Hvzdárna v Rokycanech

Hvzdárna v Rokycanech Rokycany, prosinec 2008

Zákryty hvzd Msícem Pozorování zákryt hvzd Msícem je dlouhodob základní zákrytáskou aktivitou. I když tento typ pozorování s postupem asu postupn pozbývá svou pvodní dležitost, dokáže stále získávat cenné astronomické informace. O tom, že tato mení jsou stále zajímavá svdí i skutenost, že se na konci roku 2008 jejich sbru a archivace nov ujímá IOTA. Totálním zákrytm je proto již tradin vnována první ást Almanachu 2009. Pedpov je poítána pro stanovišt 15 00 E, 50 00 N. Použit byl program D. Heralda OCCULT (IOTA). V tabulkách naleznete následující údaje: M Msíc den Dny azené po msících (datum vždy odpovídá svtovému asu UT) as as ve svtovém ase (UT) P Typ úkazu (D vstup, R výstup, Gr tený zákryt v blízké oblasti, malá písmena jsou užita jedná-li se o slabší hvzdu) hvzda íslo hvzdy, pípadn oznaení katalogu (tveice ísel ZC katalog, ptice a šestice ísel SAO katalog, X a íslice XZ94 katalog, G a íslice Hubble Guide Star katalog) mag Jasnost zakrývané hvzdy % osv. Procentuální vyjádení velikosti osvtlené ásti Msíce a fáze (+ dorstající, - ubývající) elon Úhlová vzdálenost Slunce Msíc ve stupních Slun. Alt Pozice Slunce vi obzoru (uvádí se pouze pro pípady, kdy hodnota je vyšší než 12 ) Msíc Alt Výška Msíce nad obzorem Msíc Az Azimut Msíce CA Rohový úhel mený od bližšího rohu Msíce (severního N, jižního S) a to kladn ve smru neosvtleného a záporn osvtleného okraje Msíce PA Poziní úhel mený od severní vtve deklinaní kružnice kladn na východ WA Wattsv úhel mený od msíního severu východním smrem Koeficienty A a B Pepoítávací koeficienty pro blízké stanovišt (s omezenou pesností lze pepoet užívat pro celé území eské republiky) Pepo. vzorec: t = t 0 + a (λ λ 0 ) + b (ϕ ϕ 0 ); λ 0 = 15 00, ϕ 0 = 50 00 Pokud rozdíl λ λ 0 a ϕ ϕ 0 dosadíte v [ ] dostanete výsledek v [ s ] Do tabulky bylo vybráno pouze 20 skuten nejjasnjších zákryt nadcházejícího roku. V roce 2009 nás za vhodných podmínek ekají dva zákryty hvzd jasnjších než 3. mag. Ve výbru je také nkolik úkaz, pi nichž bude Sluncem jen mlce pod obzorem. Vtší výbr totálních zákryt je jako každoron k dispozici ve Hvzdáské roence 2009 (oddíl 5 Zákryty hvzd a planet Msícem).

Obrázek ukazuje zpsob urení jednotlivých poziních úhl hvzdy. Úhel VA je vhodný pro azimutální montáž, protože je poítán od zenitu. PA se hodí pro paralaktickou montáž, je urován od severního bodu Msíce. Úhly CA a WA jsou vzhledem k montáži neutrální. CA je rohový úhel a mí se od bližšího rohu Msíce (N severního i S jižního, kladn po neosvtleném okraji). Tzv. Wattsv úhel WA je poítán od severního pólu Msíce. Okamžiky vstupu za okraj Msíce, stejn jako okamžiky výstupu zpoza Msíce se snažíme zaznamenat s co nejvtší pesností. Aby mení byla použitelná, je nutno docílit výsledk s chybou menší než 0,1s. Existuje nkolik zpsob, jak as zákrytu takto pesn zmit. Nejpoužívanjší jsou v našich podmínkách dva: Pozorovatel sleduje hvzdu (respektive okraj Msíce) dalekohledem a v okamžiku, kdy hvzda zmizí (pi vstupu za Msíc) nebo se objeví (pi výstupu zpoza Msíce), zmákne tastr stopek, resp. tlaítko, kterým se zaznamená as v asové aparatue (které mohou být rzné). Toto pozorování je však zatíženo osobní chybou, reakním asem pozorovatele. Reakce (íkáme jí asová rovnice) by mla být ped nebo po pozorování zmena na vhodném trenažéru. V horším pípad je nutno ji alespo odhadnout. Tento asový rozdíl je pak nutno od nameného asu odeíst. Obvykle iní asi 25 35 setin sekundy, ale jedná se o hodnotu velice promnlivou a nestálou. Za dalekohledem je pipojena videokamera a ze záznamu, k nmuž se pímo do obrazu zárove vkopírovává digitalizovaný údaj o ase (DCF77), pak lze odeíst okamžik, kdy k zákrytu došlo s pesností odpovídající frekvenci zábr (u TV záznamu 0,02s). Toto pozorování není zatíženo osobní chybou. Je však nezbytné vlastnit dražší a technicky náronjší aparaturu. Tato pozorování se ve svt stávají nezbytným minimálním standardem a také u nás se zaínají rychle rozšiovat nejen po hvzdárnách, ale dostávají se i do vlastnictví astronom amatér. Výhodou je, že aparatura je použitelná i pro další zákrytáské aktivity. V praxi obvykle pozorujeme vstupy ped úplkem a výstupy po úplku, když úkazy nastávají u neosvtlené ásti Msíce. Napozorované hodnoty jsou od konce roku 2008 zasílány prbžn tzv. národnímu koordinátorovi, který je po pedbžném zpracování a kontrole pevede do tvaru užívaného ke konenému zpracování a následné archivaci. Celosvtovou garanci nad totálními zákryty pevzala od Japonského ILOCu mezinárodní organizace IOTA.

