Zpracovatel: Technologické inovační centrum s.r.o. Odborný garant: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Září 2009 Tento dokument je duševním vlastnictvím Technologického inovačního centra s.r.o. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho částí podléhá autorskému zákonu a je možné pouze za současného uvedení citace.
Vážené čtenářky, čtenáři, dostává se Vám do rukou dokument Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje. Analýza byla provedena za účelem zjištění informací v oblasti potřeb podnikatelských subjektů ve výzkumu a vývoji ( Analýza firemního výzkumu a vývoje a potřeb firem ve Zlínském kraji po inovacích ), zmapování vědeckých a výzkumných kapacit v regionu, včetně rekapitulace seznamu institucí podporujících podnikání. Informace poslouží k definování opatření a systémových kroků, které jsou nutné k vytvoření příznivého prostředí pro inovační podnikání a rozvoj inovací v regionu. Výsledky se v budoucnosti stanou podkladem pro formulaci aktualizace Regionální inovační strategie Zlínského kraje. 2
ÚVOD... 5 1 METODIKA... 6 1.1 DOTAZNÍK... 8 2 VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE... 10 2.1 STATISTIKA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČR... 10 2.1.1 PRACOVIŠTĚ VAV... 11 2.1.2 VÝDAJE NA VAV... 13 2.1.3 ZAMĚSTNANCI VAV... 14 2.1.4 SHRNUTÍ VAV DLE KRAJŮ... 15 2.2 VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU V ČR... 16 2.2.1 PRACOVIŠTĚ VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU... 16 2.2.2 VÝDAJE NA VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU... 16 2.2.3 ZAMĚSTANCI VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU... 18 2.2.4 SRNUTÍ VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU DLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ... 19 2.3 VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ PRACOVIŠTĚ VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 20 2.3.1 VÝVOJ VAV PRACOVIŠT V REGIONU... 20 2.3.2 DATABÁZE VAV PRACOVIŠŤ VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 21 2.4 INOVACE... 22 2.4.1 INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE... 26 2.4.2 PODPŮRNÉ INSTITUCE PRO INOVACE VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 28 3 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PRŮŘEZ A KOMPARACE OBORŮ A VELIKOSTNÍ STRUKTURY FIREM... 30 3.1 VZNIK A VÝVOJ FIREM, STRATEGIE A POZICE V HODNOTOVÉM ŘETĚZCI... 33 3.1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 33 3.1.2 DODAVATELÉ A ODBĚRATELÉ... 36 3.1.3 EKONOMIKA A STRATEGIE... 40 3.2 LIDSKÉ ZDROJE... 44 3.3 PŘÍLEŽITOSTI, HROZBY, SILNÉ A SILNÉ STRÁNKY (SWOT ANALÝZA)... 47 3.4 VÝZKUM, VÝVOJ A INOVAČNÍ AKTIVITY... 52 3.4.1 TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST A CÍLE VAVI... 52 3.4.2 ZÁZEMÍ VAVI AKTIVIT... 54 3.4.3 TYP INOVACE, INOVATIVNOST, ZDROJE INFORMACÍ... 58 3.4.4 DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ... 60 3.4.5 BARIÉRY INOVACÍ... 61 3.5 SPOLUPRÁCE... 62 3.5.1 SPOLUPRÁCE FIREM A INSTITUCÍ NA VAVI AKTIVITÁCH... 62 3.5.2 SPOLUPRÁCE FIREM S INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI KRAJEM NA PODPORU PODNIKÁNÍ.. 64 3.5.3 SPOLUPRÁCE V RÁMCI KLASTRŮ A OBOROVÝCH ASOCIACÍ... 65 3.5.4 SPOLUPRÁCE PŘI ZÍSKÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ... 65 4 NÁSTROJE NA PODPORU PODNIKÁNÍ OPTIKOU VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ... 67 4.1 TVRDÁ INFRASTRUKTURA A NEMOVITOSTI... 67 4.2 FINANCE... 67 4.3 SLUŽBY... 68 4.4 LIDSKÉ ZDROJE... 69 4.5 NETWORKING... 70 3
4.6 TOP 10 HODNOCENÝCH NÁSTROJŮ ZLÍNSKÉHO... 71 5 ZHODNOCENÍ ŠETŘENÍ... 72 5.1 LIDSKÉ ZDROJE... 72 5.2 VÝZKUM, VÝVOJ A INOVAČNÍ AKTIVITY... 72 5.3 SPOLUPRÁCE V OBLASTI VAVI... 74 5.4 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE... 75 5.5 PODPORA PODNIKÁNÍ... 77 6 ZÁVĚR... 78 7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 79 8 SEZNAM ZKRATEK... 81 9 PŘÍLOHY... 82 4
ÚVOD V rámci příprav na tvorbu aktualizace Regionální inovační strategie Zlínského kraje byla provedena Analýza firemního výzkumu a vývoje a potřeb firem ve Zlínském kraji po inovacích (dále také jen Analýza), jejíž hlavním cílem byla primárně identifikace vlastního podnikatelského prostředí svázaného s výzkumem, vývojem a inovacemi, a to prostřednictvím řady základních socioekonomických informací, strategických přístupů firem, vlastních VaV a inovačních aktivit (VaVI), forem spolupráce a dalších ukazatelů. Návazně na to identifikovat potřeby a specifika podnikatelských subjektů Zlínského kraje v oblasti VaVI, na jejichž základě budou formulovány návrhy a doporučení pro směřování regionální politiky Zlínského kraje v dané oblasti. Zároveň se snažit navodit součinnost podnikatelské praxe se samosprávnými orgány municipalit (resp. subjekty veřejné správy na různých územních úrovních). Podnikatelské prostředí přímo determinuje sociálně ekonomické prostředí regionů nebo jejich částí. Podnikatelské subjekty jsou jak objektem, který musí zahrnout vedení municipalit/kraje (a další zpracovatelé strategických vizí i konkrétních programů) do všech svých úvah o budoucím rozvoji spravovaného území, tak jsou i nezastupitelným subjektem spolupracujícím na vzniku těchto koncepčních dokumentů. Aby mohly být potřeby a specifika podnikatelských subjektů identifikovány, bylo nutné provést další postupný cíl, a to zjistit názorovou platformu oslovených firem týkající se podpory podnikání a nastavení nástrojů podpory podnikání Zlínského kraje. Tento bod je v rámci koncepce celé studie možné považovat za signifikantní, interpretace výsledků a doporučení vzešla především z názorů konkrétních podnikatelských subjektů. Lze proto říci, že hlavním cílem Analýzy bylo provést průzkum názorů vedení firem v kraji k otázkám výzkumu a vývoje, inovací, jejich zdrojů a podmínek nutných pro současný i budoucí rozvoj inovačního podnikání. Pro dosažení co největší šíře, ale zároveň i konkretizace a objektivity, byly rozhovory směřovány zejména do oborů, které mají ve Zlínském kraji nejsilnější pozici, tradici a bylo možné u nich předpokládat vyšší míru VaVI aktivit (více viz kapitola 1 Metodika). Hlavním motivem celé studie byla tedy snaha o identifikaci specifik zlínského regionu a vytipování zásadních potřeb a požadavků podnikatelských subjektů v oblasti VaVI. Toto vše právě prostřednictvím základních identifikačních a komparačních ukazatelů a navržených nástrojů regionální podpory podnikání. Veškerá příprava a následné terénní šetření probíhalo ve spolupráci zadavatele, jímž je Technologické inovační centrum s.r.o. (TIC) a zpracovatele - odborného garanta, jímž je tým vědeckých pracovníků především z Masarykovy univerzity, Ekomicko-správní fakulty, a tým externích řešitelů. Vědecký tým má dostatek zkušeností s průzkumy v terénu, zpracováním, vyhodnocením a interpretací dat a informací nejen z oblasti podnikatelského prostředí. Od druhé poloviny 90. let intenzivně spolupracoval na řadě strategických dokumentů, za všechny můžeme jmenovat např. Strategii rozvoje Brněnského kraje (1999), Program rozvoje kraje Vysočina (2002), Program rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji (2003), Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v Brně (2002-2004), Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007) a další. Velkým přínosem pro rychlost a korektnost šetření byla zejména logistická a technická podpora ze strany zadavatele. Opomenout nelze také oficiální zaštítění celé akce ze strany Zlínského kraje. 5
