Rok 2004 pedstavoval v djinách našeho státu jeden z nejvtších mezník po pádu komunismu, jehož pelomovou událostí se stalo od sametové revoluce se znanými oekáváními vyhlížené pipojení eské republiky k Evropské unii odhlasované obany v loském referendu. Slavnostní vstup probhl k 1. ervnu spolu s dalšími devíti státy a náš stát jím definitivn zakotvil v té vysplejší a stabilnjší ásti evropského kontinentu. Doufejme, že pistoupení splní znané nadje vkládané do nj velkou ástí naší veejnosti a že naše republika zaznamená alespo takový rozvoj, ke kterému unie dopomohla jiným kdysi mén rozvinutým státm jako napíklad Irsku. lenství by mohlo pinést svá pozitiva i naší obci a jejímu okolí, protože unijní rozpoet dlouhodob vynakládá znané prostedky na rozvoj zemdlství, venkova, dopravní infrastruktury, životního prostedí a dalších oblastí, které by mohli napomoci zkvalitnní života i našich obyvatel. Snad nás o tom další roky pesvdí, protože mezi zdejšími usedlíky zaznívalo i nemálo skeptických hlas k této události. Pelomový rok 2004 zapoal svoji existenci ukázkovým zimním poasím. Pravá ladovská zima s dostatkem snhu a patinými mrazy, kterou zapoal poslední den pedcházejícího roku, pinesla ideální podmínky pro zimní sporty se zamrzlými rybníky a ásten i ekou a dostatkem snhu na lyžování. Zamrznutí eky umožnily velké noní mrazy, které vrcholily na Ti krále (6. ledna), kdy teplota v obci poklesla u potoka až na 25 C. Bohužel na poátku druhé dekády ledna dorazila obleva a sníh a mráz se vrátil až v posledních deseti dnech ledna a to se stejným teplotním rekordem nameným 24. ledna. Již poátek února byl ovšem nadprmrn teplý, v pražském Klementinu padly ti teplotní rekordy a ve Vísce teplota již 5. února vystoupala na rekordních 16 C ve
stínu a 21 C na slunci. Konec msíce se ale zhoupnul opt k návratu zimy a ješt do poloviny bezna trvaly noní a ásten i denní mrazy a snhová pokrývka dosahovala 30 cm. Naopak v plce msíce dorazilo nezvykle rychlé oteplení a už 18. bezna vyšplhala rtu teplomru na 20 C ve stínu a Klementinum zaznamenalo ti teplotní rekordy za sebou. Po znan rozkolísané zimn dorazilo spíše chladné jaro, proto i první senose i dozrávání tešní zaalo o nco pozdji než obvykle. Teplotn podprmrný a srážkov naopak nadprmrný byl i celý erven a poátek ervence, kdy se Medard ujal vlády nad zdejším poasím. Na léto nezvykle nízké teploty vrcholily 10.-17. ervence, kdy se v nkterých dnech maximální výška ruiky teplomru zastavovala pouze na 14 C a opravdové letní klima dorazilo až v poslední tetin msíce. Chladné poasí pineslo i zhruba dvoutýdenní opoždní zaátku žní. Naopak ve znamení klasického léta s teplotami nad 25 C probhl srpen a také poátek záí, kdy ješt 7. tohoto msíce ukazovaly zdejší teplomry 26 C. I když první mrazík 2 C se objevil již o 7 dní pozdji, celkov nadprmrné teploty pesahující 20 C trvaly až do poátku poslední dekády záí. Krásné babí léto petrvávalo i bhem íjna s teplotami až 18 C a ješt 2. listopadu jsme rtuový sloupec teplomru mohli spatit na 17 C. Další prbh listopadu již zaznamenal ochlazení, 19. listopad pinesl poprvé snhový poprašek, více snhu ale dorazilo až na konci msíce. Prosinec lze oznait za nadprmrn teplý, Vánoce probhly bez snhu, teplota na Štdrý den vystoupala na 8 C a nejnižší prosincová teplota pedstavovala pouhých 5 C namených 17. den msíce. Poet obyvatel Vísky od loského roku po pedchozím vzestupu opt poklesl a to ze 182 na 178. Bhem roku zemeli dva obyvatelé naší obce 10. kvtna ve vku 73 let pan Ladislav Záklasník z p. 3 a 30.
listopadu paní Ludmila Moravcová z p. 66 ve vku nedožitých 82 let. Dva obyvatelé se odsthovali, jeden již déle ve Vísce nebydlící zde odhlásil své trvalé bydlišt. Naopak narodila se Karolína Šteklová v p. 16, jejíž rodina se bhem roku pesthovala do novostavby v p. 79, Jan Bezina v p. 77, který ovšem zatím není v obci trvale hlášen a Aleš Kivský v p. 70 také s trvalým bydlištm mimo obec. Ve Vísce probhly ti svatby v ervnu u chalupáské rodiny Zlatníkovi z p. 1, kteí vdávali svoji dceru Petru za Ladislava Nickermayera z Klokoova, v ervenci satek Tomáše Kivského z Vísky p. 70 a Lucie Štpánkové a v 16. íjna svatba Jaroslava Kalvody z p. 41 a Zuzany Dymákové z Chotboe, piemž oba novomanželé budou bydlet ve Vísce v novostavb budované pi silnici do Pukšic (. p. 80). V letošním roce již také bylo možné studovat kompletní výsledky sítání lidu, dom a byt z roku 2001, prvního v kterém Víska po mnoha desetiletích figurovala jako samostatná obec. Z hlediska obyvatelstva Víska bhem sítání vykázala 185 obyvatel, z toho 90 žen a 95 muž a proti poslednímu sítání z roku 1991 zaznamenala pokles o 14 osob. Všichni obyvatelé mli obanství eské republiky, z hlediska národnosti naprosto pevažovala eská u 183 obyvatel, jeden vykázal národnost slovenskou, jeden netypickou kategorii ostatní. Poprvé od roku 1950 byly pro obec zjištny údaje o náboženství. Vící zde tvoili 44,3% obyvatel (82 osob), což mírn pevyšuje celostátní prmr. Dominovali lenové ímskokatolické církve, ke které se hlásilo 34,6 % úastník sítání (64 osob, procento zhruba odpovídá celostátním hodnotám), 9,7 % (18 osob) vyplnilo píslušnost k eskobratrské církvi evangelické, což nkolikanásobn pevyšuje její procentuelní podíl získaný celorepublikov. Píslušnost k jiným církvím nebyla vykázána, 69 osob ( 37, 3 %) uvedlo, že je bez vyznání, u 34 respondent (18 %) sítání náboženské vyznání nezjistilo. Prmrný vk obyvatel Vísky dosáhl 36,9
let, pouze ti místní usedlíci patili do kategorie rozvedení, což je údaj hluboce pod celostátním prmrem. Z hlediska vzdlání spadalo 12 osob tj. 8 % do kategorie vysokoškolské vzdlání (celostátn zhruba 12 %), 30 % místních starších 15 let mlo pouze základní a neukonené vzdlání, zhruba 35 % náleželo do kolonky vyuení a stední odborné bez maturity, úplné stední s maturitou vykázalo 23 % a vyšší odborné a nástavbové 3 %. Z hlediska ekonomické aktivity nejvíce obyvatel pracovalo v prmyslu 31,5 % (28 osob, v minulém sítání 29 %). Prudký pokles tém na polovinu zaznamenal v minulém soupisu ješt dominující sektor zemdlství a lesnictví, kde bylo zamstnáno 27 % pracujících (tj. 24 osob), zatímco ješt ped deseti lety to bylo 48 % (42 osob). Stavebnictví vykázalo 6 osob ( 6,7 %, dvakrát více než v roce 1991) a služby zbylých 37 %. Mimo obec vyjíždlo denn pracovat 40 osob, z toho dva do vzdálenosti 60 a více minut, a za studiem 29 žák a student. Nezamstnaných bylo 10, tj. 5,4 %, tedy údaj pod celostátním prmrem. Zajímavé jsou i údaje vypovídající o bydlení. Víska vykázala 71 dom, z toho 47 trvale obydlených, z 24 neobydlených 20 figurovalo jako rekreaní bydlení a tyi jako nezpsobilé k obývání. Z hlediska vytápní 11 domácností používalo uhlí, devt devo, pt elektinu a 27 plyn, což je posun oproti naprosté dominanci uhlí ped deseti lety, který jist znamená i zlepšení místního ovzduší. Prmrná obytná plocha na byt mla hodnotu 64,8 metr, na osobu pak 18,2 metr. Z hlediska vybavení z 52 vykázaných bytových domácností mlo 32 jeden a sedm dva a více osobních automobil, 26 pevnou telefonní linku, pouze devt domácností telefon pevný i mobilní a jedna pouze mobilní. Osobní poíta s pipojením na internet vlastnilo sedm domácností, osobní poíta bez pipojení na internet tyi domácnosti. Jako vlastníci rekreaního objektu vystupovalo šest domácností.
Celorepublikové dní se v obci bezprostedn asi nejvíce promítlo poádáním dvojích voleb. První pedstavovaly volby do Evropského parlamentu. Ty probhly v našem stát poprvé a to ve dnech 11. a 12. ervna, u nás na tradiním míst v budov mateské školy a na jejich platnost dohlížela tylenná volební komise. Ze 144 zapsaných voli se jich úastnilo pouze 60, tj. 42 %. Jako obvykle tento údaj pekroil celostátní prmr, který dosáhl pouze 28 %, ale ob nízká ísla ukazují dosud malý zájem o záležitosti Evropské unie v našem stát. Znané odlišnosti vykázaly i volební výsledky. Zatímco celostátn vyhrála ODS s 30 %, druzí skonili komunisté s 20 %, tetí Sdružení nezávislých kandidát Evropští demokraté(11 %), tvrtí lidovci (10%) a pátá sociální demokracie (9%), ve Vísce se na první píce ocitli komunisté. Ti získali 25 %, tj. 15 hlas, tedy pesn stejný poet voli, jako v posledních parlamentních volbách, což je ale pi velmi malé volební úasti katapultovalo na první místo místních volebních preferencí. Na druhém míst skonilo Sdružení nezávislých kandidát Evropští demokraté se silnými 20 %, lepší než celostátní prmr vykázali také tetí lidovci s 13 %. tvrté místo shodn obsadily dv strany celorepublikový vítz ODS s 10 %, která zde tradin dosahuje slabých výsledk a se stejným podílem celostátn naprosto neúspšná strana venkova, které ale k dotyným 10 % stailo pouhých 6 hlas. Sociální demokraté získaly opt spolu s celostátn naprosto nevýznamnou a neznámou Unií liberálních demokrat pouze po tyech hlasech, což pedstavovalo necelých 7 %. To výrazn kontrastuje s 35,5 %, které zde tato hlavní vládní strana obdržela pi posledních parlamentních volbách. Mnohem vtší dosah pro bezprostední život obce a hlavn zdejšího regionu mly další volby a to krajské, které se konaly ve dnech 5. a 6. listopadu. Pinesly o nco vyšší úast 51,8 %, tj. 73 ze 141
zapsaných voli, která opt pevýšila o 22 % úast celostátní a o 20 % úast v kraji Vysoina. Obané mohli vybírat z celkem 12 kandidátek, bohužel na žádné z nich nefiguroval žádný vísecký oban. Na prvním míst zde naprosto jednoznan skonila sociální demokracie s mimoádn úspšnými 49 % (39 hlas), což je zde nejlepší výsledek jedné strany od voleb roku 1990. Dvodem je bezesporu fakt, že na její kandidátce figuroval chotboský starosta Tomáš Škaryd, který donedávna hrál ve víseckém fotbalovém týmu a jehož žena z Vísky pochází a tudíž je zde široce znám. Na druhém míst se ocitli s 20,5 % a svým obvyklým stabilním voliským kádrem 15 hlas komunisté, tetí byla strana lidová s 12 % a tvrtá celostátn zvítzivší ODS. Ta zde získala pouze necelých 7 % hlas. O pátou píku se s 4 % dlilo Sdružení nezávislých kandidát a spojenectví strany zelených a Unie svobody. Pokud bychom tyto výsledky porovnali s celostátními údaji a údaji pro kraj Vysoina, opt se objeví podstatné rozdíly. Markantní jsou v pípad celorepublikového vítze ODS, která na úrovni státu získala 36 % a zvítzila i v kraji s 29 %, tedy s 4x vtším potem než ve Vísce. Celostátn i celokrajsky druzí komunisté (20 a 21 %) pesn odpovídali místnímu zisku. Tetí sociální demokracie celorepublikov obdržela pouze 14 % hlas, tedy mén než tetinu vísecké kvóty, naopak výsledky lidovc odpovídaly celostátním 11 %, ale zaostávaly za 20 % na Vysoin, kde ješt bodovalo Sdružení nezávislých kandidát se 7 % (v celém stát pouze 3 %). Výsledky krajských voleb se promítly i do zmny složení krajské samosprávy v našem kraji. Vládnoucí koalici zde vytvoila ti seskupení vítzní obanští demokraté spolu s lidovci a Sdružením nezávislých kandidát. Ti si rozdlili místa v rad kraje tyi získala ODS a to vetn postu hejtmana, tyi KDU-SL a jedno Sdružení nezávislých kandidát. Na pozici hejtmana vystídal lidovce Františka Dohnala
obanský demokrat Miloš Vystril a lenové všech zmínných stran obsadili i posty tí námstk. Oboje zmínné volby však bezprostedn dní v obci samozejm neovlivovaly, to se odehrávalo tak jako vždy pedevším v režii obecního zastupitelstva. Obecní zastupitelé se bhem roku sešli celkem desetkrát vtšinou za plné úasti. K opakovan projednávaným bodm patily pedevším záležitosti rozpotu obce, jehož výše se bhem roku asto mnila, dále projednávání investiních akcí zejména rekonstrukce veejného osvtlení, vodovodního ádu, komunikací a tvorba nového územního plánu. lenové zastupitelstva schválili nákup traktoru od TJ Sokol Víska, který bude sloužit pro zimní prohrnování obecních komunikací, kterým byl poven pan Ladislav Motl z p. 67. Rozhodli o poízení nového územního plánu obce a povili starostku jednáním o jeho provedení s pardubickou firmou Atelier AURUM s. r.o. V neposlední ad také jmenovali povodovou komisi pod vedením starostky obce. Završení dlouhodobého rozhodování pedstavoval nákup a následná instalace vodomr v obci, která zde probhla od ervna do konce roku. O podrobnostech byli obané informováni na veejné schzi 21. kvtna v sokolovn. Zastupitelstvo nov stanovilo sazby za odvoz odpadu na 280 K na osobu a v pípad zde trvale nebydlících vlastník nemovitosti 400 K. Starostka obce ing. Ludmila Paclíková také za obec pokraovala v aktivitách sdružení Podoubraví. Tento svazek obcí jednal v tomto roce napíklad o projektu úpravy toku Doubravy, jejíž koryto bylo v minulosti poškozeno necitlivými zásahy. Sdružení proto odsouhlasilo pípravu studie o revitalizaci eky. V rámci ní se uvažuje o poteb zmnit nkteré ásti horního toku eky v oblasti Ždírce a Sobiova napíklad vybudováním záchytných rybník, ozelenním beh i v nkterých místech návratem do pvodního koryta, aby se zabránilo opakovanému
vylévání eky ve spodnjších ástech toku, což každoron postihuje práv naši obec. Výše rozpotu doznala bhem roku nkolika zmn. Vlastní rozpotové píjmy obce pedstavovaly 1 235 600 K, vetn dotací však dosáhly 4 866 100 K. Z hlediska dotací byl tento rok mimoádn štdrý, krom každoroní neinvestiní ástky pijaté od kraje na mateskou školku, respektive pedevším na platy jejích zamstnanc, získala v letošním roce obec ješt mimoádnou dotaci ministerstva financí na rekonstrukci veejného osvtlení ve velmi solidní výši 1 800 000 K a dále krajskou dotaci na komunikace a rekonstrukci mostk ve výši 120 000 K, ale i napíklad dotaci na aktivní politiku zamstnanosti v hodnot 17 000 K, která umožnila zamstnat jako obecního zamstnance Jana Hoínka. Celkové výdaje naopak dosáhly 5 312 000 K a rozpoet obce tak skonil deficitem ve výši pesahující 440 000 korun. K nejvtším položkám v kolonce výdaj patila pedevším rekonstrukce veejného osvtlení, jejíž cena se vyšplhala na 2 205 400 K, dále napíklad oprava cest a mostk, výdaje na mateskou školku a také dotace pro TJ Sokol na nákup materiál na rekonstrukci toalet a sprch v sokolovn ve výši 78 748 K. Dlouhodobý hmotný majetek obce vykazoval ke konci roku hodnotu pesahující 16 milión korun, z toho více než polovinu tvoila hodnota pozemk. Ekonomická situace státu se od vstupu do Evropské unie zaala rychleji zlepšovat a rst hospodáství nabíral obrátky. Projevilo se to i rstem plat a reálných píjm ve zdejším regionu, bohužel zdaleka ne ve všech profesích. Ohledn výše mezd Vysoina stále zstává na nejspodnjší ásti žebíku v rámci kraj státu a tak napíklad prmrná mzda v Praze má tém dvojnásobnou úrove než v našem kraji. Kdysi naprosto dominantní podnik v zamstnávání zdejších obyvatel
Zemdlské družstvo Nová Ves Víska prožil dle slov svého pedsedy velice píznivý rok. Byl poznamenán pedevším celostátn letos velmi vysokou úrodou rostlinných produkt, která dokonce dosáhla nejvyšších hodnot od vzniku eské republiky. Družstvo vykázalo historicky nejvyšší výnos epky 3,23 t/ha a velice solidních hodnot dosahovaly i výnosy obilí pšenice 5,07 t/ha, ozimý jemen 3,78 t/ha, jarní jemen 4,21 t/ha a u ovsa 4,13 t/ha, piemž u ozimých plodin se opt jednalo o historicky nejvyšší úrodu od vzniku družstva. Problém ovšem pedstavovala skutenost, že nadúroda obilí znamenala pokles jeho ceny a problémy s odbytem, které se ale místního družstva nedotýkají ve velké míe, protože vtšinu obilí zkrmuje ve své živoišné výrob. Naopak dobe se prodávala epka, která tak pispla k nárstu píjmu z rostlinné výroby. Díky tmto faktorm rostlinná výroba skonila poprvé v historii družstva se ziskem pesahujícím 1 700 000 (pro porovnání v loském roce to byla ztráta 950 000). Po vstupu do Evropské unie zaaly také rst výkupní ceny u živoišné výroby, pedevším u hovzího masa a ásten u mléka. Bohužel pouze v malé míe se tak dlo u prasat, kde se víseckému stedisku nepodailo vymazat ztrátu z první ásti roku, kdy výkupní ceny této komodity byly velmi nízké. Úrodný rok, nárst dotací (inily 2,8 miliónu korun) a uritý vzestup výkupních cen se kladn projevil na hospodaení družstva. To se ješt na poátku roku potácelo ve ztrát, která pevyšovala ztrátu z pedchozího roku, ale v prbhu dalších msíc se ekonomické výsledky pehouply do kladných ísel a podnik tak zakonil rok se ziskem. Ziskové hospodaení umožnilo v závru roku nákup nové techniky napíklad obilního kombajnu a traktoru v celkové hodnot devt milión korun. Dobré výsledky umožnily i nárst prmrné mzdy, která dosáhla hodnoty 14 500 K. Došlo také ke zmn systému dotací, které se poítají nov na plochu nikoli na výrobu.
Podstatnjší zmny nezaznamenal další velký podnik na katastru obce firma Lacman, která ovšem stále nezamstnává nikoho z místních. Svoji innost nezmnilo ani Pohostinství U Fajman a také místní prodejna potravin psobící v nové podob od konce loského roku. Její majitel nabízí pomrn solidní sortiment zboí, ceny jsou ovšem v porovnání s okolními prodejnami Jednoty a pedevším diskontními prodejnami v blízké Chotboi vyšší. Dle vyjádení paní prodavaky jsou tržby prodejny spíše menší, což je dáno tím, že podstatná ást obyvatel již delší dobu nakupuje v Chotboi, kde asto pracují, nebo tam dojíždí na velké dlouhodobjší nákupy do levných diskontních prodejen Penny Market a Diskont spotebního družstva Jednota, v nichž jsou cenové relace pomrn píznivé. Pežití malých obchdk se touto konkurencí samozejm všeobecn komplikuje. Stavební práce v obci se bhem roku 2004 vyznaovaly znanou intenzitou. Asi nejvíce se na tvánosti Vísky podepsala rekonstrukce veejného osvtlení, kterou umožnila dotace ministerstva financí. Bhem ní došlo k zakabelování rozvod a jejich uložení do zem a pedevším ke kompletní výmn sloup a svítilen v celé obci a rozšíení jejich potu, což výrazn zlepšilo kvalitu zdejšího veejného osvtlení. Nové štíhlé a modern vypadající sloupy prosply i celkovému vzhledu Vísky. Kopáské práce na celé akci zapoaly na poátku druhé dekády íjna. Provádly je run rómští kopái ze Slovenska, jejichž pítomnost budila zpoátku v obci jistou nedvru. Brzy se však místní usedlíci pesvdili, že se jedná o velmi pracovité a neproblémové dlníky, takže jim dokonce vaili aj a kávu a dokonce v nkterých pípadech darovali i nevyužívané obleení. Díky rychlému postupu prací bylo osvtlení zprovoznno již 19. listopadu. Práce provádla firma VE montáže a. s. Pardubic, respektive její poboka z Havlíkova Brodu, kterou vybrala tílenná
komise zastupitelstva pod vedením starostky obce. Náklady na celou investici pesáhly dva milióny korun, piemž 80 %, tj. 1.800 000,- K pokryla dotace ministerstva financí, o níž požádalo obecní zastupitelstvo a zbylou ástku 324 000,- K financovala obec. Další stavební práce v režii obecního úadu probíhaly na rekonstrukci obecního vodovodu. Konkrétn se tentokrát renovoval úsek od vodojemu k místní odchovn prasat v délce 550 metr, kde došlo k výmn starého kovového potrubí, ímž byl tento proces v celé obci po nkolika letech završen. Rekonstrukní práce svili zastupitelé pardubické firm Elmar s. r. o., instalatérské práce zajišoval pan Petr Slana z p. 10 a elektroinstalaci pan Ladislav Kalvoda z p. 46. V neposlední ad obecní zastupitelstvo také provádlo rekonstrukci a výstavbu místních komunikací. Zde vtšinu prací realizovala havlíkobrodská firma Dvoák stavby pozemních komunikací a finanní zajištní umožnila mimo jiné dotace z programu Obnova venkova ve výši 125 000,- K. Nejvýznamnjší ást tchto prací pedstavovala výstavba komunikace s asfaltovým povrchem od domku rodiny Kubátovy v p. 71 podél potoka až k mostku u domku p. 66, kde prjezdnost autem byla doposud velmi špatná, nebo na nkterém úseku prakticky žádná. Tím získala p. 32, 42, 44 a 70 poprvé zpevnnou komunikaci ke své nemovitosti. Dále obec nechala zbudovat cestu od silnice k novostavb rodiny Šteklovy p. 79. Vzhledu Vísky prosplo i vytrhání rozbitého plotu u pomníku padlých. Na tchto pracích se bhem roku podílel i zamstnanec obce, kterým se stal Jan Hoínek z p. 31. Vykonával pedevším innost pro údržbu vzhledu obce jako sekání trávy, práci pi úprav cest, ale také napíklad zednické práce v mateské školce, kde se pokládala nová dlažba, opravoval se sklep a pebudovával sklad, který získal novou podlahu, regály a nátry.
Krom obcí financovaných a realizovaných stavebních inností zde samozejm probíhaly i soukromé stavební aktivity. Pokraovala práce na tech novostavbách na konci obci ve smru na Pukšice, piemž rodina Šteklova a manželé Kalvodovi se do nových dom již nasthovali. Rekonstrukci vnitních prostor provádla i majitelka p. 5 Lenka Kreuzová, novou fasádu dostal dm p. 13 rodiny Grundovy. Pemysl apek postavil garáž u usedlosti p. 14, kterou hodlá také rekonstruovat. U bývalého mlýna dnes patícího rodin Georgiev byla zbourána stará stodola. Stejný osud postihl stodolu rodiny Fikarovy v p. 10. Toto zbourání a pemna na garáž ovšem vyvolalo velkou lítost mnohých zdejších obyvatel, protože cihlová stodola z 19. století byla architektonicky velmi zajímavá a její neobvyklé prelí patilo k nejhezím stavbám v obci. Je velká škoda, když takovéto rázovité stavby, které patí k charakteristikám obce, mizí teba práv na úkor pouhých garáží. V oblasti zdravotnictví došlo ke zmn na poliklinice v sousední Mali, kam stále dochází vtšina pedevším starších obyvatel obce. MUDr. Petra Gajdošová odešla po polovin roku na mateskou dovolenou a na její místo nastoupila zde již díve pechodn ordinující MUDr. Marcela Janoušková z Horních Lhotek. Naopak resort školství nedoznal výraznjších zmn. Místní mateská školka prožila bžný školní rok bez velkých turbulencí. Personální složení jejího pedagogického sboru i pomocných profesí zstalo stejné jako v pedešlém roce. Zamstnancm školky se podailo pro své svence pipravit bhem roku pestrý a kvalitní program. Jeho jádrem v obou tídách bžné i logopedické jsou samozejm výukové a vzdlávací innosti, jejichž cílem je co nejlépe pipravit dti pro vstup do základní školy. Paní uitelky ale pipravily znaný poet dalších aktivit, které
zpestovaly dtem pobyt ve školce. Jednalo se o tradiní návštvu divadelních pedstavení, jichž místní svenci shlédli celkem šest od rzných divadelních spoleností. Jednotlivá pedstavení mla asto za cíl nejenom pobavit, ale také pedat dtem nové znalosti a dovednosti a umožovala jim také zapojení do hry. Dti se mohly zúastnit nkolika výlet pších po okolí Vísky spojených s opékáním špekák, výletu do Mstského muzea v Chotboi nebo do Jihlavy, kde navštívily zoologickou zahradu a místní aquapark. Pro starší spoluobany z obce pichystala mateská školka již tradiní vánoní besídku s pásmem íkanek a písniek, které se úastnilo 20 zájemc a všichni si odnesli malý dárek v podob zimního slunce od Betléma z vizovického tsta. Podobnou besídku na motivy ert mohli shlédnout také rodie a byla spojena i s rozdáváním dárk pod vánoním stromkem. Z tradiních akcí nechybla ani mikulášská besídka s Mikulášem a andlem, kde dti obdržely od firmy Lacman prádelní koš naplnný ovocem a sladkostmi, nebo oblíbený karneval. Bhem jara se aktivity školky zamily na Velikonoce a dti se uily písniky a íkanky, vyrábly ozdobné pedmty a objasovaly si tradice spjaté s touto tematikou. Z netradiních akcí lze zaznamenat napíklad bramborový týden, v nmž se osazenstvo školky vnovalo výrob figurek a razítek z brambor, íkankám a písnikám o nich, poítání s jejich pomocí, aby si nakonec v podob píjemného završení vykrájeli tvary pro upeení na pekái a následnou konzumaci. Bhem roku se zlepšilo i vybavení mateské školky, která krom nové dlažby ve skladu získala po rekonstrukci kuchyn i novou myku, baterie a nový dez, novou malbu jídelny a nový nátr pro nábytek tamtéž. Rekonstrukce kuchyn probhla opravdu za pt minut dvanáct, protože po nedávném zpísnní hygienických norem pro školní a závodní kuchyn pijaté pod tlakem Evropské unie, hrozilo reáln místní kuchyni uzavení. Tuto skutenost potvrdila výstraha pracovnic krajské
