Kognice a epileptické onemocnění. Mgr. Alice Maulisová

Podobné dokumenty
Epilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2.

Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s epilepsií. Příloha č. 1: Dělení epilepsií a epileptických syndromů

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

DIAGNOSTIKA ZÁCHVATŮ A EPILEPSIÍ. Petr Marusič

Možnosti terapie psychických onemocnění

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015

1. Vymezení normality a abnormality 13

Epilepsie. Silvia Čillíková FEL ČVUT. 9th May 2006

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Epilepsie. Výuka zubní lékařství

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Elektroencefalografie v intenzivní péči. Petr Aulický

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Poruchy psychického vývoje

Elektroencefalografie

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

Internalizované poruchy chování

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond. Epilepsie. Evžen Nešpor a Petr Bušek

Vybrané funkční metody mapování mozku: PET a SPECT (SISCOM)

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

účinnost od Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Kap. 2 Komplexní péče o pacienty s farmakorezistentní epilepsií

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

72/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. března 2011,

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

DĚTSKÝ PACIENT S DG.NORSE/FIRES

Komorbidity a kognitivní porucha

Traumatické poranění mozku

povodí a její úskalí Jiří Neumann Neurologické oddělení a Iktové centrum KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Neurosonologický seminář, 1.2.

Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností

10.25 Farmakoterapie epilepsie v ČR: odborná doporučení a realita. M. Brázdil

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding

Epileptologická péče v ČR,

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

Schizoafektivní porucha

Organické duševní poruchy

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

EEG - indikace a interpretace nálezů. Kurz specializačního vzdělávání Základy neurologie, září lékařská fakulta UK MUDr Hana Krijtová

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

Kognitivní profil demence

Obr.1 Žilní splavy.

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Triáž pacientů s akutními CMP

Dotazník pro pacienty se záchvatovým onemocněním

KRVÁCENÍ DO CNS U HEMOFILIKŮ

(Nejen) vaskulární kognitivní deficit z pohledu neuropsychologa. Sabina Goldemundová

Spasticita po cévní mozkové

Vigilita (bdělost, "arousal") Lucidita (jasnost, "awareness")

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Neuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí

Kognitivní poruchy u pacientů s roztroušenou sklerózou. Michal Dufek MS centrum FN u sv. Anny, Brno

Epilepsie. as. MUDr. D. Vyskočilová. Neurologická klinika IPVZ

Analýzy intrakraniálního EEG signálu

MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

Mentální retardace, pervazivní poruchy

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň

Zahájení činnosti neurokognitivní laboratoře vfn vostravě. Michal Bar MUDr.Ph.D. přednosta neurologické kliniky FN Ostrava

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Novorozenecké k ř e č e J. Janota

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří


VÝZNAM PRIMÁRNÍ PÉČE V PROBLEMATICE MUSKULOSKELETÁLNÍCHH ONEMOCNĚNÍ

REFRAKTERNÍ STATUS EPILEPTICUS. Jana Slonková Neurologická klinika FN Ostrava

SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1

Je pacient s FIRES / NORSE ohrožen sepsí? Věra Nečasová Larissa Kozlíková

PROGNÓZA PO KPR. MUDr. Ondřej Hrdý KARIM FN Brno

Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

EPILEPSIE Přednáška č. 9, 10?

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Problematika reoperací u kraniocerebrálních poranění s akutním subdurálním hematomem

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

Dětská neurologie II. část

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů

Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie. MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně

Rozštěp neurální trubice. Klára Přichystalová Ondřej Sebera Jakub Ponížil Peter Salgó

Transkript:

Kognice a epileptické onemocnění Mgr. Alice Maulisová

Definice Epi Jako onemocnění s výskytem opakovaných spontánních epileptických záchvatů Epileptický záchvat je paroxysmálním projevem nerovnováhy mezi excitačními a inhibičními mechanizmy centrální nervové soustavy (CNS), obvykle na úrovni mozkové kůry S podkladem v abnormálně rozsáhlé nebo synchronizované neuronální mozkové aktivitě

Epilepsie je: nejčastější léčitelné neurologické onemocnění, její prevalence (tj. počet pacientů s epilepsií, kteří v posledních 5 letech prodělali alespoň jeden epileptický záchvat) je 0,5-1% populace. Incidence epilepsie ve vyspělých zemích se uvádí mezi 24 a 53 případy na 100.000 obyvatel za rok a je významně ovlivněná věkem až 75% epilepsií se manifestuje v dětském věku (Komárek, 1997).

Dg. úvaha neurologa První stav budící podezření na epi záchvat: 50% pravděpodobnost, že jde o epi /neepi. Totéž platí pro úvahu o riziku opakování záchvatu (= rozvoje epilepsie): i zde 50% pravděpodobnosti, že se záchvat nebude v životě opakovat. Riziko neuváženého nasazení AE zátěž medicínká i psychosociální (omezení aktivit a snížená možnost uplatnění) Naopak neuvážená NENÍ: přítomnost prokázané organické léze Zároveň udržování AE i přes dlouhé bezzáchvatové období (2-3 roky) není správné

Dif.dg. úvaha Kojenecký věk: apnoické pauzy/stavy (vzácně epi původu, spíš afektivní apnoe) shuderring záchvaty (afektivně podmíněné otřesení) a benigní spánkové myoklonie Batolata a předškoláci: tikové projevy noční děsy Dospívající: ortostatické kolapsy disociativní stavy

Prognoza U 70% pacientů s epilepsií příznivá, záchvaty lze u nich kompenzovat podáváním antiepileptik. U 20-30% pacientů se však i při použití nejmodernějších léků nepodaří dosáhnout bezzáchvatového stavu = farmakorezistentní epilepsie

Výskyt farmakorezistence četnější u Epi fokálních (ložiskových), především symptomatických, tj. na podkladě různých strukturálních lézí CNS (jakékoli poškození mozkové tkáně může vést k farmakorezistentní epilepsii.) FCD, některé typy benigních mozkových nádorů (gangliogliom, dysembryoplastický neuroepiteliální tumor apod.) hipokampální skleróza traumatické nebo cévní léze CNS. U dětí: fakorezistence u generalizovaných symptomatických Epi (manifestace závažných epileptických encefalopatií na nejrůznějším etiologickém podkladě)

Souhrnem: prognoza dle typu/etiologie Epi

Důsledky nekompenzovanosti prokázána vyšší mortalita (tj. úmrtí při epileptických záchvatech i z jiných příčin) i morbidita (např. vyšší výskyt různých neurologických a kognitivních deficitů). Trpí také úrazy při záchvatech či nežádoucími účinky farmakoterapie Dále je diskutován problém sekundární (progresivní) epileptogeneze (tj. pokračující neurofyziologické postižení CNS) v důsledku opakovaných záchvatů Dětský mozek má ve srovnání s dospělými vyšší záchvatovou pohotovost a je k chronickému poškození souvisejícím s progresivní epileptogenezou náchylnější (Hadač, Šlapal, Komárek in Brázdil, 2004).

Stupeň kognitivního postižení souvisí: Typ záchvatů a jejich Frekvence Věk při začátku epi a trvání epi Etiologie epi (idiopatické x symptomatické) Lokalizace epileptogenní zony a další elektroklinické charakteristiky Proměnné spojené s AE terapií

Komorbidity obecně Intelekt dětí s Epi NE nutně změněný studie, kde IQ normální s průměrem 99,7 a stabilní v čase (srovnáváno se sourozeneckou skupinou); jiné srovnávání s normou, jinou dg. skupinou Ale: v dané pacientské skupině Intelekt není hlavní téma. Intelektové testování kontroversní - IQ testy díky své koncepci nepovažovány za dostatečně senzitivní nástroj NPs diagnostiky, resp. dg. specifických dílčích oslabení/deficitů