1 METODIKA Metodicky lze celou studii rozčlenit na tři základní části, a to: přípravná fáze terénní dotazníkové šetření zpracování a vyhodnocení získaných dat a tvorba závěrečné zprávy Ad. i) Vlastnímu terénnímu šetření předcházela přípravná fáze (květen -srpen 2009), kdy byl diskutován jednak metodický postup a celková koncepce studie, tak vlastní průběh dotazníkového šetření a následné analytické práce. Diskusního procesu, který se odvíjel od několika setkání, se aktivně účastnil jak zpracovatel studie, tak zadavatel a zástupce Zlínského kraje, který koordinoval návaznost jak na stávající Regionální inovační strategii, tak na její budoucí aktualizaci. V rámci příprav byla vytvořena širší databáze (300 podnikatelských subjektů) průmyslových firem a firem podnikajících v oboru informačních a komunikačních technologií, u nichž byla identifikována vazba na výzkum, vývoj a inovace s alespoň 10 zaměstnanci a jejichž sídlo je ve Zlínském kraji (Uherskohradišťsko, Vsetínsko, Zlínsko, Kromeřížsko). Na základě databází Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Albertiny byl širší soubor firem omezen doplňkovým kódem OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností) specifikace OKEČ 73.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a vybrán základní soubor 250 firem dle specifik Zlínského kraje. Výběrovému souboru 250 podnikatelských subjektů byl zaslán poštou oslovovací dopis hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka, který vyzýval k participaci na daném průzkumu pro účely splnění zadaných cílů (viz úvod). V této fázi byl také vytvářen dotazníkový formulář, který celému výzkumu nastavil jednotnou informační platformu. Ad. ii) Na počátku šetření (konec srpna a začátek září 2009) proběhl pilotní průzkum u pěti vybraných společností zastupující dané oblasti průmyslu a služeb, jehož účelem bylo především ověření logiky, věcné struktury a vypovídací schopnosti nastavených otázek v dotazníku, jejich korekce a úpravy. Vytvořený dotazníkový formulář, který bude podle potřeby možné aktualizovat, se může stát pomocným deskriptorem pro obdobné studie v ostatních regionech ČR, či v případě dalšího šetření ve Zlínském kraji v budoucnu. Připravena byla také elektronická verze dotazníku určená pro přepis získaných primárních dat a informací. Terénnímu šetření předcházelo telefonické kontaktování managementu společností (jednatelé, generální ředitelé, manažeři výzkumu a vývoje, manažeři inovací) výběrového souboru v návaznosti na oslovovací dopis hejtmana Zlínského kraje, zjištění ohlasu na zapojení firem do plánovaného výzkumu. V případě pozitivní reakce respondentů navazovala organizace schůzek v místě podnikání zpracovatelských jednotek. Terénním šetřením byl evidován vzorek 72 zpracovatelských jednotek (respondenční soubor), které poskytly odpovědi na otázky předloženého dotazníku. Před realizací schůzky v podnicích byla elektronicky zaslána kopie dotazníku. Participantům byla nabídnuta možnost zodpovědět otázky dotazníku bez přítomnosti výzkumného týmu, zaslat vyplněný dotazník elektronicky na emailovou adresu zadavatele (elektronické zaslání vyplněného dotazníku využily 4 zpracovatelské jednotky). Byly ustaveny týmové dvojice, které vedly a zaznamenávaly řízené rozhovory; po jedné osobě vždy ze strany zadavatele i zpracovatele. Ne všechny dále oslovené firmy v rámci již vlastního šetření byly ochotny a schopny označit sebe sama za inovativní či s vlastním VaVI, v řadě případů také nepovažovaly tuto akci za prioritní při řešení svých aktuálních ekonomických problémů zapříčiněných hospodářskou krizí. 6
Šetření probíhalo formou řízeného interview, a to většinou přímo s vedením či vyšším managementem společností. Jednotný a ověřený dotazníkový formulář obsahoval 49 uzavřených i otevřených otázek. Doba rozhovoru se pohybovala v řádu 60-90 minut. Rozhovory proběhly v září 2009. Ad. iii) Celkové údaje získané výzkumným šetřením byly aplikací matematicko-statistických metod zpracovány v programu SPSS (Statistical Package for the Social Sciences - statistický software), graficky vyjádřeny v programu MS Excel a textově interpretovány. Předběžné rozčlenění firem do oborů (1. třídící znak) bylo provedeno na základě jejich příslušnosti v kódovém značení