^W.^^^^^ nt%t %fm^ %tfmw ^#^ %^.^MW W

p "^^.^^^> > -*<.-.

v. 'é^^w^ é^fe^á ^^k^á ki»^ ^^ ^%^^ á^aaá jfe á l^i '< MKmc NiC ^w fr?ír fír^ ^of?ír^^ fík'fé^^^^ i^ís' MfiíL^,^^MáMjá'^&^lá^^ w -jim')^^ ^M >^' WK ^^ )^ j í^ )š^ ^M^ )šms ^^ )š^\ W^ )^ ^M> ^ ^^^ J^ í^ m) KM \i *^ \W^9i%tW %t^%^ m ^ f^^ir f(3^?cs ^^^ % ^ )sidic- \0í^ xp^ j^qž: >5v0i^ ^Q>^ xisž "^^K ^ží >*ci^ ^tifc: ^^ )M)š^)m.Mi^^É^ )M ^W.^^^^^ nt%t %fm^ %tfmw ^#^ %^.^MW W o Purchased for the LIBRARY of the W.W^í^ ;^é^ ^6^ flžc d^^ W W^^ lif* f^t %.. ;^o^ i?s UNIVERSITY OF TORONTO front the KATHLEEN MADILL BEQUEST w ^^ ^<S^ ^(^ -^^^" p ^ ^^^^ ^/^?0 K ^!^ %^ XÍ5??(i)x ^x ;<o^ /^í)^ ;íg^ ;^o^ >íu'^'..'^o^ /-^o^ ;<f]^ ^R ^K / ^ ti^ %^^ %t %^ ^f fi^w %t W.9fmymymmW.M 'Q n é)ms^m^á ^-á ^4 <*. ^á ^%> ^fe> J^^ áíte X^ ^"mw.m^ 9é^ %^% ^^ %^.W ^ ^(3^ ^i}f^ ^ ^ ^mmmmm^mm k% mmm> u?f )?(!K X6K MK ^m ym ym >w: mx ym yw. ^^^^ jíg ^Q^ ^^ ^^^ í: mk y^ y&>k ym^i^y(^ >cj?f ^cs^ ^ 7^ fí >^^x^ Hií XI

^ ^^)sí!)>^ é^k ^^ M^ )^ ^4 <m^ ^K ^K s<á^ áí^ ^^ #M c^ á ; ^m A W^. X0X 7J2K xír 3?21^ X K /"ÍK >?Í!K y!(^ XíR ^1 ktk X^«( )^K ^4 JK ^4 ^sídžs ^5^ ^M> ^á ^%> ^á ^^^^d^ ^^ <^4 á áfe: )s$k ^^ii MK )š^ ^IK )i'ii ^K WK Wi^ )^^ ^^ )^ )Š^ '^ >^y Wé Má M á ^MáM^M ^á MMWá *MW4Wá á^^^é ife^^á m.^^ w^fm ^^.%^W.9m WW.m^f^ %f ^ W ^x m. J. >#^^^^^?í^ ^'^ xí^ 5? W^.WW 9w. %^ %^ 9m ís5k )SÍ3«4 X^ )sm )^ ^kíli^ )#( ^K ^K Ml^ ^% >SK ám >5fe ^ ák 0á á% ^ "4 ^É Wá w. yi^.^ ^^ MM^. DX ifx ^4 >iík ^«K ^^. ^^i^ ;^ >^^ ^^x >í?^ ^^ '^á ^M ^á áte ^% ^^á Má á ^^sík ;s$4^ )^X ^áo^ )^ )sm ^^K ) K )^ X5K ;#<< XQ^^.^ ^ ^K Jfe ^^ ^ #^»f^mt^^^tmt^^(^^^^^^%^ fotiti ^islk )ím )S^ j^-, ^isk ^^ )^^ >51žC )sm )sífe: >í}i( j^ >^4 ^A ^á ^^ ^i^ t^%i ^ IK fox >L^ W^.^ W. y^w.%^?ix ^%x W. ^0? %f %t ^fív ^ ^4^ ^IM m^p^ ^é^%^%i» <#4 á^i:.«^^4 ^ é% éís JK^^ ^ ^ 5(^^^(5f^^ fp^'4^x ^^ '^i^wm^^^9^-^^^^~ ^.^ ^ > W. ^^fíí? ^f W. ^6^fm W(^m.^%t %^ W.^.^ > ^..^ ^? n^%^. ^m^ ^6f ^>^ 1^ %^ mt%f %w.%< %^W W ^ ^^^éf^ á^ X^^ ^^á ^^ ^%>^ Xíí^ /ÍA Jí^ á^ á^ ^^4 Jfe^ ^ *m fm ^ifi. %t^w %x ^ 5^x* ^-^^^^^ %^^ f^ ^s ^4 M< ^ x(?4 >im xiikc ^x^íí^^íž; )sc;<)ím ^itii^^isíž^mx^^is^á^fe ^^ž W fi^%^ W.W.W ^ %t%t W.W Wm< W. ^ík %9nt 9m*> kk '^K^á ^M^^ ^á ^ ^á^c^á ^4ál> J^& ^?^ á^ Wéá^á WMc "M 'm 9mww fi^ ^t m%f 9^M WW^^. ^íiif ;^f ^#; ^5

Jednání SNM MORAVSKÝCH v LETECH 1835-1848, S DODATKE/A AKT KORUNOVANÍCH Z LET 1791, 1792. 1836. Z PROTOKOLÚV A JINÝCH AKT SNMOVNÍCH SESTAVIL RUDOLF DVOÁK. lolá ^J (mji/y BRNÉ 1906. TISKEMÍ^MqIr. akciové knihtiskárny. NÁKLADEM /BATICE MORAVSKÉ'

Pedmluva. Zásady, jimiž jsem se ídil pfi I. díle Snm", zstaly mi i zde vodítkem. I v této knize jsou hlavním obsahem protokoly snmovní. Z Akt korunovaních, které jsou v archive zemském uloženy ve dvou obsáhlých fascikulích, pro obmezenost místa vybral jsem jen kusy nejdležitjší. Šlo mi pedevším o to, aby z nich vysvitl postup jednání stav moravských, jakým zpsobem se mají úastniti korunovace eské za císav a králv Leopolda II., Františka II. a Ferdinanda V. Pp. prof. Fr. Ry páko vi a dra. Frant. Suj ano vi optn dkuji, že se podjah namáhavé práce peísti rukopis a opraviti jej po stránce stilistické. V Brn, v ervnu 1906. Rudolf Dvoák.

z akt snémoviiich 1835-1848. 1. Protokol snmovni schze z 16. íjna 1835 za pedsednictví Aloisa hrabte JJgarte. Postulata tena a pijata s obvyklým dodatkem.^) Prelát kláštera sv. Tomáše Cyril Napp zvolen na dalších 6 let do zemského výboru za stav duchovenský. Brnnské kapitule na poízení nákladu na smutení slavnosti za píinou úmrtí císae Františka I. povolen stavovský píspvek 300 zl., jako bylo již za Marie Terezie, Josefa II. a Leopolda II. Poukázáno však na to, aby stavm pi takových slavnostech bylo vždy urité místo v lavicích vyhrazeno. 2. Direktorovi stavovské akademie v Olomouci, Vincenci hr. Vettrovi, jehož úad jest jen estný a bezplatný, na poizování kanceláských vydání po návrhu zemského výboru povolen roní píspvek fioo zl. konv. mny a pedloží se nejvyššímu schválení. 3. Povolen píspvek na umístní krajských úad 643 zl. 20 kr. konvenní mny a 10.911 zl. 3lV8 kr. vídeské mny. 4. Mužskému dobroinnému spolku brnnskému na r. 1836 pro stoupající drahotu povoleno k dosavadním 2000 zl. dalších 500 zl. a pedloží se nejvyššímu schválení. že 5. J. V. poznamenalo kabinetnim listem z 18. kvtna 1835, konání postulátních snm na Morav v íjnu jakožto píliš pozdní má v záptí, že vypisování dan za nejbližší správní rok. poínající 1. listopadem, musí se obyejn zahajovati již ped snmem, i táže se, zda by se tyto snmy nemohly díve konati. 1) Srv. Snm mor. díl I., str. 201 násl.

Zemský výbor navrhl konání snm v msíci kvtnu každého roku. a to z dvod: a) že berní ástka za listopad jakožto první msíc nového roku správního musí býti odvedena již v msíci íjnu naped zemským výbrím úadm, tedy b) vybírání se strany berních výbrí má se díti již v m- síci záí; c) jest také vymínno, že operáty o vybíráni berní mají do msíce záí vycházeti hotové, konen d) na spracování tchto operátv a na dodávání jich všemi úady až po úady berní výbrí dle výpotu útárny jest potebí asi 3 rasícv a 10 dní. S tímto mínním souhlasili stavové úpln a zmocnili zemský výbor, aby jejich jménem ustanovil druhou polovici msíce kvtna, ponvadž v první polovici se scházejí spolky na chov ovcí, koná se valná hromada hospodáské spolenosti i jiné hospodáské porady. 6. Smrtí Františka Xav. Dreschra uprázdnné místo stavovského dvorského agenta ve Vídni obsazeno novou volbou Josefa Sonnleithner a, c. k. dolnorakouského vládního rady a dvorního agenta. 7. Expeditorovi Brnner Stánd. Zeitung" Leopoldu Siedlerovi povolen na návrh a pímluvu zemského výboru osobní pídavek roních 100 zl. konvenní mince, a pedloží se na nejvyšší schválení; stavovskému koncipistovi Ignáci Mhlbeckovi remunerace za správní rok 1835 o 200 zl. z rozpotené summy 500 zl. 8. Císa František I, ustanovil, že brnnské bašty a kolišt mají býti zbaveny pedmt tam nepatících a vnovány spoleenské zábav jakožto veejné procházky. Avšak nezbytný a znaný náklad na to zavdal podnt, že vydáno bylo provolání ke všem obyvatelm Moravy a Slezska, aby na pisplo dobrovolnými dary, a tudy také stavové vyzváni moravsko-slezským zemským presidiem, zdah by na sady k okrášlení Brna nechth povoliti penžitý píspvek navždy, pak na zachovávání roní paušální obnos z domestikálního fondu. V návrhu zemského výboru uvedeny pedevším všechn} ohledy, na které již presidium zemské upozornilo, že totiž stavové povždy pi zakládání veejných, spoleenské zábav vnovaných