Komorbidity obecně Bez ohledu na lokalizaci léze : Pozornost Obtíže typu Inattentive typ ADHD 30-40 % dětí s Epi Obtíže typ impulsivní/hyperaktivní či kombinovaný vázán na těžší formy Epi (s větší tendencí k farmakoresistenci) Epi s časnějším začátkem Pozornostní symptomatika se liší od poruch pozornosti v běžné populaci: prevalencí, pohlaví zastoupeno rovnoměrně (není převaha chlapců) Má odlišnou patogenezi viz poruchy pozornosti coby příznak rozvoje záchvatové aktivity, příznak specifického iktálního vzorce.. I přes event. NÚ AE směrem k pozornostním funkcím, poruchy pozonosti nevázány na medikaci (když, tak dočasně)

Komorbidity obecně Bez ohledu na lokalizaci léze: exekutivní funkce: Ostatní dimenze exekut. Fcí byly méně podrobně přešetřeny 36% dětí s farmakores. Epi skorovaly positivně v BRIEFu z toho 69% minimálně na 1 ze škál, nejčastěji pracovní paměť a plánování/organizace

Komorbidity obecně Bez ohledu na lokalizaci léze: Poruchy učení Akademická úspěšnost pac. s Epi nižší: než u jiných chronických onemocnění, než by odpovídalo jejich intelektové kapacitě v případě ukončení akutních epi symptomů (snížení frekvence záchvatů, snížení AE dávek,,,) akademické obtíže trvají Bez ohledu na lokalizaci léze: Psychosociální problematika Neuropsychologické vyš. stále PSYCHOLOGICKÉ

Vyšetření epileptika Při stanovení dg. epi screenig kognitivních nebo behaviorálních nápadností (?přítomnosti již v době prvních záchvatů, tj. s anamnézou předcházející dg. epi až polovina pac.). určí baseline pro monitoraci průběhu epionemocnění základ pro edukaci

Nově dg. epileptici (n=247)

Vyšetření epileptika Při hodnocení efektu průběhu onemocnění nebo jeho léčby klinicky významná změna kognitivního profilu Změna v medikaci Efekt epiletochirurgické léčby Non-complience v léčbě (prohlubování deficitů kognitivního profilu často kvůli limitovaným schopnostem porozumět instrukcím lékaře) progres mnestických deficitů daných přítomností transientních stavů

Fenomény epileptického původu Iktálně: Motorické projevy Řečové projevy Behaviorálně: úzkost (x panická ataka), agrese zřídka, když, tak více verbální nebo fyzická směřovaná k neživým objektům Různé typy aury či počátku záchvatu př. pocit, že za ním někdo stojí, jakoby prochází skrze něj, viscerální nepohoda, nucení na močení Negativní symptomy: ztráta bdělosti/vědomí (v extrému), pozornosti či schopnosti pohybu, amnézie

Krátkodobé/reversibilní důsledky Epi Interiktálně: Obecně způsobují poruchy pozornosti a kognitivní rychlosti (pacienti, kteří měli iktální i interiktrální nálezy na EEG a zároveň byli neuropsychologicky testováni) TCI (Trasitorní kognitivní porucha) U 50% pac. s frekventními subklinickými výboji Nejčastější u prolongovaných generalizovaných hrot-vlna Deficity: poruchy krátkodobé verbální paměti, zvýšená chybovost při kognitivní činnosti Rekurentní iktálně-postiktální poruchy Nejčastěji rozšířená amnézie v reakci na častější záchvaty či delší období postiktální konsolidace

