Mezidruhové vztahy. Michal Hejcman

Mezidruhové vztahy Michal Hejcman

Mezidruhové vztahy Organismy žijící v prostoru vstupují spolu do vzájemných interakcí Interakce mohou být přímým kontaktem nebo prostřednictvím nějakého zdroje Síť mezidruhových vztahů ve společenstvu je výsledkem dlouhého společného vývoje na úrovni ekologického, ale i evolučního času společná koevoluce Jsou jedním z mechanismů vzniku nových adaptací Ve vývojově ustáleném společenstvu převažují pozitivní vztahy mezi organismy, často je naruší introdukce nového organismu

Neutralismus Organismy mají možnost vzájemné interakce, ale nijak se zjevně neovlivňují Z hlediska studia je neutralismus málo zajímavý, nevede k adaptaci

Konkurence V anglické literatuře je používán termín kompetice (competition) Je vztah, v němž se populace dvou nebo více druhů (jedinců) vzájemně negativně ovlivňujíčerpáním stejných zdrojů Setkáme se s ní všude tam, kde se jedinci různých druhů střetávají a mají stejné požadavky na světlo, vodu, potravu, úkryty, hnízdní dutiny aj.

Konkurence Exploatační jedinec využívá nějaký zdroj pro sebe a nezbývá již na jiný organismus, jedinci vstupují do kompetice nepřímo Interferenční v souboji o zdroj dochází k přímým fyzickým střetům

Konkurence Sílu konkurence mezi dvěmi druhy určuje to, do jaké míry se překrývají jejich ekologické niky (potravní, prostorové, časové) Sílu určuje také dostupnost čerpaných zdrojů

Příklady Čáp černý a čáp bílý si potravně nekonkurují, protože mají odlišné potravní niky (č. bílý synantropní, loví drobné obratlovce a hmyz v otevřené krajině, č. černý lesní, loví převážně vodní živočichy) Potravní nika poštolky a lasice se překrývá, přesto je konkurence nízká nika se nepřekrývá časově ani prostorově Při absenci konkurence druh může osídlit převážnou část fundamentální niky

Crossopteryx febrifuga Okamžitá informace o druhovém spektru potravy a některých prvcích chování rozlišení antilop na okusovače a spásače

Příklad asymetrické konkurence: Trifolium subterraneum a Chondrilla juncea

Typha angustifolia a T. latifolia

Realizovatelná nika Často značně menší než nika základní vlivem konkurenčních vztahů v ekosystému Kompetice býváčasto asymetrická do interakce vstupuje silnější a slabší konkurent Často silnější jedinec zůstane kompeticí nedotčen (hraničí až s amenzalismem)

Krysa x potkan

Příklady asymetrické konkurence Velká severoamerická veverka popelavá dnes v Britanii vytlačuje původní veverku obecnou Větší a žravější rak bahenní vytlačuje raka říčního se stejnými potravními nároky, ale slabší konkurenční schopností Plecentální savci dovezení do Austrálie vytlačují původní vačnatce

Konkurenční vyloučení Výsledkem asymetrické konkurence může být úplné vyloučení druhu z ekosystému Často v homogenním prostředí, kdy se slabší druh nemůže uchýlit k jinému zdroji nebo na okraj niky Dlouhodobá koexistence konkurujících si druhů může vést k úplnému oddělení nik Severoamerické sýkory jsou vždy maximálně dvě pohromadě, zatímco v Evropě jich může být až pět. Rozdíl je vysvětlován tím, že se evropské druhy nacházejí v pokročilejším stádiu vývoje a tudíž jsou rozdíly mezi druhy větší

Amenzalizmus Antagonistický vztah v němž je slabší druh (amenzál) negativně ovlivněn druhem silnějším (inhibitorem). Inhibitor není vzájemným vztahem nijak dotčen. Inhibitor ovlivňuje: růst, rozmnožování, apod. U rostlin inhibitor produkuje do prostředí odpadní látky (fenoly, terpeny), které negativně ovlivňují slabší druhy Alelopatie Alelopatie běžná u mikroorganismů (bakterie, sinice, houby), princip využívání antibiotik Penicillium notatum vřeckovýtrusá houba produkující odpadní látku penicilín inhibující růst bakterií Aspergilus flavus aflatoxiny poškozující játra konzumentů Fytoncidy produkty metabolismu vyšších rostlin s negativním vlivem na jiné druhy. Přirozené pesticidy.