: míst, zejména pi Františkov a dílem i pi Lužánkách, pomáhali velkomysln a zabezpeili další trvání tchto podnik, mimo to pak že se naskytuje píležitost, vyplniti pání zesnulého, vele milovaného panovníka. Podle toho stavové se usnesh, a) na okrašlovací práce jednou provždy s výminkou nejvyššího schválení povoliti píspvek 3000 zl. konvenní mince, b) eo však se týe roního paušálu na zachování tchto sad, stavové míní, ponvadž píjem domestikálního fondu až do koneného nejvyššího zabezpeení náhrady za úbytek obou dchod dan nápojové jest stále ješt skrovný, tedy není záruky, že i pro budoucnost vybude vždy píspvek k tomuto šlechetnému úelu, že ješt není na ase, bráti na sebe trvalý závazek a že prozatím by bylo nejlépe, kdyby tato žádost byla rok co rok obnovována. Ponvadž ostatn stavové jsou pesvdeni, že domestikální fond ve svých píjmech nepoklesne tak, aby musil tuto podporu odmítnouti, uznali aby nemuseli rok co rok u J. V. žádati za propuštní njakého píspvku že by bylo vhodno, vyžádati si od J. V. zmocnní (jako jest tomu u dobroinného mužského spolku brnnského) na udržování tchto okrašlovacích sad roní paušální ástku, která by nepesahovala 1000 zl. konvenní mince, s výminkou, že domestikálni fond beze škody stavovského hospodáství a všech jemu píslušných systemisovaných závazk, bude tento výdaj moci hraditi. 9. Po smrti nejvyššího zemského písae Volfganga rytíe Mannera jmenován druhým c. k. snmovním komisaem písedící zemského výboru Jan rytí Welzenstein a bylo mu za tyto funkce za dv léta povoleno z kamerálního fondu 7G5 zl. 16 kr. konvenni mince. Ponvadž však rytí Welzenstein po ten as zastával místo nejvyššího písae zemského, tedy požádal za interkalare z domestikálního fondu o 918 zl. 20 kr. konvenní mince. Avšak c. k. dvorská kancelá žádala od nho piznání a) zdah a jaké výlohy ml ze zastupování nejvyššího zemského písae? b) jaký výtžek poskytovaly mu obvyklé knížeky snmovní? c) zdali tímto výtžkem nebyl odškodnn za výlohy pi zastupování nejvyššího písae zemského? 1*

; 4 Žadatel dokázal ad a) že požitek z domestikálniho fondu byl nejvyššímu písai zemskému vyplácen, bez ohledu na výdaje s tím spojené, že tedy takové po<lrobné vykazování jeho se týkati nemže ad b) že výtžek z knížeek snmovních jest nahodilý a že celkovou summu jeho nemže uriti; ad c) že mže pouze udati, že jeho funkce jako nejvyššího písae zemského byly spojeny s výdaji a že nco pijal ze knížeky snmovní. Ponvadž však nejvyšší úad tímto povrchním udáním se nespokojil a naléhal na podrobné vytení hoejších dotazník, jehož Welzenstein nemohl podati, podal tento prosbu snmu, aby mu stavové pomohli k dosažení tohoto interkalare 918 zl. 20 kr. I bylo u J. V. ádnou cestou zakroeno, že tento požitek pro nejvyššího písae zemského jest vydání rozpotené a rok co rok se vracející a že by stav nebylo dstojno, tžiti z nahodilé okolnosti, že žadatel nemže pesn podati žádaných doklad. 10. Ve snmovní schzi z 16. ijna 1833 stavové prohlásili, že chtjí na udržování brnnských Lužánek platiti pouze onen roní píspvek 300 zl., ku kterému se usnesením z 24. záí 1806 zavázali. Na to ohlášeno jim nejvyšším rozhodnutím J. V. z 4. ervna t. r. : Jest mou vli, aby brnnské Lužánky i na dále dle naízeni zesnulého císae Josefa II. a dle pozdjšího rozhodnuti, zachovány byly jako zábavné místo pro tamjší obecenstvo na veejný náklad, šetrn sice, ale beze škody úelu. Má tedy zstati pi nkdejším rozvržení udržovacího nákladu ^/g na kamerále a Vg ^^ moravský stavovský íond domestikální, i má se v dorozumní s dvorní komorou uiniti náležité opatení, že po dkladném prozkoumání rubrik výdajných i píjmových má býti uren potebný náklad na zachovávání Lužánek, zaznamenán nejpimenjší zpsob hospodaení a zárove ustanoveno, komu pro budoucnost má zde býti sven dozor. Vzhledem k budoucímu udržování a správ brnnských Lužánek, jež má nastati poátkem vojenského roku 1836, bylo královskému guberniu naízeno, aby spolenou komisí, do níž by se pibrali stavové, komorní správa, pohcejní editelství, brnnský magistrát a provinciální státní útárna, jak v píin potebného

