Msíc lásky Ano, je to tak. Pinejmenším od dob Karla Hynka Máchy, který to oficiáln napsal ve svém díle Máj. Dodnes se pod jeho sochou v Praze na Petín scházejí páreky zamilovaných. Myslím si, že láska není jenom zamilování a že není jen výsadou mladých. Když jsem si prohlížel nabídku kulturních poad ve Vimperku v msíci lásky, íkal jsem si, že budu zase v kvtnu zamilovaný. Pro? Uvidím výstavu panenek v muzeu, oslavím osvobození msta (tentokrát kulaté), zajdu na výstavu obraz Lenky Chytilové, podívám se na kvalifikaní soutž mažoretek, zúastním se otevení letní turistické sezóny a ješt uvidím prvod a slavnost Božího tla. Jist uspoádá njaký výlet i Spolek na ochranu šumavské pírody. A zcela jist, když zajdu do Mstského informaního stediska, dostanu dobré typy a rady i tam. K tomu ješt pibude njaký ten film ve vimperském kin, dobré tení z vimperské knihovny, vycházky do blízkého okolí a putování po okolí vzdálenjším. Urit to budou Boubín, Bohumilice, Churáov, Kvildy, Lštní, Trhonín a Máí. Tším se na Škopkovy, Márovy, p. Sedláovou v Kašperských Horách, Hiršlovy na zámeku Skalice, pana režiséra Trošku a hudebního skladatele prof. Kubiku v Hošticích. Všude bude plno kvt, zelen a sníh bude (pevn doufám) už jenom vzpomínka. Prost msíc lásky. K lidem, pírod, domovu, Šumav, vlasti. Ano. Budu zase velice rád na své milované Šumav a ve svém Vimperku, mezi svými. Velké lásky a k tomu v msíci lásky. Mohu si pát více? Pojte s námi Váš dr. Jií Pfeifer ve Vimperku První letošní sobotní výlet Spolku na ochranu šumavské pírody ve Vimperku povede 14. kvtna ze Zdíkovce údolím Splky do Bohumilic. Po trase cca 11 km dlouhé doprovodí úastníky pan Václav Hrubý. Úast veejnosti je možná na vlastní náklady a nebezpeí. Odjezd z Vimperka autobusem v 7:50 hod., pedpokládaný píjezd vlakem v 14:52 hodin. Dušan Žampach pedseda spolku
Parašutistka z Východu Uznáváme a jsme hrdi na všechny bojovníky, a patili k Východní nebo Západní front a kteí mli jediný cíl: pomoci osvobodit naši zemi od okupace. Mnoho archiv v Moskv, Žilin, adci, Turzovce bylo žádáno, aby pomohly objasnit život parašutistky Marie Petrové, která byla lenkou 2. s. samostatné paradesantní brigády v Rusku. Její otec odešel r. 1921 pracovat do USA a matka zemela r. 1952. Bratr Vincent sloužil ve Slovenské armád u 13. eskadry v Piešanech. Zde se setkává s pilotem Geriem a 11. záí 1943 pelétávají do Ruska. Následují zajatecké tábory a pak, získáni ruskou rozvdkou, absolvují zpravodajskou školu v Moskv. V noci z 29. na 30. ervna 1944 byli vysazeni padáky poblíž Trenína s úkoly. Geri vstoupil do slovenské armády, stal se pilotem, ale pi peletu na ruskou frontu byl sestelen. Tkáik pracoval samostatn a úkol splnil. Po postupu s. jednotek je vyslán s radistkou Marií Petráovou do oblasti okresu adca k plnní úkol, to byl již bezen 1945. Hráli roli manžel prchajících ped frontou, ale úkoly plnili. Tkáik však brzy koní, je pozdji prohlášen za mrtvého. Parašutistka Petráová nezanechává stopy, její stopy koní koncem bezna 1945 a slovenské úady o ní nemají informace. V dobách války mají vlastenci, bojující za svobodu své zem, rzné osudy a nkdy koní svj život v neznámé dob a na neznámých místech. I jim však patí naše velké uznání a dík. Ladislav Hošek, pedseda ZO SBS Vimpersko VOJENSKÁ HISTORICKÁ VOZIDLA OPT VE VIMPERKU V souvislosti s 60. výroím osvobození Vimperka zavítá ve tvrtek 5. kvtna 2005 do našeho msta, jako již nkolikrát v minulých letech, kolona vojenských historických vozidel. Pijede do Vimperka smrem od Strážného a prjezd mstem zakoní v ulici Rožmberská. Oekáváme píjezd cca deseti aut v doprovodu motocyklu, pop. nákladního auta. Rádi bychom Vás pozvali na pehlídku tchto historických vozidel, které bude možné si prohlédnout v dob od 10:00 do 11:00 hodin. Všechny Vás srden zveme! Kateina Kantoíková Odbor školství, kultury a CR
