Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Václavov, okres Bruntál

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Václavov, okres Bruntál Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Miroslav Matějík, Ph.D. Vypracoval: Michal Trnka Brno 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Václavov, okres Bruntál zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne..... Podpis studenta..

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkovat panu Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D za dobré vedení a cenné rady. Dále bych chtěl poděkovat rodině i kamarádům za poskytnutou podporu, zázemí, za možnost studovat a za cenné rady v průběhu studia.

Abstrakt : Autor: Michal Trnka Název práce: Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Václavov, okres Bruntál V práci řešíme umístění dřevostavby do terénu pomocí programu ArchiCAD. Dovídáme se základní postupy při zaměření terénu, umístění stavby do terénu a práci s programem. V první části zde máme informace o lokalitě kde stavba stojí. Dále je zde základní popis geodézie a metod, které jsme při měření terénu používali, prostudování územního plánu a základní rozbor programu. V tomto rozboru jsou popsány jednotlivé základní funkce programu, se kterými pracujeme při osazování a modelaci terénu a dřevostavby. V druhé části práce nalezneme konkrétní příklad osazení dřevostavby do terénu pomocí programu ArchiCAD, který spojuje 3D model terénu získaný ze zaměření a navrhovaného domu. Dále tady nalezneme dvě varianty řešení, umístění dřevostavby do terénu a taky výkresovou dokumentaci. modelování Klíčová slova : dřevostavba, stavba, ArchiCAD, umístění, vizualizace, software, terén,

Abstract : Author: Michal Trnka Title: Placement of wooden house in the field using the software ArchiCAD, in location Václavov village, district Bruntál In this work we are dealing with location of wooden house into the field with help the program ArchiCAD. We learn the basic procedures for field orientation and location of the building to the ground. Futher, we develop procedures for casting and working with the program. In the first part we have information about location where the building stands. There is also a basic description of Geodesy and methods that we used in the measurement field, studying of the master plan and basic analysis program. In this analysis, the description of the basic features of the program, we work with the placement and terrain modeling and wooden structures In next part, we can find specific examples of casting houses into the ground using ArchiCAD, which combines 3D terrain model derived from the measuring and the proposed house. In addition, we will find various solutions, placing wooden structures in the field and also drawings. modeling Key words: wooden structure, house, ArchiCAD, location, visualization, software, terrain,

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl práce... 10 3 Obec Václavov... 11 3.1 Zvolený pozemek... 14 4 Geodézie... 17 4.1 Základní rozdělení geodezie... 17 4.2 Polohopisné měření... 17 4.2.1 Metoda polárních souřadnic... 18 4.2.2 Měřický náčrt... 19 4.3 Měření výškopisu... 19 4.3.1 Tachymetrie... 20 5 Zaměření terénu... 21 6 Výběr dřevostavby... 22 6.1 Dispozice... 26 7 ArchiCAD... 27 7.1 Historie... 27 7.2 Základní charakteristika... 27 7.3 ArchiCAD 16... 29 7.3.1 První spuštění... 29 7.3.2 Základní obrazovka... 30 7.3.3 První kroky... 31 7.3.4 Materiály... 33 7.4 Konstrukční prvky (3D model)... 33 7.4.1 Zdi... 34 7.4.2 Sloupy... 36 7.4.3 Trámy... 37 7.4.4 Desky... 38 7.4.5 Střechy... 40 7.4.6 Podlaží... 41 7.4.7 Síť... 43 7.4.8 Dveře a okna... 43 6

7.4.9 2D dokumentace... 44 7.4.10 Práce s obrázky... 45 7.4.11 Výkresy... 45 7.4.12 Výkresová šablona... 45 7.4.13 Vizualizace... 46 8 Výsledky... 48 8.1 Varianta domu A... 50 8.2 Varianta domu B... 51 8.3 Porovnání obou variant... 52 8.4 Další možnosti vizualizace... 53 9 Diskuze... 56 10 Závěr... 57 11 Summary... 58 12 Literatura... 59 13 Seznam obrázků... 61 14 Přílohy... 63 14.1 Naměřené souřadnice... 63 14.2 Polohopisný a výškopisný plán... 63 14.3 Dokumentace... 63 14.4 Obrázky vizualizace... 63 14.5 Měřický náčrt... 64 14.6 Fotodokumentace zvoleného terénu... 65 7

1 Úvod Co je to umístění stavby do terénu a jak si správně vybrat místo pro budovu? Tuhle otázku si v mnoha podobách pokládali lidé už dávno, ať už to bylo v dávných dobách kvůli strategickým polohám, jakožto stavby hradů na vysoce položeném místě, či umisťování farem v nížinách a v blízkosti řek. V dnešní moderní době jde spíše a hlavně o estetické hledisko a co nejmenší dopad na krajinný ráz. Je to vlastně soubor vlastnosti v daném okolí za účelem získání co nejlepšího výsledku. Důraz musíme klást na vhodný výběr pozemku a následně je třeba dávat pozor zvlášť na jeho orientaci vzhledem ke světovým stranám. Dnes se za nejlepší jeví orientace, kdy je vstup z komunikace na parcelu ze severu. Většina obytných částí rodinných domu je koncipována obytnou častí na jih, eventuelně na jihozápad, vstupem a zádveřím na sever a je to hlavně kvůli slunečnímu svitu. Tohle vše však není pravidlo, kterým by se musel každý řídit. Rozhodující je hlavně Váš postoj a názor nakolik chcete mít prosluněné určité časti domu. Pokud by jste například zvolili pozemek se vstupem z jihu, není problém typ domu přizpůsobit různým úpravám, jako změna dispozice nebo zrcadlení. Před zakoupením pozemku je třeba si zjistit na příslušných úřadech, zda je daný prostor určen k výstavbě rodinného domu, jestli je třeba vyřídit vyjmutí z půdního fondu a další případná regulativa, která Vám může předložit obecní popřípadě stavební úřad. Důležitým bodem je také dostupnost a dosažitelnost hlavních inženýrských sítí. Pokud ještě sítě nejsou dotaženy na hranici parcely, je třeba zjistit situaci u jednotlivých správců sítí. Bude li připojení na hlavní řády možné a za jakých podmínek. Pozemek, na který ještě sítě nejsou dotaženy a nebo naopak zavazí ve výstavbě, zpravidla pořídíte za nižší cenu. Je ovšem třeba vzít v úvahu všechny tyto náklady spojené s jejich zajišťováním, nebo odstraňováním, a také určitou časovou rezervu na jejich vybudování. Jakmile je parcela zapsána v katastru nemovitostí a jsou vyřízeny veškeré náležitosti, můžete přistoupit k projektování Vašeho domu. V dnešní době již téměř nikdo nekreslí projekty v ruce a k projektování nám slouží výhradně počítačové programy s různým zaměřením. Obecně jim říkáme CAD programy, Computer Aided Design neboli počítačem podporované projektovaní (kreslení). Jde o velkou oblast informačních technologii, která zastřešuje širokou 8

činnost navrhování. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Umožňují elektronicky rýsovat technické nákresy a modelovat objekty. Rozdělují se mezi 2D projektové nástroje kam řadíme například AutoCAD LT a nebo 3D modeláře kam řadíme námi vybraný ArchiCAD, který je klientům schopen prezentovat návrhy ve formě fotorealistických vizualizací. 9

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je seznámení se a prostudování problematiky zaměřovaní ve vybrané lokalitě a vytvoření dokumentace, včetně vizualizace. Jsou zde popsány jednotlivé kroky od zaměření terénu a převedení naměřených hodnot do programu Kokeš, přes tvorbu modelu domu a terénu, až po osazení a vizualizaci realistického modelu dřevostavby do terénu v programu ArchiCAD. To znamená, že tahle práce se soustředí hlavně na 3D vizualizaci, vytvoření řezů, pohledu a půdorysu. Součástí práce jsou dvě varianty řešení osazení pro ukázku. S tímto je spojeno prostudování dokumentace softwaru ArchiCAD a následné popsáni práce s programem. 10

3 Obec Václavov Obec Václavov u Bruntálu se nachází mezi městy Bruntál a Rýmařov na silnici v blízkosti měst Olomouce a Ostravy. Žije zde okolo 500 obyvatel a celková rozloha obce je 2500 ha. Území je začleněno do celku Nízký Jeseník. Ke vzniku obce Václavov u Bruntálu došlo v roce 1950 sloučením dvou dříve samostatných vsí, Dolních a Horních Velkrub současně přejmenovaných na Dolní a Horní Václavov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1405, ale vesnice samotná je mnohem starší. Dolní Václavov byla sedlácká vesnice s lesní krajinou, kde se za každým domem nacházely buď menší nebo vetší výměry polí, které sahají i dnes až k sousedním vesnicím, na jihozápad je to k Malé a Velké Štáhli, na severovýchod dosahují až ke Starému Městu. Hranice Malé a Velké Štáhle byly taktéž hranice s okresem Rýmařov a zároveň hranice mezi Slezskem a Moravou. Do roku 1945 byla obydlena pouze německými obyvateli a měla zhruba 1000 obyvatel. Dolní Václavov měl 1632 ha. Z obou Václavovů je starší právě Dolní Václavov. Do roku 1385 se vesnice jmenovala Nikolasaus. Tehdy toto území spadalo pod svrchovanost opavsko hlučínského vévody Mikuláše III. Od 1. října 1405 se vesnice jmenuje Nieder Wildgrub. Až v roce 1444 došlo k přičlenění Dolních Velkrub k Bruntálu. První dřevěný kostel v obci postavili v 16. století protestanti. Na stejném místě byl v roce 1754 postaven nový kostel, který stojí na samém konci Dolního Václavova. První škola byla postavena v roce 1902. Horní Václavov je 3 km dlouhá vesnice. Většinou zde byla selská stavení. Tato část připadla v roce 1348 až 1390 do vlastnictví opolského vévody Vladislava a roku 1405 ji získal vévoda Mikuláš III. V roce 1474 se Horního Václavova zmocnil český a uherský král Matyáš Korvín. Lidé se zde živili většinou zemědělstvím. Do roku 1385 se dle kronik Václavov jmenoval elder Wiltgrub. V roce 1789 byla postavena jednotřídka, ze které se později stal obecní dům. Až roku 1872 byla postavena nová škola, která byla v roce 1902 zvýšena o jedno podlaží. Největší stavení akcí byla výstavba elektrárny, která se nacházela na území Malé Morávky a Václavova. V Horním Václavově se nacházela pila a mlýn, které napájel proud z vodní elektrárny. Dominantou obce je farní kostel neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1755, postavený v pozdně barokním slohu. Chráněnou památkou je socha svatého Jana Nepomuckého z doby vrcholného baroka. Dále se v obci nachází dvě kapličky, které byly roku 2002 zrekonstruovány. V jedné z nich je každoročně sloužena mše svatá 11

na svátek Anny. Do roku 1993 byla většina obyvatel zaměstnána v zemědělství. Po zrušení státních statků dojíždí za prací převážná část obyvatel do Rýmařova nebo Bruntálu, kde je nově vybudovaný závod Osram. V současné době je v obci vysoká nezaměstnanost. V obci je vybudována telefonní síť, dálkové kabely, vodovodní řád, plynofikace, byl revitalizován potok a vystavěn rybníček, který slouží jako záchytná nádrž. Byla provedena celková rekonstrukce veřejného osvětlení spolu s osvětlením kostela a místní kapličky. V roce 2003 pak rekonstrukce kulturního sálu. Je zde prodejna smíšeného zboží, dvě pohostinství, pošta, knihovna a jednou týdně prakticky i dětský lékař. [7] Jak už jsem zmínil dříve, obec se nachází v horské oblasti Jeseníků a i když je mnou vybraný terén rovinatý průměrná nadmořská výška je 620 metrů. Rovinatý reliéf, který se táhne celou vesnicí je způsoben tekoucím potokem, který vyhloubil své koryto a díky němu se lidé začali usazovat v jeho okolí a zarovnávat přilehlý terén. Co se týče ročního úhrnu srážek (obr. č. 1) v roce 2012 činil 1000 1200 mm. Není se čemu divit vzhledem k přilehlým horám. Vliv na srážky má také nedaleká vodní nádrž Slezská Harta, která zadržuje velké množství vody, které se v letních měsících vypařuje do ovzduší a tím pádem také přispívá k tvorbě srážek. A co se týče průměrných teplot (obr. č. 2) není na tom tato lokalita taky vůbec špatně. Průměrné roční teploty se zde pohybují okolo 8 9 stupňů Celsia. [11] Obr. č. 1: Průměrné roční srážky v ČR [11] 12

Obr. č. 2: Průměrné roční teploty ČR [11] 13

3.1 Zvolený pozemek Zvolený pozemek se nachází v již zastavěné oblasti na katastrálním území Dolní Václavov. Parcela má číslo 209/2, má výměru 3276 m 2 a druh pozemku je trvalý travní porost. Pro povolení výstavby je potřebný souhlas sousedů a jelikož má dům užitkovou plochu menší jak 150 metrů čtverečných, můžeme začít stavbu provádět jen na základě ohlášení na příslušném stavebním úřadě. Ten se musí do 40 dnů vyjádřit. Mimo jiné je také zapotřebí územní rozhodnutí. [15] Telekomunikační síť (obr. č. 4) je přístupná po celé obci. Její napojení je možné uskutečnit jak jižní tak ze severní strany pozemku. Elektrické sítě (obr. č. 5) jsou přístupné shodně jako telekomunikační. Jak s jižní tak ze severní strany. Problém by mohl nastat v tom že okrajovou částí pozemku vede elektrická síť k blízké trafostanici. To může mít za následek vetší cenu celkové výstavby, ale na druhou stranu zase snížení ceny pozemku z důvodu velkých vlastních nákladů. Vodovodní síť (obr. č. 6) je sice přístupná také z obou již dříve zmiňovaných stran avšak napojení bych provedl ze strany jižní z důvodu lepší a méně nákladné přístupnosti. Plynofikace byla v obci taktéž zavedena avšak výkresy nejsou k dispozici. Nicméně je známo že vedou v okolí cest a tudíž případné připojení nebude problém. Vedení plynu se nachází na jižní straně pozemku. Odpady zde budou muset být řešeny formou jímky, septiku nebo domovní čističkou odpadních vod. Jelikož žádná část obce není napojena na hromadné odpady a vzhledem k tomu, že se jedna o celoročně využívanou stavbu, doporučil bych septik s odpadními filtry nebo vlastní čističku. Územní plán bohužel není v online podobě a kvalita po skenování, či fotografie není v dostatečném rozlišení, jak můžeme vidět na obrázcích číslo 4, 5 a 6. 14

Obr. č. 3: Pozemek na foto zobrazení Obr č. 4: Územní plán Telekomunikace 15

Obr. č. 5: Územní plán Elektrické vedení Obr. č. 6: Územní plán Vodovodní síť 16

4 Geodézie Geodézie je vědní obor zabývající se určením tvaru a rozměrů Země, jejích jednotlivých částí i celého povrchu a znázorňováním zaměřených skutečností. Název geodézie vznikl spojením dvou slov geo Země a daiomai dělím. Vhodnější spojení geo Země a metrein měřit se v praxi pro tento vědní obor nepoužívá, neboť je vyhrazeno pro jiná odvětví. Geodézie se poměrně záhy vyčlenila z matematiky vyspělých kulturních národů, které se zabývaly stavitelstvím, astronomií a vyšší formou zemědělství, v samostatné odvětví. První písemná památka o zeměměřictví pochází ze starověkého Egypta, kde vznikl ve 2. tisíciletí př. n. l. "papyrus Rhind", ve kterém opisovač Ahmes popisuje výpočty ploch, objemů, učí, jak zaměřovat pozemky a je tak dosud první dochovanou učebnicí zeměměřictví. V Egyptě, kde v povodí Nilu každoroční záplavy vyvolávaly potřebu znovu vytyčení pozemků zemědělců v zaplavovaném pásmu, byla geodezie důležitá taktéž pro panovníka, který z obhospodařovaných ploch vybíral daně. Zeměměřičtí úředníci se proto ve starověkém Egyptě těšili veliké úctě a vážnosti. Významnost geodezie přetrvává do dnešní doby. Žádné stavební dílo se neobejde bez účasti geodeta, který s využitím nejmodernějších přístrojů, jako jsou totální stanice a stanice GPS, provádí jejich vytyčení a zaměření. Také regionální i celosvětová mapová díla patří do výbavy moderního člověka. [8] 4.1 Základní rozdělení geodezie Geodézie rovinná (nižší) zabývá se praktickým zaměřováním a zobrazováním menších územních celků, vytyčovacími pracemi a půdní evidencí. Geodetické úkoly jsou řešeny v rovině, takže všechny výpočty provádíme podle pravidel rovinné geometrie. [8] Geodézie vyšší řeší úlohy převážně vědeckého charakteru. Zabývá se zpřesněním určení tvaru a rozměrů Země, budováním geodeticko astronomických sítí. Souvisí s astronomií a geofyzikou. [8] 4.2 Polohopisné měření Polohopisné měření je takové měření, které znázorňuje geometricky správně všechny objekty, hranice a body viditelné na zemském povrchu v příslušném měřítku, přiměřeně generalizované a na vhodnou průmětnu. V polohopisu se též vyskytují 17

předměty měření nad i pod povrchem, jakými jsou energovody, lanovky, tunely, sklepy a pod. Polohopis je spolu s popisem nedílnou součástí každého měření. Výškopisnou složku takové měření mít může, ale nemusí. Příkladem je třeba katastrální mapa, která výškopis neobsahuje. Obsahuje pouze polohopis a popis. 4.2.1 Metoda polárních souřadnic Sběr dat proběhl právě pomocí této metody. Při této metodě určujeme polohu bodů za pomocí polárních souřadnic. To je vodorovný úhel (mezi orientačním směrem a určovaným bodem) a délky (od stanoviska k určovanému bodu) (obr.č. 7). U této metody měření mohou nastat dva případy: stojíme na známem stanovisku (pevné stanovisko) stojíme na neznámem stanovisku (volné stanovisko) Takto obvykle zaměřujeme obvyklé body polohopisu. Avšak jako doplňující metoda se používá například ortogonální metoda. Při této metodě se body podrobně zaměřují pomocí pravoúhlých souřadnic (staničením a kolmicí k měřické přímce). Staničení je délka měřená od počátku po měřické přímce a kolmice je délka kolmá k měřické přímce měřená mezi přímkou a určovaným bodem. [12] Obr. č. 7: Princip polární metody [14] 18

4.2.2 Měřický náčrt Obsahuje grafické a někdy také číselné vyjádření výsledků podrobného měření polohopisu a bývá součástí měřické dokumentace (obr. č. 8). Vyhotovují se na kreslícím papíru nebo na plastové pokreslovací folii. Důležité je, aby bylo možné zapsat a zobrazit v náčrtu všechny potřebné údaje. Všechny jednotlivé body měření vyjadřujeme číselnými, popřípadě slovními údaji. Při kreslení měřického náčrtu by jsme měli dbát na úpravu aby umožnila všem, nejen nám, čtení a zpracování map či podkladů. Obr. č. 8: Odborný měřický náčrt [14] 4.3 Měření výškopisu Způsob zaznamenávání výšky bodů v terénu. Využívá se například při zakládání staveb, kdy je důležité znát výšku okolních bodů vůči srovnávanému terénu. Výšku bodu udáváme dvěma způsoby. A to buď jako výšku absolutní, což je nadmořská výška vzdálená od střední hladiny moře. A nebo jako výšku relativní, která nám udává výškový rozdíl mezi dvěma hladinami (hladina základního bodu nese nulovou výšku). 19

4.3.1 Tachymetrie Tachymetrie je metoda měření, při níž získáváme prvky nutné k sestrojení polohového plánu v terénu. Výšky se určí měřením svislých úhlů a výpočtem pomocí změřené délky. Orientace měřených vodorovných úhlů se určí buď k pevně danému bodu v okolí, jehož poloha je známá, anebo k pevnému směru severu. Princip Tachymetrické metody s nitkovým délkoměrem je na obrázku číslo 9. Dnes se však délky měří elektronicky. [5] Obr. č. 9: Princip tachymetrie s nitkovým délkoměrem [14] 20

5 Zaměření terénu V prvním kroku jsem si musel vybrat vhodnou lokalitu pro můj projekt. Mým zájmem bylo vybrat lokalitu blízkou a známou. Vybral jsem si tedy pozemek, který se nachází v blízkosti mého bydliště. Po té jsem si zapůjčil ze školy přístroj na zaměření terénu, u kterého proběhlo seznámení se základními funkcemi přístroje. Zaměření probíhalo polární metodou a to tak, že jsem si zvolil několik bodů, ze kterých jsem následně měřili povrch terénu. Já jsem si zvolil polygon o čtyřech bodech který tvořil přibližně lichoběžník. Body jsem si dle zvyklosti označil 501 až 504. Z přístroje jsem získal data o vzdáleností, úhlech a převýšeních. Pro lepší přehlednost bylo potřeba zaměřit i všechny důležité body jako jsou stromy, cesty, či hranice pozemku. Vzhledem k převážně rovinatému povrchu jsem udělal zhruba šedesát měření, tedy přibližně patnáct z jednoho bodu. Součástí měření byl také měřický náčrt (viz. kapitola 14.5). Tyto naměřené údaje jsem poté převedl pomocí programu Kokeš, což je grafický systém pro tvorbu a zpracování geodetických informací. Pomocí tohoto programu jsem si vytvořil náš měřený terén, který jsme si pak převedl do textového souboru a s tímto souborem byl schopný následně pracovat i program ArchiCAD, který vytvořil v tomto programu pomocí těchto dat terén. Práci jsem prováděl pouze v "místním souřadnicovém systému" a ne v "souřadnicovém systému S JTSK" se kterým se běžně pracuje. To samé se týkalo výškopisu kde jsem si zvolil pouze "místní výškový systém" a ne používaný "Balt po vyrovnaní". A to z důvodu, že se v blízkosti nenacházeli žádné nivelační body. Obr. č. 10: Totální stanice TOPCON N-105 [13] 21