klasifikace ekonomických činností CZ-NACE a po dokončení dotazníkového šetření upraveno k účelům vyhodnocení. Ne vždy bylo možné společnosti zcela jednoznačně zařadit do daného oboru, neboť tyto mají často více výrobních programů, proto jsme vycházeli z aktuálních informací získaných např. z webových stránek firem. Na základě řady podpůrných faktorů zjištěných šetřením byly zpracovatelské jednotky začleněny dle třídícího znaku - kódové označení klasifikace ekonomických činností CZ-NACE - do 7 následujících oborů: plastikářství chemický průmysl a gumárenství strojírenství kožedělný, textilní a obuvnický průmysl jiné zaměření průmyslu informační a komunikační technologie (ICT) elektrotechnika Vzhledem k uvedenému oborovému členění jsme si vědomi určitých nesrovnalostí vůči oficiální statistické nomenklatuře. Samostatně jsme vyčlenili plastikářský průmysl a naopak sloučili chemický a gumárenský, což považujeme, s ohledem na specifika regionu, za odůvodnitelné řešení. Průmyslové obory i ICT však nejsou zdaleka statickými prvky, tudíž jejich členění je potřebné respektovat pouze v určitém časovém horizontu a následně neopomenout monitorovat dynamiku jejich vývoje (odklon od stávající převažující činnosti k jiné, častější oborové přesahy). Při vyhodnocování a komparaci šetřením zjištěných dat a informací jsme se kromě horizontálního oborového členění zaměřili také na vertikální členění dle velikosti firmy. I zde jsme si vědomi odklonu od statistického úzu, který stanoví velikost malé firmy v mezích 0-50 zaměstnanců. S ohledem na dotazovaný soubor a velikost Zlínského kraje jsme posunuli hranici malé firmy níže na 10-20 zaměstnanců, střední potom na 21-250 a u velké firmy zachovali standardní hladinu nad 250 zaměstnanců. Toto třídění reflektuje rozložení velikostní struktury firem v regionu a pro celkové analytické hodnocení je přínosem. Zpracovatelské jednotky byly tedy rozděleny do 3 skupin podle počtu zaměstnanců dle třídícího znaku - velikost firmy: malý podnik 10-20 zaměstnanců střední podnik 21-250 zaměstnanců velký podnik 250 a více zaměstnanců V kontextu oborového členění a členění dle velikosti firem je výsledná studie provázána také se strukturou dotazníku, přičemž se přirozeně uskupily následující klíčové oblasti: vznik a vývoj firmy, strategie a pozice firmy v hodnotovém řetězci VaVI aktivity 7
lidské zdroje spolupráce podpora podnikání, nástroje podpory podnikání ve Zlínském kraji Veškeré analýzy, grafické i textové části studie jsou majetkem zadavatele, který je může dále využívat za předpokladu respektování individuální ochrany dat, ke které se zavázal. Zveřejnění zjištěných informací, které je nutné pro další návazné práce, bude tedy probíhat formou agregovaných dat. Označení region je pro nás totožné s územním vymezením Zlínského kraje; soubor šetřených firem je pro účely této studie brán jako vzorek s dostatečnou vypovídací schopností reprezentující ve zkoumané oblasti celý region. 1.1 DOTAZNÍK Na základě několika setkání byla ve spolupráci zadavatele a zpracovatele vytvořena finální podoba dotazníku. Dotazník je strukturován do 5 základních bloků, a to: vznik a vývoj firmy, strategie a pozice firmy v hodnotovém řetězci VaVI aktivity lidské zdroje spolupráce podpora podnikání, nástroje podpory podnikání ve Zlínském kraji Dotazník je složen ze 49 otázek, z nichž některé (8) jsou ještě rozčleněny do podotázek. V rámci dotazníku je možné vysledovat 4 skupiny otázek, jejichž umístění koresponduje se zařazením otázek do jednotlivých bloků, do nichž byl dotazník rozdělen. Skupina otázek identifikačních: Kontaktní údaje, vznik firmy, sídlo firmy, lokalizace poboček Hlavní odběratelé, dodavatelé Strategie firmy Ekonomické ukazatele (tržby, podíl prodeje v geografických oblastech) Vývoj oboru Skupina otázek vztahující se k VaVI: Typ produkce Oblast aktivit VaVI (informační zdroje, finanční zdroje, řízení VaVI aktivit) Ochrana duševního vlastnictví Spolupráce při VaVI aktivitách Bariéry omezující VaVI aktivity Skupina otázek týkající se lidských zdrojů: Počet zaměstnanců, průměrná mzda Vývoj zaměstnanosti Nábor zaměstnanců 8
