PŘEHLED ZPRÁV CO PŘINESL ÚNOR 2015 V DOPRAVĚ... 2 Zeman: Za poslední rok se nepostavil ani kilometr dálnice... 3 Miliardový tendr na mýtné... 4 Ťok dostal dva týdny, aby vyřešil mýto... 8 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV CO PŘINESL ÚNOR 2015 V DOPRAVĚ Dopravní noviny 05. 03. 2015 Rubrika: Jiří Kladiva Nejméně tři události posledních týdnů stojí za pozornost. Především Mezinárodní dopravní fórum OECD uvádí ve výhledu na rok 2015, že mezinárodní doprava zboží se má v příštích 35 letech, do (roku 2050, zvýšit čtyřikrát. Přitom severopacifická zbožová trasa překoná v objemech tu severoatlantickou. Dále se z tisku dovídáme, že v blízké budoucnosti můžeme u nás očekávat výstavbu megaskladů o rozlohách ve statisících čtverečních metrů, které zčásti pohltí současné menší skladové systémy. Napomáhá tomu rozvoj IT a nejmodernějších skladových technik. Na špici má stát právě se etablující Amazon, následovaný DHL. Konečně Česká logistická asociace uspořádá v dubnu svůj Logistický den. Zůstaňme u logistiky. Před koncem roku jsme na tomto místě litovali, že v české dopravě vůbec neexistuje zhodnocení 25 let jejího vývoje po sametové revoluci a celého procesu transformace od státního k soukromému. Nu a u české logistiky lze zalitovat podobně s jedním rozdílem: na počátku nebyla žádná státní logistika, ale jedna velká nula. On totiž pojem logistika byl za reálného socialismu zakázán jakožto buržoazní výmysl (údajně "zásluhou" tehdejších teoretiků manipulace s materiálem) stejně jako kybernetika. Ovšem neexistovala ani spedice s výjimkou jediného monopolního podniku Čechofracht. Přitom na setkáních evropských dopravců v cizině téma logistiky nikdy pro svou aktuálnost nechybělo. V roce 1988 jsme s kolegyní Miladou Kolaříkovou (ČESMAD) našli zájem a kuráž u tehdejšího Technického týdeníku a zveřejnili v něm první seriál o logistice především o množství jejích definic. Nu a do dvou let zakládáme Svaz jakožto federální platformy spedice. Tomu navrhujeme změnit na Svaz spedice a nynější SSL ČR. a logistika našly ve své náplni velkou příbuznost a časem se hlavně mezinárodně stávají ze speditérů logistici. Příklad: v těchto dnech slaví svých 125 let existence podnik Kühne + Nagel a ze začátečnického brémského speditéra v roce 1890 je dnes oficiálně mezinárodní logistický koncern s tisícovkou filiálek a 63 tisíci zaměstnanci. Jestliže SSL ČR je členem Světové spediční federace FIATA, paralelně zásluhou Miroslava Rumlera staršího vzniká Česká logistická asociace s vazbou na Mezinárodní logistickou organizaci v Paříži a Mirek Rumler se stává jejím prvním a po léta velmi uznávaným prezidentem. Vznikají logistické časopisy, konají se logistické konference různého zaměření, navozuje se certifikace podniků a v Česku vyrovnáváme rozdíl zejména se západním světem. Ale jak se říká: jen neusnout na vavřínech. Jsou totiž země hned v našem sousedství, ve kterých logistika překračuje diskusní, tříbicí a hlavně nevládní rámec a stává se součástí státní dopravní politiky. Nejdříve v Německu kolem roku 2010 přichází osvícený spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer do vlády s "Akčním plánem dopravy a logistiky iniciativou Podle něj se výhybky k budoucímu výkonnému systému a nákladní dopravy Pro tuto silně exportující zemi je totiž výkonná a prostředí přátelská doprava zboží, jakož i moderní infrastruktura jedním z velmi důležitých faktorů v mezinárodní soutěži. Přitom tento sektor s obratem kolem 200 miliard za rok a 2,7 milionu