Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ BEZU ČERNÉHO (SAMBUCUS NIGRA L.) Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Stanislav Boček, Ph.D. Vypracovala Ludmila Štefková Lednice 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Pěstování a využití bezu černého (Sambucus nigra L.) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne. Ludmila Štefková
Poděkování Děkuji především vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph.D. za pochopení, cenné rady, podněty a připomínky.
Obsah 1. ÚVOD... 7 2. CÍL PRÁCE... 8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3.1 Botanická charakteristika bezu černého (Sambucus nigra L.)... 9 3.1.1 Systematické zařazení... 9 3.1.2 Botanické znaky... 10 3.1.3 Stanoviště... 10 3.2 Příbuzné druhy rodu Sambucus... 11 3.2.1 Bez červený (Sambucus racemosa L.)... 11 3.2.2 Bez chebdí (Sambucus ebulus L.)... 11 3.3 Pěstování bezu černého... 13 3.3.1 Rozmnožování bezu černého... 13 3. 3. 2 Velkovýrobní technologie pěstování... 14 3.3.3 Ošetření porostu... 15 3.4 Sortiment odrůd... 17 3. 5 Obsahové látky... 19 3.5.1 Popis hlavních obsahových látek... 20 3.6 Účinky květní a plodové drogy... 22 3.7 Využití a úprava jednotlivých částí rostliny bezu... 23 3.7.1 Úprava květu... 23 3.7.2 Úprava plodů... 24 3.7.3 Úprava ostatních částí... 25 3.8 Bez v mytologii a lidových zvycích... 26 4. MATERIÁL A METODY... 27 4.1 Hodnocené výrobky... 27 4.2 Analýza obsahu vitaminu C... 28 4.3 Příprava vzorků - nálevů... 29 5. VÝSLEDKY... 30 6. DISKUZE... 31 7. ZÁVĚR... 32 8. Souhrn a Resume... 33 4
8.1 Souhrn... 33 8.2 Resume... 33 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 34 10. PŘÍLOHY... 40 5
Seznam tabulek Tabulka 1: Nutriční hodnota bezu černého (Sambucus nigra L.) Tabulka 2: Obsah vitaminu C v 250 ml nálevu Tabulka 3: Obsah vitaminu C v litru nálevu Tabulka I: Vzorky výrobků: nápojový koncentrát Tabulka II: Ostatní dostupné výrobky Tabulka III: Výběr výrobků z bezu černého ze zahraničí Seznam obrázků Obrázek 1: Květ bezu černého (Sambucus nigra) Obrázek 2: Plod bezu černého (Sambucus nigra) Obrázek 3: Bez červený (Sambucus racemosa) Obrázek 4: Květ bezu chebdí (Sambucus ebulus) Obrázek 5: Plod bezu chebdí (Sambucus ebulus) Obrázek 6: Přístroj RQflex plus Obrázek 7: Testovací nálev a Reflectoquant - Ascorbic Acid Test 6
1. ÚVOD Bez černý se jako potravina i jako zdroj léčivých látek používá odpradávna. Bez byl jedním z posvátných stromů Keltů. Léčivou sílu bezu znali Řekové i Římané (CONWAY, 2005). V dnešní době prožíváme návrat k přírodě a původním druhům, které jsou bohaté na vitamíny a mají zajímavé senzorické vlastnosti. Rostlina bezu černého roste divoce ve volné přírodě. Lidé ji pěstují na zahradách jako užitkovou, ale existují také okrasné kultivary. Je tedy pěstována jako dekorační. V posledních letech se začíná pěstovat také jako rostlina kulturní. Bez černý je méně používaný druh. Výzkumy v posledních letech ukazují jeho možnosti pěstování i v ČR. Může se pro nás stát perspektivní plodinou. V sousedních státech, především Rakousku, se pěstuje běžně v plantážových výsadbách. Má vysoký ekologický význam, protože porosty černého bezu zachycují výfukové plyny a prach (GRAU et al., 1996). Bez poskytuje útočiště při hnízdění a slouží jako zdroj potravy ptactva. Výskyt mšic na květech podporuje funkční biodiverzitu. Nektar z květů je zdrojem potravy pro hmyz. Je to cenná medonosná rostlina. Díky jeho nízkým nárokům a vysoké odolnosti je vhodný jako krycí dřevina. Četné lidové označení keře a plodů obohacuje český jazyk. Jelikož je bez rostlina známá od nepaměti, vzniklo o něm mnoho legend, pověr a pořekadel. 7
2. CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je vypracovat přehled pěstování bezu černého jako zahradnické plodiny. Popsat technologie pěstování a současný sortiment odrůd. Zaměřit se na obsahové látky plodů, případně jiných částí rostliny, které se využívají v potravinářství a farmacii. Dále provést průzkum trhu a vypracovat přehled výrobků dostupných v ČR a v zahraničí. U vybraných výrobků provést analýzu obsahu vitamínu C. Na základě studia odborné literatury doporučit vhodné odrůdy a způsob pěstování bezu černého v podmínkách ČR. 8
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Botanická charakteristika bezu černého (Sambucus nigra L.) Rod Sambucus L. zahrnuje asi 40 druhů rozšířených v mírném pásu obou polokoulí, kromě Afriky. Ekonomicky významnější druhy jsou Sambucus nigra L., bez černý; Sambucus racemosa L., bez červený; Sambucus ebulus L., bez chebdí; Sambucus canadensis L., bez kanadský; Sambucus peruviana Kunth, bez peruánský;sambucus caerulea Raf., bez namodralý. První tři druhy jsou součástí naší flóry (JAHODÁŘ, 2010). CUNNINGHAM (1994) uvádí tyto lidové názvy: baza, bazičky, bez domácí, bez psí, bezinky, bezoví, bzí, bzina, habzina, habžina, hulák, hulár, chabza, chebz, kobzina, kozíček, smradinka, smradlavka, zebzový květ. V anglickém jazyce se používají tyto názvy: Elder, black elderberry, common elder. 3.1.1 Systematické zařazení Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: štětkotvaré (Dipsacales) Čeleď: bezovité (Sambucaeae), dříve Caprifoliaceae (zimolezovité) Rod: bez (Sambucus) Druh: bez černý (Sambucus nigra L.) (SLAVÍK, CHRTEK, TOMŠOVIC, 1997) 9
3.1.2 Botanické znaky Bez černý může růst jako keř nebo strom dle stanoviště a klimatických podmínek. Výška 3-7 m. V ideálních podmínkách až 10 m (CONWAY, 2005). Větve jsou převislé, koruna řídce olistěná. Roste poměrně rychle. Borka je bradavičnatá, nepříjemně páchnoucí. Dřevo nemá jádro, ale je tvrdé (LOHMANN, 2005). Dřeň větví je čistě bílá a měkká. Listy lichozpeřené, většinou s pěti vejčitě podlouhlými, jemně pilovitými lístky. Tyto lístky jsou 50-100 mm dlouhé. Květy jsou obojaké, bílé až nažloutlé barvy s pětičetnou, kolovitou korunou (viz obr. 1). Kalich je krátce trubkovitý. Květy jsou uspořádané v deštníkovitých vrcholičnatých latách s 5-ti hlavními paprsky (GRAU et al., 1996). Semeník je polospodní z 3 plodolistů, trojpouzdrý (JIRÁSEK et al., 1986). Květy mají silný až nepříjemný zápach. Doba kvetení je podle stanoviště: od května do července. Plodem jsou kulovité černo-fialové lesklé peckovice (viz obr. 2). Plody se též označují jako bezinky. Měří v průměru až 4-6 mm. Dužnina je tmavě červená až purpurová, silně barvící. Pecičky mají chrupavčitý charakter, obvykle jsou v počtu tři. Plody dozrávají od srpna do září (GRAU et al., 1996). 3.1.3 Stanoviště Vyskytuje se ve smíšených a listnatých lesích, lesní okraje, křoviny, pastviny, okraje dvorů a u zdí. Roste až do výšek 1600 m (GRAU et al, 1996). Nejlépe plodí na půdách s dobrou zásobou vláhy, humusu a živin, především dusíku (DLOUHÁ et al., 1997). Všechny druhy volně rostoucího bezu se vyskytují na znehodnocených půdách, zbořeništích a skládkách, kam jejich semena zanáší ptactvo (LOHMANN, 2005). Obrázek 1: Květ bezu černého (1 - http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=19 66) Obrázek 2: Plod bezu černého (2 - http://www.garten.cz/images_forum/gallery/10667 /8006-p1320765.jpg) 10
