Fakulta/katedra: FEM/K14 Univerzita obrany v Brně Schvaluji: Výtisk číslo: 1 Počet listů: 27 Počet příloh: datum schvaluji Předmět Logistická podpora v poli Téma / Mechanizace a manipulace s materiálem PÍSEMNÁ PŘÍPRAVA Vzdělávací cíle: Cílem přednášky je poskytnout studentům úvodní vstup do problematiky mechanizace a manipulace v logistické podpoře AČR na stupni mpr. Dalším cílem přednášky je seznámení posluchačů s problematikou ložných prací. Učební úkoly a rozpočet času: Poř. číslo Popis Min. Úvod 1. Základní pojmy mechanizace a manipulace v AČR 2. Manipulace s materiálem v AČR 3. Technologie ložných prací mechanizace 4. Základní výpočty 5. Takticko-technická data základních prostředků užívaných pro manipulaci s materiálem v AČR Závěr, vydání pokynů na další zaměstnání Metoda: přednáška Místo: učebna Doba: 2-4 vyučovací hodiny (dle specializace) Zpracoval: npor. Ing. Pavel Foltin, Ph.D.
Literatura: [] ČOS 3991 Manipulace s materiálem v poli. Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Praha, leden 22. [] DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B. Logistika procesy a jejich řízení. Computer Press. Brno, 23. ISBN 8-7226-521-. s 97. 334 s. [] Log 1-3 Manipulace s materiálem v AČR [] Log 51-4 TTD prostředků manipulace s materiálem používaným v AČR [] Log 51-6 Typová schémata, technologie ložných prací v AČR [] Děl-27-1 Paletizace munice [] S3274 Logistická podpora mpr v boji (dřívější označení S 172) [] S 476 Kalkulační údaje v logistické podpoře mpr [] S 1276/1-5 Skladování a manipulace s materiálem [] Směrnice pro používání pozemní vojenské techniky AČR v polních podmínkách. GŠ AČR. Praha, 21. Č.j.: 22815/11/21-12. 214 s. Materiální zabezpečení: písemné přípravy, fólie, meotar. Organizační a metodické pokyny: Průběh přednášky vést v souladu s Organizačním řádem UO Brno a Statutem FEM. Kontrolní otázky: 1. Charakterizujte mechanizační prostředky užívané AČR v polních podmínkách. 2. Charakterizujte mechanizační prostředky užívané AČR v polních podmínkách. 3. Pojednejte o problematice technologie ložných prací. 4. Uveďte technicko-taktická data základních mechanizačních a manipulačních prostředků využívaných v AČR. Úkoly do samostatného studia: 1. Prostudovat doporučenou literaturu. 2. Prostudovat poznámky z přednášky. 3. Připravit se na následující cvičení z této problematiky. 2
ÚVOD Cílem přednášky je objasnit problematiku mechanizace a manipulace v AČR, s důrazem položeným na paletizační a kontejnerové prostředky. 1. ZÁLADNÍ POJMY OBLASTI MECHANIZACE A MANIPULACE S MATERIÁLEM Materiál: je veškerá výzbroj, bojová a jiná technika, nářadí, přístroje, zařízení a další prostředky používané jak v mírové, tak i polní činnosti. 1) V ozbrojených silách je materiál, resp. zásoby materiálu slučován do souprav. Je uzpůsobován ze sortimentu dodavatelského na odběratelský, tedy uzpůsobený spotřebiteli, osobě, technice, zbraňovému systému. Kombinovaná souprava materiálu: je druh soupravy, která obsahuje materiál patřící do několika majetkových uskupení. Zásobovacím orgánem takové soupravy je zpravidla ten materiální orgán MO ČR, kterému kombinovaná souprava slouží k plnění úkolů. Úloha materiálu: spočívá v tom, že nelze splnit žádný úkol bez materiální podpory, bez realizace toku materiálu. Materiální zabezpečení: je souhrn opatření, jejichž cílem je v rámci stanovených hmotných a finančních limitů vytvořit dostatek materiálních prostředků potřebných k plnění stanovených úkolů. Materiální zabezpečení: je forma poskytovaných služeb a servisu prvky logistické podpory podporovaným jednotkám. Jedná se o všestranné zabezpečení plánovaných a nařízených úkolů a opatření. Její součástí jsou rovněž akvizice a distribuce materiálu a služeb. Materiální zabezpečení: je součástí logistické podpory vojsk a zahrnuje opatření ke stanovení potřeby a vytvoření stanovených zásob materiálu včetně systému jejich doplňování, plánování a zabezpečení včasné úhrady spotřeby a ztrát materiálu, udržování nesnižitelných zásob materiálu a zásobování pitnou vodou. Materiální zabezpečení se uskutečňuje prostřednictvím zásobovacího systému, který tvoří objekty, zařízení, metody a pravidla pro přejímání, skladování, manipulaci, distribuci a kontrolu materiálu mezi místem 1) Pro potřeby přednášky jsou pod pojmem zásoby materiálu rozuměny tzv. rozhodující zásoby (dle terminologie NATO), které jsou představovány zásobami munice, PHM, potravin a vody. 3