pracovníků je třetím nejsilnějším v zemi. Jakkoliv je prý potěšitelné, že podle hodnocení Světové banky je Německo světovou jedničkou ze 190 zemí jakožto dopravní a logistické stanoviště, jde o to je dále posilovat a rozvíjet. U rakouských sousedů se netají, že je zasáhl "Ramsauerův efekt". A k úplnému probuzení vedl propad země o dost míst podle indexu logistické výkonnosti Světové banky. Nejméně stovka expertů pracovala loni od léta na opatřeních k nápravě a k nové filozofii. A ministr dopravy Alois Stöger volil po právu velká slova, když ve Vídni na konci roku představoval Celkový dopravní plán pro nákladní Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
dopravu a logistiku. Řekl mimo jiné: "Poprvé se nám podařilo vytvořit platformu pro všechny zájmové skupiny na úseku nákladní dopravy a logistiky." Celkový plán se zabývá v množství bodů silniční nákladní dopravou, železniční dopravou, vnitrozemskou plavbou a logistikou. Zahraniční tiskové komentáře uvádějí, že Rakousko vytváří bázi pro nový logistický růst. Po léta zástupci rakouských oborů dopravy a logistiky údajně unaveně krčili rameny, když se s nimi mělo mluvit o dopravní politice v jejich vlasti. Žádný vládní zájem, žádná odbornost to bývala hlavní námitka vůči politice spolkové vlády ve Vídni. Změna ministra a jeho tiskové konference dokazují změnu nálady. Představitelé logistického svazu dokonce hovoří o novém způsobu myšlení. S nynějším Celkovým plánem přichází důležitý signál, na který logistici v alpské zemi tak dlouho čekali: že tato branže je definována jako důležitá součást rakouské ekonomiky. Rozhodující je ale přiznání politiků, že tento rámec vytváří nepostradatelný základ pro hospodářský úspěch. S touto agendou má prý nyní Rakousko šanci lépe využívat potenciál logistiky. A ještě jedna důležitá věc: ministr dopravy zřizuje ve svém úřadě funkci "zmocněnce pro logistiku, aby se tu tento obor cítil jako doma". V karetním mariáši máme ne zcela férovou tezi, že "lepší než dlouhé filozofování je letmý pohled do sousedova listu". Co tuto tezi využít hodně brzy férově a nahlédnout do logistických karet sousedů s jejich pomocí? Tak nějak se přesvědčit, že dopravní politika státu není jen rozšíření jedné dálnice. Zeman: Za poslední rok se nepostavil ani kilometr dálnice tyden.cz 04. 03. 2015 Rubrika: Domácí Podle prezidenta Miloše Zemana by měly kraje dostat více peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy svých silnic druhých a třetích tříd. Podle prezidenta Miloše Zemana by měly kraje dostat více peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy svých silnic druhých a třetích tříd. Zeman to řekl při návštěvě Plzeňského na dotaz zastupitelů, jaké by měly být priority státu v dopravě. V SFDI je podle Zemana 90 miliard korun. Ministrovi financí Andreji Babišovi prý říkal, že když nejsou hotové projektové přípravy dálnic a koridorů, měla by se část peněz z fondu dát krajům, které mají projekty a často i vykoupené pozemky na stavby. "Těch 90 miliard korun čeká na účtu a místo toho, aby byly převedeny na kraje, i když se tak částečně teď děje, ale to jsou asi jen čtyři miliardy z 90, tak tam leží a čekají, až jednou konečně bude projektová příprava dálnic a koridorů," řekl Zeman. Podotkl, že v ČR se za poslední rok nepostavil ani kilometr nové dálnice. "A bohužel tady se už vláda nemůže vymlouvat na své předchůdce," řekl. Vládu kritizoval i při hodnocení vývoje rozpočtu. "V roce 2014 byl v lednu přebytek 40 miliard korun, teď je jenom 20 miliard, protože klesl jednak výběr DPH a jednak ještě výrazněji klesl výnos ze spotřebních daní," uvedl Zeman. Babiš tento pokles zdůvodňuje vratkami daní a předzásobením tabákovými výrobky. "Uvidíme, jaké budou výsledky v únoru, březnu či dubnu, kdy už tato argumentace těžko bude platit," řekl Zeman. Úspěšnost Babiše (ANO) v čele ministerstva financí hodlá prezident hodnotit podle tvrdých kritérií - podle struktury výdajů státního rozpočtu, v němž je nutné více investovat, a podle deficitu rozpočtu. Prezident přitom zmínil Plzeňský kraj, který vykazuje přebytek hospodaření. "V tomto smyslu by se od něj měli učit zejména centrální politici, kteří se chlubí tím, že se jim podařilo snížit deficit ze sta miliard na 80 miliard. Za mé vlády to bylo 46 miliard a já jsem se hluboce styděl za to, že je to tak vysoká částka," dodal Zeman. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Plzeňský kraj patří k regionům, které apelují na to, aby stát krajům uvolnil víc peněz na opravy silnic. Letos dá kraj na opravy svých silnic přes miliardu korun. Suma zahrnuje peníze z evropských zdrojů, krajského rozpočtu a ze státních peněz. Hejtman Václav Šlajs například v minulosti navrhoval, aby stát dal krajům víc peněz z vybrané spotřební daně z pohonných hmot a na silniční dani, neboť část těchto daní vzniká také na krajských silnicích. Peníze ze SFDI dostanou letos kraje poprvé, pro Plzeňský kraj to po rozdělení bude kolem 400 milionů korun. Miliardový tendr na mýtné ČT 24 04. 03. 2015 Relace: Události Ministr dopravy Dan Ťok dnes dostal čtrnáctidenní lhůtu. Tu má na to, aby předložil vládě jasné řešení, jak dál s dálničním mýtem. Současnému provozovateli, společnosti Kapsch totiž koncem roku 2016 skončí smlouva. Jenže premiér se teď děsí, že nové výběrové řízení do dvou let nestihne. Ministr Ťok po jednání koalice řekl toto. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/: Zbrusu nový projekt pravděpodobně nepředložíme. My jsme se dohodli a je tady zájem vysoutěžit férovým způsobem nové mýto, které bude technologicky neutrální a které nastaví konkurenční prostředí do celého systému. Nicméně je tady jeden problém, a to je problém stávající smlouva se stávajícím provozovatelem, která úplně nepočítá s tím, že skončí, a úplně nepočítá s tím, že by se dělala nějaká koordinace s novým provozovatelem mýta, ten, který vyjde ze soutěže. A my se budeme muset bavit o tom, jak tento rozpor vyřešit. A ve studiu se mnou sedí Zbyněk Stanjury, bývalý ministr dopravy a dnes předseda poslaneckého klubu ODS. Dobrý večer. Dobrý večer. Dovolte mi citovat vaše slova z dneška. "Tato vláda je u moci 14 měsíců, neudělala nic a teď za 14 dní to chce stihnout." Vy jste, pane exministře, byl ve vládě nebo v tom postu sedm měsíců. Proč jste to výběrové řízení neudělal vy? Já jsem ho připravoval, byl jsem ve vládě, která měla důvěru šest měsíců. Poslední měsíc jsme vládli v demisi, a to je logické, že člověk nemůže v demisi rozhodnout tak velkou věc, která zasahuje tři nebo čtyři volební období. Ale spíše si myslím... Za těch šest měsíců se to nedalo stihnout? Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