Predace Kořistník (predátor) napadá svou kořist za účelem obživy. Predace snižuje vnitrodruhovou konkurenci přeživší jedinci mají lepší podmínky Kořist většinou není náhodným výběrem z populace Kořist je buď usmrcena a nebo je zkonzumována jen jejíčást bez letálních důsledků

Rozdělení predátorů Dělíme podle taxonomické příslušnosti jejich kořisti Karnivoři živí se živočichy Herbivoři konzumují rostliny Omnivoři žerou obojí

Predátoři podle spektra potravy Monofágní využívají jeden typ potravy (potravní specialista) Oligofágní využívají více zdrojů potravy Polyfágní mají široké potravní spektrum (potravní generalista) Potravní oportunista je polyfág, který upřednostňuje momentálně nejsnadněji dostupnou potravu

Predátoři podle ekosystémového hlediska Praví predátoři kořist zabíjejí ihned,v průběhu života napadají více jedinců kořisti (šelmy, draví ptáci, semenožravý hlodavci, sovy, střevlíci, masožravé rostliny atd.) Spásači (pasoucí se predátoři) predátoři konzumující mnoho jedinců kořisti, konzumují vždy jen část kořisti, která po predaci většinou regeneruje (herbivoři, krevsající pijavice, krevsající dvoukřídlý hmyz)

Predátoři podle ekosystémového hlediska Paraziti spotřebovávají jen část kořisti, jejich přítomnost nemá obvykle letální účinek, jeden parazit napadá během života jednoho (někdy několik) jedinců hostitele, parazit je menší než hostitel, zato však je jeho populace početnější, často vysoká natalita a složité vývojové cykly s mezihostitely (ploštěnci: tasemnice, motolice jaterní, hlístice: roupy, dále klíšťata Parazitismus je obvyklý způsob výživy u virů, hub a bakterií, parazité jsou i některé vyšší rostliny (holoparaziti - podbílek šupinatý, zárazy, kokotice, hemiparaziti jmelí, ochmet

Hyperparazitismus Parazit je hostitel jiného parazita Bylo zjištěno u různých prvoků, ploštěnců, hlístů, blanokřídlých atd.

Rozdělení parazitů Ektoparazité endoparazité Fakultativní příležitostné (např. pijavky), obligatorní hostitel je vždy nezbytný Mikroparazité množí se přímo v tělech hostitelů, hostitele napadají přímo nebo prostřednictvím přenašečů (vektorů) Makroparazité rostou v tělech hostitelů, při rozmnožování produkují infekční stádia napadající nové hostitele buď přímo nebo prostřednictvím vektorů

Parazitoidi Druhy, které žijí v dospělosti neparaziticky Samice klade vajíčka do živých jedinců jiných druhů (hlavně hmyzu) v nichž jejich larvy parazitují během dospívání Příklad: blanokřídlý hmyz lumkovití, lumčíkovití, chalcidky, vejřitky Odhaduje se, že tvoří až 25% světové biodiverzity

Protokooperace Sdružování různých druhů při hledání potravy, odpočinku nebo rozmnožování Sdružování je prospěšné pro všechny zúčastněné avšak je nezávazné a může být kdykoli přerušeno Společné hnízdění různých druhů ptáků (ptačí bazary s alkouny, racky a papuchalky na pobřežních útesech) Vytváření smíšených zimních hejn (např. sýkory se šoupálky, strakapoudy a králíčky), obrana proti predátorům a předávání informací o aktuální potravní nabídce

Mutualismus (symbióza) Jedinci populací dvou zúčastněných druhů rostou, přežívají, anebo se reprodukují lépe než kdyby žili odděleně. Vztah je daleko těsnější než v případě protokooperace, tento vztah je zcela nezbytný pro existenci obou druhů Profit za soužití je vyšší než cena za něj placená

Příklady mutualismu Hlízkové bakterie na kořenech bobovitých rostlin Mykorhiza Spolupráce medojeda a medozvěstky při vyhledávání a vybírání včelích hnízd Opylovací mutualismus hmyz a rostlina Mutualismus trávicí soustavy u přežvýkavců Mutualismus řas a hub - lišejníky

Komenzalismus Komenzál je druh, který má ze soužití s jiným organismem prospěch aniž by jej přitom jakkoli ovlivňoval Výskyt hyen a šakalů v blízkosti lvích smeček Sběr larev hmyzu červenkou na půdě rozryté prasetem divokým Ryby rodu Nomeus se zdržují mezi žahavými vlákny mořských sasanek Epifitické rostliny strom nijak neovlivňují