Krátkodobé/reversibilní důsledky Epi Kognitivně-behaviorální symptomatika u zatím neprokázané Epi nebo během pre-iktálního období: změny nálady (o 180 stupnů good x bad boy ), fluktuace pozornosti, výrazná zapomnětlivost velmi variabilní školní výkonnost (dobré x totálně všechno špatně ) Nic z toho není specifické, ale: začínávají náhle, bývají nakonec doprovozeny s obtížemi v bdělosti, poruchami více specifických funkcí (řeč či pamět) Není neobvyklé, že po dg. Epi a AE výrazné zlepšení chování, spánku, kognitivní funkčnosti. A rodiče si uvědomí danou symptomatiku zpětně (nápadně připomínají postiktální projevy)

Dlouhodobé důsledky dle typu neuronální aktivity Status epilepticus Definován jako protrahovaný Epi parox trvající déle než 30 min. Patofysiologie: porucha inhibitorních mechanismů s důsledkem v neuronálním metabolismu, tj. nesch. Potlačit pokračující epi aktivitu. Prevalence: epidemiologické studie uvádějí 7-108/100000 40% všech případů se objevuje před 2 rokem věku (období rychlých vývojových změn)

Dlouhodobé důsledky dle typu neuronální aktivity Status Epilepticus 239 dětí s prodělaným 1 SE s trváním 1 hod a více před 15 tým rokem věku: 57% - mentální a neurologické následky 20% motorické opoždění 33% dětí s původně běžným intelektem kleslo na podprůměrné IQ (do 80) 48% dětí s původně běžným intelektem kleslo do pásma MR

Dle typu neuronální aktivity: Idiopatické Epi JME Poruchy frontálních funkcí obecně (pozornostní výdrž, mentální flexibilita a plánování, pracovní paměť, fluence myšlení i kognitivní rychlost. Dětské absence Mírné deficity globálního charakteru, vizuoprosotorové vnímání a paměť Behaviorální i emoční irritabilita Benigní rolandické Epi (centrotemporální rolandické hroty) Řeč, resp. jazyk včetně auditivní percece a následně psané podoby jazyka Jemná motorika a vizuomotorická koordinace Pozornostně-paměťové funkce

Dle typu neuronální aktivity: Fokální epilepsie Fokální epilepsie v dětské populaci může znamenat kognitivní deficit i difusního charakteru (ovlivňovat profil multidoménově) = opět: nedůvěřujeme myšlence sydrom-specifického poškození proměnlivý v čase (díky vývojovým procesům) = opakované sledování zajistí správnou interpretaci dynamiky změn (deteriorační proces x zvyšující se vzdělávací nároky)

Dle typu neuronální aktivity: Fokální epilepsie Temporální Epi: Řeč slovní zásoba a porozumění řeči, tedy i psaná/čtená podoba jazyka; paměť afektivita úzkostnost, deprese; sociální chování nepřizpůsobivost, stereotypie, občas psychotické příznaky či pseudo-autismus Frontální Epi: ve vešech svých složkách řeč - Brocckovo centrum motorika včetně praxe

Dle typu neuronální aktivity: Fokální epilepsie Okcipitální Epi: 6-8% z pac. s fokální Epi), častější u dětí vizuální počitky a komplexní vizuální vjemy poruchy zorného pole centrální slepota vizální iluze. vizuální agnozie Parietální Epi: záchvatová aktivita se rychle šíří anteriorně (do FL) i posteriorně (OL) tělesnéčití, polohy těla, adekvátní motorika, včetně komplexních pohybů ruky apraxie (agrafie) posteriorní oblasti PL integrace vizuálních, motorických a somatosezorických vstupů vizuoprostorové vnímání, včetně hloubky a nasedající vizuokonstrukční dovednosti. téma neglektu

Epileptické encefalopatie Onemocnění, při kterých dochází k deterioraci v důsledku intenzivní epileptické aktivity Četných záchvatů Významné epileptiformní EEG abnormity Neurologický či kognitivní regres nejde (plně) zdůvodnit přítomností strukturální léze CNS (Capovilla a kol., 2013; Avanzini et al., 2013) Etiologicky i jinak velmi heterogenní skupina epileptických syndromů Klasicky uváděno 7 syndromů: EME, Ohtaharův, Westův, Dravetův, Lennox-Gastautův a Landau- Kleffnerův syndrom, ESES (Engel, ILAE report, 2001) Spektrum dětských katastrofických epilepsií je nepochybně širší