převzetí a místem výdeje jednotkám (spotřebitelům). Zásobování materiálem se provádí v polních podmínkách převážně přísunem ze stacionárních skladů, zásobovacích středisek a vyčleněných zdrojů. Materiální zabezpečení svazků, útvarů a jednotek se uskutečňuje na základě plánů, rozkazů, nařízení a požadavků od podřízených nadřízeným velitelským stupněm. Materiál se přiděluje podle skutečné potřeby. Manipulace s materiálem v AČR zahrnuje přemisťování, nakládání, vykládání, překládání, skladování, balení, kompletaci, konzervaci, vážení, měření a počítání materiálu jako samostatné technologické manipulační operace v procesu zásobování na všech stupních v průběhu realizace materiálového toku. Manipulace je souhrn činností pro nakládku, překládku, přesuny na krátkou vzdálenost ve směru horizontálním i vertikálním, třídění, kontejnerizaci, paletizaci (zabalení, vybalení) a uskladnění materiálu v oběhu a skladování. Přepravní prostředek je část silničního nebo kolejového vozidla, lodi nebo letadla pro nakládání a dopravování materiálu, osob atd., včetně kontejnerů pro pozemní, námořní nebo leteckou přepravu. Přepravní jednotka je jakýkoli materiál a technika tvořící jednotku způsobilou bez dalších úprav k přepravě, tj. kterou se přímo uskutečňuje přemístění materiálu nebo osob dopravními prostředky či zařízeními z jednoho místa na druhé. Doprava materiálu: je zpravidla promyšlená činnost velitele, náčl., či jiné odpovědné osoby, s cílem přepravit odebraný materiál na místo určení při zachování efektivnosti, rentability a bezpečnosti osob a přepravovaného materiálu. Doprava může být podpořena dopravní technikou, pomocnými prostředky, manipulačními prostředky apod. Manipulace s materiálem: je zpravidla promyšlená činnost velitele, náčl., resp. jiné odpovědné osoby, s cílem propojit činnosti v logistickém řetězci, které jsou zaměřeny na pohyb a přemístění materiálu. Manipulace materiálu sehrává v logistickém systému AČR důležitou úlohu, vzhledem k nepřetržitému toku materiálu, který je spojen s výcvikem a přípravou vojsk. Oblast manipulace s materiálem v AČR tvoří tyto obory: 1. skladové hospodářství, 2. paletizace (svazkování), 3. kontejnerizace, 4. mechanizace ložných prací, 5. obalová technika, 6. ochrana materiálu. 4
Činnost v uvedených oborech je organicky spjata s nepřetržitým tokem materiálu od výrobce (z dovozu) přes všechny zásobovací stupně až ke spotřebiteli (k vojákovi a technice) se zpětným tokem neupotřebitelného i přebytečného materiálu, palet, kontejnerů, nakládacích plošin a obalů. Cílem manipulace s materiálem je: realizovat racionální a optimální zásobovací proces (omezit, vyloučit nebo zkrátit dobu manipulace); zvýšit rychlost a plynulost materiálového toku a zlepšit materiální a technické zabezpečení vojsk; zefektivnit využívání pracovní síly a zvýšit stupeň mechanizace při manipulaci s materiálem; snížit podíl nákladů na manipulaci a skladování materiálu, efektivně využívat mechanizační prostředky a kapacitu skladu; snížit ztráty na materiálu způsobené nevhodnou manipulací, balením, ochranou a skladováním; zvýšit bezpečnost práce a snížit úrazovost pracovníků v oblasti manipulace s materiálem. Co zahrnuje oblast řízení manipulace s materiálem? zabezpečení stálé připravenosti a provozuschopnosti mechanizačních prostředků k praktické činnosti a jejich efektivní využívání v zásobovacím procesu; včasné přidělení a rozdělení prostředků manipulace s materiálem s ohledem na konkrétní skladové podmínky; odbornou přípravu štábů, zásobovacích, odborných a výkonných orgánů; organizování a vyhodnocování