Nejjasnjší totální zákryty roku 2009 Zem.délka +15 00 00 Zem.šíka +50 00 00 Výška 0m ms den as UT P hvzda mag % elon Sun Moon CA PA VA WA h m s íslo ill h h Az o o o o 01 07 16 31 17 D 537 3.7 83+ 132-11 46 108 59S 112 154 125 01 07 16 49 17 D 539 4.3 83+ 132 49 112 52N 43 84 57 01 07 16 57 24 D 541 3.9 83+ 132 50 115 82N 73 113 87 01 09 16 33 40 D 900 4.8 97+ 160-11 28 82 28S 159 204 161 02 06 19 50 21 D 1030 3.1 89+ 142 64 156 63S 124 141 121 02 07 3 55 52 d 1070 5.2 91+ 146 9 297 50N 58 19 53 02 17 2 46 45 R 2263 4.6 48-87 9 149 51N 321 342 308 04 12 23 7 23 R 2287 2.9 88-140 7 147 10S 208 231 196 05 01 22 45 13 D 1336 5.2 51+ 91 17 274 33S 163 121 149 06 16 1 51 28 R 3494 4.5 48-88 -8 27 123 69S 226 258 248 06 30 21 13 47 D 1931 4.8 64+ 107 11 229 46S 154 123 132 07 18 2 3 31 R 545 4.1 22-56 -9 28 85 75N 275 320 289 07 18 2 31 0 R 552 2.9 22-55 -6 32 90 58N 293 338 306 09 05 20 8 28 R 3494 4.5 99-166 24 118 84S 226 261 249 10 07 3 2 40 R 440 4.7 91-145 52 233 77S 235 201 252 10 13 1 22 23 R 1336 5.2 31-67 20 90 87N 288 330 274 11 30 18 19 36 D 440 4.7 97+ 159 44 112 33N 28 68 45 12 04 22 1 50 R 1110 3.5 90-144 41 106 87N 281 323 275 12 05 1 57 8 R 1129 5.3 90-142 61 192 79S 269 260 262 12 07 5 47 1 R 1409 5.0 70-113 -9 42 229 39N 341 312 324

Zákryty Plejád Msícem V roce 2005 zaala série zákryt jasné hvzdokupy Plejády (M45) Msícem, která skoní práv v roce 2009. Bohužel v celé sérii bylo pouze málo vhodných píležitostí pro pozorovatele ze stední Evropy a situace se s koncem cyklu ješt více zhoršuje. V pipojené tabulce naleznete seznam úkaz pipadajících na rok 2009. Pouze dva z nich jsou však alespo trochu pijateln pozorovatelné i z našeho území. Pro ty je vždy pipojen i obrázek s rozfázováním pohybu Msíce po hodinách. rok ms den Oblast 2009 1 7 Skandinávie, S Asie 2 4 Severní ledový oceán, Grónsko 3 3 Aljaška 3 30 SV Asie, Grónsko 4 26 severni Atlantik 6 20 severní Pacifik 7 18 Evropa, S Afrika 8 14 S Amerika 9 10 Japonsko, SV Pacifik 10 7 Afrika, JZ Asie 11 4 stední Amerika, Atlantik 12 1 JV Asie 12 29 Atlantik, SZ Afrika 7. 1. 2009 veer; vstupy 18. 7. 2009 ráno, výstupy

Tené zákryty Speciálním pípadem klasických (totálních) zákryt hvzd Msícem jsou zákryty tené. Tený zákryt se od totálního liší pouze tím, že k nmu dochází v blízkosti nkterého z roh Msíce a pozorovatel pak mí asy pohasínání a rozsvcení poblikávající hvzdy za nerovnostmi okraje Msíce. Je zejmé, že podobných úkaz v takto pesn omezených oblastech Msíce, kdy je zakrývána dostaten jasná hvzda, pokud možno za neosvtleným ržkem Msíce a v dosahu našich pozorovatel (tedy na území eské republiky nebo alespo ve stední Evrop), není píliš mnoho. Pro rok 2009 bylo vybráno pouze pt nadjných tených zákryt pro poádání celostátních expedic (pro jejichž sledování bude možno užít i menší dalekohledy s prmrem objektivu kolem 100 mm) a dalších sedm úkaz (pro stedn velké mobilní dalekohledy o prmru objektivu 150 až 200 mm) urených pro pípadné specializované menší lokální expedice. Kompletní dvanáctku úkaz naleznete v pipojené tabulce. Na následujících stránkách pak najdete pedpovdi zpracované programem D. Heralda OCCULT (IOTA). Pedevším se jedná o pehledovou tabulku se základními údaji a celkovou mapu eské republiky s vyznaením hranice stínu jednotlivých úkaz. Na dalších stránkách jsou pak podrobnji rozebrány informace o výše zmínné vybrané ptici nejlepších domácích tených zákryt. Na každé stran je podrobná tabulka obsahující pedevším body tvoící hranici stínu, ale pro rychlou orientaci i mapa eské republiky s vyznaenou linii teného zákrytu. V dolní polovin stránky pak naleznete profil okraje Msíce. Pokud budete mít zájem o organizování expedice, je možno získat další konkrétní informace na e-mailové adrese halir@hvr.cz, pípadn na adrese Hvzdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany.

as UT hvzda Msíc CA Ø dal. oblast 2008 hh:mm íslo mag fáze h A mm A 6. 1. 18:09 75558 7,7 74+ 60 165 9S 150 Z,st,V B 9. 1. 16:41 900 4,8 97+ 29 82 11S 150 jz-sv M C 14. 1. 03:36 1518 6,1 88-43 218 11S 100 Z D 30. 1. 17:14 128467 8,3 18+ 30 234 6S 150 S,V E 5. 2. 20:03 844 5,8 81+ 67 194 3N 150 z-v R F 8. 3. 00:45 97918 7,4 88+ 29 265 13N 150 S M G 29. 3. 19:37 440 4,7 11+ 15 285-12S 150 S M H 2. 4. 02:19 1080 6,7 52+ 57 224 12N 100 S M I 12. 4. 23:00 2287 2,9 88-7 146 0S 100 sz;jzm K 29. 4. 20:27 1052 6,8 27+ 27 276 13N 100 sz-jzm L 30. 4. 19:46 1191 6,8 38+ 41 255 14N 100 S,st,J M 14.12. 05:34 2220 7,0 05-3 133 16S 150 D

Tený zákryt 1518 cb8 Magnitude 6.1 C Date 2009 ledna 14 (steda) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o 11 0 0 51 38 35 3 26 4 42 208 1.12 214.9 195.19 10.11S 12 0 0 50 47 5 3 28 24 42 210 1.10 215.1 195.33 10.25S 13 0 0 49 54 24 3 30 48 42 213 1.10 215.2 195.47 10.39S 14 0 0 49 0 37 3 33 16 43 215 1.09 215.3 195.59 10.51S 15 0 0 48 5 53 3 35 48 43 218 1.09 215.4 195.71 10.62S 16 0 0 47 10 18 3 38 22 43 220 1.09 215.5 195.80 10.72S 17 0 0 46 14 4 3 40 58 43 223 1.09 215.6 195.88 10.80S 18 0 0 45 17 20 3 43 37 42 225 1.09 215.7 195.95 10.86S 19 0 0 44 20 19 3 46 16 42 228 1.10 215.7 195.99 10.91S Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). Librations Long +6.12 Lat +3.70 P +196.4 D +2.1 Illumination of moon 88%- Elongation of Moon 139 Vertical Profile Scale 2.73 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.65 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 6.9 4.6 6.0 6.8 7.3 7.6 7.8 8.0 8.9 4.9 6.3 7.1 7.6 7.9 8.1 8.3 10.9 5.4 6.8 7.6 8.1 8.4 8.7 8.8 12.9 5.4 6.9 7.7 8.2 8.5 8.7 8.9 14.9 5.5 6.9 7.7 8.2 8.5 8.7 8.9

Tený zákryt 1080 wm1 Magnitude 6.7 H Date 2009 duben 2 (tvrtek) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o 11 0 0 52 43 30 18 53 2-10 58 214 0.62 17.7 12.71 11.03N 12 0 0 52 22 54 18 54 30-11 58 216 0.63 17.9 12.90 11.22N 13 0 0 52 1 29 18 56 1-12 58 219 0.63 18.1 13.10 11.41N 14 0 0 51 39 15 18 57 32 57 221 0.64 18.3 13.29 11.60N 15 0 0 51 16 11 18 59 5 57 224 0.65 18.5 13.48 11.79N 16 0 0 50 52 15 19 0 39 57 226 0.65 18.7 13.67 11.98N 17 0 0 50 27 28 19 2 15 56 229 0.66 18.9 13.86 12.17N 18 0 0 50 1 49 19 3 52 56 231 0.67 19.0 14.05 12.36N 19 0 0 49 35 16 19 5 30 56 233 0.68 19.2 14.23 12.54N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 1080 is double : 6.9 16.9 35" 20.0 Graze Path of component #2 79.21km South, and 0.6 secs. later cf. primary. 1080 = NSV 17340, 6.78 to 6.86 Hp, Type SRB Librations Long +0.14 Lat -1.90 P +14.6 D +2.1 Illumination of moon 52%+ Elongation of Moon 92 Vertical Profile Scale 2.18 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.63 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 8.9 5.9 7.3 8.1 8.7 9.1 9.3 9.5 10.9 5.9 7.3 8.1 8.7 9.1 9.4 9.6 12.9 5.9 7.3 8.2 8.7 9.1 9.4 9.6 14.9 5.9 7.4 8.2 8.7 9.1 9.4 9.6 16.9 5.9 7.4 8.2 8.7 9.1 9.4 9.6

Tený zákryt 2287 SB1 Magnitude 2.9 I 2287 = pi Scorpii Date 2009 duben 12 (nedle) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o 11 0 0 52 17 57 22 58 44 3 142 17.85 197.6 185.57-0.11S 12 0 0 51 35 35 22 59 0 4 143 13.72 197.8 185.70 0.02S 13 0 0 50 52 53 22 59 20 5 144 11.11 197.9 185.82 0.14S 14 0 0 50 9 49 22 59 44 6 145 9.30 198.0 185.93 0.25S 15 0 0 49 26 27 23 0 11 7 146 7.98 198.1 186.04 0.36S 16 0 0 48 42 47 23 0 43 8 147 6.98 198.2 186.15 0.47S 17 0 0 47 58 51 23 1 18 9 147 6.18 198.3 186.25 0.56S 18 0 0 47 14 42 23 1 57 10 148 5.54 198.4 186.34 0.66S 19 0 0 46 30 21 23 2 41 11 149 5.01 198.5 186.42 0.74S Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 2287 is triple : 1.98" 244.4 : 2.8 11.9 49" 129.0 Graze Path of component #2 4.40km North, and 3.7 secs. earlier cf. primary. Graze Path of component #3 54.39km North, and 120.3 secs. later cf. primary. 2287 = pi Sco, 2.82 to 2.85 Hp, Type EB Librations Long +3.97 Lat +6.59 P +187.0 D +6.4 Illumination of moon 88%- Elongation of Moon 140 Vertical Profile Scale 3.28 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.45 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350-3.1 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7-1.1 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 0.9 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 2.9 2.1 3.4 4.0 4.3 4.5 4.6 4.7 4.9 3.3 4.6 5.2 5.6 5.8 5.9 6.0

Tený zákryt 1052 F8 Magnitude 6.8 K Date 2009 duben 29 (steda) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o 11 0 0 52 5 48 20 21 46 31 271 1.69 17.4 13.56 12.52N 12 0 0 51 23 57 20 23 7 30 272 1.75 17.4 13.62 12.58N 13 0 0 50 41 48 20 24 28 29 274 1.81 17.5 13.67 12.63N 14 0 0 49 59 25 20 25 47 28 275 1.88 17.5 13.72 12.67N 15 0 0 49 16 55 20 27 4 27 276 1.96 17.6 13.75 12.71N 16 0 0 48 34 20 20 28 20 26 278 2.04 17.6 13.78 12.74N 17 0 0 47 51 46 20 29 34 25 279 2.13 17.6 13.81 12.76N 18 0 0 47 9 18 20 30 45 24 280 2.23 17.6 13.82 12.78N 19 0 0 46 26 59 20 31 54 23 281 2.34 17.6 13.83 12.79N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). Librations Long +0.73 Lat -1.71 P +13.8 D +2.1 Illumination of moon 27%+ Elongation of Moon 63 Vertical Profile Scale 2.71 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 2.1 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 8.8 5.6 7.1 7.8 8.3 8.7 8.9 9.1 10.8 5.6 7.1 7.9 8.4 8.7 9.0 9.1 12.8 5.6 7.1 7.9 8.4 8.7 9.0 9.2 14.8 5.6 7.1 7.9 8.4 8.8 9.0 9.2 16.8 5.7 7.1 7.9 8.5 8.8 9.1 9.3

Tený zákryt 1191 M1 Magnitude 6.8 L Date 2009 duben 30 (tvrtek) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o 11 0 0 51 42 46 19 38 19-9 43 247 1.06 24.1 14.88 13.17N 12 0 0 51 1 41 19 40 6-10 43 249 1.08 24.3 15.00 13.29N 13 0 0 50 19 47 19 41 55-11 42 251 1.11 24.4 15.11 13.39N 14 0 0 49 37 7 19 43 44 41 253 1.13 24.5 15.20 13.49N 15 0 0 48 53 46 19 45 33 41 255 1.16 24.5 15.29 13.58N 16 0 0 48 9 47 19 47 23 40 257 1.20 24.6 15.37 13.66N 17 0 0 47 25 16 19 49 13 39 259 1.23 24.7 15.44 13.73N 18 0 0 46 40 19 19 51 2 38 260 1.27 24.8 15.50 13.79N 19 0 0 45 55 0 19 52 51 37 262 1.31 24.8 15.55 13.84N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). 1191 = NSV 17645, 6.85 +/- 0.00 V, Type VAR: Librations Long +1.89 Lat -0.21 P +15.6 D +1.0 Illumination of moon 38%+ Elongation of Moon 76 Vertical Profile Scale 2.53 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.86 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia 50 100 150 200 250 300 350 9.9 5.8 7.3 8.1 8.6 9.0 9.3 9.5 11.9 5.8 7.3 8.1 8.6 9.0 9.3 9.5 13.9 5.9 7.3 8.1 8.6 9.0 9.3 9.5 15.9 5.9 7.3 8.1 8.7 9.0 9.3 9.5 17.9 5.9 7.3 8.1 8.7 9.0 9.3 9.5

Zákryty hvzd planetami V prbhu roku 2009 se dokáme sice pouze jediného, ale o to zajímavjšího zákrytu hvzdy planetou.

