SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Co je to? Stručná historie, Metody práce/výzkumu Seidlová Málková, G.
LITERATURA -povinná Helus:Sociální psychologie pro pedagogy. Grada. celá kniha. Hewstone, Stroebe: Sociální psychologie. Portál vybrané kapitoly dle jednotlivých témat
Literatura doporučená
Požadavky k ukončení kurzu Písemný test znalostí obsah dle: předepsané knihy, předepsaných studijních materiálů a přednášek
Co je sociální psychologie? Social Psychology is defined as the scientific study of the way in which people s thoughts, feelings, and actions are influenced by the real or imagined presence of other people (G. Allport, 1963) Z této definice vyplývá 5 charakteristik soc. psychologie:
Co je sociální psychologie? Disciplína vyvíjející se a konstruující poznání na základě vědeckého zkoumání Zajímají ji pocity a myšlenky člověka ( to, co není vidět), které ovlivňují chování člověka Význam interakcí s druhými lidmi Zaměření na chování člověka- tedy to, co lze přímo pozorovat Přítomnost druhých lidí jako významný vliv na naše chování, myšlení a cítění- ale nejen fyzická přítomnost vliv těch druhých může znamenat jak přímý kontakt, tak jejich pouhou přítomnost, tak jejich působení skrze kulturní hodnoty či sociální normy. Pozor, mohou být (většinou) součástí osobnosti člověka, vznikají v průběhu procesu socializace
Klíčová témata sociální psychologie Sociální vývoj, socializace osobnosti Sociální instituce (rodina) Postoje a jejich změna Sociální kognice (poznávání) : vnímání sebe a ostatních Neverbální komunikace a interpersonální chování, atraktivita Mezilidské vztahy Sociální vlivy (konformita, kompliance, poslušnost autoritě, soc.zahálka, situační vlivy ) Pro-sociální a anti-sociální chování (agrese a altruismus) Meziskupinové konflikty a kulturní odlišnosti, předsudky, stereotypy Skupiny a chování ve skupině (skupinová dynamika, hierarchie, kooperace a kompetice, dav)
Témata v přednáškách 2. týden:sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech 3. týden: Postoje 4. týden: Prosociální chování a agresivita 5. týden: Sociální kognice 6. týden: Sociální vlivy (Milgram a Zimbardo) 7. týden: Sociální skupiny ( kompliance a konfirmity)
Co je sociální realita? Člověk v sociálních interakcích a skupinách, ve společnosti a v kultuře Význam poznatků z vývojové psychologie, zejména: diadický vztah významní druzí Význam poznatků kulturní psychologie Vztah kultury a poznávacích procesů zprostředkování
Je sociální psychologie o tom, co vidíme? Lidé například předpokládají, že If people tell a lie for a reward, they are more likely to come to believe the lie if they are given a large reward rather than a small reward for telling the lie. ALE: Festinger et al.: 20 dolarů a dolar za účast na výzkumu a nalákání dalšího participanta na výzkum Fenomén ospravedlněného úsilí Aronson a Mills (1959) : čím více musím do něčeho investovat, tím více se mi to líbí.
Stručně z historie sociální psychologie První sociálně psycholgické výzkumy : pravděpodobně: výzkumy vlivu skupiny na výkon jednotlivce- Triplett 1898- sociální facilitace, Ringelman 1913 sociální lenost! Položili základ metody výzkumu v sociální psychologiiviz také později (1. Pozorování fenoménu -> 2. jeho experimentální testování. 3. vyvození závěrů) 1924: Floyd Alport- učebnice sociální psychologie ( konformita, postoje, emoce a výraz tváře ) 30 léta XX. století: Sherif zkoumal vliv názoru skupiny na názor jednotlivce
Zakladatel sociální psychologie: pravděpodobně Kurt Lewin vytipoval hlavní témata soc. psychologie a inspiroval metodiku oboru 1944 institut sociální psychologie /středisko pro skupinovou dynamiku) V 50. letech XX. stol. boom soc. psychologického výzkumu (do té doby potlačován v USA behaviorismem), poslušnost vůči autoritě ( Milgram) V 60. a 70. letech výzkum skupinové dynamiky, předsudků a diskriminace poskytuje podklad pro změny ve společnosti ( psychologie v soudní síni) Současný trend teorie her (konflikty,atribuce), luciferův efekt ( Zimbardo)
Metody výzkumu a práce v sociální psychologii Důraz na experiment (nejen laboratoř ale i i práce v živém terénu nebo v přizpůsobené laboratoři) Ciladini (90. léta): odhazování odpadků, Zimbardo (70. léta): inscenované vězení.. Pozorování
Stručně o EXPERIMENTu
Experiment zjišťuje kauzální vztahy mezi proměnnými (říkáme jim závisle a nezávisle proměnná) manipulujeme nezávislou proměnnou a sledujeme efekt této manipulace na proměnné závislé pravý experiment usiluje oddělit příčinu a následek a vyloučit alternativní vysvětlení pozorovaných vztahů mezi sledovanými proměnnými
Příklad experimentu z psychologie Cialdini, Reno, Kallgren (1990) Chtěli testovat teorii, že antisociální chování lidí je ovlivněno pozorováním druhých lidí Konkrétně: zajímalo je, jestli lidé budou mít větší tendenci odhazovat odpadky na zem když budou moci vidět, že druzí lidé to dělají také Na vybranou cestu ve městě pokládali různé množství odpadků Lidem na ulici rozdávali letáky, kde je nabádali jít právě tou cestou, kde umisťovali odpadky
Cialdini a kol. Předpokládali, že čím více odpadků na cestě bude, tím spíše budou lidé odhazovat své nepotřebné letáky na zem Připravili 6 různých experimentálních podmínek, které se lišily jen počtem kusů odpadků ponechaných na vybrané cestě Žádný kus Jeden Dva Čtyři kusy Osm kusů šestnáct kusů Chování respondentů předpoklad Cialdiniho a kol. potvrdil (čím více odpadků na zemi, tím více odhozených letáků)
Odlišení závislé a nezávisle proměnné V každém experimentálním plánu potřebujeme odlišit proměnné, které vyjadřují kauzální vztah, který zkoumáme. V tomto (Cialdini a kol.) experimentu hrály roli dvě proměnné: o jedné říkáme že je nezávisle proměnou - a odkazuje na to, co v experimentu manipulujeme, ovlivňujeme, záměrně měníme. a o druhé, že je proměnou závislou- ta odkazuje na to, co v experimentu předpokládáme, že se bude v závislosti na manipulaci nezávislé proměnné měnit. Dokázali byste uhodnout, kterou z proměnných v experimentu Cialdiniho a kol. bychom označili jako závislou proměnou? množství odhozených odpadků nebo odhazování letáků
Jestliže odhazování letáků závisí na počtu kusů odpadků na cestě, pak odhazování letáků je závislá proměnná. Změny v této proměnné (odhazování letáků) závisí na změnách v nezávisle proměnné (počet kusů odpadků na cestě) Základním cílem experimentu je ukázat (popsat) jedinečný kauzální vztah mezi těmito dvěma proměnnými.v experimentu ovládáme příčinu a sledujeme efekt
Kauzální vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou v experimentu Počet kusů odpadků na cestě Odhazování letáků Manipulace nezávisle proměnné produkuje Změnu v závislé proměnné
Druhy experimentu: vnitrosubjektové plány Měním nezávislou proměnnou na různé úrovně: např počet lidí spolupracujících na nějakém úkolu Sleduji závislou proměnnou u jednoho subjektu: subjektivní výkon daného člověka za různých podmínek Mohu určit kauzální vztah změna počtu předchází změně ve výkonu
mezisubjektové plány Náhodně přiřazuji nezávislou proměnnou na různé úrovně: např. přidělím nějaké role (učitel, žák..) Sleduji závislou proměnnou u subjektů z každé skupiny: výskyt dominantních neverbálních projevů Nemohu určit kauzální vztah ale dělá se to je nutné zajistit srovnatelnost jednotlivců v rámci skupin homogenita nebo tzv. matching subjektů zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost ve skupinách
Problémy sociálně psychologického výzkumu Jedny z nejkontroverznějších studií v dějinách psychologie (snad jen kromě Watsonova Alberta ), vedly ke vzniku etických komisí pro výzkum v psychologii. Specifikum výzkumu v soc. psychologii je matení/zakrývání pravého cíle výzkumu klamavý výzkum ( proč?) Generalizace výsledků zpochybněna v sedmdesátých letech coby věda o vysokoškolácích ( typičtí respondenti).