3.2 Příbuzné druhy rodu Sambucus 3.2.1 Bez červený (Sambucus racemosa L.) Keř vysoký až 3 m. Dužnina stonku a větví žlutohnědá. Listy jsou lichozpeřené, světle zelené po obou stranách. Mají 3-7 podlouhle kopinatých pilovitých lístků. Květenství je latovité vejčitého tvaru, kvítka žlutozelená. Kvete od března do května. Plodem je peckovice červené barvy (viz obr. 3). Semena jsou jedovatá. Plody dozrávají koncem léta (GRAU et. al., 1996). Vyskytuje se na krajích lesů, na lesních loukách. Roste na výživné půdě až do výšky 2000 m.n.m. Je rozšířený po celé Evropě (GRAU et al., 1996). Obrázek 3: Bez červený (S. racemosa) (3 http://www.prirodopis.eu/botanika_mobil/soubory/bez_cerveny.htm) 3.2.2 Bez chebdí (Sambucus ebulus L.) Vytrvalá bylina, vysoká až 2 m. Lodyha je přímá, nevětvená a na podzim odumírá. Listy jsou lichozpeřené, kopinaté a pilovité. Počet listů je 5-9. Na listech se vyskytují palisty, které jsou rovněž kopinaté. Celá rostlina odporně páchne (GRAU et.al., 1996). Květenství je malé, bíle nebo růžově zabarvené, tyčinky jsou však červené. Květy jsou umístěny v chocholících délky 70-100 mm (viz obr. 4). Voní po hořkých mandlích. Kvete v červnu až srpnu (GRAU et al., 1996). Plodem jsou černé lesklé peckovičky, které mají 3 semena. Peckovičky jsou velké v průměru 4 mm (viz obr. 5). Plody jsou jedovaté. Dozrávají v srpnu až září (NOVÁK, 2007). 11
Jeho stanovištěm jsou okraje cest, pastviny, křoviny, vlhké půdy až do výšky 1300 m. Rozšířený je ve střední a jižní Evropě (GRAU et al., 1996.) Roste také na vinicích, rumištích, pastvinách (LOHMANN, 2005). Plod obsahují silice, hořčiny, třísloviny, sambucyanin (barvivo), vitamín C. Kořen obsahuje třísloviny a hořčiny, saponiny (GRAU et al., 1996). V lékařství se využívají jen hotové preparáty (PODLECH, 2002). Jsou známy tyto účinky: analgetický, antibakteriální a antifungální účinek proti Helicobacter pylori, druhům rodu Trichophyton, Microsporum a dalším (JAHODÁŘ, 2010). Peckovičky se dříve používaly na barvení kůže, příze a k výrobě inkoustu (NOVÁK, 2007). Droga je v současné době obsoletní a rostlina je chápána jako toxická. Způsobuje to obsah nedefinovaných pryskyřičných látek (zvláště v čerstvých plodech) způsobujících nevolnost a pocit na zvracení. Rostlina se jako zdroj léčivé suroviny nepoužívá (JAHODÁŘ, 2010). Obrázek 4: Květ bezu chebdí (S. ebulus) (4 - http://botany.cz/cs/sambucus-ebulus/) Obrázek 5: Plod bezu černého (S. ebulus) ( 5 - http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?372:4) 12
3.3 Pěstování bezu černého Černý bez se na území České republiky donedávna téměř nepěstoval. Na jaře 2010 byla vysázena výsadba o rozloze 9 ha s progresí rozšíření nedaleko jihomoravských Hustopečí. Stromky byly vypěstovány z dovezených řízků. Bohužel ve Státní odrůdové knize zatím odrůdy černého bezu zcela chybí. Další odrůdově stejně koncipovaná menší výsadba byla založena na jaře 2011 v blízkosti Znojma. V evropských zemích má pěstování bezu i přesto svoji tradici. V Rakousku je bez standardní plodinou s výměrou 1200 ha. Bez se pěstuje také v Maďarsku, Německu a Polsku. Sousední Slovensko má registrované čtyři odrůdy, které zároveň pěstuje pro tržní použití (KAPLAN, 2011). Mimo Evropu se odrůdy bezu kanadského pěstují na významných plochách v Kanadě Quebeck, Ontario, New Brunswick, Newfoundland a Nové Skotsko a zejména v USA státy Oregon, Ohio, New York, Missouri a Oklahoma. V USA začal výzkum bezu jako perspektivní ovocné plodiny již v roce 1920. Komerční výsadby černého bezu byly německými přistěhovalci založeny i v Argentině (MATĚJÍČEK, 2011). 3.3.1 Rozmnožování bezu černého V přírodě se rozmnožuje generativně pomocí semen. Četní ptáci, především drozdovití, rozšiřují tento druh a rozsévají zkonzumovaná semena. Rostliny jsou vysoce životaschopné a vyklíčí a rostou i za špatných podmínek (GRAU et al., 1996). Kulturní formy se množí vegetativně dřevitými, polodřevitými i bylinnými řízky (DLOUHÁ et al., 1997). Bez můžeme také množit generativně osivem a kořenovými řízky. Semena vyžadují stratifikaci (CHARLEBOIS, 2010). Dle NEUGEBAUEROVÉ a VÁBKOVÉ (2012) lze množit bez černý i roubováním a pomocí oddenků. Řízky se odebírají v říjnu z vyzrálých výhonů. Délka pro množení je 200 mm. Dobrá ujímatelnost je i z letních řízků (NEČAS et al., 2004). Řízky se třídí podle velikosti a stáří (věku), kvalita samozřejmě ovlivňuje cenu. Pokud pro množení používáme kořenové řízky, je nutné je před výsadbou na několik hodin namočit do vody. Pravokořenné sazenice při školkování sázíme do brázdy hluboké 0,15 0,20 m. Je nutné, aby rostliny byly ve svislé poloze (CHARLEBOIS, 2010). 13