racionalizačních opatření v oblasti manipulace s materiálem; soustavnou kontrolu a vyhodnocování efektivnosti využívání všech pracovních sil, mechanizačních prostředků, skladových kapacit a připravenosti materiálu k jeho včasnému vyskladnění. Bod rozpojení Rozhraní mezi dvěma různými, tradičně relativně autonomními částmi logistického řetězce, tj. mezi výrobní a zásobovací částí řetězce na jedné straně a distribuční částí na druhé straně, je jedním z případů tzv. bodu rozpojení (Decoupling Point). Ten může být situován i mezi jiné části logistického řetězce. Obecně platí, že bod rozpojení je místem v logistickém řetězci: kde se dotýkají dva okruhy a způsoby řízení procesů, a to okruh řízený objednávkami zákazníků a okruh řízený na základě predikcí a plánů; 5
kde se mohou nacházet a zpravidla také nacházejí zásoby (ve formě hotových výrobků, komponentů nebo surovin a nakupovaných dílů), jejichž prostřednictvím jsou zákazníci uspokojováni; které je klíčové z hlediska pružnosti a individualizace při uspokojování zákazníků; s jehož umístěním souvisejí určitá rizika (podnikatelská), která se s jeho posunutím do jiného článku řetězce změní. Mezi bodem rozpojení a zákazníky, viděno ve směru hmotného toku, by již neměly být žádné zásoby, které nemají konkrétní opodstatnění. (tzv. volné zásoby), a které čekají na rozhodnutí, jaká potřeba (zakázka, objednávka) z nich bude uspokojena. To se však nevztahuje na pojistné zásoby, na zboží čekající na kompletaci a expedici, na zásilky čekající na konsolidaci nebo na zásilky ve vyrovnávacích dopravních skladech nebo např. v celních skladech. Naproti tomu směrem k dodavatelům jsou volné zásoby vytvářeny běžně, pokud distribuce (výroba) má dávkový charakter, zatímco pojistné zásoby se vyskytují jen výjimečně. Tvorba zásob v této části řetězce je podřízena plánu pořízení (akvizičnímu plánu, plánu obstarání) a pro určení objemu zásob se používají deterministické metody. Uvádí se, že bod rozpojení je místem, kde nezávislá poptávka se přeměňuje na poptávku závislou. Nezávislou poptávkou se rozumí především poptávka zákazníků po konečných výrobcích, která má náhodnou, stochastickou povahu a jejíž budoucí vývoj lze pouze predikovat, nikoli závisle odvozovat. Závislá poptávka (či spíše potřeba) se týká komponentů, dílů a materiálů nutných k výrobě či kompletaci objednávky. Tuto poptávku (potřebu) lze exaktně stanovit, např. na základě kusovníku, objednávek apod. Zásoby, které jsou vytvářeny v článku řetězce, kde leží bod rozpojení, slouží k uspokojení nezávislé poptávky a jsou řízené stochastickými metodami. Náhodná kolísání poptávky zákazníků vyrovnávají v tomto článku pojistné zásoby. Překladiště: je místo, kde je materiál překládán mezi vozidly (AAP-6). Překladiště jsou v zásobovacím řetězci potřebná všude tam, kde je nezbytné přeložit materiál mezi vozidly (AAP-6), např.: a) z jednoho druhu dopravy na jiný: - z letecké (vzdušné) na pozemní, - z vodní na pozemní, - ze železniční na silniční, - z vozidel s malou pohyblivostí na vozidla s vyšší pohyblivostí, b) na obou stranách průsmyku nebo soutěsky na komunikacích (AAP-6) takové překážky mohou být vytvořeny i činností protivníka, c) na zásobovacích a distribučních místech (AAP-6) 6
d) na skladovacích plochách v poli, tj. v dočasných polních skladech (AAP-6). Některé koncepce řízení bojiště, rozmístění a rychlosti zdůrazňují minimalizaci polních zásob, dočasných polních skladů a disponibilních zásob uplatnění efektivních dodávek metodami: order-ship time: vyjadřuje dobu, kdy je dříve objednaný materiál dodán; ve vojenských podmínkách obvykle znamená metodu, kdy se objednávky od jednoho příjemce postupně soustřeďují a materiál je dodán společně až při nejbližší plánované přepravě zásob; just-in-time delivery: dodávka objednaného materiálu přesně v požadovanou dobu; cross-leveling: proces, který vylučuje neúčelné dodávky materiálu vojskům; v podstatě spočívá ve sledování stavu zásob u jednotlivých jednotek a jejich potřeby v