Definice logistiky Evropská logistická asociace - ELA: Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží, vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.
Základní dělení logistiky HOSPODÁŘSKÁ LOGISTIKA MAKROLOGISTIKA MIKROLOGISTIKA LOGISTICKÝ PODNIK PODNIKOVÁ LOGISTIKA LOGISTIKA VNITROPODNIKOVÁ LOGISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ LOGISTIKA DISTRIBUCE
Schéma logistického řetězce doprava Zásoby doprava dodavatelé Zásobování Výroba surovin Rozpracovaná výroba Recyklace doprava doprava doprava Zásoby zákazníci Distribuce hotových výrobků financování řízení jakosti informační systémy bezpečnost, ochrana živ. prostředí výchova, vzdělávání
Přepravní proudy
Nákup a zásobování Základní funkce: zabezpečení základních, pomocných, obslužných a nevýrobních procesů surovinami, základními a pomocnými materiály, nakupovanými výrobky a součástkami, nářadím, přípravky apod.
Funkce zásob v podniku geografická, vyrovnávací a technologická, spekulativní.
Členění zásob Z hlediska funkčního rozeznáváme: obratovou (běžnou) zásobu, pojistnou zásobu, technologickou zásobu, strategickou zásobu, maximální zásobu, minimální zásobu, signální zásobu.
Průběh stavu zásob v podniku stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus bod objednávky x x max x b... x o x p t c t p T čas
Průběh stavu zásob v podniku stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus bod objednávky x x max x b... x o x p t c t p T čas
Paretovo pravidlo Zhruba 80 % důsledků vyplývá přibližně z 20 % počtu možných příčin. Malá část počtu položek představuje většinu hodnoty spotřeby nebo prodeje.
Diferencované řízení zásob Při řízení je třeba soustředit pozornost na omezený počet nejdůležitějších objektů (např. skladových položek, dodavatelů), které mají rozhodující vliv na celkový výsledek. Skladové položky je třeba rozdělit do několika skupin a ty řídit diferencovaným způsobem. K vytipování nejdůležitějších položek zásob se používá analýza ABC(D).
Lorenzova křivka kumul. hodnota spotřeby (%) 100 95 80 60 40 20 20 40 60 80 kumul. počet položek (%) 100
Základní zásobovací strategie 1) Dlouhodobé skladování zásob surovin, materiálu a nakupovaných dílů odvozené z predikované poptávky (model EOQ). 2) Krátkodobé skladování pro přesně vypočtenou potřebu, vyplývající ze zakázky. 3) Zásobování synchronní s výrobou (koncept JIT).
Model EOQ Vychází z tzv. bipolární nákladové struktury, kde jedním pólem je skupina nákladů rostoucích se zvětšující se velikostí udržovaných zásob (náklady na udržování a skladování zásob) a druhým pólem je skupina nákladů klesajících se zvětšující se velikostí udržovaných zásob (náklady na pořízení zásob).
Bipolární nákladová struktura n á k l a d y c e l k o v é n á k l a d y n a p o ř íz e n í záso b n á k l a d y n a u d r ž o v á n í záso b o p t i m u m v e l i k o s t d o d á v k y
Náklady na udržování a skladování zásob Průměrné roční sazby nákladů v SRN z hodnoty skladovaného materiálu: úroky z vázaného kapitálu 6,5 8,5 % stárnutí, opotřebení 3,5 5,0 %, ztráty, rozbití zásob 2,0 4,0 % náklady na manipulaci 2,0 4,0 % skladování, odpisy 1,5 2,5 % správa skladu 3,0 5,0 % pojištění 0,5 1,0 % celkem 19 30 %
Optimální objednací množství EOQ = 2Qc Tc s p Q celková spotřeba (poptávka) za období T, c p c s náklady na pořízení jedné dodávky, náklady na skladování jednotky zásob za jednotku času.
Příklad spotřeba materiálu za rok: 417 460 ks, náklady na pořízení všech zásob: 111 270 Kč/rok, počet objednávek za rok: 198, náklady na celní odbavení: 250 Kč/dodávka, celkové náklady na skladování zásob: 8 344 043 Kč/rok, skladovací prostor: 1 200 m 3, rentabilita nákladů: 7,6 %, cena materiálu: 30,35 Kč/ks, počet dílů v přepravce KLT: 258 ks, rozměry přepravky: 594 x 396 x 280 mm, prostor nutný k manipulaci s materiálem: 30 %.
Nevýhody modelu EOQ doplňování zásoby je nárazové v množství EOQ, odběr zásob musí být zcela pravidelný, náklady musí být stabilizované, EOQ se propočítává nezávisle na ostatních položkách, nebere v úvahu využití ložné kapacity dopravních prostředků, nebere v úvahu skladové kapacity. Vhodný model pro položky kategorie B.
Zásobování synchronní s výrobou - koncept JIT Dodávají se malá množství, v co možná nejpozdějším termínu, dodávky jsou velmi časté, třeba i několikrát v průběhu dne. Díky tomu mohou na sebe články v logistickém řetězci (např. dodavatelé, doprava a montáž) navazovat jen s minimální pojistnou zásobou (pouze na několik hodin). Existují dvě základní strategie JIT: