DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY s komentáøem

DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY s komentáøem 10. aktualizované vydání (leden 2016) 1. aktualizace k 1. 8. 2016 Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb. Vláda nařizuje podle 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb.: 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a upravuje stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. 2 Stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (1) Režim přenesení daňové povinnosti se použije při a) převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, b) dodání certifikátů elektřiny, c) dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem. (2) Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. (3) Vybraným zbožím se pro účely odstavce 2 rozumí a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12, b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, 1. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105, 7108 20 00, 7113 až 7118, 7302, 7309 00 až 7312, 7315 až 7326, 7415 až 7419, 7507, 7508, 7611 až 7616, 7806 00, 7907 00 00, 8007 00 80, 8101 99 90, 8102 99 00, 8103 90 90, 8104 90 00, 8105 90 00, 8106 00 90, 8107 90 00, 8108 90 60, 8108 90 90, 1

8109 90 00, 8110 90 00, 8111 00 90, 8112 19 00, 8112 29 00, 8112 59 00, 8112 99, 8113 00 90, 2. kterým je odpad a šrot z hafnia (celtia), který je uveden pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8112 92 10, 3. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 82 a 83, 4. na které se vztahuje zvláštní režim podle 90 zákona o dani z přidané hodnoty, 5. na které se použije režim přenesení daňové povinnosti podle 92c zákona o dani z přidané hodnoty, c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00, d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele, e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504. (4) Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely tohoto nařízení rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. (5) Pokud se plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, dohodnou písemně, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka uvedená v odstavci 2, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou a) ustanovení 2 odst. 2 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2015, a b) ustanovení 2 odst. 3 písm. a), pokud jde o cukrovou řepu, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Poznámka k nařízení vlády č. 361/2004 Sb. 1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. * * * Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. nabylo účinnosti dne 1. ledna 2015, nařízení vlády č. 155/2015 Sb. nabylo účinnosti dne 1. července 2015, nařízení vlády č. 11/2016 Sb. nabylo účinnosti dne 1. února 2016. * * * 2

Komentář k nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Vláda ČR svým nařízením č. 361/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 stanovila, u kterého dodání zboží nebo u kterého poskytnutí služby plátce použije režim přenesení daňové povinnosti. Od doby vydání tohoto nařízení vlády došlo již ke dvěma změnám, a to nařízením vlády č. 155/2015 Sb. a nařízením vlády č. 11/2016 Sb. V roce 2016 dojde ke třetí změně (u některých služeb elektronických komunikací), a to pravděpodobně nejdříve od 1. 9. 2016. Nejprve si ale řekněme, na jakém základě došlo k vydání tohoto nařízení. Ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice o DPH) je v článku 193 stanoveno, že povinnost odvést daň má osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou případů, kdy daň odvádí jiná osoba podle článků 194 až 199b a článku 202. V článku 194 je pak stanoveno, že uskutečňuje-li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je daň splatná, mohou členské státy nařídit, že osobou povinnou odvést daň je pořizovatel nebo příjemce. V zákoně o DPH se jedná o případy uvedené v 108 odst. 1 písm. c) body 1 až 3, tj. povinnost plátce nebo identifikované osoby přiznat daň, pokud jim bylo osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, jedná-li se o: poskytnutí služby podle 9 až 10d, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi. Jedná se o plnění uskutečněná přes hranice v rámci Evropské unie. Nás ale zajímá v souvislosti s nařízením č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., tzv. tuzemský reverse charge, kdy se přenáší povinnost přiznat daň u určitých plnění z poskytovatele plnění na příjemce plnění v případech, kdy je místo plnění v tuzemsku. Pro úplnou informaci uvádím, že konkrétní plnění, u nichž se režim přenesení daňové povinnosti použije u plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněných plátcem, jsou uvedena jednak v článku 199 směrnice o DPH a dále v článku 199a téže směrnice. V článku 199 směrnice o DPH jsou uvedena plnění, u kterých členský stát může stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba pořizovatele zboží nebo osoba příjemce služby, a to trvale. Členský stát je oprávněn použití režimu přenesení daňové povinnosti stanovit přímo na základě směrnice, toto rozhodnutí nepodléhá žádnému souhlasu ze strany členských států Evropské unie a Evropské komise. V případě ČR jsou obecná ustanovení o tomto režimu uvedena v 92a zákona o DPH, a pokud jde o konkrétní plnění, v současné době se jedná o plnění uvedená v 92c zákona o DPH (dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH odpady, šrot), v 92d zákona o DPH (dodání nemovité věci v případě, že plátce uplatňuje daň podle 56 odst. 5 zákona o DPH, tj. dobrovolně zvolí uplatnění daně po skončení zákonem stanovené pětileté 3

lhůty pro povinné zdanění) a v 92e zákona o DPH (poskytnutí stavebních nebo montážních prací). Poznámka: V návrhu novely zákona o DPH, která je součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní s navrhovanou účinností od 1. ledna 2017 a který je v současné době po projednání ve vládě ČR předložen Poslanecké sněmovně, se zavádí použítí režimu přenesení daňové povinnosti i na zbývající plnění uvedená v článku 199. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce, dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné osobě povinné k dani při realizaci záruky, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem a dodání nemovitosti dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji. V článku 199b (na rozdíl od článku 199 směrnice o DPH) jsou uvedena plnění, u nichž členské státy mohou do 31. 12. 2018 stanovit, a to na dobu alespoň 2 let, že osobou povinnou přiznat daň je osoba povinná k dani, která je příjemcem plnění, jedná-li se o dodání zboží nebo o poskytnutí služby uvedené dále v tomto článku. Z hlediska tuzemského zákona o DPH je možnost uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění u těchto druhů zboží a služeb dána ustanovením 92f zákona o DPH s tím, že plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o DPH jinému plátci použije režim přenesení daňové povinnosti tehdy, stanoví-li tak vláda nařízením. Na základě zmocnění uvedeném v 92f zákona o DPH pak vláda svým nařízením č. 361/2014 Sb. a dalšími nařízeními č. 155/2015 Sb. a č. 11/2016 Sb. stanovila konkrétní druhy zboží a služeb, u nichž se režim přenesení daňové povinnost dočasně použije. Při předložení návrhu zákona, kterým byl do zákona o DPH doplněn 92f a příloha č. 6 k zákonu nebylo stanoveno časové omezení, nicméně se s tímto časovým omezením počítá a podle dalšího vývoje pak případně dojde k úpravám. Pravidlo, že u konkrétních druhů zboží a služeb je možné použít režim přenesení daňové povinnosti podle 92f zákona o DPH, bylo stanoveno v několika termínech postupně: s účinností od 1. 1. 2015 při převodu povolenek na emise skleníkových plynů (v podstatě nešlo o novou položku, ale jednalo se pouze o přesun ze samostatného paragrafu zákona do přílohy č. 6 k zákonu a tím i do nařízení vlády); s účinností od 1. 4. 2015 pro obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen, kovy včetně drahých kovů, mobilní telefony, integrované obvody, přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky a tablety) a videoherní konzole; s účinností od 1. 9. 2015, pokud jde o cukrovou řepu; s účinností od 1. 7. 2015 pro dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12; s účinností od 1. 2. 2016 pro dodání elektřiny a plynu obchodníkovi a pro dodání certifikátů elektřiny. Zrekapitulujme si, jak byl reverse charge postupně uplatňován u jednotlivých položek a které hlavní problémy se vyskytly s praktickou aplikací a jak byly tyto problémy řešeny. 4

Obecná pravidla pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti Na úvod je nutné konstatovat, že pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje podle nařízení vlády, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl režim přenesení daňové povinnosti již zaveden ještě před schválením nařízení vlády. Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění). Povinnost podat správci daně výpis z evidence pro účely DPH elektronicky Povinnost podat správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro účely DPH elektronicky platila do 31. 12. 2015. Tato povinnost byla zrušena s účinností zavedení kontrolního hlášení, které tyto údaje obsahuje, tj. od 1. 1. 2016. Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015, konkrétní případy aplikace režimu s ohledem na stanovený limit v Kč pro plnění Podstatným problémem zejména v případech, kdy režim přenesení daňové povinnosti platí pouze na vymezenou část zboží a služeb, je vlastní určení, na které zboží, popř. služby se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, jak z hlediska popisu, tak i zatřídění konkrétního zboží do nomenklatury celního sazebníku, která se používá pro účely DPH. Další praktické problémy vyplynuly ze zavedení limitu na výši plnění (100 000 Kč). U položek uvedených v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. byla u vybraného zboží stanovena podmínka, že režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Toto omezení bylo mimo jiné stanoveno proto, že v nařízení vlády jsou uvedeny některé druhy zboží (zejména mobilní telefony, notebooky, tablety a videoherní konzole), které jsou běžným spotřebním zbožím, jež nakupují ve velkém objemu i fyzické osoby nepodnikatelé, a pro prodejce by bylo velkým problémem ověřovat, zda je nákup proveden fyzickou osobou podnikatelem nebo nepodnikatelem. Dalším důvodem pro stanovení limitu v Kč bylo i to, že ke zneužití nákupu a dalšího prodeje zboží k daňovým podvodům v řetězcích daňových subjektů dochází při vyšších částkách. Z těchto důvodů Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 obsahovala konkrétní ustanovení a postupy, jak řešit problémy týkající se možností řešení sporných případů zařazení plnění, dále zálohových plateb poskytnutých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, postupů v souvislosti se stanoveným limitem pro aplikaci režimu u vybraného zboží, např. stanovení celkové částky základu daně, zálohových plateb, postupu při změně hodnoty dodávaného zboží po přijetí zálohové platby, opravy základu daně u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a při uplatnění množstevních bonusů a jiných slev. 5

Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění Těmito možnostmi bylo jednak využití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění na straně jedné a závazné posouzení na straně druhé. Dohoda mezi poskytovatelem a příjemcem plnění Je-li při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě 92f zákona o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb. posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednají ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, pak je aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (viz 92f odst. 2 zákona o DPH). Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že vystaví daňový doklad, ve kterém uvede údaj daň odvede zákazník podle 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH (od 1. 1. 2016 splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením). Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (od 1. 1. 2016 splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením) a příslušnou daň přizná. Závazné posouzení To, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení ( 92h zákona o DPH). Lze tedy požádat GFŘ o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu přenesení daňové povinnosti. Poznámka: Pokud jde o problémy spojené s limitem 100 000 Kč na plnění, pro něž platí režim přenesení daňové povinnosti, ty byly ve velké míře odstraněny nařízením vlády č. 11/2016 Sb., kterým byl do 2 doplněn odstavec 5, podle něhož platí, že dohodne-li se písemně plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka 100 000 Kč, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Jedná se tedy o dobrovolné uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti i při nižší než stanovené částce za zdanitelné plnění v Kč. Všechny informace vydané k problematice režimu přenesení daňové povinnosti, tj. i k těm případům stanoveným nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., jsou zveřejněny na internetové adrese www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/ informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti 6

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny č. j.: 2375/16/7100-20118-012884 Nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které nabývá účinnosti dne 1. 2. 2016, mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Změna příslušného nařízení vlády spočívá mimo jiné v zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dodání elektřiny a plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v 7a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen energetický zákon ), v souladu s 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 11/2016 Sb. 1. Dodání plynu a elektřiny Dodáním daného zboží soustavami nebo sítěmi se rozumí dodání elektřiny sítěmi a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území EU anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené. Sem patří i dodání plynu, který se nachází v zásobnících pevně spojených s přepravní či distribuční soustavou. Předpokladem je, že daný zásobník je součástí této přepravní či distribuční soustavy. Je na plátci, aby tuto skutečnost náležitě doložil. Při neoprávněném odběru elektřiny či plynu obchodníkem se jedná o zdanitelné plnění dodání zboží dle 13 zákona o DPH. Také u tohoto plnění se při naplnění všech zákonných podmínek uplatní režim přenesení daňové povinnosti. 1.1 Vymezení osoby obchodníka Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní, pokud je plátcem dodávána elektřina nebo plyn obchodníkovi, který je plátcem a místo plnění je v tuzemsku (místem plnění při dodání plynu a elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáváno 7a odst. 1 zákona o DPH). Obchodníkem je osoba povinná k dani, která nakupuje elektřinu či plyn zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. 7

Za obchodníka je tedy nutno považovat subjekt, který je držitelem licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem 1) udělené Energetickým regulačním úřadem na základě energetického zákona, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používá pro vlastní spotřebu. Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní i v situaci, kdy odběratel elektřiny bude mít od Energetického regulačního úřadu pouze licenci na obchod s plynem. Stejně tak se tento režim uplatní i v případě, že odběratel plynu bude mít od Energetického regulačního úřadu jen licenci na obchod s elektřinou. Pro účely uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti není tedy rozhodující, na jaké zboží (plyn nebo elektřina) byla licence vydána. S ohledem na fungování trhu s plynem a elektřinou a v souladu s 2 odst. 1 písm. c) příslušného nařízení vlády je nezbytné za obchodníka s plynem a elekřinou považovat nejen držitele licence na obchod s elektřinou nebo plynem, ale také subjekty, které se obchodování účastní jen za účelem zajištění samotného fungování trhu s elektřinou nebo plynem a jejichž činnost je ekonomicky a technicky s těmito trhy spojena. Jedná se o některé činnosti ve smyslu 3 odst. 1 energetického zákona, a to přenos elektřiny, distribuci elektřiny, činnost operátora trhu, přepravu plynu, distribuci plynu a uskladňování plynu. Samotný trh by totiž bez těchto činností nemohl existovat, nehledě na to, že účtování těchto služeb je obvykle součástí ceny elektřiny nebo plynu. Mezi obchodníky, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se tak řadí i subjekty, které mají od Energetického regulačního úřadu přidělenou licenci v oblasti konkrétního předmětu podnikání v energetických odvětvích (např. na distribuci elektřiny, distribuci plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu). Předmětem režimu přenesení daňové povinnosti budou pouze zdanitelná plnění poskytnutá těmto subjektům, která jsou spojena s dodáním elektřiny či plynu. Mimo jiné se jedná i o společnosti, které mají výhradní postavení na trhu s elektřinou či plynem OTE, a. s. (dále jen operátor trhu ), ČEPS, a. s. (provozovatel přenosové soustavy) a NET4GAS, s. r. o. (provozovatel přepravní soustavy) 2). Pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je tedy zásadně rozhodující osoba odběratele obchodníka. Účel využití předmětného zboží nebude mít žádný vliv na použití daňového režimu. Jak je již výše zmíněno, režim přenesení daňové povinnosti bude aplikován také v situacích, kdy osoba splňující definici obchodníka nakoupí elektřinu nebo plyn pro vlastní spotřebu. Finanční správa České republiky upozornila před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na dodání plynu a elektřiny na riziko podvodů na dani z přidané hodnoty při obchodování s tímto zbožím (podrobněji viz http://www.financnisprava. cz/cs/dane-a- pojistne/novinky/2015/upozorneni-na-podvody-v-oblasti-dph-6848). Plátce 1) Samostatnou přílohou této Informace je pro účely usnadnění aplikace režimu přenesení daňové povinnosti tabulka Udělené licence, s údaji o držitelích licencí na obchod s elektřinou a plynem. Finanční správa bude v úvodní fázi zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v pravidelných týdenních intervalech zveřejňovat aktualizaci těchto informací v závislosti na datech poskytnutých Energetickým regulačním úřadem. Upozorňujeme, že všechny udělené licence ERÚ, včetně licencí v oblastech jako jsou např. distribuce elektřiny, distribuce plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, uskladňování plynu jsou rovněž zveřejněny na http://www.eru.cz/cs/vyhledavac-licenci. 2) Licence na činnosti operátora trhu, licence na přenos elektřiny a licence na přepravu plynu, jsou vydávány Energetickým regulačním úřadem jako výlučné licence za podmínek stanovených energetickým zákonem. 8

daně, který nakupuje a prodává předmětné zboží bez potřebné licence vydané nebo uznané Energetickým regulačním úřadem, naplňuje vědomostní test věděl nebo mohl vědět o možném podvodu na dani z přidané hodnoty s možností neuznání nároku na odpočet daně při správě daně. Tento vědomostní test může naplnit i plátce, který nakupuje plyn nebo elektřinu od plátce nemajícího potřebnou licenci. 1.2 Stanovení základu daně V režimu přenesení daňové povinnosti se základ daně stanoví dle obecných principů zákona o DPH. V souladu s ustanovením 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně, od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základ daně dále zahrnuje i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění ( 36 odst. 3 písm. c) zákona o DPH). Za vedlejší výdaje lze při splnění zákonných podmínek pokládat např. náklady na distribuci elektřiny nebo plynu, systémové služby, činnost zúčtování operátorem trhu, atd. Vedlejší výdaje, které jsou fakturovány společně v přímé souvislosti s uskutečněným zdanitelným plněním (dodání elektřiny nebo plynu), tedy vstupují do základu daně a na celé plnění se tak uplatní režim přenesení daňové povinnosti a to bez ohledu na výši úplaty za související plnění, která jsou považována za vedlejší plnění. Co se týká opravy základu daně u zdanitelného plnění, které bylo uskutečněno před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, je třeba vycházet z obecné úpravy obsažené v 42 zákona o DPH. V případě opravy základu daně a výše daně, která je považována za samostatné zdanitelné plnění, se uplatní režim zdanění platný ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, tj. běžný režim zdanění. 1.3 Plnění nepodléhající režimu přenesení daňové povinnosti U některých plnění mohou v praxi nastat situace, kdy se režim přenesení daňové povinnosti nebude na trhu s elektřinou či plynem aplikovat. Může se jednat o následující případy dodání elektřiny či plynu, např.: obchodníkovi, který není plátcem, plátci, který nenaplní definici obchodníka, včetně plátce, který dodává elektřinu nebo plyn v souvislosti s nájmem nemovitostí. Stejně tak u plnění, která nemají charakter dodání zboží, nýbrž poskytnutí služby např. likvidace elektřiny nebo plnění ve vazbě na mimotoleranční odchylku, nebude režim přenesení daňové povinnosti na trhu s elektřinou či plynem uplatněn 3). 2. Dodání certifikátů elektřiny 2.1 Vymezení dodání certifikátů elektřiny V obecné rovině lze konstatovat, že certifikát elektřiny je obchodovatelný a je určen např. k prokázání určitého množství či podílu elektřiny vyrobeného z obnovitelných 3) V této souvislosti odkazujeme na závěry z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 14. 10. 2015 příspěvek 460/16.09.15: Uplatnění daně z přidané hodnoty u odchylek elektřiny a plynu způsobených subjekty zúčtování str. 14. 9

zdrojů energie nebo k potvrzení nároků účastníků trhu s elektřinou na úspory energie v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Dodáním certifikátů elektřiny se v současných podmínkách na trhu s elektřinou v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o podporovaných zdrojích energie ) 4). Záruka původu slouží k prokázání původu elektřiny vyrobené buď z obnovitelných zdrojů, nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Hodnota záruky původu odpovídá množství takto vyrobené elektřiny, které bylo dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců. Na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je záruka původu vydávána v elektronické podobě operátorem trhu na účet výrobce vedený v evidenci záruk původu. O vydání záruky původu lze požádat nejpozději do 12 kalendářních měsíců od uskutečnění výroby a dodávky elektřiny 5). Záruka původu může být vedena v evidenci záruk původu na účtu výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obchodníka s elektřinou (dále jen držitel účtu ). Evidence záruk původu provozovaná operátorem trhu umožňuje elektronickým způsobem převod záruky původu vedené na účtu držitele záruk původu mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v rámci České republiky. Převodce provede příkaz k převodu záruky původu, pokud ji příjemce nepřijme do 30 dnů, záruka původu zůstane na účtu převodce. Evidence záruk původu také umožňuje elektronickým způsobem uplatnění záruky původu z obnovitelných zdrojů pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v České republice. Uplatnění záruky původu se realizuje prostřednictvím evidence záruk původu tak, že se k příslušné záruce původu přiřadí zákazník, kterému byla elektřina, k níž se vztahuje záruka původu, dodána. Převod záruky původu je považován za poskytnutí služby. V tomto směru je třeba upozornit na skutečnost, že režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje pouze na převod záruky původu a nikoliv na její první vydání operátorem trhu. 3. Obecné povinnosti vztahující se k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti Pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti bude nově aplikovat, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení daňové povinnosti zaveden. 4) Pojem záruka původu je třeba vykládat v duchu legislativní zkratky uvedené v 45 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie. Úprava převodu záruky původu je obsažena v 45 odst. 4 písm. b) téhož zákona. 5) Podmínky pro vydávání záruk původu z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla upravuje vyhláška č. 403/2015 Sb., o zárukách původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ve znění pozdějších předpisů. 10

