VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Posouzení hospodaření podniku na základě hospodářského výsledku a cash flow Bakalářská práce Autor: Markéta Fuksová Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. Jihlava 2014

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá hospodařením vybraného zemědělského podniku v letech 2010 2012. Hospodaření podniku je zhodnoceno na základě ukazatele hospodářského výsledku a na základě cash flow. Teoretická část obsahuje základní informace o hospodářském výsledku a cash flow. V praktické části je provedena analýza absolutních a poměrových ukazatelů. Klíčová slova Cash flow, hospodářský výsledek, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, finanční analýza. Annotation This bachelor thesis focuses on the economy of the selected agricultural company in the years of 2010-2012. Economy of the company is evaluated on the basis of profit and cash flow. The theoretical part contains general information about the profit and cash flow. In the practical part is an analysis of absolute and differential indices. Key words Cash flow, net income, balance sheet, income statement, financial analysis.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Petře Kozákové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a cenné rady a za veškerý čas, který mi při vytváření této práce věnovala. Dále děkuji své rodině a blízkým, kteří mě podporovali během celého studia, za jejich toleranci a trpělivost při zpracování této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. června 2014... Podpis

Obsah 1 Úvod... 6 2 Cíl práce... 7 3 Teoretická část... 8 3.1 Účetní výkazy... 8 3.1.1 Rozvaha... 8 3.1.2 Výkaz zisku a ztráty... 9 3.1.3 Cash flow... 11 3.2 Hospodářský výsledek... 11 3.2.1 Členění hospodářského výsledku podle činností... 11 3.2.2 Vztah hospodářského výsledku a cash flow... 12 3.3 Cash flow... 13 3.3.1 Členění cash flow podle činností... 14 3.3.2 Metodika sestavování výkazu cash flow... 16 3.4 Analýza absolutních ukazatelů... 19 3.4.1 Horizontální analýza... 19 3.4.2 Vertikální analýza... 19 3.5 Analýza vybraných poměrových ukazatelů... 19 3.5.1 Ukazatele likvidity... 20 3.5.2 Ukazatele zadluženosti... 22 3.5.3 Ukazatele rentability... 23 4 Metodika práce... 26 5 Praktická část... 27 5.1 Vývoj hospodaření dle výsledku hospodaření a cash flow... 27 5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 27 5.1.2 Horizontální analýza cash flow... 30 5.1.3 Vertikální analýza zisku a ztráty... 32 5.1.4 Vertikální analýza cash flow... 32 5.1.5 Zhodnocení hospodaření dle hospodářského výsledku a cash flow... 33 5.2 Analýza poměrových ukazatelů... 37 5.2.1 Ukazatele likvidity... 37 5.2.2 Ukazatele zadluženosti... 39 5.2.3 Ukazatele rentability... 41 5.2.4 Zhodnocení poměrových ukazatelů... 42 6 Závěr... 44 Použitá literatura... 46 Použité internetové zdroje... 48

Seznam tabulek... 49 Seznam obrázků... 50 Přílohy... 51

1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma posouzení hospodaření podniku na základě hospodářského výsledku a cash flow. Myslím, že znát finanční situaci je nezbytnou součástí dobře vedeného podniku a právě hospodářský výsledek a cash flow nejlépe přiblíží finanční situaci zvoleného podniku. Finanční situace podniku může být dobře zhodnocena pomocí výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow, neboť jsou významnou součástí interní a externí finanční analýzy. Tyto výkazy poskytují informace o skutečné finanční situaci minulého i současného hospodaření podniku a také mohou pomoci k odhadu budoucího vývoje. Cash flow na rozdíl od zisku podává skutečný obraz peněžních prostředků, jejich přírůstek a úbytek za určité časové období v souvislosti s ekonomickou situací podniku. Také je důležitým nástrojem pro odhalení chybných závěrů, které mohou vzniknout při posouzení finanční situace podniku pouze podle hospodářského výsledku, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků a naopak ztráta jejich nedostatek. To je jeden z hlavních důvodů, proč je důležité, aby podnik věnoval peněžním tokům dostatečnou pozornost. Pro ještě lepší nastínění finanční situace podniku bude dobré provést finanční analýzu pomocí poměrových ukazatelů, neboť je velmi důležitým zdrojem informací. Nejen pro podnik, ale i pro dodavatele, odběratele, banky a další obchodní partnery je dobré znát, kam podnik směřuje a jak se podniku daří. Všechny tyto informace o hospodaření podniku mají pro obchodní partnery velký význam při rozhodování v další spolupráci. Všechny podklady, které využiji k zhodnocení podniku, mi byly poskytnuty od firmy. Jedná se o rozvahy a výkazy zisku a ztráty za roky 2010-2012. Výkazy cash flow sestavím nepřímou metodou z poskytnutých dat. 6

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je posouzení hospodaření vybraného zemědělského podniku ze dvou různých pohledů a to na základě ukazatele hospodářského výsledku a na základě cash flow. Dojde k posouzení vývoje a struktury hospodářského výsledku v komparaci s výší, vývojem a strukturou peněžních toků za sledované období 2010 2012. Ze zjištěných výsledků uvedených výkazů bude zhodnoceno a komparováno hospodaření podniku, interpretovány zjištěné rozdíly a navržena případná opatření ke zlepšení. Dále bude provedena finanční analýza podniku pomocí absolutních a poměrových ukazatelů, které využívají buď zisk, nebo cash flow. Díky finanční analýze bude zjištěno finanční zdraví podniku a dojde ke zhodnocení schopnosti vybraného zemědělského podniku vytvářet dostatečnou úroveň peněžních prostředků. Na závěr budou shrnuty získané poznatky z finanční analýzy a v závislosti na výsledcích budou navrženy případné změny, vedoucí k možnému zlepšení stavu podniku. Vzhledem k tomu, že ve vybraném podniku není výkaz cash flow sestavován, bude dílčím cílem tento výkaz za sledované období sestavit nepřímou metodou. Teoretická část bude zaměřena na popis pojmů hospodářského výsledku a cash flow, jejich využití, výhody sledování příjmů a výdajů oproti výnosům a nákladům, metody sestavení výkazu cash flow, rozdělení dle činností, provázanost peněžních toků s ostatními výkazy a vztah hospodářského výsledku s cash flow. Na závěr budou charakterizovány absolutní a poměrové ukazatele, které budou použity v praktické části bakalářské práce. 7

3 Teoretická část 3.1 Účetní výkazy V rámci podnikového podvojného účetního systému se sestavují zejména tři základní účetní výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. Aby byly účetní výkazy srozumitelné těm, kteří je využívají, musí být stanovena jistá množina předem přijatých zásad a postupů tzv. účetní pravidla. (Kovanicová, 2004) Tyto účetní výkazy jsou základním zdrojem informací pro všechny zainteresované osoby uvnitř i vně podniku. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou zobrazením dvou základních stránek téhož ekonomického jevu, a proto jsou vnitřně propojeny prostřednictvím výsledku hospodaření. (Sedláček, 2010) CASH FLOW peníze ROZVAHA zisk peníze VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY zisk Obrázek 1: Účetní výkazy a vazby mezi nimi (Zdroj: Bařinová, (2005), vlastní úprava) 3.1.1 Rozvaha Sedláček (2010) ve své knize uvádí, že rozvaha je základní účetní výkaz, který podává obraz o majetkové a kapitálové situaci podniku sestavený k rozvahovému dni. Rozvaha umožňuje zjistit, zda se podniku daří, zda zvyšuje hodnotu majetku vlastníků a zda rozmnožuje kapitál, který byl do podniku vložen. Přehled aktiv a pasiv je bilančně uspořádaný, tedy součet jednotlivých položek obou stran se musí rovnat. Aktiva jsou pravděpodobné budoucí ekonomické výhody. Podle Kovanicové (2004) je charakteristickým rysem aktiv to, že pro podnik představují budoucí přínos. Aktiva jsou v podniku proto, aby byla zhodnocena a aby podnik správným hospodařením s nimi dosáhl zisku. V rozvaze najdeme aktiva na levé straně rozdělené do tří základních skupin - dlouhodobý majetek, oběžný majetek a ostatní aktiva. 8

Pasiva vyjadřují, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována. Jde o pasiva společnosti, tzn. to, co firma dluží jiným ekonomickým subjektům (bankovní půjčky, obligace, závazky vůči dodavatelům) a vlastní jmění. (Blaha, 2006) Pasiva jsou v rozvaze na pravé straně a jsou rozdělena na vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva. Tabulka 1: Zjednodušená struktura rozvahy (Zdroj: Sedláček, (2010), vlastní úprava) Rozvaha Aktiva Dlouhodobý majetek - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek Oběžný majetek - zásoby - krátkodobé pohledávky - dlouhodobé pohledávky - finanční majetek Ostatní aktiva Aktiva Pasiva Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - výsledek hospodaření (zisk) Cizí zdroje - rezervy - krátkodobé závazky - dlouhodobé závazky - bankovní úvěry Ostatní pasiva Pasiva 3.1.2 Výkaz zisku a ztráty Jak uvádí Bařinová (2005) výkaz zisku a ztráty umožňuje sledovat tvorbu výsledku hospodaření, podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti. Náklady a výnosy jsou tedy základními prvky tohoto výkazu. Výkaz zisku a ztráty slouží jako podklad pro hodnocení ziskovosti podniku. Hlavní funkcí tohoto výkazu je zjistit výsledek hospodaření podniku za účetní období, rozdílem mezi výnosy a náklady. Chceme-li zjistit, jak se hospodářský výsledek vytvářel a co mělo vliv na jeho tvorbu, porovnáme výnosy a náklady ve všech třech stupních činností tj. provozní, finanční a mimořádné. 9

Náklady jsou peněžní částky, které podnik účelně používá na pořízení aktiv a jejich přeměnu na produkt. Náklady tedy představují kategorii vstupů hospodářských prostředků do produkčního procesu. Výnosy podniku jsou tržby, které podnik získává ze svých činností za určité období bez ohledu na to, zda došlo v tomto období k jejich inkasu. Představují tedy kategorii výstupů z hospodářské činnosti podniku, určených k prodeji. Tabulka 2: Základní struktura výkazu zisku a ztráty (Zdroj: Sedláček, (2010), vlastní úprava) Tržby za prodej zboží Výkaz zisku a ztráty - = + +/- + - = - + = Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba (materiálu, energie, služby) Přidaná hodnota Osobní náklady, daně a poplatky, odpisy a jiné provozní náklady Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy - + - = Finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy - - Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti = Mimořádný výsledek hospodaření + Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním 10

3.1.3 Cash flow Cash flow, neboli peněžní či hotovostní tok, vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků podniku, jejich přírůstek a úbytek, za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Pojem peněžní tok není zcela správné označení, protože se nejedná pouze o peněžní prostředky, ale jde i o peněžní ekvivalenty, které lze snadno směnit za peníze (Sedláček, 2010). Peněžními prostředky se rozumí peníze v hotovosti, ceniny, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku na běžném účtu a peníze na cestě. U peněžních ekvivalentů se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase, patří sem likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu a termínové vklady s maximální výpovědní lhůtou 3 měsíce. Peněžní ekvivalenty lze snadno a pohotově směnit za předem známou částku peněžních prostředků (Sekerka, 1997). 3.2 Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek zjistíme z výkazu zisku a ztráty rozdílem mezi náklady a výnosy. Výsledek hospodaření může být buď zisk, nebo ztráta. Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, vzniká podniku zisk. Jsou-li náklady vyšší než výnosy vzniká podniku ztráta. Hospodářský výsledek se skládá se z provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření. Sedláček (2010) uvádí, že zisk, je základním motivem podnikání a tedy i hlavním kritériem pro rozhodování. Zvýšení zisku lze provést snižováním nákladů při konstantních výnosech nebo zvyšováním výnosů při zachování hladiny nákladů. Oba tyto způsoby vedou ke zvyšování hospodárnosti podniku. 3.2.1 Členění hospodářského výsledku podle činností Nejdůležitější část provozního výsledku hospodaření pochází ze základních, opakujících se činností určitého typu. Charakteristickým rysem takových operací je skutečnost, že vystupují jednak jako náklady a jednak jako výnosy, jež umožňují reprodukci nákladů. (Kovanicová, 2004) 11

Výnosy provozního výsledku hospodaření jsou tvořeny tržbami, změnou stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivací a náklady spotřebou aktiv. Aby byla zajištěna věcná shoda výnosů a nákladů, upravují se náklady účtem změny stavu vnitropodnikových zásob. (Sedláček, 2010) Kovanicová (2004) ve své knize uvádí, že finanční výsledek hospodaření odráží ekonomický prospěch z rozhodnutí souvisejících se zvoleným způsobem financování podniku a s jeho finančními operacemi. Může jít o souměřitelné nebo jednostranné položky. Mimořádný výsledek hospodaření je rozdílem nákladů a výnosů plynoucích z nahodile se vyskytujících transakcí. Mohou být souměřitelné (škoda a k ní náhrada poskytnutá pojišťovnou) či nesouvisející (přebytek majetku jako výnos). 3.2.2 Vztah hospodářského výsledku a cash flow Přehled o peněžních tocích je důležitý pro odhalení chybných závěrů, které vznikají při hodnocení hospodaření pouze na základě hospodářského výsledku. Jak uvádí Vorbová (1997) je vhodné zkoumat vztah mezi provozním hospodářským výsledkem a cash flow z provozní činnosti, což může vést k následujícím situacím: Hospodářský výsledek je zisk, cash flow je záporné Tato situace nastává, pokud je hospodářský výsledek zisk, ale tržby se nedaří inkasovat dostatečně rychle. Ve výkazu zisků a ztrát vyčteme kladný hospodářský výsledek, ale cash flow ukáže, že situace není tak dobrá, neboť podnik může mít problémy se zajištěním dostatku peněžních prostředků. Ukazatelé ziskovosti mohou být dobré, ale ukazatele na bázi cash flow mohou naznačovat potíže. Hospodářský výsledek je ztráta, cash flow je kladné Z pohledu cash flow je tato situace příznivá, ale naznačuje neschopnost zhodnocovat vložený kapitál. Výkaz zisků a ztrát upozorňuje na problémy v hospodaření. Hospodářský výsledek je zisk, cash flow je kladné Tuto situaci lze považovat za příznivou a na základě zjištění poměrových ukazatelů lze vytvořit názor na trendy, které mohou být v hospodaření očekávány. 12

Hospodářský výsledek je ztráta, cash flow je záporné Výkaz zisků a ztrát i výkaz cash flow v tomto případě naznačuje problematickou hospodářskou situaci. Jedná se o situaci nepříznivou a dlouhodobě neudržitelnou. 3.3 Cash flow Metoda cash flow vznikla v 50. letech v USA, kde byla zjišťována a sledována pro potřeby kapitálových trhů. Výrazně se rozšířila zejména v 70. letech, kdy tuto metodu začali postupně využívat tržně vyspělé ekonomiky (Vorbová, 1997). V roce 1971 se v USA stalo cash flow povinnou součástí účetní závěrky podniků. Ve Velké Británii tomu bylo od roku 1975, kdy měly tuto povinnost všechny podniky s ročním obratem nad 25 tisíc liber (Sedláček, 2010). V České republice byl výkaz cash flow poprvé zaveden jako součást účetní závěrky 1. 1. 1994 a byl upraven mezinárodním účetním standardem č. 7. (Vorbová, 1997) Podle Ryneše (2009) podává cash flow přehled o: finanční situaci podniku a o změnách finanční pozice v rámci účetního období, vztahu finančních zdrojů z vlastní činnosti k ostatním finančním zdrojům, změně stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, výši a struktuře finančních zdrojů a jejich užití. Výkaz cash flow tvoří v tržních ekonomikách významnou součást interní a externí finanční analýzy, neboť umožňuje vyhodnocení finanční pozice podniku, tedy i změn ve finanční situaci podniku v daném období (Freiberg, 1996). Tento výkaz je důležitou doplňkovou informací k výkazu zisku a ztráty, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků a naopak vykazovaná ztráta jejich nedostatek. (Bařinová, 2005) Podle Bařinové (2005) můžeme přehled cash flow využít při: krátkodobém i dlouhodobém plánování finančního hospodaření, hodnocení investičních záměrů a plánování investic, hodnocení platební schopnosti podniku a řízení likvidity, 13

finanční analýze a hodnocení hospodaření podniku, zjišťování tržní ceny podniku. Jak uvádí Vorbová (1997) výhody cash flow jsou takové, že peněžní toky nejsou ovlivněny metodou odpisování dlouhodobého majetku, jelikož účetní odpisy nejsou spojené s pohybem peněžních toků. Dále není zkreslován časovým rozlišením, protože respektování věcné a časové souvislosti má vliv na hospodářský výsledek, ale nemusí mít vliv na cash flow. Další výhodou je, že v podvojném účetnictví je uplatňován realizační princip, tedy v okamžiku přechodu vlastnických práv zachycujeme zvýšení pohledávek a výnosů, který má dopad na výsledek hospodaření, ale u cash flow se projeví až v okamžiku zaplacení. V souladu se zásadou opatrnosti se v účetnictví zachycují potencionální ztráty, rizika a znehodnocení s ohledem na věrný obraz skutečnosti, např. tvorbou rezerv a opravných položek, což má vliv na výsledek hospodaření, ale opět neovlivňuje vývoj cash flow. Přehled cash flow odpovídá na následující otázky (Bařinová, 2005): Kolik peněžních prostředků měl podnik na počátku daného období? Jaká byla tvorba peněžních prostředků podle jednotlivých činností? Jaké bylo užití peněžních prostředků podle jednotlivých činností? Kolik peněžních prostředků má účetní jednotka k dispozici na konci období? Jaký je celkový peněžní tok za sledované období? 3.3.1 Členění cash flow podle činností Členění výkazu cash flow se shoduje se základními podnikovými činnostmi rozdělenými podle hlavních oblastí řízení na: provozní cash flow investiční cash flow finanční cash flow 14

V tomto smyslu je podnik chápán jako soubor tří činností, které v podniku nepřetržitě probíhají. Z hlediska analýzy je navíc důležité, kdo odpovídá za příslušné oblasti. Za sféru provozu odpovídá management podniku, zatímco sféra investování a financování spadá spíše do působnosti vlastníků. (Ryneš, 2009) Provozním cash flow je hlavním zdrojem vnitřního financování, neboť schopnost podniku zajistit vnější zdroje financování velmi závisí na tom, zda je podnik schopen vytvářet peněžní toky z běžných obchodních transakcí. V rámci provozní činnosti se vytvářejí peníze na úhradu úroků, nájemného, dividend apod. Informace o cash flow z provozních aktivit jsou důležité pro odhady budoucích cash flow podniku. (Sedláček, 2010) Podle Ryneše (2009) patří do peněžních příjmů z provozní činnosti: příjmy z prodeje vlastních výrobků, zboží a služeb včetně záloh odběratelů, příjmy z prodeje licencí, know-how a obdobných produktů, příjmy ze zprostředkovatelské činnosti, výdaje za pořízení materiálu a zboží včetně placených záloh, výdaje vzniklé v souvislosti s výplatami mezd a odměn zaměstnancům, výdaje za nákup externích služeb včetně placených záloh. Investiční cash flow je plynoucí z pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku eventuálně činnosti související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. (Bařinová, 2005) Vykázané cash flow z investiční činnosti informuje o tom, jak podnik vynakládá s penězi na dlouhodobá aktiva, která jsou podstatným faktorem vytváření budoucích zisků. Cash flow z této činnosti ukazují na rozšíření či zúžení provozní kapacity podniku. (Sedláček, 2010) Jak uvádí Ryneš (2009) k peněžním tokům z investiční činnosti patří: příjmy z prodeje dlouhodobých hmotných, nehmotných a finančních aktiv, příjmy ze splátek úvěrů, půjček a výpomocí od spřízněných osob, platby za pořízení dlouhodobých hmotných, nehmotných a finančních aktiv, platby související s poskytnutím úvěrů, půjček či finančních výpomocí spřízněným osobám. 15

Finančním cash flow se rozumí účetní případy, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. (Bařinová, 2005) Podle Sedláčka (2010) lze na základě výkazu cash flow odhadnout pravděpodobnost potřeby dalších peněžních přítoků, které musí podnik získat, od vlastníků či věřitelů. Financování a investiční činnost mají velmi úzký vztah. Peněžní tok z investování v jednom podniku může být ve druhém podniku financováním. Do finanční činnosti patří zejména tyto peněžní toky: peněžní příjmy z emise akcií či podílů, dluhopisů, opčních listů, apod., příjmy z peněžních darů, příjmy z přijatých úvěrů, půjček a výpomocí, příjmy od vlastníků na úhradu ztrát minulých období, splátky úvěrů, půjček a výpomocí, výplaty dividend. výplaty dividend. 3.3.2 Metodika sestavování výkazu cash flow Pro sestavení výkazu cash flow se rozlišují dvě základní metody. Účetní jednotka může dle vlastního uvážení zvolit buď přímou metodu sestavení přehledu cash flow, nebo nepřímou metodu. Přímá metoda je typická vykazováním tzv. hrubých peněžních toků, tj. skutečných příjmů a výdajů, které se seřadí podle hlavní titulů. (Sedláček, 2010) Výhodou přímé metody sestavení cash flow je, že tato metoda je velmi přesná, ovšem za předpokladu aktuálně vedeného účetnictví. Přímá metoda je také velmi náročná, zejména na analytickou evidenci v účetnictví, a proto je v praxi málo využívaná. (Bařinová, 2005) 16

Tabulka 3: Přímý způsob výpočtu cash flow (Zdroj: Březinová, (2010), vlastní úprava) Příjmy Přehled o cash flow Výdaje Počáteční stav peněžních prostředků Příjmy v období Výdaje v období Konečný stav peněžních prostředků Nepřímá metoda vychází z výkazu zisku a ztráty podniku, přesněji řečeno z výsledku hospodaření podniku. Lze ji použít pouze u peněžních toků z provozní činnosti podniku, a to jen na tu část peněžních toků, která se nevykazuje jako hrubé cash flow. Tato metoda je obecně považována za snazší a nenáročnou na vstupy. Všímá si pouze těch peněžních toků z provozní činnosti, které jsou vykázány na netto bázi, a neobsahuje žádné platby. Nejčastější nevýhodou nepřímé metody je, že jsou vykazovány ve výkazu cash flow i nepeněžní transakce. (Sedláček, 2010) Nepřímá metoda upravuje zisk či ztrátu z hospodaření za běžnou činnost před zdaněním o položky, které ovlivnily hospodářský výsledek, ale nejsou spojeny s peněžními toky. Jak zmiňuje Ryneš (2009) výsledek hospodaření je tedy upraven zejména o: nepeněžní operace, např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek, položky náležící do finanční či investiční činnosti, např. zisk nebo ztráta z prodeje dlouhodobého investičního majetku, změny stavu zásob, pohledávek a závazků. 17

Tabulka 4: Nepřímý způsob výpočtu cash flow (Zdroj: Valach a kol., (2003), vlastní úprava) + zisk (po úhradě úroků a zdanění) + odpisy (snížily vykazovaný zisk, protože však nejsou peněžní výdaj, musí se k zisku přičíst) + jiné náklady (platí o nich co o odpisech, např. rezervy na mzdy za (nevyvolávající pohyb peněz) dovolenou, na opravy aj.) - výnosy (zvýšily zisk, ale protože nejde o peněžní příjem, musí (nevyvolávající pohyb peněz) se odečíst od zisku, např. zúčtování předem přijatého nájemného do výnosů) CASH FLOW ZE SAMOFINANCOVÁNÍ + úbytek pohledávek - přírůstek pohledávek + úbytek nakoupených krátkodobých cenných papírů - přírůstek nakoupených krátkodobých cenných papírů + úbytek zásob - přírůstek zásob + přírůstek krátkodobých dluhů - úbytek krátkodobých dluhů CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI (obsahuje i cash flow ze samofinancování) + úbytek fixního majetku - přírůstek fixního majetku + úbytek nakoupených akcií a dluhopisů - přírůstek nakoupených akcií a dluhopisů CASH FLOW Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI + přírůstek dlouhodobých dluhů - úbytek dlouhodobých dluhů + přírůstek vlastního jmění z titulu emise akcií - výplata dividend CASH FLOW Z FINANČNÍ ČINNOSTI 18

3.4 Analýza absolutních ukazatelů Při této analýze výkazy hodně napoví o finanční situaci podniku. Analýza absolutních ukazatelů se skládá z horizontální a vertikální analýzy. 3.4.1 Horizontální analýza Jak uvádí Jiříček (2008) může být nazývána také jako analýza trendů, která spočívá v porovnání jednotlivých položek účetních výkazů za dostatečně dlouhé časové období v řadě. Porovnání se provádí po řádcích výkazů. K porovnání údajů se vypočítávají absolutní a relativní změny jednotlivých položek vzhledem k předem stanovenému roku. Absolutní změna = ukazatel sledovaného roku - ukazatel porovnávacího roku Procentní změna = absolutní změna * 100 ukazatel v porovnávacím roce 3.4.2 Vertikální analýza Vertikální analýza někdy nazývaná také jako procentní rozbor nebo analýza komponent se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Jde o porovnání jednotlivých položek základních účetních výkazů, v rozvaze k celkovým aktivům či pasivům a ve výkazu zisku a ztráty k celkovým výnosům či nákladům. (Růčková, 2011) Výsledky procentního rozboru ukazují strukturu aktiv a pasiv podniku, tedy jeho majetkovou a kapitálovou strukturu, a složení výsledku hospodaření podniku z pohledu celkových výnosů a nákladů v jednotlivých letech zkoumání. (Jiříček, 2008) 3.5 Analýza vybraných poměrových ukazatelů Poměrový ukazatel charakterizuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů nebo položkami z nich odvozenými, a to pomocí jejich podílu. (Kovanicová, 2003) 19

Analýza poměrových ukazatelů je nejčastěji užívaným nástrojem finanční analýzy. Finanční poměr lze získat vydělením položky nebo souboru položek z rozvahy či výsledovky jakoukoli jinou položkou, která má vzájemnou souvislost. Vypočtené hodnoty poměrových ukazatelů umožňují získat rychlý a nenákladný přehled o základních finančních charakteristikách podniku. Poměrové ukazatele lze rozdělit do pěti skupin podle toho, na jaké rysy hospodaření podniku se zaměřují. (Blaha, 2006) 3.5.1 Ukazatele likvidity Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek existence podniku, proto patří ukazatel likvidity mezi klíčové charakteristiky finanční analýzy. Podnik je plně likvidní, má-li dostatečnou výši peněžních prostředků na splácení svých dluhů. Není-li tomu tak, dostává se do finančních obtíží. (Kovanicová, 2003) Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Čím jsou ukazatelé likvidity vyšší, tím je situace firmy z hlediska její platební schopnosti lepší. Dlouhodobě vysoké ukazatele likvidity ale také nemusejí být příznivé, neboť dochází k neefektivnímu vázání finanční prostředků. (Bařinová, 2005) 3.5.1.1 Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. (Čížek, 2003) Tento ukazatel má význam především pro krátkodobé věřitele podniku, neboť jim poskytuje informace, do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou majetku. (Čížek, 2003) Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závazky U autorů jsem se setkala s odlišnými názory na optimální hodnotu. Vorbová (1997) uvádí optimální hodnotu v intervalu 1 až 2, Jiříček (2008) uvádí interval 2,0 až 2,5. Hodnota nižší než 1 není příznivá, neboť vyjadřuje sníženou likviditu. 20

3.5.1.2 Pohotová likvidita Ve snaze odstranit nevýhody vypovídající schopnosti, vylučují se z krátkodobých aktiv zásoby. Ve srovnání s předchozím ukazatelem je tento ukazatel považován za výstižnější. (Kovanicová, 2003) Pohotová likvidita = oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky Pro zachování likvidity firmy by hodnota neměla klesnout pod 1. Hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat mezi 1 až 1,5, tato hodnota se ale může pro jednotlivé obory a firmy měnit. (Bařinová, 2003) 3.5.1.3 Okamžitá likvidita Vyjadřuje schopnost podniku hradit okamžitě splatné závazky jen pomocí finančního majetku. Do čitatele se tedy dosazují peníze v hotovosti a na běžných účtech a obvykle i jejich peněžní ekvivalenty. (Kovanicová, 2003) Okamžitá likvidita = finanční majetek krátkodobé závazky Optimální hodnota by se měla vyskytovat v intervalu 0,2 0,5. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lepší je situace v podniku, avšak hodnoty nad 1,0 ukazují nerentabilní vázání prostředků na účtech, což není pro podnik výnosné. (Jiříček, 2008) Cash flow solventnost Nedostatkem předchozích ukazatelů je skutečnost, že jsou odvozovány z údajů rozvahy sestavené vždy k určitému časovému okamžiku a mají tedy statický charakter. K překonání tohoto nedostatku se používá ukazatel odvozený z tokové veličiny cash flow. (Valach a kol., 2003) Ukazatel solventnosti = casf flow z provozní činnosti krátkodobé závazky 21

Jak uvádí Vorbová (1997), tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžního toku ve sledovaném období a schopnost produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků. Hodnota ukazatele by měla dosahovat hodnot vyšších než 0,4. 3.5.2 Ukazatele zadluženosti Podle Bařinové (2005) ukazatele zadluženosti informují o struktuře zdrojů používaných k financování podniku. V jakém rozsahu podnik používá k financování svých aktivit dluhy. Čím více má podnik dluhů, tím větší je zadluženost. Přiměřená zadluženost je pro prosperující a funkční podnik užitečná, neboť zadluženost zvyšuje rentabilitu a tím přispívá k vyšší tržní hodnotě podniku. Se zvyšující se zadlužeností se podnik může dostat do finančních potíží, neboť musí podnik splácet jak dluh, tak i úroky z dluhů. 3.5.2.1 Celková zadluženost Celková zadluženost neboli ukazatel věřitelského rizika, je označován jako základní ukazatel zadluženosti, který zjišťuje v jakém rozsahu je firma financována cizími zdroji. Tento ukazatel by neměl být vyšší než hodnota 0,5, protože krytí více než 50 % aktiv dluhy může být rizikové. Celková zadluženost = cizí zdroje celková aktiva 3.5.2.2 Koeficient samofinancování Jak uvádí Jiříček (2008) k měření zadluženosti se používá doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti tzv. koeficient samofinancování, spolu s celkovou zadlužeností musí být jejich součet 1. Vyjadřuje, z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů a vypočítá se jako poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Koeficient samofinancování = vlastní kapitál celková aktiva 22

3.5.2.3 Dlouhodobá zadluženost Dlouhodobými dluhy se zde rozumí součet rozvahových položek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů, mohou to být i rezervy dlouhodobého charakteru. Hodnota dlouhodobé zadluženosti by měla být dlouhodobě pod hranicí 25 %. Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé dluhy celková aktiva 3.5.2.4 Ukazatel úrokového krytí Říká nám, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Ukazatel je tím vyšší, čím více má firma dluhů. Pokles tohoto ukazatele znamená klesající výkonnost podniku. Jestliže by se ukazatel blížil 1, znamenalo by to blížící se krizi, neboť by na zaplacení úroků byl spotřebován všechen zisk. (Bařinová, 2005) Úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) nákladové úroky Výpočet úrokového krytí pomocí cash flow: Úrokové krytí = cash flow z provozní činnosti nákladové úroky Zadluženost podniku můžeme také zhodnotit pomocí cash flow z provozní činnosti k poměru průměrnému stavu celkových závazků. cash-flow z provozní činnosti celkové závazky 3.5.3 Ukazatele rentability Podle Růčkové (2011) rentabilita měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Ukazatelé rentability celkově hodnotí efektivnost dané činnosti. Vychází ze dvou základních účetních výkazů, a to z výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Ukazatelé by měli mít v časové řadě rostoucí tendenci. 23

3.5.3.1 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Ukazatelem rentability celkového kapitálu (return on assets) nebo také (return on investment) zjišťujeme celkovou efektivnost firmy tzv. produkční sílu. Ukazuje celkovou výnosnost kapitálu, aniž by nás zajímalo, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. Rentabilita celkového kapitálu = zisk celkový kapitál Výpočet rentability celkového kapitálu pomocí cash flow: Rentabilita celkového kapitálu = cash flow z provozní činnosti celkový kapitál Je-li rentabilita měřená pomocí cash flow nižší, než je průměrná úroková míra placená bankám z úvěrů, znamená to, že aktiva podniku nejsou schopna vyprodukovat tolik, kolik vyžadují splátky úvěrů. Taková situace by mohla být pro podnik nebezpečná, pokud ale podnik dosahuje vyššího procenta rentability je to výhodný nástroj růstu podniku a je dobré mít co nejvíce úvěrů. (Sedláček, 2010) 3.5.3.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel rentability vlastního kapitálu (return on equity) je důležitým ukazatelem zejména pro vlastníky či akcionáře podniku. Pomocí tohoto ukazatele lze zhodnotit, zda jim kapitál přináší dostatečný výnos. Důležité je, aby byl ukazatel vyšší než úroky, které by podnik mohl získat z jiné formy investování. (Bařinová, 2005) Rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk (EAT) vlastní kapitál Výpočet rentability vlastního kapitálu pomocí cash flow: Rentabilita vlastního kapitálu = cash flow z provozní činnosti vlastní kapitál 24

3.5.3.3 Rentabilita tržeb (ROS) Tento ukazatel měří ziskovost tržeb tím, že podává informace o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku připadne z jedné koruny tržeb. Dochází-li k růstu ukazatele, je to pro podnik pozitivní, můžeme z toho usoudit, že firma vynakládá se svými prostředky hospodárně. (Jiříček, 2008) Rentabilita tržeb = zisk tržby Výpočet rentability tržeb pomocí cash flow: Rentabilita tržeb = cash flow z provozní činnosti tržby 3.5.3.4 Ukazatel nákladovosti Je doplňujícím ukazatelem k rentabilitě tržeb. Podává informace o tom, kolik korun celkových nákladů bylo vynaloženo na jednu korunu tržeb. Pro podnik je příznivé, pokud je hodnota ukazatele co nejnižší či má postupně klesající trend. (Jiříček, 2008) Nákladovost = náklady tržby 25

4 Metodika práce Předchozí kapitola byla věnována teoretické části, která byla zaměřena na témata související s částí praktickou. Pro posouzení hospodaření vybraného zemědělského podniku jsem použila účetní výkazy, konkrétně rozvahy a výsledovky za roky 2010-2012. Tyto výkazy jsou uvedeny v příloze. Stejně tak i výkaz cash flow, který jsem pro posouzení hospodaření podniku sestavila nepřímou metodou. Praktická část se věnuje posouzení hospodaření podniku pomocí horizontální a vertikální analýzy absolutních ukazatelů výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow. Dále je pomocí vybraných poměrových ukazatelů likvidity, rentability a zadluženosti provedena analýza založená na využití ukazatelů výsledku hospodaření a cash flow. V závěru práce jsou shrnuty dosažené výsledky a porovnány rozdíly mezi ukazateli hospodářského výsledku a cash flow. Současně jsou zde navržena možná opatření, která by byla možná k zlepšení finanční situace. 26

V tis. Kč 5 Praktická část 5.1 Vývoj hospodaření dle výsledku hospodaření a cash flow Nejdříve bude provedena horizontální analýza výkazu zisku a ztráty a poté bude následovat horizontální analýza výkazu cash flow u vybrané zemědělské společnosti. Z horizontální analýzy vyplynou nejzávažnější změny jednotlivých položek výkazů a jejich hlavní příčiny. Na základě těchto změn bude posouzen jejich dosavadní vývoj. 5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Analýza výkazu zisku a ztráty je pro lepší orientaci rozdělena na čtyři části. Nejprve je zhodnocena přidaná hodnota, dále provozní výsledek hospodaření, po něm finanční výsledek hospodaření a na závěr výsledek hospodaření. Přidaná hodnota Z obrázku č. 2 je zřejmé, že celkové výkony za období 2010-2012 měly rostoucí tendenci a celkově s nimi rostla i výkonová spotřeba a přidaná hodnota. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2012, kdy se výkony zvýšily o 10,3 % (tj. 32 913 tis. Kč), výkonová spotřeba o 8 % (tj. 21 355 tis. Kč) a přidaná hodnota o 21,6 % (tj. 11558 tis. Kč). 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 Výkony Výkonová spotřeba 0 2010 2011 2012 Výkony 309159 319917 352830 Výkonová spotřeba 249595 266442 287797 Sledované období Obrázek 2: Vývoj výkonů a výkonové spotřeby (Zdroj: vlastní zpracování) 27

V roce 2011 došlo k největšímu poklesu u změny stavu zásob vlastní činnosti o -336,1 % (tj. 14 184 tis. Kč), což bylo způsobeno prodejem zásob vlastní činnosti a díky tomu tržby zaznamenaly největší nárůst za sledované roky o 8,5 % (tj. 24 975 tis. Kč). I přesto, že došlo k výraznému poklesu změny stavu zásob vlastní činností, výkony vzrostly o 3,5 % (tj. 10 758 tis. Kč) a to vlivem růstu tržeb. V roce 2011byla výkonová spotřeba vyšší o 3,2 % (tj. 6 089 tis. Kč) než výkony, proto v tomto roce přidaná hodnota zaznamenala pokles o 10,2 % (tj. 6 089 tis. Kč). V roce 2010 poklesly výkony i výkonová spotřeba přibližně o 2 %, což ovlivnilo přidanou hodnotu, která taktéž poklesla o 1,6 % (tj. 949 tis. Kč). To bylo způsobeno růstem změny stavu zásob vlastní činností o 267,6 % (tj. 6 738 tis. Kč), kdy měla firma příliš mnoho zásob, což vedlo k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 3,8 % (tj. 11 387 tis. Kč). Provozní výsledek hospodaření V roce 2010 společnost evidovala 125 zaměstnanců a v roce 2012 tomu bylo o 10 zaměstnanců méně, což se projevilo v poklesu osobních nákladů v roce 2011 o 0,3 % (tj. 139 tis. Kč) a v následujícím roce o 2,6 % (tj. 1 130 tis. Kč). Daně a poplatky dosahovaly ve sledovaném období největšího meziročního růstu v roce 2010, kdy vzrostly o 82,9 % (tj. 350 tis. Kč), v roce 2011 vzrostly pouze o 5,4 % (tj. 42 tis. Kč) a v roce 2012 došlo v poklesu o 5,2 % (tj. 42 tis. Kč). Odpisy dlouhodobého majetku ve všech sledovaných letech poklesly. V roce 2011 došlo k největšímu poklesu odpisů dlouhodobého majetku, což bylo o 12,5 % (tj. 2 850 tis. Kč), tento pokles ovlivnil prodej majetku firmy. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu rostly kromě roku 2010, kdy došlo k poklesu o 17,7 % (tj. 1 910 tis. Kč). Největší nárůst tržeb byl zaznamenán v roce 2012 o 30,7 % (tj. 2 818 tis. Kč), důvodem toho byl prodej nepotřebného materiálu. V roce 2010 došlo u změny stavu rezerv a opravných položek k poklesu o 48,9 % (tj. 4 015 tis. Kč) což znamená, že byly rozpuštěny některé opravné položky. 28

Ve všech sledovaných letech došlo k poklesu provozního výsledku hospodaření kromě roku 2012, kdy vzrostl o 875,5 % (tj. 17 475 tis. Kč). Zásadní vliv na provozní výsledek hospodaření měly tržby z prodeje dlouhodobého majetku a výkony, neboť v tomto roce došlo k jejich největšímu nárůstu za celé sledované období. Vliv na provozní výsledek měly také osobní náklady, které poklesly o -2,6 % (tj. 1 130 tis. Kč). Finanční výsledek hospodaření Výnosové úroky v celém sledovaném období meziročně klesaly. To bylo způsobeno výběry hotovostí ze svých bankovních účtů na plánované investice. Největší pokles výnosových úroků byl zaznamenán v roce 2011 o 83 % (tj. 122 tis. Kč). Nákladové úroky v roce 2010 a 2011 zaznamenaly v obou letech pokles téměř 50 % a to díky nečerpání dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2012 vzrostly nákladové úroky o 19,2 % (tj. 33 tis. Kč) v souvislosti s přijetím úvěru na plánované investice firmy. Ostatní finanční náklady vzrostly v roce 2010 a 2012 přibližně o 10 % pouze v roce 2011 poklesly o 23,4 % (tj. 76 tis. Kč). Finanční výsledek hospodaření byl v letech 2010 a 2011 kladný, pouze v roce 2012 byl záporný a došlo k poklesu o 19,6 % (tj. 78 tis. Kč). To bylo způsobeno v důsledku nízkých výnosových úroků. Výsledek hospodaření Z obrázku č. 3 je patrné, že výsledek hospodaření za účetní období byl ve všech letech sledovaného období kladný, došlo ale k poklesu v roce 2010 o 72,6 % (tj. 5 142 tis. Kč) a v roce 2011 o 45,5 % (tj. 884 tis. Kč). Naopak v roce 2012 zaznamenal vysoký nárůst o 1 364,7 % (tj. 14 439 tis. Kč). Tyto výsledky výrazně ovlivnil provozní výsledek hospodaření. 29

V tis. Kč V tis. Kč 19 500 17 500 15 500 13 500 11 500 9 500 7 500 5 500 3 500 1 500-500 2010 2011 2012 Provozní VH 3 016 1 996 19 471 Finanční VH -496-398 -476 VH za účetní období 1 942 1 058 15 497 Sledované období Provozní VH Finanční VH VH za účetní období Obrázek 3: Vývoj jednotlivých položek výsledku hospodaření (Zdroj: vlastní zpracování) 5.1.2 Horizontální analýza cash flow Horizontální analýza cash flow bude hodnocena podle jednotlivých částí výkazu cash flow, přičemž hodnocení bude zaměřeno na nejvýznamnější položky. 40000 30000 20000 10000 0-10000 -20000 2010 2011 2012 Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čistý peněžní tok z finanční činností Celkové cash flow -30000 Sledované období Obrázek 4: Vývoj cash flow (Zdroj: vlastní zpracování) 30

Čistý peněžní tok z provozní činnosti Z obrázku č. 4 vidíme, že provozní cash flow bylo ve všech sledovaných letech kladné. V roce 2011 došlo k poklesu provozního cash flow o 68,3 % (tj. 12 563 tis. Kč). Na to měl největší vliv vysoký pokles změny stavu zásob o 611,5 % (tj. 11 851 tis. Kč), pokles změny stavu pohledávek o 61,5 % (tj. 1 535 tis. Kč) a pokles čistého zisku o 45,5 % (tj. 884 tis. Kč). Naopak v roce 2012 došlo k vysokému nárůstu provozního cash flow o 468,1 % (tj. 27 308 tis. Kč). Důvodem byl vysoký čistý zisk, který byl o 1 364,7% (tj. 14 497 tis. Kč) vyšší než rok předešlý. Další z důvodů byl pokles změny stavu zásob o 126,3 % (tj. 17 411 tis. Kč) a pokles změny stavu pohledávek o 1 185 % (tj. 16 655 tis. Kč). Čistý peněžní tok z investiční činnosti Investiční cash flow bylo ve všech sledovaných letech záporné a to díky změně stavu dlouhodobého majetku. Největších záporných hodnot dosáhlo investiční cash flow v roce 2012 s hodnotou -23 814 tis. Kč, což byl pokles oproti předchozímu roku o -150,4 %. Čistý peněžní tok z finanční činnosti Cash flow z finanční činnosti bylo v letech 2010 a 2011 záporné. Naopak v roce 2012 bylo finanční cash flow kladné a došlo k vysokému nárůstu o 108,1 % (tj. 17 575 tis. Kč). Příčinou byl růst změny stavu bankovních úvěrů a výpomocí o 112,7 % (tj. 17 400 tis. Kč). Celkové cash flow V roce 2011 bylo v jediném ze sledovaných let záporné cash flow s hodnotou -19 939 tis. Kč., což byl pokles proti minulému roku o -1 623,2 %. Důvodem bylo nízké provozní cash flow a vysoké záporné finanční cash flow. Nejlépe dopadlo celkové cash flow v roce 2012, kdy došlo k nárůstu o 153,4 % (tj. 10 639 tis. Kč), a to díky velmi vysokému provoznímu cash flow 33 142 tis. Kč. 31

5.1.3 Vertikální analýza zisku a ztráty Pro vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty byly použity celkové výnosy jako vztažná veličina 100 %, což umožňuje sledovat vztah jednotlivých položek ve vtahu k celkovým tržbám podniku. Z procentního rozboru výkazu zisku a ztráty je zřejmé, že zcela dominující část výnosů na celkových výnosech společnosti tvoří výkony. Jejich podíly se ve sledovaném období pohybovaly okolo 100 %. V roce 2010 dokonce překročily 100 %. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb tvoří téměř celý podíl výkonů. Podíl tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu se ve všech letech pohyboval okolo 3 %. Největší podíl z celkových tržeb tvořily tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu v roce 2012 s 3,3 % a to z důvodu prodeje nepotřebného materiálu. Z nákladových položek výkazu zisku a ztráty tvoří největší podíl výkonová spotřeba, jejíž podíl se pohyboval ve sledovaném období okolo 80 % celkových výnosů. Spotřeba materiálu a energie tvoří téměř celý podíl výkonové spotřeby. Poměr provozního výsledku hospodaření k celkovým výnosům vykazoval během sledovaného období kladnou hodnotu, nejpříznivějšího podílu dosáhl v roce 2012 s 5,4 %. Na těchto výsledcích měl největší podíl růst výkonů a pokles osobních nákladů. Finanční výsledek hospodaření byl ve všech sledovaných letech záporný a nedosáhl ani podílu 1% na celkových výnosech. Podíl výsledku hospodaření za účetní období na výnosech byl za celé sledované období kladný, přičemž největšího podílu celkových výnosů dosáhl v roce 2012 s 4,3 %. Na tvorbě hospodářského výsledku za účetní období se největší měrou podílel provozní výsledek hospodaření. 5.1.4 Vertikální analýza cash flow K zpracování vertikální analýzy cash flow byly použity celkové příjmy jako vztažná veličina 100 %, která umožňuje posoudit vztah jednotlivých položek cash flow ve vtahu k celkovým příjmům podniku. Z procentního rozboru cash flow není zřejmé, že by byla některá z položek zcela dominující částí příjmů na celkových příjmech společnosti. V roce 2012 měly největší 32