3. 3. 2 Velkovýrobní technologie pěstování Předvýsadbová příprava půdy Předvýsadbová příprava spočívá v eliminaci plevelů, hlubším zpracováním půdy do hloubky 0,4 až 0,6 m, použitím vhodného zeleného hnojení, zapravením dostatečné zásoby statkových hnojiv a vlastní povrchovou přípravou pozemku před vlastní výsadbou. Životnost sadu je počítána na 25 až 30 let. V přírodních podmínkách se bez díky regeneračním schopnostem a absenci vnějších zásahů dožívají na vhodných stanovištích i 100 let (KAPLAN, 2011). Způsoby pěstování V ovocnářské praxi se nejčastěji pěstuje jako keř nebo čtvrtkmen s korunkou. Základ keře či koruny tvoří 5-7 nejsilnějších výhonů, na nichž v dalším roce vyroste plodonosný obrost. Kmenový tvar má menší kulovitou korunu a dorůstá výšky 5-6 m. Keř je nižší (DLOUHÁ et al., 1997). Při plantážnickém způsobu se bez pěstuje ve formě nízkých tvarů s výškou kmínku 1,2 m. Spon se pohybuje v rozmezí od 3,5-4 m 5,6 m. Zapěstovává se kulovitá korunka s krátkými kosterními větvemi. Řezem se každoročně obnovuje plodné dřevo. Rostliny se udržují ve výšce 2-3 m (NEČAS et al., 2004). V zahraničí se běžně v komerční produkci požívá konstrukce mřížoví z betonářské oceli a navlečených drátů nebo provázků, které podepírá větve s plody a brání jim v nachýlení do středu řádků (CHARLEBOIS, 2010). Výnosy a násada květů jsou omezovány dlouhodobými suchy ovlivňujícími půdní zásobu vody. Extrémní srážky v době květu mohou být příčinou sprchávání květů. Velmi intenzivní srážky a vysoká vzdušná vlhkost v kombinaci s vyššími teplotami v době zralosti mnohou negativně ovlivnit kvalitu plodů napadením plísněmi. Násada květů je pravidelná na koncích loňských přírůstků. Vývoj plodů je rychlý a doba potřebná k plnému dozrání je variabilní podle genotypu. Při pozdějším zrání působí škody na úrodě ptáci, především hejna špačků (KAPLAN 2011). 14
Nároky na prostředí V našich podmínkách není černý bez poškozován zimními mrazy ve dřevě. Fenologická fáze kvetení u černého bezu podle lokality a genotypu v Česku přichází v spíše v druhé polovině května a první dekádě června na základě potřebné sumy efektivních teplot od počátku vegetačního období. Dochází tak k eliminaci mrazového poškození oboupohlavních květů. Opylování není závislé na včelách. Květy navštěvuje širší spektrum hmyzu. Přes vyskytující se samosprašnost je pro dobré opylení vhodné vysazovat minimálně dvě odrůdy (KAPLAN 2011). Pro cílené pěstování je důležité množství srážek a jejich rozložení v době vegetace. Vhodné jsou k tržnímu pěstování černého bezu všechny lokality s vynecháním extrémních stanovišť. Ideální půdy jsou dobře zásobené živinami, zvláště dusíkem, které jsou kypré a strukturně těžší. Stanoviště by mělo být dobře osluněné, vhodné pozemky mají rovinný charakter nebo se slabým odklonem s eliminací trvale větrných poloh. Černý bez má bohatě větvený kořenový systém, který je však obvykle mělký. Díky charakteru kořenového systému má rychlou schopnost příjmu vody a živin. Srážkový režim během vegetace je žádoucí vyrovnaný, s celoročním průměrem nad 600 až 700 mm. Maximální přípustná hladina podpovrchových dočasných spodních vod je 0,6 m, trvalých pak 1,5 m (KAPLAN, 2011). 3.3.3 Ošetření porostu Řez Keře velmi dobře snáší řez. Při pravidelném prosvětlování dosáhneme větších plodů (STANGL, 2000). Po sklizni se odstraňují odplozené dvouleté větve. Výhony vyrůstající z půdy a na kmeni je nutné v průběhu vegetace odstraňovat (NEČAS et al., 2004). Řezem stimulujeme růst nových větví a podporujeme plodnost. Díky tomuto omlazujícímu řezu budou větve vitální a shluky ovoce se nebudou zmenšovat. Udržovacím řezem odstraňujeme větve zlomené, nemocné a mrtvé. Odstranění odumřelých větví nejen usnadňuje sklizeň, ale také přispívá ke snížení výskytu onemocnění způsobených houbami, hmyzem a bakteriemi (CHARLEBOIS, 2010). 15
Údržba meziřadí Meziřadí bývá udržováno pravidelně sežínaným zatravněním. Kultura se každoročně přihnojuje vícesložkovými hnojivy a vyššími dávkami dusíkatých hnojiv (NEČAS et al., 2004). Ochrana rostlin Bez nemá zvláštní nároky na ochranu před chorobami a škůdci (NEČAS et al., 2004). Z hmyzích škůdců lze uvést hlavně mšici bezovou (Aphis sambuci Linnaeus), která se vyskytuje na bezu černém velmi často, ale nehostuje na jiných ovocných druzích. Pro vitalitu černého bezu není její výskyt problémový ze stránky sání, ale jako vektoru přenosu virových onemocnění. Na dřevinách se též vyskytují jako škůdci někteří roztoči. Houbové patogeny (zejména z rodů Alternaria a Fusarium) postihují zejména starší jedince. Z hnilob napadajících plody je nejzávažnější původce Botrytis cinerea (De Bary) Whetzel. Nemocí komplexního původu může být symptom vadnutí okolíků hlavní a vedlejší osy květenství (KAPLAN, 2011). 16
3.4 Sortiment odrůd Výběrem z přírodních ekotypů vznikly odrůdy s vysokým výnosem plodů a s většími peckovičkami, které dozrávají stejnoměrně (DLOUHÁ et al., 1997). Odrůdy bezu černého se vyznačují mnoha rozdíly, například v chuťově senzorických vlastnostech plodů, obsahu aromatických látek, obsahu přírodních barviv atd. (MATĚJÍČEK a KAPLAN, 2011). Míra výnosu závisí na agrotechnice, odrůdové skladbě, ale i na dalších faktorech, jako je lokalita pěstování (KAPLAN, 2011). Dobrou vlastností bezu pro velkovýrobní pěstování je malá náročnost na ekologické podmínky, bohatá a pravidelná plodnost, odolnost proti škodlivým činitelům. Nevýhodou je malá skladovatelnost plodů a ruční sklizeň (KUTINA a HOLEČEK, 1992). 'Dana' Původem ze Slovenska. Odrůda senzoricky velice zajímavá. Tvar plodů je souměrně kulovitý. Plody mají výraznou vůni a vysokou šťavnatost plodů (MATĚJÍČEK a KAPLAN, 2011). 'Haschberg' Tato odrůda byla vypěstována v roce 1965 v Rakousku. Vyznačuje se velmi nízkou náchylností k různým onemocněním a napadení škůdci. Rostlina je 2 m vysoká. Kvete později (začátek června) a proto nehrozí poškození květů pozdními mrazíky (HEMGESBERG, 2002). Plody mají kulovitý tvar a jsou silně aromatické. Využití je univerzální (MATĔJÍČEK a KAPLAN, 2011). 'Hamburg' Odrůda Hamburg je nejčastěji pěstovaná v Rakousku, severním Německu a západní Evropě. Plody jsou velké a šťavnaté (HEMGESBERG, 2002). Zraje velmi vyrovnaně. Jeho plody mají trpčí chuť a tím jsou méně atraktivní pro ptactvo (STANGL, 2000). 'Sambu' Byla vypěstována v roce 1997 v Dánsku. Plody mají ploše kulovitý tvar (MATĔJÍČEK a KAPLAN, 2011) a využívají se především na výrobu sirupu (HEMGESBERG, 2002). 17
Kvete brzy, již počátkem června a násada květů je vysoká (MATĚJÍČEK a KAPLAN, 2011). Nejčastěji se pěstuje na Slovensku (STANGL, 2000). 'Riese von Voßloch' Tato odrůda je nenáročná na pěstování, plody jsou šťavnaté a velké (jeden trs může vážit až 200g), pravidelně dozrávající (HEMGESBERG, 2002). 'Bohatka' Tato odrůda byla vyšlechtěna na Slovensku. Její plody mají výrazné aroma a vysokou šťavnatost (MATĔJÍČEK a KAPLAN, 2011). 'Samdal' Pochází z Dánska. Má menší výnos plodů, nižší obsah cukrů i barviv. Plodnost je však pravidelná. Využívá se pro výrobu šťáv (MOHLER, 2007). 'Sampo' Vypěstována v Dánsku. Dozrává poměrně brzy a plody mají jednotnou velikost. Plodenství je zdravé a jsou vhodné pro použití do domácí zahrady (MOHLER, 2007). 'Sambo' Odrůda vyšlechtěná na Slovensku. Plody mají purpurově fialovou barvu. Průměrná hmotnost 5 plodenství je 500 g. Dužnina plodu je šťavnatá, tmavě červená se silně barvící šťávou. Plody dozrávají v krátkém časovém odstupu ve druhé polovině srpna (KUTINA a HOLEČEK, 1992). 18
