Partnerství pro rozvoj 2 Délka aktivity: 90min Věk skupiny: 13-18 Počet studentů: 20-30 Zaměření na rozvojové cíle tisíciletí: 8 Vytvořit světové partnerství pro rozvoj Materiál/Vybavení: Cíle aktivity: Pochopit význam partnerství a spolupráce pro rozvoj a porozumět základním pojmům, které jsou s tím spojené. Poukázat na základní principy této spolupráce a na to, jak různé bariéry mohou tuto spolupráci limitovat. Výstup pro studenty SŠ: Studenti chápou význam partnerství mezi státy, všemi složkami společnosti a jednotlivci pro rozvoj a umějí vysvětlit základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojené. Studenti také chápou základní principy partnerské spolupráce a to, jak tyto principy ovlivňují rozvoj. Popis aktivity krok za krokem: 1.Klady a zápory (15 min práce v týmu, 15 min prezentace, domácí příprava) Žáci dostanou následující texty na přečtení na doma (Příloha č.1) Všichni žáci mají za úkol přečíst si všechny texty jako přípravu na výuku a promyslet si doplňující otázky. TEXT A: Moskytiéry TEXT B: Hnutí Zeleného pásu (Green Belt Movemetn, GBM) TEXT C: Vláda krále Leopolda TEXT D: Aktivisti a prezidenti: Co by se stalo, kdyby nebylo Nelsona Mandely, a co kdyby Nelson Mandela nenatrefil na Frederika Willema de Klerka? Na začátku vyučovací hodiny se žáci rozdělí na 4 skupiny. Skupina A se zaměří na text A a má za úkol sepsat rizika partnerství v rozvoji. Skupina B se zaměří na text B a má za úkol sepsat klady partnerství v rozvoji. Skupina C se zaměří na text C a má za úkol sepsat rizika leadershipu (vedení). Skupina D se zaměří na text D a má za úkol sepsat klady leadershipu (vedení). Skupinky pak prezentují svoje závěry.
2. Tajemné osy (15min) Učitel nakreslí na tabuli následující graf. Partnership (Partnerství) Leadership (Vedení) X Moskytiéry MoskyMoskytiéry Vláda krále Leopolda Y Hnutí Zeleného pásu Aktivisti a prezidenti Otázka pro žáky: Jaké dvě kategorie byste doplnili za písmena X a Y na svislé ose? Možné řešení: A) bez zapojení občanů, se zapojením občanů B) partnership a leadership tak, jak byly chápány v raných dobách rozvojové pomoci (60.-80.léta), partnership a leadership tak, jak jsou chápány v nové agendě OSN 3. Diskuze (30min) Každá skupinka se zamyslí nad jednou otázkou, která je napsaná pod jejím textem a zkusí na ni odpovědět. Svoje odpovědi pak prezentují třídě, která reaguje. 4. Shrnutí (10min) První varianta: Volné psaní (5min) Učitel nechá studenty dokončit následující věty. Partnerství a spolupráce jsou důležité pro rozvoj, protože Ne/Myslím si, že dobrý vůdce (leader) by měl rozhodovat se zapojením občanů, protože. Druhá varianta: Tvrzení (5 min) Kriticky ohodnoťte jedno z následujících tvrzení. Žáci mají 2minuty na rozmyšlení argumentů ke každé aktivitě. Učitel pak napíše body k záporným i kladným odpovědím. 1.Partnerství mezi politiky a všemi složkami společnosti včetně občanských aktivistů a podnikatelů je klíčové pro sociální a ekonomický rozvoj země. Možné argumenty: Souhlasím Různí lidé přináší různé a nové pohledy. Politici musí být kontrolováni všemi složkami občanské společnosti. Ačkoliv je pomalejší dělat některá rozhodnutí, všichni pak vezmou rozhodnutí za své a mají menší tendenci ho porušovat. Nesouhlasím Zapojení všech brzdí rozhodovací proces. Politik ve vedoucí pozici někdy musí udělat nepopulární opatření, které je ale dlouhodobě pro společnost prospěšné.
