ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 12 c = l cos0,5θ *( 8* tgθ 1 3 )
STÁLOSTI A ODOLNOSTI: Odezva textilií na chemické a fyzikální namáhání při dalším zpracování : Stálosti tvaru sráživost po praní (může být také záporná, tj. roztažnost), tuhost v ohybu splývavost (může být žádoucí nebo nežádoucí) souvisící s tuhostí v ohybu mačkavost Stálost vybarvení stálost vybarvení v praní a chemickém čištění stálost vybarvení v potu stálost vybarvení v UV záření stálost vybarvení v otěru (otěr)
STÁLOSTI A ODOLNOSTI: Stálosti tvaru - textilie je podrobována silám vyvozeným gravitačním zrychlením - malým deformacím, které se rovnají elastickým (vratným): sráživost po praní (může být také záporná, tj. roztažnost), tuhost v ohybu splývavost (může být žádoucí nebo nežádoucí) souvisící s tuhostí v ohybu - textilie je podrobována velkým silám vyvozeným mechanickým, popř. vlhkotepelným působením - velkým deformacím, které se rovnají plastickým (nevratným): mačkavost
STÁLOSTI A ODOLNOSTI: Odolnosti odolnost proti odření (oděr) odolnost proti vytržení nití (zátrhovost) odolnost proti tvorbě žmolků (žmolkovitost)
Stálosti tvaru sráživost Sráživost - úroveň změn rozměrů textilie po působení vody, vlhkotepelném působení, atp. Projevy zejména v ploše textilie. S = l 0 l 0 l S *10 2 S- sráživost [ % ] l 0 - původní rozměr vyznačený na vzorku [m] l S - rozměr změřený po namáhání sražená (roztažená) délka [m] Sráživost může být také záporná roztažnost, mohou se také změnit úhly mezi nitmi zkosení vzorku
Zkoušení sráživosti Na zkušebním vzorku se vyznačí přesné původní rozměry. Poté je textilie podrobena danému namáhání (praní, žehlení, zavlhčování ) a změří se změněné rozměry. Na vzorku jsou vyznačeny rozměry ve dvou na sebe kolmých směrech (osnova útek, sloupek řádek) Velikost vzorku: obvykle 300 x 300 mm. Umístění značek: podle norem (na vzorku 300 x 300 mm, se volí délky úseček 250 mm). Koncové body značek nemají být umístěny na stejné niti.
Stálosti tvaru tuhost v ohybu - odpor textilie proti deformaci (ohýbání) vnějším zatížením - úzce souvisí se splývavostí a je určena konstrukcí textilie (tkanina, pletenina, hustota plošné textilie) a úpravou textilie (např. naškrobením, podlepením nebo kašírováním) Zkoušení tuhosti v ohybu textilií statické metody Metoda podle Sommera Modifikovaná metoda podle Sommera Cantilever Test Přístroj TH 5
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Metoda podle Sommera Vychází z ohybu jednostranně vetknutého nosníku.
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Metoda podle Sommera T OS = ρ S * c 3 [ kg m] T OS - tuhost v ohybu podle Sommera [kg.m] ρ S - plošná měrná hmotnost [kg.m -2 ] c - ohybová délka [m] Θ - úhel, který svírá spojnice počátku a konce vetknuté textilie s horizontálním směrem [ º ]. l - délka proužku textilie [m] c = cos 0,5Θ 1 3 l *( ) 8* tgθ [ m]
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Modifikovaná metoda podle Sommera - spočívá v přepočtu plošné hmotnosti proužku textilie na jeho délkovou měrnou tíhu Tuhost v ohybu: T OG = ρ * b* g * c γ l - délková měrná tíha proužku textilie [N.m -1 ] l l g - tíha proužku [N] l - délka proužku textilie [m] ρ l - délková měrná hmotnost [kg.m -1 ] ρ l ρ b - šířka proužku textilie [m] g - gravitační zrychlení (9,81 m.s -1 - přibližná hodnota) c - ohybová délka [ m ] S 3 γ [ N G = = ρ * g [ N m l m 2 ] = * b [ kg m S 1 1 ] ]
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Cantilever Test konstruován pro posuzování výztužných oděvních textilií (vložek) Zavádí se: cos 0,5Θ ( ) = 8. tgθ 1 2 Z toho je definován pevný úhel Θ = 41,5 º. Tento úhel je pevně nastaven na nakloněné rovině. Vzorek je vysouván tak dlouho, až se dotkne nakloněné roviny.
