356 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostedí ze dne 11. ervence 2002, kterou se stanoví seznam zneišujících látek, obecné emisní limity, zpsob pedávání zpráv a informací, zjišování množství vypouštných zneišujících látek, tmavosti koue, pípustné míry obtžování zápachem a intenzity pach, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdroj zneišování ovzduší a podmínky jejich uplatování Ministerstvo životního prostedí stanoví podle 55 odst. 3 zákona. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší a o zmn nkterých dalších zákon (zákon o ochran ovzduší), (dále jen "zákon") k provedení 5 odst. 12, 6 odst. 9, 9 odst. 10, 10 odst. 2, 13 odst. 8, 15 odst. 14 a 17 odst. 10 zákona: HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Pedmt úpravy Vyhláška stanoví a) seznam zneišujících látek a jejich stanovených skupin, b) katalog stacionárních zdroj zneišování ovzduší (dále jen "zdroj"), c) obecné emisní limity pro zneišující látky a jejich stanovené skupiny, pro tmavost koue a pro pachové látky a pípustnou míru obtžování zápachem, d) zpsob pedávání zpráv a informací, e) zpsob zjišování množství vypouštných zneišujících látek, intenzity pachu a pípustné míry obtžování zápachem, tmavosti koue, metody, technické prostedky pro mení emisí a požadavky na lhty a na zpracování jeho výsledk, f) podmínky autorizace osob pro výkon nkterých inností souvisejících s ochranou ovzduší, g) požadavky na vedení provozní evidence zvlášt velkých, velkých a stedních zdroj, h) požadavky na hlášení havárií a poruch, i) požadavky na zpracování souboru technickoprovozních parametr a technickoorganizaních opatení k zajištní provozu stacionárního zdroje (dále jen "provozní ád"), j) požadavky na vedení registr v rámci informaního systému kvality ovzduší, k) náležitosti žádosti o stanovisko a povolení. 2 Základní pojmy
Pro úely této vyhlášky se rozumí a) emisním hmotnostním tokem - podíl hmotnosti zneišující látky odvádné ze zdroje do vnjšího ovzduší (dále jen "ovzduší") a asu, po který je tato látka odvádna, vyjádený v hmotnostních jednotkách za jednotku asu; je jím popsána míra vlivu zdroje na kvalitu ovzduší, b) hmotnostní koncentrací zneišující látky - množství zneišující látky vyjádené v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu odpadního plynu (podíl hmotnosti zneišující látky a objemu odpadního plynu) za definovaných stavových podmínek, eventuáln po pepotu na vztažné podmínky, c) mením emisí - stanovení hmotnostních tok a hmotnostních koncentrací zneišujících látek pomocí mení, d) výpotem emisí - stanovení hmotnostních tok emisí látkovou bilancí technologického procesu nebo pomocí emisních faktor, e) mrnou výrobní emisí - pomr hmotnosti do ovzduší pecházející zneišující látky ke vztažné veliin stanovený mením a výpotem na jednot-livém zaízení nebo souboru zaízení zdroje; vztažnou veliinou bývá zejména hmotnost spáleného paliva nebo množství tepla pivedeného palivem nebo hmotnost vstupní suroviny nebo množství nebo hmotnost jednotek produkce na jednotlivém meném zaízení nebo souboru zaízení zdroje, f) emisním faktorem - stední mrná výrobní emise typická pro uritou skupinu zdroj, g) kontinuálním mením emisí - prbžné mení hmotnostních koncentrací zneišujících látek pomocí prostedk emisního micího systému splujícího požadavky uvedené v píloze. 6 k této vyhlášce. Emisní micí systém se zpravidla skládá ze zaízení pro odbr a úpravu vzorku nebo micí trasy, pístroj pro mení sledovaných složek, pístroj pro mení stavových a vztažných (referenních, srovnávacích) veliin, pístroj pro stanovení prtoku odpadního plynu a zaízení pro sbr, vyhodnocování a tídní namených hodnot a prostedk pro jejich registraci, distribuci a uchovávání, h) kalibrací pístroje - soubor úkon, které dávají za urených podmínek závislost mezi hodnotami indikovanými micím pístrojem a hodnotami sledované veliiny, i) metrologickou návazností mení - zaazení daného emisního mení do neperušené posloupnosti penosu hodnoty mené veliiny poínaje etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný úel, j) ovením emisního micího systému - porovnání hodnot evidovaných v emisním micím systému s hodnotami menými referenní nebo ekvivalentní metodou, metrologicky navázaným jednorázovým mením, k) jednorázovým mením emisí - mení emisí provádné pomocí jednotlivých diskontinuálních mení v intervalech a zpsobem pedepsaným touto vyhláškou; jednorázové mení se provádí manuálním odbrem vzorku a následnou fyzikální, fyzikálnchemickou nebo chemickou analýzou, nebo pímým mením pístroji pro kontinuální mení, l) jednotlivým mením - jedno mení jedné zneišující látky v odpadním plynu v trvání od pibližn 1 minuty do 24 hodin, v závislosti na koncentraci zneišující látky, metod stanovení a požadavcích této vyhlášky podle píslušných technických norem pro mení emisí nebo podmínek stanovených orgány ochrany ovzduší, jehož postup je uveden v píruce jakosti autorizované osoby podle 15 odst. 1 písm. a) zákona, m) tuhými zneišujícími látkami - ástice rzných velikostí, tvaru, pvodu, složení a struktury, které jsou za teploty a tlaku v komín, výduchu, výpusti nebo pi mení emisí pítomny v odpadním plynu v pevném skupenství a jsou jím unášeny, n) celkovým organickým uhlíkem (TOC) - celkové množství uhlíku obsaženého v
organických sloueninách, které jsou pítomny v parní a plynné fázi v odpadním plynu, vyjádené v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu za definovaných stavových podmínek, eventuáln po pepotu na vztažné podmínky, o) tžkými kovy - kovy nebo metaloidy, které jsou stabilní a mají mrnou hmotnost vyšší než 4 500 kg.m 3, a jejich sloueniny, p) persistentními organickými látkami (POP) - organické látky, které vykazují toxické vlastnosti, jsou persistentní, bioakumulují se, dochází u nich k depozicím a k dálkovému penosu v ovzduší a je u nich pravdpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé úinky na životní prostedí, r) pachem - subjektivní ichový vjem lovka, s) intenzitou pachu - údaj o míe pachu zjištný pomocí micích a zkušebních metod, podle požadavk této vyhlášky, píslušných technických norem pro mení emisí nebo postup stanovených orgány ochrany ovzduší, vyjádený pachovými jednotkami, pachovým íslem, mírou obtžování obyvatelstva zápachem, t) koncentrací pachu - hodnota urující množství pachových jednotek v objemové jednotce vzduchu, u) emisním limitem pachových látek (pachovým íslem) - maximální množství pachu charakterizovaného pachovými jednotkami v 1 m 3 istého vzduchu, který smí být emitován zdrojem do ovzduší, v) evropskou pachovou jednotkou (OUER) (pachovou jednotkou) - množství pachových látek, které, pokud je rozptýleno v 1 m 3 neutrálního plynu za normálních stavových podmínek, vyvolá alespo u 50 % testujících posuzovatel ichový vjem odpovídající evropské referenní pachové jednotce, w) evropskou referenní pachovou jednotkou - fyziologická reakce posuzovatel vyvolaná dávkou 123 mg nbutanolu rozptýleného v 1 m 3 neutrálního plynu (v molárním pomru 0,040 mmol nbutanolu na 1 mol neutrálního plynu) za normálních stavových podmínek, x) obtžováním zápachem - vnímání zápachu obtžujícího nad pípustnou míru, y) prahovou koncentrací detekce pachu - nejmenší koncentrace pachových látek, pro které polovina zkoumané populace mže zjistit pach, z) prahovou koncentrací rozpoznání pachu - takový obsah pachových látek v ovzduší, pi kterém dojde v 50 % pípad vystavení jejich úinkm k jejich