikové třídy přizpůsobené na míru konkrétnímu prostředí aplikací a dat dané organizace. Cokoli více než jen základní, primitivní bezpečnostní opatření bude mít tendenci způsobovat větší nekompatibilitu mezi hostitelským prostředím a zákazníkem cloudu a potenciálně to otevírá organizaci drahému úniku dat. Rozhodování o cloudu Abychom byli spravedliví, infrastruktury lokálních datových center také nejsou bez poskvrny, pokud jde o dostupnost. Rozdíl je v tom, že pokud jde o interní systémy, má podnik svůj vlastní osud pod kontrolou spíše než při spoléhání se na smluvní partnery. Typ pracovní zátěže by měl pomoci určit, zda zvolit nasazení ve svém vlastním datovém centru nebo v přizpůsobitelném veřejném cloudu, kde budete mít kontrolu nad infrastrukturou. Vezměme si jako příklad big data. Masivní škálovatelná infrastruktura je pro zpracování velkých objemů nezbytná a lze ji získat levněji pomocí průběžných plateb než při fixních investičních nákladech. Mezitím je možné použít širokou řadu systémů a metod, jako jsou data -scrubbing a tokenizace, k přesunu datových množin v rámci různých infrastruktur, jak se mění jejich hodnoty během analytického procesu. Přitom má podnik jistotu, že jeho cloudové prostředí dokonce i části, které jsou provozovány na architekturách třetích stran pracuje na vyhrazené, plně přizpůsobitelné infrastruktuře podléhající stejným pravidlům pro zabezpečení a řízení, která platí pro širší datový ekosystém. Co se týče cloudu, neexistuje jeden univerzálně použitelný přístup. Každá architektura má své silné a slabé stránky, pokud jde o kompatibilitu s velkým množstvím požadavků souvisejících s daty v moderních podnicích. Zpravidla však bývá veřejný cloud vhodný pro prostředí, která vykazují postupný nárůst v čase nebo se v nich objevují velké špičky a propady při přenosech dat. Privátní a hybridní infrastruktury naopak mohou vstoupit do hry na poslední chvíli pro účely poskytování funkcí nejvyšší úrovně a nejvyššího výkonu, na které mohou znalostní pracovníci každý den spoléhat. Tato prostředí lze vytvořit podle požadavků a mohou poskytovat pravidelně aktualizované služby a aplikace podnikové třídy, často za nižší cenu než u tradičních licenčních smluv. VI COMPUTERWORLD 1 2015
Komunikace v privátním a hybridním cloudu Vyplatí se vědět, která data chránit, kontrolovat práci s nimi a v případě hybridního cloudu dbát na důsledné oddělení svých dat od dat jiných subjektů. VÍT PETRJANOŠ Zajištění bezpečné komunikace v podnikovém privátním cloudu se podle oslovených odborníků z dodavatelských a poradenských firem může a nemusí lišit od bezpečnostních mechanismů používaných v jiných částech podnikového výpočetního prostředí. U hybridního cloudu je nutné, aby si podnik zajistil kontrolu nad službami získávanými z cloudu a bezpečně propojil prostředí zákazníka a cloudu. Podle Zdeňka Nového, produktového manažera T -Mobilu, vytvoření privátního cloudu vnáší do organizace nutnost zavedení nových bezpečnostních opatření. Například je nutné dbát na oddělení fyzické infrastruktury, jako jsou úložiště, samotné fyzické servery, síťové prvky od prvků virtuálních, tj. těch, ke kterým budou posléze uživatelé přistupovat. Vzhledem ke konsolidaci více aplikací je třeba zavést bezpečnostní politiky, které na to budou pamatovat. V případě využití hybridního cloudu je navíc nutné se zaměřit na transparentnost existujícího IT prostředí. Jednotné API a nastavení standardního procesu pro integraci nových aplikací jsou velkým přínosem, který může integraci s první aplikací prodloužit. V dalším průběhu se vše urychlí a lépe zabezpečí, doplňuje Nový. Luboš Pech, manažer služeb pro firemní zákazníky ve společnosti Vodafone, soudí, že v tradičním světě k bezpečnosti přispívá i zamezení fyzického přístupu k hardwaru. Cloud jako takový musí zejména bezpečně komunikovat s okolím a v souladu s bezpečnostními