3. 5 Obsahové látky Květy obsahují glykosidy (rutin, sambunigrin), alkaloidy, třísloviny, silice (až 0,14 %), pryskyřice, kyselinu jablečnou, kyselinu vinnou, kyselinu baldriánovou (GRAU et al., 1996). Zastoupeny jsou také fenolické kyseliny, triterepeny, flavonoidy, taniny, slizy a minerální látky (zvláště draslík) (CONWAY, 2005). Plody obsahují alkaloidy (sambucin, cholin), cukry, silice s terpeny, třísloviny, antokyany (až 1 %), vitamin C (GRAU et al., 1996), dále flavonoidy a provitamin A (CONWAY, 2005). Plody obsahují také škrob, organické kyseliny, pektiny a vitaminy skupiny B (DLOUHÁ et al., 1997). V listech se nachází kyanogenní glykosidy, flavonoidy, steroly, triterpeny, taniny (CONWAY, 2005) a také pryskyřice a alkaloidy (VÁŇA, 2006). Kořeny a kůra obsahují pryskyřice, třísloviny, alkaloidy (GRAU et al., 1996), současně i lecitin, triterpenoidy a fytohemaglutinin (CONWAY, 2005). Zajímavé jsou také nutriční hodnoty viz tab. 1. Tabulka 1 Nutriční hodnota bezu černého (Sambucus nigra L.) (KOPEC 1998) a) Základní složky v g.kg -1 Energie kj.kg-1 voda sušina bílkoviny lipidy sacharidy popeloviny vláknina 2000 800 200 27 5 130 7 60 b) Vitamíny v mg.kg -1 A-karoten C - k. askorbová B1- thiamin B2 - riboflavin B6 - pyridoxin E - tokoferol 40 3500 0,46 0,5 0,05 10 c) Minerální látky v mg.kg -1 Ca Na Mg P Fe K S 250 4 240 390 16 2200 x 19
3.5.1 Popis hlavních obsahových látek Glykosidy Glykosidy jsou organické sloučeniny, obvykle rostlinného původu. Vznikají nejčastěji reakcí fenolu s cukrem. Tyto látky jsou nejčastěji bezbarvé, převážně neutrální reakce, obvykle rozpustné v alkoholu a ve vodě. V bezu černém jsou obsaženy kyanogenní glykosidy, které způsobují toxicitu. V rostlinách se však nachází ve velmi nízkých koncentracích, ale již toto množství má na člověka vliv (KRMENČÍK, 2011). Rutin (vitamin P) glykosid patřící do skupiny flavonoidů a vyskytuje se v mnoha druzích ovoce a zeleniny. Je částečně rozpustný ve vodě. Čistý rutin má nažloutlou barvu. Podporuje průchodnost cév a jejich pružnost (KRMENČÍK, 2011). Sambunigrin glykosid, který je obsažen jen v syrových a nezralých plodech bezu černého. Molekuly cyanogenu mají schopnost za určitých podmínek vytvořit kyselinu kyanovodíkovou. Po požití vyvolává zvracení (HEMGESBERG, 2002). Alkaloidy Alkaloidy jsou všeobecně organické dusíkaté base. Většina alkaloidů jsou pevné látky, jsou bez barvy a zápachu. Při vyšších teplotách a za normálního tlaku se rozkládají. V jedné rostlině se obvykle vyskytuje více alkaloidů (KRMENČÍK, 2011). cholin - Je to silně zásaditá látka, která je v těle základem pro tvorbu acetylcholinu a některých lipidů. Přijímáme ho potravou. Je obsažen ve žloutku, játrech, mléce a sóji. Při nedostatku může být v určitém množství tvořen i v lidském organizmu. Je součástí některých hepatoprotektiv. Nedostatek vede k poruchám jater (VOKURKA, HUGO a kol., 2002). 20
Třísloviny Třísloviny (taniny) jsou organické sloučeniny rozpustné ve vodě. Mají dráždivé a antimikrobiální účinky. Jsou příčinou trpké, svíravé nebo adstringentní chuti v plodech (VELÍŠEK, 2002). Tuto svíravou chuť tvoří reakce bílkovin v ústní dutině. Třísloviny patří mezi přirozené složky potravin, které podstatně ovlivňují žádoucí i nežádoucí chuťové vlastnosti potravin. V případě ovocných šťáv se čiřením odstraňují. V trávicím ústrojí mají detoxikační účinky, působí proti bakteriím, virům a také střevním parazitům. Mohou také ovlivňovat krevní oběh (BERÁNKOVÁ, 2012). Vitaminy Vitaminy jsou organické sloučeniny, bez kterých se lidský organismus neobejde. Každý z vitaminů má v těle specifické úkoly a při jejich nedostatku dochází k onemocněním. Bez černý obsahuje především vitaminy: A, B1, B2, C (HEMGESBERG, 2002). Vitamin C - (kyselina askorbová) je ve vodě nerozpustný. Brání vzniku onemocnění skorbutu, které se projevuje krvácením z dásní, únavou, náchylností k chorobám a srdečním potížím. V dnešní době se toto onemocnění vyskytuje zřídka (KOPEC, 1998). Vitamin C je potřebný pro růst a regeneraci tkání ve všech částech těla. Tělo jej však nedokáže samo vyrobit, a proto jej musíme přijímat v potravě v dostatečném množství (VOKURKA, HUGO a kol., 2002). Vitamin A (retinol) patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. V lidském těle je nezbytný pro buněčné dělení a růst. Je nezbytně důležitý pro zrak a správný vývoj lidského plodu. Pro člověka je nejdůležitější beta karoten, lutein a lykopen. Nedostatek se projevuje ztrátou chuti, šeroslepostí, vysycháním sliznic, poruchami imunity, nervovými poruchami a může skončit až úmrtím organismu (VOKURKA, HUGO a kol., 2002). B1 (tiamin) - pomáhá odstranit olovo z organismu a pozitivně ovlivňuje schopnost využití cukrů pro nervovou soustavu, tvorbu energie a pro udržení stálé hladiny krevního cukru. Omezuje psychický stres, podporuje léčbu cukrovky (FOŘT, 2000). B2 (riboflavin) reguluje přeměnu cukrů, tuků a bílkovin na energii, urychluje hojení tkání po zranění, snižuje riziko nádorů. Omezuje stárnutí a působí proti anemii (FOŘT, 2000). 21
Esenciální olej Esenciální olej je směs organických sloučenin s těkavým aroma. Chemické složení je různé. Názvy těchto olejů jsou odvozeny od éterů, které těmto olejům přisuzují jejich pronikavou vůni. Vnímáme je především smyslovými vjemy, např.: chuť a vůně. Aroma bezového sirupu je složeno z 34 různých chemických sloučenin. Esenciální oleje mají protizánětlivé účinky, zklidňují nervovou soustavu, regulují činnost jater a mají i další funkce (HEMGESBERG, 2002). 3.6 Účinky květní a plodové drogy Obě drogy (květ, plod) mají fytoncidně působící složky. Patří v lidovém léčitelství i lékařství k nejvýznamnějším drogám. Nejvýznamnější jsou účinky potopudné, močopudné, projímavé, antineuralgické. Preparáty z bezu účinkují také proti křečím zažívacího ústrojí, močového měchýře a uklidňují zanícenou sliznici. Tvoří doplňující léčbu při chorobách z nachlazení, revmatických a ischiatických bolestech (JIRÁSEK et al., 1986). Dobře působí také při onemocnění dýchacích cest, při kašli a chrapotu. Lze ho velmi dobře kombinovat s dalšími bylinami, např. s lipovým květem (flos Tiliae). Rutin upravuje krevní tlak, pomáhá při léčení kožních chorob (VÁŇA, 2006). Sambunin a cholin patří mezi nejúčinnější léky proti skleróze. Při teplotách nad 90 C a fermentaci se většina alkaloidů rozpadá a v hotových výrobcích ze zralých plodů se už nevyskytuje (DLOUHÁ et al., 1997). Indikační skupina: Květy: antialergikum, diaforetikum, diuretikum, imunostimulancium, antiflogistikum. Plody: imunostimulancium, mírné laxativum, nutrivivum. Listy: Laxativum, purgativum. Kůra: Laxativum, emetikum (CONWAY, 2005). 22