No, nedalo se to stihnout, ale byli jsme připraveni tak, že ten tendr se dá spustit do konce roku 2013. Proč ti následující ministři tak nepostupovali, podle mě je to kombinace nerozhodnosti, neznalosti, neschopnosti. Vůbec tomu nerozumím. Bývalý ministr za hnutí ANO si hrál s nějakým projektovým manažerem. Já už jsem loni v dubnu vyzval premiéra, aby to řešil. Loni v červnu jsem ho interpeloval. On mi sdělil v ústních interpelacích, je to ve stenozáznamu, je to na webových stránkách Poslanecké sněmovny, že nejpozději do konce roku 2014 ten tendr bude vypsán. Jsme v březnu a opravdu za 14 měsíců jsme se nepohli ani o milimetr dopředu. To znamená... Tendr byl zrušen. To řekněme... No, ale zrušil to ministr z té samé politické strany, která to navrhovala. Ale byla to slepá cesta a... Říkáte tedy, že pardon, půl roku je málo. Řekněte mi dva roky, které teď máme před sebou, to není dostatek nebo dostatečná doba na to, aby ten tendr byl vypsán? No, pravděpodobně ne. Vypsán ano, ale musí... Nebo pardon, vypsán a uskutečněn. Pojďme to říct takhle. Takhle. Musí být vypsán, musí být uskutečněn, je to samozřejmě zakázka velkého rozsahu. Jsou tam dlouhé lhůty a nikdy nedokážete odhadnout, jak se budou chovat uchazeči, zda budou respektovat rozhodnutí hodnotící komise už v prvním stupni, anebo ne. A pak v druhém stupni mohou podat stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten bohužel funguje velmi pomalu. Dejme tomu, že by tohle to všechno proběhlo řádně. Pak taky potřebujete nějakou dobu na přípravu, ať už to bude nový, nebo staronový provozovatel, tak se nedá podepsat smlouva 30. prosince 2016 s tím, že od 1. ledna 2017 jde, bude uskutečněn nový, nový systém. Bylo by to velmi riskantní. Ten systém se musí odzkoušet, musí tam být nějaké přechodné období. Takže si myslím, že reálně se to dneska už stihnout nedá, a vláda prostě těch 14 měsíců, které promarnila, už těžko dožene. Laicky, v čem by to byl problém, tak prostě se prodlouží ta smlouva stávající s Kapschem o rok, o rok a půl, o dva roky do té doby, než... Nakonec to tak dopadne. To není přece problém, nebo je to problém? Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
Tak představa i moje byla, že pokud to vysoutěžíme, tak získáme lepší podmínky pro stát a taky možná lepší funkce. Přece jenom za deset let ty technologie se někde posunuly. Já jsem celou dobu prosazoval a propagoval technologicky neutrální řešení. Jsem rád, že vláda po 14 měsících dává opozici zapravdu. A stát by měl říct, co vlastně od toho systému chce, a ti uchazeči by měli státu nabídnout, jakými technickými softwarovými prostředky to zabezpečí, protože já si myslím, že to je především softwarová úloha, že tím, že bude stát schopen měnit trasy a ceny za ty trasy, tak je schopen taky tu dopravu usměrňovat. My přece chceme, aby nákladní doprava jezdila především po dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy, a tam ty ceny musí být prostě jinak postavené než na těch silnicích nižších kategorií, kam ty kamiony prostě nepatří. Takže podle mě vláda teďka nejdřív musí rychle vypsat tendr, uvidíme, jak půjde. A já si myslím, že nakonec to skončí tak, že se bude stávající systém a stávající smlouva prodlužovat. Ale to by mělo být až v okamžiku, kdy bude vysoutěženo a kdy bude jasné, kdy se může, kdy se může spustit nový, nebo staronový, protože dneska nevíme, kdo tu soutěž vyhraje. Jak by ten nový systém, vy jste to naznačil, ale já se zeptám laicky, jak by ten nový systém měl vypadat? Měl by být hybridní, to znamená, měla by tam být jaksi aplikovaná ta součást toho satelitního systému, o kterém se mluvilo už před těmi deseti lety? To bych nechal na těch uchazečích. Bezesporu ty mýtné brány jsou ve vlastnictví státu, respektive převedeny do vlastnictví státu a asi pokud fungují, je asi zbytečné je vyhazovat. Ale fakt bych to nechal na těch uchazečích. Někdo