politikami. Silná autentizace a management identity a informací jsou proto naprosto nevyhnutelné. V hybridním cloudu si pohlídejte oddělení svých dat od dat jiných subjektů. Vyhodnocení rizik vám napoví, která data v rámci hybridního cloudu neopustí jeho privátní část, radí Pech. Pro bezpečnou komunikaci v podnikovém privátním cloudu je třeba zajistit prokazatelnou identitu uživatele alespoň ve formě dvoufaktorového ověření identity, tedy za použití jednorázového hesla s velice omezenou platností, doplněného o PIN, míní Michal Čábela, konzultant v oddělení řízení rizik firmy PwC ČR. V případě řešení pomocí hybridního cloudu je podle něho nutné zajistit bezpečný přístup k datům uloženým na privátním cloudu pomocí kombinace služeb DBaaS a SaaS. Tyto služby zajišťují efektivní využití podnikových dat a zároveň je v maximální možné míře chrání v bezpečí lokálního serverového pole. Z pohledu zajištění bezpečnosti komunikace v privátním cloudu nespatřujeme nijak výrazné odlišnosti od bezpečnostních mechanismů využívaných doposud, uvádí Martin Klimeš, konzultant z Deloitte Advisory. Obecně platí, že míra zabezpečení IT aktiv a IT služeb, které nejsou vlastněny přímo společností, se odvíjí od míry kritičnosti byznys aplikací, které tato IT aktiva využívají. Také platí, že společnosti využívající cloudové řešení musí vědět, která data je třeba chránit, a musí zajistit soulad využívání cloudových služeb s interními bezpečnostními politikami a regulatorními požadavky, což bývá v případě cloudu obtížnější. V praktické rovině zajištění bezpečnosti je podle Klimeše potřeba kontrolovat práci s daty, tedy využít principy a nástroje pro správu identit a přístupů, které jsou dnes plně na podporu cloudových služeb připraveny. Důležité také je, aby služby XaaS byly maximálně dostupné jak byznysu, tak i administrátorům, a to z důvodu možnosti okamžitě reagovat na bezpečnostní hrozby. Pro adekvátní reakci na bezpečnostní incident je nutné sbírat o provozu cloudových služeb správná data většina služeb naštěstí funkcemi logování disponuje. V rámci privátního cloudu je zajištění bezpečné komunikace řešeno podobně jako v jakékoliv lokální počítačové síti (LAN), soudí Aleš Kostrhoun, vedoucí divize obchodu a marketingu firmy K -net Technical International Group. Co je důležité zajistit, je bezpečné doručování aplikací provozovaných v privátním cloudu na klientská zařízení uživatelů. Vždy jde o vzdálený přístup. Je tedy třeba řešit technologie pro zajištění bezpečného komunikačního kanálu (vhodný typ VPN), monitoring a dohled privátního cloudu, případně nasazení a užívání nástrojů MDM (Mobile Device Management) pro zabezpečení práce uživatelů z mobilních zařízení, dodává Kostrhoun. Pro zajištění bezpečné komunikace je třeba si uvědomit, že nad rámec zajištění bezpečného či šifrovaného přenosu dat je nutné věnovat pozornost i úložištím, upozorňuje Petr Plecháček, manažer IT poradenství a řízení rizik společnosti EY. Mělo by být standardem, že i uložená data jsou dostatečně chráněna, a to nejen v rámci fyzické bezpečnosti, ale i té informační, tj. měla by být rovněž šifrována. V případě hybridního cloudu za předpokladu, že máme plnou kontrolu nad daty, je nutné zajistit si dohled nad službami získávanými z cloudu. Půjde -li čistě o technologie, pak bychom měli vyžadovat důsledné monitorování zranitelností a jejich adresování poskytovatelem cloud služby, uvádí Plecháček. Při budování privátního podnikového cloudu nevznikají organizaci další/nové hrozby, a není tedy nutné zajistit jakákoliv další bezpečnostní opatření, prohlašuje Radim Vaněk, produktový manažer cloud computingu Českých Radiokomunikací. Výhodou je podle něj držet se normy ISO 27001 (bezpečnost ICT). Složitější je bezpečnostní otázka v případě, kdy by organizace budovala privátní cloud založený na Linuxu. Bezpečnost tohoto systému není nižší než u VMwaru či