PARAI\,IETRY BYTU. POPIS OBALO\ryCH KONSTRUKCJ BYTU



Podobné dokumenty
F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA

Protokol termografického měření

spol. s r.o. Druh/úel/název objektu: Bytový dm Zadavatel:

Montážní systém illbruck i3

Tepelná technika 1D verze TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

OBSAH ŠKOLENÍ. Internet DEK netdekwifi

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory

NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

spotřebičů a odvodů spalin

Termografická diagnostika pláště objektu

Měření průvzdušnosti Blower-Door test Zkušební protokol č ZáR

TERMOVIZE A BLOWER DOOR TEST

Měření průvzdušnosti Blower-Door test Zkušební protokol č SeV/01

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

13 Plynové spotřebiče

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Měření průvzdušnosti Blower-Door test Zkušební protokol č ZáR

[PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

Výpočet tepelných ztrát rodinného domku

vic: Z.{DOST o STAVEBNi POVOLENi

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO INSTALACI ÚSTŘEDNÍHO VYTÁPĚNÍ PROVÁDĚCÍ PROJEKT ZDROJ TEPLA TEPELNÉ ČERPADLO VZDUCH VODA

Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Reference typová měření

POSOUZENÍ KCÍ A OBJEKTU

TECHNICKÁ PŘÍPRAVA FASÁD TECHNICKÁ PŘÍPRAVA FASÁD KONZULTACEO U C PROJEKTY DOZORY POSUDKY VÝPOČTY NÁVRHY SOFTWARE. ing.

TZB II Architektura a stavitelství

Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice

Termografická diagnostika pláště objektu

DŘEVOSTAVEB V SOUVISLOSTECH VZDUCHOTĚSNOST

Posudek budovy - ZŠ Varnsdorf

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

Posudek bytového domu Údolní 72, Brno v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb

Nestacionární šíření tepla. Pokles dotykové teploty podlah

NÁVRH STANDARTU REVITALIZACE A ZATEPLENÍ OBJEKTU

Ing. Pavel Šuster. březen 2012

POŽADAVKY NA TEPELNOU OCHRANU BUDOV, STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

ZÁPIS Z MÍSTNÍHO ŠETŘENÍ

PÍSEMNÁ ZPRÁVA O ENERGETICKÉM AUDITU

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 504 Zajíčkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice

termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou

NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU ČERNOŠICE

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY

D.1.4.c.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA VZDUCHOTECHNIKA

ATELIER PŘÍPEŘ D.1.4. TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVEB. RODINNÝ DŮM na p.p.č. 379/3, k.ú. Kvítkov u Modlan. Název akce : Číslo zakázky : 105/2015

BUDOVY DLE VYHLÁŠKY 78/2013 SB.

Měření průvzdušnosti Blower-Door test zakázka č ZáR

Technická zpráva P15P038 Využití tepla z kompresorů pro ohřev vody a vytápění

C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Řešení pro cihelné zdivo. Navrhujeme nízkoenergetický a pasivní dům

Roman Šubrt. web: tel

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

NG nová generace stavebního systému

Tepeln technické posouzení tubusových svtlovod LIGHTWAY

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

[PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

PROTOKOL TEPELNÝCH ZTRÁT

ŠTROB & spol. s r.o. PROJEKČNÍ KANCELÁŘ V OBORU TECHNIKY PROSTŘEDÍ STAVEB

D.1.4.c.1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

V rámci rekonstrukce bytového jádra nedojde ke změně dispozičního řešení bytové jednotky a nebude zasahováno do nosných konstrukcí objektu.