Realita klinické praxe u dětí s EE Dilema v selekci kandidátů epileptochirurgie Tlak ze strany rodin na intervenci: Snaha zvrátit nepříznivou prognózu Děti s EE nejsou snadní kandidáti epileptochirurgie Velký rozsah epileptogenní zóny vysoké riziko výkonů Časté rozporné výsledky vyšetření Nelezionální či nejasně lezionální případy Nutnost nalézt rovnováhu mezi naléhavostí případu a epileptochirurgickou realitou Nabízí se zásadní otázky: 1. Kterým dětem s EE může epileptochirurgie pomoci? 2. Liší se u nich cíle této léčby? 3. Může epileptochirurgie zvrátit nepříznivou prognózu?

Potenciálně operabilní EE Kojenecký věk Ohtaharův syndrom (EIEE) (Malik a kol., 2013) Westův syndrom (Chugani a kol., 1990; Lee a kol., 2013) Parciální epilepsie s časným začátkem Epileptické syndromy v dětství Lennox-Gastautův syndrom kol., 2010) +/- Landau-Kleffnerův syndrom (Cross a Neville, 2009) Specifické etiologie dětských katastrofických epilepsií Kortikální dysplázie (Kršek a kol., 2008; Lerner a kol., 2009) Tuberózní skleróza (Moavero a kol., 2010; Curatolo a kol., 2012) Hamartom hypothalamu (Frazier a kol., 2009; Mittal a kol., 2013) Rasmussenova enfalitída (Bien a Schramm, 2009; Varadkar a kol., 2014) (Lee a

Epileptochirurgicky neřešitelné EE Dravetové syndrom Maligní epilepsie s migrujícími parciálními záchvaty Metabolická / genetická etiologie Lissencefalie a další bilaterální poruchy kortikálního vývoje...... ale i řada pacientů s komplikovanými syndromy zmíněnými jako potenciálně operabilní

Odlišná strategie a cíle Hlavní cíl: Zastavení deterioračního procesu Může být dosažen i bez úplné pooperační bezzáchvatovosti (Muzykewicz a kol., 2009; Holthausen a kol., 2013) Ke spektru výkonů tak lze řadit komplikovanou oblast paliativní resekční epileptochirurgie (Perry a Duchowny, 2011, 2013) Známá prognóza řady syndromů farmakorezistenci lze stanovit velmi časně Vývojový regres představuje (vedle kompenzace záchvatů) další argument pro časnou intervenci Přechodné / trvalé pooperační deficity mohou být u některých dětí s EE akceptovatelné CAVE double losers! K jednotlivým případům je nutné volit zcela individuální přístup

Může epileptochirurgie zvrátit deteriorační proces? Zastavení či zvrácení průběhu EE neurochirurgickou intervencí je přesvědčivě dokumentováno v řadě případů (Asarnow a kol., 1997; Kayyali a kol., 2013; Park a kol., 2013; Holthausen a kol., 2013) Prediktory pooperační kognitivní prognózy v souborech dětí operovaných pro katastrofickou epilepsii Délka trvání epilepsie Předoperační intelektové schopnosti Pooperační kompenzace záchvatů Vysazení antiepileptik po operaci (Schooneveld a kol., 2013; Lee a kol., 2014) Pooperační mentální vývoj u dětí s EE dosud komplexně mapovalo jen minimum studií

Náš soubor pacientů Epileptochirurgický soubor dětí s doloženým deterioračním procesem v důsledku epilepsie 43 dětí (17 chlapců, 26 dívek) s resekční operací v Centru pro epilepsie Motol v letech 2002-2012 U 39 dětí byl neuropsychologicky prokázaný regres minimálně ve dvou doménách na úroveň deficitu (tj. alespoň 1.5 SD pod průměr) U 4 pacientů byl psychomotorickým regres jednoznačně dokumentovaný neurologickým vyšetřením (kojenci s katastrofickou epilepsií) Všichni pacienti jsou sledováni alespoň 2 roky po operačním výkonu Podrobné longitudinální neuropsychologické testy

