1 Směnárna je fyzická nebo právnická osoba provozující směnárenskou činnost jako podnikání. K provozování

Podobné dokumenty

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00)

DEVIZOVÝ TRH, ROVNĚŽ NAZÝVANÝ FOREX, FX TRH NEBO MĚNOVÝ TRH, JE CELOSVĚTOVÝ FINANČNÍ TRH, NA NĚMŽ SE PROVÁDĚJÍ OBCHODY VE VŠECH SVĚTOVÝCH MĚNÁCH.

Bankovní institut vysoká škola, a.s. DEVIZOVÉ OBCHODY. Doc. Ing. Jana Marková, CSc.

SR (CZK/EUR) 26,512 27,122 3 měs. IR CZK p.a. 6,24 7,44 3 měs. IR EUR p.a. 3,86 4,62 a) přímá kotace Nákupní forwardový kurs vypočítáme takto: SR 100


Investiční služby investiční nástroje

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY

Bankovní institut vysoká škola, a.s. DEVIZOVÉ OBCHODY. Doc. Ing. Jana Marková, CSc. Úvod

INFORMACE O INVESTIČNÍCH SLUŽBÁCH A NÁSTROJÍCH

Deriváty termínové operace

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp.

Finanční trhy Úvod do finančních derivátů

Rychlý průvodce finančním trhem

Motivy mezinárodního pohybu peněz

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp.

Devizové trhy a operace. Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Současná teorie finančních služeb cvičení č Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

Mezinárodní finanční trhy

Finanční trhy Primární trh Sekundární trh Organizovaný trh Burzovní trh

E S E J MĚNOVÉ FUTURES A MĚNOVÉ OPCE

Zajištění měnových rizik

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Devizový kurz - cena deviz (bezhotovostní cizí peníze ve formě zůstatků na účtech, směnek, šeků apod.).

ZAJIŠTĚNÍ KURZOVÉHO RIZIKA

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

Částka 13 Ročník Vydáno dne 23. srpna O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů


specialista na devizové operace


Informace. o finančních nástrojích a rizicích spojených s investováním

Mezinárodní bankovnictví

Věstník ČNB částka 19/2002 ze dne 9. prosince ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 2. prosince 2002

FOREX - INVESTICE - TRADING INOVATIVNÍ ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ NA TRZÍCH

Investiční nástroje a rizika s nimi související

DERIVÁTOVÝ TRH. Druhy derivátů

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

nákup 3,20( 5,18) 1,62

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Instituce finančního trhu

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013

ST :00, E 127 PO :00, E 127 ČT :00, E 127 ST :00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ

Instituce finančního trhu

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY Mezinárodní obchodní operace 1

Sám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje.

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Příklad měnového forwardu. N_ MF_A zs 2013

3 Devizové obchody z hlediska účelu jejich provádění

INFORMACE O RIZICÍCH

Zásady investiční politiky hl. m. Prahy při zhodnocování volných finančních prostředků

Mezinárodní finanční trhy

CZ.1.07/1.5.00/

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Struktura přednášky: 1. Modely alokace 2. Struktura FT 3. Finanční zprostředkovatelé 4. Trendy na světových finančních trzích

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

Ukázkové poučení o riziku

Pracovní list 1 Peněžní trh:

6. Banka a finanční trh, vlastní operace banky s cennými papíry, operace pro klienta, investiční činnosti bank

PŘÍRUČKA K ÚČTOVÁNÍ SLUŽEB SPOLEČNOSTI AKCENTA CZ

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Z P R Á V A O H O S P O D A Ř E N Í

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID

Vysvětlivky k měsíčním reportům fondů RCM

Ceník služeb Roklen360 účinný od

Věstník ČNB částka 9/2011 ze dne 4. srpna ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. července 2011

PRAVIDLA KOMERČNÍ BANKY, A.S. PRO OBCHODOVÁNÍ S NÁSTROJI

Informace o investičních nástrojích a souvisejících rizicích

NABÍDKA ÚČTŮ A SAZEBNÍK ÚROKŮ pro fyzické osoby

Ceník služeb Roklen360 účinný od

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. zeman@fbm

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Bankovní účetnictví - účtová třída 3 1

Účetnictví finančních institucí. Cenné papíry a deriváty

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

MODELOVÉ SCÉNÁŘE NÁKLADŮ

Finanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Polemika o významu dividendové politiky

Částka 8 Ročník Vydáno dne 17. června O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Ceník služeb Roklen360 účinný od

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu BANKOVNICTVÍ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE)

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK - PRÁVNICKÁ OSOBA

Měnový swap (FX swap) spotový prodej cizí měny a její forwardový nákup

Bezhotovostní platební styk. Petr Mrkývka

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Transkript:

1 DEVIZOVÝ TRH úvod Mezi jednotlivými zeměmi dochází neustále k pohybům peněžních fondů, které souvisí s pohybem zboží, služeb a investic a to jak finančních tak reálných. Ekonomické subjekty, které vstupují do zahraničně obchodních vztahů, potřebují převést vzniklé zahraniční pohledávky do domácí měny a k úhradě svých zahraničních závazků zase naopak potřebují nakoupit měnu cizí. Stejně tak domácí investoři, kteří chtějí investovat v zahraničí musí svoji domácí měnu převést na měnu hostitelské země a naopak zahraniční investoři musí převést svoji měnu do měny země, ve které chtějí investovat. Místo, kde mohou tyto své potřeby uspokojit je devizový trh. V této kapitole se budeme zabývat charakteristikou devizového trhu a jeho strukturou a to v závislosti na zvolených faktorech, které jsou rozhodující pro segmentaci tohoto trhu.jak z hlediska formy organizace a objemu obchodovaných částek tak i z hlediska techniky prováděných obchodů. Uvedeme i stručnou charakteristiku trhu valutového. Dále se budeme zabývat i subjekty, které na devizových trzích vystupují a motivům jejich vstupu na tyto trhy. Kapitola obsahuje i pasáž zabývající se kotací devizového kursu na mezibankovních trzích. V závěru kapitoly je uvedena charakteristika devizové pozice. Kapitola je členěna do následujících oddílů: A) Charakteristika a struktura devizového trhu B) Subjekty devizového trhu C) Kótování devizového kursu D) Devizová pozice 1