3.6.1 Použití a působení jednotlivých částí rostliny Květy působí potopudně (dělají se parní kůry), zvyšují imunitu, JIRÁSEK et al., 1986). Plody se zpracovávají na šťávu proti bolestem, při ischias, revmatu, zánětu trojklanného nervu (podrážděný lícní nerv), také se využívá při rakovinné terapii (GRAU et al., 1996). Plody se při průmyslovém využití kombinují do směsi s jiným ovocem na šťávy, džemy nebo organická barviva (DLOUHÁ et al., 1997). Plody před konzumací upravujeme, syrové pojídáme pouze výjimečně obsahují cholin, v organismu se mění na acetylcholin, působí proti rakovinně a protiskleroticky (VÁŇA, 2006). Listy se používají při revmatizmu jako obklad, také se vaří odvar a vyrábí se mast na klouby (STRASSMANN, 2008). Kůra a kořen mají silně odvodňující a projímavé účinky (GRAU et al., 1996). Pach rostliny odhání hlodavce např. hraboše a myši polní (STRASSMANN, 2008). 3.7 Využití a úprava jednotlivých částí rostliny bezu 3.7.1 Úprava květu Květy se odtrhávají nebo odstřihávají. Volně se ukládají do košů, aby se nezapařily. Obvykle se suší celá květenství zavěšená na šňůrkách, někdy se jednotlivé květy po zavadnutí sdrhují a rychle suší při 45 C, aby si zachovaly původní barvu, protože zahnědlá droga je bezcenná. Správně usušená droga má žlutou barvu, květní stopky jsou žluté až šedozelené (SOCHOR, 2010). Sesychací poměr 6 : 1. Uchovává se na suchém místě. Vhodné jsou papírové pytle, jutové pytle a lepenkové kontejnery (JIRÁSEK et al., 1986). Droga se musí uchovávat v dobře uzavřených nádobách (SOCHOR, 2010). Květy mají využití velice široké. Lze vyrobit čaj (nálev, odvar), sirup, limonáda, sušení, masti, med. Čaj vhodný při nemoci dýchacích cest a suchém kašli připravíme z 3-4 gramů (2-3 čajové lžičky) květu. Zalijeme 150ml vody a necháme vyluhovat 5-10 minut. Pijeme jeden až dva šálky několikrát denně. Denní dávka je 10-15 g (GEHRMANN, 2005). Květy můžeme kuchyňsky upravit smažením tzv. kosmatice. 23
Ocet s vyluhovanými květy se využívá jako mazání pro bolestivé svalstvo (JIRÁSEK et al., 1986). V jihoněmecké oblasti se z čerstvých bezových květů vyrábělo pivo (LOHMANN, 2005). Z květů je možné připravit také pleťovou vodu, vhodnou pro čištění pleti. V Rakousku je známá polévka z květů nebo plodů (HEMGESBERG, 2002). Jak uvádí VÁŇA (2006) čaj různě upravený, má různé léčivé účinky. Doporučuje připravit čaj ze 4 lžiček sušeného květu bez stopek. Zalít 500ml vroucí vody a nechat vyluhovat 10 minut. Pijeme několik šálků denně teplého čaje při začínající chřipce a nachlazení. Pokud se čaj osladí, má mírně projímavé účinky. Chladný neslazený čaj, pitý po doušcích, pomáhá při žaludečních nevolnostech, žaludeční a střevní kolice, žaludečních křečích, plynatosti, také při menstruačních a neuralgických bolestech. Vlažný neslazený čaj je vhodný při zácpě, vysokému krevnímu tlaku a působí močopudně, čehož se využívá při urologických onemocněních. Vychlazený neslazený čaj se užívá při poruchách trávení a jako mírné projímadlo vždy hodinu po jídle. Slazený a horký čaj má silnější projímavé účinky 3.7.2 Úprava plodů Plody sklízíme také trháním nebo stříháním (JIRÁSEK et al., 1986). Sklizeň trvá 2-4 týdny, dle klimatických podmínek (STANGL, 2000). Průměrný výnos z jednoho keře může být až 20 kg plodů (NEČAS et al., 2004). Sesychací poměr je 8 : 1. Sklizené plody je nutno ihned dopravit na místo zpracování. Vzhledem k jemné konzistenci a tenké slupce plodů je přirozená skladovatelnost omezena na 24 hodin a v chladírně na 72 hodin (KUTINA a HOLEČEK, 1992). Suší se v sušárnách, při teplotě do 40 C. Uchovává se v plechových nebo skleněných obalech. Usušené bezinky voní po suchém ovoci a chutnají sladkokysele až svíravě (JIRÁSEK et al., 1986). Plody se využívají a zpracovávají na čaj, povidla, víno, ocet, sirupy a likéry. Plody se také využívaly pro barvení kůže a v antických dobách jako černé barvivo na vlasy a pro barvení látek (LOHMANN, 2005). Velmi dobře se dají kombinovat švestkami do kompotů. Lze z nich také vyrábět omáčky ke sladkým i slaným pokrmům (HEMGESBERG, 2002). 24
3.7.3 Úprava ostatních částí Listy se sbírají v době od dubna do října (HEMGESBERG, 2002). Nejvíce účinných látek však obsahují v květnu a červnu (VÁŇA, 2006). Lze je sušit v místnosti s dostatečným prouděním vzduchu (HEMGESBERG, 2002). Listy jsou jedovaté. Může se z nich vyrábět odvar, který je vhodný na hubení hmyzu. V lidovém léčitelství se využívají na obklady na pohmožděné části těla (NOVÁK, 2007) Kůra se sbírá především pro lékařské účely. Používají se jen mladé výhonky! Sběr probíhá v září a říjnu. Suší se ve stínu nebo při teplotě maximálně 40 C (HEMGESBERG, 2002). VÁŇA (2006) doporučuje loupat kůru v březnu a dubnu. Ze dřeva je možné vyrábět hudební nástroje a nábytek. Toto využití je silně vázáno na tradice v dané oblasti. Na Slovensku si lidový hudebníci vyrábí píšťaly tzv. fujary. Ve středověku a v antice se ze dřeva bezu černého vyráběl hudební nástroj- sambuca. Využíval se také název kobos nebo bezová píšťalka. Sambuca se v některých písemnostech objevuje také jako nástroj strunný a ne jen dechový (MATOUŠEK, 2006). Kořeny jsou ploché, využívají se k léčebným účelům. Při sběru se může poškodit celá rostlina, proto se sběr ve volné přírodě nedoporučuje (HEMGESBERG, 2002). Z kořene se připravuje kloktadlo (VÁŇA, 2006). Kůra a kořeny se obvykle využívají pouze v lidovém léčitelství (NOVÁK, 2007).. 25