roního nákladu, tak i zpsobu hospodaeni, dozoru atd, byl pedložen výsledek zvláštním dobrozdáním. Písedícímu zemského výboru, hrabti Františku Troyerovi, jmenovanému stavovským komisaem, dána byla instrukce, aby podal se strany stav návrh ku pevzetí Lužánek, ponvadž to jednak jeví se pimeným stavovskému dstojenství a oni bez toho již podobný ústav, totiž Františkov, spravují, jednak pistupuje také dležitá okolnost, že na Františkov již jest zahradník, jehož by se ásten v Lužánkách mohlo použiti, a tedy bží pouze o pomocníka, jehož plat jest uhrazen úroky z jistiny 3250 zl, vídeské mny, vnované kdysi od nejvyššího kanclée hrabte Antonína Bedicha Mitrovského. Proto navrhl zemský výbor, aby vzhledem k podmínkám, za kterých stavové by byh ochotni pevzíti správu Lužánek stavovský komisa hrab Troyer ve spolené komisi podal toto prohlášení: Ponvadž stavové a jejich orgán, zemský výbor, v osob J. E. pana zemského hejtmana ctí také náelníka c. k. zemského úadu, tedy také vrchní vedení záležitostí vyplývajících pro zemský výbor ze správy Lužánek má od nho jako zemského hejtmana vycházeti a editel, který by svým asem, po prevzetíschváleném od J, V., ml býti ze stav jmenován, mže v této vlastnosti pouze chefovi stavovské korporace býti podízen, bez poškození dozorího práva, píslušícího královskému guberniu." Tento návrh byl od stav jednosvorn pijat a dle toho bylo potebné zaízeno. H. Dekretem dvorské kanceláe z 24. záí 1827 vyzván zemský výbor, aby se vyjádil, zdali moravští stavové jsou ochotni, 6 moravským stavovským výbrím a 6 kontrolorm vzhledem k vážným okolnostem povoliti zvýšení platu z fondu domestikálního. Tato ochota byla vyslovena v sezení ze dne 19. íjna 1830, a) ponvadž se práce od roku 1808, kdy byl status upraven, více než zdvojnásobily, b) jest vtší manipulace s penzi a jsou rozliné valuty, Me snadno docházejí padlané listy výmnné a anticipaní, ímž roste nebezpeí a zodpovdnost, c) ztratili remuneraci z fondu dan nápojové a za vybírání dan tídní a osobní, ímž píjem jejich znan jest obmezen.

Ponvadž tedy komorní erár, který tmto úedníkm krajské pokladny znané rozmnožení prací a zodpovdnosti uvalil, mimo oekávání zamítl jejich prosbu za zvýšení platu, stavové jsou ochotni z domestikálního fondu vypláceti výbrím po 200 zl. konvenní mince a kontrolorm po 100 zl. jakožto pídavek roní, ale s výminkou, že toto zvýšení má teprve tehda nabýti platnosti, až stavm trvale bude zabezpeena náhrada za úbytek píjm z obou daní nápojových. Ponvadž však zemský výbor na to poukázal, že žadatelé již po 4 léta marn usilují o toto zlepšení, dále že domestikální fond mže hraditi ono zvýšení 1200 zl. pro výbrí a 600 zl. pro kontrolory, beze škody ostatních upravených závazk, byl zemský výbor zmocnn pevzíti ihned tento výdaj s výminkou nejvyššího schválení. 12. Již císaovna Marie Terezie poukázala na potebu, aby poddaní byli sproštni tžkého bemene ubytování vojska zizováním kasáren a založila v tomto úmyslu fond pro d- stojnické byty a kasárny (pod spoleným názvem zemského ubytovacího fondu Landesbequartierungsfond), k nmuž všechna msta i msteka i s pedmstími mla vyšeteným podílem pispívati a jehož úelem bylo zakupovati kasárny a obcím neb soukromníkm, kteí již vojenské kasárny neb jiné podobné budovy^) vystavli, pimený roní úrok vypláceti, budovy v dobrém stavu udržovati a vbec všech pebytkv a úspor užívati ku zizování kasáren pro pchotu a jízdu, aby netoliko msta a m- steka, nýbrž i venkov ml v tomto dobrodiní úastenství. Císa (dle dvorského dekretu z 21. ledna 1825) nejvyšším rozhodnutím zrušil zmínné píspvky na vojenské ubytování a naídil, aby od vojenského roku 1826 náklad na to hrazen byl z vojenského eráru. Jmní tohoto zemského ubytovacího fondu iní ve slosovacích starých obligacích, v jistinách aktivních: a) fond pro ubytování dstojník... 191.540 zl. b) fond kasárenský 143.015 zl. úhrnem.. 334.555 zl. c) nevybrané úroky od roku 1829 do konce íjna 1835. 40.872 zl ^) Nazvané ve zpráv této Quasikasernen". Pozn. vyd.

