CO ZNAMENÁ SLOUŽIT BOHU

CO ZNAMENÁ SLOUŽIT BOHU MARTIN HLOSKA (Tursko, únor 2009) Velmi m oslovila chvála, ve které jsme zpívali: stvo ve mn srdce isté, já ti chci dnes sloužit. Nebo lépe slovensky: Stvor vo mne, Pane, srdce isté, ja chcem Ti slúži dnes. Njak to souzní s tím, co jsem si nedávno uvdomil ve svém život a zárove v životech mnohých lidí okolo mne. Tuto vc bych chtl ve svém život napomenout, aby se takový zpsob uvažování a myšlení ve mn nezahnízdil. Jde o uritý svérázný pístup, který máme k inní Boží vle. Myslím si totiž, že bychom mli postupovat práv tím zpsobem, že na zaátku dne potebujeme stvoit srdce isté, a teprve pak následuje ja chcem ti slúži dnes. Toto poadí vcí je velmi á propós, protože mnohdy je tomu naopak. Nejprve ja chcem ti slúži dnes, pak procházíme dnem, njak to pácháme a veer nám nezbývá než stvor vo mne, Pane, srdce isté. Je tomu tak, protože každý lovk má nco rád, nco preferuje, k nemu tíhne jeho srdce. Uvdomuji si to hodn na svojí práci. Je pro m takovým zrcadlem. Jako je mi zrcadlem Boží slovo, je mi zrcadlem i má práce, když si napíklad promítnu, jak procházím dnem, jakým zpsobem pracuji. Sám sebe nkdy pozoruji, jak mám tendenci uritým zpsobem selektovat druhy práce. Vybírám si tu práci, která m víc baví, nebo tu, která mi víc jde i na kterou mám zrovna náladu. Práce je hodn a je rznorodá. lovk si mže napíklad íct: te budu dlat to a pak budu dlat tamto. Ono se musí udlat všechno. Rozumíte. I v práci se mi to nevyplácí. Už jenom proto, že je lépe zaít tžším a skonit lehím. Uvdomil jsem si, že základem tohoto jednání je špatné pojetí toho, co znamená sloužit Hospodinu. Protože ist teoreticky byste se mnou urit všichni souhlasili, že se chceme vydat Pánu a sloužit Jemu. Ale co to je? Jak to vypadá? V dnešní církvi je taková idea, kterou mnozí pohrdáme, že každý musí mít njakou službu. Jakmile lovk zjistí, co je jeho služba, tak to potom dlá. V mnoha církvích je tlak, aby každý len ml 1

pidlený njaký úkol, a ten si plnil. To je jeho služba od Pána. Jinými slovy, když si plníš svj úkol, vše ostatní si dlej, jak chceš. Prost si užívej svého kesanského volna. Tomu se íká sloužit Hospodinu. My jsme to posunuli kousek dál. Tuším, že sloužit Hospodinu je nco trochu víc, nco trochu jiného. Vyžaduje to být vedený Hospodinem. Být s Ním v kontaktu, komunikovat s Ním. Hospodin bude rozhodovat, jak a ím Mu budu sloužit. A pesto mnohdy zjišuji pokud to vbec zjistím (a vím, že mnozí z vás také), a bojuji s tím, že probíhá stejná selekce ve služb Hospodinu jako v práci. Víme, že máme sloužit Hospodinu. Víme mnohdy, co po nás žádá. Pak probhne naše interní výbrové ízení a my si vybereme tu službu Hospodinu, kterou bychom rádi. Nebo probíhá nevdomé upednostování toho, co je nám píjemné, blízké, milé, na co máme zrovna sílu, chu a tak rzn. Jinými slovy co Bh vlastn chce? Bh nás miluje a chce s námi mít vztah! Nechce být sám. Co chceme my? Milujeme Hospodina, proto pro Nj chceme nco hezkého udlat pokud možno takového, aby se nám to líbilo a hodilo. Pak Ho klidn necháme samotného, protože máme dost jiné práce, než být s Hospodinem. Hospodin chce mít s námi vztah. Proto chce být s námi v kontaktu. Proto nás chce vést. I ve služb Hospodinu. I v chození s Hospodinem. A my máme neustálou tendenci z toho utéct. Uniknout. Radji: Hospodine, dej mi seznam úkol na dnešní den, já to njak zmáknu, já si v tom udlám njaký systém, njak to prost udlám. A veer se teba setkáme. Mžeš m pak i vyhodnotit, nebo nco takového. Ale hlavn m neve! Já už to njak zvládnu sám. Ty jsi ten, kdo mi má dát dnes ráno jeden seznam, já mám ješt jiný, svj, možná mi dá nkdo jiný njaký další seznam úkol, ale hlavn já si chci žít svj den! Akceptoval jsem fakt, že jsem se Ti vydal, dneska Ti budu sloužit, ale nechci, aby to bylo skrze vztah. Pro m je v uritém smyslu slova píjemnjší, když dostanu seznam. Vím, že pokud úkoly splním, tak veer bude dobe. A když nesplním, budu init pokání, veer. A je to taky dobe. Probíhá neustálý boj, snaha uniknout z toho vztahu. Vymýšlím si? Vím, že Hospodin s námi chce mít vztah. Že chce, abychom chodili s Ním. A proto nám dlá asto to, že nám nedává seznam, ale dá nám jeden úkol. A ješt k tomu chce, abychom ten úkol plnili s Ním. A Jeho zpsobem, Jeho silou, v Jeho as. Když si to uvdomím, jsem v pasti. Pak potkám lidi, kteí z toho unikli, teba tím, že napíklad pijali, že nco je jejich životním úkolem. Neekli by: To je moje služba od Hospodina, 2