Nedomyšlené a nevýhodné? Pan tajemník si v závru lánku o budov Telecomu ve 3. ísle Vimperských novin bez jakékoli souvislosti posteskl, že msto se musí potýkat s dsledky nedomyšlených a nevýhodných rozhodnutí minulého vedení msta. Pokud jde o zámek a jeho prodej. Nebyl by doposud pokryt novou stechou, teklo by do nj do dneška, kdyby jej nekoupil Národní park Šumava. Dostane-li jej msto od státu bezúplatn zpt, snad nikdo nezapochybuje, že symbol msta bude velmi zhodnocen. (Ovšem, musíme jej mít?) Kulturní dm? Stejn jako do zámku i sem teklo, v suterénu se shromažovala voda. Msto na jeho opravy milióny nemlo. Pes všechen sentiment mnoha oban si stále myslím, že prodej byl správným poinem a že kapacita souasného kulturního domu, bývalého kina, kulturnímu životu msta postauje, i když nkteré plesy se do nj nevejdou. Osobní zodpovdnost Jií Horák, Vimperk Beznový Kulturní magazín Mstského kulturního stediska pinesl v lánku Omezení provozu kulturního domu Cihelna omluvu za pokaženou plesovou sezónu. Podal vysvtlení pro se nevydaila, nebo požární inspekce pivolaná na základ upozornní vimperského obana zjistila, že pi jedné provované akci byla výrazn pekroena povolená kapacita budovy... Proto bylo po jednání majitele s požární inspekcí, nájemcem (MKS Vimperk) i dalšími organizátory kulturních akcí rozhodnuto o omezení provozu. To se bohužel citeln dotklo vimperských maturant Chci se zeptat, zda se dotknout muselo, kdyby... Kdyby editel MKS nepodepisoval smlouvu s maturanty na 500 míst, tj. kdyby nenabízel i nezkolaudované ásti Cihelny. Taková dohoda ohrožovala bezpenost návštvník. Musel pece vdt, že v budov byl zkolaudován jen sál s kapacitou pouhých 199 míst. Oban, který pivolal požární inspekci na jeden z ples, by zstal neznámý, konal správn. Možná zachránil mnoho život. Zajímalo by m také, kdo pemluvil studenty OA a G, aby stornovali objednávky sál ve Strakonicích a Prachaticích a aby své plesy uspoádali ve Vimperku. Msto se vbec nemusí omlouvat za pokažení plesové sezóny, ale ten, který uzavíral špatné smlouvy. A ten, kdo pemlouval studenty, aby plesali ve Vimperku. Pro nenesou osobní zodpovdnost se všemi dsledky, tedy i finanními, ti, kteí ji opravdu mají? I takto se dá popemýšlet nad lánkem uveejnným v beznovém Kulturním magazínu. Napadá mi rovnž, zda by nebylo promyšlenjší a výhodnjší pronajímat prostory Cihelny jen pípad od pípadu a ne za tém 900 tisíc ron! Maturanti a všichni poadatelé ples nepotebovali žádného zprostedkovatele, mohli si pronájem sjednávat pímo s majitelem. P. S. Tuhle jsem zaslechl jednoho z elních pedstavitel msta, jak se v souvislosti s osudy naší nemocnice, zvláš chirurgické ambulance, vyjádil, že msto není dojná kráva. Opravdu není? Jií Horák, Vimperk
Pro teprve po dvou letech? Pan tajemník se v obsáhlém lánku ve 3. ísle Vimperských novin podrobn rozepsal o historii jednání o budovu Telecomu. Snažil se dokázat, že minulé vedení msta nevyvinulo maximální úsilí o její získání pro msto. Nu, zdá se mi, že spíš popsal, že s Telecomem bylo a je tžké poízení. K lánku bych chtl pidat ješt nkolik slov. V dubnu 2002 na základ usnesení zastupitelstva požádal starosta Kvasnika editele Telecomu o zformulování podmínek odprodeje. Jakékoliv majetkoprávní nakládání s budovou Telecomu však nebylo možné. Byla zatížena zástavním právem ve prospch ministerstva financí. Sloužila Telecomu jako záruka na úvr. Zástava v dob voleb v listopadu 2002 ješt nebyla zrušena. Smlouvu o kupní smlouv budoucí nabídl jako možnost sám editel Telecomu Wölfl. Nemohl však o tom rozhodnout bez pedstavenstva a správní rady. Je tém jisté, že byl nutný i souhlas zástavního vitele. Dost pekážek k rychlým jednáním. Vli po dalších Telecom pozdji již neprojevil. Ostatn, pro také? Uzavená smlouva s mstem byla pece velice dobrá! Do cizího majetku, budovy Telecomu, msto nikdy neinvestovalo žádné penžní prostedky. Za mstské finance byly vybaveny kanceláe pro poteby úadu a zízena poítaová sí. Nic víc! Minulé vedení msta pipravilo pro to nastupující výborné podmínky, aby od 1. ledna 2003 mohlo msto úspšn pevzít povinnosti, jež mu uložila reforma státní správy. Tohle bylo podle mého názoru nejpodstatnjší! Závrem otázku: ást mstského úadu již pes dva roky sídlí v budov Telecomu, ale teprve te se msto rozpomnlo na smlouvu o budoucí kupní smlouv? Jií Horák, Pražská 305
!" # $ $ %& $!' "' (! )*+,-.)-*/0!" # $ $ %& $!' (!&1 $"& 2*3456037735 89 08*9 :; <*= >?. 7?5 : 9 =+@:+>:)*>: A9 )>BB>, 9 CD@:@: 6@*@:6)@:6 @:6), >:E :>$, 9 - A9 )>, )F/@:=.))> =)B.>G,-B> 9,*>G, @9 *+@://:)B>G=G)H)>69 I-69 - )-=/>F9 G )-@)-+*--*J 6& )-@)-*1 " POZVÁNKA Sdružení sv. J. N. Neumanna v Prachaticích pod záštitou Msta Prachatice poádá dne 4. ervna 2005 v letním kin v Prachaticích HUDEBN ZÁBAVNÝ MARATON, kulturní, žánrov pestrý program na celé odpoledne od 15:00 do 21:00 hod. s vystoupením 5 rzných kapel a 1 divadelního souboru (VODÁCI country, STAROŠUMAVSKÁ dechová hudba, BELTINA ZUŠ Prachatice, lidové písn, PRACOVNÍ SOBOTA rock, UCHÁZÍM rock, Divadlo Pod arou Písek: Villoin v písni (písn proložené recitací). Tombola, Dtský koutek se soutží v malování, oberstvení. Vstupné dobrovolné! V pípad nepíznivého poasí se akce bude konat v Hotelu Park. Všechny Vás srden zveme, dkujeme za každý finanní píspvek. Marie Mounová, Sdružení sv. J. N. Neumanna v Prachaticích
HOSPIC SV. JANA NEPOMUKA NEUMANNA V PRACHATICÍCH Milí tenái, dovolte, prosím, abych Vám pedstavil myšlenku a projekt Hospice sv. Jana Nepomuka Neumann v Prachaticích, který se nachází v závrené fázi budování. Hospic je umní doprovázet Hospic pichází na adu ve chvíli, kdy medicína již vyerpala veškeré cesty vedoucí k vyléení. Jeho místo je tam, kde je poteba citliv vnímat osobnost lovka v konených stadiích vtšinou onkologického onemocnní, tj. v závrených fázích života. Hospic respektuje nejen pacientovy poteby biologické, ale nedíln též sociální, psychologické a duchovní. Svtová zdravotnická organizace uvádí, že ve svt není bolest až z 80 % úinn léena Hospic naopak pacientovi pi jeho pijetí za využití nejmodernjších poznatk paliativní medicíny slibuje, že nebude trpt nesnesitelnou bolestí. Dále mu zaruuje, že vždy bude zachována jeho lidská dstojnost a v posledních chvílích nezstane osamocen. Hospic jako nestátní zdravotnické zaízení je pipraven sloužit každému lovku našeho kraje bez ohledu na barvu pleti, vyznání, pohlaví, vk, vzdlání, majetkové pomry, ili každému potebnému. Bude mít kapacitu 29 lžek. Na každém jednolžkovém pokoji krom místa pro pacienta se nachází ješt pistýlka pro rodinného píslušníka i blízkou osobu, jejichž pobyt je vítán, dále též vlastní sociální zaízení. Návštvy budou možné 24 hodin denn, 365 dní v roce. Pro zájemce z ad odborné veejnosti jsou rovnž pipraveny dva pokoje pro stážisty, kteí budou mít zájem o pobyt v hospici. Jedná se o nadstandardní zaízení, ve kterém bude pi plném vytížení 29 pacient krom léka pracovat cca 12 zdravotních sester, 15 ošetovatel/ek, psycholog, duchovní a další pomocný a servisní personál. K dispozici bude též multifunkní kaple, jež krom bohoslužebných úel bude sloužit k poádání pednášek, kulturních poad apod. V souasnosti Hospic sv. Jana N. Neumanna jediný v jihoeském kraji stojí ped dokonením. Budova je fakticky hotová, zbývají dokonovací práce a vybavování interiéru. Termín otevení je podzim letošního roku. Jedná se ásten o renovaci dílu kláštera kongregace Milosrdných sester s. Karla Boromejského, ásten o novostavbu. Souástí areálu je rovnž rozsáhlá klášterní zahrada. Celkové náklady iní pes 70 mil. korun. Velká ást z nich je již proinvestována díky dotacím ze státního rozpotu, Krajského úadu Jihoeského kraje, Msta Prachatice i díky štdrosti ady soukromých firem a fyzických osob. I pes tuto podporu zbývá k dokonení a zahájení služby potebným získat posledních nkolik málo milion korun Budeme vdni za poskytnutí jakéhokoliv finanního píspvku i za zprostedkování užitených kontakt. Víme, že možná i s Vaší pomocí se nám podaí vše úspšn dokonit a budeme moci na podzim t. r. zaít sloužit trpícím našeho kraje. Pípadné zájemce rádi hospicem provedeme a poskytneme bližší informace. Adresa: Sdružení sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích Neumannova 142, 383 01 Prachatice; telefon: 388 311 726 Kontaktní osoba za hospic: Mgr. R. Huneš, telefon 777 704 210. útu: 171 157 619/0600 GE Money Bank, poboka Prachatice V našem mst je v lékárn Soldanela umístna pokladnika na podporu hospice v Prachaticích. Sdružení sv. J. N. Neumann srden dkuje všem, kdo podpoí tento projekt.
Vážení obyvatelé a návštvníci Šumavy, stejn jako v loském roce, tak i letos vydala Správa Národního parku a Chránné krajinné oblasti Šumava knížeku Akce pro veejnost 2005. Získat ji mžete na všech informaních stediscích Správy. Kalendá všech akcí najdete také na internetové adrese www.npsumava.cz. Bhem sezóny vám budeme postupn jednotlivé akce nabízet. Mnoho kulturních a píjemných chvil v pírod Vám peje Správa NP a CHKO Šumava. Kvten 2005 7. kvtna Za žábami a olky Terénní procházka s povídáním o obojživelnících. Za píznivých podmínek bude akce doplnna odchytem a pozorováním olk a žab, pop. vajíek. Sraz: IS Kašperské Hory v 10:00 Kontakt: 376 331 525 7. kvtna Výsadba smrku A. Stifterovi Na míst pvodního Stifterova smrku vysadíme nový. Sraz: Horní Planá, Stifterv smrk v 10:00 Kontakt: 380 738 628 14. kvtna Adalbert Stifter a krajina v okolí Horní Plané Putování po místech, o kterých psal šumavský spisovatel Adalbert Stifter. Sraz: Horní Planá, Stifterv domek v 10:00 20. kvtna Lišejníky a mechorosty na Stožci Druhová skladba mech a lišejník na Šumav, jejich systém, výskyt a rozmnožování. Sraz: IS Stožec v 9:00 Kontakt: 388 335 014 21. kvtna Bží celá rodina Již 12. roník rodinného závodu. Družstva eší dovednostní i vdomostní testy, cílem závodu je nejen sportovní zážitek celé rodiny, ale i prohloubení znalostí o pírod a kraji. Sraz: Borová Lada, Autokemp Zahrádky v 9:00 Kontakt: 388 435 544 22. kvtna Cyklus koncert pro pírodu První koncert z cyklu koncert pro pírodu. Úinkuje Lenka Baarová. Sraz: kostel Horní Vltavice v 11:00 Kontakt: 388 450 251
28. kvtna Otevení nauné stezky Vchynicko-Tetovský kanál spojené s ukázkou plavení deva Otevení a putování novou naunou stezkou pšky nebo na kole. Sraz: Rechle nad Antýglem v 10:00 Kontakt: 388 450 217 konec kvtna (upesnní na www.npsumava.cz) Kvtnaté smíšené lesy Jarní aspekt smíšených les v okolí eských Žleb. Sraz: IS eské Žleby Kontakt: 724 349 983 P O Z V Á N K A Koncert ke dni matek Chrámový sbor Vimperk Schola Pedagogické školy ve Svatém Janu pod Skalou Díví komorní sbor kyn 8. kvtna (nedle) 2005 od 14:00 hodin v zámecké kapli ve Vimperku Akce ZUŠ Vimperk K V T E N 2005 Výstava prací žák výtvarného oboru galerie U šaška v MKS ve Vimperku Tídní koncerty a schzky 2. 5. seminá prof. P. Šefla Od cembala ke kladívkovému klavíru 5. 5. Jarní koncert pro maminky ZUŠ a ZŠ Smetanova 18. 5. absolventský koncert 18:00 hod. 25. 5. zápis nových žák do ZUŠ 14:00 16:00 hod. 25. 5. absolventský koncert 18:00 hod. 27. 5. absolventský koncert - P. Kolá a jeho hosté 18:00 hod.
Správa Národního parku a Chránné krajinné oblasti Šumava Lesní závodní Pojme si hrát Kdy? Sobota 25. ervna 2005 V kolik hodin? Prezence a start mezi 9:00 10:00 hod. Kde? Kemp na Vodníku, zaátek u koupališt Soutžní kategorie: 1. rodie + dti do 6 let (neškoláci) 2. rodie + dti nad 6 let (školáci) 3. dvojice dtí srden zve všechny dti a jejich rodie na soutž Budou pipraveny 2 okruhy (pro mladší a starší dti) s vdomostními i dovednostními úkoly a soutžemi. Pro všechny dti je pipravena odmna. Po celou dobu soutže bude otevena restaurace, kde se mžete oberstvit. Další informace získáte na telefonním ísle 388 450 219. Kvten v ajovn U Zvonu DM, námstí 44, Vimperk 17. 5. od 18:00 Ivoš Stehlík: Domácí vzdlávání u nás. Další pednáška z cyklu Alternativy ve vzdlávání dtí. 25. 5. od 18:30 Mgr. Vladimír Kojan : Srí Lanka. Cestopis s diapozitivy a ochutnávkou cejlonského aje. Celý kvten výstava fotografií AJOVNA 2000-2005. Výbr kvalitních aj a káv k posezení i koupi. Nov Bombajská sms a Halva. Oteveno : út pá 15:00-21:00 so a ne 13:00-21:00
VIMPERK KULTURNÍ SPOLEENSKÉ SPORTOVNÍ AKCE V KVTNU DATUM PROGRAM MÍSTO, POADATEL 1. 5. 30. 10. VÝSTAVA SV T PANENEK ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA 1. 5. ODPOLEDNE S PANENKOU + UKÁZKY VÝROBY A MOŽNOST ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA DROBNÝCH OPRAV 1. 5. 30. 10. VÝSTAVA ZE SBÍREK MUZEA ZÁMEK, SRPÁVA NP A 1. 5. 30. 10. VÝSTAVA OBRAZ LENKY UCHYTILOVÉ CHKO ŠUMAVA ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA 5. 5., 10:00 PEHLÍDKA VOJENSKÝCH HISTORICKÝCH VOZIDEL 6. 5., 13:00 60. VÝROÍ OSVOBOZENÍ M STA 5. 5. OKRESNÍ KOLA SHM MENTÁLN POSTIŽENÉ MLÁDEŽE 6. 5. 7. 5. KVALIFIKACE MR V MAŽORETKOVÉM SPORTU 17. 5., 18:00 IVOŠ STEHLÍK: DOMÁCÍ VZD LÁVÁNÍ U NÁS 21. 5. OTEVENÍ LETNÍ TURISTICKÉ SEZÓNY VE VIMPERKU 21. 5., 13:00 TURISTICKÁ VYCHÁZKA PRO D TI ÚDOLÍM PRAV TÍNSKÉHO POTOKA, REZERVACE NUTNÁ TEL.: 388 411 25. 5., 18:30 894 28. 5. SRÍ LANKA CESTOPIS S DIAPOZITIVY A OCHUTNÁVKOU CEJLONSKÉHO AJE BOŽÍ T LO ROŽMBERSKÁ ULICE, NÁM STÍ U JELENA M STO VIMPERK STADION, ZŠ SPECIÁLNÍ ZIMNÍ STADION ZŠ T. G. M., M STO VIMPERK AJOVNA U ZVONU IC, M STO VIMPERK IC AJOVNA U ZVONU NÁM STÍ, M KS VIMPERK PROGRAM KINA A DALŠÍ KULTURNÍ AKCE NAJDETE V KULTURNÍM MAGAZÍNU ZM NA PROGRAMU VYHRAZENA!!!
Lýkožrout smrkový a jeho kalamity Letos již v únoru uplynuly dva roky od vydání publikace, jejíž název je názvem mého píspvku. Autorem publikace je RNDr. Václav Skuhravý, CSc., pracovník Entomologického ústavu Akademie vd v eských Budjovicích. Rozsahem a pohledy z mnoha stran seznamuje autor tenáe snad se vším, co až dosud o krovci je známo. Text se opírá nejen o vlastní vdeckou práci autora doma i v zahranií, ale i o studium a použití mnohaetné literatury. Využívá rzných graf, map, obraz a barevných fotografií. Kalamity jsou popsány od roku 1473 až do souasnosti. Velmi zajímavá je sta kalamity v NP Šumava, ale i porovnání zásah na obou stranách Šumavy. Podrobn jsou zde popsány kampan pro a proti lýkožroutu smrkovému, což samo o sob stojí za petení. Publikace skýtá ucelený pohled na tuto problematiku. Vše je psáno srozumiteln a nezaujat. Pedpokládám, že je ješt hodn tená se zájmem o les, kterým se až dosud nedostala do rukou. Významným zpsobem by mohla ovlivnit pohled každého z nás na tuto problematiku. Vážím si práce autora a také jeho nezaujatosti. Publikaci vydalo Nakladatelství Agrospoj, Tšnov 17, 117 00 Praha, doporuená cena 260 K. Válka si vyžádala mnoho obtí a útrap Karel Krejí V kvtnových dnech uplyne již 60 let od skonení 2. svtové války. Pipomeme si na dvou píkladech její hrzy, na které ani po létech nelze zapomenout. Nejdíve se podívejme do obce Bernartice na Písecku a zalistujme v publikaci téhož názvu, která vyšla v roce 2001 u píležitosti 750. výroí první písemné zmínky o obci. V uvedený rok Vimperský klub dchodc uspoádal zájezd na Písecko. Úastníci zájezdu mli možnost se seznámit s historií obce i zhlédnout výstavku pímo v rodném dom MUDr. Kálalové, který je nepehlédnutelný pi cest na Tábor. Osud její rodiny skonil více než tragicky (Doktorka z domu truba od Ilony Borské). Již ve shora zmínné publikaci se íká, že za poskytnutou pomoc tem lenm paraskupiny bylo 23 oban obce popraveno a 5 posláno do koncentraních tábor. Msteku ml tehdy hrozit osud z Lidic. Z Klatovské vznice gestapa se nevrátilo 16 oban. Celkem 16 bernartických obyvatel židovského pvodu bylo posláno do koncentraního tábora a v roce 1945 se z nich navrátila pouze jedna žena. Celková bilance ztrát obce je velmi smutná. Na popravištích, v koncentraních táborech a v boji o msteko zahynulo 68 oban! Doktorka Di Lottiová (provdána za Itala) poítala se svou smrtí. Ne s tím, že ji všichni zemou a ona pežije. Nejsem jediná, tolik lidí v téhle válce nkoho ztratilo, jenomže já jsem ztratila všechny. Sušicko za okupace je název publikace, kterou vydala Spoitelna msta Sušice již v roce 1947 u píležitosti šedesátého výroí svého trvání (1886-1946). Mnichovským diktátem byl sušický okres zmenšen asi na jednu tetinu celkové výmry. Území bylo menší o soudní okres hartmanický, kašperskohorský a ze soudního okresu sušického bylo pilenno k nmecké íši 14 katastrálních území. Publikace má 121 stran velkého formátu a také celou adu obrazových píloh. Je zde zveejnno celkem 54 obtí (jejich foto i s textem) a z tohoto potu 7 žen. Celkem bylo za okupace popraveno 21 osob (z toho ti ženy), 24 osob zemelo v koncentraním táboe, ti podlehli zranní a dva zahynuli pi náletu. Dále je to zastelení pi zatení, pi plnní služebních povinností, na pochodu smrti a úmyslné zastelení nmeckou bran. mocí. Jsou zde i tyi fotografie z vojenské stelnice v Lubech u Klatov, ale i snímky z osvobození msta a také zrádci a udavai. Ve stati politické persekuce na Sušicku v dob
nesvobody je pojednání, že též Stachy se zapojily do odbojové práce a že i Králováci pispli svou hivnou k našemu osvobození. My máme to štstí, že žijeme v míru. Jisté nebezpeí je zde stále. Jsme svdky, že následky válených konflikt ve svt jsou v souasné dob ješt strašnjší a velmi drastické. Važme si svobody a míru a mjme více na pamti, že zlo plodí opt zlo. Jak se stalo, že v Bohumilicích na zastávce lokálka zastavuje (pevzato z tisku vyprávní tíd. u. J. Fuxe) Karel Krejí Se stavbou železniní trat Strakonice Vimperk se zapoalo v msíci ervnu 1892 a první jízda se konala 14. íjna 1893. Postaveno bylo i nádraží (pvodn Bohumlice a název byl zmnn). Pro bohumilické však bylo nádraží nepíležitostné a vtšina lidí chodila pšky dál. Proto byla blízko vsi postavena zastávka, jíž lidé íkali hulštel (pevzato z nminy). Obec na ni pispla vtším penízem (podle školní kroniky 240 zl.) stála pes rok, avšak vlak tam nezastavoval. asto se mluvilo o této zvláštnosti a našli se i posmváci, kteí si z vážených oban proto tropili žert. To se stalo i jednoho roku na Hromnice, kdy starý Kohout zašel po mši k Jandm na sklenici. Byl prudina, a až v kuráži mu kdosi ekl, že by se ml postarat, aby pece na hulštelu vlak stavl. A taky že postarám, pravil starý Kohout a vypravil se na zastávku. Vtšina soused se šla podívat, jak to myslí. Náhodou neekali dlouho a vlak pijíždl. Tu se starý Kohout postavil na koleje a kiel: Kaplánci dol! Na to, pro to? Tu je hulštel a tu musí vlak stavt. Vobec na to platila, aby tu hulštel byl a tak tu zastavit mušíte! Strojvdce pískal, ukazoval, aby se uhnul, ale Kohout si vedl stále svou a z kolejí se nehnul, až vlak zastavil. Za to byl volán k soudu. Ale po prvém vyzvání tam nešel. Teprve na druhé vyzvání se dostavil, ale dal se dovézt svým potahem. Byl odsouzen a musel zaplatit pokutu, což byla starému Kohoutovi desítka! Jen když vlak na hulštelu stavl. A skuten, od tch as pak už na bohumilické zastávce lokálka zastavovala. To se ví, že si starý Kohout z toho dlal náramnou est, že to bylo jeho zásluhou a pi každé píležitosti ji také všem pipomnl slovy: Kdyby mne nebylo, mli byste tu hulštel, ale vlak by Vám tu nestavl! Karel Krejí
Vyprávní o tom, jak jsme prohráli válku Stedisko praktického vyuování Vimperk, Televizní studio Epigon, Kabelová televize Msta Vimperk a výroba Informaního kanálu sídlí na Pasovské ulici po pravé stran pi výjezdu z msta, smrem na Strážný v rekonstruované žluté budov, na níž naleznete modré nápisy Škola televizní a studiové techniky a Studio Epigon. Letitým nejvtším problémem je udržování kulturního prostedí v okolí školy. V minulosti jsme se pokoušeli nkolikrát dohodnout s obyvateli sousedních dom. p. 150 a 151 na udržování poádku na veejném prostranství. Tyto snahy však vždy narážely na neochotu našich soused. Byli jsme donuceni situaci ešit tím, že jsme vystavli oplocení okolo školního pozemku pesn podle výpisu z katastru nemovitostí a tím znemožnili bohužel i prjezd k bývalému závodu Devopodnik Vimperk. Po dvou prvních pokusech, kdy naši spoluobané tento plot vetn sloupk i vrat zniili, odevzdali do sbru a ostatní naházeli do eky, jsme postavili tetí variantu oplocení, na kterou byla použita technologie shodná s oplocením na jaderné elektrárn Temelín. Tento plot již pekal jednu zimu a po nkolika drobných opravách zatím stojí. Výsledkem je, že školní nádvoí je s výjimkou drobností (nap. použité dtské pleny, PET lahve naplnné obdobn a vyházené z okna) prakticky tém v poádku. Druhým dsledkem je však, že hromadné uspokojování pi orgiích, jako je rozebírání automobil nap. sekerou, se pesthovalo na parkovišt ped budovu, pímo u výpadovky na hraniní pechod. Tento prostor, tentokrát již však nikoliv v majetku školy, ale v majetku msta, se stává pomalu neízenou skládkou odpadu všeho druhu, která se jako každoron, když jiní spoluobané využijí možnosti naplnit pistavené kontejnery v jarním období, rozroste o odpadky, které naši sousedé nutn potebují, posbírají je po celém mst a poté vystaví ve své ( naší ) výstavní síni jménem: erná skládka Vimperk, Pasovská ulice. Zdá se, že po první vyhrané bitv válku prohráváme, bílý prapor však neekejte, nezavírejte oi a podpote naši válenou výpravu, je to také Vaše msto. Ing. Lubomír Pichler editel SPV
Mstské informaní stedisko ve Vimperku pipravuje na 18. ervna 2005 v rámci Bhu Terryho Foxe ve Vimperku pednášky na téma: Obecná onkologie, Životní styl, Prevence vedenou MUDr. Kateinou Kubákovou, lékakou RTO Praha Motol a Leukémie, Transplantace a Dárcovství kostní den vedenou MUDr. Majou Švojgrovou lékakou Hematologicko onkologického oddlení FN Plze a Nadace pro transplantaci kostní den ŽÁDÁME ZÁJEMCE Z AD ODBORNÉ I LAICKÉ VEEJNOSTI O NAHLÁŠENÍ SVÉ ÚASTI DO KONCE KV TNA NA TELEFONECH: 388 411 894 - MIS NEBO 724 176 545
MSTSKÉ INFORMANÍ STEDISKO VE VIMPERKU nám. Svobody 8, 385 01 Vimperk Otevírací doba: Letní sezóna po ne 9:00 18:00 Zimní sezóna po pá 9:00 16:00 prodej map, pohlednic, leporel, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr s kaprem Jakubem internet pro veejnost kopírování, vázání, inzertní služba informace o historických a kulturních památkách informace o pírodních a technických památkách Vimperska a Šumavy kontakty na ubytování a stravování informace o umístní firem, organizací a služeb zajišování provozu Minimuzea Zlaté stezky ve sklepení pod mstským informaním stediskem a prohlídky Mstské zvonice výroba a prodej vlastních propaganích materiál Kontakt: tel.: 388 411 894, 724 176 545 fax: 388 414 822 e-mail: infocentrum@mesto.vimperk.cz webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm
Služby ve Vimperku Knihovna Mstská knihovna Vimperk Nádražní 274, tel.: 388 411 457 Výpjní doba pro dosplé: po, t 10 11:30 hod., 12:30 18 hod. st 12:30 16 hod. Výpjní doba pro dti: po, st 12:30 16 hod., út 12:30 17 hod. Internet: Ve výpjních hodinách pro dosplé. Veejný internet Mstské informaní stedisko Vimperk po pá 9 16 hod. Muzeum Zámek Vimperk 1. kvtna oteveno ve 13:00 hodin Oteveno: út ne 9:00 16:00 Minimuzeum námstí Svobody 8 Oteveno: pondlí pátek v otevíracích hodinách infocentra Galerie u Šaška pedsálí MKS Vimperk Bohoslužby Kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t so 18 hod. ne 8:30, 18 hod. KS Slovo života elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání každé pondlí od 18:30 hod. Biblické vyuování každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba každou nedli od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk litvanovi@mybox.cz tel.: 388 416 584
JARNÍ NABÍDKA INFORMANÍHO STEDISKA VIMPERK A OKOLÍ HISTORIE, SKLÁSTVÍ, KNIHTISK, NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA VYDALO: M STO VIMPERK BOUBÍNSKÝ PRALES HISTORIE, ROSTLINSTVO, ŽIVOICHOVÉ, NAUNÁ STEZKA, PAMÁTNÍKY VYDALA: SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA ZEM SVTA zempisný a cestopisný msíník duben 2005 ŠUMAVA S PANORAMATICKOU MAPOU Vážený pane Horáku, dkuji Vám za Vaše postehy by mn místy pipomínají rení po bitv každý generálem. S pibývajícími léty zjišuji, že destruktivní pemýšlení je vždy mnohem jednodušší a pímoaejší, než konstruktivní. A jak se ukázalo, naše spolená snaha s majitelem objektu vyjít maturantm vstíc a vytvoit jim lepší podmínky, se nevyplatila. Byla to snaha vrátit maturitní plesy vimperských stedních škol tam, kam podle mého názoru logicky patí do Vimperka. Podotýkám, že je nikdo nemusel moc pemlouvat. Nájemné v Ciheln jim bylo po dohod stanoveno poloviní než jiným organizacím, tedy pouhých 5 000 K za akci. Pokud jde o finanní vypoádání, o kterém se zmiujete: tídám, které musely bohužel svj ples peložit jinam, majitel Cihelny velkoryse nabídl úhradu rozdílu v nájemném i náklady na dopravu autobusem do Strakonic i Prachatic (a nebylo to málo penz). K emu se však musím ohradit, to je Vaše zmínka o záchran mnoha život. Dobe víte, že Cihelna byla postavena v roce 1979 a její požární zajištní (hydranty, rozmístní hasiských pístroj, vzduchotechnika, únikové prostory) jsou v mnohem lepším stavu, než v sálech, do kterých se maturanti museli pesunout. Píšete-li proto o zachránných životech, nejsem si jist, zda uvedený pesun jinam bezpenosti student skuten pomohl... Ano, protože se objekt po neúspšném psobení supermarketu musel na podzim roku 2004 rekolaudovat, je posuzován pode písných pepis jako nová stavba a to si vynutilo nejen další protipožární úpravu (tzv. klapky), ale s ní i spoustu dalších penz. O penzích budu ješt pokraovat. Chce-li msto velký sál, bude ho stát peníze v každém pípad. Roní provozní náklady srovnatelné s nájemným za Cihelnu stojí i souasné víceúelové kino. S kapacitou 140 míst pi
stolovém uspoádání a malém parketu však osmitisícovému mstu urit nestaí. Msto si mže postavit nebo zrekonstruovat objekt jiný dejme tomu za 50 milion. Ale to ho poád nezbaví bemene provozních náklad! A pozor, pokud provozní náklady velkého sálu neuhradí msto, pak si troufám s 99% jistotou tvrdit, že ve Vimperku velký sál fungovat nebude. Vtšina kulturních poad totiž vychází s nulovým ziskem a tch nkolik málo výdlených akcí v roce nelze opakovat každý týden. Tolik Vimperáci (a já jim to nezazlívám) prost z rodinných rozpot každý msíc platit nemohou. Úvaha pronajmout si sál v Ciheln jen na jednotlivé akce padla nkolikrát. Je to hezká myšlenka, ale musí s ní souhlasit ob strany. A pokud by majitel na nco podobného pistoupil, musel by tak trvale sponzorovat kulturu ve mst. Za ekonomické jednorázové nájemné by totiž žádná organizace (ani MKS) v Ciheln nic nepoádala jejich vysoká ztráta by byla daná pedem. Nebo si skuten myslíte, že by Vimperáci chodili na poady v cenách 500 K a výš? Nechci znovu rozebírat rozhodnutí zastupitel z poátku 90. let Cihelnu prodat. Stále ale trvám na svém názoru - kino mlo zstat kinem a velký sál v ciheln velkým sálem. Po bitv je ale každý generál. To už víme. A pokud jde o osobní odpovdnost už se stalo, pane Horáku. Piznávám, že i z jiných dvod, ale od 1. kvtna 2005 už nejsem editelem MKS Vimperk. Nepochybn Vás to potší. V úct Zdenk Kantoík.
!. " #$%#&' ''(' ')* +,! & - - +, '& '! - ',', ( +. $, - ' /! (! / * 0% 123,,,4 -,,5 67/5-8! 6 9,! :
ZPRÁVY ZE ZUŠ V dubnovém vydání Vimperských novin jste byli informováni o soutži žák ZUŠ. Nyní bych Vás chtla seznámit s jejími výsledky. Okresní kolo hry na klavír i akordeon probhlo ve Vimperku 24. 2. 2005. Pedstavili se zde žáci ze ZUŠ Prachatice, Stachy, Netolice, Volary, ZUMŠ Vlachovo Bezí a nechybli samozejm ani soutžící z naší školy (z klavírních tíd: Mgr. J. Tláskala, Mgr. J. Zíkové, L. Smahové a akordeonové tídy A. Parkana). Jak byli úspšní, posute sami: HRA NA KLAVÍR 0. kategorie 2. místo Karin Paštiková Karolína Zacpalová I. kategorie 2. místo Kristýna Šafránková 3. místo Jaroslava Fiedlerová III. kategorie 1. místo s postupem Václav Kíž 2. místo Lucie Punocháová estní uznání Ivana Harazimová IV. kategorie 1. místo VII. kategorie 2. místo Alena Hradecká Klára Hradecká VIII. kategorie1. místo s postupem Jana Beránková 2. místo Jana Pinkeová X. kategorie 2. místo Vladimíra Malá HRA NA AKORDEON 0. kategorie 1. místo s postupem Jan Stejskal 2. místo Lucie Topková 4. roník 3. místo Leona erná 5. roník 1. místo s postupem Pavel Simet 1/II. roník 1. místo Tomáš Tobisch Soutž ovšem neskonila pedáním cen v okresním kole, nkteí se chystali do kola krajského, aby své výkony pomili v konkurenci ješt vtší. Dne 17. bezna cestovali akordeonisté do ZUŠ Bechyn, kde Jan Stejskal obsadil 2. místo a Pavel Simet 3. místo. Klavírní soutž probíhala ve dnech 22. 23. bezna v pekrásném Jezuitském sále hotelu Rže v eském Krumlov. Porota udlila v VIII. kategorii ti 2. místa, jedno z nich si odvezla do Vimperka Jana Beránková. Nejvyšší ocenní pro naší školu i okres pivezl Václav Kíž, který obsadil 1. místo ve své kategorii. Bohužel celkový poet postupujících soutžících je limitován a ísla jsou nkdy nelítostná. Vaškovi chyblo pár setin bodu k tomu, aby si zahrál v Pardubicích v ústedním kole. Blahopejeme nejen jemu, ale všem soutžícím naší školy a pejeme hodn elánu do dalšího muzicírování!!. Mgr. J. Zíková