7 d) na hotovosti 2.471 zl. Akoliv o koneném užití tohoto fondu nejvyšší rozhodnutí teprve se oekává, pece dekretem dvorské kanceláe z 12. kvtna 1834 došlo zemského výboru naízení, aby všechny tyto jistiny a hotovosti odevzdal brnnské provinciální komorní pokladn. Zemský výbor se domníval, že jest mu naped vyžádati si mínní stavv a jim celý stav vcí uvésti na vdomost. I bylo pedevším hstinn dokázáno, že, je-li e o restituci úspor, tuto spíše mohou oni reklamovati, kteí píspvkem jsou povinni, ježto ani komorní ani vojenský erár nemže na n míti platného právního nároku. Dále bylo od roku 1819, kdy píjmy zemského ubytovacího fondu již nestaily a nezbývalo než jeho aktivní obligace prodávati, vzato z tak zvaného Schlafkreutzer fondu" 126.487 zl. 3Y2 kr. vídeské mince, z ehož úroky 86.236 zl. 23 V4 kr. vídeské mince, dohromady..... 212.723 zl. 26^/4 kr., což jest nepopíratelným požadavkem Schlafkreutzerfondu'\ Mla by se tedy zbývající ástka 121.831 zl. 33 V4 kr. rozdliti mstm a m- stekm, jež kdysi píspvkem byly povinny, což však není radno, ponvadž dle rozpotu pipadlo by na hlavní msto Brno jakožto nejvtší a nejznanjší jen 6560 zl. 3 kr. a na ostatní jen zcela nepatrné summy, ímž by toto znané jmní bylo úpln roztíštno a jednotlivému poplatníku by se pranic nepomohlo, nehled k okolnosti, že pro asté zmny majetku by se dostalo do cizích rukou. I lze spíše tímto majetkem dosáhnouti cíle mnohem ušlechtilejšího, který by ml pro zemi dalekosáhlé následky. Jak již podoteno, jsou pebytky ureny na nakupování a zizování kasáren pro pchotu i jízdu. Ve vtších mstech jest již^ mnohostrann o ubytování pchoty v kasárnách postaráno, ale k úlev rolníkov ješt se nic nestalo na prospch kasáren jizdeckých. V tom záleží nejhorší tíse, ježto majetkové síly rolník vždy dodateným ubytováním se vyerpávají a celé obce tém na mizinu se uvádjí, pi emž jest ten nepomr, že jednotlivé osady tomuto bemenu tém podléhají a tímto závazkem pravá cena jejich majetku znan se snižuje, kdežto obce sousední jsou od nho osvobozeny. Také nelze v oddlení jízdy, rozloženém porznu v nkolika obcích zachovati vojenskou káze a poádek tou mrou, jako v kasárn.

s Také dlužno uvážiti, že lze ihned voln naložiti s úroky, do konce íjna 1835 nevybranými, v summ., 40.872 zl. v. ra. a s hotovostí pokladní v summ 2.471 vl. v. m. a také jistiny zemského fondu ubytovacího, budou-li jednou všechny slosovány, poskytnou roních úrok.. 13.624 zl. k. m. a se I prosí stavové, aby J. V. svolilo, I. aby jistiny tohoto zemského ubytovacího fondu i s úroky zbytkem pokladní hotovosti byly ponechány stavm jakožto stálý fond se závazkem, že z nho ponenáhlu zídí pro jízdné pluky, na Morav ustanovené, v uritých ubytovacích okresích potebné kasárny a tyto v dobrém stavu budou udržovati. II. aby další podmínky tohoto zízení byly spolenou komisí projednány od moravsko-slezského gubernia, c. k. generálního velitelství o od stavv. 13. O koupi neb stavb stavovského domu zemského v Brn. Již dávno se pociuje, jak obmezen jsou umístny stavovské úady v c. k. dom dikasteriálním. Avšak od pevzetí provisoria dan pozemkové, jimž se práce tak velice rozmnožily a pro které zvlášt u zemské útái'ny etnjšího úednictva jest potebí, stupovala se nesnáz do té míry, že nyní místnosti naprosto nepostaují poteb služební. Zemský výbor uznal za nutné tento stav vcí pednésti stavm. Stavové nemají ani ohnvzdorného archivu, nejdležitjší, ano nenahraditelná akta jsou z nouze umístna ve vlhkých sklepích, kdež patrn ztyí a a za krátko budou neupotebitelnými ; stavovská registratura mže sotva pojati bžná akta, u zemské hlavní pokladny není spojení s likvidaturou, kterého je pece tak nutn potebí, u zemské útárny pak není ani již dosti místa, aby jen stoly pracujících osob byly umístny. Pro konceptní úednictvo není kanceláe, a pro písedící výboru není již nejmenšího místeka, kde by nahlíželi v pedbžná akta anebo mezi sebou o potebné se dorozumívali ; konen od pevzetí provisoria dan pozemkové nastala poteba, na úkor pravidelného úedního jednání, najati v dom soukromém, od úadu velmi vzdáleném, místnosti pro obsáhlá akta, kde není ani jistoty proti nebezpeí ohn a všeliká pehhdka jest úpln nemožnou. Ponvadž stavové mají v Brn zemský dm zcela vlastním nákladem vystavný, který roku 1784 z naízení císae Josefa II.