Etiologie FCD 19 44,19% HS 2 4,65% FCD+HS 5 11,63% Tuberózní skleróza 8 18,60% Hypothalamický hamartom 2 4,65% Pozánětlivá 3 6,98% Ostatní 4 9,30%

Předoperační IQ 1 - Průměrné 2 4 3 6 2 - Podprůměr 3 - Mírná MR 6 4 - Střední MR 5 - Těžká MR 0-Z neurologické dokumentace 1 - Průměrné 3 6,98% 22 2 - Podprůměr 6 13,95% 3 - Mírná MR 22 51,16% 4 - Střední MR 6 13,95% 5 - Těžká MR 2 4,65% 0-Z neurologické dokumentace 4 9,30%

Rozsah operace a komplikace Fokální 14 32,6% Lobární 15 34,9% Multilobární a hemisferální 14 32,6% Žádné komplikace 20 46,51% Přechodné komplikace 10 23,26% Očekávaný trvalý deficit 13 30,23%

Pooperační kognitivní vývoj 11 1 13 Komplexní akcelerace Parciální akcelerace * Stagnace Další regres 18 *signifikantní zlepšení minimálně v 1 doméně, nejčastěji mimo lokalizaci léze

Analýza prediktorů pooperačního kognitivního vývoje Statisticky nevýznamný trend k pooperačnímu zlepšení: U dětí s průměrným/podprůměrným IQ vs. s mentální retardací (v 31% vs. 17% případů) U pooperačně kompenzovaných pacientů vs. s přetrvávajícími záchvaty (v 69% vs. 58% případů) U dětí bez hrotů v pooperačním EEG vs. s pooperačními hroty (v 31% vs. 17% případů) Statisticky významné prediktory kognitivní akcelerace: Jednolobární vs. multilobární syndrom (77% vs. 50%) * * Fokální vs. lobární/multilobární výkon (77% vs. 17%) (*p<0,005)

Závěry Možnost zastavení či zvrácení deterioračního procesu v jednotlivých případech dětí s EE je realita, nikoli fikce Zásadní význam co nejčasnějšího odeslání dětí s katastrofickou epilepsií do specializovaných center Možnost komplexní diagnostiky a realizace neodkladné epileptochirurgie v indikovaných případech Před- i pooperační kognitivní vývoj dětí s EE ovlivňuje řada proměnných, ne vždy plně pochopených Výzva pro další klinický výzkum V našem souboru byla pooperační vývojová prognóza nejvíce závislá na rozsahu epileptogenní zóny a tím i provedeného operačního výkonu Soulad s recentní publikací Korman, Kršek a kol., Neurology, 2013

Vývojové trajektorie

Dlouhodobé důsledky Epi u některých vývojových onemocnění: Experimentální data animálních modelů prokazují, že fokální epileptická aktivita v raném vývoji může modifikovat strukturální vývoj mozkové tkáně fokální epi aktivita bez ovlivní proces funkce, resp. zrání konkrétní kognitivní funkce, tj. v daném věku a stupni ne/rozvoje = předurčí do budoucna její charakteristiky (deficity i bez přítomnosti strukturální léze) Strukturální fokální léze mívá odlišné důsledky na kognitivní vývoj a to dle data vzniku resp. data, kdy zasáhla do tvorby neuronálních sítí = odlišné typy lézí mají odlišné kognitivní důsledky

Věk do 3 let Alterace vývoje Retardace vývoje Vývojová regrese (+pervazivní desintegrace) Věk 3-4 a více Zpomalení procesu učení Kognitivní stagnace Demence, Specifické kognitivní a psychiatrické onem., vč. poruch pozornosti