Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová Jilská 1 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení
Struktura prezentace Cíl a výzkumné otázky Metodologie měření finanční dostupnosti bydlení Seznámení s vybranými výsledky» vývoj finanční dostupnosti nájemního bydlení» vývoj regionálních disparit ve finanční dostupnosti nájemního bydlení» struktura domácností podle různých kategorií finanční dostupnosti nájemního bydlení Závěr 2
Představení projektu Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Hlavní cíl:»odhalit a kvantifikovat regionální disparity ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení, jejich vývoj, analyzovat vybrané důsledky těchto disparit a navrhnout opatření, která povedou ke snížení disparit a zvýšení finanční a fyzické dostupnosti bydlení. Projekt v rámci programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Doba řešení: 2007-2011 Konsorcium řešitelů:»sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. koordinátor celého projektu»fakulta stavební, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava»Institut regionálních informací, s.r.o. se sídlem v Brně Internetové stránky: http://www.disparity.cz 3
Cíl první části projektu Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční dostupnosti bydlení a vývoje regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé kraje NUTS 3 a mezi nimi v letech 2000 2006. Nalézt odpovědi na tyto otázky:» Jaký byl vývoj finanční dostupnosti bydlení v jednotlivých krajích pro jednotlivé typy domácností v letech 2000-2006?» Jaký byl vývoj regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení v letech 2000-2006?» Jaká je struktura domácností v jednotlivých krajích podle různě definovaných kategorií finanční dostupnosti bydlení v letech 2000-2006? 4
Metodologie Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Měření finanční dostupnosti bydlení:» Indikátory finanční dostupnosti bydlení: Míra zatížení poměr měsíčních výdajů na bydlení k celkovému čistému měsíčnímu příjmu domácnosti Reziduální příjem rozdíl mezi celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti a měsíčními výdaji na bydlení Price-to-income ratio poměr průměrné ceny prodávaného bydlení k průměrnému celkovému čistému ročnímu příjmu domácnosti Lending multiplier poměr celkové sumy, kterou domácnost zaplatí v rámci splátek úvěru na bydlení, k průměrnému celkovému čistému ročnímu příjmu domácnosti Zdroje dat pro analýzu na úrovni krajů:» příjmy domácností pouze mzdy zaměstnanců (podnikové výkaznictví ČSÚ, regionální statistika cen práce RSCP)» výdaje na bydlení ČSÚ, IRI Neexistuje takový datový soubor, který by umožnil analýzu skutečných regionálních disparit na základě znalosti konkrétních domácností s jejich konkrétními čistými příjmy a výdaji na bydlení. alternativní metodický přístup 5
Postup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti bydlení 1. Vytvoření typologie domácností podle tří hlavních kritérií» ekonomická aktivita členů domácností; kategorie zaměstnání členů domácností (KZAM); velikost a složení domácnosti. Konečná volba na základě skutečného zastoupení jednotlivých typů domácností podle analýzy dat ze Sčítání lidu, bytů a domů 2001 - vybráno 60 hlavních typů domácností (chybí domácnosti podnikatelů). 2. Odhad průměrných regionálních čistých příjmů pro jednotlivé typy domácností» regionální mzdová statistika (RSCP, data MPSV a MF);» modelování daní pro zjištění čistých mezd pro zaměstnané členy domácnosti;» modelování dávek a výpočet čistých příjmů pro všech 60 typů domácností. 3. Vytvoření typologie bydlení» 4 nejčastější typy bytů (1+1, 2+1, 3+1, 4+1) podle SLDB 2001;» bydlení v rodinném domě. 4. Stanovení průměrných regionálních tržních cen a tržních nájmů pro všechny typy bydlení 5. Přiřazení odpovídajícího typu bydlení každému typu domácnosti 6. Výpočet indikátorů finanční dostupnosti bydlení» privilegované a neprivilegované nájemní bydlení míra zatížení, reziduální příjem;» neprivilegované vlastnické (družstevní) bydlení - price-to-income ratio, lending multiplier. 7. Měření regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení 6