ale vnitn takovým zpsobem uvažují. Ano, tyhle vci Bh po mn žádá, to je jasné, vždy pro n mám uritá obdarování. Já bych mohl tajn dodat: Má chu je dlat. Je to konkrétní zpsob, jakým unikáme z toho, co po nás Bh vlastn chce. Co to je, sloužit Hospodinu? V mém život bylo období, kdy jsem ml pocit, že už jsem v služb Hospodinu nkam dospl. Zdálo se mi jasné, že z toho automaticky vyplývá toto: Když sloužím Hospodinu njakým slovem, teba na shromáždní, tak nemusím uklízet židliky. To je potom už služba pro nkoho jiného. Ml jsem pocit, že jsem se nkam posunul, a z toho vyplývaly urité výhody. Tak jsem to i praktikoval, protože jsem vidl, že to tak praktikují i jiní. Díky tomu jsem se utvrdil ve svém pesvdení. Rozumíte? K emu bych to pirovnal? Jako v manželství, když manžel zjistí, že jeho zodpovdností je velet, vyplývá mu z toho, že nebude umývat nádobí. Protože velitel pece nedlá službu vojína. Ale tak to v život není, že? Ono to tak nkdy je, ale pak to nefunguje. Protože v dobré jednotce velitel zaskakuje, dlá i službu vojína, dlá spoustu vcí. Velitel by ml hlavn umt a zvládnout všechny služby všech vojín, pak je schopen velet. Ve vojsku o nic tak významného nejde, ale tady jde o to, že Bh chce mít s námi vztah. Protože nás miluje. Což není výhoda, ale problém. astokrát. Mnohdy bychom nepotebovali Boha, který nás tak miluje, že nás neustále nkde pronásleduje. Že nás chce do toho vztahu vtáhnout. Že všechno, co není založeno na tom vztahu, je špatn. I jakákoliv služba Bohu, která nevyplývá ze vztahu s Ním, je špatn. A my jedeme ve svojí služb Hospodinu, kterou máme jasn urenou. Máme pesnou pedstavu, co je služba Hospodinu, a najednou nám Hospodin ekne: Zajdi za tamtím bratrem a pomoz mu s taškami. Nenapadají m chytré píklady. Nebo: Už ti týdny se nikdo nenapsal na dtské vyuování. Pomžu ti, já jsem všemohoucí Bh, udláme spolu dtské vyuování na nedli. Ale to ke mn vbec nedolehne, protože mám jasno moje služba od Hospodina je teba nahrávání na shromáždní. Vía mi odpustí, nechci na nj útoit, jen ho použiji jako ilustraci. Mže si íct: Nahrávám na shromáždní, mám v tom dar, povolání, všichni to vdí, každý s tím poítá. Zabírá mi to as. Jeho službou není dlat vyuování pro dti. Není to ani jeho obdarování. Kdovíco všechno v tom mže hrát roli. A tak takový njaký Vía vbec neslyší hlas, který mu íká: Vío, poteboval bych dneska zázrak. Dám ti k tomu speciální pomazání, povolání a všechno, co potebuješ, 3

dám ti i slovo. Dneska, už se to opravdu nikdy nebude opakovat, bych poteboval nco, co od tebe nikdo neeká. Ani to nikdo po tob nemže chtít. Poteboval bych, abychom spolu udlali dtské vyuování. Protože nikdo není. Nikdo se nepostavil, není žádný vojín. Není nikdo. Poteboval bych nkoho vrného a zjistil jsem, že ty jsi vrný. Takže by ses mohl dneska se mnou postavit do mezery. Všichni známe tu situaci ze Starého zákona, z knihy Numeri. Myslím píbh lovka, který se postavil do mezery mezi živými a mrtvými. 1 My ale potebujeme hodn mrtvých kolem sebe, abychom uvidli hrdinskost konkrétní situace a dostali touhu se postavit mezi živé a mrtvé. A mnohdy je to situace živí mrtví, jenom my vbec nevidíme hromady mrtvol, co se válí kolem. Nevidíme, jak je hrdinské udlat úklid. Nebo nevím co. Prost sloužit Hospodinu tímto zpsobem. Pro? Protože Bh to dneska po mn chce. Máme spoustu myšlenkových a jiných blok, protože máme špatný koncept myšlení. Špatn si vykládáme, co to je vydávám se Ti, Pane, a chci Ti dnes sloužit. Dvodem je to, že už máme pedem jasn vybráno, co to bude. Jaká je škála vcí, které Bh po mn bude chtít. Ale Bh je úpln jiný! Bh chce mít se mnou vztah. Chce m vést. On chce rozhodnout, co dnes ode m potebuje. Když už Mu chci sloužit, že ano. Když jsem vyznával, že Mu dnes chci sloužit. Kdo bude urovat, ím Mu budu sloužit, ím Ho dnes potším? ím chci dnes potšit svoji ženu? Potším ji dnes tím, že koupím nový stra?... Moji ženu ano. Protože ona se mnou zažila ježdní se špatným straem. Má to ale být píklad toho, že svou ženu potším vtšinou ním zcela jiným. Ne nutn tím, co tší m, ale tím, co skuten potší ji. Musím se zamyslet a pokusit se pijít na to, co by potšilo ji. Je to o ní, ne o mn. Já neuruji, pokud ji chci opravdu potšit, vci, které by ji potšily. To už je dáno. A tak i Bh má vci, které Ho tší. To vyplývá z Jeho charakteru, z Jeho zálib. Já to nebudu vymýšlet podle toho, co by bavilo a tšilo m nebo co bych si asi tak pedstavoval, že by bylo to pravé. Tohle ješt ano, Hospodine. Tohle už ne. Chtl bych T dneska potšit, ale mám na to 250 korun. Do toho se musíme vejít. Nebo: Mám 1 Numeri 16:46-48 Tedy ekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáe, a vlož kadidla, a bž rychle k množství a ois je; nebo vyšla prchlivost od tvái Hospodinovy, a již rána se zaala. I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, bžel do prosted shromáždní, (a aj, rána již se byla zaala v lidu,) a zakadiv, oistil lid. A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána. 4

na to dv hodiny, Hospodine, a chtl bych T te ním potšit. To tak vbec není. Víte, jaká je to hloupost. To není vztah. Ani vztah pána a otroka, ani vztah dvou lidí, kteí jsou kamarádi. Není to ani vztah s nkým, koho mám rád a komu chci udlat radost. Ve vztahu lásky to takto vbec nefunguje. A pesto s tím mám problém. Víte, kolikrát se pistihnu. Zvlášt s Hospodinem, protože Hospodina si dokážu tak njak líp držet dál od tla, když je neviditelný. Lépe než lidi. Pistihnu se, že takhle pemýšlím o Bohu. Mám takovou pedstavu o služb Hospodinu a vcech s tím souvisejících. Vím, že bychom se tomu mli vzepít. V královských knihách je píbh jednoho izraelského krále, který byl napadený Aramejci. Ti obklí- ili Samaí a dobývali jej. Nakonec vyzvali Samaské, aby se vzdali, a oni se skuten vzdali. Aramejský král poslal k izraelskému králi delegaci a s tou delegací list, v nmž íká: Mn patí tvé stíbro i tvé zlato, mn patí i tvé ženy i tví nejlepší synové... Takto dopodrobna to tam vyjmenovává. Izraelský král pochopil a odpovdl: Jak porouíš, králi, mj pane, JSEM TV J SE VŠÍM, CO MÁM. 2 Je to dlouhý seznam vcí, mnoho je nevyeno. Když si ho lovk projde a pemýšlí nad tím reáln, ne pouze teoreticky, zjišuje, co ten lovk vlastn udlal tím, co prohlásil. Zjišuje pomalu, co to je sebevydání. Co to znamená nkomu vydat sebe a všechno, co mám, všechno, ím vládnu, všechno, co jsem. V našem pípad Bohu. Nkdy je moc dležité si uvdomit, co vlastn chceme. A nedláme, co nechceme. A co to je sebevydání. Co vlastn Bh po nás žádá. Který as Mu vydáváme. Kterou zábavu obtuji nebo kterou ástku penz nebo kterou sílu. Jestli Mu opravdu vydávám dti, vydávám manželku. To není automatické. Možná zjistím, že Bh má s jedním mým konkrétním díttem úpln jiné plány, než mám já. Já to dít miluji a nechci, aby Bh takovým zpsobem zacházel s jeho životem. Nezjistím to hned, zjistím to až za patnáct let, až Bh ekne: Víš, vybral jsem si Jozífka pro službu v Barm. Nikdy už se nevrátí zpt, tak se rozlute. A si sbalí kufry. A až za tebou pijde, že ml sen, tak to bude ode m. Bu na to pipravený. Chci t na to pipravit, protože vím, že ho máš rád. Já ho mám taky rád. My jsme ho vydali Pánu, hned co se narodil. Tím jsme ale mysleli, že chceme, aby Bh zabezpeil všechny NAŠE plány s ním. Aby se 2 1. Královská 20:1-4 5