6 Výběr dřevostavby Dům, který jsem si zvolil využívá skladby stěn, stropů, podlah i střechy podle předlohy Rodinných Domů Rýmařov. Jedná se tedy o sloupkovou konstrukci s modulem 625 milimetrů. [10] Skladba jednotlivých stěn: Obvodová stěna s izolační předstěnou (obr. č. 11) 1. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm 2. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací) 40 mm 3. Parozábrana 4. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací) 120 mm 5. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm 6. Termofasáda 107 mm Tloušťka celkem 297 mm Součinitel prostupu tepla U=0,16 W/m 2 K [10] Obr. č. 11: Obvodová stěna s izolační předstěnou [10] Vnitřní nosná stěna (obr. č. 12) 1. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm 2. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací) 120 mm 3. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm Tloušťka celkem 150 mm [10] 22

Obr. č. 12: Vnitřní nosná stěna [10] Vnitřní dělící příčka (obr. č. 13) 1. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm 2. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací) 60 mm 3. Fermacell sádrovláknitá deska 15 mm Tloušťka celkem 90 mm [10] Obr. č. 13: Vnitřní dělící příčka [10] Strop nad přízemím (obr. č. 14) 1. Podlahová krytina 10mm 2. Fermacell podlahový dílec 25 mm 3. Dřevovláknitá deska měkka 60 mm 4. Mirelon 5. Dřevotříska 22 mm 23

6. Stropní nosník 60x240mm; vzduchová mezera 120 mm; tepelná izolace 120 mm 7. Rošt z latí 30 mm 8. 2x Sádrokarton Tloušťka celkem 412 mm [10] Obr. č. 14: Strop nad přízemím [10] Strop nad podkrovím (obr. č. 15) 1. Tepelná izolace 100mm 2. Dřevotřiska 22 mm 3. Stropní nosník 60x180 mm (vyplněn tepelnou izolací 180 mm) 4. Parozabrána 5. Rošt z latí 30mm 6. Sádrokarton 15 mm Tloušťka celkem 374mm Součinitel prostupu tepla U=0,14 W/m 2 K [10] 24

Obr. č. 15: Strop nad podkrovím [10] Střešní konstrukce (obr. č.16) 1. Střešní krytina 2. Střešní latě 3. Kontralatě 4.Difuzní folie 5. Krokev 60x180 mm; vzduchová mezera 30mm; laťování 60 mm(vyplněno tepelnou izolací 240 mm) 6. Parozábrana 7. Fermacell sádrovlaknitá deska 15 mm Tloušťka celkem 351 mm Součinitel prostupu tepla U=0,17W/m 2 K [10] Obr. č. 16: Střešní konstrukce [10] 25

6.1 Dispozice Dům má tvar obdélníku. Jedna se o jednopodlažní budovu s podkrovím. Stěna v kuchyni je mírně vystouplá a to z důvodu terasy která se nachází hned vedle a je součástí obývacího pokoje (obr. č. 17). V přízemí se nachází obývací místnost, která je propojena s jídelnou a kuchyní. Je zde i sociální zařízení, které je spojeno se sprchovým koutem a také jedna ložnice. V podkroví se nacházejí celkem tři místnosti (2 pokoje a 1 pracovna), dále je zde sociální zařízeni spojené s koupelnou se sprchovým koutem. Vstup do budovy je možný skrz hlavní dveře a nebo přes obývací místnost, ze které je vstup na terasu. Ve výkresech neodpovídá kotování přesně tloušťce venkovních obvodových zdí, stropu nad přízemím a nad podkrovím a to z důvodu lepší viditelnosti prvků na výkresech. Obr. č. 17: Dispozice 1. NP 26

7 ArchiCAD 7.1 Historie Program ArchiCAD byl již po jeho vzniku považován jako program pro architekty a projektanty, který pouze nenahradil rýsovací prkno, ale rozšířil možnosti v souvislosti s vývojem výpočetní techniky a zefektivnil tak navrhování budov. ArchiCAD dnes užívají jak studenti stavebních oborů, tak i zkušení projektanti a architekti. Usnadňuje práci architekta a projektanta i spolupráci jednotlivých profesí díky možnostem tzv. virtuálního 3D modelu budovy (BIM = Building Information Modeling) a parametrickým objektům. ArchiCAD byl v zásadě prvním výrazným úspěchem firmy Graphisoft. Jeho zavedení, a tedy i uvedení Informačního modelu budovy do praxe se datuje do roku 1987. Od této doby se firma zaměřila hlavně na vývoj tohoto programu. První verze ArchiCADu umožňovala architektům kreslit stěny, okna, dveře, desky a střechy. Tyto funkce dodnes zůstávají základem každého BIM architektonického softwaru. Následující verze ArchiCADu postupně představily další možnosti BIM modelování. Mimo jiné například TeamWork, který umožňuje pracovat paralelně několika architektům a profesím na jednom modelu. [9] ArchiCAD je tedy graficky program určený pro tvorbu architektonické a stavební dokumentace včetně 3D vizualizací a animací. ArchiCAD je na českém trhu od roku 1994 a zaujímá zde důležité postavení mezi CAD programy. [1] 7.2 Základní charakteristika Při práci v ArchiCADu vytváříme virtuální prostorový model budovy. Z modelu lze získat veškerou výkresovou dokumentaci, vizualizaci i výkazy výměr. Jednotlivé konstrukční prvky vytváříme a upravujeme ve 2D, například změnou vnějšího rozměru okna dojde automaticky k odpovídající úpravě rozměrů rámů a výplně i otvoru ve stěně. Změny provedené v některém z výkresů se okamžitě projeví ve všech ostatních grafických i textových výstupech. [1] ArchiCAD je software určený architektům, projektantům a dalším profesím, které se uplatňují ve stavebním průmyslu. Je nástrojem pro navrhování, projektování a navíc také simulaci stavby. Umožňuje týmovou spolupráci a koordinované zpracovávání celé projektové dokumentace stavby včetně spravování dokumentů. Využívá principů 27

Informačního modelu budovy (BIM). Umožňuje paralelní práci jak ve 3D, tak ve 2D a tím zefektivňuje vytváření dokumentace. [9] V ArchiCADu jsou jednotlivé prvky stavby vytvářeny v podstatě jako ve skutečnosti, práce v ArchiCADu je vlastně stavba virtuální budovy. Místo kreslení čar, elips a oblouků se rovnou tvoří zdi, osazují okna a dveře, pojednávají podlahy a stropy, modelují schodiště a konstruují střechy. Takto vzniklá databáze informací, která je dále reprezentovaná nejen 3D modelem, ale i půdorysy, řezy, pohledy, výkazy a tabulkami. Koncept virtuální budovy tedy umožňuje zejména to, že změna v jakémkoliv dokumentu (perspektiva, půdorys, pohled, výkazová tabulka) se automaticky přenese do všech ostatních dokumentů. Projektant tudíž může ušetřit čas, který by musel věnovat tvorbě a následným úpravám jednotlivých výkresů. V ArchiCADu se jedna změna v modelu projeví ve všech souvisejících dokumentech. Kromě práce s virtuálním modelem však ArchiCAD stále dovoluje pracovat i pouze ve 2D. Do všech typů výkresů je možné dodatečně doplnit text, čáry, výplně apod. [9] 28

7.3 ArchiCAD 16 ArchiCAD 16 je verzí ArchiCADu, který vyšel v roce 2012 a je završením několikaletého úsilí. Největší novinka je možnost modelování forem jakýchkoliv tvarů, které nemusí vycházet z typových prvků a konstrukcí jako jsou zdi, desky, sloupy a tak podobně. V dřívějších verzích byly možné vytvářet skořepiny a nyní je zde takzvaná funkce Morf. Morf nemá žádné omezení a lze použít pro modelování jakéhokoliv nového objektu a nebo po převedení i jakéhokoliv starého. 7.3.1 První spuštění Při prvním zapnutí ArchiCADu se zobrazí okno, které můžeme vidět na obrázku č. 18. Máme zde na výběr ze dvou možností. Jedna z nich je "Vytvořit nový projekt". Tuto možnost zvolíme pokud zakládáme nový sólový projekt. Druhá možnost je "Otevřít projekt". Jak už název napovídá tato možnost slouží k otevření již stávajícího projektu uloženého kdekoliv v počítači. Jedinou podmínkou je koncovka "pln". Dále jsou zde různé možnosti šablon, které jsou zde z důvodu známějšího staršího uživatelského prostředí. Dodatečně nastavení můžeme provést v záložce "Volby Pracovní prostředí". Obr. č. 18: První spuštění 29

7.3.2 Základní obrazovka Po založení nového projektu se nám objeví pracovní plocha (obr. č. 19), u které by jsme měli vědět pár základních věcí. Obr. č. 19: Základní vzhled ArchciCADu Nástrojová lišta je nejdůležitější částí, ve které najdeme jednotlivé rýsovací prvky, které využíváme při tvorbě našeho projektu. Jsou zde prvky "3D modelu" jako jsou zeď, sloupek, trám, deska, atd. Dále se jedná o prvky "2D dokumentace" jako kóta, text, řez, atd. Nebo o prvky "Více" pomocí kterého můžeme vložit obrázek,křivku atd. Infopaletka zobrazuje základní informace o zvoleném prvku jako je tloušťka, tvar, styl atd. Umožňuje provádět uživateli rychle a okamžité změny prvku aniž by jej uživatel musel mazat, či měnit. Navigátor slouží k orientaci v projektu i objektu. Můžeme zde přepínat jednotlivé podlaží, řezy, pohledy (Mapa projektu). Také mezi dokumentovou a výkresovou částí (Publikace). Dokumentová část nám umožní vytvořit všechny výkresy jedním tlačítkem "Publikovat". 30

7.3.3 První kroky Všechny příkazy se potvrzují levým tlačítkem myši nebo klávesou enter. Pravé tlačítko myši slouží ke zobrazení nastavení výkresu nebo vrstvy. 7.3.3.1 Ukládání Základním krokem každého projektu je ukládaní. Je zde samozřejmě možnost nastavení automatického ukládaní, ale ne vždy je tato možnost správná. Já osobně projekt ukládám sám po každé "důležité změně" a nebo ho uložím pod novým názvem pro případ, že bych se potřeboval vrátit k předchozímu řešení. Jedinou nevýhodou je zabrání více místa na pevním disku. 7.3.3.2 Nastavení vrstev Mezi další důležité první kroky patří "Nastavení vrstev" (obr. č. 20). Do nastavení vrstev se dostaneme přes Infopaletku nebo přes volbu "Dokument Vrstvy Nastavení vrstev". Všechny objekty, které vytváříme v ArchiCADu, jsou logicky řazeny do určitých skupin nazývaných vrstvy. Členění výkresů do jednotlivých hladin zjednodušuje práci s výkresem. Každou vrstvu lze samozřejmě zobrazovat a nastavovat. Máme tedy možnost nechat si zobrazenou pouze konstrukci budovy bez kót, popisů a šraf a pak následně rychle vrstvy s kótami, popisem a šrafy opět zapnout a podobně. V ArchiCADu se nacházejí přednastavené vrstvy pro různé typy prvků. ArchiCAD rozděluje objekty do různých vrstev hned při jejich kreslení. Jednotlivé prvky jsou do vrstev řazeny podle svého druhu. Pokud například při standardním nastavení kreslíme oblouk, tak bude umístěn do vrstvy oblouky a kružnice. Při vytváření prvků máme možnost pomocí nastavení nástroje změnit, do které vrstvy se nakreslí. Logické čtení prvků do vrstev ihned během kreslení zjednodušuje další práci s výkresem.[1] Nové vrstvy můžeme také vytvářet pod libovolnými jmény a prvky do těchto vrstev umisťovat. Každý nakreslený prvek je umístěný do některé z vrstev. Prvek je možné i po jeho dokončení mezi jednotlivými vrstvami přemisťovat. Každou vrstvu lze zviditelnit nebo skrýt podle toho, co má být zobrazeno, uloženo do externího formátu, vytištěno, nebo zobrazeno ve 3D. Ve 3D je možné prvky v určitých vrstvách zobrazit ve formě čárového modelu. Vrstvy lze zamykat, aby se jejich prvky nedaly označovat a modifikovat. [1] 31

Obr. č. 20: Nastavení vrstev 7.3.3.3 Rychlé příkazy Slouží k editaci již narýsovaného prvku. Po označení upravovaného prvku a kliknutím na aktivní bod levým tlačítkem myši nám vyskočí tabulka příkazů díky které máme možnost prvek upravit (obr. č. 21). Jako první se nabízí "Posun", který slouží k přesunutí daného bloku prvku. Dále zde máme "Pootočení" pomocí kterého otáčíme prvek do polohy kterou potřebujeme. Dalším prvkem je "Zrcadlení", který nám dokáže zrcadlově otočit všechny zvolené prvky. Volba "Zvednout" slouží ke zvednutí prvku o zvolenou hodnotu. "Násobení" je zjednodušené kopírovaní více prvků. Posledním nástrojem je "Protaženi" a slouží k roztáhnutí nebo zmenšení prvku. Obr. č. 21: Tabulka rychlých příkazů 7.3.3.4 Dodatečné nastavení Jedná se o nastavení některých důležitých funkcí, které vám usnadní práci v projektu. K jejich nastavení můžeme použil nástrojovou lištu na základní obrazovce. Jedná se hlavně o možnosti "Zobrazit informátor", který nám ukazuje vzdálenosti prvku a jeho úhel. Dále je dobré mít povolené "Speciální přichytávací body", které nám umožňují kotvení v polovině, třetině, atd. Je zde také možnost vlastního nastavení. 32