nejbližší době; jednotka, která má ručitého materiálu nadbytek a v nejbližších dne ho nespotřebuje, dodá tento materiál jednotce, která ho má nedostatek a nutně ho potřebuje; materiál se jedné nebo oběma jednotkám doplní až při nejbližším běžném dodání zásob z týlu. Před vytvořením překládacího místa se musí vzít v úvahu následující faktory: úkol: ten určuje místo, velikost, prostředky a čas, které jsou k dispozici, dopravní prostředky a trvání; terén: podrobný průzkum má zajistit optimální výběr: - přístupových cest k zásobovacím trasám a od nich, včetně obou kontrolních bodů a vyčkávacích prostorů vozidel; - stanovišť pro sklady druhů zásob (nebo pro vozidla, mají-li být zásoby pohyblivé) s přihlédnutím k požadavkům na maskování a místní obranu, míst pro přeskupení nákladů, které mají být rozděleny pro různé příjemce anebo komplety taktických zásob munice; - vnitřních cest pro vozidla, prostředky pro manipulaci s materiálem a osoby; - prostorů pro velitelská stanoviště a sousední zásobovací evidenční středisko; - použití dosažitelných spojovacích prostředků; - administrativních prostorů. Manipulační jednotka: je jakýkoliv materiál (balený i nebalený, svazkovaný, ložený volně nebo na přepravním prostředku) tvořící samostatně nebo s přepravním prostředkem celek, který je uzpůsoben pro mechanizovanou manipulaci, přepravu, skladování a zachovává svůj tvar při oběhu. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jediným kusem. Podobně za přepravní jednotku považujeme jakýkoliv materiál tvořící jednotku způsobilou bez 7
dalších úprav k přepravě. 2) Přepravním prostředkem se rozumí technický prostředek (např. paleta, kontejner apod.), který spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku a usnadňuje manipulaci či přepravu. Zásoby jsou baleny tak, aby se usnadnilo jejich dodávání a zajistila jejich ochrana. K usnadnění jejich přepravy a manipulace na překladištích by se měly balené zásobovací položky spojovat do manipulačních jednotek pro dodávky tak daleko vpřed, jak je to jen možné. Zásoby jsou zpravidla přepravovány a manipulovány jako paletové manipulační jednotky, kontejnerové manipulační jednotky, nepaletové manipulační jednotky a neskladný náklad. Standardní manipulační jednotka NATO: má výškový limit 1 metr a hmotnostní limit 1 tunu. Povolené tolerance jsou: výška do 1.5 mm (41 in) hmotnost do 1.13 kg (25 lbs) Výjimečné limity (dle STANAG 2828 MH) jsou dosud ponechány u munice a ostatního obranného materiálu pro Velkou Británii a USA, a pouze u munice pro Francii a Nizozemí. Neskladný náklad (volně ložený nebo balený) je rozlišován do následujících základních skupin: Rozměry Skupina Hmotnost [t] délka [mm/in] šířka [mm/in] výška [mm/in] 1 1-5 do 25 (98) 23 (91) 16 (63) 2 6-9 25 (98) 23 (91) 16 (63) 3 9-16 25 (98) 23 (91) 16 (63) 4 nad 16 25 (98) 23 (91) 16 (63) 5 1-5 2 (79) 23 (91) 35 (138) 6 6-9 4 (157) 23 (91) 35 (138) 7 9-16 6 (236) 23 (91) 35 (138) 8 nad 16 nad 6 (236) nad 23 (91) nad 35 (138) 2 Pod termínem manipulace s materiálem se rozumí odborné přemísťování, ložení a usměrňování materiálu ve výrobě a v oběhu, včetně skladů. Pod pojmem přeprava rozumíme tu část dopravy, kterou se přímo uskutečňuje přemístění věci (tj. materiálu, zboží či zásilky) nebo osob (cestujících) dopravními prostředky či zařízeními. pro souhrn všech činností, jimiž se uskutečňuje pohyb (jízda, let, plavba apod.) dopravních prostředků po dopravních cestách a přemístění věcí nebo osob dopravními prostředky či zařízeními, je vyhrazen termín doprava. 8