podíly na celkových příjmech účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním s 32,4 %, odpisy stálých aktiv s 39,2 % a závazky s 25,6 %. V předešlých letech měly největší podíl na celkových příjmech pouze odpisy. V roce 2011 to bylo 57,9 % a v roce 2010 měly 101,4 %. Poměr provozního cash flow k celkovým příjmům byl ve všech letech kladný, nejpříznivějšího podílu dosáhl v roce 2010 s 81,8 %. Na tomto výsledku se největší měrou podílel růst odpisů stálých aktiv. Poměr investičního cash flow k celkovým příjmům byl v celém sledovaném období záporný, neboť byl záporný podíl dlouhodobého majetku k celkovým příjmům. Podíl finančního cash flow byl taktéž záporný, kromě roku 2012 s 2,7 % a to díky kladným bankovním úvěrům a výpomocí, které se podílely na celkových příjmech 4,1 %. Podíl celkového cash flow na celkových příjmech byl ve sledovaném období kladný kromě roku 2011 s -57,9 %. To bylo způsobeno zápornými podíly finančního a investičního cash flow a nízkým podílem 16,9 % provozního cash flow na celkových příjmech. Ke kladnému podílu celkového cash flow v ostatních letech přispěl právě vysoký poměr provozního cash flow v roce 2010 s 69,2 % a v roce 2012 s 81,8 %. 5.1.5 Zhodnocení hospodaření dle hospodářského výsledku a cash flow Zhodnocení bude provedeno podle jednotlivých částí hospodářského výsledku a cash flow. Nejprve bude zhodnocen provozní výsledek hospodaření s provozním cash flow, dále bude porovnán finanční výsledek hospodaření a finanční cash flow a na závěr hospodářský výsledek za účetní období a celkové cash flow. Provozní výsledek hospodaření a provozní cash flow Na obrázku č. 5 můžeme vidět, že provozní výsledek hospodaření a provozní cash flow byly za celé sledované období kladné. V roce 2010 je provozní výsledek hospodaření 3 016 Kč a provozní cash flow 18 397Kč, což je několikrát větší. V roce 2011 došlo k poklesu provozního hospodářského výsledku o 33,8 % (tj. 1 020 tis. Kč), největší příčinou byl pokles změny stavu zásob vlastní činností o 336,1 %. Provozní cash flow v tomto roce pokleslo o 68 % (tj. 12 563 tis. Kč) a to kvůli vysokému poklesu změny stavu zásob o 611,5 % (tj. 11 851 tis. Kč), poklesu změny stavu pohledávek o 61,5 % (tj. 1 535 tis. Kč) a poklesu čistého zisku o 45,5 % (tj. 884 tis. Kč). 33

V tis. Kč V roce 2012 došlo k vysokému nárůstu provozního hospodářského výsledku o 875,5 % (tj. 17 475 tis. Kč) a to díky růstu změny stavu zásob vlastní činností o 109 % (tj. 10 861 tis. Kč) a nárůst tržeb o 30,7 % (tj. 2 818 tis. Kč). U cash flow došlo k nárůstu o 468,1 % (tj. 27 308 tis. Kč) z důvodu vysokého čistého zisku, který byl o 1 364,7% (tj. 14 497 tis. Kč) vyšší než rok předešlý. Další z důvodů byl pokles změny stavu zásob o 126,3 % (tj. 17 411 tis. Kč) a pokles změny stavu pohledávek o 1 185 % (tj. 16 655 tis. Kč). 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Provozní výsledek hospodaření 2010 2011 2012 3 016 1 996 19 471 Provozní cash flow 18397 5834 33142 Sledované období Provozní výsledek hospodaření Provozní cash flow Obrázek 5: Vývoj provozního HV a provozního cash flow (Zdroj: vlastní zpracování) Finanční výsledek hospodaření a finanční cash flow Finanční výsledek hospodaření je v celém sledovaném období záporný a to z toho důvodu, že nákladové úroky a ostatní finanční náklady byly ve všech sledovaných letech vyšší než výnosové úroky. Jak můžeme vidět na obrázku č. 6, hodnota finančního výsledku hospodaření se pohybovala přibližně ve všech letech stejně okolo -400 tis. Kč. Finanční cash flow v roce 2010 a 2011 bylo také v záporných hodnotách, ale několikrát vyšších a to díky poklesu změny stavu bankovních úvěrů a výpomocí. V roce 2012 došlo k vysokému nárůstu finančního cash flow o 108,1 % (tj. 17 575 tis. Kč). Příčinou byl růst změny stavu bankovních úvěrů a výpomocí o 112,7 % (tj. 17 400 tis. Kč). 34

V tis. Kč 4000 2000 0-2000 -4000-6000 -8000-10000 -12000-14000 -16000-18000 Finanční výsledek hospodaření 2010 2011 2012-496 -398-476 Finanční cash flow -12738-16264 1311 Sledované období Finanční výsledek hospodaření Finanční cash flow Obrázek 6: Vývoj finančního HV a finančního cash flow (Zdroj: vlastní zpracování) Výsledek hospodaření za účetní období a celkové cash flow V roce 2010 byla situace příznivá, neboť bylo cash flow i hospodářský výsledek kladný, jak můžeme vidět na obrázku č. 7. Hospodářský výsledek sice poklesl o -72,6 % (tj. 5 142 tis. Kč), ale stále se držel v kladných hodnotách a to díky provoznímu výsledku hospodaření. Zvláštní situace nastala v roce 2011, kdy byl hospodářský výsledek kladný, ale cash flow bylo záporné. K takové situaci došlo, neboť ne každá tržba se stala součástí příjmu a naopak každý náklad nebyl současně výdajem. V podniku v tomto roce docházelo delší dobu k přeměně tržeb na hotovost. Ukazatelé ziskovosti mohou být dobré, ale ukazatele na bázi cash flow mohou naznačovat potíže. Hospodářský výsledek v roce 2011 poklesl o 45,5 % (tj. 884 tis. Kč), což bylo ovlivněno poklesem provozního výsledku hospodaření o 33,8 % (tj. 1 020 tis. Kč). U cash flow došlo k výraznému poklesu o -1623 % (tj. -21 248 tis. Kč) z důvodu nízkého provozního cash flow a vysokého záporné finanční cash flow. 35