Energetická studie. pro program Zelená úsporám. Bytový dům. Breitcetlova Praha 14 Černý Most. Zpracováno v období: StaJ

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

SEZNAM PŘÍLOH TECHNICKÁ ZPRÁVA

Termodiagnostika v praxi, aneb jaké měření potřebujete

Určeno pro Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, zaměření Navrhování pozemních staveb

Průkaz energetické náročnosti budovy. Bytový dům Dolákova

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

Měření průvzdušnosti Blower-Door test Zkušební protokol č SeV/01

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová

ENERGETICKÝ POSUDEK zpracovaný dle vyhl.480/2012 Sb. PRO ÚČELY ŽÁDOSTI O PODPORU SFŽP V PROGRAMU NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM

I I. PRILOHA d.1 I I

Lidé, se kterými jsme, řešili reklamace stavby

Cvičení č. 2 TEPELNÉ ZTRÁTY ČSN EN

Znalecký posudek číslo /07

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Z N A L E C K Ý P O S U D E K

Zlepšení tepelněizolační funkce ETICS. Ing. Vladimír Vymětalík

Obr. č. 1: Pasivní dům Plzeň-Božkov, jihozápadní pohled

1. Všeobecné pokyny k popisu stavby Zemní a základové práce / komín Skladby konstrukcí Žaluzie / okenice...

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

Technická zpráva. Zateplení mateřské školy Investor: OBEC CHVATĚRUBY Autor projektu : Ing. Jaroslav Kaňka Datum: 12/2013 Stupeň: SP

VŠE - Kotelna ve výukovém objektu na Jižním Městě Areál VŠE JM Ekonomická 957, Praha 4 - Kunratice. D a VZDUCHOTECHNIKA

Technická specifikace stavby, provedení HRUBÁ STAVBA (patrové domy GSERVIS)

VALACH STYLOVÉ BYDLENÍ D Ř E V O S T A V B A. GARANCE PEVNÝCH CEN! Např. 100m 2 dům ,- Kč ZDRAVÝ A TEPLÝ DŮM P R O J E K T Z DA R MA

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

Stavební úpravy části objektu, p.č.st. 184/1, k.ú. Kolín Město Kolín, Karlovo náměstí 78, Kolín I, Kolín D.1.4.

ZNALECKÝ POSUDEK. Stanovení obvyklé ceny pro dražbu. Ocenění je provedeno dle zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku, 2 odst.1 zákona.

VYTÁPĚNÍ, VZDUCHOTECHNIKA A ROZVODY PLYNU, PRŮKAZY ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV, ÚČINNOST KOTLŮ A KLIMATIZACÍ.

PRŮKAZ ENB. Průkaz energetické náročnosti budovy. Dasnice, Bytový dům typový 1-4 p., č.p.47,48. Ing. Jan Kárník

TEPELNÁ TECHNIKA OKEN A LOP

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

[PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

RODINNÝ DŮM STAŇKOVA 251/7

D.1.01 TECHNICKÁ ZPRÁVA

Transkript:

Pro Stavebni bj,,tov6 dru:stuo Dob6tice v ostinad Labem jsme v prtbdhu letodniho roku posuzovali technichf stav vdech konstrukci a zpracoviivali projeldovou dokumentaci pro rekonstrukci obvodov6ho pldstd a stiechy. Celkem se jednalo o fi panelovd bytov6 domy typov6 soustaw OP 1.21, postaven6 na pfelomu osmdesei\ich a devadesiitych let 20. stoleti Souddsti posudku bylo tak6 m6feni povrchowch teplotermovizni kamerou na fasddiich vsech tii dom0. Visledkem bylo doporudeni zatepleni stiechy a obvodovdho pld5t6, jehoz souddsti byla takd Wm6na staryich oken za okna novd. V tdto frii se naskytla piilditost pro stanovenivlivu vlimdny oken na t6snost objektu (byti). Pro tento idel byl \,ybftin vzorow byt o dispozici 4+kk, u kterdho jsme provedli mdieni tesnosti, tzv. blower-door test, pied o po Wm6n6 oken. Bli:Siinformace o m6ieni blower-door test jsou napr.v[7]a[8]. PARAI\,IETRY BYTU Vnilini obiem: 222,1 m3 Podlahove plocha: 84,1 m, Plocha obiilky bytu:268,3 m, Vdtraci syst6m: piirozen6 vdlriini Vytdpdni: radiitory Zpr:sob ipravy v-zduchu: bez f pravy POPIS OBALO\ryCH KONSTRUKCJ BYTU Obvodov6 sl6ny (od inieridru) vnitini povrchovii prava stdnovy Zelezobetonow panel 150mm tepelnai izolace z p6nov6ho polystyrenu 80mm betonovd moni6rka s povrchovou Upravou Stlecha (od interi6ru) vnitini povrchovii prava :elezobetonow stropni panel 150mm tepelnd izolace ze sklen6nich vliiken 60 250mm!-zduchovzi vrsiva -:ebirkow panel (tlouslka :ebirek 250 mm) 30 mm hydroizola6ni souvrstvi z oxidovanych asfalto\ rch pdst 12mm Stropnikonstrukce skladba podlahy Zelezobetonow stropni panel 150mm vniir'ni povrchove dprava Okna, dveie, vtplnd otvori stare okna: zdvojene, ftim diev6ny nov6 okna: rdm plasiovy, zaskleni izoladnim dvojsklem vstupni dveie: diev6n6, pln6 Cile mdieni byly niisledujici:. stanovenit6snosti bytu v Provoznim stavu pfed Wm6nou oken. stanovenit6snosti bytu v Provoznim stavu po Wm6n6 oken a na ziikladd porovndni s nam6ien]tmi hodnoiami pied WmEnou oken stanovenizmdny stavu. stanovenit6snosti piipojovacich sp.ir oken jako kontrola spriivndhosazeni oken provdddcilirmou. stanovenivlivu v6tracich klapek nebo proiezan6ho tdsndni oken na celkovou t6snost bytu V prtbdhu m6ieni potom byly stanoveny dildi cile, kter6 jsou rozvedeny ddle. Schdma mdien6ho bytu je na obr /01/. Byt se nachdziv 7. NP (posledni nadzemni podla:t a tvoiijej jedna qrtdp6nd, resp. v6tran.i zdna. Obvodovd stdny anistfecha je6t6 nebyly v dobd m6ienizatepleny. SLEDOVANE PARAMETRY souvrsejici s wmenou VZDUCHU V PROSTORU kuchyiskli kout obyvacr pokoj CSN 730540-2 [2] doporuduje a rovn6: poiaduje spln6ni ndktedch hodnot z hlediskawmdny \.zduchu

v prostoru. Ddlejsou vyps.iny hodnoty, kterd nesouvisi pouze s energetikou, ale tak6 s hygieniclqtmi pozadavky pro obltvan)t prostor Zdvdrem je uvedena i po:adovand hodnotawmdny \rzduchu v souvislostis prostorem, kde je umistbn plyno\ l spotiebid. DOPORUCENA HODNOTA CELKOVE INTENZITY WMENY vzduchu DLE dsn 7s O54O 2l2l Celkovd pfllvzdu6nost obdlky budovy nebo jeji ucelen6 ddsti se ovdluje celkovou intenzitou \1imdny vzduchu n5o piitlakovdm rozdilu 50 Pa mezi interi6rem a exteri6rem. M6ienise prov.idi podle CSN EN ISO 13829 [s]. Pro budovy (prostory) s piirozenlim vdtriinim se doporuduje spln6ni hodnoty n5o<4,5h r. PO2ADOVANA HoDNoTA SPAROVE PROVZDUSNoST FUNKENicH SPAR DLE esn 730540-2 I2l Soudinitel spdrovd pr0vzdusnosti funkdnich spdr Wplni otuor0, stanoven)i podle CSN 730540-3 [3], musibjtt u Wplni otvori a lehkvch obvodowch pldsfi ilv<0,30x 10 a (m3/(s.m.pao6,)). Hodnota plati pro funkdni spdry Wplni otvor& umistdn6 ve WSce od 2(Jm oo 3um vcelne- DOPORU.ENA INTENZITA WMENY VZDUCHU V NEUZIVANE IVISTNOSTI DLE CSN 730540-2 [2] V dob6, kdy mistnost neni uziv.ina, se doporuduje nejnizsi intenzita Wm6ny vzduchu v mistnosti nmi=0,1 hl pil pnrozendm tlakovdm rozdilu 4 Pa mezi interi6rem a e)deri6rem- POZADoVANA ] NTENZITA VYMENY VZDUCHU V UZIVANE [IISTNOSTI DLE CSN 7305402 [2] 011 ZaiizenibloweFdoof lesl osazen6 ve vslupnich dveii b\,tu 02 l\46reni pdvzdusnosti ventila6nich ot/or0 031 Veniiladni otvor a siropnisvdllo v koupelna utdsnen6 lepici peskou 041 Prelepen6 lunkt ni spiiry okna 051 Pielepen6 Iu nkdnr a pnpojovacispiry okna V dob6, kdy mistnost je uzfviina, se pozaduje intenzita Wm6ny vzd.uchu v mistnosti pii piirozendm tlakovdm rozdilu mezi interi6rem a exteri6rem takovd, aby splriovala pii zimnich ndvrhovich podmink.ichl nn< n < f,5nn kde nn [hr] je pozadovanii intenzita vim6ny vzduchu v uzivan6 mistnosti