Rozdílné požadavky a podmínky v jednotlivých článcích logistických řetězců vedou k používání nikoliv jedné velikosti manipulačních přepravních jednotek, ale soustav skladebných manipulačních a přepravních jednotek. v těchto rozměrově unifikovanných soustavách jsou z manipulačních jednotek nižších řádů vytvářeny manipulační a přepravní jednotky vyšších řádů, zpravidla podle následujícího schématu: manipulační jednotka I. řádu: určení: základní manipulační jednotka přizpůsobená k ruční manipulaci; podmínkou hospodárnosti je, aby základní manipulační jednotka procházela všemi navazujícími články logistického řetězce, aniž by byla dělena na menší jednotky představuje tedy zároveň minimální objednací, odběrní a dodací množství; hmotnost max. 15 kg (hmotnost je limitována s ohledem na ruční manipulaci, pokud ji provádějí ženy) přepravní prostředky ukládací bedny, přepravky; základní manipulační jednotka bývá často vytvořena bez pomoci přepravního prostředku, pouze obalem, a to ve formě např. lepenkového kartónu, podložky kryté smrštitelnou fólií, pytle, demižonu, sudu, apod. manipulační (přepravní) jednotka II. řádu: určení odvozená manipulační (přepravní) jednotka přizpůsobená k mechanizované nebo automatizované manipulaci (přepravě), k ukládání ve skladech, k mezioperační manipulaci, k meziobjektové a vnější přepravě; odvozená manipulační jednotka určená výhradně k vnitroskladové manipulaci (např. ve skladech velkoobchodu) může být nazývána skladovou jednotkou; odvozená manipulační (přepravní) jednotka určená k distribuci zboží bývá nazývána distribuční (někdy též expediční) jednotkou; při její tvorbě musí být respektováno nejen hledisko maximálního využití kapacity (užitečné hmotnosti, resp. ložného prostoru) dopravního prostředku při bezprostředně navazující dopravě, ale též hlediska dalších distribučních článků logistického řetězce (např. hledisko užitečné hmotnosti manipulačních prostředků, hledisko kapacity regálových buněk ve skladech apod.); hmotnost 25 až 1 kg, popřípadě větší (až do 5 kg); složená z 16 až 64 jednotek I. řádu; přepravní prostředky palety, roltejnery, přepravníky, malé kontejnery; v některých případech může být odvozená manipulační (přepravní) jednotka 9
vytvořena i bez přepravního prostředku ve formě paketu, tj. kompaktní, jako celek fixované jednotky určené k mechanizované nebo automatizované manipulaci či přepravě; způsob manipulace nízkozdvižnými nebo vysokozdvižnými vozíky, regálovými zakladači, stohovacími jeřáby, dopravníky apod. o užitečné hmotnosti (nosnosti) do 1 25 kg (event. až do 5 kg); v případě roltejnerů je možná manipulace na kratší vzdálenosti ručním odtlačením; přepravní (manipulační) jednotka III. rádu: určení odvozená přepravní (manipulační) jednotka sloužící výhradně k dálkové vnější přepravě v kombinované železniční, silniční, vnitrozemské říční a námořní dopravě, v letecké nákladní dopravě a k související mechanizované nebo automatizované manipulaci; hmotnost do 3 5 kg; složená z 1 až 44 jednotek II. řádu; přepravní prostředky velké kontejnery (ISO řady 1D až 1A, letecké kontejnery), výměnné nástavby; způsob manipulace jeřáby, speciální vysokozdvižné vozíky, portálové (obkročné) zdvižné vozy, boční překladače apod. o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 4 kg; u leteckých kontejnerů především dopravníky, speciálními vozy se zdvižnou ložnou plochou apod. přepravní (manipulační) jednotka IV. řádu: určení odvozená přepravní (manipulační) jednotka pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu v bárkových systémech včetně související mechanizované manipulace; hmotnost cca od 4 t do 2 t; přepravní prostředky bárky, lichtery (člunové kontejnery); způsob manipulace palubními portálovými jeřáby nebo zdvižnými plošinami o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 2 7 t na námořních nosičích nebo přímým vplouváním bárek do námořního nosiče. Paletová manipulační jednotka: je množství jakéhokoli nákladu, baleného nebo volně loženého, které je uspořádáno na paletě specifickým způsobem a bezpečně převázáno nebo upevněno k paletě tak, že se s ním manipuluje jako s jedním celkem (AAP-6). Kontejnerová manipulační jednotka: je množství položek, balených nebo nebalených, umístěných v kontejneru opatřeném prvky pro mechanizovanou manipulaci. 1
