LEXIKOLOGIE ČESKÉHO JAZYKA

LEXIKOLOGIE ČESKÉHO JAZYKA doc. Mgr. Patrik Mitter, Ph.D. Studijní opora Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s1

Obsah Úvod... 3 1 ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU; PŘENÁŠENÍ SLOVNÍHO VÝZNAMU... 4 1.1 Slovo a pojmenování... 4 1.2 Polysémie... 4 1.2.1 Sémantické tvoření... 4 1.3 Homonymie... 5 2 POSTAVENÍ SYNONYMIE A ANTONYMIE V KOMUNIKACI; HYPERONYMIE, HYPONYMIE, KOHYPONYMIE... 7 2.1 Synonymie... 7 2.2 Antonymie... 8 2.3 Hyperonymie, hyponymie, kohyponymie... 8 3 ROZŠIŘOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY PŘEJÍMÁNÍM Z CIZÍCH JAZYKŮ A TVOŘENÍM VÍCESLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ... 9 3.1 Přejímání slov... 10 3.2 Víceslovná pojmenování... 10 4 SLOVOTVORNÁ A ONOMAZIOLOGICKÁ STAVBA SLOVA, SLOVOTVORNÁ ANALÝZA SLOVA... 11 4.1 Slovotvorná stavba slova... 11 4.2 Onomaziologická stavba slova... 11 4.3 Slovotvorný rozbor slova... 12 4.4 Morfematický rozbor slova... 12 5 TVOŘENÍ SLOV... 13 5.1 Základní slovotvorné vztahy... 14 5.2 Slovotvorné způsoby a postupy... 14 5.3 Derivace... 14 5.4 Kompozice... 16 5.5 Abreviace... 18 6 LITERATURA... 20 7 VÝSLEDKY CVIČENÍ... 21 7.1 Změny slovního významu; přenášení slovních významů... 21 7.2 Postavení synonymie a antonymie v komunikaci; hyperonymie, hyponymie, kohyponymie... 22 7.3 Rozšiřování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků a tvořením víceslovných pojmenování... 22 7.4 Slovotvorná a onomaziologická stavba slova, slovotvorná analýza slova... 22 7.5 Tvoření slov... 23 strana 2 z 24

Úvod Studijní opora nazvaná Lexikologie je určena studentům kombinovaného studia studijního oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ (včetně speciální pedagogiky) v rámci studijního programu Učitelství pro základní školy. Tato studijní opora je koncipována jako podpůrný studijní materiál k předmětu český jazyk II lexikologie, která je ve studijním plánu tohoto oboru dotována počtem 4 hodin za semestr. Ve vyučovacím bloku se studenti seznámí se základními pojmy z oblasti lexikologie, českou slovní zásobou, jejím vývojem a složením, slovním významem a aktuálními vývojovými tendencemi v současné slovní zásobě. Studenti se dále naučí, jak pracovat s výkladovými slovníky jazyka. V první části studijní opory si studenti prohloubí znalosti o slovním významu, jeho změnách a přenášení. Druhá část opory je zcela věnována rozšiřování slovní zásoby, zejména pak způsobům tvoření slov v češtině. Po prostudování opory jsou studenti mj. schopni popsat způsoby obohacování české slovní zásoby, provést slovotvorný rozbor slova či pojmenovat a charakterizovat významové vztahy mezi slovy. Součástí opory jsou také úkoly, které ověřují pochopení a zvládnutí dané tematiky. Řešení úkolů naleznou studenti na konci opory, mohou si tak zkontrolovat svá řešení. strana 3 z 24

1 ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU; PŘENÁŠENÍ SLOVNÍHO VÝZNAMU 1.1 Slovo a pojmenování Základní jednotkou systému jazyka je slovo. Slovo lze definovat jako ustálenou jednotku, která má fonetickou a fonologickou podobu, grafickou podobu, nese lexikální, gramatický a pragmatický význam. Slovo chápeme jako základní prostředek procesu pojmenovacího aktu. Pojmenování je tedy základní funkcí slova, případně ustáleného víceslovného spojení, jelikož pojmenování nemusí mít formu jednoho slova, může mít také formu víceslovnou, např. mikrovlnná trouba, naproti tomu volné spojení slov hezká škola jsou dvě pojmenování. Pojmenování vznikají i jako výsledek následujících dvou slovotvorných procesů: - univerbizace = nahrazení víceslovného pojmenování pojmenováním jednoslovným (pracovní úřad pracák, telecí maso telecí); - multiverbizace = nahrazení jednoslovného pojmenování pojmenováním víceslovným (navštívit vykonat návštěvu, uplatnit se najít uplatnění). Jednotlivá pojmenování nestojí ve slovní zásobě izolovaně. Jsou v různých vzájemných vztazích, které mohou být založeny např. na věcněvýznamové příbuznosti. 1.2 Polysémie - polysémní slova = slova mnohoznačná, tedy slova, která nesou více významů; k polysémii dochází na základě různých způsobů přenášení pojmenování (např. zub v ústech zub na vlasech) 1.2.1 Sémantické tvoření sémantické tvoření = přenášení pojmenování z jedné skutečnosti na druhou - metafora = přenášení pojmenování na základě podobnosti (tvaru, barvy, funkce atd.), např. lidské oko oko na punčoše, lidská hlava hlava rodiny - metonymie = přenášení pojmenování na základě vnitřní (logické) souvislosti o druhy metonymie: strana 4 z 24

strukturní z abstraktních skutečností na konkrétní (děj na osobu, vlastnost na nositele vlastnosti, nádoby na její obsah atd.), např. sladkost (chuť) sladkost (pamlsek), sklenice s vodou vypít celou sklenici kontextová přenášení osobních vlastních jmen či místních vlastních jmen na dílo či událost (autor na název díla, zeměpisné jméno na událost), např. číst Seiferta etymologická přenesení osobních a místních vlastních jmen na obecné označení osob a věcí (jména historických osobností, jména literárních postav atd.), např. Jidáš je to jidáš, Don Juan - donchuán - synekdocha = přenášení pojmenování na základě záměny části a celku o celek za část (např. bavlna) o část za celek (např. střecha domov) 1.3 Homonymie - homonymie = náhodná formální shoda slov, tj. případ, kdy jedno slovo (forma slova) představuje více významů - homonyma = slova souzvučná, která mají stejnou formu, ale různý význam, přičemž jejich formální shoda je čistě náhodná (např. vysokoškolská kolej železniční kolej), jednotlivé významy spolu nesouvisejí o homonyma úplná: shodují se ve všech svých tvarech (např. šlechtický zámek visací zámek) o homonyma částečná: shodují se pouze v některých tvarech (např. rys ostrovid rys v obličeji rozdíl v životnosti mužského rodu) - vedle homonym rozeznáváme také tzv. homofony slova, která mají odlišnou grafickou podobu, ale shodnou zvukovou podobu (např. mýval míval, plot plod), a tzv. homografy slova, která mají odlišnou zvukovou podobu, ale shodnou grafickou podobu (např. panický panický) Cíle Po prostudování této kapitoly a příslušné doporučené literatury budete schopni: strana 5 z 24

- charakterizovat slovo a pojmenování - uvést příklady univerbizovaných a multiverbizovaných pojmenování - rozlišit homonymii a polysémii - popsat sémantické tvoření - definovat metaforu a metonymii Otázky a úkoly - Uveďte původní víceslovná pojmenování, na jejichž základě byly utvořeny následující univerbizáty: o náklaďák, státnice, obvoďák, dálkař, základka - Vyhledejte přenesené pojmenování a určete, zda se jedná o metaforu, nebo metonymii: o Vypil tři sklenky. o Bolí mě hlava. o Promluví hlava státu. o Dám si jen kapku šampaňského. o Podařilo se jim sehnat 67 duší. o Ráda poslouchám Beethovena. o Můj bratr je ale donchuán. o Malá ručička je na dvanáctce. o Nepřekročil náš práh. - Určete, ve kterém případě se jedná o homonyma. o Udělalo se mi oko na punčoše. Bolí mě levé oko. o Myslivci vyrazili na hon na lišky. Sbírali jsme hřiby i lišky. o Bydlí na koleji. Vlak stojí na druhé koleji. o Získala hlavní roli. Podej mi novou roli utěrek. o Dnes mi vytrhli stoličku. Sedni si zatím na stoličku. o Soudce shledal travičku vinnou. Na hřišti posekali travičku. Doporučení: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10098745482-ocestine/210572235500023/video/ strana 6 z 24

2 POSTAVENÍ SYNONYMIE A ANTONYMIE V KOMUNIKACI; HYPERONYMIE, HYPONYMIE, KOHYPONYMIE 2.1 Synonymie - synonymie = souznačnost; vztah mezi slovy (jazykovými jednotkami), která mají různou formu, ale shodný nebo velmi podobný význam - synonyma = slova souznačná; různá pojmenování jedné skutečnosti o synonyma úplná: mají naprosto shodný význam, lze je vzájemně zaměňovat v libovolných kontextech (např. samohláska vokál) o částečná synonyma: mají téměř shodný či velmi podobný význam ideografická synonyma: označují tutéž skutečnost, nebo velmi blízké skutečnosti z různých hledisek (např. ohrada plot) specifikační synonyma: označují tutéž skutečnost, nebo velmi blízké skutečnosti, dochází zde však k významovému zpřesnění (např. modrá azurová) intenzifikační synonyma: označují různé stupně skutečnosti (např. teplý horký) pragmatická synonyma: označují tutéž skutečnost, nebo velmi blízké skutečnosti, liší se pragmatickými (zobecnělými) rysy emocionální synonyma: vyjadřují citové a hodnotící postoje mluvčího (např. kouřit hulit) stylistická synonyma: odlišují se možností užití v odlišných prostředích a funkčněstylových oblastech (např. měsíc luna) - synonymické řady: synonymní jazykové jednotky nevytvářejí pouze dvojice, vytvářejí tzv. synonymické řady, tedy skupiny (řady) synonym strana 7 z 24

2.2 Antonymie - antonymie = významová protikladnost jazykových jednotek - antonyma = slova, která jsou významově protikladná - z hlediska formy dělíme antonyma na: o lexikální: antonyma, která jsou tvořena nepříbuznými slovy, např. chytrý hloupý o slovotvorná: antonyma, která jsou tvořena slovy příbuznými, např. velký nevelký, charakterní bezcharakterní - z hlediska struktury významů mezi antonymy dělíme antonyma na: o kontrární (polární): antonymní výrazy svými významy nepokrývají celý rozsah nadřazeného pojmu, navzájem se nevylučují, z popření jednoho členu dvojice nevyplývá automaticky druhý (např. velký malý) o kontraindiktorická: antonymní výrazy svými významy pokrývají celý rozsah nadřazeného pojmu, vzájemně se vylučují, z popření jednoho členu dvojice vyplývá automaticky druhý (např. zdravý nemocný) - antonymie bývá často nazývána opozitností, opozitnost je však termín nadřazený, jelikož antonymie je obvykle považována za jeden z typů opozitnosti 2.3 Hyperonymie, hyponymie, kohyponymie Za hlavní organizující princip slovníku (slovní zásoby) lze považovat vztahy významové nadřazenosti (hyperonymie) a podřazenosti (hyponymie) mezi pojmenováními. - hyperonyma = slova významově nadřazená (např. zvíře pes) - hyponyma = slova významově podřazená (např. vidlička příbor) - kohyponyma = slova významově souřadná (např. košile kalhoty) vzhledem ke slovu významově nadřazenému (oděv) Cíle Po prostudování této kapitoly a příslušné doporučené literatury dokážete: - charakterizovat vztahy mezi pojmenováními - rozlišovat úplná a částečná synonyma strana 8 z 24

Otázky a úkoly - Uveďte synonyma k následujícím slovům: o hoch, jít, milý, ráno, louže, novinář, příslovce 3 ROZŠIŘOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY PŘEJÍMÁNÍM Z CIZÍCH JAZYKŮ A TVOŘENÍM VÍCESLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ Slovní zásoba jazyka není uzavřeným systémem, dochází v něm k různým změnám. Slova zanikají, vznikají nová slova, mění se význam již existujících slov (zužuje se, rozšiřuje se), vznikají ustálená slovní spojení, či jsou přejímána slova z cizích jazyků. Slovní zásoba češtiny prochází neustále velkými změnami. Zásadní společenské, ekonomické a kulturní proměny bývalého společného státu a od r. 1993 České republiky zasáhly češtinu především v jejím lexikálním plánu. Vývoj lidského poznání v oblastech vědy a techniky vyvolává potřebu pojmenovat nové technologické procesy, postupy, výrobky. Z této skutečnosti je zřejmé, že proměnami prochází nejen apelativní, ale i propriální sféra jazyka. Otevření se společnosti vlivům cizích (zejména euroatlantických zemí) přineslo s sebou možnosti téměř neomezeného pronikání cizojazyčného lexika do naší slovní zásoby. Toto pronikání je ještě podporováno existencí vyspělých informačních technologií a snahou mnoha nadnárodních společností globalizovat svět v jeho jednotlivých oblastech (např. zaváděním jednotných norem v nějakém regionu, a to i v krajích, které se doposud řídily normami odlišnými). Názorným příkladem jazykové globalizace je např. přebírání cizojazyčných názvů hierarchie funkcí v některých firmách. Nové výrazy vznikají zejména v následujících komunikačních sférách: výpočetní technika a informační technologie, finančnictví, obchod, elektrotechnika, politika, ekonomika, životní styl, komerční zábava, sport. Proměny slovní zásoby jsou ovlivňovány faktory: - mimojazykovými (např. historickými) změnami v přírodě a společnosti, - psychickými (vývoj myšlení a poznání pozměňuje obsah některých pojmenování), variabilita života vede k vytváření nových výrazových prostředků), strana 9 z 24

- jazykovými (vývoj a užívání lexikálních jednotek je ovlivňován jejich postavením v proměňujícím se jazykovém systému). 3.1 Přejímání slov Slovní zásobu lze obohacovat také přejímáním slov. Ta lze přejímat nejen z cizích jazyků, ale také z jednotlivých vrstev národního jazyka. Přejaté slovo může být do slovní zásoby jazyka začleněno beze změny, před jeho začleněním do morfologického systému češtiny dochází také k jeho hláskovému a často i pravopisnému přizpůsobení. V současnosti je česká slovní zásoba obohacována zejména prostřednictvím angličtiny (např. výrazy jako chat, download, cartridge, lobbovat) - internacionalismy slova existující v různých jazycích, která mají shodný či velmi podobný význam, např. globální, dyslexie, sympatický 3.2 Víceslovná pojmenování Pojmenování nemusí mít vždy jednoslovnou podobu. Existují víceslovná pojmenování, která nejsou pouhými volnými spojeními slov a nelze je tedy rozdělit na jednotlivá slova, aniž by nebyl změněn původní význam, ani jednotlivá slova nahrazovat synonymy. - druhy víceslovných pojmenování: o sousloví: obvykle ustálené spojení dvou nebo více slov, z nichž jeden člen určuje či zpřesňuje člen druhý, význam sousloví lze obvykle odvodit z významů jednotlivých složek, nejčastěji mají charakter odborných termínů, např. smetanka lékařská, psací stroj, centrální dálkové zamykání o frazémy: ustálená víceslovná pojmenování zpravidla s přeneseným významem, jejichž význam nelze odvodit z významů jednotlivých složek; mohou mít formu větnou i nevětnou rčení: vzít vítr z plachet přísloví: Bez práce nejsou koláče. pořekadla: I mistr tesař se utne. pranostiky: Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. neslovesné frazémy: černý pasažér strana 10 z 24

Cíle Po prostudování této kapitoly a příslušné doporučené literatury dokážete: - charakterizovat obohacování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků - definovat frazém Otázky a úkoly - Uveďte tři příklady internacionalismů. - Určete, ve kterých z následujících případů se jedná o sousloví a ve kterých případech o volné spojení slov: o dálkový ovladač, veselé děvče, cvičební úbor, ošklivé slovo, mrazicí box, hrubá mouka, příslovečné určení, malé auto, oceněný film, slovo ohebné 4 SLOVOTVORNÁ A ONOMAZIOLOGICKÁ STAVBA SLOVA, SLOVOTVORNÁ ANALÝZA SLOVA 4.1 Slovotvorná stavba slova - každé slovotvorně motivované slovo má svou slovotvornou a onomaziologickou strukturu (stavbu) - slovotvorný základ (slovotvorná báze) = část slova, která je společná slovu základovému i slovu nově vzniklému - slovotvorný prostředek (slovotvorný formant) = část slova, kterou je tvořeno nové slovo (viz dále) 4.2 Onomaziologická stavba slova - u každého motivovaného slova lze rozlišit onomaziologickou bázi a onomaziologický příznak, např. bratrovrah je osoba (onomaziologická báze), která zavraždila svého bratra (onomaziologický příznak), čekárna je místo (onomaziologická báze), které je spojeno s čekáním (onomaziologický příznak) strana 11 z 24

4.3 Slovotvorný rozbor slova - popisuje proces utváření slovotvorně motivovaného slova - rozbor dynamický - určujeme slovotvorný základ a slovotvorný prostředek (např. učitelka slovotvorný základ učitel-, slovotvorný prostředek -ka) - slovotvorné prostředky (formanty) o předpona (prefix): např. prales o přípona (sufix): např. učitelka o záměna tvaroslovné charakteristiky: např. zle o spojovací vokál (konekt, interfix): např. hluchoněmý o grafická celistvost slova: např. okamžik, nikoli oka mžik o slovesný formant reflexivní: např. zpívat si o hlásková alternace: např. kůstka - u některých slov je hranice mezi slovotvorným základem a slovotvorným prostředkem zastřená, to nazýváme morfémový uzel, např. rus- + -ský ruský (zde dochází ke splynutí dvou s v jedno) 4.4 Morfematický rozbor slova - každé slovotvorně motivované slovo má svou morfematickou strukturu (stavbu) - rozbor statický - určujeme jednotlivé morfémy (nejmenší části slova, které nesou význam) o předpona (prefix): např. pakůň o kořen (radix): např. vychovatel o přípona (sufix): např. košík o koncovka (koncový/gramatický sufix): např. žena! pozice koncovky nemusí být vždy explicitně obsazena, v takovém případě hovoříme o tzv. nulové koncovce (např. muž0) o postfix připojený až za koncovku: např. kdokoli, komukoli o infix morfém dodatečně vkládaný do slova: malilinký o interfix (spojovací vokál, konekt): např. mořeplavba strana 12 z 24

Doporučení: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=778 Cíle Po prostudování této kapitoly a příslušné doporučené literatury dokážete: - popsat vztah mezi slovem základovým a slovem nově utvořeným - popsat slovotvornou stavbu slova - popsat onomaziologickou stavbu slova - popsat jednotlivé části slov - provést slovotvorný rozbor slova - provést morfematický rozbor slova Kontrolní otázky a úkoly - Popište onomaziologickou stavbu následujících slov: o lékárna, velkoměsto, spisovatel - U následujících slov uveďte základové slovo, slovotvorný základ a slovotvorný prostředek: o profesorka, psík, zpěv, hluchota, koupit si, překrásný, novověk, čekárna - Proveďte morfematický rozbor následujících slov: o vychovatelka, koloběžka, okolí, les, zahrát si 5 TVOŘENÍ SLOV Tvoření slov (slovotvorba) je jazykovědná disciplína na pomezí gramatiky a lexikologie, která se zabývá jednak procesem tvoření slov na základě slov již existujících z hlediska způsobů a postupů (hledisko genetické), jednak formou, významem a fungováním lexikálních jednotek vzniklých těmito procesy (hledisko funkční). strana 13 z 24

5.1 Základní slovotvorné vztahy Mezi základovým slovem, tedy slovem původním, a slovem nově utvořeným jsou dva základní slovotvorné vztahy fundace a motivace. - fundace = vztah zakládání se; nově vzniklé slovo (fundované) se zakládá na slově již existujícím (fundujícím) - motivace = vztah odkazování; existujícím slovem (motivujícím) objasňujeme formální nebo sémantickou stránku slova nově utvořeného (motivované) nebo naopak 5.2 Slovotvorné způsoby a postupy - derivace (odvozování): tvoření slova obměnou morfologické struktury slova existujícího - kompozice (skládání): tvoření slov spojením dvou a více slovotvorných základů o ke kompozici řadíme také tzv. juxtapozici, tedy spojení slov v původním tvaru, např. zemětřesení - abreviace (zkracování): tvoření zkratek ze slov existujících či zkratkových slov 5.3 Derivace Derivace je pro češtinu jakožto flektivní jazyk nejběžnější způsob tvoření nových slov. Při derivaci se spojuje slovotvorný základ výchozího (fundujícího, motivujícího) slova se slovotvorným formantem. Rozlišuje se derivace: - prefixální (pra- + -starý prastarý), - sufixální (uči- + -tel učitel), - prefixálně-sufixální (na břehu nábřeží, pa- + -roh- paroží, h ž), - konverzní (lovit + -0- lov), - prefixálně-konverzní (na těle nátělník, pa- + -hor- + -ek pahorek), - desufixální (dareb-ný + -a dareba), resp. resufixální tvoření (bohatý boháč), - deprefixální (útes tes, v básnickém jazyce), - reflexivizační (otevřít otevřít se, zpívat zpívat si, drahý prodražit se, přivstat si). strana 14 z 24

Slovotvorně formované výrazy se seskupují do slovotvorných kategorií. Je to kategorie podřízená kategorii onomaziologické (ta je abstraktnější). - onomaziologické kategorie: o substance podstatné jméno (substantivum) o příznaku statického přídavné jméno (adjektivum) o příznaku dynamického sloveso (verbum) o příznaku příznaku příslovce (adverbium) Slovotvorná kategorie je dána společným obecným významem všech lexikálních jednotek, které zahrnuje. Ty mohou představovat různé slovotvorné typy (resp. podtypy). Slovotvorný typ je utvářen třemi základními prvky: jednotou slovotvorného formantu, onomaziologické struktury a slovnědruhové povahy slovotvorného základu. Např. derivovaná podstatná jména obsahují následující slovotvorné kategorie: 1) názvy činitelské, 2) názvy konatelské, 3) názvy prostředků děje, 4) názvy výsledků děje, 5) názvy nositelů vlastností, 6) názvy obyvatelské, 7) názvy příslušenské, 8) názvy míst, 9) názvy dějů, 10) názvy vlastností, 11) názvy zdrobnělé, 12) názvy zveličelé, 13) názvy přechýlené, 14) názvy mláďat, 15) názvy hromadné. Slovotvorná kategorie názvy činitelské obsahuje následující slovotvorné typy: - -tel: učitel podtyp -itel: trpitel - -č: topič podtyp -ač: trubač - -ce: obránce - -ec: letec podtyp -lec: umělec - -čí: mluvčí - -ník: dělník - -ák: divák - -ář/-ař: kovář, tesař - -oun: pěstoun - -na: klepna - -dlo: fintidlo - -0: špeh - -l: kutil - -a: neposeda strana 15 z 24

Na základě významových změn při tvoření slov, tj. na základě srovnání významu motivujícího (fundujícího) slova (příp. slov, nebo slovního spojení při kompozici) a slova motivovaného (fundovaného), rozlišujeme následující relace (tj. vztahy) mezi onomaziologickými kategoriemi: - mutaci (význam motivátu je jiný ve srovnání s významem motivantu): učit učitel, - transpozici (význam motivantu a motivátu je totožný, při slovotvorném procesu se mění pouze slovnědruhová kategorie): rychlý rychlost, lovit lov, - modifikaci (význam motivátu je pouze modifikován ve srovnání s významem motivantu): lékař lékařka. U sloves se ještě rozlišuje relace reprodukční, do níž patří nečetná slovesa odvozená od zájmen či citoslovcí (např. tykat, vykat, mečet, mňoukat apod.). U složenin se kromě výše uvedených relací (mutace, transpozice, modifikace) rozlišuje ještě relace koordinační, do níž spadají koordinačně tvořené složeniny (viz dále). Mutaci v rámci derivovaných substantiv představují výše uvedené slovotvorné kategorie 1) 8), transpozici slovotvorné kategorie 9) 10), modifikaci slovotvorné kategorie 11) 15). Derivaci v některých případech provází také hláskové alternace (střídání hlásek), a to jak samohláskové (např. tráva travní, létat letadlo, ležet lože), tak také souhláskové (např. prach prášek, vlk vlčí, noha nožka). Můžeme je považovat za odvozovací spoluformanty. 5.4 Kompozice Při kompozici se skládají dva nebo více slovotvorných základů, výsledkem je kompozitum (složenina), srov. velk- + -o + -město velkoměsto (viz i výše), bíl- + -o- + -červen- + -o- + -modrý bíločervenomodrý. Znakem složenin je: - motivace výchozím volným nebo ustáleným slovním spojením, strana 16 z 24

- významová modifikace tohoto motivujícího slovního spojení do jednotného významu, - formální sjednocení všech prvků výchozího slovního spojení jedním hlavním slovním přízvukem, - grafická celistvost výsledné složeniny, - možnost tvoření dalších složenin podle formálních vzorů na základě analogie, - možnost tvoření odvozenin i sekundárních složenin (tzv. rekompozit). Rozlišuje se kompozice: - vlastní: (např. velkoměsto); výslednou složeninu nelze bez formální změny rozdělit na motivující samostatná slova, - nevlastní (např. okamžik, láskyplný); výslednou složeninu lze bez formální obměny rozdělit na výchozí slovní spojení juxtapozitum (spřežka) vzniká procesem juxtapozice (spřahování). Vlastní kompozice (skládání) se dále třídí na: - čistou kompozici (např. velkovýroba; jde o proces pouhého skládání), - komplexní postup kompozičně-derivační (např. dřevorubec; kompozice je doprovázena derivací, srov. dřev- + -rubat dřevorubec), - komplexní postup kompozičně-konverzní (např. cukrovar; kompozice je doprovázena konverzí, srov. cukr- + -o- + -vařit cukrovar). Kompozita čistá se označují jako vnitřní, kompozita vzniklá postupem kompozičněderivačním a kompozičně-konverzním se označují jako vnější. Z hlediska původu jednotlivých komponentů se rozlišují složeniny: - domácí sestávají jen z domácích slovotvorných základů (např. malovýroba, velkospalovna), - hybridní sestávají z domácích a cizích slovotvorných základů (např. velkoklub, ekozakázka), - cizí sestávají jen z cizích slovotvorných základů (např. bioprodukt, superstar). Z hlediska sémanticko-syntaktického se rozlišují složeniny koordinativní (souřadné) a determinativní (určovací). strana 17 z 24

Koordinativa mohou být: - kopulativní (slučovací): např. chlorovodík, nosohltan, - relačně kopulativní (vztahově slučovací): např. cyrilometodějský, - reciproční (vzájemnostní): např. česko-německý. Determinativa se třídí na: - modifikační, - mutační. Modifikačními determinativy jsou zpravidla čistá kompozita a juxtapozita (spřežky). Rozlišují se přitom modifikační determinativa: - atributivní (přívlastková): např. velkoměsto, novověk, - objektová (předmětová): duchaplný, - adverbiální (příslovečná): tmavomodrý, znovunastudovat, - verbonominální (doplňková): samofinancovat. Mutačními determinativy jsou kompozita tvořená komplexními postupy, tj. kompozičně-derivačním (např. dřevorubec), kompozičně-konverzním (např. cukrovar). 5.5 Abreviace Způsob tvoření nových slovních forem (tj. nikoli nových významů), který se uplatňuje ve sféře obecných i vlastních jmen. V rámci sféry vlastních jmen je zkracování produktivní zvláště při tvoření firemních názvů (logonym). Zkracování je prostředkem ekonomie jazykového systému i jazykového vyjadřování. Rozlišují se zkratky: - grafické: zpravidla jen v písmu (např., apod.), v komunikaci se zpravidla vyslovují plným slovem; - graficko-fonické (iniciálové): výchozím slovním spojením je zpravidla vlastní jméno (ČR, UJEP, MÚ, NATO, USA, BBC); - fonické: jsou to již v plném smyslu slova, výchozím slovním spojením je zpravidla vlastní jméno (Sazka, Čedok, Spolchemie, Setuza). strana 18 z 24

Cíle Po prostudování této kapitoly a příslušné doporučené literatury dokážete: - popsat vztah mezi slovem základovým a slovem nově utvořeným - vyjmenovat a charakterizovat jednotlivé slovotvorné způsoby a postupy - určit slovotvorný způsob utváření slova - popsat proces derivace u autosémantických slovních druhů - uvést příklady střídání hlásek při odvozování - popsat proces kompozice u autosémantických slovních druhů - rozlišit vlastní kompozita a juxtapozita - identifikovat slova vzniklá kompozičně-derivačním způsobem Kontrolní otázky a úkoly - Uveďte slova motivující k následujícím slovům: o židlička, běloba, rybář, lesostep, lvice - Určete slovotvorný způsob, jakým byla utvořena následující slova: o stolař, limo, hezky, prófa, lesostep, podpatek, slabost, SPZ, mořeplavec - Uveďte alespoň 3 slova, která vznikla: o prefixací o sufixací o juxtapozicí - Uveďte alespoň 5 slov, která vznikla: o derivací prefixálně-sufixální o konverzí - Vyberte z následujících slov juxtapozita: o černovláska, budižkničemu, vodovod, jazykozpytec, pravděpodobný, koloběžka, vysokoškolský, okamžik - Určete, o jaký druh zkratky se jedná: o apod., ČT, Setuza, tj., USA strana 19 z 24

6 LITERATURA FILIPEC, J. ČERMÁK, Fr. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1986. ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština řeč a jazyk. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: ISV, 2011. HAUSER, P. Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1980. HUBÁČEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. 2. vyd. VADE MECUM, 1998. Kol. Mluvnice češtiny (1). Praha: Academia, 1986. Kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995. Kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. ŠMILAUER, V. Novočeské tvoření slov. Praha: SPN, 1971. strana 20 z 24

7 VÝSLEDKY CVIČENÍ 7.1 Změny slovního významu; přenášení slovních významů - Uveďte původní víceslovná pojmenování, na jejichž základě byly utvořeny následující univerbizáty: o náklaďák: nákladní vlak, nákladní automobil o státnice: státní zkouška o obvoďák: obvodní lékař o dálkař: dálkový student, dálkový skokan, dálkový běžec o základka: základní škola - Vyhledejte přenesené pojmenování a určete, zda se jedná o metaforu, nebo metonymii: o Vypil tři sklenky. metonymie o Bolí mě hlava. o Promluví hlava státu. metafora o Dám si jen kapku šampaňského. metafora, metonymie o Podařilo se jim sehnat 67 duší. metonymie o Ráda poslouchám Beethovena. metonymie o Můj bratr je ale donchuán. metonymie o Malá ručička je na dvanáctce. metafora o Nepřekročil náš práh. metonymie - Určete, ve kterém případě se jedná o homonyma. o Udělalo se mi oko na punčoše. Bolí mě levé oko. o Myslivci vyrazili na hon na lišky. Sbírali jsme hřiby i lišky. o Bydlí na koleji. Vlak stojí na druhé koleji. o Získala hlavní roli. Podej mi novou roli utěrek. o Dnes mi vytrhli stoličku. Sedni si zatím na stoličku. o Soudce shledal travičku vinnou. Na hřišti posekali travičku. strana 21 z 24

7.2 Postavení synonymie a antonymie v komunikaci; hyperonymie, hyponymie, kohyponymie - Uveďte synonyma k následujícím slovům: o hoch chlapec o jít - kráčet o milý příjemný o ráno jitro o louže kaluž o novinář žurnalista o příslovce adverbium 7.3 Rozšiřování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků a tvořením víceslovných pojmenování - Uveďte tři příklady internacionalismů: o např. business, briefing, image - Určete, ve kterých z následujících případů se jedná o sousloví a ve kterých případech o volné spojení slov: o sousloví: dálkový ovladač, cvičební úbor, mrazicí box, hrubá mouka, příslovečné určení, slovo ohebné o volné spojení slov: veselé děvče, ošklivé slovo, malé auto, oceněný film 7.4 Slovotvorná a onomaziologická stavba slova, slovotvorná analýza slova - Popište onomaziologickou stavbu následujících slov: o lékárna místo (OB) spojené s léky (OP) o velkoměsto o spisovatel město (OB) velké (OP) člověk (OB), který píše (OP) - U následujících slov uveďte základové slovo, slovotvorný základ a slovotvorný prostředek: strana 22 z 24

o profesorka ZS: profesor, SZ: profesor-, SP: -ka o psík ZS: pes, SZ: pes-, SP: -ík, e > 0 o zpěv ZS: zpívat, SZ: zpív-, SP: -0, í > ě o hluchota ZS: hluchý, SZ: hluch-, SP: -ota o koupit si ZS: koupit, SZ: koupit, SP: si o překrásný ZS: krásný, SZ: -krásný, SP: přeo novověk ZS: nový věk, SZ: nov-, -věk, SP: -oo čekárna ZS: čekat, SZ: ček-, SP: -árna - Proveďte morfematický rozbor následujících slov: o vy-chov-a-tel-k(a) o pod-brad-ek(0) o kol-o-běž-k(a) o o-kol(í) o les(0) o za-hrát(0) si 7.5 Tvoření slov - Uveďte slova motivující k následujícím slovům: o židlička židle o běloba bílý o rybář ryba o lesostep les, step o lvice lev - Určete slovotvorný způsob, jakým byla utvořena následující slova: o stolař derivace strana 23 z 24

o limo abreviace o hezky derivace o prófa abreviace o lesostep kompozice o podpatek derivace o slabost derivace o SPZ abreviace o mořeplavec kompozice + derivace - Uveďte alespoň 3 slova, která vznikla: o prefixací: např. pakůň, zahrát, nesmělý o sufixací: např. rybář, bledost, nosič o juxtapozicí: např. zemětřesení, přetrhdílo, láskyplný - Uveďte alespoň 5 slov, která vznikla: o derivací prefixálně-sufixální: např. podpatek, náprstek, pahorek, přihlouplý, nátělník o konverzí: např. dobro, místy, psí, listí, koupě - Vyberte z následujících slov juxtapozita: o černovláska, budižkničemu, vodovod, jazykozpytec, pravděpodobný, koloběžka, vysokoškolský, okamžik - Určete, o jaký druh zkratky se jedná: o apod. grafická o ČT graficko-fonická (iniciálová) o Setuza fonická o tj. grafická o USA- graficko-fonická (iniciálová) strana 24 z 24