Microsoftu, je však nutné dohlédnout na další souvislosti, což se projeví ve zvýšených nárocích na kvalifikaci a schopnost IT specialistů, upozorňuje Vaněk. V případě využívání hybridního cloudu je klíčové zajistit správným způsobem bezpečné propojení prostředí zákazníka a cloudu. To může být uskutečněno ideálně samostatným datovým okruhem nebo na základě služeb MPLS VPN poskytovaných telekomunikačními operátory. Méně vhodné je řešení propojení postavené na bázi Internet VPN (IPsec). Špatné řešení je pak jen internetové připojení bez šifrovaného tunelu. Pro hybridní cloud je také nutná infrastrukturní připravenost ze strany zákazníka, často se stane, že data tečou trvalými VPN tunely a na straně zákazníka je zapotřebí připravit routery a připojení k internetu, aby bylo možné cloud využívat, doplňuje Petr Pilin z firmy ipodnik cloud. COMPUTERWORLD.CZ VII
Může být privátní cloud levnější než cloud veřejný? Dodavatelé privátního cloudu prohlašují, že zjistili, kdy je privátní cloud výhodnější než veřejný, ale analytici upozorňují, že to není tak jednoduché. BRANDON BUTLER Skupina společností, které dodávají produkty pro vytváření privátních cloudů, určila cenu, u níž prohlašuje, že je po jejím překročení levnější provozovat privátní cloud ve srovnání s využitím veřejného cloudu IaaS společnosti Amazon Web Services. Zpráva od těchto dodavatelů, která zahrnuje poskytovatele pronájmu datového centra, dodavatele správy cloudu a provozovatele sítě, se snaží řešit otázku, kterou se zabývá mnoho organizací: Kdy je lepší použít veřejný cloud a kdy spravovaný hosting či prostředí pronájmu datového centra? Tato případová studie zjistila, že pokud organizace utrácí více než 7 644 dolarů měsíčně za cloud Amazonu, může pro ni být levnější provozovat privátní cloud. Analytici však tvrdí, že je těžké určit přesnou částku v dolarech, při které bude privátní cloud z hlediska nákladů efektivnější než cloud veřejný, protože je potřebné zohlednit příliš mnoho faktorů, uvádí Melanie Poseyová, analytička IDC. Podle ní je velmi těžké paušalizovat. Okolnosti, jako jsou typ pracovního zatížení, rozsah využívání infrastruktury, úroveň požadované dostupnosti, potřeba dodržování směrnic a předpisů a aspekty potřebného výkonu či maximální akceptovatelné latence, to vše jsou faktory, které mohou ovlivnit náklady. Tyto aspekty mají společně vliv na to, zda je cloud ekonomičtější než tradiční pronájem datového centra či hosting, doplňuje Poseyová. Skupinu, která vytvořila případovou studii, tvoří společnosti Colovore (pronajímatel datových center), Piston Cloud Computing (dodavatel softwaru platformy OpenStack pro správu cloudu), Plexxi (dodavatel virtualizace sítí) a King Star (servery). Použily devět dvouuzlových serverů společně s přepínači Plexxi Switch2. Porovnaly svůj systém hostovaný v da- tovém centru Colovore s virtuálními stroji Amazon Elastic Compute Cloud (EC2) m3.2xlarge s obchodním modelem na vyžádání. Jejich hlavním závěrem je, že hostovaný systém privátního cloudu má vyšší počáteční náklady, ale v případě využití dostatečného množství prostředků AWS (uvádějí, že při ceně 7 644 dolarů měsíčně) je ekonomičtější provozovat systém v pronajatém datovém centru. Společnost Amazon Web Services se k tomuto článku odmítla vyjádřit, ale využívání veřejného cloudu má určité zjevné výhody. Případová studie vytvořená zmíněnými dodavateli privátního cloudu například připouští, že pro dynamické, nárazové pracovní zátěže se špičkami nároků na výpočetní výkon či paměť je veřejný cloud obvykle dobrou volbou. Společnost AWS také nabízí celou řadu služeb nad svým cloudem, které je stejně snadné používat jako kliknout na několik tlačítek. Tyto služby sahají od pokročilých databází, jako je její DynamoDB, až po stroje pro analýzu v reálném čase, jako je Kenesis, a nástroje vývoje mobilních aplikací, jako je Cognito. Dodavatelé