Mapování regionálních disparit Právní typy bydlení a segmenty trhu: neprivilegovaný segment nájemního bydlení, privilegovaný segment nájemního bydlení, neprivilegovaný segment vlastnického bydlení Vývoj finanční dostupnosti v jednotlivých regionech a regionální rozdíly:» vývoj daného indikátoru finanční dostupnosti v jednotlivých krajích v letech 2000-2006 souhrnně pro všechny domácnosti» vývoj daného indikátoru finanční dostupnosti v jednotlivých krajích v letech 2000-2006 souhrnně pro shluky domácností (dle klastrové analýzy)» obecný vývoj regionálních rozdílů (variační koeficient, beta-konvergence) pro určité typy domácností» rozdíly mezi konkrétními regiony» vývoj finanční dostupnost bydlení v krajských městech Struktura domácností podle různě definovaných kategorií finanční dostupnosti v jednotlivých regionech:» identifikace typů domácností s omezenou finanční dostupností bydlení» zastoupení těchto domácností v jednotlivých krajích 7
Finanční dostupnost privilegovaného nájemního bydlení (2000 2007) Nejnižší míra zatížení: 14,0% Souhrnný index míry zatížení (vážený průměr míry zatížení - 60 typů zkoumaných domácností) 13,8%» Středočeský kraj» Manažeři (KZAM 1) bezdětný pár Nejvyšší míra zatížení:» Praha» Nezaměstnaný - jednotlivec Vývoj míry zatížení:» všechny kraje stejný průběh Souhrnný index míry zatížení - privilegované nájemní bydlení 13,0% 12,0% 11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 9,4% 8,9% 8,5% 7,8% 7,2% 6,8% 13,4% 6,6% 13,0% 6,5% 12,8% 6,4% 12,5% 6,2% 11,8% 5,8% 11,0% 5,5% 12,7% 8,7% 7,3% 6,5% 6,1% 5,0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 PRA ST C JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 8
Finanční dostupnost neprivilegovaného nájemního bydlení (2000 2007) Nejnižší míra zatížení:» Ústecký kraj» Manažeři (KZAM 1) bezdětný pár Nejvyšší míra zatížení:» Praha» Nezaměstnaný - jednotlivec Největší změny ve vývoji míry zatížení:» Praha, Moravskoslezský kraj» Nezaměstnaný Souhrnný index míry zatížení - neprivilegované nájemní bydlení Souhrnný index míry zatížení (vážený průměr míry zatížení - 60 typů zkoumaných domácností) 60,0% 55,0% 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 45,5% 45,2% 34,4% 28,0% 23,4% 21,3% 18,8% 16,8% 48,7% 16,4% 57,6% 17,6% 54,2% 19,3% 50,0% 20,0% 46,6% 18,4% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 45,0% 38,1% 33,4% 30,9% 26,4% 20,8% PRA ST C JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 9
Finanční dostupnost neprivilegovaného nájemního bydlení (2000 2006) Vývoj míry zatížení pro různé shluky domácností Domácnosti s nejvyšší mírou zatížení Domácnosti s vyšší mírou zatížení Domácnosti s nižší mírou zatížení Domácnosti s nejnižší mírou zatížení 100% 100% 100% 100% 90% 90% 90% 90% 80% 80% 80% 80% 70% 70% 70% 70% 60% 60% 60% 60% 50% 50% 50% 50% 40% 40% 40% 40% 30% 30% 30% 30% 20% 20% 20% 20% 10% 10% 10% 10% 0% 0% 0% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 PRA STC JC PZ KV PRA STC JC PZ KV PRA STC JC PZ KV PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS UL LI HK PA VYS UL LI HK PA VYS UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS JM OL ZL MS JM OL ZL MS JM OL ZL MS Vysoká míra zatížení dlouhodobě nezaměstnaní, starobní důchodci» VELKÉ REGIONÁLNÍ ROZDÍLY Vyšší míra zatížení domácnosti nižších kategorií zaměstnání (řemeslníci, obsluha strojů, úředníci), kde je v rodině pouze jeden příjem Nižší míra zatížení řemeslníci se dvěma příjmy v domácnosti a rodiny techniků a odborníků s jedním příjmem Nízká míra zatížení domácnosti dvou zaměstnaných z řad techniků, odborníků či manažerů» MINIMÁLNÍ REGIONÁLNÍ ROZDÍLY 10