může přijít s jiným řešením, levnějším. A pak se uvidí. Ale stát musí zaprvé rozhodnout, které silnice chce zpoplatnit, jestli se rozšíří ta stávající síť, nebo se nerozšíří, protože je klíčový parametr. Pak musí říct a například přepsat maximální cenu procentuální, kterou, kterou bude ochoten tomu dodavateli či provozovateli platit. A pak musí stanovit i pravidla typu, aby to bylo pružnější. Teď přece jenom ty mýtné brány stojí, jsou statické a v dnešním v roce 2015 a jestli budem přemýšlet 2017 až 2026, tak ty technologie už mohou být úplně jiné a taky se mohou v průběhu toho období vyměnit. Si vzpomeňme, jak vypadaly naše mobily a počítače v roce 2007. Úplně něco jiného než dneska. Vy jste zmínil, že ta infrastruktura, to znamená ty brány, jsou nebo budou ve vlastnictví státu. Nemohl by koneckonců stát si provozovat ten systém sám a ušetřit těch 18 až 22 %, které si dnes bere Kapsch? Tak já nevěřím tomu, že stát je efektivnější než privátní společnost. Máme, máme... Tak by ušetřil ty... No, tak taky musíte mít zaměstnance, provozní náklady. Máme Ředitelství silnic a dálnic, které je v dosti vážném stavu po působení bývalých ministrů, to má svojich starostí dost. A představa, že jim dáme ještě nový úkol, s kterým nemají žádné zkušenosti, já si myslím, že není reálná. Pokud by k tomu došlo, tak to k tomu může dojít třeba za nějakých 5, 7, 9 let, ale teď se musí Ředitelství silnic a Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
dálnic soustředit na to, aby vůbec bylo schopno stavět nové dálnice a modernizovat ty stávající. A to jim zatím moc nejde. Ještě jedna věc by mě zajímala, která s tím nesouvisí. Prezident republiky dnes kritizoval tuto vládu za to, že nestaví dálnice, že za tu dobu, co jsou ve funkci, nepostavili ani kilometr, kdybych ho měl jaksi skoro citovat nebo parafrázovat. Je to ale skutečně chyba vlády? Částečně ano a částečně ne. Musíme být objektivní. Pokud máte problém v přípravě staveb, tak na vás jako ten problém se reálně ukáže za tři nebo čtyři, čtyři roky. Já spíš vyčítám, že vláda zatím neakcelerovala tu přípravu. To, co přijali, co se týče výkupu, velká sláva, všichni tleskali tehdejšímu ministru dopravy, výkupy znova stojí, protože my jsme oprávněně kritizovali, řekli jsme, cíl je dobrý, ten jsme podporovali jako opozici, ale zvolená metoda špatná. To znamená, určitě vláda něco postavit mohla, ale že by to byla stoprocentně chyba této vlády, to by nebylo korektní a ani by to neodpovídalo, neodpovídalo to pravdě. Ale jde o to, aby příští vláda, která přijde za čtyři, za šest let, aby měla dostatek projektů, tak aby měla dostatek platných stavebních povolení, ale taky aby tato vláda řekla priority. Jestli si všímáte, když premiér jezdí po těch krajích, tak v každém kraji řekne, co ten kraj chce slyšet, toto je priorita vlády. Když je v jižních Čechách, říká D3, když je na jižní Moravě, říká R52, když je v Praze, říká silniční okruh kolem Prahy. Já si myslím, že největší priorita je R35, druhé spojení moravských a českých krajů, a to bohužel zase 20 měsíců stojí. Každý má svoji prioritu. Ale teď jednu věc, a prosím, zkuste neodpovídat jako opoziční politik. Když se zeptám opět laicky, proč to jinde jde, proč to v Polsku jde, proč v Polsku za relativně krátkou dobu postavili na naše poměry neuvěřitelné množství dálnic, jaksi země, která byla proslulá tím, že neměla tak hustou dálniční síť jako my, a u nás se neustále bavíme o tom, jakým způsobem budeme jaksi plánovat, jakým způsobem budeme