Skupina otázek charakterizujících podnikatelské prostředí ve ZK: Spolupráce s municipalitami, institucemi pro podporu podnikání Zapojení firem do platforem spolupráce (klastry, asociace) Nástroje podpory podnikání Zlínského kraje (tvrdá infrastruktura, finance, služby, lidské zdroje, networking) Hodnocení fungování regionální podpory podnikání Jednotlivé otázky a podotázky nabízejí několik variant odpovědí. Ty byly převedeny na kódy pro zpracování na výpočetní technice. Kódové skupiny vytváří základ hodnocení jak pro analýzy prvého stupně, tak u vybraných otázek druhého stupně podle zmíněných třídících znaků, tj. dle oboru ekonomické činnosti a velikostní skupiny dle počtu zaměstnanců. 9
2 VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE Výzkum a vývoj i podpora inovačního prostředí jsou jedny z nejdůležitějších prostředků ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků a služeb. S prohlubujícím se poznáním, že VaVI jsou hlavním motorem ekonomického rozvoje, roste mezi odbornou i laickou veřejností zájem o provádění analýz dat z průzkumu o VaVI. Východiskem pro analýzu VaVI aktivit byly údaje o výzkumu a vývoji (VaV) v České republice Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), statistika inovačních aktivit podniků vzešlá z šetření ČSÚ z roku 2004-2006, vymezení stěžejních termínů a oblastí, které jsou spojeny s námi probíranou tématikou. 2.1 STATISTIKA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČR Úroveň výdajů o výzkumných a vývojových aktivitách a počtu osob ve výzkumu a vývoji lze považovat za jakýsi barometr budoucího rozvoje společnosti. Důležitou úlohu zde hraje kromě státu privátní sféra představovaná podnikatelským sektorem. Z tohoto důvodu hrají údaje o výzkumu a vývoji klíčovou úlohu při informování politiků, zákonodárců a široké veřejnosti o tom, jak si Česká republika v této oblasti stojí a jak se její pozice vyvíjí ve srovnání především s ostatními státy Evropské unie (EU). Údaje o výzkumu a vývoji sleduje ČSÚ prostřednictvím pravidelného šetření. Zpravodajskými jednotkami v oblasti statistického zjišťování jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj na území ČR jako svoji hlavní činnost (OKEČ 73, od roku 2008 CZ NACE 72 výzkumná pracoviště) nebo vedlejší ekonomickou činnost, a to bez ohledu na počet svých zaměstnanců, sektor nebo ekonomické odvětví, ve kterém působí. Šetření je určeno k měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem v jednotlivých sektorech a subjektech provádějících VaV na území ČR. Statistické šetření ČSÚ provádí od roku 1995 a plně respektuje metodické principy EU a OECD 1 uvedené ve Frascati manuálu a v příslušném Nařízení EU. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje: Pracoviště VaV Výdaje na VaV Zaměstnanci VaV Inovace Definice výzkumu a vývoje Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Výzkum a vývoj se dále rozlišuje na: Základní (badatelský) výzkum zahrnující experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků bez úvah o jejich konkrétní aplikaci. Aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Výsledky aplikovaného výzkumu jsou směřovány ke specifickému a praktickému cíli. Experimentální vývoj, který je charakterizován jako získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků 1 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - Organisation for Economic Co-operation and Development 10