podaily, aby je nic nezhatilo. íkám to upímn, tak jak to v podstat je. Ovšem Hospodin to pochopil tak, že chceme, aby se zabezpeily všechny JEHO plány s ním. Aby se nic nezhatilo, aby se stala Boží vle s tím díttem. Nkdy možná i navzdory nám a našim pedstavám. A tak nám Bh bude ukazovat, protože to nestaí íct, že Jeho vle je nco doista jiného, než co si nkdy pedstavujeme. Není to špatné, je to dobré. Protože Boží vle je dobrá, libá a dokonalá. Pesn taková, jak to íká Boží slovo. 3 Je lepší než ta naše. Navzdory našim pedstavám. My mnohdy potebujeme Boží zjevení a víru a nadji, abychom uvidli, že Jeho vle je skuten lepší než to, co bychom si zvolili my. Jeden bratr kdysi íkal, je to taková pseudodefinice, že Boží vle je to, co bychom si sami vybrali, kdybychom znali všechna fakta. Kdybychom znali Boží pohled a všechny okolnosti, všechno, co ví Bh a jenom Bh, tak bychom zvolili variantu, kterou chce zvolit Bh. A protože jsme lidé a neznáme vše, tak volíme mnohdy vše jiné. Vci se nám njak jeví. Ale my se musíme opít o Boží lásku, o to, jak Boha zatím známe, a o to, jak Boha ješt poznáme. Musíme se nauit vit, že Bh je dobrý, že nás miluje a že chce pro nás jenom to nejlepší. Také se musíme modlit, abychom chtli jenom to nejlepší pro nás. Protože máme tendenci chtít všechno jiné. A spokojit se s kdeím. Moc bych si pál, abychom mli to zjevení, že v nás bojuje starý lovk a chce, abychom sloužili Hospodinu, tak jak chceme my. Abychom si zvolili to, co my chceme a kdy my to chceme. Když se zamyslíte nad tím, jak sloužíte Hospodinu, a mnozí skuten ním sloužíte Hospodinu, tak zjistíte, že dláte vci, které vás baví. Je minimum vcí, které vás nebaví, kterými sloužíte Hospodinu. A že to nemusí být zrovna to, emu se íká služba Hospodinu. Anebo to je jenom výsek, do kterého vás Bh nemusel tlait, protože vám to sedlo, jak se íká. A že sloužit Hospodinu neznamená dlat jedna, dva, ti až osmnáct a mít odslouženo, ale sloužit Hospodinu znamená mít s Ním vztah a chodit s Ním na každý den. A v každém dni s Ním chodit na každou hodinu. Bh nám nechce dát ráno seznam vcí a veer ho vyhodnotit. Ale Bh ekne: Poj za mnou. Nebo: Následuj mne. Nebo takové ty fráze, znáte Ho. 3 ímanm 12:2 A nepipodobujte se svtu tomuto, ale promtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vle Boží dobrá, libá a dokonalá. 6

Mn se moc líbí nkteré situace z evangelií, jak byly zachyceny v kesanských filmech, teba ve filmu Ježíš. Mnoho lidí to asi nezaujme, ale já mám rád scény, kdy jde napíklad Ježíš s uedníky kolem celníka Matouše. Jenom tak se na nj podívá a íká: Poj za mnou. Matouš na nj zstane koukat, Ježíš pokrauje v cest. Pak se kousek dál zastaví, ohlédne se, a Matouš vstává a jde. Pouští lopatu a jde. Je to až jakoby mystické, ale je to o tom, že se ho nco dotklo, Bh s ním nco udlal, a on jde. Neeší, co bude dlat za pt minut, za dv hodiny, on jde za Ježíšem. A co Ježíš ekne, to se stane. Tím je vyešené všechno. Celý jeho budoucí život od tohoto bodu je vyešený. Ve chvíli, kdy se nkomu vydáte, jste to vyešili. Rozumíte mi? Protože to, s ím zápasíme každý den, každou minutu svého života, je, co budu dlat te, co budu dlat potom, co je lepší, co je horší, kde na to vezmu, jak to vyeším. Je to tak? Ale když se nkomu vydám, tak to vyeší za m ten, komu jsem se vydal. Amen. 7