A) Charakteristika a struktura devizového trhu Devizový trh je součástí trhu s cizími měnami. Cizí měna může mít formu valuty (hotovostní prostředky cizí měny) nebo devizy. Devizy jsou bezhotovostní prostředky v cizí měně, které mají podobu zápisů na bankovních účtech nebo elektronických zápisů na obrazovkách terminálů. Odtud rozlišujeme trh valutový a devizový. I když hlavní pozornost bude v následujícím textu věnována trhu devizovému, považujeme za vhodné, z hlediska ucelenosti výkladu o struktuře trhu s cizími měnami, uvést i stručnou charakteristiku trhu valutového. Valutový trh Valutový trh (cash market) je trh, na kterém dochází k obchodování s hotovostními prostředky cizí měny, tedy se zahraničními bankovkami a mincemi. Na tento trh přicházejí především jednotlivci, kteří zde cizí měnu prodávají, případně ji nakupují, aby tak uspokojili své potřeby související s cestovním ruchem, studijními a pracovními pobyty, ale také s převody cizí měny, kterou získali v souvislosti s vypořádáním dědictví, placením alimentů apod. do měny domácí. Protistranou jednotlivců jsou zpravidla směnárny 1. Jednotlivci na straně jedné a směnárny na straně druhé, tvoří maloobchodní síť s valutami. Velkoobchodní síť pak tvoří jednotlivé komerční banky, které s valutami obchodují mezi sebou. Operace s valutami jsou realizovány pomocí valutových kursů, které jednotlivé směnárny kotují, zvlášť pro nákup a zvlášť pro prodej. Vzhledem k tomu že tyto operace jsou zatíženy 1 Směnárna je fyzická nebo právnická osoba provozující směnárenskou činnost jako podnikání. K provozování směnárenské činnosti je požadována registrace ČNB. Směnárenskou činností se rozumí poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí nebo české měně za bankovky, mince nebo šeky v jiné měně. Devizovou licenci k bezhotovostním obchodům s cizí měnou lze udělit pouze právnické osobě. Osoba, které byla udělena devizová licence, je devizovým místem. Devizovým místem je také banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou v rozsahu bankovní licence nebo jiného povolení oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou a osoba oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace, tedy směnárna. 2

většími transakčními náklady, je kursové rozpětí (spread) mezi nákupním a prodejním kursem u valut větší než u deviz 2. V maloobchodním okruhu, tedy u směnáren se tento spread pohybuje zpravidla mezi 4-5% od kursu střed. U méně obchodovaných měn však může být i podstatně vyšší a to 10 i více procent. V některých případech může být spread dokonce odlišný pro bankovky a mince (u mincí širší). Méně významné měny exotické se ani neobchodují. Vyšší transakční náklady jsou důsledkem relativně menšího objemu těchto obchodů a větších nákladů na manipulaci s hotovostními prostředky. Hotovostní prostředky se neúročí a tak je nutné počítat s náklady ušlé příležitosti (opportunity costs). Při operacích s hotovostními prostředky je i větší riziko přijetí padělku ale i riziko ztráty při přepadení banky. Nutné je také počítat i s většími náklady při přepravě hotovostních prostředků. Ta je jednak nákladná sama o sobě a je tu navíc i riziko možné loupeže. I když, z hlediska objemu obchodů, nemá valutový trh velký význam a jeho podíl na celkovém objemu obchodů s cizími měnami neustále klesá, lze předpokládat, že i nadále bude mít své nezastupitelné místo na trhu cizích měn, především v oblasti turistického ruchu, kdy malé nákupy v řadě turistických destinací nelze ani realizovat jiným způsobem než v hotovostní formě. Devizový trh Devizový trh (Foreign Exchang) je trh na kterém se soustřeďuje nabídka a poptávka po devizách a utváří se tu devizový kurs. Devizový trh není trhem úvěrovým tzn. že na něm nevznikají mezi jednotlivými subjekty úvěrové vztahy. Na devizovém trhu dochází pouze ke konverzi jedné měny do druhé. Tímto trhem, kde se utváří devizový kurs není jedno izolované místo, ale v současné době se již jedná o plně integrovaný, velice efektivní celosvětový trh, kde se střetává celosvětová poptávka a nabídka deviz. Devizový trh, je největší, nejlikvidnější a 2 Výměna peněz může, ale také nemusí, být zatížena poplatky. Některé směnárny nabízejí výměnu valut bez poplatku pouze při vyšším objemu směňovaných částek, jiné provádějí výměnu jakékoliv částky bez poplatku. Směna valut bez poplatku ve směnárnách však ale může být vykompenzována nevýhodným kursem dané měny. Je proto důležité, před samotnou výměnou překontrolovat kursovní lístek dané směnárny a zjistit si aktuální nákupní či prodejní kurs a porovnat ho s kursy kotovanými jinými směnárnami. Pozornost je nutné věnovat i rozdílným kursům při směně různých částek. Při větších objemech bývá často kurs výhodnější než při výměně pouze menšího objemu peněz. 3

nejdynamičtěji se rozvíjející finanční trh. Tvoří ho všechna místa, kde se s devizami v jakékoliv formě obchoduje. Denní obrat na tomto trhu se pohybuje kolem 4 bil. dolarů a několikanásobně převyšuje obrat světového obchodu. Údaje o vývoji denního obratu na devizovém trhu v letech 1998 až 2010 jsou uvedeny v tabulce 1. Odhaduje se, že pouhých 15 % objemů obchodů na devizovém trhu souvisí s pohybem zboží a služeb. To by znamenalo, že většina realizovaných obchodů na tomto trhu má spekulativní charakter čili je motivována snahou po dosažení zisku z pohybu devizových kursů a úrokových měr. Tabulka 1. Průměrný denní obrat na devizovém trhu v mld USD Průměrný denní obrat v dubnu 1998 2001 2004 2007 2010 příslušného roku v mld USD Obrat devizových trhů celkem 1527 1239 1934 3324 3981 Pramen: Bank for International Settlements. Údaje o vývoji denních obratů na devizovém trhu jsou výsledkem analýzy devizového trhu prováděné každý třetí rok Bankou pro mezinárodní platby se sídlem v Basileji. K velkému nárůstu obchodů na tomto trhu došlo od počátku sedmdesátých let minulého století v souvislosti s opuštěním systému pevných a přechodem na systém pohyblivých měnových kursů u řady zemí. Volatilita měnových kursů vytvořila na jedné straně prostor pro spekulativní pohyby kapitálu mezi jednotlivými zeměmi a na druhé straně vyvolala potřebu zajištění proti kursovému riziku. Nemalý podíl na rozšiřování obratu na devizovém trhu měl i rostoucí počet zemí, které postupně odstraňovaly devizová omezení a zaváděly devizovou směnitelnost svých měn. 3 Přitom řada z těchto zemí odstranila devizová omezení nejen pro operace běžného ale i pro některé operace kapitálového účtu. Toto opatření rozšířilo okruh měn se kterými je možné obchodovat na devizovém trhu. 3 Podle článku VIII. Statutu Mezinárodního měnového fondu je za směnitelnou považována.. taková národní měna, jejíž používání v běžných mezinárodních platebních operacích a transakcích nepodléhá intenzivním zábranám, zejména devizovým omezením. Z údajů Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že v současné době (k 31.12.2010) se k příslušnému článku VIII. Statutu, upravujícímu devizovou směnitelnost, přihlásilo 165 ze 187 členských zemí. Marková, J.: Mezinárodní měnová spolupráce, Praha 2006, Oeconomica, ISBN 80-245- 1053-7, str. 54 4

V prvních desetiletích byl devizový trh využíván téměř výhradně bankami a velkými finančními institucemi jednotlivých zemí, a to z důvodu realizace velkých objemů obchodů. Teprve s nástupem vyspělých informačních a komunikačních technologií v průběhu 90. let min. století se tento trh stal přístupný pro další zájemce. Využití těchto moderních technologií umožňuje nejen okamžitý přenos informací, ale i rychlou a jednoduchou realizaci obchodů s minimálními náklady. V současné době devizový trh umožňuje nakupovat a prodávat zahraniční měny v bezhotovostní formě jak bankám, velkým nebankovním finančním institucím (pojišťovny, fondy) a firmám (výrobním i nevýrobním), tak i drobným investorům (makléři na devizovém trhu dnes dovolují otevřít obchodní učet již od 500USD) a zahrnuje všechna místa, kde se s příslušnými měnami obchoduje. Devizový trh není klasický trh v pravém slova smyslu. Nemá jedno centrum na kterém by se setkávali kupující a prodávající. Obchodování na tomto trhu je uskutečňováno pomocí telefonních a počítačových ústředen tvůrců tohoto trhu a brokerských firem nacházejících se na mnohých místech po celém světě. Jedná se tedy o OTC (over-the-counter) mimoburzovní trh. Díky rozvinutým informačním technologiím a globalizaci se na devizovém trhu obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně, pět dnů v týdnu (o víkendech se neobchoduje). Na obrázku 1 je znázorněn průběh jednoho obchodního dne. Obrázek 1. Obchodní hodiny na devizovém trhu (středoevropský čas) Internet: http://www.fxstreet.cz/ast-5-obchodni-hodiny-forexu-.html Z našeho pohledu obchodování začíná ještě v nočních hodinách kdy na trh vstupuje Sydney a Tokio. K výraznému nárůstu a oživení dochází v osm hodin poté co se do obchodování zapojí evropská finanční centra Frankfurt, Curych a především Londýn, který je stále považován za nejvýznamnější světové finanční centrum, na kterém je realizován největší objem devizových obchodů. Další nárůst je zaznamenám po otevření trhu v USA. V pozdních odpoledních hodinách začíná aktivita devizového trhu slábnout. Tento rytmus se pravidelně každý den opakuje s výjimkou víkendů a státních svátků, kdy je aktivita trhu nižší. Na hlavní obchodní centra, kterými jsou Tokio - Frankfurt - Curych - Londýn - 5

New York - San Francisco, jsou navíc dále napojena netradiční finanční centra (offshore centers), mezi která patří především: Hong Kong, Singapur, Bahrajn, Bejrút aj. Jde o místa s výhodnou geografickou polohou a daňovými výhodami. Obrázek 2. Reported foreign exchange market turnover structure by geographical distribution (Triennial Central Bank Survey, Foreign exchange and derivatives market activity in 2007, September 2007, BIS) Netherlands 0,8% Canada 1,3% Germany 2,9% Australia 3,0% Honk Kong 3,0% France 4,6% Others 13,0% United Kingdom 37,3% Singapore 4,6% Switzerland 4,8% Japan 5,0% United States 19,5% Na tradičních devizových trzích v Londýně, New Yorku a Tokiu probíhá téměř 60 % všech devizových obchodů (obr. 2). Aby banky udržely nepřetržitý kontakt s tímto trhem zavádějí vícesměnné provozy ve svých dealingových odděleních. Struktura devizového trhu Devizový trh můžeme členit, podle zvolených kritérií, na jednotlivé segmenty. Výsledná klasifikace pak závisí na tom, jaké kriterium upřednostníme a jaké bude potlačeno. V některých případech však narážíme na problém, kde přesně stanovit dělící čáru mezi jednotlivými segmenty. Pokud jako kriterium zvolíme objem obchodovaných částek můžeme devizový trh rozdělit na: 6