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Cantilever Test T OC = ρ S * l 2 3 l 2 cos 0,5Θ 1 ( ) = 8. tg Θ 2 c = [ m] [ kg m] pevný úhel Θ = 41,5 º. Vzorek je vysouván tak dlouho, až se dotkne nakloněné roviny (bod A) Odečte se délka l a z ní se vypočítá T OC.
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Cantilever Test
Stálosti tvaru tuhost v ohybu Měření síly odporu textilie proti ohýbání Přístroj TH 5 Přístroj snímá sílu, kterou proužek textilie vyvine na měřicí prvek. Proužek má normou stanovenou délku l a šířku b. Přístroj registruje ohybový moment. M O = F * l [ N m]
Stálosti tvaru Splývavost - schopnost vytvářet esteticky působící záhyby při zavěšení v prostoru. Záhyby jsou výsledkem prostorové deformace. Zkoušení splývavosti Metoda stanovení koeficientu splývavosti Stanoví se změny plochy kruhového vzorku upnutého v kruhové čelisti. Volné okraje vzorku splývají do prostoru. Splývající vzorek se promítne do roviny kruhové čelisti a plocha tohoto průmětu se porovnává s plochou původního vzorku.
Stálosti tvaru Splývavost Koeficient splývavosti k S : k S = π π * R 2 * R1 A 2 *10 2 2 1 π * R2 [1] R 1 R 2 A - poloměr vystřiženého původního vzorku [m] - poloměr podpěrné čelisti - plocha průmětu (stínu) splývající textilie
Stálosti tvaru Splývavost
Stálosti tvaru Mačkavost Analogie s mechanickým namáháním: ε = ε + ε + C E P ε Z [%] ε C - celková deformace [%] ε E - elastická deformace [%] ε P - plastická deformace [%] ε Z - zotavená deformace [%] Textilie nemačkavá - nevykazuje v používání nežádoucí lomy a ohyby
Stálosti tvaru Mačkavost Metoda měření úhlu zotavení Vzorek zatížen silou F. Zatížení po dobu t Z. Po t Z vzorek odlehčen - čas t 0 - začátek měření. V čase t 0 se vzorek narovná o úhel α 0 - obraz okamžité elastické deformace.
Stálosti tvaru Mačkavost Metoda skládaného proužku textilie Proužek textilie je složen podle systému přehybů a po složení zatížen po předepsanou dobu. Po době zatížení je proužek textilie odlehčen a zavěšen do svorek. Po zavěšení probíhá zotavení (vyvěšení) vzorku. Odečítá se časová změna délky zavěšeného proužku l z Mačkavost se vyjadřuje relativní hodnotou zotavení Z. Z = l z l 0 2 *10 [%]
Stálosti tvaru Mačkavost Metoda AKU Zkoušení na válcovém vzorku, který je sešitý ze zkoumané textilie. Vzorek se upíná do dvou kruhových čelistí přípravku. Horní čelist 1 je přitom v základní poloze A. Ve středu horní čelisti je otvor pro vodicí kolík s drážkou 2. Tento kolík je pevně spojen se spodní čelistí 3. Měření se provádí tak, že se horní čelist 1 po odaretování spustí do spodní polohy B, čímž dojde ke zmačkání vzorku jednak stlačením a jednak zešikmením, protože se horní čelist v drážce kolíku 2 pootočí. Zatížení vzorku je realizováno po normovanou dobu. Pak se vzorek z čelistí vyjme a po čase zotavení se změří jeho výška h Z. Původní výška h a h 0 slouží k vyjádření zmačkání. Z
Stálosti tvaru Mačkavost Metoda AKU Z Zmačkání = h Z h 0 [1] Pro stanovení mačkavosti se rovněž používá etalonů, se kterými se vzorek porovnává.