2.Partnerství mezi státy s různým stupněm rozvoje je klíčové pro zlepšení situace v rozvojových zemích. Souhlasím Globalizace nás všechny propojuje a je lepší být partneři než konkurenti. Rozvojové státy jsou diskriminované na globálním trhu a je nutné je nějakým způsobem kompenzovat. Chudí lidé by neměli být ještě více diskriminování pouze kvůli neschopnosti jejich politiků. Nesouhlasím Rozvojové země by mohly prosperovat, kdyby nebyly omezovány nátlakem amerických, čínských a evropských obchodníků. Spolupráce mezi vládami ještě tento efekt umocňuje. Rozvinuté země sledují v rozvojových zemí pouze svoje vlastní obchodní a mocenské zájmy. 4. Evaluace (5min) Co jste si z dneška zapamatovali? Co jste si odnesli? Je něco, co Vás zajímalo a během programu jste se to nedozvěděli? Co se Vám líbilo a co bychom měli naopak zlepšit? Rady: Doplňující video v angličtině na téma leadership. http://www.youtube.com/watch?v=fw8ammcvajq Přílohy: Příloha 1: Texty A,B,C, D, žáci by je měli mít k dispozici před hodinou. Časový harmonogram lekce: Aktivita Klady a zápory Tajemné osy Diskuze Shrnutí (První nebo druhá varianta) Evaluace Celkem Časová dotace 30min 15min 30min 10min 5min 90 min
Příloha č.1 TEXT 1: Moskytiéry Wangari Maathai, keňská nositelka Nobelovy ceny míru, vypráví ve své knize Výzva pro Afriku o následující situaci: V roce 2005 jsem navštívila Světové ekonomické fórum v Davosu. Na jednom panelu tehdejší tanzanský prezident Benjamin Mkapa vášnivě promluvil na téma financování války proti chudobě. Prezident apeloval na státy globálního Severu, aby odpustily dluhy zemí globálního Jihu. Zároveň i poukázal na to, že tyto dluhy vznikly z velké části jako důsledek nerovnoměrného přístupu k světovému trhu, a že kvůli nim jeho vláda nemůže investovat do zdravotnictví, zejména nemůže nakoupit moskytiéry. Moskytiéry pomáhají v prevenci malárie, jedné z nejnebezpečnějších nemocí afrického kontinentu. Po ukončení prezidentova proslovu si vzala slovo z hlediště americká herečka Sharon Stone, která vyjádřila, jak moc byla dojatá proslovem prezidenta Mkapa. Na místě se zavázala, že investuje 10 000USD na nákup moskytiér. Obrátila se na lidi v sále a vyzvala je k podpoře. Zakrátko se jí podařilo dát dohromady 100 000USD na nákup moskytiér, které měly pomoci dětem v Africe. Je vždy inspirující dívat se na známé a bohaté lidi jak pomáhají chudým. Řada zpěváků ten den mluvila o tom, jak globální ekonomický a politický systém zdůrazňující převahu rozvinutých států škodí Africe. Ačkoliv financování je důležité z mojí zkušenosti, říká Maathai, úspěch rozvoje není otázkou peněz. Od roku 1960 rozdal jenom OECD (Organizace pro spolupráci a rozvoj) 650 miliard USD na pomoc Subsaharské Africe. Přesto každý rok zemře jen v Tanzánii 80 000 dětí mladších 5 let na malárii, nemoc, které je možné jednoduše zabránit několika preventivními opatřeními. Každé dítě by např. mělo vědět, že komáři se shromažďují a páří u kaluží s dešťovou vodou. Voda se často zadržuje v odhozených plastových pytlících. Proto by se i neměly odhazovat v blízkosti lidských obydlí. Toho dne v Davosu, když Sharon Stone vybírala peníze na moskytiéry jsem si povšimla výrazu tváře prezidenta Mkapa. Možná se mi to jen zdálo nebo jsem do jeho výrazu promítala svoje vlastní pocity, ale jeho úsměv se mi zdál trochu napjatý. Určitě si velmi vážil pomoci partnerů z celého světa, na druhou stranu ale viděl, že dostává peníze na základní opatření, které by rád jako prezident a hrdý Afričan poskytl své zemi sám. Text je upraven pro účely lekce. Doplňující otázky k textu: Jaké jsou klady a zápory finanční podpory Sharon Stone a dalších účastníků Světového ekonomického fóra? Jaký je podle Vás smysl podobné formy pomoci a v jakých situacích je vhodný?