velkoobchodní maloobchodní Velkoobchodní devizový trh je trh, kde jsou uzavírány obchody ve velkých částkách, které se například u dolarů pohybují řádově ve statisících až milionech. Subjekty velkoobchodního trhu jsou obchodní banky, centrální banky, velké firmy a brokeři. Důležité postavení na velkoobchodním devizovém trhu mají velké obchodní banky, které tvoří trh mezibankovní. Tyto banky zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu - market-maker. Tvůrce trhu se vyznačuje tím, že je ochoten devizy v každém okamžiku prodávat nebo nakupovat za jím kótované kursy. Obchody tu probíhají na základě telefonního, telefaxového a počítačového spojení mezi jednotlivými dealery obchodních bank. Uzavírání devizových obchodů probíhá nejen telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, ale stále více se dnes prosazuje automatizovaný obchodní systém. Ten je založen na využití terminálové počítačové sítě. O vlastní vypořádání uzavřeného obchodu se dealeři už nestarají. To se uskuteční následně mezi bankami většinou pomocí elektronického systému. Nejdůležitějším elektronickým systémem, pomocí kterého probíhají mezinárodní finanční transakce je SWIFT 4. Na maloobchodním devizovém trhu, označovaném též jako klientský, jsou uzavírány obchody v relativně malých částkách, rozmanitých nominále. Transakce se odehrávají mezi bankou a jejími klienty, kterými mohou být malé banky, pojišťovny, investiční fondy, nejrůznější výrobní i nevýrobní firmy, fyzické osoby, apod. Ti jsou označováni jako příjemci trhu market takers. Tím, že velké banky vstupují do obchodních vztahů s těmito klienty, zajišťují fungování devizového trhu, neboť umožňují realizaci příkazů k nákupu či prodeji cizí měny jednotlivými účastníky. Bez nich by bylo často velice obtížné uskutečnit řadu obchodů, pokud by se ke každé operaci musela najít strana, která potřebuje realizovat 4 Systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) je mezinárodní počítačově řízená komunikační síť určená pro výměnu zpráv mezi bankami na celém světě. Společnost byla založena v roce 1973 jako družstvo, konstituované podle belgických zákonů a registrované v Bruselu. Tento systém provádí elektronický bezdokladový přenos dat mezi bankami. Do sítě SWIFTu se banky dostávají pomocí národního telekomunikačního zařízení. Systém v současné době zahrnuje kolem 6000 bank rozmístěných po celém světě. Jde o celosvětový systém, s jehož pomocí lze provádět devizové obchody na všech devizových trzích. Využívání služeb tohoto systému je poměrně nákladné, proto se vyplatí pouze těm bankám, které se na tuto oblast specializují. 7

opačnou operaci. Např. firma, která chce prodat dolary za eura, by musela hledat firmu, která chce směnit eura za dolary. Podle formy organizace můžeme devizový trh rozčlenit na: neorganizovaný - mimoburzovní organizovaný - devizová burza Devizový trh má v současné době převážně charakter neorganizovaného mimoburzovního trhu OTC (over-the-counter) s volným přístupem. Na tomto trhu se střetávají exportéři a importéři, bankovní obchodníci s devizami (devizoví dealeři), zprostředkovatelé obchodování s devizami (devizoví brokeři- makléři) a devizoví obchodníci centrálních bank. Na tomto trhu jsou obchody uzavírány na základě individuálních smluv, jejichž podmínky jsou výsledkem vzájemné dohody. Říkáme, že jsou tzv. šité na míru. Jejich výhodou je, že výše kontraktu a doba splatnosti jsou přizpůsobeny požadavkům klienta. Na druhé straně však tato výhoda pro klienty, snižuje likviditu trhu. Pokud by jeden z účastníků obchodování nebyl schopen dostát svému závazku, jen obtížně by se hledala třetí strana, která by tento závazek převzala. Neexistuje tu žádná garance plnění a pokud jedna strana nebude schopna dostát svému závazku, k vypořádání uzavřeného obchodu vůbec nemusí dojít. Vedle mimoburzovního trhu, existuje i devizový trh organizovaný, tj. devizová burza. Obchodování na burze je upraveno burzovními zákony a dalšími předpisy, které musí být striktně dodržovány. Přestože každá burza má svá určitá specifika, existují určité obecné principy burzovního obchodování. Předem musí být stanoveno kde a kdy se obchoduje. Burza má své sídlo. Burzovní budova má své opodstatnění i v případě elektronické burzy, kdy jsou obchody domlouvány prostřednictvím počítačové sítě. Jsou zde zpracovávány jednotlivé objednávky, sídlí zde orgány burzy a zpracovávají se a následně distribuují nejrůznější informace o dění na burze. Pro obchodování na burze je vymezeny dny a hodiny, ve kterých je možné obchody uzavírat. Burzy jsou organizovány na členském principu, to znamená, že obchody tu mohou uzavírat pouze burzou schválení obchodníci (členové burzy). Ostatní zájemci o obchodování musí využít služeb členů burzy. Rovněž musí být stanoveno s čím se může na burze obchodovat, jaké obchody mohou být uzavírány a jakým způsobem se stanoví cena. Na devizové burze se realizují pouze některé specifické devizové obchody, jako jsou 8

obchody typu futures a opce. Ostatní termínové obchody (forward a swap) a spotové obchody se na burze vůbec neobchodují. Pro burzovní obchody je charakteristická standardizace. Na burze se obchodují pouze vybrané měny, je stanoveno minimální obchodované množství pro jednotlivé měny tzv. lot a kontrakty jsou uzavírány na celé násobky těchto lotů. Je standardizována i doba vypořádání obchodů. Standardizace na jedné straně stěžuje využití burzovních obchodů pro některé operace (např. pro zajištění otevřených devizových pozic), na straně druhé ale zvyšuje likviditu trhu. Výhodou burzovních obchodů je i garance plnění uzavřených kontraktů. Vzhledem ke standardizaci burzovních obchodů, časovému omezení obchodování a ke skutečnosti, že tato forma obchodování není levnou záležitostí je význam burzy jako místa, kde se střetává devizová nabídka a poptávka a utváří se devizový kurs, nepodstatná. Největší objem devizových obchodů je realizován na mimoburzovních trzích. Nicméně obchodování na burze má svůj význam, neboť ovlivňuje dění na mimoburzovním trhu. Podle techniky prováděných obchodů můžeme devizový trh členit na spotový termínový Na spotovém devizovém trhu dochází k vypořádání uzavřených obchodů zpravidla do dvou pracovních dnů od jejich uzavření a to při dohodnutých spotových kursech. Obchody na termínovém devizovém trhu jsou vypořádány v termínu dohodnutém při jejich uzavírání. Pro tyto obchody je charakteristické, že všechny podmínky obchodu, včetně ceny, jsou sjednány při jejich uzavření. Mezi nejvýznamnější obchody realizované na termínových trzích patří forward, futures, opce a swap. Podrobněji se těmito obchody budeme zabývat ve druhé kapitole. B) Subjekty devizového trhu a motivy jejich vstupu na tyto trhy Ekonomické subjekty, které vstupují na devizový trh sledují určité cíle. Mezi tyto cíle patří zajištění plynulého platebního styku souvisejícího s pohybem zboží, služeb a kapitálu. Některé ekonomické subjekty vstupují na devizový trh ve snaze využít rozdílných kotací nákupního a prodejního kursu na různých místech devizového trhu k dosažení zisku. To znamená, že nakupují určitou měnu na trhu, kde je její cena nižší a prodávají ji tam, kde je nákupní kurs vyšší. Tyto obchody, označované jako arbitráže, patří mezi bezrizikové, neboť 9