pii piirozen6m tlakov6m rozdilu mezi interidrem a exteri6rem piepoditanii z minimiilnich mnozstvi Metodou B se provddi mdieni obdlky budovy nebo prostoru s tim, Ze se pied m6ienim uzavfou Vlimdna oken prob6hla do tydne po prvnim mdieni. Pfi montii:i oken byl pouiit syst6m potiebn6ho derstudho vzduchu.. a utdsni vdechny otvory kter6 dvou tdsnicich piisek foto 09/ Pro ob).tn6 a obdobnd budovy nemaji ovlivnit Wsledky m6ieni. v pnpojovacich spdrdch, lezi pozadovand intenzita v\im6ny Obvykle se jedne o ventildtory parot6snici z interi6rov6 strany vzduchu, piepoditand z minimdlnich digestoie, kominy, sifony, prostupy a difuzne otevien6 z exteri6rovd mnozstvi potiebndho derstvdho do instaladnich Sachet apod. strany. Z hlediska energetick\ich vzduchu, obvykle mezi hodnotami (spor jde o velmi ddinn6 opatieni, nn =0,3h-r az nn = 0,6hi. Zajistuje MEEENi BLowER-DooR TEsr ale z hlediska hygienickd se obdasnlim otevirdnim oken PAED WMENoU oken vlim6ny vzduchu mohou uzivatelem budovy, doplikovimi v pfipad6 pasivniho piistupu vdtracimi prvky a pr0vzdusnosti Pii m6ieni byly pouzity obd metody, uiivatele k reiimu v6triininastat funkdnich spdr Wplni otuonl. protoze cilem nebylo pouze zjistdni probl6my. V dne6ni dob6, kdy hodnoty celkov6 intenzity v)tm6ny se energie na vytdp6ni stiile POZADOVANA INTENZITA vzduchu v provoznim stavu pii zd@iuji, je obrykl4, ie uzivatel6 WMENYVZDUcHU v rvisrnosrl tlakovdm rozdilu 50 Pa, ale tak6 byt0 v rdmci lspory energie S PLYNOWM SPOTAEBIdEN,I DLE zjist6ni vlivu jednotliwch mist, netopi a soudasnd ani nevdtraji. TPG G 70401 [6] kde dochdzi k proud6ni vzduchu Dtsledky takovdho chovdni jsou mezi interidrem a exteri6rem, zviseni relativni vlhkosti vzduchu, Pokud se v panelowch domech pouiir'd plyn, obwkle se spaluje v plynovich spotiebidich typu A, kterd odebirajivzduch z prostoru, ve kterdm jsou umisteny, a produkty spalovdnijsou odvdd6ny do tdze mistnosti. na celkovou pr0vzdusnost m6iendho prostoru (ednd se napi. o instaladni Sachty). Mdien byl cel]7 byt, tedy jedna vytdpdnd a vdtrand 26na. Zaiizeni blower'door test bylo umistdno vjiskyt povrchovd kondenzace a r0st plisni na vnitinim povrchu konstrukci. Ziistupci bytov6ho druzstva se pokouseli zajistit utitnost bytu i v piipad6, Ue uzivateld ve vstupnich dveiich foto 0'1/. nebudou v6trat. Proto piistoupili NejmenSi po:adovanli objem Mdieni t6snosti b'.tu jsme provedli na doporudeni dodavatele oken mistnosti pro bytov6 jednotky s vice v n6kolika fdzich pied a po Wm6nd a nechaliv pokojich a kuchyni, obytnymi mistnostmije 20 m3 (plati oken. Kazdd l6ze byla