Při naplnění podmínek režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu obchodníkovi a dodání certifikátů elektřiny se na předmětná zdanitelná plnění vztahují zejména povinnosti uvedené v ustanoveních 92a, 108 odst. 1 písm. g), 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a také povinnosti v oblasti kontrolního hlášení definované v 101c a násl. zákona o DPH. V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění), povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění ( 92a odst. 1 zákona o DPH). K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se nepřihlíží. Pokud byla přijata zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro výše zmíněná plnění, režim přenesení daňové povinnosti se neaplikuje zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby. Při výpočtu hodnoty, na kterou se použije režim přenesení daňové povinnosti, se dle 92a odst. 4 zákona o DPH vychází ze základu daně stanoveného podle obecného pravidla v 37a odst. 1 zákona o DPH (zjednodušeně hodnota doplatku za výše zmíněné plnění po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro toto plnění bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti). V situaci, kdy základ daně ze zálohy přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (a před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti) převýší konečnou úplatu za dané plnění, vyúčtování přeplatku proběhne v běžném režimu, neboť fakticky dochází k vrácení části zálohy. Podle 92f odst. 2 zákona o DPH mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Bude-li v souvislosti se zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na výše zmíněná plnění sporné jednoznačně stanovit, zda byly naplněny podmínky pro uplatnění tohoto režimu a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) uplatní tento režim v rozsahu všech zákonem definovaných povinností (nezbytné je zajistit splnění všech povinností nejen poskytovatelem plnění, ale i příjemcem plnění), bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. V souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení dle 101c zákona o DPH vykazuje plátce v příslušném oddílu kontrolního hlášení jako poskytovatel nebo příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti mj. kód předmětu plnění. Jednotlivá plnění spadající do tohoto režimu jsou v aplikaci elektronického podání Kontrolní hlášení na Daňovém portálu Finanční správy zadávána pod následujícími kódy: 18 dodání certifikátů elektřiny, 19 dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi, 20 dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi. Bližší informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s aplikací tohoto režimu jsou k dispozici na Internetu Finanční správy na následujícím odkazu: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/ informace- stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti. 11

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 č. j.: 2552/15/7100-20116-011073 ve znění Dodatku č. 1, č. j.: 39648/15/7100-20118-012884 a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-0128841 1) Z důvodu boje proti daňovým podvodům využila Česká republika možnost danou směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění, a počínaje dnem 1. 4. 2015 rozšířila postupně výčet plnění, při jejichž poskytnutí je použit režim přenesení daňové povinnosti. Toto rozšíření bylo součástí novely 2) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) a nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ze dne 22. 12. 2014 3), o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, zveřejněném v Částce 143 Sbírky zákonů (dále jen nařízení vlády č. 361/2014 Sb. ), které z množiny plnění stanovených v příloze č. 6 zákona o DPH vymezuje ta, na která se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje. Toto nařízení bylo novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb., ze dne 15. 6. 2015, zveřejněném v Částce 64 Sbírky zákonů (dále jen nařízení vlády č. 155/2015 Sb. ), kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Počínaje dnem 1. 7. 2015 byla tímto nařízením rozšířena aplikace režimu přenesení daňové povinnosti o další komodity, a to v oblasti obilovin, technických plodin a olejnatých semen. Ve vazbě na zjištění daňových úniků u obchodování s elektřinou a plynem bylo vydáno nové nařízení vlády č. 11/2016 Sb., ze dne 13. 1. 2016, zveřejněné v Částce 4 Sbírky zákonů (dále jen nařízení vlády č. 11/2016 Sb. ), kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Tímto nařízením došlo s účinností od 1. 2. 2016 mimo jiné k rozšíření působnosti režimu přenesení daňové povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dále pak na dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v 7a odst. 2 zákona o DPH. Za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti přitom považuje také osoba, jejíž předmět podnikání je podrobně specifikován v 2 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. V platnosti zůstává bez věcných změn režim přenesení daňové povinnosti pro všechna dosud v zákoně o DPH definovaná plnění, tj. pro dodání zlata ( 92b), dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona ( 92c), převod povolenek na emise skleníkových plynů (zde došlo pouze k technické úpravě, resp. kontinuální pokračování režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů od 1. 1. 2015 stanoví nařízení vlády č. 361/2014 Sb. 4) a pro poskytnutí stavebních nebo montážních prací ( 92e). 1) Doplněný text je označen tučně a kurzivou. 2) Zákon č. 360/2014 Sb. 3) ve znění Sdělení MV o opravě tiskové chyby zveřejněné v Částce 3 Sbírky zákonů 2015 4) Současně došlo ke zrušení původního časového omezení platnosti režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů (do 1. 7. 2015). 12

Pro plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti aplikován nově, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení daňové povinnosti zaveden. Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění) 5). Plátci uskutečňující nebo přijímající plnění v tomto režimu mají od 1. 1. 2016 povinnost podat elektronicky správci daně kontrolní hlášení ( 101c a násl. zákona o DPH), které zcela nahrazuje výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty. Plátce, který je právnickou osobou, podává toto hlášení za kalendářní měsíc (a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce). Plátce, který je fyzickou osobou, je povinen podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Poskytovatel plnění v režimu přenesení daňové povinnosti vykazuje v příslušném oddílu kontrolního hlášení DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění. Odběratel kromě těchto údajů uvádí v hlášení navíc daň a namísto DIČ odběratele vyplňuje DIČ dodavatele. Přehled kódů, pod kterými jsou jednotlivá plnění spadající do předmětného režimu vykazována v roce 2016, je uveden v příloze č. 1 této Informace. Podrobnější informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s tím to režimem jsou k dispozici na Internetu FS: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim -preneseni-danove-povinnosti. 1. Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti 1.1 Účinnost v roce 2015 Podle 92f odst. 1 zákona o DPH použije plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 zákona o DPH plátci režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením. Plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti uplatňován, vymezují ust. 2 odst. 2 a násl. nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., následovně 6). Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. 5) Pokud příjemce plnění bude vystupovat při pořízení zdanitelného plnění jako osoba nepovinná k dani, tj. bude pořizovat zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, uplatní se běžný režim zdanění. V takovémto postavení může být např. obec, která pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy ( 5 odst. 3 zákona o DPH). Výjimkou je ovšem dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi dle 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., u kterého účel využití tohoto zboží není rozhodující pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Blíže viz Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny, č. j.: 2375/16/7100-20118- 012884, zveřejněná dne 27. 1. 2016 na Internetu FS. 6) Jak je již zmíněno v úvodu, ust. 2 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. umožnilo od 1. 1. 2015 kontinuální pokračování režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů. Limit 100 000 Kč se na převod povolenek na emise skleníkových plynů nevztahuje. 13

Vybraným zbožím se přitom rozumí (pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti musí být podle nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., splněno slovní vymezení zboží a zároveň jeho vymezení příslušným kódem nomenklatury celního sazebníku 7) : a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností od 1. 7. 2015 8) s výjimkou cukrové řepy (kód nomenklatury celního sazebníku 1212 91), kde účinnost nastala dnem 1. 9. 2015. V kapitole 10 se jedná o komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1001 (pšenice a sourež), 1002 (žito), 1003 (ječmen), 1004 (oves), 1005 (kukuřice), 1006 (rýže), 1007 (zrna čiroku), 1008 (pohanka, proso a lesknice kanárská, rosičky, merlík chilský, triticale a ostatní obiloviny). V kapitole 12 jsou zařazeny komodity pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1201 (sójové boby, též drcené), 1202 (podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená), 1203 00 00 (kopra), 1204 00 (lněná semena, též drcená), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 (ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené), 1208 (mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice), 1209 (semena, plody a výtrusy k setí), 1210 (chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin), 1211 (rostliny a části rostlin, včetně semen a plodů, používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku), 1212 (svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty, včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum, používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté), 1213 00 00 (sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet), 1214 (tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet). Je-li příslušné zboží uvedeno pod 4místným nebo 6místným kódem nomenklatury celního sazebníku, režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje také na všechny podpoložky do úrovně 8místného kódu dle příslušného právního předpisu (příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87). Režim přenesení daňové povin- 7) Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, která je v plném znění dostupná na adrese: https://www.celnisprava. cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/spolen%20celn%20sazebnk%20eu%20 platn%20pro%20rok%202016/nek1754-2015.pdf. 8) S účinností od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2015 byly u této kategorie vybraným zbožím obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1005 (kukuřice), 1201 (sójové boby též drcené), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 50 (hořčičná semena), 1207 91 (maková semena), 1209 10 00 (semena cukrové řepy) nebo 1212 91 (cukrová řepa). (Z režimu přenesení daňové povinnosti byla v tomto období vyjmuta cukrová řepa s kódem nomenklatury celního sazebníku 1212 91.). 14

nosti se tak např. aplikuje na zboží označené pod kódem 1209 (semena, plody a výtrusy k setí) se všemi konkrétně specifikovanými podpoložkami, tzn. např. na zboží s kódem 1209 24 00 (semena lipnice luční). Technickou plodinou je pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti plodina, kterou není možné běžně bez dalších úprav použít ke konečné spotřebě. Jedná se o meziprodukt (surovinu), který je zpracováván, aby mohl být v dalších fázích výroby použit pro různé účely (potravinářské, farmaceutické, kosmetické, technické, aj.). Komodity vymezené v kapitole 12 celního sazebníku lze všeobecně podle jejich charakteru zařadit buď jako olejnatá semena, nebo technické plodiny (popř. cukrovou řepu), a tedy režim přenesení daňové povinnosti bude uplatněn u všech položek této kapitoly. b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je sice v kapitole 71 a třídě XV, ale je nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., negativně vymezeno vybranými kódy a kapitolami nomenklatury celního sazebníku nebo se jedná o zboží, které již podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle 92c zákona o DPH či zboží, na které se vztahuje zvláštní režim podle 90 zákona o DPH. Vymezení kovů, včetně drahých kovů, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje již s účinností od 1. 4. 2015, a to podle vybraných kódů z kapitoly 71 a třídy XV nomenklatury celního sazebníku, je uveden v příloze č. 2 této Informace. Vzhledem k dosavadní aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na dodání zlata (ust. 92b odst. 1 písm. a) zákona o DPH, podle kterého je režim aplikován pouze na zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší) upozorňujeme, že do tohoto režimu dle 92f zákona o DPH spadá mimo jiné také dodání zlata (včetně zlata pokoveného platinou), netepaného nebo ve formě polotovarů nebo prachu, které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku 7108 (s výjimkou zlata měnového kód 7108 20 00), a to bez ohledu na ryzost dodávaného zlata. c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazeb níku 8517 12 00 nebo 8517 18 00. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, jako jsou např. notebooky či tablety. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. 15

f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504. U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již od 1. 4. 2015. 1.2 Účinnost v roce 2016 1.2.1 Dodání nemovité věci Režim přenesení daňové povinnosti se podle 92d zákona o DPH použije při dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle 56 odst. 5 zákona o DPH (tj. plátce se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit daň při dodání nemovité věci jinému plátci, které by jinak bylo považováno za osvobozené plnění), a to s účinností od 1. 1. 2016. 1.2.2 Dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny Na základě 92f odst. 1 zákona o DPH je dále rozšířen okruh zboží a služeb, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. S účinností od 1. 2. 2016 se dle ustanovení 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti u následujících plnění: dodání certifikátů elektřiny, kterým se v současných podmínkách na trhu s elektřinou v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v 7a odst. 2 zákona o DPH; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. U výše uvedeného zboží a služeb 9), jež dle 92f zákona o DPH nově podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, se nesleduje výše základu daně u zdanitelného plnění. Na rozdíl od vybraného zboží specifikovaného v 2 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., se při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u těchto plnění tedy k limitní částce 100 000 Kč nepřihlíží. Podrobnější údaje k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti ob chodu s elektřinou, plynem a certifikáty elektřiny, jsou uvedeny v materiálu Infor mace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny, č. j.: 2375/16/7100-20118-012884, zveřejněné dne 27. 1. 2016 na Internetu FS na adrese: http://www.financnisprava.cz/ 9) Zatímco elektřina a plyn, které jsou dodávány soustavami nebo sítěmi výše definovanému obchodníkovi, jsou podle 4 odst. 2 písm. e) zákona o DPH považovány za zboží, převod záruky původu odpovídá svým charakterem poskytnutí služby. 16

cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/ rezim-preneseni- danove-povinnosti. 2. Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění 2.1 Právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění Pokud bude při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě 92f zákona o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., obecně posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, tj. např. nebude zřejmé, zda dané plnění spadá pod konkrétní výše uvedené položky pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) budou na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednat ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá ( 92f odst. 2 zákona o DPH). Stejně tak v případě nejasností ohledně limitní částky (100 000 Kč) pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, kdy je problematické určit, zda limit u daného zdanitelného plnění byl již dosažen či nikoli, je dána s účinností od 1. 2. 2016 možnost sjednání písemné dohody mezi plátcem, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátcem, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, o použití režimu přenesení daňové povinnosti i v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nepřekročí ( 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.). Předpokladem využití této fikce je opět jednotný postup poskytovatele i příjemce plnění. Jak vyplývá z výše uvedeného, proto, aby dané zdanitelné plnění bylo v těchto sporných případech považováno za plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti, je nezbytné zajistit faktické použití tohoto režimu, které představuje naplnění všech zákonných podmínek pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a to nejen poskytovatelem ale zejména také příjemcem plnění. Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti, jestliže vystaví daňový doklad, ve kterém uvede údaj daň odvede zákazník podle 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením ( 101c a násl. zákona o DPH). Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle 92a odst. 2 zákona o DPH, splní povinnosti související s kontrolním hlášením na základě 101c a násl. zákona o DPH, a příslušnou daň přizná. 2.2 Závazné posouzení Určení, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení ( 92h zákona o DPH). V případech přetrvávajících nejasností tak existuje možnost požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu přenesení daňové povinnosti. 17