hygienické stanice, které kontaktovaly obec s tvrzením, podle kterého provozovna v mnohých ukazatelích nesplovala písné hygienické normy. Do základní školy v Nové Vsi pešly z Vísky dv dti a to Matouš Kreibich z p. 71 a Klára Slanaová z p. 10. Novoveská základní škola, kterou prošla podstatná ást obyvatel naší obce, oslavila bhem íjna 100 let od svého otevení. Událost si pipomnla dnem otevených dveí spojeném s výstavou dtských prací, seznámením s historií Nové Vsi a také svcením obecního praporu a znaku. Proto i mnozí ze zdejších obyvatel s nostalgií zavítali do míst svých školních škamen a zavzpomínali na léta tam trávená. Koením víseckého spoleenského života byly tak jako jindy pedevším aktivity spolk, pokud nepoítáme možnosti, jež nabízí napíklad blízká Chotbo. Tam se událostí roku stala návštva prezidenta republiky Václava Klause, který v rámci své cesty po kraji Vysoina navštívil msto 12. kvtna. Krom návštvy radnice a obda v Panském dom absolvoval setkání s obany na námstí, takže i místní obyvatelé mli píležitost vidt hlavu státu na vlastní oi. To se zde nestává píliš asto, protože Václav Klaus pedstavoval po T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi teprve tetího prezidenta, který msto poctil svou návštvou. Z víseckých spolk pokraovalo ve své každoroní innosti Sdružení dobrovolných hasi, které ve svých adách registrovalo 43 len z toho 11 žen, piemž nejstaršímu lenovi panu Miroslavu Filipovi je 75 let. Svou innost hodnotili hasii na lednové valné hromad, bžné záležitosti projednával dle poteby se scházející výbor spolku. Sdružení se podailo vyslat své zástupce do kvtnové okrskové soutže v Jeišn, kde barvy Vísky hájila dv družstva mladší muži, kteí
skonili desátí, a družstvo žen, jež se umístilo na páté píce turnaje. Ke spoleenskému životu obce pispli lenové sdružení pedevším organizací posvícenské zábavy v sokolovn, kde se za rytm kapely Styl pokoušelo protanit své stevíce pes 70 zájemc, což je úast na zdejší pomry solidní. Zábava tak pispla do pokladny sboru, která je jinak závislá pedevším na každoroním píspvku obce, který i letos umožnil pokraovat v nákupu vybavení. Nezaháleli ani lenové TJ Sokol. Tm se v tomto roce podaila dlouho plánovaná a požadovaná rekonstrukce sociálního zázemí sokolovny. Její náklady ve výši 124 000 K hradila z vtší ásti obec, která zaplatila nákup materiálu, ást prostedk byla získána z grantu Fondu Vysoina a ást financovala samotná jednota. Bhem rekonstrukních prací se podailo dát nové obložení sprchám a toaletám a zavést nové elektrické vedení a vedení vody. Výsledkem je výrazné zlepšení vzhledu a úrovn zmínných prostor, což ocení nejen místní a pespolní fotbalisté, ale i etní návštvníci mnoha akcí, které se v sokolovn asto poádají. Zlepšené podmínky pro místní fotbalisty se alespo zdánliv projevily na výkonech fotbalového týmu, protože ve srovnání s loským rokem si místní fotbalisti v rámci okresního peboru polepšili a skonili na pkném devátém míst. Za celou sezónu sehráli celkem 26 zápas, z toho 11 x zvítzili, jednou remizovali a 14 x prohráli. Gólové skóre bylo 45 : 67 ve prospch gól obdržených. Získali celkem 34 bod v rámci soutže, zatímco nejúspšnjší pohled ml 62 a nejmén úspšné Jeišno pouze 19. Bhem letní fotbalové pauzy zorganizovali lenové místního oddílu již tvrtý roník Memoriálu Jaroslava Fajmana, kterého se zúastnila tyi družstva a vítzné vavíny si odnesli domácí. Tato událost odehrávající se poslední víkend v ervenci byla spojená s návštvou pátel zdejšího
Sokola z nmeckého Lohmenu. Tch pijelo tentokrát osm a strávili zde celkem tyi dny. Absolvovali bhem nich pestrý program, v nmž krom úasti na Memoriálu, kde hrálo jejich družstvo, nechybl ani výlet do Havlíkova Brodu a také do Kutné Hory, spolená veee a posezení s našimi fotbalisty a jejich píznivci v Pohostinství U Fajman a také v restauraci na Borku, kde byli ubytováni a v neposlední ad také sobotní diskotéka v sokolovn. Protože finanní náklady na provoz fotbalového týmu, ale i teba zmínnou rekonstrukci sokolovny, byly pomrn vysoké, získávala jednota prostedky na provoz mimo pravidelného píspvku obce i od sponzor fotbalového družstva a vlastními aktivitami. Mezi n patily v únoru uskutenné vepové hody, na nž se zakoupili tyi pašíci a rozprodali se ve form masa, sádla a také jitrnic, kroupák, polévky i guláše, které pipravili sami sokolové. Nkteí lenové Sokola se již tradin podílejí i na innosti Bago klubu. Ten zahájil letos svoji spoleenskou sezónu zdailým Bago plesem v Pohostinství U Fajman. Jako obvykle na nm hrála pardubická country kapela Medvdi a úast bagist a jejich sympatizant byla tak jako v jiných letech vysoká. Poslední ervnovou sobotu zorganizovali pravideln trénující pánové tradiní Bago turnaj, kterého se zúastnilo celkem osm mužstev, z toho dv z Vísky. Vítzem se stal team z Havlíkova Brodu a akce pokraovala i ve veerních hodinách v sokolovn, kdy mohli píznivci fotbálku doplnit vybhané kalorie grilovaným prasátkem, gulášem a samozejm pivním mokem a to za zvuk Bago kapely, což opt pilákalo znané množství zábavy chtivých. Tak jako minulý rok nevynechali pánové ani louení s létem spojené s rožnním i rozdávání velikononí zdravice bhem pomlázky. K oblib tohoto svérázného spoleenství pispívá i jejich zmínná šestilenná kapela, která pravideln hraje vždy v pátek v Pohostinství U Fajman.
Rybáský spolek na poátku roku zmnil své stanovy a pedevším zvolil nové vedení, když do svého ela postavil pana Luboše Sedláka pvodem z p. 36, který v souasnosti žije v Chotboi. V nových stanovách je pro každého lena stanovena povinnost odpracování 15 brigádnických hodin (netýká se dchodc) a pokud je dotyný neodpracuje, musí každou hodinu doplatit. Za odpracovanou hodinu navíc mají lenové nárok na kilogram kapra pi výlovu zdarma. Dále stanovy zakotvují povinnost lenských píspvk v hodnot 200 K, pro dchodce 100 K. Po splnní tchto povinností mají lenové možnost získat povolenky, které je opravují k chytání ryb. Chytání se provádí dvakrát msín v sobotu vždy od šesti hodin ráno do osmi veer a majitel povolenky má právo vzít si s sebou jednoho hosta, pokud zaplatí 100 K. Zmna vedení spolku nastartovala do té doby ponkud utlumenou innost sdružení. Krom brigádnické innosti, pi které se lenové spolku vnují péi o rybník Spolený a jeho okolí, pipravili rybái v tomto roce také pouovou zábavu. Místem její realizace mly být prostory u rybníka, ale pro nepíze poasí musela být pesunuta do sokolovny. Úastnilo se jí zhruba 60 zájemc. Poslední víkend v íjnu uskutenili lenové spolku výlov rybníka Spolený. Jednalo se o první výlov po dvouleté pestávce a zájem o podívanou a nákup ryb byl opravdu vysoký, poadatelé ho odhadli na zhruba 100 úastník. K lákadlm celé akce patilo i epované pivo, grog a na míst smažené podkovy z erstvého rybího masa. Zmínné aktivity ukazují, že letošní zmna vedení spolku prospla a jeho aktivity nabraly na intenzit. Z dalších spoleenských událostí, které se odehrály v obci, lze uvést napíklad i prosincový mariášový turnaj v Pohostinství U Fajman, o kterém v kratiké zpráv informovaly i Noviny Vysoiny. Nechyblo ani tradiní stavní májky, které se tentokrát budovaly ti krom nezbytné obecní ješt dv svatební u domku rodiny Zlatníkovy a rodiny
Štpánkovy. Obci se alespo na dálku nevyhnula ani další událost, o které široce informoval regionální tisk a to volba Miss Podoubraví. Tu organizoval bhem února chotboský Dm mládeže Junior pro dívky ve vku 12 15 let a jednou z desíti finalistek byla i místní Veronika Košálová z p. 76, kterou tisk oznaoval za jednu z favoritek, pestože nakonec nestála na stupních vítz. Tradiní završení roku pedstavovala oslava Silvestra, které se v obci tentokrát uskutenily dokonce dv Bago klub se louil s odcházejícím rokem v Pohostinství U Fajman a vísecká mládež v sokolovn. Obecní úad rok uzavel rozdáním PF místním obyvatelm s motivem zasnžené krajiny u rybníka v Zadních dolech a také kalendá vnovaných nakládání a tídní odpad.