: 9 penechán byl navrhl zemský výbor k zatímnému užívání vojenské oekonomické komisi, a) ponvadž státní správa tohoto domu, jehož k jiným úelm potebuje, tak honem nevydá, budiž stavm za ztrátu tohoto požitku z komorního eráru vyplácena roní úroková náhrada, za kterou by pak si mohli potebné místnosti najati; b) starý zemský dm, který stavbou i opravami od r. 1705 vyžádal si již nákladu 162.820 zl. 17 kr., budiž státu postoupen za mírnou cenu 65.000 zl, konvenní mince a stavm bezplatn pficeno pimené místo stavební, kde by nejen nový dm zídili, nýbrž i moravsko-slezský královský zemský soud, který vzhledem k potebným místnostem i s úady pomocnými rovnž jest ve stavu nuzném, za laciný nájem pijali a zcela vhodn umístili. Tyto návrhy potkaly se i u dvorní kanceláe i u dvorské komory s neúspchem. Ponvadž pomoc jest nezbytná, stavové navrhli opatení, které nikterak neobmezuje jejich právního nároku na starý zemský dm, na druhé stran však, teba s velikou obtí, na vždy vypomže tomuto nedostatku a zárove stavm i jejich potomkm založí trvalý památník. I. Stavové prohlašují J. Vu., že dle nejvyššího rozhodnutí z 22. dubna 1791 vyhrazují si zabezpeené jim právo vlastnické, po pípad náhradu v píin starého stavovského domu zemského, jenž byl penechán c. k. vojenské oekonomické komisi k zatímnímu užívání, a že si nedají vzíti, aby je ješt zvlášt se vším drazem provedli, nicmén II. že si vyprošují od J. V. povolení, aby na vlastní útraty (které budou doloženy) koupili si neb nov vystavli vlastní dm. Ponvadž však se má všem nesnázím v umístní stavovských úad vypomoci, má k tomuto povoleni býti výslovn dodáno, že stavové nikdy a žádným zpsobem nemohou a nesmjí k tomu býti pidržováni, aby do svého domu pijímali jiný jakýkoli zempanský úad anebo místnosti odstupovali, nýbrž že tento dm pro všechny asy zstane jim jako neobmezený a nedotknutelný majetek vyhrazen. K úhrad jsou: elokované kapitály reservní pokladny... 90.000 zl. k. m., hotovost... 51.287 zl.

- 10 a 50.000 vídeské mince t j 20.000 zl. k. m. zálohy k úprav Dyje, jež plynou do pokladny reparticemi 60.000 zl. úhrnem... 221.287 zl. k. m. Z toho koup nebo staa'ba stavovského domu by vyžadovala asi 150.000 zl, z oné plynoucí summy pak 60.000 zl. a ukládáním pimené ásti roních bžných domestikálních pebytk (jež se odhadují asi na 30.000 zl. konvenní mince), by se utvoil umoovací fond k ponenáhlé úhrad zmínné výdajné jistiny. Jakmile dojde nejvyššího schválení, bude nejnaléhavjší starostí zemského výboru, aby zahájil potebná jednáni a podal pimené návrhy. 14. Stížnost v píin provozování práva p ropinaní ho. Na konci schze shromáždní stavové projevih pání, aby pro budoucnost o všech pedmtech ve snme projednaných a usnesených, o kterých se zavádí nové šetení anebo o nichž se vyžaduje nejvyššího rozhodnutí, v nejbližším sezení se výsledek oznámil a požádali zemského hejtmana, aby je o tom zpravil, naež tento dal ujištní, že se tomuto páni vyhoví. Ostatn na poátku sezení všem lenm se doruuje seznam všech pedmt, týkajících se dílem poádku jednacího. dílem vzatých prost na vdomost. Jsou to zejména: 1. Nejvyšší rozhodnutí z 29. listopadu 1834 o jmenováni horno-rakouského vládního presidenta Aloisa hrabte Ugarte guvernérem moravsko-slezským a zemským hejtmanem moravským. 2. Nejvyšší rozhodnutí z 11. hstopadu 1834: kníže Golloredo- Mannsfeld jmenován prvním nejvyšším hofmistrem a hrab Petr Gos nejvyšším maršálkem. 3. Nejvyšším rozhodnutím z 28. listopadu 1834 povoluje se píspvek dobroinnému spolku mimo dosavadních K 2000 ješt 500 zl. vídeské mince. 4. Nejvyšším rozhodnutím z 12. ledna 1835 potvrzuje se volba Jana rytíe Welzensteina, Ferdinanda rytíe Linharta a brnnského purkmistra Jana Ritschla za písedící zemského výboru. 5. Nejvyšším rozhodnutím z 9. února 1835 povoluje se žádané od stav ^) vydáni úplných kopií katastrálních map a par- ') Usnesením snmovním z 16. íjna 1834.