Zákryty hvzd planetkami Již koncem dubna 2008 byla na internetu zveejnna pedpov zákryt hvzd planetkami pro rok 2009 zpracovaná Edvinem Goffinem (Belgie). Kompletní soubor naleznete na www stránce: ftp://ftp.ster.kuleuven.ac.be/dist/vvs/asteroids/2009/ Již z datumu publikování dat je zejmé, že se jedná o pedpov nominální, která bude jist podléhat ad upesnní, která teprve ukáží, o jak nadjné úkazy se bude jednat z pohledu pozorovatel v eské republice. Pedpovdi jsou rozdleny do osmi zón pokrývajících celou Zemi. Souástí pedpovdí jsou i podrobné vysvtlivky k uvedeným tabulkám. Nás nejvíce zajímá region 3 - Evropa, severní Afrika a Stední východ. Celkový poet zákryt hvzd planetkami pedpovdných pro rok 2009 je úctyhodných 1206. Na region 3 jich z tohoto potu pipadá 241. Bohužel ne všechny tyto zákryty jsou vhodné pro sledování nám dostupnými dalekohledy a obecn užívanou technikou záznamu. Další okolností je skutenost, že region 3 v mnoha pípadech zasahuje do oblastí znan vzdálených od stední Evropy. S hledem na tyto skutenosti jsem provedl výbr a vaší zvýšené pozornosti doporuuji následujících 17 úkaz: Zákryty hvzd planetkami 2009 region 3 Evropa, severní Afrika, stední východ as UT katalog hvzda jas. planetka prm. trv. pok. m d h m mag km s mag 01/15 21:10 TYC 1864-00746-1 10,4 Latona 75 6,6 2,6 01/16 02:22 TYC 2956-00625-1 11,4 Alikoski 71 5,6 2,7 01/21 02:44 TYC 0196-01392-1 11,2 Eunike 165 11,2 1,0 01/22 18:53 UCAC2 38744206 11,0 Edda 39 17,1 3,9 02/09 22:52 HIP 34278 11,3 Patricia 63 5,7 3,7 03/28 02:47 TYC 6219-00276-1 10,7 Muschi 27 3,2 3,5 05/09 20:09 TYC 1931-01394-1 11,8 Vincentina 98 3,9 3,0 07/08 21:29 TYC 0371-00513-1 11,6 Prothoon 32 3,7 5,7 10/24 20:45 TYC 1287-00327-1 10,0 Fatme 92 20,1 4,2 10/29 00:15 TYC 1351-00554-1 11,1 Holmia 32 3,3 3,5 11/02 17:36 TYC 0546-00184-1 11,6 Ulula 41 3,4 2,4 11/14 02:30 HIP 22446 8,6 Paulina 38 3,2 5,2 11/16 02:15 UCAC2 44249318 11,1 Regina 48 4,9 3,7 12/03 05:01 UCAC2 41155173 11,7 Roswitha 50 3,7 2,9 12/08 02:18 TYC 1861-01414-1 8,9 Volga 57 4,5 5,5 12/18 19:48 TYC 1813-01183-1 11,3 Deborah 59 5,3 3,3 12/29 04:05 HIP 26592 6,6 Luisa 70 5,2 6,3 Zbývá jen doufat, že v prbhu roku 2009 se v upesnných pedpovdích objeví další úkazy, které pro nás budou ješt zajímavjší nž dnešní nabízená nominální nabídka. A jak si tyto úkazy ohlídat?

I pro Evropu jsou stále ve vtší míe zpracovávány tzv. pedpovdi v poslední minut zpesující podle aktuálních údaj nominální pedpov. Nejsnáze je získáte prostednictvím internetu na adrese: http://asteroidoccultation.com/ (S. Preston; USA). Vele doporuuji, co nejvíce využívat tyto služby, nebo vám mohou být dobrým vodítkem pi výbru, na který úkaz se soustedit a který s klidným svdomím vypustit ze svého pozorovacího programu. Další informace lze získat i na jiných místech internetu. Anglické stránky jsou: http://www.euraster.net/ (E. Frappa; Francie), http://astrosurf.com/eaon/ (J. Schwaenen; EAON). Zbývá jen doufat, že v prbhu roku 2009 se v upesnných pedpovdích objeví další úkazy, které pro stední Evropu budou ješt zajímavjší nž zveejnná nominální nabídka. S ohledem na stále narstající poet tzv. transneptunických tles, pohybujících se na vzdálených drahách na okraji slunení soustavy a na skutenost, že i pro tuto skupinu objekt se objevuje stále vtší množství pedpovdí zákryt, je vnována jedna samostatná tabulka i jim. Pravdpodobnost pozitivního mení je v tomto pípad pomrn malá s ohledem na nejistotu drah. Na druhou stranu v jejich prospch hovoí vtšinou velké pedpokládané prmry tchto objekt. Zachycení zákrytu hvzdy transneptunickým tlesem by bylo urit velkým úspchem a zajímavostí. Pro se tedy nepokusit. Bohužel vtšina pedpovdí se týká mimoádn slabých hvzd, což jsem v tomto pípad neeliminoval. as UT katalog hvzda jas. planetka prm. trv. pok. m d h m mag km s mag 02/04 17:26 UCAC2 41841566 12,2 1999 TR 11 69 7,7 11,2 02/20 05:10 5015-00815-1 11,7 2003 CO 1 55 10,7 8,1 03/07 01:22 UCAC2 26685052 13,3 1999 HG 12 120 8,8 10,2 04/13 20:59 UCAC2 28919310 13,7 2003 FA 130 105 4,2 9,9 05/15 00:19 UCAC2 26685788 13,1 2005 GB 187 115 5,0 9,0 05/20 21:47 UCAC2 28030394 13,6 2000 FV 53 76 3,3 9,9 05/22 22:43 UCAC2 26255513 11,7 2001 KE 77 120 5,2 11,6 06/30 23:45 UCAC2 28945167 13,8 2002 MS 4 603 24,1 6,7 09/29 01:24 UCAC2 42184235 11,7 1986 TR 6 33 4,4 5,4 11/28 20:08 UCAC2 39993099 13,6 1995 YY 3 66 3,2 10,0 12/04 18:47 0621-00849-1 10,8 2001 UP 18 219 13,3 12,2 12/20 00:32 0711-00811-1 10,8 2000 YH 2 91 3,9 11,5 12/24 01:44 UCAC2 40312098 13,3 2003 YN 179 132 5,2 10,2 Ze tinácti uvedených zákryt se ani jediný neodehrává za spoluúasti hvzdy jasnjší než 10.8 mag. Z toho vyplývá, že ke sledování tchto zatím vzácných úkaz bude obtížné používat metody pozorování, na které jsme zvyklí. Použitelný zpsob získání asu by ale v tomto pípad mohl být založen na využití zajímavé novinky, kterou je stanovování as zákryt hvzd ze statických jednotlivých snímk poízených CCD kamerou, které umožuje pozorování podstatn mén jasných hvzd než pi snímání televizní kamerou nebo pi vizuálním sledováním.

