spojovací způsob KONJUNKTIV Zatímco čeština rozlišuje tři slovesné způsoby: indikativ (oznamovací), imperativ (rozkazovací) a kondicionál (podmiňovací), francouzština definuje čtvrtý slovesný způsob, jímž je konjunktiv (spojovací). V rámci konjunktivu můžeme najít čtyři slovesné časy. Jedná se o čas přítomný (présent du subjonctif), minulý (passé du subjonctif), imperfektum (imparfait du subjonctif) a plusquamperfektum (plus-que-parfait du subjonctif). Využití konjunktivu: vyjádření vůle, nutnosti, pochybnosti a citu 3. osoba imperativu nahrazení kondicionálu minulého v knižním stylu věty jednoduché vyjadřující rozkaz, zákaz, výzvu, zvolání a přání po spojkových souslovích ve vztahu časovém-avant que, d ici à ce que, d ici que, en attendant que, jusqu à ce que po spojkových souslovích ve vztahu příčinném-ce n est pas que, non pas que, non que po spojkových souslovích ve vztahu účelovém -pour que, afin que, de crainte que, de peur que se užívá konjunktivu vždy po spojkových souslovích ve vztahu účinkovém ve významu aby-de façon que, de manière que po spojkových souslových ve vztahu podmínkovém-à moins que, en cas que, pour peu que, pourvu que, si tant est que, soit que...soit que, supposé que po spojkových souslovích ve vztahu odporovacím a přípustkovém-quoique, au lieu que, bien loin que, bien que, encore que, malgré que, que ou que po spojkovém sousloví autant que ve vztahu přirovnávacím po spojkovém sousloví sans que ve vztahu způsobovém věty vztažné vyjadřující zamýšlený cíl věty vztažné závislé na spojení podstatného jména a přídavným jménem v superlativu odlišení významu stylistická varianta
vyjádření vůle, nutnosti, pochybnosti a citu Je veux que tu me le dises. Chci, aby mi to řekl. J aimerais bien que tu passes. Bych bych rád, kdyby jsi se stavil. Je voudrais qu elle tombe amoureuse de moi. Chtěl bych, aby se do mne zamilovala. Il faut que tu le saches. Je třeba, abys to věděl. Il est nécessaire qu on y aille. Je nutné, abychom tam šli. Il est absolument indispensable que tu t excuses. Je nutné, aby jsi se omluvil. Je doute qu il vienne. Pochybuji, že přijde. Il n est pas probable qu il réussisse. Je nepravděpodobné, že uspěje. Je ne crois pas que cela lui plaise. Nemyslím si, že se mu to líbí. Je suis heureux que tu restes avec moi. Jsem rád, že se mnou zůstáváš. Je suis ravi que qu ils se soient reconciliés. Jsem rád, že se usmířili. C est cool qu on soit à la maison. výjimky : konjunktiv se neužívá u vyjádření pravděpodobnosti, tedy po výrazech jako il est probable, j espère, atd. konjunktiv se používá u sloves typu penser a croire pouze v záporu a v otázce pokud se podmět shoduje s předmětem, používáme infinitivní vazby (chyba-je veux que je te dise. správně-je veux te dire.) poznámky : v současné době můžeme konjunktiv mnohých případech nahradit infinitivní vazbami či kondicionálem přítomným : Il nous faut aller. Je doute qu il viendrais après ce qu il a fait. 3. osoba imperativu Ve třetí osobě je imperativ vždy nahrazen konjunktivem! Qu il vienne! Ať přijde. Qu il le fasse immédiatement! Ať to udělá ihned! Qu ils entrent! Ať vstoupí! nahrazení kondicionálu minulého v knižním stylu V knižním stylu se může nahradit kondicionál minulý konjunktivem plusquamperfekta! Qui l eût dit? Kdo by to byl řekl?
věty jednoduché vyjadřující rozkaz, zákaz, výzvu, zvolání a přání Qu ils viennent à dix heures. Ať přijdou v deset hodin. Soyez à la gare avant cinq heures. Qu ils ne le fassent plus. Ať už to neudělají. Qu il ne le touche pas. Ať na to nesahá. Que la lumière soit! Budiž světlo! Soit un rectangle ABCD. Budiž obdélník ABCD. Vive la France! Ať žije Francie! Vive la République! Ať žije republika! Pourvu qu il ne pleuve pas. Jen ať neprší. Puissiez-vous réussir! Kéž byste uspěli. po spojkových souslovích ve vztahu časovém-avant que, d ici à ce que, d ici que, en attendant que, jusqu à ce que Sortez d ici avant qu il revienne. Odejděte odsud než se vrátí. D ici à ce qu il vous le rende, il se passera du temps. To bude doba, než vám to vrátí. D ici qu on se soit rencontré, je ne pense qu à elle. Od teďka co jsme se setkali, nemyslím na nic jiného než na ni. On n a pas commencé en attendant que Jean-Pierre soit arrivé. Nezačalo se dokud Jean-Pierre neodrazil. Il faut aller tout droit jusqu à ce que voyiez le pont. Musíte jít stále rovně až uvidíte most. po spojkových souslovích ve vztahu příčinném-ce n est pas que, non pas que, non que Ce n est pas qu il ne soit pas intelligent qu il n a pas passé les examens, mais il a mal appris ses cours. Neudělal zkoušky, ne proto, že by nebyl inteligentní, ale protože se špatně naučil. Il n a pas passé ses examens, non qu il soit stupide, mais parce qu il a mail appris ses cours. Neudělal zkoušky, ne proto, že by nebyl inteligentní, ale protože se špatně naučil. po spojkových souslovích ve vztahu účelovém -pour que, afin que, de crainte que, de peur que se užívá konjunktivu vždy Je te prête ma voiture pour que tu sois plus vite. Půjčím ti své auto, abys byl rychlejší. Je t invite à la campagne afin que tu puisses te reposer. Zvu tě na venkoc, aby sis mohl odpočinout. Elle ne le lui a pas dit de crainte (de peur) qu il ne comprenne pas. Neřekla mu to z obavě, že by to nepochopil. pozor na využití vazby afin de Passez dans mon bureau afin de terminer cette affaire. Stavte se v mé kanceláři, abychom ukončili tuto záležitost. po spojkových souslovích ve vztahu účinkovém ve významu aby-de façon que, de manière que Écrivez votre dissertation de façon (de manière) qu elle convienne à votre professeur.