: 11 celaních protokolv až do úplného jich dohotoveni. Poznamenává se, že jest stavm volno v jednotlivých pípadech, kde tito poti^ebuji vysvtlení k úednímu jednáni, skrze zemský úad nahlédnouti do operát v archivu uložených anebo si odtud výpisy poizovati. 6. Nejvyšší rozhodnutí z 8. dubna 1835, jímž císa Ferdinand I. vzal si za heslo slova Recta tueri". 7. Nejvyšší rozhodnuti z 4. ervna 1835, že jest vlí J. V., aby brnnské Lužánky i nadále, dle naízeni císae Josefa II. byly obveselujícím místem pro zdejší obecenstvo na veejné útraty a má tedy zstati pi dosavadním rozvrženi nákladu Vg ^^ kamerale a % ^^ moravský fond domestikální. 8. Nejvyšší rozhodnutí z 20. ervna 1835 na prosbu moravských stavv, aby k rozkouskování poddanských pozemk byl podmínkou oznaen bezprostední souhlas vrchnostenský Ponvadž vyhovním této žádosti moravských stav otáslo by se základy veškeré politické správní soustavy a ostatn každému pánu jest volno, aby v píin zastoupeni vrchnostenských zájm své úedníky pimen pouil, je v jejich jednání vázal a kdyby proti instrukci jednali, je ze služby propustil: nemže se této prosb vyhovti." 2. Protokol o mimoádné schzi snmovní s 2. a 3. kvtna 1836 za pedsednictví Aloisa hrahte Ugarte. Do snmu na svou žádost byl uveden hrab St. Genois, majitel Paskova, Hradišt a nkolika jiných moravských panství. Potom jednáno o vypravení deputace moravských stav ku korunování a ddinému holdování císae Ferdinanda v Praze. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. ledna položeno ddiné holdováni a korunováni v Praze do první polovice zái t. r. Moravští stavové mají zvoliti deputaci, která se má do Prahy odebrati, aby tam složila slavnostní holdovaci písahu. Tato zpráva naplnila stavy nejvroucnjší radosti. Ubezpeeni nezlomné vrnosti, nejuctivjší dtinné píchylnosti k milovanému mocnái i k jeho jasnému domu, bezpodmínené poslušnosti a neúnavné horlivosti,

: : H aby pi každé píležitosti naznaeným nejvroucnjším páním dle sil vyhovli: to byl výraz jejich istého smýšlení pravé obanské vrnosti, kterou tato zem odjakživa osvdovala. Pikroeno k volb a od shromáždných 37 votant, vtšinou byli zvoleni ze stavu duchovního : Jan Baptist Peteany, rytí Steinberk, 17 hlasy, Gyrill Frant. Napp, prelát kláštera u sv. Tomáše na Starém Brn, 26 hlasy. ze stavu panského : Jeho Excellence František hrab Žerotín, 29 hlasy, Josef hrab Schaafgotsche, ze stavu rytíského : Antonín rytí Tersch, 18 hlasy, Jan rytí Paburg, 30 hlasy, 24 hlasy, ze stavu mšanského : purkmistrové : olomoucký 31 hlasy a brnnský 36 hlasy. Stavové potom vznesli na zemského hejtmana prosbu a) aby doprovodil ke stupm trnu ubezpeeni jejich nezlomné vrnosti a píchylnosti, b) vymohl potvrzení této volby deputovaných, c) aby pi každé píležitosti vyslovoval velé pání vrn nejposlušnjších stavv, aby J. V. za píležitosti této cesty do Prahy oblažil také zemi moravskou a msto Brno svou nejvyšší pítomností, d) ponvadž vrn osvdené zemi moravské také tentokráte nedostane se vysokého štstí, aby mohla svou holdovací písahu ve svém hlavním mst složiti, nech se od J. V. vymže nejmilostivjší zajištní, že vrn nejposlušnjším stavm se pro tentokráte obnovuje ve vysokých dvorních dekretech z 1. ervence 1791 a z 11. ervence 1792 vyslovené uznání o zachování jejich ádn nabytých výsad a že zvlášt zárove se má naíditi, aby ku píštímu úplnému odstranní všelikých obav o neodvislost vi stavm eským, stavové moravští smli složiti holdovací písahu oddlen hned po eských na vyzvání svého zemského hejtmana a aby mli pednost ped stavy slezskými. Také byl zemský hejtman a snmovní direktor požádán, aby vhodným zpsobem v tchto vcech v}^mohl souhlas dvorské kanceláe: I. Píspvek pro deputovné z fondu domestikálního.