Jak pozorovat zákryty hvzd planetkami? V ase kolem udané pedpovdi (vtšinou ±5 minut, u zpesnných pedpovdí pak staí interval podstatn kratší) je nutno sledovat pozorn zakrývanou hvzdu, kterou musíte po celou dobu pozorování bezpen vidt (v pípad, že hvzda je na hranici pozorovatelnosti, radji sledování vbec neprovádjte). ekáte na okamžik, kdy hvzda na nkolik sekund zmizí za planetkou. Práv urení absolutních as vstupu a výstupu hvzdy zpoza planetky je požadovaným výsledkem. Stejn hodnotným výsledkem však mže být i konstatování, že úkaz na daném stanovišti nenastal. Jasnost planetky je vtšinou tak nízká, že pi zákrytu hvzda skuten zmizí (jas planetky je mimo dosah užitého dalekohledu). Protokol o sledování zákryt hvzd planetkami, bez rozdílu zda je výsledek pozitivní i negativní, prosím, zasílejte na následující adresy: frappa@euroaster.net Eric Frappa, Euroaster gillesregheere@yahoo.fr Gilles Regheree, EAON jan.manek@worldonline.cz Jan Mánek, IOTA halir@hvr.cz Karel Halí, Hvzdárna v Rokycanech V pípad pozitivního výsledku kopii zašlete též na adresu: dunham@starpower.net David Dunham Formulá o pozorování zákrytu hvzdy planetkou získáte nap. na www stránce Euroaster: http://www.euraster.net/ (vpravo nahoe report) nebo EAON: http://astrosurf.com/eaon/report%20form.htm. Hlášení je nutno vyplnit co nejdíve po provedení pozorování a ihned odeslat na výše uvedené adresy. Tímto zpsobem máte zarueno, že se vaše informace dostanou k dalšímu zpracování a publikaci.

Zatmní Slunce a Msíce V roce 2009 nastávají dv zatmní Slunce, prstencové a úplné (26.1.09 a 22.7.09). Dále dojde ke tyem zatmním Msíce, z nichž ale ti budou polostínová a tvrté pak ástené (9.2.09, 7.7.09, 6.8.09 a 31.12.09). Vzhledem k tomu, že ob zatmní Slunce se stední Evrop zdaleka vyhnou a polostínová zatmní Msie jsou okem prakticky nepozorovatelná, eká nás v roce 2009 pouze ástené zatmní Msíce. Prstencové zatmní Slunce 26. ledna 2009 Zatmní u nás není viditelné. Maximální fáze úkazu bude 0,92824 (v jednotkách sluneného prmru). Pozorovatelnost bude problematická vzhledem ke skutenosti, že pás prstencového zatmní zaíná v jihovýchodním Atlantiku, prochází jižn od Afriky do Indického oceánu, kde koní jižn od Filipín. Úplné zatmní Slunce 22. ervence 2009 Úkaz je z eské republiky nepozorovatelný. Velikost zatmní je 1,07990 (v jednotkách sluneního prmru), což odpovídá délce úplné fáze až 6 min 38,9 s a šíe pásu je maximáln 258,4 km. Tyto hodnoty dlají z ervencového úkazu nejdelší úplné zatmní Slunce v prbhu celého 21. století. Pás totality zaíná v Arabském moi, prochází Indií, zasáhne Nepál, Bhútán a Bangladéš, protne stední ínu a jižn od Japonských ostrov se bude pohybovat jihovýchodním smrem Tichým oceánem. Po pekroení rovníku koní západn od Francouzské Polynésie a severn od Cookových ostrov. ástené zatmní Msíce 31. prosince 2009 Nevelké ástené zatmní Msíce bude pozorovatelné i z našeho území. Msíc bude vysoko nad východním až jihovýchodním obzorem po celou dobu úkazu. Zatmní má velikost 0.076. Další údaje naleznete v grafické podob na další strance Almanachu.