Nepaletová manipulační jednotka: nepaletová manipulační jednotka je seskupený náklad, opatřený zařízeními umožňujícími mechanizovanou manipulaci z nejméně dvou protějších stran vysokozdvižnými nebo nízkozdvižnými vidlicovými vozíky a manipulaci závěsnými zdvihacími zařízeními (AAP-24). Neskladný náklad: zahrnuje volně ložený nebo valený náklad, jehož velikost nebo hmotnost brání v jeho sjednocení (AAP-24). Manipulační schopnost: je objem nebo hmotnost nákladu, který může být manipulován a překládán. Přepravní schopnost: je objem nebo hmotnost nákladu, který může být vezen dopravními prostředky. Balení a obalové prostředky: v AČR představují prostředky, resp. soubor prostředků, chránící výrobky před škodou, kterou by mohly utrpět nebo způsobit, umožňující manipulaci, usnadňující odbyt a spotřebu nebo použití materiálu. Pro zajištění maximální ochrany proti rázům a vibracím, je nezbytné, aby obalová jednotka sama odolávala těmto vlivům a pokud možno, aby co nejvíce absorbovala kinetickou energii rázu. Ke zvýšení schopnosti absorpce jsou využívány prostředky fixace. Základem rozměrové normalizace obalů používaných v AČR je požadavek důsledné paletizace a kontejnerizace materiálu. Při stanovené rozměru obalů se zpravidla vychází: 1. ze základního modulu 4x6 mm, jeho násobků, podílů a plošného uspořádání; 2. z normalizovaných základních rozměrů palet 12x8 mm a 12x1 mm; 3. z rozměrů balených výrobků. Při volbě přepravních obalu je snaha přednostně využívat kombinace, které využívají ložnou plochu palet na 1%. Odchylky rozměrů u používaných přepravních obalů ze jmenovitých normalizovaných rozměrů se zpravidla řeší: uložením atypických přepravních obalů na normalizované prosté palety za současného použití vhodných fixačních prostředků; nahrazením atypických přepravních obalů normalizovanými obaly, např. skříňovými kovovými paletami a kontejnery za současného použití vhodných obalových a fixačních prostředků. 11
Zvolené metody balení by měly odpovídat charakteru balené zásoby materiálu, způsobu manipulace, přepravy, skladování a spotřeby. Jako klasické metody balení jsou v AČR především využívány balení do: dřevěných beden, plastových obalů, kovových obalů, papíru a lepenky, kůže a látky. Samonakládací vozidla a zařízení AČR disponuje pouze omezenými kapacitami v této oblasti pro hmotnosti přesahující 6 tun; Nakládací plošina: je přepravní manipulační prostředek s ložnou plochou uzpůsobenou pro paletovaný, svazkovaný nebo volně ložený materiál. Překládka se zabezpečuje pomocí výškově stavitelných opěrných noh. Fixace: je systém zajišťování nákladu v přepravních a dopravních prostředcích nebo na nich proti vzájemnému posunutí. Paleta: je přepravní prostředek s ložnou a opěrnou podlahou pro vidlicovou manipulaci a uzpůsobený pro stohování. Paletizace vojenského materiálu: je základním druhem manipulace, přepravy, balení a skladování materiálu a zahrnuje používání palet, nakládacích plošin, ukládacích beden, přepravek vhodných k vytváření manipulačních jednotek a příslušných mechanizačních i automatizačních zařízení. Musí umožňovat: vytváření manipulačních a zásobovacích jednotek (kompletů) odpovídajících spotřebě u vojsk, druhu přepravy a způsobu skladování materiálu, mechanizaci ložných prací a odstranění fyzicky namáhavé ruční manipulace, dosažení unifikace a typizace obalových a přepravných prostředků, přiměřenou ochranu a typizace obalových a přepravních prostředků, přiměřenou ochranu uloženého materiálu proti nepříznivými vlivům a účinkům, zrychlení ložných prací a tím i toku zásob v celém zásobovacím systému, přechod na ruční manipulaci v případě náhlého poškození mechanizačních prostředků. 12