je předem znám jejich výsledek. Vedle toho vstupují na devizový trh i subjekty, které vyhledávají kursové riziko a uzavírají obchody jejichž cílem je dosažení zisku na základě budoucího vývoje devizového kursu. U těchto obchodů, označovaných jako spekulace, není znám předem výsledek. Pokud se kurs vyvíjí očekávaným způsobem, pak spekulant vydělá. V opačném případě utrpí ztrátu. Spekulativní pozice na devizovém trhu vyhledávají především tzv. hedgové fondy 5. Dalším důvodem vstupu ekonomických subjektů na devizové trhy je hedging čili snaha zajistit se proti kursovému riziku, to znamená proti riziku nepříznivého vývoje devizového kursu. Tomuto riziku jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, které mají pohledávky nebo závazky v cizí měně splatné v budoucnu. Toto kursové riziko je důsledkem neustálé změny nabídky a poptávky po devizách na devizovém trhu, která vede ke změnám devizového kursu. Ekonomické subjekty vystavené tomuto riziku, přicházejí na devizový trh aby zde uzavřely obchod, pomocí kterého fixují devizový kurs k dohodnutému termínu realizace pohledávky (závazku). Cílem je eliminovat nebo alespoň snížit možnou ztrátu z nepříznivého vývoje kursu v období mezi vznikem pohledávek (závazků) a jejich splatností. Existence takovéto možnosti zajištění proti kursovému riziku, je v době nejistoty ohledně pohybu devizových kursů, jako důsledku opuštění systému pevných měnových kursů, důležitým předpokladem fungování mezinárodního obchodu a pohybu zahraničního kapitálu. Mezi hlavní subjekty devizového trhu patří: obchodní banky centrální banka 5 Hedgové fondy jsou investiční společnosti, které různými technikami buďto spekulují na budoucí vývoj devizových kursů, zajišťují kapitál investorů proti znehodnocení měn nebo provádějí devizovou arbitráž, která přináší prakticky bezrizikové výnosy. Celosvětově existuje asi 7000 hedgových fondů, které mají ve správě kolem 600 miliard dolarů. Tyto fondy nepodléhají regulativním opatřením běžným pro jiné subjekty operující na devizových trzích a to proto, že se předpokládá, že investoři, kteří prostřednictvím nich investují, jsou sofistikovaní a disponují odpovídajícím majetkem. Hedgové fondy používají různé techniky, které jsou jiným subjektům buďto odepřeny nebo limitovány, jako krátké (prázdné) prodeje, obchody na úvěr či derivátové obchody (s opcemi, futures a swapy). Hedgové fondy mají díky možnosti uplatnit tyto techniky v průměru vyšší výnosy než jsou výnosy jiných např. podílových fondů a současně díky možnosti zajistit se těmito technikami vykazují v průměru nižší kolísavost (volatilitu) výnosu a tedy i nižší riziko. Nevýhodou hedgových fondů je minimální investice ve výši 1 mil dolarů. Jelikož jde o společnosti založené na principu partnerství, mají sami manažeři v těchto fondech zpravidla významný podíl. Řízení hedgových fondů je velice lukrativní. V současné době pobírají ročně asi dvě procenta z obhospodařovaného majetku a také přibližně pětinu z výnosů. Navíc se nepodílejí na ztrátách fondu. Hedgové fondy jsou často zřizovány v daňových rájích ("off-shore hedge funds"), kde nepodléhají některým omezením jako je maximální počet podílníků a kde zároveň mohou využívat výhod daňově výhodnějšího prostředí. 10

nebankovní finanční instituce (pojišťovny, fondy) firmy Obchodní banky vstupují na devizový trh z důvodu: optimalizace struktury svých devizových aktiv a pasiv z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity uspokojení požadavků svých klientů od kterých cizí měnu nakupují nebo jim ji prodávají a tím přispívají jednak k zabezpečení plynulosti platebního styku se zahraničím a jednak jim umožňují zajistit jejich zahraniční aktiva a pasiva proti pohybu devizového kursu. V obou případech tj. jak při změně struktury aktiv a pasiv tak i při provádění operací pro své klienty je prioritním cílem banky realizace zisku. V obchodních bankách existují specializovaná pracoviště tzv. dealingová oddělení, která jsou vybavena telefony a zejména terminály, jejichž obrazovky neustále ukazují aktuální informace o dění na devizových trzích a kotace kursů. Pracovníci těchto oddělení tzv. dealeři působí jak na mezibankovním, tak i na klientském trhu a vzájemně je propojují. Nepřetržitě nakupují na svůj vlastní účet, lépe řečeno na účet své banky a současně prodávají devizy. Tím se mění vztah mezi nabídkou deviz a poptávkou po devizách a utváří se devizový kurs. Dealeři uzavírají obchody buď přímo mezi sebou (po telefonu, přes automatizované systémy), anebo obchodují nepřímo (s využitím služeb brokerů). Zdrojem jejich zisku je rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem. Na devizový trh vstupují i centrální banky. Centrální banka je instituce, která je zodpovědná nejen za vnitřní stabilitu měny, ale i za udržení stabilní hodnoty domácí měny vůči měnám zahraničním. Proto vstupuje na devizový trh, aby svými intervencemi udržela kurs na úrovni, která je v souladu se záměry kursové politiky. I když prioritním cílem centrální banky není realizace zisku z devizových operací, měly by být tyto obchody prováděny tak, aby případné kursové ztráty byly minimální. Jednou z funkcí centrální banky je i správa devizových rezerv. To znamená, že centrální banka musí dbát o to aby měla dostatek zahraničních aktiv k zajištění zahraniční likvidity země ale současně musí dbát i o to, aby se jí spravované devizové rezervy neznehodnocovaly. Za tím účelem vstupují dealeři centrální banky na devizový trh aby konverzí měn snižovali možná rizika poklesu hodnoty devizových rezerv z důvodů pohybů měnových kursů. Dealeři centrální banky nevystupují v roli market maker a nekotují tedy kursy na bázi BID/ASK. Obchody provádějí při kursech 11