3.8 Bez v mytologii a lidových zvycích Bez černý považován za sídlo ducha, obvykle stařeny, v Británii před pokácením se prosilo o dovolení, aby byl duch usmířen. Naši předkové ho vysazovali u chlévů jako ochranu před duchy a vílami. Černý bez na zahradě chrání také domácnost před kouzly a je i ochranou před bleskem. Podobné pověsti o ochranných účincích před nemocemi a zlými duchy kolují také v Rusku (CONWAY, 2005). Dřevo stromu velmi intenzivně voní a má narkotické účinky, proto by pod ním, neměl nikdo spát (VÁŇA, 2006). Dřevo černého bezu se tradičně používalo k výrobě čarovných proutků (BROOKE, 1996). Začne-li keř u domu vadnout, někdo onemocní, když uschne, přijde smrt (VÁŇA, 2006). Mladé rostliny bezu se dávaly novomanželům pro štěstí. Těhotné ženy líbají keř, aby zajistili svému děťátku dobrou budoucnost. Při neklidném spaní se vedle polštáře pokládaly bezinky, které také chrání před pokušením k cizoložství. Hraním na píšťalku se přivolávají duhové. Je důležité hrát o půlnoci na opuštěném místě a co nejdále od lidských obydlí (CUNNINGHAM, 1994). Pomocí bezu se také věštilo o Štědrém večeru. Dívka, která se chtěla vdávat, třásla keřem a říkala nahlas zaříkadlo. Poté vyčkala a odkud zazněl psí štěkot, z toho směru měl přijít její ženich. Strom silně páchne, protože se na něm oběsil Jidáš. Podle něj se také jmenuje parazitická houba rostoucí na bezu - Boltcovitka bezová - Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.) (VÁŇA, 2006). V Británii je tradice na 1. máje sbírat listy černého bezu a zavěšovat je nade dveře a okna obydlí, aby čarodějnice nemohly dovnitř. Větvičky se též věšely nade dveře stájí a chlévů, aby uchránily dobytek a domácí zvířata před nemocemi. Květy se používaly při pohřbívačích rituálech (CUNNINGHAM, 1994). Květy bezu se využívaly při rituálu Beltane (30. duben) (BROOKE, 1996). V Dánsku se věřilo, že ve větvích černého bezu žije vodní víla Hylde Moer, která hlídá jeho dřevo. Každý, kdo jej chtěl použít, musel mít nejdříve její svolení. Ze dřeva bezu se proto neměly vyrábět dětské postýlky, hrozilo, že Hylde Moer dítě vytáhne za nohu. Lidé věří, že pokud se postaví pod černý bez o svatojánské noci, uvidí projíždět kolem královnu víl s celým jejím doprovodem (CONWAY, 2005). 26
4. MATERIÁL A METODY 4.1 Hodnocené výrobky Pro hodnocení byly vybrány dva vzorky čajů z květu bezu černého (flos Sambuci) od různých výrobců a jeden vzorek - vlastní sběr. Pro hodnocení byly dále vybrány nápojové koncentráty (sirupy), ty se však ukázaly jako nevhodné pro experiment. Neobsahovaly totiž ani minimální postřehnutelné množství kyseliny L-askorbové, což je 25 mg/l. Tato hodnota je spodní hranice pro měření přístroje. Proto nebyly použity ani hodnoceny. Nehodnocené výrobky: Saft Fläder Bezový sirup Sirup Yo Bezový květ Sirup Jupí Bezinka a jablko Hodnocené výrobky: 1. Vzorek Leros Jednodruhový čaj z květu. Jde o doplněk stravy. V balíčku je 20 nálevových sáčků po 1 gramu drogy. Droga je odstopkována a jemně rozdělena. Jednotlivé kvítky jsou jasně zřetelné. Barva květu jasně žlutá, vůně vyvážená. Výrobce: Leros, s.r.o.. 2. Vzorek Megafyt Pharma Jednodruhový čaj. V balíčku je 20 nálevových sáčků po 1,5 gramu. Barva květu žlutá, velikost vyrovnaná. Vůně typická a velmi výrazná. Výrobce: Megafyt Pharma s.r.o.. 3. Vzorek vlastní sběr (dále jen VS) Tento vzorek byl nasbírán a usušen na přelomu května a června 2012. Pochází z oblasti Němčice, okres Svitavy. Květy byly usušeny na papírové podložce, poté zdrhány - zbaveny stopek. Pro vlastní experiment byly použity pouze zdrhané květy. Navážka tohoto vzorku činila 1,0 g. 27
4.2 Analýza obsahu vitaminu C Princip stanovení kyseliny askorbové spočívá v redukci žluté molybdenofosforečné kyseliny vitaminem C na fosfomolybdenovou modř. Její koncentrace je následně stanovena reflektometricky. Testovací proužek se namočí do šťávy daného vzorku a vloží do přístroje, kde během 15 vteřin proběhne měření. Rozsah měření je 25 450 mg.l -1. Kyselina askorbová byla stanovena pomocí přístroje RQflex plus. Tento přístroj pracuje na principu reflektometrie (remisní fotometrie), kdy se exaktně měří zónou analytického proužku odražené světlo či světlo odražené po průchodu analytickou kyvetou. Z rozdílu mezi vycházejícím a reflektovaným zářením lze kvantitativně stanovit koncentraci obsažené látky. RQflex plus je přístroj, kterým lze získat výsledky snadno a rychle. Při provádění experimentu je to velmi výhodné. Výhodou jsou také malé rozměry a možnost měření dalších složek. Tato metoda je spíše orientační, protože přístroj udává hodnoty v mg/l -1, což stěžuje porovnání s jinými metodami, kde se hodnoty uvádí v mg/100ml -1. 28
4.3 Příprava vzorků - nálevů Z připravených vzorků květové drogy bezu černého byl vyroben nálev. Pro jeho přípravu byla použita destilovaná voda přivedena do varu v rychlovarné konvici. Navážka vzorku VS byla 2 g. Ostatní vzorky byly přepočítány na stejnou navážku, aby vznikl stejný poměr. Každý vzorek květní drogy byl zalit 250 ml vroucí vody. Voda byla odměřena v odměrném válci. Extrahovali jsme drogu 10 minut. Pro přípravu a míchání jsme nepoužili kovové pomůcky. Bylo připraveno 6 vzorků od každého druhu čaje. Vzorky čajů byly ochlazeny na pokojovou teplotu cca 23 C. Pro experiment byl použit přístroj RQflex plus (viz obr. 6) a indikátorové papírky Reflectoquant - Ascorbic Acid Test. Přístroj jsme uvedli do manipulačního stavu. Do připraveného roztoku byl namočen testovací papírek na dobu 2 vteřiny, přebytečná kapalina byla oklepnuta. Poté byla spodní strana testu otřena o filtrační papír a test byl v příslušném časovém limitu vložen do přístroje. Po zvukovém signálu bylo možné na obrazovce přístroje přečíst naměřenou hodnotu. Minimální množství, které dokáže přístroj zaznamenat je 25 mg -1. Naměřené hodnoty z našich vzorků nebyly vysoké, což dokazuje i nezřetelné zabarvení Reflectoquant - Ascorbic Acid Testu (viz obr. 7). Intenzita zabarvení je závislá na koncentraci. Obrázek 6: Přístroj RQflex plus Obrázek 7: Testovací nálev a Ascorbic Acid Test 29