proved ena resp. loznici, proiezat idsndni pro plynov6 sporiiky s plynovou pii pietlaku a podtlaku v interjdru. ve funkdni spdie oken, resp. nebo elektrickou troubou nebo V jednotliwch fiizich byly postupnd nainstalovat do funkdni spdry okna vestavnou jednotku s odddlenou ut6sriovdny: v6traci klapky /foto 10/. Cilem bylo varnou deskou a plynovou zajistit minimdlni vymdnu vzduchu troubou). Pokud je nad spotiebidem. instaladni Sachta, ventiladni v nevdtrandm nebo nevyuzivandm instaloviino odvdtriivaci zaiizeni otuory v koupeln6 a na WC prostoru. Mdieni pr0vzdusnosti (napi. digestoi), snizuje se /foto 02 a 03/, stropni svdtla m6lo ukdzat, do jakd miry je toto pozadavek na nejmengiobjem v koupeln6 /ioto 03/ opatieni Jdinnd. mistnostio 25%.. funkdni spdry oken /foto 04/. piipojovaci spiiry oken /foto 05/ lvlistnost se spotiebidi v provedeni A md mit pii piirozendm tlakovdm rozdilu 4Pa \^imdnu vzduchu alespoi n= 1,0hr, a to i pii zavienich oknech a dveiich. U mistnosti o objemu odpovidajicimu alespori 1,5 ndsobku nejmensiho pozadovan6ho objemu je dostadujici Wm6na vzduchu n = 0,B hr. METODIKA MEf,ENi v CSN EN 13829 [5] se podle (delu m6ieni rozlisuji dv6 metody mdieni. Metodou A se proviidi m6ieni budovy nebo prostoru v provoznim stavu s tim, ie se pied m6fenim neprovddi Zddnd opatieni, ktere by zlepsovala t6snost oproti bdznd pouzivan6mu stavu. MEhENi BLoWER-DooR TEST Po WMENE oken Vsechny namdiend hodnoty jsou uvedeny v tabulce /01/. Po Wm6n6 oken jsme provedli stejnd idze m6ienijako pied Pro hledeni netdsnosti byly vym6nou, navic doplndn6 o m6ieni pouzity pii konstantnim podtlaku s ut6sn6nou vdtraci klapkou v interi6ru cca 50 Pa anemometr v lo:nici a ut6sndnlimi profezy spolednd s termovizni kamerou v oknech. Vltsledky vsech m6ieni /foto 06 az 08/. M6ieni bylo jsou uvedeny v tabulce /0'1/. provdddno v ldt6, kdy byla teplota vzduchu v exteri6ru vy55i nez Sprdvnost nastaveni polohy kiidla teplota vzduchu v byt6. Proto jsou okna na rdm okna a sprdvnost povrchovd teploty netdsnosti vysii vypln6ni piipojovaci spdry PUR nei povrchov6 teploty okolnich p6nou je mozn6 zjistitermovizni konstrukci. kamerou pii minimdlnim rozdilu teplot vzduchu mezi jnteri6rem WMFNA oken a exteridrem 5'C. Tato zakdzka probihala v ldt6, coi neumo:iuje Prvnim z krok0 regenerace pouziti termovizni kamery bytovdho domu byla vlimdna pro plnohodnotn6 hodnoceni starlich oken za nove plastova konstrukce. Se zastupiteli druzstva okna s lepiimi tepeln6technick)tmi je dohodnuto jestd jedno m6ieni vlastnostmi a s regulaci vdtrdni. ndhodn6 vyhrandho bltu.