Za základní druhy univerzálních palet se považují: palety prosté dřevěné, palety skříňové kovové. Základním prostředkem paletizace je evropská dřevěná paleta (EUR) o základním půdorysném rozměru 8x12 mm nebo 1x12 mm. Palety se třídí: podle konstrukčního provedení na palety prosté, sloupkové, ohradové a skříňové s plnými stěnami nebo se stěnami s výplní z pletiva, sítě a mříže, podle použitého materiálu na palety papírové, dřevěné, kovové, z plastů a kombinované, podle způsobu použití a přepravy na palety výměnné, vratné a nevratné. Palety používané v AČR musí být označeny těmito údaji: a) evropská dřevěná paleta prostá: značkou EUR, značkou ČSD, kódem výrobce, b) vratné palety prosté: označením výrobce, nosností palety v kg, rokem výroby, typem palety, c) nevratné palety prosté: písmenem N, označením výrobce, nosností palety v kg, počtem vrstev ve stohu (2, 3, 4), d) ohradové, skříňové a sloupkové palety: označením výrobce, typem palety, nosností palety v kg, stohovací nosností palety v kg, rokem výroby. Zásoby materiálu předurčené pro pole, uložené na paletách a ve svazcích, se označují příslušnými nálepkami, dle Log 1-3 Manipulace s materiálem v ČSLA. Označování se provádí již v míru. V polním zásobovacím systému musí být označeny nálepkami všechny 13
palety, na nichž je uložen materiál. Nálepky se umísťují v pravém horním rohu čelní přední stěny a na pravé boční stěně palety. Jedna nálepka by měla označovat majetkové uskupení, druhá druh materiálu, počet v ks (spr.), ročník, velikost, hmotnost atd. Za označování naplněných palet nálepkami odpovídá ten, kdo zabezpečuje jejich naložení (naplnění), skladování a vyskladnění. V případech, že na jedné paletě je uložen materiál různých majetkových uskupení, označuje se paleta značkami všech majetkových uskupení. Kontejner: je přepravní, manipulační a obalový prostředek s ložnou kapacitou nad 1 t (1m 3 ), překladatelný z jednoho druhu dopravního prostředku na druhý bez překládky jeho obsahu, zpravidla uzpůsobený pro stohování. Kontejnerizace: (kontejnerový přepravní systém) je systém přepravy a manipulace s materiálem spočívající v používání kontejneru pro vytváření větších manipulačních jednotek pro uplatnění příslušných mechanizačních a automatizačních zařízení. Kontejnerový nakladač: je zařízení pro nakládku a vykládku kontejnerů na sebe nebo ze sebe. Kontejnerový překladač: je čelní nebo boční zařízení pro nakládku, vykládku a překládku kontejnerů. Kontejnerizace: zahrnuje všechny druhy kontejnerů a technických prostředků pro jejich přepravu a manipulaci s nimi. Použitím kontejnerizace v zásobovacím a skladovacím procesu se vytváří kontejnerový dopravní systém (KDS), který spolu s paletizací umožňuje racionalizovat zásobovací systém vojsk v poli i míru. Základní kontejnerovou přepravní jednotkou je kontejner (ISO-1C nebo ISO-1D v různých modifikacích), který je uzpůsoben pro mechanizovanou manipulaci a plní funkci ochrannou, obalovou, manipulační, skladovací, přepravní, zásobovací a kalkulační. 14
Základní třídění kontejnerů: a) podle rozměrů a hmotnosti na: malé kontejnery, které mají vnitřní objem od 1 m 3 do 15 m 3 a nosnost do 1 kg, velké kontejnery, které mají vnitřní objem větší než 15 m 3 a nosnost vyšší než 1 kg. b) podle typů na: univerzální, speciální (-jednoúčelové, -skupinové), plošinové s neúplnou pevnou nebo skládací nástavbou, s úplnou nástavbou (rektejnery), s volně stojícími sloupky, valivé. Kontejner musí: poskytovat nebo umožňovat účinnou ochranu přepravovanému a skladovanému materiálu proti vlivům mechanického namáhání, klimatickým, chemickým, biologickým a speciálně vojenským vlivům; umožňovat ukládání a vyjímání paletovaného, svazkovaného nebo kusového materiálu podle konstrukčního provedení kontejneru čelními nebo bočními dveřmi. Výhody kontejnerů Rektejner: je přepravní prostředek rámové konstrukce uzpůsobený k zabezpečení ložení a fixaci. Zásobující stát zpravidla nakládá vozidla příjemce. Příjemce je následně zodpovědný za manipulaci a přesun, včetně obstarávání potřebných upevňovacích prostředků. Jeli to nezbytné, může být podpora v manipulaci, přepravě a upevňování vyžádána od zásobujícího státu. Prostředky pro manipulaci s materiálem jsou uvedeny ve STANAG 2829 MH a STANAG 283 MH. 15
2. MANIPULACE S MATERIÁLEM Posláním aktivních prvků v logistických systémech je fyzicky realizovat logistické funkce, tj. uskutečňovat posloupnosti netechnologických operací s pasivními prvky operací balení, tvorby a rozebrání manipulačních a přepravních jednotek, nakládky, přepravy, překládky, vykládky, uskladňování, vyskladňování, rozdělování, konsolidace, kompletace, kontroly, sledování či identifikace, dále sběru, zpracování, přenosu a uchování informací apod. Převážná většina uvedených operací spočívá: ve změně místa nebo v uchování hmotných pasivních prvků, popřípadě v jejich úpravě pro navazující manipulační či přepravní operace v tomto případě aktivními prvky jsou technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a další pomocné prostředky a zařízení, které fungují ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi; ve sběru, v přenosu nebo v uchování informací, bez nichž by operace s hmotnými pasivními prvky nemohly probíhat k aktivním prvkům tedy řadíme i technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi (s nosiči informací), jako prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat apod. Vzhledem k tomu, že logistické systémy jsou smíšeného druhu, tzn. koexistují v nich umělé technické prostředky a zařízení spolu s pracovníky, kteří je obsluhují, považujeme lidskou složku procesu za nedílnou součást příslušného aktivního prvku. Striktně vzato, aktivními prvky jsou i sami řídící pracovníci (subjekty rozhodování), kteří cílově ovlivňují fungování řízených složek (rovněž aktivních prvků) logistického systému. Třídění manipulačních prostředků a zařízení Většina aktivních prvků je určena k tomu, aby prováděla přemisťován pasivních prvků. Abychom při navrhování a posuzování variant logistických řetězců mohli zvažovat účelnost, dostatečnost pracovního dosahu, kapacitu apod. dotyčných aktivních prvků, jejich záměnu za alternativní prvky při předem daných podmínkách použití či optimalizaci logistických nákladů, potřebujeme mít aktivní prvky přehledně utříděny. Pro dané třídění je zvoleno jako základní kritérium druh operací, pro které je prvek určen a druh přemísťovacích pohybů, které je prvek schopen vykonávat. 16
Při hrubé rozdělení pohybu na přetržitý a plynulý a operací na zdvih, pojezd a stohování, lze roztřídit manipulační prostředky a zařízení takto: 1) prostředky s přetržitým pohybem: a) prostředky pro zdvih s pohybem svislým event. svislým a vodorovným místním - vedeným: zvedáky, zdvižné plošiny, zdvižná čela, výtahy, - volným: navijáky, kladky a kladkostroje, po dráze - přímé: jednonosníkové kočky s kladkostrojem, - zakřivené: podvěsné jednonosníko drážky, plošným: - pravoúhlým: mostové, konzolové, portálové a kozové jeřáby, nakladače přepravních skříní, ramenové nakladače, manipulátory, - kruhovým: sloupové jeřáby, deriky, jeřábky na nákladních automobilech, hydraulické otočné jeřábové výložníky na nákladních automobilech, manipulátory, - pravoúhlým a kruhovým: portálové jeřáby s otočným výložníkem, věžové jeřáby, manipulátory a roboty, - neomezeným: automobilní jeřáby, lopatové nakladače. b) prostředky pro pojezd i s pohybem vodorovným - po dráze: vedeným speciální kolejové podvozky, - plošným- volným pojízdné plošiny, bezmotorové a poháněné vozíky, tahače a traktory, vznášedla, ii s pohybem vodorovným s možnostmi zdvihu - po dráze vedeným transroboty, - plošným volným vozíky se zdvižnou plošinou, paletové vozíky nízkozdivžné, vlečné podvozky se zdvihem, boční překladače, c) prostředky pro stohování s pohybem vodorovným a svislým: - po dráze vedeným stohovací jeřáby, regálové zakladače, - plošným neomezeným vysokozdvižné vozíky, překladače s teleskopickými výložníky, portálové zdvižné vozy, d) vyklápěcí prostředky s pohybem rotačním nebo svislým: - místním rotačním rotační výklopníky, - místním svislým čelní výklopníky, vyklápěcí plošiny a můstky, výklopníky palet. 2) prostředky s plynulým pohybem a) postupující i tažné prostředky podvěsné dopravníky s vlečnými vozíky, podlahové vozíkové dopravníky ii hnané kontinuální - se souvislou ložnou plochou pásové a lanopásové dopravníky, žlabové dopravníky - s článkovými nosiči článkové laťové, šupinové, komorové a deskové dopravníky, korečkové a záchytové elevátory, 17