vykupovat pozemky a podobně. Tak nejdřív bychom museli mít tvrdá čísla, abychom říkali, jaký byl výchozí stav a jaký je dneska stav a jaké, jaké metody k tomu vedly. Já ta tvrdá čísla nemám, tak nedokážu říct. Polsko, které je čtyřikrát větší nebo má čtyřikrát víc obyvatel, jestli postavilo čtyřikrát víc kilometrů, tak to tak odpovídá. Pokud postavilo míň než čtyřikrát víc kilometrů, tak to méně. Bohužel ta fakta nemám, takže nedokážu přesně říct. Problém, který máme, je, že jsme rozestavěli mnoho silnic a dálnic najednou, jednotlivé úseky a žádná v zásadě není hotová. To je velký problém. A na tom se podepsaly všechny vlády a všechny politické... I ta vaše. I ta naše, samozřejmě. Když říkám všechny, tak říkám všechny. Já jsem se snažil tohle... Tak jde o to, abyste to řekl, aby to zaznělo. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7
Ne, já jsem se tím ani netajil, když jsem byl ministr dopravy. Jsem to kritizoval dozadu, a právě proto jsem říkal, že podle mého názoru jedna nejvyšší priorita byla ta R35, ať máme alternativu ke spojení moravských a českých krajů, nejenom D1, ale druhou. A druhá největší priorita, si myslím, je silniční okruh kolem Prahy, že to je často vnímáno jako záležitost Prahy, ale není to pravda. Je to záležitost celé republiky. Všichni, kteří dneska míří třeba z Moravy zase do českých krajů, tak musí dojet do Prahy, nemohou tu Prahu objet, a to samozřejmě tíží jak Pražany, tak všechno tu tranzitní dopravu. Ale nemůže mít vláda 15 priorit. A tato vláda to tak říká nebo aspoň premiér. Když máte 15 priorit, tak pokračujete v tom trendu, že někde postavíte pět kilometrů, tam čtyři, tam tři, žádný kraj není úplně nespokojený, ale taky žádná cesta není úplně hotová. Říká Zbyněk Stanjura, díky za vaše slova. Na shledanou. Děkuji, na shledanou. Ťok dostal dva týdny, aby vyřešil mýto Lidové noviny 05. 03. 2015 Rubrika: Domov Autor: TOMÁŠ TOMÁNEK Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) má dva týdny na to, aby představil řešení budoucnosti mýtného systému v Česku. Příprava nového tendru nabrala zpoždění za jeho předchůdce Antonína Prachaře (nominován ANO) a ministerští experti zatím nenalezli způsob, jakým zajistit výběr poplatků od nákladních přepravců za použití dálnic i poté, kdy vyprší současná smlouva s firmou Kapsch. Otázkou se včera zabývaly špičky koalice. "K mýtu proběhla na koaliční radě asi hodinová diskuse a ministr dopravy slíbil, že do 14 dnů předloží do vlády návrh na další postup. Celá věc velmi spěchá a ministerstvo má značné zpoždění," řekl LN premiér Bohuslav Sobotka. Právě ministerský předseda byl tím, kdo Ťokovi už před jmenováním do vlády nakázal vyřešit problém s mýtným systémem co nejdříve. "V roce 2012 se mělo začít tvrdě pracovat, a ne že se koncepce zpracovává až teď, v roce 2015," připouští bývalý manažer Skansky, který je v čele resortu od konce loňského roku. Jeho odborná skupina předložila několik variant řešení, ani jedna se nedá stihnout. Nejrychlejší by bylo využít mikrovlnný systém. Experti se obávají kritiky, že je tato technologie je šitá na míru rakouské firmě Kapsch. Optimální je podle oborníků vypsat "technologicky neutrální" soutěž, kde by firmy mohly, avšak nemusely využít již vybudované mýtné brány. Problém je v tom, že by vítěz mohl začít poplatky vybírat s dvouletým zpožděním Nouzovým řešením může být, že si řidiči nákladních aut budou kupovat papírové kupony podobné dálničním známkám pro osobní vozy. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8