5. VÝSLEDKY Stanovili jsme obsah vitaminu C ve třech vzorcích čajů. Byl zjištěn významný rozdíl mezi vzorkem č. 1 Leros a vzorkem č. 3 vlastní sběr. Nejvyšší průměrná hodnota vitaminu C byla zjištěna v čaji Leros a to 7,5 mg/l. Ve vzorku vlastní sběr jsme zjistili průměrně pouze 3,8 mg/l. V základním nálevu 250 ml byla nejvyšší hodnota ve vzorku Leros a to 30mg. Ve vzorku VS pouze 15,3mg. Tento rozdíl může být způsoben různým stanovištěm sběru drogy a dalšími faktory. Celkový přehled výsledků viz tabulka 2. Stanovili jsme vitamin C (v mg/l) v nápoji (čaji) vyrobeném popsaným způsobem (extrakcí sušených květů o hmotnosti 1 g v 250 ml destilované vody. Stanovit množství vitaminu C v samotné droze (sušině) podle zvolené metodiky nejde. Důležité je také poznamenat, že nekonzumujeme sušené květy, ale jen připravený nálev z nich. Tabulka 2: Obsah vitaminu C v 250 ml nálevu ø hodnota mg směrodatná č. vzorek rozptyl v 250 ml odchylka 1. Leros 30,0 4,00 2,19 2. Megafyt 26,9 1,64 1,40 3. VS 15,3 1,65 1,41 Tabulka 3: Obsah vitaminu C v litru nálevu č. vzorek ø hodnota mg/l rozptyl směrodatná odchylka 1. Leros 7,5 0,25 0,54 2. Megafyt 6,7 0,10 0,35 3. VS 3,8 0,10 0,35 Zjistili jsme, že člověk v jedné dávce nápoje o 250 ml připraveného běžným způsobem přijme průměrně 15,3 až 30 mg vitaminu C. 30
6. DISKUZE Při našem experimentu jsme zjistili celkově nízký obsah vitaminu C v extraktu z květní drogy. Nejvyšší naměřený obsah byl 7,5 mg/l. Což v přepočtu znamená 12 mg/100ml. KAACK a AUSTED (2005) stanovili obsah vitaminu C v plodech a ve svém výzkumu dokázali, že ve šťávě ze syrových čerstvých bobulí je obsah kyseliny askorbové 6 25 mg/100 g. MATĚJÍČEK, KAPLAN, VESPÁLCOVÁ (2012) při svém experimentu mimo jiné zjišťovali obsah kyseliny askorbové u dvou odrůd. Zjistili, že odrůda Dana obsahuje 26 mg/100 g, odrůda Albida 15,2 mg/100 g a divoce rostoucí bez obsahoval 12 mg/100 g. Pro zkoumání svých vzorků použili metodu HPLC, která je mnohem více citlivější než využití přístroje RQflex plus, který jsme použili při experimentu my. Naměřené hodnoty z našeho vzorku volně rostoucího bezu ukazují, že květní droga obsahuje 15,3 mg/250ml. Při zkoumání výrobků z plodů a při využití jiné metody, by mohly být získané výsledné informace jiné. Experiment provedený na produktech z plodu by byl tedy vhodnější. 31
7. ZÁVĚR Na základě studia odborné literatury je možné pro pěstování bezu černého (Sambucus nigra L.) na území ČR doporučit odrůdy 'Dana' a 'Sambu'. Tyto odrůdy se úspěšně pěstují na Slovensku a proto je velká pravděpodobnost dobrého ujmutí i u nás, z důvodu podobných klimatických podmínek. Po registraci více odrůd by bylo vhodné vybrat odrůdy, které na sebe navazují v kvetení a plození. Tedy dříve a později kvetoucí (plodící), aby byl využit potenciál výsadby a bylo zajištěno lepší zásobení trhu výrobky a produkty. V České republice zatím nebyly vyšlechtěny žádné kulturní odrůdy bezu černého. Důležitými ukazateli při výběru odrůdy jsou hlavně hospodářské znaky, které udávají její výnosovost a z pěstitelského hlediska jsou to i znaky vegetativní. (MATĚJÍČEK, 2011). Dle KAACKA a kol. (1998) činí zcela odlišné a charakteristické aroma bezu tuto komoditu velmi zajímavou ve spojení s narůstajícím zájmem právě o zmrzlinu, limonády a další výrobky. V budoucích letech můžeme očekávat v registraci některých ze zkoumaných odrůd a tím rozšíření produkce a sortimentu zboží. Je možné předpokládat, že s vyšší dostupností a rozšířením sortimentu zboží, by klesla jejich současná cena. Jako vhodný způsob je možno doporučit pěstovaní bezu v nízkých tvarech jako čtvrtkmen s korunkou, který je nejčastější. Využití drátěných podpor je z ekonomického hlediska příliš nákladné. Vše záleží na ochotě a možnostech investic do výsadby. Produkty z bezu černého jsou nejčastěji zastoupeny nápojovými koncentráty (sirupy). Převážně se dováží z Německa. Dalšími produkty jsou čaje jednodruhové, nebo kombinace více druhů ve směsích. Ovocné pomazánky se vyskytují jen velmi zřídka a jejich cena je dosti vysoká. V zahraničí je dostupnost produktů větší. Obsah vitaminu C ve vzorcích byl nízký. Důvodem je použití květní drogy jako testovací látky. Vhodnější by bylo použití jiných produktů z bezu černého. Především výrobky z plodů, které mají obsah vitaminu C mnohem vyšší. 32
8. Souhrn a Resume 8.1 Souhrn Bakalářská práce na téma Pěstování a využití bezu černého (Sambucus nigra L.) byla zpracována v letech 2012 2013 na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. V první části je popsána botanická charakteristika bezu černého a jeho příbuzné druhy. Dále jsou popsány způsoby pěstování a využití. Druhá část se zabývá stanovením vitaminu C v čaji z květů pomocí přístroje RQflex plus. Černý bez se na základě zjištěných poznatků jeví jako perspektivní druh. Mohl by být vhodným doplněním současných, již pěstovaných druhů. Zjistili jsme, že člověk v jedné dávce nápoje o 250 ml připraveného běžným způsobem přijme průměrně 15,3 až 30 mg vitaminu C. Klíčová slova: bez černý, pěstování bezu, vitamin C 8.2 Resume Bachelor thesis the topic which is Growing and using of Elderberry (Sambucus nigra L.) was worked out at the Faculty of Horticulture, Mendel University in Brno in 2012 2013. In first part is described the botanical characteristic of elderberry, their related species. Further, are described methods of cultivation and utilization. The second part deals with the determining of vitamin C (ascorbic acid) in tea from flowers with apparatus RQflex plus. Elderberry is based on the findings seem promising species. It could be a suitable addition to existing, already cultivated species. We have found that people accept 15-30 mg vitamin C in one cup of tea prepared from 250 ml water. Key words: elderberry, cultivation of elderberry, vitamin C 33
9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BERÁNKOVÁ, Jana. A-Z Slovník: bezpečnost potravin. In: Třísloviny [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92418.aspx 2. BROOKE, Elisabeth. Léčivé rostliny a planety. Ostrava: Oldag, 1996, s. 62-66. ISBN 80-85954-19-2. 3. CONWAY, Peter. Stromy, které léčí: úplný průvodce léčivými účinky více než sto sedmdesáti stromů. Praha: Triton, 2005, s. 288-290. CEDR. ISBN 80-7254-609-0. 4. CUNNINGHAM, Scott. Magické rostliny. Praha: Volvox globator, 1994, s. 44-46. Alef. ISBN 80-85769-33-6. 5. DLOUHÁ, Jana, Miloslav RICHTER a Pavel VALÍČEK. Ovoce. Praha: Aventium, 1997, s. 210-211. ISBN 80-7151-768-2. 6. FOŘT, Petr. Moderní výživa pro děti. 2. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Metramedia, 2000, 229 s. ISBN 80-238-5498-4. 7. GEHRMANN, Beatrice. Medicinal herbs: a compendium. New York: Haworth Herbal Press, 2005, s. 28. ISBN 0-7890-2531-0. 8. GRAU, Jürke, Reinhard JUNG, Bertram MŰNKER, Monika HÄNELOVÁ, Fritz WENDLER a Paul BAUER. Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Praha: IKAR, KK, 1996, s. 32, 48, 58, 258, 260. ISBN 80-7202-023-4. 9. HEMGESBERG, Hanspeter. Černý bez a naše zdraví. Olomouc: Fontána, 2002. s. 19-21, 28,29, 54-55. ISBN 80-86179-98-2. 34