veřejných služeb IaaS, jako jsou AWS a Google, také nabízejí slevy pro větší rozsah využívání. Amazon nabízí rezervované instance, které zákazníkům umožňují získat až 60% slevu ve srovnání s cenami EC2 na vyžádání, udává AWS, ale je třeba, aby si zákazníci rezervovali virtuální stroje na delší dobu. Poseyová z IDC zastává názor, že je obvykle levnější používat hostovaný privátní cloud pro účely, kdy nedochází k výkyvům, tedy při trvalém využívání a aplikacích s předvídatelnou zátěží. Pokud je pro pracovní zátěž potřebná infrastruk tura s kontinuálním provozem 24 7 365, potom nemá příliš smysl využívat obchodní model průběžných plateb, prohlašuje a dodává, že dodavatelé služeb veřejného cloudu tak mají motivaci k poskytování množstevních slev, které zvýší konkurenceschopnost jejich nabídek řešení. Kromě toho nabízí veřejný cloud také další nepopiratelné výhody, jako je schopnost automatického obnovení po havárii bez nutnosti kupovat dvojnásobné množství infrastruktury privátního cloudu. Mitch Wainer, marketingový ředitel společnosti Digital Ocean, která je dodavatelem veřejného cloudu, uvádí, že ve výše zmíněné zprávě chybí aspekt odlišnosti mezi veřejnými a privátními cloudy. Rychlost a agilita veřejných cloudů uživatelům umožňují získat rychle servery pro své aplikace a také poskytují flexibilitu pro škálování oběma směry podle potřeby, popisuje. To dovoluje uživatelům platit jen za využívané prostředky a soustředit se na inovace a produktivitu bez starostí o infrastrukturu. Veřejný cloud však nenahrazuje pronájmy dato vých center a spravované služby. Poseyová cituje údaje IDC, které ukazují, že trh pronajímatelů datových center a spravovaných služeb představoval minulý rok 38 miliard dolarů a do roku 2017 se očekává nárůst na 57 miliard. Trh cloudu jako celek včetně SaaS, IaaS a PaaS měl v loňském roce velikost 47 miliard dolarů a podíl IaaS byl 12 miliard dolarů. Očekává se, že trh IaaS naroste do roku 2017 na 31 miliard dolarů, udává IDC. Předpokládá se impozantní vzestup segmentu IaaS, ale porostou také segmenty spravovaného hostingu a pronájmu datových center. Vyčíslete skutečné náklady na cloud computing DAVID LINTHICUM Zohledněte také výdaje za personál, protože jinak skryté a přehlížené náklady naruší rozpočet vašeho cloud computingu. Celkové náklady na vlastnictví, neboli TCO, se staly údajem, kterému chceme při využívání cloud computingu v podnicích rozumět nejvíce. Lépe řečeno, snažíme se určit náklady na využití veřejných a privátních cloudů v podniku v průběhu následujících tří až pěti let a hodnotu (pokud existuje), která se vrátí. Může se zdát, že je výpočet takového čísla snadný, ale v reálu jsou modely nákladů složité a stále se mění. Konečným výsledkem je nemilé překvapení, když pocho píme, co znamená pojem úplné náklady včetně výdajů, které jsme původně nezohlednili, včetně výkyvů pracovní zátěže a měnících se cen. Většina podniků nemá dostatečně přesnou představu a vypadá to, že pochopení podstaty TCO se zhoršuje. Podniky by měly integrovat náklady cloud computingu do svých modelů výdajů stejným způsobem, jako by to udělaly u telekomunikačních a dalších služeb tedy s proměnnou a pevnou složkou. Na rozdíl od uvedených služeb nemají organizace s cloudovými službami dostatek zkušeností, a proto nezohlední organizační náklady, náklady na bezpečnost, náklady na využití sítí, náklady na řízení cloudových služeb atd. a nakonec se dostanou mimo rozpočet. Jediným způsobem, jak to napravit, je nejprve se naučit, co se mění a co ne. Pochopit vliv využívání cloud computingu, a to včetně nákladů a přínosů. Náklady jsou oprávněné v případě, že existuje odpovídající přínos. Nezapomeňte sledovat vzorce využívání v průběhu času a začleňte tyto změny využívání do modelů nákladů, které odpovídajícím způsobem upravujte. V současné době je to nejlepší způsob řešení. VIII COMPUTERWORLD 1 2015