Úplné zatmní Msíce 31. prosince 2009

Vzájemné úkazy msíc planet Vedle klasických zákryt, zatmní a pechod Galileovských msíc za, pípadn ped planetou Jupiter lze v této rodin tles, ale i u dalších rodin satelit (Saturn, Uran) sledovat ješt jeden typ zajímavých úkaz. Obecn jsou oznaovány jako vzájemné úkazy msíc (Mutual Events). Jedná se o vzájemné pekrývání (zákryty - occultation) nebo zatmívání (zatmní - eclipse) tveice nejjasnjších pirozených satelit planety Jupiter i obdobné úkazy mezi jasnými msíci dalších velkých planet navzájem. Výhodou je, že i nejvtší Jupiterovy msíce nemají atmosféru a jejich stíny vržené do prostoru tak jsou velmi ostré a jednoznan ohraniené. Bhem vzájemného zatmní nebo zákrytu se svtlo picházející od píslušného satelitu na nkolik minut sníží natolik, že je to dobe zachytitelné speciální aparaturou a nkdy i postehnutelné vizuáln. V porovnání s úkazy probíhajícími mezi vlastní mateskou planetou a jejími satelity je tchto vzájemných úkaz msíc podstatn mén a jsou souasn vždy soustedny pouze do uritých období (kolem asu rovnodennosti). Jejich vzácnost vyplývá také z výrazn menších rozmr zúastnných objekt. Geometrická konfigurace satelit bhem vzájemných úkaz umožní z poízených pozorování (svtelných kivek) získávat jejich pozice s pesností na nkolik kilometr. Na samém zaátku roku 2009 se mžeme setkat s konící sérií vzájemných úkaz msíc planety Saturn. Ješt zajímavjší ovšem bude práv startující perioda vzájemných úkaz Jupiterových Galileovských msíc. V pipojené dvojici tabulek jsou shrnuty nejnadjnjší úkazy roku 2009 poítané pro souadnice Hvzdárny v Rokycanech. Všechny uvádné zákryty a zatmní probíhají výše než 10 nad horizontem a výška Slunce je vtší než -12. Vzájemné úkazy Saturnových msíc: datum as UT úkaz pokles trv. vzd. zast. R M D H M S pom. mag s rsat. 2008 12 19 2 12 49. 4 OCC 5 P 0.439 0.297 935 5.9 0.400 2008 12 24 2 2 2. 3 OCC 2 P 0.064 0.142 75 3.5 0.630 2009 1 1 3 10 41. 1 OCC 3 P 0.074 0.040 121 3.1 0.808 2009 1 8 4 8 42. 3 OCC 2 T 0.218 0.275 103 3.4 0.307 2009 1 12 22 9 19. 2 OCC 3 P 0.217 0.206 124 3.7 0.239 2009 1 24 4 26 23. 1 OCC 3 P 0.088 0.145 201 3.0 0.410 2009 1 26 1 46 39. 1 OCC 3 A 0.139 0.145 246 3.0 0.386

Vzájemné úkazy Jupiterových msíc: datum as UT úkaz pokles trv. vzd. zast. R M D H M S pom. mag s rjup. 2009 7 16 21 52 0. 1 ECL 2 P 0.280 0.297 229 6.4 0.535 2009 7 16 23 4 59. 1 OCC 2 P 0.181 0.234 396 5.7 0.509 2009 7 23 23 12 35. 4 ECL 2 0.139 0.404 0 6.8 0.718 2009 7 24 0 16 46. 1 ECL 2 P 0.367 0.358 294 6.3 0.471 2009 7 24 1 15 9. 1 OCC 2 P 0.214 0.282 446 5.8 0.447 2009 8 4 21 53 51. 3 ECL 2 P 0.778 0.465 675 9.3 0.224 2009 8 8 20 44 5. 1 ECL 3 A 0.306 0.554 312 5.5 0.312 2009 8 12 1 54 2. 3 ECL 2 P 0.996 0.465 865 9.4 0.027 2009 8 15 23 54 9. 1 ECL 3 P 0.282 0.450 359 5.5 0.378 2009 8 16 20 45 57. 1 ECL 3 A 0.333 0.488 1662 5.6 0.306 2009 8 17 21 5 53. 1 OCC 2 P 0.420 0.624 762 5.8 0.081 2009 8 17 21 17 9. 1 ECL 2 P 0.525 0.436 601 5.7 0.375 2009 8 24 1 29 38. 1 ECL 3 P 0.156 0.255 342 6.3 0.549 2009 8 24 23 32 43. 1 OCC 2 T 0.425 0.626 947 5.7 0.059 2009 8 25 0 15 49. 1 ECL 2 P 0.468 0.373 831 5.3 0.426 2009 9 1 20 3 22. 1 OCC 2 P 0.192 0.231 713 5.9 0.514 2009 9 1 21 5 16. 1 ECL 2 P 0.349 0.311 460 6.3 0.500 2009 9 8 22 27 33. 1 OCC 2 P 0.195 0.233 599 5.9 0.510 2009 9 8 23 44 2. 1 ECL 2 P 0.561 0.495 449 6.5 0.336 2009 10 3 18 31 24. 1 OCC 2 P 0.161 0.189 386 5.8 0.573 2009 10 3 20 23 36. 1 ECL 2 P 0.625 0.613 307 6.7 0.246 2009 10 10 20 48 11. 1 OCC 2 P 0.153 0.177 352 5.7 0.590 2009 10 16 21 14 41. 3 OCC 2 P 0.110 0.184 498 8.9 0.621 2009 11 2 18 53 25. 2 OCC 3 A 0.261 0.284 350 3.4 0.209 2009 11 4 16 50 35. 1 OCC 2 P 0.184 0.218 295 5.2 0.530 2009 11 11 19 9 58. 1 OCC 2 P 0.219 0.266 292 5.0 0.467 2009 11 23 17 30 54. 2 OCC 1 A 0.426 0.586 238 2.8 0.042 2009 11 28 17 49 27. 3 OCC 2 P 0.122 0.208 371 7.3 0.590 2009 12 13 17 45 17. 1 OCC 2 P 0.378 0.547 268 4.1 0.166 V prvních sloupcích je udán datum a as stedu úkazu v UT. Následuje popis úkazu. OCC znamená zákryt, ECL zatmní. ísla ped a za touto zkratkou oznaují zúastnné msíce. Následující písmeno pak udává zda se jedná o ástený (P), úplný (T) pípadn prstencový (A) zákryt nebo polostínové (P), ástené (U), úplné (T) i prstencové (A) zatmní (viz obr. na pedchozí stránce). Další sloupce udávají pomrnou zmnu jasu a zmnu jasnosti v mag, vzdálenost postiženého msíce od planety (v jejích polomrech) a pomr zastínní i zákrytu (0 centrální; 1 vnjší dotyk; u zatmní mže být i vtší než 1). Detailní pedpovdi, návody na pozorování i adresy s tím jak a kam pedávat napozorovaná data, naleznete na stránkách pozorovací kampan: http://www.imcce.fr/fr/presentation/equipes/gap/travaux/phemu09/index_en.html