13 Akoliv roku 1791 za píležitosti korunovaních slavnosti císae Leopolda II. povoleno bylo dekretem dvorské kanceláe pro zemského hejtmana 6000 zl. k. m. pro deputované duchovního stavu po 2330 zl 4660 zl.,, 6000 zl. panského 3000 zl., rytíského 4660 zl.,, 2330 zl., mšanského 670 zl. 1340 zl., dohromady 22660 zl. k. m., pece vzhledem k tomu, že, dle doslechu, ony slavnostní jízdy nebudou se v nejvtším lesku konati, a na druhé stran domestikální fond dle pedloženého výkazu bžné výdaje dobe mže hraditi, byl uinn návrh, aby vedle nároku na náhradu cestovného sem i tam na ádné z útování, byl pro potebné opateni z domestikálního fondu vyplacen paušál, a to: pro zemského hejtmana 5000 zl. k. m., pro deputované duchovního stavu po 1500 zl,.. 3000 zl. panského 2000 zl... 4000 zl. rytíského 1500 zl... 3000 zl. mšanského 500 zl... 1000 zl. Avšak stavové musili by výslovn poznamenati, že tento návrh iní se jen v tom pípad, nebudou-li se pi slavnostním korunovacím aktu konati jízdy stavu panského o 6 koních, duchovenského a rytíského stavu o 4 koních; kdyby však tomu tak bylo, musilo by nejnaléhavji na tom setrvati, aby tytéž ástky které povoleny byly roku 1791 úhrnem 22.660 zl. konvenni mince také tentokráte byly zachovány, ježto nastala vtší drahota všech požadavkv od roku 1791. Tato okolnost a beztoho velmi mírné stanovení paušálu, kdyby ony jízdy se nekonaly, iní dále nezbytn dležitýjn pedstaviti nejvyšším úadm co nejdtklivji, aby aspo tyto položky neztenené byly povoleny, ježto by jinak prost nebylo možno, zachovati dstojnou representaci zem moravské pi tak slavné píležitosti a ujiti kompromitování, jež by moravských stav, vynikajících tak vrným smýšlením, musilo se neobyejn bolestn dotknouti. Pro mnohonásobnou službu, kterou taková deputace vyžaduje, jest teba, aby ji provázel stavovský sekretá i budtež mu vedle normálních diet povoleny výdaje na cestu a ubytováni, jakož i na všechny ve služb bžné útraty, které budtež potom náležit zútovány.

14 II. Bezplatný byt pro deputaci moravských stav v Praze. Po této stránce dlužno se tak zachovati, jako roku 1791 a v píin bezplatného poskytnuti pisteší pro stavovskou deputaci i se služebnictvem, pak pidlení potebných stáji a i s kolnami, nech zemský hejtman laskav vhodným zpsobem psobí k tomu, aby první podnt dán byl od presidia dvorské kanceláe tak, aby nejvyšší zemský purkrabí eský dostal vyšší pokyn a vyšetil tyto bezplatné byty a pak o bližších podrobnostech se dorozuml písemn s moravským zemským hejtmanem. III. Ponvadž se moravští stavové kojí oprávnnou nadjí, že JJ. VV. oblaži svou návštvou vrnou zemi moravskou a njaký as v Brn pobudou, byly by jak slavnostní pijetí na zemských hranicích, slavnosti za pobytu, tak i prvod pi nejvyšším odjezdu s výdaji nevyhnuteln spojeny, naež se již nyní pi dob ponenáhlu se blížící musí pomýšleti. Zmínný výkaz pokladní hotovosti fondu domestikálniho podává uspokojivé pesvdení, že pibližn navržený paušální obnos 12.500 zl. konvenní mince snadno bude moci býti uhrazen; k tomu se druží podstatný ohled, že první objevení se vele milovaného zempána v zemi dlužno dstojným zpsobem oslaviti, tyto útraty však u pirovnání s onmi, které by se sbhly, kdyby holdování mlo se konati v Brn, jeví se velmi nepatrnými. Nech se tedy zemský hejtman a snmovní direktor u nejvyššího úadu pimluví, aby zmínná summa 12.000 zl. se smla prozatím z domestikálniho fondu vylouiti a v patrnosti zachovati. Jaké slavnosti za nejvyššího pobytu by se mly konati, aby JJ. VV. pobyt v Brn se co možná zpíjemnil, budiž ponecháno uznání a moudrému vedení zemského hejtmana ; nech se toliko prozatím stanoví, aby JJ. VV. od zvlášt k tomu volené deputace pi nejvyšším píchodu na zemských hranicích byla slavnostn pijata a rovnž pi odjezdu až tam doprovozena; zmínným deputovaným by píslušelo právo náhrady diet a cestovného. Konen bylo ješt ureno, že deputaci zvolené k slavnostnímu korunovanímu a holdovacímu aktu v Praze má se naíditi, aby o tomto pro budoucnost dležitém výkonu, jakož i o všech ostatních událostech, slavnostech a šetených obadnostech vedla