7.3.4 Materiály U každého prvku 3D modelu, který vložíme do výkresu, si můžeme zvolit i materiál ze kterého je vyroben (dřevo, kov, cihly, atd.) (obr. č. 22). Pokud nenajdeme námi potřebný prvek můžeme jej nahradit barvou nebo si daný prvek vyrobit ve "Správci atributů". Zvolení materiálu je možné provést ve 3 směrech a to z vrchu, ze spodu a po obvodu (u trámu u všech směrů zvlášť). Je zde také možnost provázáni modelu, čehož docílíme kliknutím na obrázek řetězu. Zvolené materiály hrají roli právě při vizualizaci. Obr. č. 22: Tabulka materiálu 7.4 Konstrukční prvky (3D model) ArchiCAD pracuje na principu virtuální budovy, což znamená, že při kreslení vytváříme rovnou 3D-model, z kterého jsou následně generovány půdorysy, řezy, pohledy a detaily. Model budovy je vytvářen z různých konstrukčních prvků, jako jsou zdi, sloupy, trámy, desky, střecha, schodiště a tak dále. Každý z těchto konstrukčních prvků má své specifické vlastnosti. Konstrukční prvky lze vytvářet a upravovat v okně půdorysu nebo v okně 3D. Prvky jsou zadávány parametricky, máme tedy možnost kdykoliv změnit jakýkoliv jejich parametr (například u stěny tloušťku zdi) a změna se ihned projeví v modelu i ve všech ostatních výkresech. [1] 33

Postup při vytváření konstrukčních prvků má některé společné principy, jednotlivé prvky se mezi sebou liší hlavně svými parametry. Postup při vytváření konstrukčních prvků se dá zjednodušit do následujících kroků: 1. Ikony pro vytváření konstrukčních prvků jsou všechny uvedeny na Nástrojovém rámečku. Vybereme tedy požadovaný nástroj. V Info rámečku jsou uvedeny základní nastavení aktivního nástroje a geometrické metody pro vytváření daného prvku. 2. Klepnutím na ikonu nástroje Info rámečku, která je u všech nástrojů umístěna v horní části, otevřeme dialogové okno s podrobným nastavením daného nástroje. Změníme standardní nastavení na požadované hodnoty a dialog uzavřeme tlačítkem OK. 3. V Info rámečku vybereme vhodnou geometrickou metodu pro vytvoření konstrukčního prvku. 4. V okně půdorysu nebo v 3D-okně zadáme umístění konstrukčního prvku. [1] 7.4.1 Zdi V ArchiCADu můžete kreslit přímé, zakřivené, lichoběžníkové a polygonální zdi (obr. č. 23). Mohou být jednoduché z jednoho materiálu nebo sendvičové, složené z několika materiálů. Můžete jít dokonce ještě dál a vytvořit složité zdi (profilované zdil) vlastního tvaru a s vlastní kombinací materiálů. [5] Nakreslená zeď se při standardním nastavení zobrazuje v půdoryse jako obrys vyplněný šrafou, v 3D okně se zeď zobrazuje jako těleso. Povrch tělesa v 3D okně a ve fotozobrazení je dán jejím materiálem, který jí přiřazujeme během jejího vytváření. [1] 34

Obr. č. 23: Možnosti nastavení zdi Oblíbené nastavení můžeme využít šablonu přednastavené hodnoty, případně je doopravit. Referenční čára vždy se mají dotýkat, potom bude průsečík zdiva korektně zobrazován - při označení se zobrazuje silně Výška zdi patu zdi můžeme zadávat k aktuálnímu podlaží (hrubá konstrukce) nebo k projektovému počátku vůči projektové nule) Tloušťka zdi Model barvy (do 3D okna) či textury lze nastavovat pro každý povrch zvlášť (například exteriér, čelo, interiér), pokud nejsou povrchy spojeny. Plocha u referenční čáry je znázorněná šipkou. [2] 35

7.4.2 Sloupy Sloupy v ArchiCADu se skládají ze dvou komponentů: jádro nesoucí zátěž a volitelný obklad používaný pro simulaci ochrany proti ohni nebo libovolný druh obkladu okolo jádra (obr. č. 24). Řez sloupem může být obdélníkový, kruhový nebo složitý, záleží na profilu. Sloupy mohou být samostatně stojící, nebo mohou být připojeny ke zdem. Osa sloupu může být svislá nebo šikmá. [6] Sloupy se v okně půdorysu a řezu zobrazují stejným způsobem jako zdi. V 3D okně a ve foto zobrazení je jejich zobrazení dáno nastavením povrchu materiálu. [1] Obr. č. 24: Možnosti nastavení sloupů 36

Výška sloupu Výšková kóta k aktuálnímu podlaží udává výškovou polohu spodního líce sloupu vůči základní rovině aktuálního podlaží. Výšková kóta k projektovému počátku udává výškovou polohu spodního líce sloupu vůči projektovému počátku. Kotevní bod jádra zvolíme bod, za který budeme sloup do půdorysu vkládat. [1] 7.4.3 Trámy Trámy v ArchiCADu jsou vodorovné nebo šikmé konstrukční prvky se svislými koncovými plochami (obr. č. 25). [6] Používáme je při vytváření nosných dlouhých přímých prvků s obdélníkovým nebo kruhovým průřezem. Trámy mohou obsahovat otvory, které zadáváme po vložení trámu. Otvory mohou být obdélníkové nebo kruhové. V jednom trámu mohou být různé typy otvorů. Každý trám je definovaný referenční čarou a směrem. Pomocí referenční čáry trám zadáváme a již nakreslený trám můžeme upravovat. V půdoryse se trám vykresluje obrysem a referenční osou, v řezu tlustou obvodovou čarou a šrafou, v pohledu tenkou čarou a ve 3D se zobrazuje jako těleso. Způsob zobrazení trámu v různých oknech můžeme opět libovolně nastavovat. [1] Výška trámu Výšková kóta horního líce trámu vůči uživatelskému a projektovému počátku dvě hodnoty vzájemně provázané. Stačí změnit jednu z těchto hodnot a druhá se automaticky dopočítá. Šířka trámu Vzdálenost osy trámu od referenční čáry - při standardním nastavení je osa trámu shodná s referenční čarou. V případě potřeby můžeme osu vůči referenční čáře posunout. Referenční čára může ležet i mimo obrys trámu. [1] 37

Obr. č. 25: Možnosti nastavení trámu 7.4.4 Desky Desky jsou základní horizontální stavební bloky ArchiCADu. Obvykle se používají pro vytváření podlah nebo jako dělicí plochy (obr. č. 26). [6] Desky mohou mít libovolný půdorys. V deskách mohou být otvory, například pro schodiště a prostupy. Otvory se do desek zadávají až dodatečně. Desky, stejně jako zdi, mohou být z jednoho nebo více materiálů. V půdoryse jsou desky zobrazeny obvodovou čarou, v řezu obvodovou čarou a výplní, v 3D okně se deska zobrazuje jako těleso. [1] 38

Obr. č. 26: Možnosti nastavení desky Oblíbené nastaveni můžeme využít šablonu přednastavené hodnoty, například podlaha, strop,... Tloušťka desky Výškové umístění vždy na horní hranu desky ( nášlapnou vrstvu) 39

Model barvy či textury lze nastavovat opět pro každý povrch zvlášť, obdobně jako u zdi, pokud nejsou povrchy spojeny Vrstva dané desky (prvku, zdi,...) [2] 7.4.5 Střechy Střechy ArchiCADu lze použít pro tvorbu standardních i abstraktních 3D tvarů uplatňovaných pro různé účely. Při vytváření střechy si vyberte konstrukční metodu samostatná nebo složená (obr. č. 27). Složená střecha vytváří jediný prvek, ačkoli se skládá z více střešních rovin. Pokud upravíte tvar jedné střešní roviny, ostatní se novému tvaru automaticky přizpůsobí. Sklon a materiál každé střechy můžete podle potřeby měnit samostatně. Složenou střechu může rozdělit, ale i tak zůstává střecha jediným prvkem a to i během dalších úprav. Složenou střechu můžete v případě potřeby rozdělit na samostatné střešní roviny: vyberte ji a použijte příkaz v menu 3D model > Rozdělit na samostatné střechy. Střechy a skořepiny ArchiCADu můžou sloužit pro napojení jiných prvků: příkazy v menu vazba prvků a konstrukcí umožňují napojit střechu na jiné konstrukční prvky a zachovat vzájemnou vazbu i v okamžiku, kdy dojde k nějaké úpravě. Příkazy v menu vazba prvků a konstrukcí umožňují vzájemné napojení více střech najednou a vytvoření složitých tvarů. [6] V půdoryse jsou desky zobrazeny obrysem střechy a referenční čarou. V řezu jsou znázorněny obrysovou čarou a šrafou. [1] Referenční čára je vždy umístěna na nějakém technicky logickém místě vzhledem k použití. Kolem této čáry/hrany se otáčí celé střešní rovina/deska v závislosti na předvoleném úhlu. Tloušťka střechy volíme včetně krokve, latí a krytiny. Výška střechy výška k aktuálnímu podlaží. Výška, ve které bude střešní rovina osazena na vnější hraně zdiva. [2] 40

Obr. č. 27: Možnosti nastavení střechy 7.4.6 Podlaží Podlaží v ArchiCADu stejně jako ve skutečných budovách slouží k vertikálnímu rozdělení prostoru a kopírování struktury podlaží skutečné budovy (obr. č. 28). Podlaží se typicky používají pro vytváření půdorysů jednotlivých pater vícepodlažních konstrukcí. Každé podlaží v projektu je v mapě projektu navigátora zobrazeno pod svým názvem a číslem. Poklepáním na název podlaží jej zobrazíte v půdorysném okně. Název aktuálního podlaží je zobrazen v panelu titulku půdorysného okna 41

Výšková kóta (nebo relativní výška základny) konstrukčních prvků umístěných ve 2D oknech se počítá vzhledem ke zvolenému podlaží: domovskému podlaží prvku nebo aktuálnímu podlaží. [6] Každé podlaží je určeno výškou své základny. V projektu můžeme vytvořit libovolné množství podlaží. Při použití implicitního nastavení ArchiCADu obsahuje projekt jedno podlaží s názvem 0, které má nulovou výšku základny. Při zadávání podlaží se setkáváme s pojmem výško kóta a výška podlaží. Výšková kóta udává výšku základní roviny podlaží od nuly, je dopočítána z výšky jednotlivých podlaží. Mezi podlažími lze prvky libovolně přenášet a kopírovat. [1] Obr.č. 28: Možnosti nastavení podlaží Výšková kóta je začátek podlaží na nosné konstrukci vůči 0,000 na čisté podlaze. [2] Výška podlaží Definujeme jako Konstrukční výšku podlaží neboli od nosné hrubé konstrukce na nosnou konstrukci dalšího podlaží je tedy podlaha, světlá výška a strop. Je to reálná vzdálenost a proto nikdy nemůže být záporná. [2] 42

7.4.7 Síť V ArchiCADu můžeme vytvářet různé reliéfy krajiny od rovinatého (obr. č. 29) reliéfu až po horský terén. V půdoryse je terén tvořen základní sítí (obrysem a hřebeny), která se skládá z bodů, v kterých definujeme výšky. Výška v jiných bodech než zadaných je určena interpolací. Terén je tvořen základní rovinou ve zvolené výšce a zadanými hřebeny. Terén ve 3D okně může být zobrazen několika způsoby. Způsob zobrazení závisí na druhu konstrukční metody, kterou nastavíme v dialogu implicitní nastavení sítě - terén může být tvořeny: Pouze plochou Plochou s bočními stěnami Plným tělesem [1] Obr. č. 29: Obrázek sítě 7.4.8 Dveře a okna Dveře a okna řežou do zdí skutečné otvory, takže 3D vizualizace jsou přesnější a skutečnější. Materiál zasklení propouští světlo dovnitř a ve fotozobrazení přes prosklená okna a dveře uvidíte. V pohledech jsou panely zasklení reprezentovány plnými tvary. Geometrie okna nebo dveří je definována informací obsaženou v knihovním prvku (obr. č. 30). Zatímco některé obecnější prvky umožňují velkou volnost při modifikaci rozměrů a tvaru okna nebo dveří před nebo po jejich vložení do projektu, specifická okna a dveře odpovídají skutečným katalogovým výrobkům a lze je 43

použít jen tak, jak byly definovány, s omezenými možnosti variací.okno nebo dveře můžete vybrat v okně nastavení okna/dveří z načtených knihoven. Podle potřeby můžete upravit jejich parametry: [6] Náhled na prvek v půdoryse, nárysu i 3D okně Rozměry otvoru pro dveře ( šířka a výška) Parapet výška od paty zdi Kotevní, zadávací body Odsazení dveří od hrany zdiva Parametry zde jsou další údaje, které můžeme použít pro vlastní nastavení. Dveřní panel a jeho styly, boční světlík čí nadsvětlík a tak dále. [2] Obr. č. 30: Možnosti nastavení dveří a oken 7.4.9 2D dokumentace Každý výkres mimo kreslících, konstrukčních a knihovních prvků obsahuje také popisky a kóty. Anotační prvky můžeme doplňovat do půdorysů, řezů, pohledů a detailů. K dispozici máme tyto anotační prvky: [1] Text do výkresu je možné vkládat text ručně nebo automaticky Kóty v okně půdorysu, řezu a detailu můžeme výkres okótovat 44

Popisky popisky mohou byt automaticky přiřazeny konstrukčním prvků nebo výplním. Popisky je možno vytvářet i ručně. 7.4.10 Práce s obrázky Obrázek je grafický soubor s příponou *.jpg, *.pct, *.png, *.tif, *.bmp, *.wmf, *.emf, *.tga nebo *.gtif, který je vložen do pracovního okna ArchiCADu. Do ArchiCADu obrázky vkládáme například tehdy, máme-li naskenovaný podklad, který chceme do počítače překreslit (mapa, situace, půdorys atd.), nebo tehdy, chceme-li výkres doplnit třeba ilustrací použitého materiálu nebo fotografiemi. Obrázek je možné vložit do půdorysného okna, okna řezu a výkresu detailu. [1] 7.4.11 Výkresy Výkresová část, kterou můžeme najít v navigátoru základní pracovní plochy, je v ArchiCADu oddělena od projektové části. Uživateli to zvýší přehlednost a usnadní práci. Kromě samostatných výkresů jsou zde již předvolené šablony, které můžeme editovat nebo si vytvářet vlastní. 7.4.12 Výkresová šablona Jeden z příkladů šablony, která jak vidíte obsahuje vše co by nemělo na výkresu chybět. Postačí pouze editovat jednotlivé položky a je hotovo. Některé funkce jako je číslo výkresu nebo měřítko jsou dokonce nastavitelné a vyplňují se do rámečku automaticky. Obr. č. 31: Ukázka rámečku 45

7.4.13 Vizualizace Zobrazení stavby probíhá v ArchiCADu přes náhled, ale náhled samotný není určen k vizualizaci. K vizualizaci je určeno "Fotozobrazení". ArchiCAD sice nabízí poměrně kvalitní možnosti pro vytvoření vizualizace, ale pro další zkvalitnění se doporučuji softwary jako jsou Photoshop, Artlantis, atd. Fotozobrazení, ke kterému se dostaneme "Dokument Vizualizace Fotozobrazení" je vlastní formou vizualizace ArchiCADu. Nabízí poměrně kvalitní rendering (provádění výpočtu při tvorbě vizualizace), který bere v potaz naprosto vše. Použité materiály, jednotlivé prvky, stíny, slunce atd. Jediné čím je fotozobrazení limitováno, je rozlišení fotografie. ArchiCAD nabízí několik renderovacích technologií: LightWorks: jedná se o nejlepší vizualizaci, kterou zde lze dosáhnout. Nabízí spoustu funkcí jako například lom světla, odrazy, stíny, atd. Nejvyšší kvalita má bohužel za následek delší časovou náročnost na zobrazování (obr. č. 32). Obr. č. 32: Vizualizace LightWorks Vnitřní renderovací engine: má poměrně kvalitní zobrazení, ale ne však tak dobré jako lightworks. Je zde méně náročné nastavení (obr. č. 33). 46

Obr. č. 33: Vizualizace Vnitřní renderovací engine Skica: opisuje ruční čáry skici a nabízí různé efekty (obr. č. 34). Obr. č. 34: Vizualizace Skica 47

8 Výsledky Celý terén jsem si vytvořil importem souřadnic terénu, který jsem si vymodeloval v programu Kokeš. Pomocí příkazů v záložce "3D model Terén z geodetických souřadnic". Po načtení terénu se mi zobrazil reliéf mnou měřeného terénu (obr. č. 35). Bylo nutné pootočit terén vzhledem k počátku systému souřadnic a odpovídající situaci. S terénem pracuji dále jako s funkcí "Síť" viz. kapitola 7.4.7. U terénu jsem nezapnul možnost vyhlazování hran (kterou spustíme až u vizualizace, aby se terén jevil jako celistvý) pro lepší přehlednost sítě. Při měření rovinných souřadnic, jsem použil pouze místní systém a ne systém S-JTSK, protože se v blízkosti nebyly žádné nivelační body. Totéž platí i pro měřenou výšku, která byla pouze měřena jako výška relativní a ne v nadmořském systému Bpv. Jelikož je dům tvořen v místním systému, tak jsem si jako nulový bod zvolil výšku 100,65 m. Obr. č. 35: Vložení terénu Dále jsem pomocí jednotlivých funkcí ArchiCADu rozebraných v kapitole 7., vytvořil stavbu, kterou jsem vložil do načteného terénu (obr. č. 36). Přilehlý terén v okolí domu jsem srovnal na nulovou výšku, tak jak ukládají zásady pozemního stavitelství. Je možné vložit terén před i po vytvoření stavby. Záleží na uživateli jak mu 48

to více vyhovuje. Následně jsem doladili detaily jakou jsou stromy, příjezdová cesta či chodník nebo plot (obr. č. 37). Obr. č. 36: Zarovnání okolního terénu na nulovou výšku Obr. č. 37: Usazení domu do terénu 49

8.1 Varianta domu A Vizualizaci provádím přes prostředí Lightworks, které je zmíněno v kapitole 7.4.11, protože nabízí nejkvalitnější zobrazení. Obr. č. 38: Jižní pohled Varianta A Obr. č. 39: Severní pohled Varianta A 50

8.2 Varianta domu B Druhou variantu domu jsem vytvářel ze stejnou dispozici, ale situace byla pootočena o 180 stupňů. Taktéž jsem přidal některé okolní prvky jako je bazén, sauna a pozměnil přístřešek vedle domu.. Obr. č. 40: Severní pohled Varianta B Obr. č. 41: Jižní pohled Varianta B 51

8.3 Porovnání obou variant Obr. č. 42: Varianta A Obr. č. 43: Varianta B 52

Obr. č. 44: Varianta A - Axonometrie Obr. č. 45: Varianta B - Axonometrie 8.4 Další možnosti vizualizace Jak jsem zmínil v kapitole 7.4.13 nejkvalitnější a pro pohled nejhezčí zobrazení nabízí prostředí LightWorks, kde je možné libovolně měnit vzhled pozadí, nastavit přesný den i čas v roce (Dokument Vizualizace Studie oslunění), upravovat kvalitu 53

osvětlení a stínování (Dokument Vizualizace Nastavení fotozobrazení). Je zde celá škála nastavení, která činí vizualizaci opravdu kvalitní. Například při nastavení nočního času se samo ztmaví okolí, naopak při denním světle se natočí stíny podle aktuální polohy slunce. Na obr. č. 46,47 a 48 můžete vidět některé z těchto nastavení. Obr. č. 46: LightWorks (dopoledne stínování, květen, 9:00) Obr. č. 47: LightWorks (odpoledne stínování, květen, 15:00) 54

Obr. č. 48: LightWorks (možnost lux) 55

9 Diskuze Pro svůj projekt jsem si vybral vhodný pozemek, který je dostupný pro komunikaci, vodovodní řad i elektrické vedení. Pozemek jsem se snažil vybírat co nejvhodněji vzhledem k požadavkům na sítě a věrohodnost modelu. Při zdokumentování softwaru ArchiCAD jsem chtěl objektivně zhodnotit výhody a nevýhody programu z mého pohledu. Pro srovnání jsem si vybral shodný program AutoCAD, který se taktéž používá k rýsování výkresů, řezu, pohledů a rýsuji v něm taky delší dobu. Při bližším seznamování se, se softwarem ArchiCAD jsem zjistil, že tento program je pro rýsování a hlavně vizualizaci a tvorbu dokumentace mnohem lepší než program AutoCAD, který možnost vizualizace a vytvoření řezu z půdorysného výkresu nenabízí vůbec. Jakmile si uživatel osvojí základní ovládání, každý další krok už je pak následně nástavba již známého. Umí například pomocí textových souborů přijmout informace o tvaru terénu a následně ho vám vymodelovat. Dále jedna z velkých předností je editace jednotlivých prvků, která je možná v okamžiku, bez nutnosti ořezávaní, prodlužování, kopírování nebo přesouvání. Také tvorba řezu a pohledu je zde mnohem jednodušší a rychlejší. Program je taktéž nabízen studentům ve studentské verzi a tudíž i přístupný. Nevýhody se zde hledají opravdu jen těžko. Konečné výsledky ArchiCADu mě mile překvapily. Ukázalo se, že je to výborný program v mnoha ohledech lepších než AutoCAD. Pravdou je, že je zaměřen hlavně na tvorbu domů. Tato práce obsahuje bohužel jen zlomek toho co se dá porovnávat nebo spíše co je možno ukázat. Ale i tak doufám, že tato práce přesvědčí lidi o výhodě tohoto programu. 56