a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Metodologie statistického šetření ČSÚ Uváděné údaje o počtu pracovních sil působících ve výzkumu a vývoji (zaměstnanců VaV) a výdajích na VaV jsou vždy souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a od roku 2001 i za statisticky dopočtená data od zpravodajských jednotek, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje (počet zpravodajských jednotek, dostupné finanční a lidské zdroje) jsou standardně publikovány, a to i na mezinárodní úrovni, ve čtyřech sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech) definovaných ve Frascati manuálu. Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v národních účtech a zahrnují: Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Vládní sektor zahrnuje v oblasti výzkumu a vývoje většinu pracovišť Akademie věd ČR a ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů přešla na nový statut veřejná výzkumná instituce) a dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní zařízení, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji vedlejší činnost. Jednotlivé pracoviště vysokých škol provádějících VaV jsou samostatně zařazeny do vysokoškolského sektoru podle doporučení uvedeného ve Frascati manuálu. Vysokoškolský sektor zahrnuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803) a od roku 2005 v souladu s metodikou OECD i 11 fakultních nemocnic. Vysokoškolský sektor není samostatným institucionálním sektorem ve smyslu Národních účtů, ale byl odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji. Neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Definice zaměstnanců VaV Zaměstnanci VaV jsou výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem, jako např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). U zaměstnanců VaV, kteří se zabývají i jinou činností než výzkumem a vývojem (pedagogičtí pracovníci aj.), je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, která se přímo týká VaV činnosti. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících ve výzkumu a vývoji na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce. 2.1.1 PRACOVIŠTĚ VAV V roce 2008 bylo v České republice 2 233 výzkumných a vývojových pracovišť (dále jen pracoviště VaV), které náležely 2 047 ekonomickým subjektům. Ve srovnání s rokem 2005 vzrostl počet pracovišť VaV o 216. Nejvíce pracovišť VaV z hlediska sektorů provádění VaV se v roce 2008 nacházelo v sektoru podnikatelském (1 731 pracovišť, tj. 80 % ze všech pracovišť VaV). Ve vládním sektoru se v roce 2008 nacházelo 198 (9 % všech pracovišť VaV), ve vysokoškolském sektoru 11
183 pracovišť VaV (8 % všech pracovišť VaV) a v soukromém neziskovém sektoru 60 pracovišť VaV (3 % všech pracovišť VaV). Tabulka č. 1: Pracoviště VaV dle sektoru provádění v letech 2001-2008 sektor provádění VaV 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Podnikatelský 885 1045 1280 1560 1615 1732 1764 1792 Vládní 203 199 191 194 184 191 198 198 Vysokoškolský 110 112 136 144 157 170 184 183 Soukromý neziskový 164 195 239 63 61 49 58 60 ČR celkem 1362 1551 1846 1961 2017 2142 2204 2233 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ Pozn. Výrazná změna počtu pracovišť VaV v podnikatelském a neziskovém sektoru je způsobena následující skutečností, že od roku 2004 byla rozšířena definice podnikatelského sektoru o ostatní osoby samostatně výdělečně činné, které byly dříve zahrnuty v soukromém neziskovém sektoru. Graf č. 1: Pracoviště VaV dle sektoru provádění v letech 2001-2008 2000 1600 1200 800 400 164 110 203 885 195 112 199 1045 239 136 191 1280 49 58 60 170 184 183 63 61 144 157 191 198 198 194 184 1560 1615 1732 1764 1792 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Soukromý neziskový Vysokoškolský Vládní Podnikatelský Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2008 Více než polovina pracovišť VaV (52 %, 1 154 pracovišť VaV) měla v roce 2008 méně než 10 zaměstnanců VaV. Tento údaj byl ovlivněn především vysokým počtem pracovišť s méně než 10 zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru (1 038, 58 % z celkového počtu pracovišť VaV v tomto sektoru). Ve vládním a vysokoškolském sektoru byly v roce 2008 nejvíce zastoupeny pracoviště s více než 