Finanční dostupnost neprivilegovaného nájemního bydlení (2000 2006) Srovnání souhrnné míry zatížení ve vybraných krajích a příslušných krajských městech pro shluky domácností podle výše míry zatížení (2000 2006) Domácnosti s nejvyšší mírou zatížení Domácnosti s vyšší mírou zatížení Domácnosti s nižší mírou zatížení Domácnosti s nejnižší mírou zatížení 100% 100% 100% 100% 90% 90% 90% 90% 80% 80% 80% 80% 70% 70% 70% 70% 60% 60% 60% 60% 50% 50% 50% 50% 40% 40% 40% 40% 30% 30% 30% 30% 20% 20% 20% 20% 10% 10% 10% 10% 0% 0% 0% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Praha Středočeský kraj a Praha 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Praha Středočeský kraj a Praha 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Praha Středočeský kraj a Praha 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Praha Středočeský kraj a Praha Brno Jihomoravský kraj Brno Jihomoravský kraj Brno Jihomoravský kraj Brno Jihomoravský kraj Ostrava Moravskoslezský kraj Ostrava Moravskoslezský kraj Ostrava Moravskoslezský kraj Ostrava Moravskoslezský kraj Plzeň Plzeňský kraj Plzeň Plzeňský kraj Plzeň Plzeňský kraj Plzeň Plzeňský kraj 11
Regionální rozdíly v míře zatížení variační koeficient Vývoj variačního koeficientu míry zatížení regulovaným nájmem u vybraných typů domácností v letech 2000 až 2006 30,0% 27,5% 25,0% 22,5% 20,0% 17,5% 15,0% 12,5% 10,0% 28,70% 28,69% 28,69% 28,70% 28,70% 28,70% 25,43% 25,21% 25,02% 23,41% 21,22% 21,14% 35,0% 18,36% 32,5% 33,01% 17,27% 32,56% 17,31% 30,61% 30,79% 30,0% 29,65% 27,5% 13,65% 27,75% 13,97% 28,46% 28,35% 27,84% 25,0% 23,92% 24,83% 25,47% 23,05% 22,5% 2000 2001 2002 2003 2004 21,80% 2005 2006 21,41% 21,50% 20,0% 19,22% manažeři, 2 děti vědci a odborníci, 2 děti 17,5% řemeslníci, 2 děti pomocní dělníci, 2 děti 16,70% 15,0% technici, úředníci, provozní, 2 děti technici, úředníci, provozní - samoživitelé 2000 2001 2002 technici, úředníci, provozní bez dětí regulovaný nájem 2003 2004 2005 2006 nezaměstnaní, 2 děti důchodce manažeři, 2 děti 28,70% Vývoj variačního koeficientu míry zatížení tržním nájmem u vybraných typů domácností v letech 2000 až 2006 37,5% řemeslníci, 2 děti technici, úředníci, provozní, 2 děti technici, úředníci, provozní bez dětí tržní nájem 22,01% 21,08% 36,04% vědci a odborníci, 2 děti pomocní dělníci, 2 děti technici, úředníci, provozní - samoživitelé nezaměstnaní, 2 děti důchodce 12
1 3 1 2 1 1 1 0 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Finanční dostupnost neprivilegovaného nájemního bydlení v roce 2006 Reziduální příjem u vybraných typů domácností v roce 2006 (reziduální příjem je snížen o 1,5násobku minimálních životních nákladů členů dané domácnosti) Praha JM UL rodičovská, samoživitel, 1 dítě starobní důchodce pomocní dělníci, 2 děti provozní a zemědělci, 2 děti řemeslníci a obsluha str., 2 děti úředníci, 2 děti technici - rodič., 2 děti technici, samoživitel, 1 dítě technici, zdrav. apod., 2 děti technici bez dětí vědci a odborníci, 2 děti manažeři, 2 děti VYS UL ST C Praha -10 000 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Plzeň Brno Ostrava Praha 13
Finanční dostupnost neprivilegovaného nájemního bydlení 3 skupiny domácností:» vysokopříjmové domácnosti: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: Regionální rozdíly v reziduálním příjmu: malé velké Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem: Praha Vysočina» domácnosti se středním příjmem: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: Regionální rozdíly v reziduálním příjmu : velké malé Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem: Praha, Ústecký kraj, Středočeský kraj Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký kraj» nízkopříjmové domácnosti: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: : Regionální rozdíly v reziduálním příjmu : velké malé Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem: Ústecký kraj Praha, Jihomoravský kraj 14