kotovaných dealery obchodních bank, které se utváří na základě nabídky a poptávky na mezibankovním trhu. Důvodem vstupu firem a finančních institucí nebankovního charakteru na devizový trh je: nákup a prodej cizí měny pro potřeby zajištění plateb souvisejících s mezinárodním obchodem a zahraničními investicemi, zajištění zahraničních pohledávek a závazků proti kursovému a úrokovému riziku. Tyto subjekty pro své operace většinou využívají služeb obchodních bank. Brokeři Důležitými účastníky devizového trhu jsou brokeři (makléři), kteří zprostředkovávají obchody mezi účastníky trhu. Pomáhají tomu, kdo chce prodat, najít někoho, kdo koupí a naopak. Sami tak nezaujímají žádnou otevřenou pozici, tzn. sami nenesou kursové riziko. K tomu, aby mohli provádět tyto služby pro zákazníky musí mít státní licenci. Zdrojem jejich zisku je poplatek stanovený procentem z realizovaného obchodu v závislosti na druhu obchodované měny. Služeb brokerů využívají především dealeři. Brokeři jsou v kontaktu s větším počtem dealerů a mohou tak snadno, rychle a s nižšími náklady získat informace o kotovaných kursech jednotlivými dealery. Broker zobrazuje pouze nejvyšší nákupní (BID) kursy a nejnižší prodejní (ASK) kursy, které dostává od jednotlivých dealerů. Pokud chce některý dealer za brokerem uvedený kurs cizí měnu koupit, napíše nebo řekne (po telefonní lince) jednoduše anglický výraz mine. Pokud chce cizí měnu prodat, použije anglický termín yours. Broker na to musí rychle zareagovat stejným příkazem ve vztahu k dealerovi, jehož kurs uvedl, aby mu nevznikla žádná otevřená devizová pozice. Broker dostává příkazy typu nakup co nejlevněji nebo prodej co nejdráž milion dolarů. Na základě těchto informací pak broker hledá dealera, který je ochoten zrealizovat obchod, podle požadavků jeho klienta. Pokud se mu to podaří, pak pouze oba dealery propojí, a ti už si obchod sjednávají mezi sebou. Dealeři využívají služeb brokerů často proto, že tak mohou až do skončení transakce zůstat v anonymitě. Pokud by dealeři mezi sebou obchodovali přímo, vzniká nebezpečí, že ostatní dealeři mohou odhadnout záměry jednoho z nich a využít toho při kotaci kursů. Příklad: 12

Banka některé z významných tuzemských korporací, která právě inkasovala ze zahraničních operací značnou částku (např. 100 miliónů dolarů), vstoupí na devizový trh s úmyslem směnit tyto dolary za koruny. Pokud bude identita banky známá, bude známý i její úmysl, stejně jako rozsah tohoto záměru. Trh na to bude logicky reagovat tak, že sníží nákupní (bid) kurs dolaru. Další subjekty na devizovém trhu budou totiž vědět, že banka bude chtít prodat značné množství dolarů. A budou se proto snažit této situace využít tak, že příslušné dolary nakoupí levněji. Broker proto nezobrazuje protistrany, zobrazuje pouze kursy, které dostává od dealerů, na něž je napojen. Ze stejného důvodu využívají služeb brokerů i centrální banky. Obchodování přes zprostředkovatele jim umožňuje utajit jejich záměry na devizovém trhu. Služeb brokerů využívají často i méně zkušení dealeři, kteří se obávají, že by vzhledem ke své horší orientaci na trhu, mohli při přímém obchodování s jinými dealery, přistoupit na nevýhodnou kotaci. V dnešní době jsou skuteční brokeři vytlačováni brokery elektronickými, kteří jsou levnější a najít prodávajícímu kupujícího dokáží stejně kvalitně. Jde ve své podstatě o počítačový informační systém, jenž zpracovává jednotlivé příkazy zcela automaticky a poskytuje klientovi informace o aktuálním dění na devizových trzích. Asi nejznámější elektronickou platformou u nás je platforma od X-Trade Brokers. C) Kotace devizového kursu Dealeři obchodních bank na devizovém trhu neustále kotují nákupní (BID) a prodejní (ASK) kursy, při kterých jsou ochotny zrealizovat obchod - zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu (market-maker). Pro vymezení kursu na bázi BID/ASK se běžně používá označení dvoucestná kotace (two way). Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem tzv. spread (příp. marže) je zdrojem zisku dealerů. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnových transakcí a podílí se významnou měrou na celkovém zisku banky. BID je kurs, při kterém je dealer ochoten nakupovat cizí měnu a ASK je kurs, při kterém je dealer ochoten cizí měnu prodávat. Spread je u jednotlivých bank rozdílný a závisí především: - na druhu měny, tedy na tom, zda je tato měna často obchodována či nikoli. Nejnižší spred je u nejvíce obchodovaných měn tzv.majors, mezi které patří americký dolar (USD), euro (EUR) a také japonský jen (JPY) a britská libra (GBP). 13

- na stabilitě trhu - čím je trh stabilnější, tím menší je rozpětí mezi nákupním a prodejním kursem. V období velkých kursových pohybů se naopak zvyšuje kursové riziko, a proto se zvyšuje i spread. - na formě trhu vyšší spread je na maloobchodním trhu (okolo 1%), kde se obchodují relativně malé částky rozmanitých nominále, než na trhu velkoobchodním (okolo 0,1%), kde se obchodují velké částky vybraných nominále. Nejvyšší je na trhu valutovém (4-5%). - na postavení banky na devizovém trhu. Některé banky ve snaze dosáhnout větší zisk kotují pro své klienty kursy s vyšším rozpětím. Tato strategie jim sice může v krátkém období zajistit větší příjmy ale dlouhodobě může dojít k poklesu jejích zisků z důvodu ztráty klientů. Naopak velká konkurence stlačuje spready i administrativní náklady na provedení příkazů. - na velikosti obchodované částky s některými sumami se obchoduje častěji než s jinými. Pokud je suma příliš malá nebo příliš velká, dealer může mít dodatečné náklady ze zpětného prodeje nebo nákupu. Aby tyto případné náklady eliminoval, kótuje kurs s širším spreadem. Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem uváděným v kursovním lístku je pro banku zdrojem značných zisků v případech, kdy banka využívá svých možností přístupu na mezibankovní devizový trh, kde má možnost devizy relativně levně nakoupit a následně je prodat klientovi, který nemá přístup na mezibankovní trh, za vyšší cenu. Kursovou výhodu je možné realizovat i v opačném směru, kdy banka relativně levně nakupuje devizy od svého klienta a za vyšší cenu ji prodává na mezibankovním trhu. Protistrana, která požádá o kotaci kursu nikdy dopředu neuvádí, zda bude mít zájem devizy nakupovat nebo prodávat. Pro tvůrce trhu je charakteristické to, že je povinen obchod zrealizovat při jím kotovaném kursu. Dealer nemůže zakótování kursu za žádných okolností odmítnout. Zakótovat kurs znamená, že konkrétně pro nás kurs vytvoří. Sdělí nám kolik za kolik je ochoten prodat a kolik za kolik je ochoten nakoupit. Tato kotace může být dvoucestná ale i jednocestná. Dvoucestná kótace znamená, že dealer dopředu neví, zda protistrana bude nakupovat nebo prodávat. Získá pouze informaci, že jde o obchod ve výši například jednoho milionu eur. Dealer pak vytvoří kurs, který bude spravedlivý na obě strany pro nákup i prodej konkrétní sumy peněz. Naproti tomu u jednocestné kotace dealer dopředu ví, že protistrana chce např. jeden milion eur prodat. Kurs, který zakotuje, by mohl být pro prodávajícího nespravedlivý a mnohem méně výhodný. Proto když je riziko, že by dealer mohl odhadnout záměr protistrany, zda chce nakupovat či prodávat a zakotoval by tak jednocestně, je vhodnější využít služeb zprostředkovatele - brokera. Dealer pak neví s kým skutečně obchoduje a je nucen zakotovat dvoucestně a tedy spravedlivě. Pokud by dealer udělal chybu, pak by banka mohla utrpět významnou ztrátu. Z tohoto důvodu bývají na měnové operace dealerů bank stanoveny poměrně přísné vnitřní limity. Po 14

dojednání devizového obchodu jsou příslušné instrukce a podklady předány k dalšímu zpracování uvnitř banky. Celá procedura zabere nějaký čas, a tak k fyzickému vypořádání spotových měnových obchodů (obchodů k okamžitému dodání) dochází zpravidla druhý obchodní den po uzavření obchodu. Na devizovém trhu se obchodují jednotlivé národní volně směnitelné měny. Podle měn, které jsou obchodovány, se vytváří měnové páry. Nejvíce obchodovanými páry jsou USD/EUR, USD/JPY, EUR/JPY menší procento pak připadá na páry obsahující britskou libru a švýcarský frank. Ostatní kombinace jsou nevýznamné objevují se v méně než 5% obchodů. Dolar vystupuje v páru v 85% obchodů. Údaje o podílu jednotlivých měn na celkovém objemu devizových transakcí v letech 2007 a 2010 jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2. Nejobchodovanější měny na devizovém trhu Pořadí Měna Kód měny ISO 4217 % denního obratu (duben 2007) % denního obratu (duben 2010) 1 United States dollar USD ($) 86,3 84.9 2 Euro EUR ( ) 37,0 39.1 3 Japanese yen JPY ( ) 17,0 19.0 4 Pound sterling GBP ( ) 15,0 12.9 5 Australian dollar AUD ($) 6,7 7.6 6 Swiss franc CHF (Fr) 6,8 6.4 7 Canadian dollar CAD ($) 4,2 5.3 8 Hong Kong dollar HKD ($) 2,8 2.4 9 Swedish krona SEK (kr) 2,8 2,2 10 New Zealand dollar NZD ($) 1,9 1.6 Ostatní měny 20,3 18.6 Celkem 200 200 Poznámka: Vzhledem k tomu, že v každé transakci jsou zapojeny dvě měny, je celkový součet 200%. Pramen: Banka pro mezinárodní platby Z uvedeného přehledu vyplývá, že za poslední tři roky došlo k poklesu podílu amerického dolaru v devizových transakcích. Tento trend probíhá již od roku 2001, kdy podíl dolaru na celkovém objemu transakcí byl 90,4%. Současně se zvýšil podíl eura a japonského jenu a na významu nabývají i obchody v měnách tzv. nových trhů, kdy nejvíce získaly turecká lira a korejský won a to nejen na úkor amerického dolaru ale i britské libry. Můžeme například nakoupit americký dolar za euro. Pokud uskutečníme tento obchod, říkáme že jsme tento tzv. měnový pár prodali. Když obchodujeme euro vůči americkému dolaru, zkratka tohoto měnového páru vypadá následovně: USD/EUR. Jelikož je dolar uveden 15

jako první, říkáme, že dolar je v tomto měnovém páru měnou základní neboli měnou bazickou. Euro je označováno jako měna denominační (kotovaná). Kotace kursu může být přímá a nebo nepřímá. Při přímé kotaci je vyjadřována hodnota základní měny (měna před lomítkem) v hodnotě měny kotované (denominační). Tuto kotaci lze vyjádřit takto: SR B USD/CZK = 15,8247 SR A USD/CZK = 15,8269 Zkratka USD/ CZK nám při udání měnového kursu říká, kolik jednotek domácí měny je nutné zaplatit za jeden dolar, neboli kolik jednotek druhé měny v páru musí být vynaloženo na nákup jedné jednotky měny základní, v tomto případě dolaru. Při nepřímé kotaci je vyjadřována hodnota domácí měny v hodnotě měny cizí. Tuto kotaci můžeme vyjádřit takto: 1 Nepřímá kotace BID = -------------------------------- Přímá kotace ASK 1 Nepřímá kotace ASK = -------------------------------- Přímá kotace BID V našem případě to je SR B 1 ( CZK / USD) = = 0,06318 A SR ( USD/ CZK) SR A 1 ( CZK / USD) = = 0,06319 B SR ( USD/ CZK) Při kotaci kursů na mezibankovním trhu se obvykle neuvádějí celé kursy. Protože čísla na prvních dvou místech za desetinou čárkou se mění pomaleji, uvádějí dealeři pouze dvě případně tři poslední desetinná místa. Jednotliví dealeři přesně znají aktuální situaci na trhu a tím pádem vědí, v jakých hodnotách se právě aktuální měnový kurs pohybuje. V našem případě by dealer uvedl pouze 47/69. Někdy je nákupní kurs (BID) kotován celý a u prodejního kursu (ASK) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa. Kotace měnového páru USD/CZK by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 15,8247/69. 16

D) Devizová pozice Při provádění devizových obchodů se mění devizová pozice jednotlivých ekonomických subjektů. Devizovou pozici můžeme charakterizovat jako vztah mezi devizovými aktivy a pasivy z hlediska měny, množství dané měny, doby splatnosti a úročení. Z hlediska výše uvedeného vztahu pak může být devizová pozice uzavřená a nebo otevřená. O uzavřené devizové pozici mluvíme tehdy, pokud se devizová aktiva a pasiva rovnají jak z kvantitativního tak kvalitativního hlediska. V tomto případě subjekty devizového trhu nepodstupují žádné devizové riziko. Uzavřenou devizovou pozici banky můžeme schematicky znázornit takto: Uzavřená devizová pozice: Aktiva: Pasiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost 30.9.2011 - splatnost 30.9.2011 - fixní úroková sazba 3% - fixní úroková sazba 3% Situaci popsanou v uvedeném schématu je třeba chápat pouze jako teoretickou. Ve skutečnosti je prakticky nereálné dosáhnout výše popsanou rovnováhu, neboť aktiva jsou úročena vždy vyššími úrokovými sazbami než pasiva. Abychom mohli vysvětlit různé formy otevřené devizové pozice, budeme od této skutečnosti abstrahovat. Pokud se devizová aktiva a pasiva sobě nerovnají, pak mluvíme o otevřené devizové pozici, která je spojena s devizovým rizikem. Otevřená devizová pozice může být dlouhá (long) nebo krátká (short). O dlouhou devizovou pozici jde v případě, kdy devizová aktiva převyšují devizová pasiva. Otevřená devizová pozice z titulu kvantitativního nesouladu mezi aktivy a pasivy: Aktiva: Pasiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Termínované depozitum ve výši 0,5 mil USD - splatnost 30.9.2011 - splatnost 30.9.2011 - fixní úroková sazba 3% - fixní úroková sazba 3% 17

Tuto pozici by zaujala banka, pokud by očekávala zhodnocení dolaru. Opačnou, tedy krátkou devizovou pozici, kdy by aktiva byla menší než pasiva, by volila v případě očekávání znehodnocení dolaru. Otevřená devizová pozice z titulu rozdílné doby splatnosti pohledávek a závazků: Aktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Pasiva: Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost 30.9.2011 - splatnost 30.6.2011 - fixní úroková sazba 3% - fixní úroková sazba 3% Tuto pozici zaujímá banka v případě, kdy očekává zhodnocení dolaru v době od 30.6. do 30.9. K uhrazení splatného závazku bude muset nakoupit cizí měnu na devizovém trhu k 30.6. Pohledávku splatnou k 30.9. pak prodá při výhodnějším kursu. Opačnou pozici, čili kratší dobu splatnosti u pohledávky a delší u závazku by volila při očekávaném znehodnocení dolaru. Otevřená devizová pozice z titulu rozdílného způsobu úročení aktiv a pasiv: Aktiva: Poskytnutý úvěr ve výši 1 mil. USD Pasiva: Termínované depozitum ve výši 1 mil USD - splatnost 30.9.2011 - splatnost 30.9.2011 - fixní úroková sazba - variabilní úroková sazba Tuto pozici by volila banka v případě očekávání poklesu tržní úrokové míry. V takovém případě by klesaly její úrokové náklady. Opačnou pozici, tedy variabilní úročení u poskytnutých úvěrů a fixní u depozit, by zaujala při očekávání růstu tržní úrokové míry. Pokud by současně došlo i ke zhodnocení dolaru, pak by realizovala vedle úrokového výnosu i vyšší zisk při převodu úrokového výnosu do domácí měny. V bankovní praxi je kromě vyhodnocování pozic za jednotlivé cizí měny důležité i souhrnné vyhodnocování pozic za všechny měny, které jsou obsaženy v bilanci banky. Z tohoto důvodu je sledovaná angažovanost v jednotlivých cizích měnách vyjádřená v korunách, označovaná jako čistá měnová pozice v cizí měně. Ta slouží k výpočtu celkové měnové pozice a čisté měnové pozice v korunách. Z důvodů možných ztrát z pohybu devizových kursů je bilance banky rozčleněna pracovně do dvou skupin portfolií, a to na bankovní a obchodní. Pro bankovní portfolio (bankovní kniha banking book) je charakteristická uzavřená devizová pozice, tzv. zajištění (hedging). 18

Ve druhém, obchodním portfoliu (obchodní kniha trading book) se záměrně otevírají devizové pozice s cílem dosažení zisků. V případě bankovního portfolia je uplatňována tzv. konzervativní strategie založená na eliminaci všech kursových rizik a jejich dopadů do hospodářského výsledku banky. Není zájem toto portfolio vystavovat ztrátám, proto se otevřené pozice uzavírají (zajišťují) pomocí vhodných instrumentů za cenu, která je dosažitelná v momentě zajišťování otevřené devizové pozice. Čili nepovoluje se v něm zaujímání otevřených devizových pozic, ale striktně se trvá na jejich uzavření. Princip zajištění spočívá v neutralizaci výchozí pozice tím, že se subjekt staví do opačné pozice než je pozice výchozí. U obchodního portfolia je aplikována tzv. agresivní strategie, založená na cíleném vytváření otevřených devizových pozic a to i nad rámec vlastní potřeby. Tato strategie je označována jako spekulace. Cvičení 1 1. Co je to valutový trh. 2. Co je to devizový trh. Uveďte základní charakteristické rysy devizového trhu. 3. Uveďte strukturu devizového trhu. 4. Uveďte subjekty devizového trhu a motivy jejich vstupu na tento trh. 5. Charakterizujte mezibankovní devizový trh. 6. Jaká je úloha dealerů a brokerů na devizovém trhu. 7. Co je spread a na čem závisí jeho výše. 8. Co je to devizová pozice. Vysvětlete rozdíl mezi krátkou a dlouhou devizovou pozicí. 19