50 zaměstnanci VaV (40 % a 62 % z celkového počtu pracovišť VaV v daném sektoru). Téměř 70 % pracovišť VaV v podnikatelském sektoru (1 246) náleželo v roce 2008 soukromým domácím podnikům a 27 % podnikům pod zahraniční kontrolou (477). Z hlediska ekonomické činnosti ekonomických subjektů byla větší část pracovišť VaV zaznamenána v průmyslu (téměř 60 %, 1 058), ve kterém se největší počet pracovišť VaV nacházel ve strojírenství (238). Velmi důležitá pro výzkum a vývoj jsou především výzkumná pracoviště (CZ-NACE 72), která se zabývají VaV jako svoji primární (převažující) ekonomickou činností. V roce 2008 bylo v České republice 243 výzkumných pracovišť (11 % z celkového počtu pracovišť VaV). V absolutním vyjádření došlo k postupnému poklesu výzkumných pracovišť mezi roky 2005 a 2008 o celou čtvrtinu (v roce 2005 bylo v České republice 325 výzkumných pracovišť VaV). Nejvíce pracovišť VaV z hlediska regionálního členění se v roce 2008 vyskytovalo v Praze (27 %, 614 pracovišť VaV) a v Jihomoravském kraji (18 %, 342 pracovišť VaV). Naopak nejméně pracovišť VaV bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji (1 %, 24 pracovišť VaV). 12
Velmi příjemným zjištěním je postavení Zlínského kraje, který figuruje na 5. místě s podílem 6 %, a to při velikosti kraje lze považovat za dobrý signál pro oblast VaV. Pro Zlínský kraj a jeho postavení v oblasti VaV hovoří také skutečnost o nárůstu počtu pracovišť VaV ve sledovaném období. Zlínský kraj se může pochlubit nejvyšším nárůstem počtu pracovišť, který činil 101 %. Tabulka č. 2: Pracoviště VaV podle krajů v letech 2001-2008 pracoviště VaV v krajích 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Praha 453 453 522 557 591 594 626 614 Středočeský 108 129 149 164 162 180 189 187 Jihočeský 55 69 81 89 92 88 91 96 Plzeňský 47 71 71 73 74 81 84 81 Karlovarský 13 14 18 20 16 19 22 21 Ústecký 55 67 78 70 71 80 82 82 Liberecký 50 57 74 74 73 74 74 81 Královéhradecký 61 75 96 98 97 104 111 107 Pardubický 56 64 86 91 88 118 111 112 Vysočina 38 57 56 62 69 76 66 79 Jihomoravský 182 218 277 292 292 315 321 342 Olomoucký 55 68 86 97 98 100 107 105 Zlínský 66 75 96 114 118 132 131 134 Moravskoslezský 123 134 156 160 176 181 189 192 ČR celkem 1362 1551 1846 1961 2017 2142 2204 2233 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ 2.1.2 VÝDAJE NA VAV V roce 2008 činily v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 54,1 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu výdajů na VaV o 175 mil. Kč, tj. pokles o 0,3 %. Pokles výdajů na VaV nebyl výrazný, ale vzhledem k nastolenému trendu rostoucích výdajů na VaV v předchozích letech byl tento jev výjimečný (v roce 2007 vzrostly výdaje na VaV o 8,8 % a v roce 2006 o 20 % v porovnání s předchozím rokem). Tabulka č. 3: Výdaje na VaV dle sektoru provádění v letech 2005-2008 financování sektorů VaV (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 Podnikatelský 27208641 33023287 34647997 33485634 Vládní 7888802 8755073 10278291 11324809 Vysokoškolský 6907467 7918332 9158401 9089852 Soukromý neziskový 193514 203578 198944 208096 ČR celkem 42198423 49900270 54283633 54108392 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ Z hlediska sektoru provádění bylo vždy nejvíce výdajů na VaV užito v podnikatelském sektoru. V roce 2008 činily výdaje na VaV v podnikatelském sektoru 33,5 mld. Kč (62 % celkových výdajů na VaV). Nejvýraznější výdaje na VaV za rok 2008 v ČR jsou patrné ve Středočeském kraji a především pak v Praze. Oba tyto územní celky se podílejí téměř v 60 % na celkových výdajích. Naopak nejmenší výdaje na VaV byly evidovány v Karlovarském kraji. Zlínský kraj je s podílem 3 % až na 8. místě ze 14 krajů. 13