Struktura domácností dle dostupnosti - neprivileg. nájemní bydlení Zastoupení zkoumaných domácností v různých kategoriích podle relativního reziduálního příjmu (podíl reziduálního příjmu na minimálních životních nákladech) zastoupení dle SLDB 2001 2000 2006 Moravskoslezský kraj 3,75 13,59 42,8 6,38 Moravskoslezský kraj 13,63 10,79 36,26 5,84 Zlínský kraj 7,57 11,56 39,97 6,39 Zlínský kraj 12,13 12,36 37,11 3,89 Olomoucký kraj 2,6411,24 45,19 6,73 Olomoucký kraj 11,07 13,7 36,37 4,66 Jihomoravský kraj 3,4811,51 43,11 7,39 Jihomoravský kraj 11,91 11,28 23,36 18,94 Vysočina1,229,75 48,2 6,6 Vysočina 13,62 11,11 38,25 2,79 Pardubický kraj1,8510,28 47,85 6,21 Pardubický kraj 11,69 14,29 36,92 3,29 Královéhradecký kraj 3,4 15,28 41,67 5,19 Královéhradecký kraj 11,85 15,93 35 2,76 Liberecký kraj 4,71 15,29 39,27 4,18 Liberecký kraj 16,63 12,36 31,41 3,05 Ústecký kraj 6,86 14,48 38,07 6,67 Ústecký kraj 17,3 13,65 28,83 6,3 Karlovarský kraj 2,6 16,31 38,44 6,62 Karlovarský kraj 17,09 11,39 30,46 5,03 Plzeňský kraj2,06 16,77 41,92 5,61 Plzeňský kraj 17,13 11,28 35,04 2,91 Jihočeský kraj 4,89 14,49 40,29 5,24 Jihočeský kraj 16,75 10,16 35,31 2,69 St ředočeský kraj 6,15 15,51 37,59 4,21 St ředočeský kraj 16,68 9,13 34,68 2,97 Praha 13,26 9,07 17,41 18,69 Praha 18,31 9,01 13,91 17,2 0% 20% 40% 60% 80% 100% více než 4,5 3,0-4,5 1,5-3,0 méně než 1,5 0% 20% 40% 60% 80% 100% více než 4,5 3,0-4,5 1,5-3,0 méně než 1,5 15
60% Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Charakteristiky krajů v roce 2006 100 50% 50 40% 0 30% -50 20% -100 10% -150 0% PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS -200 souhrnná míra zatížení - 2006 podíl domácností - ohrožení nedostupností nájemního bydlení (reziduální příjem nižší než 1,5 *minimální životní náklady) - 2006 podíl domácností - ohrožení nedostupností nájemního bydlení (míra zatížení vyšší než 30 %) - 2006 souhrnný reziduální příjem (po odečtení 1,5-násobku minimálních životních nákladů) - 2006 (plus = nadprůměrně vysoká hodnota) HDP - 2006 (plus = nadprůměrně vysoká hodnota HDP) míra nezaměstnanosti (VŠPS) - 2006 (plus = nadprůměrně nízká nezaměstnanost) 16
Závěr privilegovaný sektor nájemního bydlení:» vývoj dostupnosti: od roku 2000 ve všech krajích pokles» disparity: malé regionální rozdíly (výrazně se odlišuje pouze Praha) regionální rozdíly se téměř v čase nemění» nedostupnost: relativně malé ohrožení nedostupností bydlení neprivilegovaný sektor nájemního bydlení:» vývoj dostupnosti: většina krajů růst do 2004, pak pokles (výjimka: Praha, Moravskoslezský kraj)» disparity: výrazně se odlišují: Ústecký kraj (vysoká dost.) Praha, Jihomoravský kraj (Brno) nízká dost. disparity rostou do roku 2003, pak klesají (zejména vlivem regionálních rozdílů v nájemném)» nedostupnost: Praha, Jihomoravský kraj závislí na soc. dávkách, starobní důchodci, nižší kategorie zaměstnání, rodiny s jedním příjmem podíl ohrožených domácností se v roce 2006 oproti roku 2000 snížil možné důsledky regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení:» potencionální bariéra pro vnitřní migraci za prací» potencionální problém prostorové segregace určitých typů domácností (příjmově slabých domácností, důchodců, dlouhodobě nezaměstnaných) 17
Děkuji za pozornost. Internetové stránky projektu: http://www.disparity.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení