FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu Individuální projekt SPM1 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum vypracování: 10.11.2012
1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Analýza situace... 3 3.1 Rozhodovací styly... 3 3.2 Kritéria pro výběr stylu... 4 4 Rozhodovací model... 4 5 Analýza výstupu z modelu... 6 5.1 Preferovaný rozhodovací styl... 6 5.2 Citlivost modelu... 8 5.3 Porovnání se skutečností... 9 6 Závěr... 9 7 Použitá literatura... 9 2
2 Úvod Tato projektová zpráva slouží k představení a zhodnocení rozhodovacího modelu vytvořeného v programu Criterium Decision Plus na téma Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu. Mnou vytvořený model je obrazem stylu vedení a rozhodování mé osoby v pracovním životě. 3 Analýza situace V běžném pracovním (i soukromém) životě nastávají situace, které vyžadují od jednotlivce, vedoucího skupiny, či manažera rozhodnutí k danému tématu. Tomuto rozhodnutí však předchází úvaha, kdo, jak a za jakých okolností bude nejlepší toto rozhodnutí učinit. Vše pak záleží na mnoha okolnostech i povaze rozhodujícího se. To, kterou cestou se při rozhodování vydat, nám může napovědět i tzv. Model Vrooma a Yettona, který definuje nejčastěji se vyskytující milníky při rozhodování. Samotná situace, výběr rozhodovacího stylu, může mnohdy znamenat těžší rozhodnutí s ohledem na požadovaný výsledek než řešení vlastního problému. Samozřejmě platí, že u triviálních záležitostí nebude výběr stylu natolik podstatný, jako u složitějších nebo zásadních rozhodnutí. 3.1 Rozhodovací styly Kontingenční model Vroom-Yetton definuje pět základních rozhodovacích stylů dle charakteru zapojení podřízených/spolupracovníků do rozhodování. Jsou jimi (v závorce je vždy uvedeno označení stylu, které bylo dále použito v programu Criterium Decision Plus): Autokratický styl bez externích informací (A1) problém řešíme samostatně jen s informacemi, které aktuálně máme. Autokratický styl s dodatečnými informacemi (A2) problém řešíme samostatně s využitím informací, které si k tomu seženeme. Konzultativní styl s jednotlivci (C1) probereme problém s jednotlivými podřízenými / kolegy a následně řešíme s případným přihlédnutím k získaným informacím. Konzultativní styl se skupinou (C2) probereme problém s celou skupinou podřízených / kolegů najednou a následně řešíme s případným přihlédnutím k získaným informacím. Styl skupinového rozhodování (G2) problém řešíme dohodou na společném jednání celé skupiny podřízených / kolegů. 3
3.2 Kritéria pro výběr stylu Jak již bylo řečeno, rozhodnutí jaký styl si pro svůj postup zvolit, by mělo záviset především na kritériích, které problém blíže charakterizují. Opět vyjdeme z kontingenčního modelu Vroom-Yetton. Bylo zde definováno sedm základních kritérií popisujících charakteristiku problému ve vztahu k výběru rozhodovacího stylu. Jedná se o: Kritérium požadavku kvality otázka, zda je kladen důraz na kvalitu rozhodnutí, či nikoliv (resp. zda jsou varianty rozhodnutí z hlediska kvality srovnatelné). Kritérium dostatku informací kdy je řešeno, zda mám jako vedoucí v tom daném okamžiku dostatek informací pro rozhodnutí, nebo ne. Kritérium strukturovanosti problému jaké jsou cíle, varianty, možnosti, podmínky, atd. řešení problému. Kritérium významu akceptovatelnosti rozhodnutí kde se zkoumá hledisko, zda je nutné, aby podřízení akceptovali rozhodnutí pro vlastní realizace, či ne. Kritérium akceptovatelnosti pro spolupracovníky mám jako vedoucí autoritu, nebo důvěru pro rozhodnutí, nebo si to musím nechat schválit podřízenými. Kritérium cílové orientace spolupracovníků kdy řešíme, zda je řešení navrhováno z hlediska vlastních cílů, nebo společného cíle. Kritérium pravděpodobnosti konfliktu otázka, zda je možné, že by mohl vzniknout rozbroj mezi podřízenými nad způsobem rozhodnutí o řešení (ne o vlastním řešení). Tato kritéria jsem ještě doplnil o dvě další z hlediska vlastního pohledu. Taková, na něž při rozhodování sám kladu důraz: Kritérium vlastního ztotožnění se s problémem jde o případy / situace, kdy řeším rozhodování o problému, s nímž jsem, nebo nejsem osobně ztotožněn. Kritérium časového hlediska kdy má na styl rozhodnutí vliv, kolik mám času na vlastní rozhodnutí. Zda dostatek, nebo mne tíží časová tíseň. 4 Rozhodovací model Vlastní rozhodovací model, v němž byly promítnuty výše zmiňované varianty stylu rozhodování i kritéria, jsem vytvořil v programu Criterium Decision Plus (CDP). Struktura modelu je znázorněna na obrázku, Obr. 1. 4
Obr. 1 Rozhodovací model Takto vytvořený model by však neměl žádnou vypovídající hodnotu bez ohodnocení jednotlivých vztahů mezi cílovým výběrem stylu a jednotlivými kritérii a mezi kritérii a jednotlivými styly rozhodování. Při ohodnocování těchto závislostí jsem použil dvě metody. A sice, první skupina vztahů (cílový výběr stylu jednotlivá kritéria) byla ohodnocena tzv. přímou metodou. Zde je uvedeno, jakou váhu pro mne má každé jednotlivé kritérium na výběr stylu rozhodování, viz Obr. 2. Obr. 2 Přímá metoda ohodnocení 5
Druhá skupina vztahů (kritéria jednotlivé rozhodovací styly) byla pak ohodnocena metodou párového ohodnocování. V tomto případě probíhalo porovnávání jednotlivých rozhodovacích stylů mezi sebou navzájem a to vždy pro dané konkrétní kritérium, viz Obr. 3. Obr. 3 Metoda párového ohodnocení Tím byl rozhodovací model plně charakterizován a je možné analyzovat jeho přínos. 5 Analýza výstupu z modelu 5.1 Preferovaný rozhodovací styl Výsledek ohodnocení modelu v programu CDP je možné zobrazit jak v grafické podobě (Obr. 4a), tak i v tabulkové (Obr. 4b), a znázorňuje preferovaný styl rozhodování z obecného hlediska. V tomto případě je vidět, že dle zadaných parametrů převládá dominanta rozhodovacího stylu A1, tedy Autokratický styl bez externích informací. 6
Obr. 4a výběr stylu (graf) Obr. 4b výběr stylu (tabulka) 7
5.2 Citlivost modelu Nyní se zaměřme na citlivost modelu, tedy jinak řečeno vliv změny váhy nějakého kritéria na vlastní rozhodnutí. Budeme model zkoumat z pohledu, jakou změnu (o kolik procent) této váhy bychom museli provést, aby došlo ke změně preferovaného stylu. Obr. 5 Citlivost změny váhy kritéria na výběr stylu Obr. 5 například znázorňuje vliv kritéria kvality na rozhodovací styl, přičemž preference stylu rostou s výše položenou pozicí (čárou) v grafu. Svislá čára s ukazatelem pak vyznačuje post z hlediska váhy tohoto kritéria na celkový výsledek. Tedy pro tuto váhu kritéria máme seřazeny rozhodovací styly do sledu: A1, A2, C2, C1, G2. Je zde ale také možno vidět, že pokud bychom chtěli změnit priority rozhodovacích stylů a dostat na 1. místo styl C2 (Konzultativní styl se skupinou), museli bychom změnit váhu kritéria kvality o téměř 30% z celkového portfolia vah kritérií. Bereme v úvahu pozici průsečíku křivek A1 a C2. Platí však, že taková změna by naprosto změnila vypovídající hodnotu modelu s daným nastavením 8
ohodnocení vztahů. Tím pádem je taková změna nevhodná. Pokud by se ale jednalo o změnu váhy do 5%, dalo by se polemizovat o správnosti ohodnocení daného kritéria. 5.3 Porovnání se skutečností Při zamyšlení se nad výsledkem získaným z programu CDP a vlastním stylem rozhodování, musím konstatovat, že skutečně odpovídá skutečnosti. Aktuálně jsem v pozici, která vyžaduje velké operativní rozhodování a jasné a rychlé závěry. V takových případech volím ve většině případů cestu direktivního rozhodnutí s tím, co v dané chvíli o problému vím. 6 Závěr Tento projekt ukazuje konkrétní použití podpůrného programu Criterium Decision Plus pro rozhodovací mechanismy. Porovnáním výsledku daného modelu se skutečností pak byla ověřena i jeho vypovídající hodnota. Je ale třeba zdůraznit, že velmi záleží na správném nastavení pravidel a charakteristik zkoumaného problému rozhodování. Případné zadání zidealizovaných hodnot při ohodnocování modelu by vedlo jen ke zkresleným výsledkům, pro něž není nutné model vytvářet, tedy ne k získání objektivního výsledku. Model pracuje s hodnotami zadanými dle osobních zkušeností a postojů. Tím ale také podává informaci o charakteristice chování tvůrce, v tomto případě mé osoby. 7 Použitá literatura https://bboard.uhk.cz SPM1-1-2012.pptx, SPM1-2-2012.pptx, Ing. Karel Mls, Ph.D. Criterium Decision Plus - Tutorial 9