A Pied!.ytvoienim podtlaku B Po vfvoreni podtlaku 061 Neut6snenui inslala6ni aachla 071 Okno v loinici 081 HODNOCENi MEfr ENi TESNOSTI PROSTORU N IENZITA \,YMENY VZDUCHU n.o PRI TLAKOVEM ROZD LU 50 Pa Pied vlimdnou oken Intenzita vim6ny vzduchu v provoznim stavu nso = 5,5h l (mdfeni 1 ) nespltiuje doporudenou hodnotlr celkovd intenzity vvmdny vzduchu dle CSN 730540-2 l2l. Intenzita \4im6ny vzduchu po zalepeni instaladni Sachty, ventiladnich otvori a svdtel v koupeln6 nso = 5,1 h I (mdfeni2) nespliuje doporudenou hodnotu celkov6 intenzity Wmdny vzduchu dle CSN 730540-2 [2]. Po dodatedn6m zalepeni f unkdnich spdr oken se hocinota sni:ija na n5o = 1,7 h 1 (mdieni 3). Na zdkladd porovndni obou hodnot lze konstatovat, Ze funkdnispdry pivodnich oken maji rozhodujici negativnivliv na celkovou tdsnost bytu. Intenzita WmOny vzduchu po zalepeninstaladni Sachty, ventiladnich ofvor0, svdtej v koupeln6 a funkdnich spdr oken je n5o= I,7hi (mdieni3). Po dodatedn6m zalepeni piipojovacich spdr oken se hodnota snizila na nro= 1,4h 1 (mdieni4) RozdilAnso= 0,3 hi ukazuje, Ze piipojovaci sp.iry maji negativni vliv na celkovou intenzitu Wm6ny vzduchu- Po vimdn6 oken Intenzita!1im6ny vzduchu v provoznim stavu nso = 1,1 hi (mdieni5) spliuje jak doporudenou hodnotu pro objekty s piirozenim vdtrdnim (4,5hi), tak takd pro prostory s nucenim v6trilnirn (1,5h,), viz [7]. Vimdnou oken tedy doslo k virazndmu zlepseni tdsnosti b)4u. Intenzita vl/mdny vzduchu po zalepeni instaladni Sachty, ventila6nich otvor0 a svdtel v koupejndje n5o= 0,36h i (mdieni 6). Po dodatedn6m zalepeni funkdnich spiir oken se hodnota snizila na nso=0,34h I (mdienit) Na zdklad6 porovndni obou hodnot lze konstatovat, Ze funkdnispiiry u novich oken jsou velmi tdsnd. Maji nepatrny vliv na celkovou intenzitu vimdny vzduchu v byt6. lntenzita 4im6ny vzduchu po zalepeni instaladni Sachty, ventiladnich otvor&, svdtel v koupelnd a funkdnich spiir oken je nso= 0,34h I (m6ieni7) Po dodateandrn zalepeni pfipojovacich spdr oken se hodnota nezm6nila (mdienib). Je ziqn6, ie piipojovaci spdry jsou vzduchotdsnd a proviiddcifirma je provedla sprdvne. Intenzita Wm6ny vzduchu pii pouze zalepen6 klapce v loinici a zalepen\7ch proiezech tdsndni oken oslatnich mistnostije n$ = 1,0hn (mdieni 10). Na ziiklade porovniini s hodnotou intenzity Wnr6ny vzduchu v provoznim stavu no= 1,1 hl (m6ieni5) lze konstatovat, ie klapka a proiezy tdsndnirnaji nepatrny

vliv na celkovou intenzitu Vymdny vzduchu v llltd. Takto mali rozdil obou hodnot pii tlakovdm rozdilu 50Pa napovidii, Ze ventiladni klapka a proiezy tdsndnioken nezajisti pii piirozendm tlakovdm rozdilu 4Pa hygienickou Wmdnu vzduchu v b!,46. IN"TENZ TA VTMENY VZDUCHU n, PRI PFIROZENEM TLAKOVEN,4 ROZD LU 4Pa Pro stanoveni hodnoty nso se oblykle provede deset mdienipii tlakovdm rozdilu mezi interidrem a exteridrem od cca 20Pa do cca 90Pa v krocich po 5Pa az 10Pa. Nameienimi hodnotami se proklddii regresni piimka, viz [7]. Intenzita vllm6ny vzduchu na pii piirozen6m tlakovdm rozdilu 4Pa se stanovuje extrapolaci na prolozend regresni piimce. Pied Wmdnou oken Intenzita Wm6ny vzduchu v provoznim stavu n4 = 1,08hi (m6ieni1) sp iuje dle ist't zg os+o-z [2] pozadovanou hodnotu intenzity Wmdny vzduchu v uiivan6 mistnosti i doporudenou hodnotu intenzity Wmdny vzduchu v neuzivan6 mistnosti, viz kapitolu,,sledovand parametry souvisejici s vimdnou vzduchu v prostoru". Po Wm6nd oken Intenzita Wm6ny lzduchu v provoznim stavu n4 = 0,22hr (mdieni5) splriuje dle CSN 730540-2 [2] doporudenou hodnotu intenzity Wm6ny \rzduchu v neuzivan6 mistnosti, ale jiz nespliuje po:adovanou intenzitu Wm6ny vzduchu v uzivand mistnosti, viz kapitolu,,sledovan6 parametry souvisejici s 4im6nou vzduchu v prostoru". To znamend,:e mira t6snosli fu nkdni spdry no\ lch oken, kterd je nutnd k dodrzeni maximdlni Wmdny vzduchu piitlakovdm rozdilu 50 Pa paradoxnd zpfisobuje, :e neni splnen poiadavek na minimiilni hygienickou Wmdnu lzduchu piitlakovdm rozdilu 4Pa, a to ani pii proiiznutdm t6sneni. Tento stav mi:e zmenit pouze ulivatel b),tu oteviriinim oken. Optim.ilni miru otevirdnioken z hlediska hospodaieni s energii uz ale nelze exaktn6 piedepsat. SOUE]N]TEL SPAROVE PBUVZDUSNoST iu Hodnota soudinitele spilrov6 pr0vzdugnosti okna jako Wrobku je garantovan a za hodnotu je zodpovddn)t Wrobce. V)trobek musi spliovat ziivazn6 hodnoty CSN 7305a0-2 [2]. Soudinitel spdrov6 pnilzdu6nosti pou:i\ich oken bez proiez0 je 0,16 x 1 Oa (m3/ (s m.pao 6?)) Pii porovnilni plochy tunkdnich spiir okna a plochy proiez0 lze piedpoklddat, Ze proiezy zv6tdi soudinitel spdrov6 pr0\,zdusnosti natolik, Ze okno jako Wrobek ji: nebude spliovat pozadavek CSN 730540-2 [2], viz kapitolu,,sledovan6 parametry souvisejici s Wmdnou vzduchu v prostoru". INTENZ]TA VYIVENY VZDUCHU V II STNOSTI S PLYNO\,YN/ SPOTAEBICE]VI DLE TPG G 70401[5] Pro posouzeni intenzity Wmdny vzduchu v mistnostis plynovlim spotiebidem je rozhodujici stav piizavienlich oknech a dveiich pii piirozen6m tlakov6m rozdilu 4Pa. Z drivodu vdtsitdsnosti a maldho objemu obivaciho pokoje s kuchyisklim koutem, na kter6 se pozadavek vztahuje, nebylo provedeno m6ieni piimo tohoto prostoru (mimo mdiici rozsah zafizen,. Pro dvahu na toto t6ma lze pou:it v)tsledky z mdfeniceldho b 4u. Pi'ed v\imdnou oken Intenzita \ im6ny vzduchu v provoznim stavu n4 = 1'0Bh 1 (mbieni 1) splriuje pozadovanou hodnotu celkovd intenzity Wmdny vzduchu dle TPG G 70401 [5] pro prostory s plynownr spotfebidem. Po Wmdnd oken Intenzita!tmdny vzduchu v provoznim stavu n4 = 0,22 hi (m6ieni 5) nespliuje poiadovanou hodnotu celkovd intenzity Wmdny vzduchu dle TPG G 704 01 [5] pro prostory s plynowm spotiebidem.

n$ I1lhl *n4 t1lhl d. meieni n* I1/hl *n. i1lhl 5,50 1,08 5 1,10 o,2? Utdsnany instaladnisachta, ventiladniotvory a 2 5,10 1,06 6 0,36 0,07 Ut6sndny inslaladni Sachta, ventiladni otvory svdtla v koupeln6 afunkdnispdry oken ur6sn6ny inslala6nisachta ventrracnl otuory sv611a v koupe nd a lunkania piipojovacispdry 3 1,70 0,32 0,34 0,06 1,40 0,26 8 0,34 0,06 Utdsn6na pouze v6iraci klapka v loinici** 9 1,00 0,20 UGsneny klapka v lo:nici** a vsechna Wiiznuli t6sndni vsech oken * viz kapitolu,,lntenzita vimgny \zduchu n piipfiozendm tlakov6m rozdflu 4Pa" ** hodnoceni prostor lozniceje u ostainich bltl siandardn6 vyuziven jako kuchyn 10 1,00 0,20 Tabulka 01 Visledky meient pied a po Wm6nE oken 09 Ul6snovaci pesky pnpojovaci spdry 101 V6l ci klapky v okn6loinice 11 lm6ienifunkdnosl vdtracich klapek ziven Mimo hodnoceni zmdienlich disel v pfedchozi kapitole lze formulovat navic je$td ndsledujici zdv6ry: T6snici p.isky v piipojovaci spriie okna jsou ridinnim iesenim jeji t6snosti. Proiez.ln i tdsn6niu nkdni spiiry okna jako prostiedek ke zviieni intenzity piirozen6ho v6triini nelze v :ddndm piipadd doporudit. Na intenzitu vdtrdni nemii profeziini tdsn6ni praldicky vliv Proieziinim se pouze poskodi okno, co2 m0ze znemoznit uplatn6ni piipadn6 reklamace Wrobku. Po Wmdn6 oken nelze soudasnd splnit pozadavek na maximilni intenzitu Wm6ny vzduchu pil tlakov6m rozdilu 50Pa a minimdlni po:adovanou hodnotu celkovd intenzity Wm6ny \.zduchu pro prostory s plyno\ im spotfebidem. Stav lze ieiit:. instalaci rekuperadni jednotky v riimci bytu. To je ovsem finan6n6 velmi n.irodn6 a u vetsiny konstrukdnich soustav panelowch dom0 velmi obtiznd proveditelndr),. piechodem na jin]7 zdrojenergie, napi Wm6nou plynovdho spor.iku za elektricl4i. 1) problematika rekuperaanich jednotek viz DEKTIME 072006. elainek o rekupera6nich jednotkdch v rdmci b),lu piipravujeme do 6i:sla 01/2008. <Vladimir Vymdtalik> <Viktor Zwiener> Foto: Vladimir Vym6talik Viktor Zwiener archiv SBD Dobdtice, 0sti nad Laoem Pod6kovdni: D6kuje SBD Dobdtice za vstiicnli piistup pii m6ienia poskytnuti potiebnvch podkladrl. Bibljografie: [1] Vyhldska Ministerstva pro mistni rozvoj 13711998 Sb.,,O obecn)tch technicklich po:adavcich na Wstavbu" [2] CSN 73 0540-2:2007 (73 0540) Tepelnd ochrana budov Cdst 2: Po:adavky [3] CSN 73 0540-3:2005 (73 O54O) Tepelnd ochrana budov idst 3: Ndvrhovd hodnoty velidin [4] CSN EN 1318711999 (730560) Tepeln6 chovdni budov - Kvalitativni u rden i tepelnlich nepravidelnosti v plil6tich budov - lnfradervenii metoda [5] esn EN 13a29t2OO1 \7s 0577) Tepeln6 chov.ini budov - Stanoveni privzduinosti budov - Tlakov.i metoda [6] TPG G 7040111999 Domovni plynovody - Odb6rnd plynovd zaiizenia spotiebi6e na plynnii paliva v budoviich [7] Zwiener V: M6fenitdsnosti budov metodou tlakovdho spddu (BloweFdoortest) Dekiime, d. 05 06/2006, str 62-65 [8] Zwiener V, Vymdtlik V: Mdieni t6snosti obvodovdho plddtd objektu - lvletoda, kterd se vyplati [9] Casopis Stavitel, d. 3/2007, str. 41-42 Hodnoceni meieni tdsnosti prostoru