10. CHARLEBOIS, D. et al. Elderberry: botany, horticulture, potential. In Janick, J. (ed.) Horticultural Reviews, 2010, 37: s. 229-230; 232-233, ISBN: 978-0-470-53716-9. [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://goo.gl/hcxum 11. JAHODÁŘ, Luděk. Léčivé rostliny v současné medicíně : (co Mattioli ještě nevěděl). Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 16-17. ISBN 978-80-87109-22-9. 12. JIRÁSEK, Václav, František STARÝ a František SEVERA. Kapesní atlas léčivých rostlin. Praha: SPN, 1986, 35-36,94. Knižnice obrazových publikací. 13. KAACK, K., & AUSTED, T. (1998). Interaction of vitamin C and flavonoids in elderberry (sambucus nigra L.) during juice processing. Plant Foods for Human Nutrition, 52(3). [online]. 1998 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: www.scopus.com 14. KAPLAN, Jiří. Černý bez v produkčním ovocnářství. Černý bez v produkčním ovocnářství [online]. 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: vyroba/cerny-bez-v-produkcnim-ovocnarstvi-%e2%80%93-i.- dil s513x58572.html 15. KOPEC, K. Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. Praha: ÚZPI, 1998. s. 72. ISBN 80-86153-64-9. 16. KRMENČÍK, Pavel. In: Alkaloidy [online]. 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/toxikon/rostliny/alkaloidy.php 17. KRMENČÍK, Pavel. In: Glykosidy [online]. 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/toxikon/rostliny/alkaloidy.php 18. KUTINA, Josef, Stanislav HOLEČEK. Pomologický atlas. 1.vyd. Praha: Brázda, 1992, s. 287 ISBN 80-209-0192-2. 19. LOHMANN, Michael. Stromy a keře: Průvodce naší přírodou. Praha: Pavel Dobrovský - BETA, 2005, s. 90-91. ISBN 80-7306-220-8. 35
20. MATĚJÍČEK, Aleš. Porovnání hospodářských znaků kulturních odrůd bezu černého. Porovnání hospodářských znaků kulturních odrůd bezu černého [online]. 2011, č. 1, [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://goo.gl/nfn5j 21. MATĚJÍČEK, A a J KAPLAN. Comparison of sensoric parameters of seventeen elderberry cultivars. In: Comparison of sensoric parameters of seventeen elderberry cultivars. Holovousy: Výzkumný a Šlechtitelský Ústav Ovocnářský, 2011, 237-241. ISSN 0231-6900. [online]. 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cabi.org/cabdirect/fulltextpdf/2012/20123084692.pdf 22. MATĚJÍČEK, A., KAPLAN, J. and VESPÁLCOVÁ, M. 2012. Investigation of fruit chemical composition and vegetative propagation of cultivated and wild elderberry. Acta Hort. (ISHS) 926:353-35. [online]. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/926/926_49.htm 23. MATOUŠEK, Lukáš. Hudební nástroje evropského st. Hudební rozhledy [online]. 2006, č. 09, s. 58 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.hudebnirozhledy.cz/fota/2006_09.pdf 24. NEČAS, Tomáš, Boris KRŠKA a Ivo ONDRÁŠEK. Multimediální učební skriptum: ovocnictví [online]. 2004 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/_privat e/ovoc_1/data/bez.pdf 25. MOHLER, J., Holunder für den Hausgarten; Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau. [online]. 2007 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.lwg.bayern.de/gartenbau/obstbau/29996/ 26. NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Jindřiška VÁBKOVÁ. Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů: "Tradiční využívání planých rostlin". Brno, 2012. [online]. 2007 [cit. 2013-05-08] Dostupné z: http://www.traditionalandwild.eu/cz/images/bez_ern_semin_2012_1_cast.pdf 36
27. NOVÁK, Jan. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, s. 114. ISBN 978-80-247-1549-0. 28. PODLECH, Dieter. Léčivé rostliny: praktická příručka k určování léčivých rostlin s návody na přírodní léčení, druhé, Praha: Slovart, 2002, s. 184. ISBN 80-7209- 412-2. 29. SLAVÍK, Bohumil, Jindřich CHRTEK a Pavel TOMŠOVIC. Květena České republiky. 1.vyd. Praha: Academia, 1997, s. 503 ISBN 80-200-0590-0. 30. SOCHOR, Michal. Botanika: teorie a praxe. Bez černý (Sambucus nigra L.) [online]. 2010, 20. 12. [cit.2013-03-12]. Dostupné z: http://botanika.borec.cz/bez_cerny.php 31. STANGL, Martin. Ovoce z vlastní zahrady: výsadba, péče, sklizeň. 1.vyd. Bratislava: Příroda, 2000, s. 123. ISBN 80-07-01158-7. 32. STRASSMANN, René-Anton. Stromy léčí: stromová terapie v praxi. Olomouc: Fontána, 2008, s. 35-39. ISBN 978-80-7336-425-0. 33. VÁŇA, Pavel. Léčivé stromy a keře podle bylináře Pavla. Praha: Eminent, 2006, s. 12. ISBN 80-7281-224-6. 34. VELÍŠEK, J.: Chemie potravin 3. OSSIS 2002. s. 368 ISBN 80-86659-012-1 35. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf, 2002, 14925 s.375, ISBN 80-85912-70-8. 37
INTERNETOVÉ ZDROJE O PRODUKTECH: 1. APOTHEKE. In: Leros [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.zbozi.cz/vyrobek/apotheke-cerny-bez-kvet-20-x-1-5g/ 2. ASHBOLT. In: Ashbolt [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.ashboltfarm.com/elderberry_main.html 3. BEZ ČERNÝ. In: Bez černý [online], 3013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.prirodopis.eu/botanika_mobil/soubory/bez_cerveny.htm 4. DR. POPOV. In: Dr.popov [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.drpopov.cz/bez-cerny-kvet-40-g-pid483.html 5. GARTEN. In: Garten.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.garten.cz/images_forum/gallery/10667/8006-p1320765.jpg 6. NADĚJE. In: Naděje [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.nadeje-byliny.eu/gemmoterapeutika-tinktury-zpupenu/6-bez-cerny.html 7. PŘÍRODA In: Příroda.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupný: z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1966 8. RICOLA. In: Ricola [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.ricola.com/cs-cz/produkty/bylinkove-bonbony/kvet-cernehobezu 9. SONNETOR. In: Sonnetor [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.sonnentor.cz/sonnentor_cz/e_shop/caje/jednodruhove_b yliny/cerny4/(search)/0/(car)/ 10. SONNETOR. In: Sonnetor [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.sonnentor.cz/sonnentor_cz/e_shop/sladkosti/koncentrat y/cerny_bez_kvet_ovocny_napojovy_koncentra_0_5l 38