Výzva pozorovatelm zákryt hvzd planetkami Hvzdárna v Rokycanech má dlouholetou tradici v oblasti pozorování zákryt hvzd tlesy slunení soustavy. V posledních letech se na západ ech, ve spolupráci s Hvzdárnou ve Valašském Meziíí, vnujeme pedevším tzv. teným zákrytm a zákrytm hvzd planetkami. S ohledem na vývoj situace, kdy význam ady oblastí spadajících pod širší oznaení zákryty hvzd tlesy slunení soustavy pozbývá svoji pvodní smysluplnost, prakticky samovoln zanikla i velice dobe organizovaná sí pozorovatel zákryt hvzd Msícem. V souasné dob je zejmé, že jedinou prací, která má v tomto smru i v dnešní dob neoddiskutovatelný smysl pro rozvoj poznání v oblasti astronomie, je mení as zákryt hvzd malými tlesy slunení soustavy (pípadn úast na pozorovatelských kampaních jako jsou vzájemné úkazy msíc planet, zákryty hvzd planetami a jejich msíci, jinými slovy v oblastech, kde je možno využít zákrytáskou techniku a zkušenosti). Stále se zvyšující poet a zlepšující se pesnost pedpovdí zákryt hvzd planetkami m vedla k tomu, abych se pokusil o znovuoživení sít pozorovatel, jejichž zálibou je sledování zákryt. Poet pro stední Evropu vhodných zákryt hvzd planetkami není píliš velký, ale bhem roku se vždy najde ada ješt použitelných zákryt a obas dojde i na skuten nadjný úkaz. A práv pro tyto pípady by mla fungovat co nejhustší sí zkušených pozorovatel vybavených potebnou technikou, pípadn i s možností vyjet na mobilní pozorovací stanovišt, aby se podailo co nejrovnomrnji meními as pokrýt celý profil planetky. Pro takovéto pípady je nutno znát pedem technické možnosti jednotlivých pozorovatel a mít šanci je v co nejkratší dob aktivovat. Práv proto bylo vybudování sít optimální možností k získávání zajímavých a v uritém ohledu až jedinených výsledk relativn jednoduchými prostedky a to za vynaložení minimálních náklad. Vyzkoušet si užitenost expediního pozorování planetkových zákryt v kombinaci s pevnými stanicemi jsem dostal pedevším pi pozorování zákrytu hvzdy TYC 5757-00353-1 planetkou Bertholda 26. srpna 2003, kdy se za spolupráce Hvzdárny v Rokycanech, Hvzdárny a planetária Plze a Západoeské poboky AS podailo poetné skupin pozorovatel zmit asy z 15 stanoviš a získali tak velice ucelenou adu, která pokryla tém celou centrální ást tvaru planetky o šíi více než 100 km. Z dlouhodobých zkušeností s podobnými pozorovatelskými aktivitami jednoznan vyplývá, že je nutné, aby byly založeny na aktivit konkrétních pozorovatel a ne na anonymních organizacích. Proto se také obracím na konkrétní jednotlivce, kteí by se mli stát leny sít. Podobné zkušenosti a z nich vyplývající organizaní charakter mají také nadnárodní zákrytáské organizace jakými jsou IOTA (International Occultation Timing Association) i EAON (European Asteroidal Occultation Network) Zapojení se do sít pozorovatel planetkových zákryt nikoho samozejm k niemu nezavazuje. Jedná se pedevším o získání informací, které budou soustedny na jednom míst a z nichž bude možno vycházet pi plánování a uskuteování pozorování jednotlivých konkrétních úkaz. Cílem je pi maximálním využití pevných pozorovacích stanic a jejich pípadného doplnní stanicemi mobilními získat vždy co nejširší pokrytí celého profilu sledované planetky i jejího bezprostedního okolí. Z úasti v síti plyne pouze to, že její lenové budou dostávat informace a získají šanci zapojit se smyslupln do skupinového pozorování. lenové sít jsou s co nejvtším pedstihem seznamováni s potebnými daty o konkrétních vytipovaných zákrytech a po výzv (pokud možno pedávané prostednictvím e-mailu) dají zpt vdt, zda za dobrého poasí poítají se svou úastí na mení as ze své stanice, pípadn že jsou pipraveni vyjet na mobilní stanovišt. Pokud jste ochotni se do výše popsané sít, která má již více než ti desítky len zapojit, prosím vás, o co nejkompletnjší vyplnní formuláe osobní karta, který v elektronické podob naleznete na internetových stránkách Hvzdárny v Rokycanech (hvr.cz). Údaje budou sloužit jako základní podkladový materiál pro plánování budoucích pozorovacích kampaní. Již nyní vám dkuji za spolupráci a doufám, že naše spolená snaha povede k ješt vtšímu potu vícenásobných pozitivních mení z oblasti stední Evropy. S pozdravem Karel HALÍ Hvzdárna v Rokycanech