po spojkových souslových ve vztahu podmínkovém-à moins que, en cas que, pour peu que, pourvu que, si tant est que, soit que...soit que, supposé que On reste chez nous la semaine prochaine à moins qu il ne fasse vraiment beau. Příští týden zůstaneme doma, ledaže by bylo opravdu pěkně. On ira à Prague en cas qu il viennent. V případě, že přijedou, zajedeme do Prahy. Pour peu que vous le vouliez, vous réussirez. Podaří se vám to, jen když budete chtít. Pourvu que vous restiez silentieux, vous pouvez partir plutôt. Pokud budete potichu, můžete odejít dříve. Ça s étatit passé à neuf heures si tant est qu il nous dise la vérité. Stalo se to v devět hodin, pokud nám ovšem říká pravdu. Soit que tu restes, soit que tu partes, je m en vais. Ať se zdržíš nebo odejdeš, já jdu pryč. Supposé que tu passes les examens, je te donnerai un petit cadeau. Za předpokladu, že uděláš zkoušky, ti dám malý dárek. po spojkových souslovích ve vztahu odporovacím a přípustkovém-quoique, au lieu que, bien loin que, bien que, encore que, malgré que, que ou que Quoiqu elle ne soit pas d accord, je le ferai. Ačkoliv by nesouhlasila, udělám to. Bien (Encore) qu elle ne soit pas d accord, je le ferai. Přestože by nesouhlasila, udělám to. Au lieu qu il soit à l école, il buvait de la bière dans un pub. Místo toho, aby byl ve škole pil pil v hospodě pivo. Bien loin qu il soit honnête, il me semble qu il se moque de nous. Nejen že není upřímný, ale zdá se mi, že se nám vysmívá. Malgré que má stejný význam jako bien que, nicméně spojka malgré se využívá spíše ve spojení se substantivem (Malgré sa petite taille, le Japon joue un rôle important sur le marché international.) Que tu veuilles ou non, je m en vais. Odcházím, ať chceš nebo ne. po spojkovém sousloví autant que ve vztahu přirovnávacím Il n en sait rien autant qu il soit sincèrement surpris. Nic o tom neví, pokud je ovšem jeho překvape ní upřímné. po spojkovém sousloví sans que ve vztahu způsobovém Je suis parti sans que mes parents s en aperçoivent. Odešel jsem, aniž by si toho rodiče všimli. věty vztažné vyjadřující zamýšlený cíl Demandez quelqu un qui puisse nous y conduire. Najděte někoho, kdo by nás tam mohl zavést. věty vztažné závislé na spojení podstatného jména a přídavným jménem v superlativu Regardez cet unique tombeau qui ait été (était) trouvé par les archéologues français. odlišení významu Je dis qu il viens. Říkám, že přichází. Je dis qu il vienne. Říkám, aby přišel. stylistická varianta Je crois que cette soirée soit excellent. Myslím si, že by to mohl být skvělý večer. možno použít kondicionál S il l eût su, il fût venu. (S il l avait su, il serait venu). Byl by přišel, kdyby to byl býval věděl.
Souslednost časová v konjunktivu : Pravidla pro souslednost časovou v konjunktivu se řídí podle pravidel souslednosti časové v indikativu. 1. současnost bude vyjádřena imperfektem tedy... konjunktiv přítomný ve větě závislé se změní v konjunktiv imperfekta, jestliže se věta řídící nachází v minulosti 2. minulost bude vyjádřena plusquamperfektem tedy...konjunktiv minulý ve větě závislé se změní v konjunktiv plusquamperfekta, jestliže se věta řídící nachází v minulosti 3. budoucnost je v konjunktivu vyjádřena jako současnost tedy...konjunktiv přítomný (jelikož budoucí čas pro konjunktiv neexistuje) ve větě závislé se změní v konjunktiv imperfekta, jestliže se věta řídící nachází v minulosti ALE! Protože je konjunktiv imperfekta a pluquamperfekta užíván pouze v literatuře, dnešní francouzština souslednosti časové v konjunktivu neužívá tedy... 1. konjunktiv přítomný ve větě závislé (pokud se věta řídící nachází v minulosti) zůstane konjunktivem přítomným 2. konjunktiv munulý ve větě závislé (pokud se věta řídící nachází v minulosti) zůstane konjunktivem minulým