TEXT 2: Hnutí Zeleného pásu (Green Belt Movement, GBM) Hnutí Zeleného pásu bylo založeno keňskou nositelkou Nobelovy ceny míru Wangari Maathai v roce 1977 a jeho původním cílem bylo pomoci keňským ženám, které se potýkaly s řadou problémů, které vznikly jako důsledek zhoršujícího se životního prostředí. Vysychání řek a dlouhá období sucha zapříčinily dlouhodobou neúrodu a nedostatek pitné vody. Hnutí Zeleného pásu podpořilo ženy, aby společně pracovaly na výsadbě stromů, které zadržovaly vodu. Krátce po založení hnutí Maathai zjistila, že každodenní problémy chudých lidí zhoršování životního prostředí, odlesňování a nedostatek potravin souvisí s hlubšími problémy - s tím, že chudí lidé často nemohli sami svobodně rozhodovat o svých životech, s nerovnoprávností a se ztrátou tradičních hodnot. Právě tradiční hodnoty kdysi umožňovali lidem, aby společně pracovali a navzájem si pomáhali v boji proti nástrahám každodenního života. Hnutí Zeleného pásu začalo pořádat semináře na téma životní prostředí a občanská společnost. Účastníci těchto seminářů brzy pochopili, že mnoho let věřili politickým vůdcům, kteří nepracovali pro veřejné blaho a kteří podporovali neohleduplné využívání přírodních zdrojů. Hnutí GBM, do kterého se zapojili muži i ženy ze všech sociálních vrstev a mnohých států subsaharské Afriky, pak bojovalo za odpovědnost politiků, proti neoprávněnému zabírání země a zemědělským zásahům do divoké přírody. Známé heslo Reduce, reuse, recycle (Omez, znovu použij, recykluj) pochází právě z kampaně tohoto hnutí. V roce 2004 získala Maathai Nobelovu cenu míru. Zakladatelka Hnutí Zeleného pásu zemřela v září 2011 v 71 letech. Zdroj: Oficiální stránky Hnutí Zeleného pásu v angličtině. http://www.greenbeltmovement.org/who-we-are/our-history Doplňující otázky: Jaký je význam GBM pro rozvoj a pro občanskou společnost? Jak byste vysvětlili úspěch Hnutí Zeleného pásu?
TEXT 3: Příběh krále Leopolda Král Leopold vládl od roku 1885 do roku 1908. Byl nejen belgickým králem, ale i takzvaným osobním vlastníkem Svobodného státu Kongo. Zatímco v Belgii potřeboval Leopold silnou podporu obyvatel pro to, aby se udržel na své pozici, v Kongu mu stačila na udržení moci malá skupinka. Jeho politika se ale v těchto dvou zemích zásadně lišila zatímco v Belgii se Leopoldovi podařilo zlepšit socioekonomické podmínky obyvatel a zavést některá nová liberální opatření, v Kongu ustanovil Leopold jednu z nejtvrdších tyranií. Král Leopold nejprve využíval svoji autoritu v Kongu na získávání slonoviny, později se stal hlavní exportovanou surovinou kaučuk. Kongo se stalo hlavním zdrojem kaučuku na světě. Extrahování kaučuku byla těžká práce, za kterou Leopoldova vláda platila jen velmi málo. Leopold ustanovil tzv. policii, která pro něj vybírala kaučuk. Tito výběrčí směli používat jakékoliv prostředky při své práci včetně mučení, sekání rukou i masových vražd. Ti, kteří protestovali proti Leopoldově otrokářské vládě, byli označeni za protivládní rebely a zavražděni. Policie byla za tyto vraždy odměňována. Doplňující otázky: Jak si vysvětlujete, že se vláda krále Leopolda v Belgii tolik lišila od jeho vlády v Kongu? Je možné na příkladu vlády krále Leopolda vysvětlit, proč řadě africkým státům tolik chybí spravedlivý a schopný vládce?
TEXT 4: Aktivisti a prezidenti: Co by se stalo, kdyby nebylo Nelsona Mandely, a co kdyby Nelson Mandela nenatrefil na Frederika Willema de Klerka? Výňatek z knihy Výzva pro Afriku od Wangari Maathai, keňské nositelky Nobelovy ceny míru. Demokracie může být vytvořena nebo udržována pouze, pokud jsou masy lidí schopny promluvit nahlas, protestovat, riskovat právě pro ideu demokracie. Taková odvaha ale také vyžaduje leadera, který uzná právo lidí na sebeurčení a blahobyt. Takže ačkoliv lidé z Východní Evropy iniciovali pád Berlínské zdi, potřebovali sovětského vůdce Michaila Gorbačeva, který na ně neposlal tanky. Ačkoliv nenásilný protest Nelsona Mandely vyvolal mezinárodní odpor proti apartheidu v Jihoafrické republice a podporu hnutí za lidská práva, byl to právě prezident F.W. de Klerk, který skutečně umožnil konec apartheidu. Jeden z důvodů, proč v Africe nefunguje demokracie je to, že politici se stávají demokraty pouze v okamžiku, kdy je idea demokracie prostředkem k dosažení moci. Současně ale pozice afrických leaderů není vůbec jednoduchá. Po ukončení mandátu obvykle přijdou o respekt, všechny příjmy a často i pod tlakem opozičních skupin i o příležitost dožít důstojným životem. Vlivné skupiny, které drží takového vůdce u moci, by byly výrazně ohroženy příchodem nových skupin podporujících nového leadera. Takový vůdce je pak donucen zůstat u moci i proti své vůli. Premiér nebo prezident se tak po čase stává zajatcem lidí, kteří mu pomohli k moci. Doplňující otázky: Jakým způsobem je možné v zemi udržet demokracii? Jak byste vysvětlili fakt, že tolik demokratických režimů v Africe neuspělo?