Tabulka č. 4: Výdaje na VaV podle krajů v letech 2001-2008 výdaje na VaV v krajích (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 Praha 15835142 19186213 22914052 22481327 Středočeský 8560920 8524965 10560304 9782220 Jihočeský 1610430 1713307 1786673 1967004 Plzeňský 1129593 1333834 1393822 1767386 Karlovarský 76178 70644 77656 97867 Ústecký 589384 588428 692159 808283 Liberecký 1109608 1482929 1312271 1516597 Královéhradecký 1169327 985154 1268395 1213288 Pardubický 1632154 1931549 2018083 2002074 Vysočina 706842 517195 537554 697809 Jihomoravský 4653693 5056992 5725566 6046978 Olomoucký 1372165 1327839 1511390 1433056 Zlínský 1571072 1645803 1720537 1633090 Moravskoslezský 2181915 5535418 2765171 2661407 ČR celkem 42198423 49900270 54283633 54108392 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ 2.1.3 ZAMĚSTNANCI VAV Z hlediska lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji je velmi důležitým ukazatelem průměrný evidenční počet zaměstnanců VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (FTE). Tento ukazatel pro rok 2008 činil v České republice 50 808. Oproti roku 2007 vzrostl o 3 % a oproti roku 2005 pak o 17 %. Z pohledu vědních sektorů má nejvýraznější zastoupení podnikatelský sektor, ve kterém je zaměstnáno více než polovina všech zaměstnanců VaV v ČR. Minimálním počtem zaměstnanců disponuje soukromý neziskový sektor. Sektory vládní a vysokoškolský mají přibližně stejný počet zaměstnanců. Tabulka č. 5: Zaměstnanci VaV podle vědních sektorů v letech 2005-2008 vědní sektor v ČR přepočtené osoby 2005 2006 2007 2008 Podnikatelský 21781 23713 25217 26069 Vládní 10584 11086 11341 11386 Vysokoškolský 10776 12776 12465 13147 Soukromý neziskový 229 154 168 206 ČR celkem 43370 47729 49192 50808 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ Rozložení zaměstnanců VaV v jednotlivých krajích odpovídá předpokládané skutečnosti. Nejvýraznějším zastoupením v roce 2008 disponuje Praha s podílem 41,2 % ze všech zaměstnanců, následují kraje Jihomoravský (podíl 14,8 %) a Středočeský (podíl 10,2 %). Zlínský kraj je v pomyslném žebříčku na 8. místě s podílem 3,6 % ze všech zaměstnanců VaV v ČR. 14
Tabulka č. 6: Zaměstnanci VaV podle krajů v letech 2001-2008 kraje přepočtené osoby 2005 2006 2007 2008 Praha 17584 19889 21176 20943 Středočeský 4513 4924 5056 5176 Jihočeský 1644 1815 1813 1898 Plzeňský 1432 1799 1953 1793 Karlovarský 70 94 70 136 Ústecký 697 793 842 798 Liberecký 1295 1857 1432 1423 Královéhradecký 1365 1198 1453 1447 Pardubický 1936 2145 2193 2218 Vysočina 699 605 605 683 Jihomoravský 6036 6200 6205 7501 Olomoucký 2058 2049 2011 2025 Zlínský 1665 1775 1625 1837 Moravskoslezský 2376 2585 2759 2931 ČR celkem 43370 47729 49192 50808 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2001-2008, ČSÚ 2.1.4 SHRNUTÍ VAV DLE KRAJŮ Rekapitulační tabulka č. 7 za rok 2008 shrnuje pohled na VaV v jednotlivých krajích ČR. Z čísel uvedených v tabulce vyplývá vcelku uspokojivá pozice Zlínského kraje. S určitým nadhledem se dá konstatovat, že VaV ve Zlínském kraji přesahuje republikový průměr a v případě pomyslného žebříčku můžeme kraj hledat zhruba na 6. - 7. pozici. Tabulka č. 7: Rekapitulační tabulka VaV dle krajů za rok 2008 kraj pracoviště VaV výdaje na VaV (v tis. Kč) zaměstnanci VaV (přepočtené osoby) průměrné výdaje na 1 pracoviště průměrné výdaje na 1 zaměstnance průměrný počet zaměstnanců na 1 pracoviště Praha 614 22481327 20943 36615 1073,5 34,1 Středočeský 187 9782220 5176 52311 1889,9 27,7 Jihočeský 96 1967004 1898 20490 1036,4 19,8 Plzeňský 81 1767386 1793 21820 985,7 22,1 Karlovarský 21 97867 136 4660 719,6 6,5 Ústecký 82 808283 798 9857 1012,9 9,7 Liberecký 81 1516597 1423 18723 1065,8 17,6 Královéhradecký 107 1213288 1447 11339 838,5 13,5 Pardubický 112 2002074 2218 17876 902,6 19,8 Vysočina 79 697809 683 8833 1021,7 8,6 Jihomoravský 342 6046978 7501 17681 806,2 21,9 Olomoucký 105 1433056 2025 13648 707,7 19,3 Zlínský 134 1633090 1837 12187 889,0 13,7 Moravskoslezský 192 2661407 2931 13861 908,0 15,3 ČR celkem 2233 54108392 50808 24231 1065,0 22,8 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2008, ČSÚ 15