identifikaci. Prahová koncentrace rozpoznání pachu leží zpravidla o 3 OUER.m -3 výše než prahová koncentrace detekce pachu, aa) ichovým prahem - stav zední istého vzduchu vzduchem zneištným pachem, pi kterém tato sms vyvolá první poznatek ichového vjemu, bb) pípustnou mírou obtžování zápachem (imisním limitem obtžování zápachem) - nejvyšší koncentrace smsi pachových látek, pi jejímž výskytu v ovzduší není obtžováno obyvatelstvo, cc) provozovnou - stavebn samostatný objekt nebo výrobn samostatný úsek (provozní celek), kde je umístn zdroj nebo více zdroj, provozovaných jedním provozovatelem, dd) zaízením - spalovací nebo výrobní technologické zaízení, které mže být samostatným zdrojem zneišování ovzduší nebo mže spolen s dalšími zaízeními (skupina kotl nebo skupina technologických úsek) tvoit zdroj zneišování, ee) havárií zdroje - nenadálý nebo neoekávaný stav, pi nmž bezprostedn a výrazn vzrostou emise zneišujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit bžnými technickými postupy, ff) jmenovit ureným zdrojem - významný zdroj uvedený v 17 nebo ve zvláštním právním pedpisu, 1 ) pro který platí zvláštní požadavky na mení emisí, gg) fugitivní emisí - vnášení zneišujících látek do životního prostedí, kdy nelze mením
urit všechny veliiny nutné k výpotu hmotnostního toku. Tento pojem zahrnuje zejména emise látek uvolované do atmosféry okny, dvemi, vtracími prduchy a podobnými otvory, netsnostmi rozvod a armatur a veškeré emise vznikající pi provozu zdroj z volného prostranství, hh) odpadním plynem - plyn s obsahem zneišujících látek, který je odvádn nebo který uniká do venkovní atmosféry ze zdroj zneišování; jsou to zejména spaliny, odpadní vzdušina, technologické odplyny, pípadn jiné plynné látky, ii) normálními stavovými podmínkami - teplota 273,15 K (0 C) a tlak 101,325 kpa. HLAVA II SEZNAM ZNEIŠUJÍCÍCH LÁTEK A JEJICH STANOVENÝCH SKUPIN, KATALOG ZDROJ, OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ (K 5 odst. 12 a 13 odst. 8 zákona) 3 Seznam zneišujících látek Seznam zneišujících látek a jejich stanovených skupin ( 5 odst. 12 zákona) je uveden v píloze. 1 k této vyhlášce. 4 Katalog kategorií, skupin a podskupin zdroj (1) Obsah a náležitosti katalogu kategorií, skupin a podskupin zdroj uvádí píloha. 3 k této vyhlášce. (2) Zpsob stanovení kategorie zdroj nezahrnutých v odstavci 1 se provádí podle náležitostí uvedených ve zvláštním právním pedpisu. 1 ) 5 Obecné emisní limity (1) Obecné emisní limity zneišujících látek a jejich stanovených skupin, pípustná tmavost koue a emisní limity pro pachové látky jsou uvedeny v pílohách. 1 a. 2 k této vyhlášce. (2) Obecné emisní limity pro fugitivní emise pachových látek pi posouzení zápachu pomocí mení v pachové stop zdroje ve vzdálenosti nejdále pi hranici pozemku, na kterém je umístn, jsou uvedeny v píloze. 2 k této vyhlášce. Hranice pozemku je pro úely zjišování pachových látek stanovena podle rozhodnutí orgán veejné správy k umístní a povolení stavby stacionárního zdroje nebo k jeho kolaudaci. 6 Poskytování a zpístupování informací (1) Provozovatelé zdroj zneišování ovzduší (dále jen "provozovatel") poskytují informace všem
píslušným orgánm ochrany ovzduší nejpozdji ve lht do patnácti kalendáních dn, nebo bezodkladn, pokud na poskytované informaci závisí ochrana lidského zdraví, životního prostedí nebo dležitého veejného zájmu žadatelem o informaci zdraznného, vetn dotazu orgánu Evropské komise podle 37 odst. 1 zákona. (2) Seznam držitel platného osvdení podle 15 zákona se zpístupuje ve Vstníku Ministerstva životního prostedí (dále jen "Vstník ministerstva"). (3) Ministerstvo životního prostedí (dále jen "ministerstvo") poskytuje informace z registru regulovaných látek a osob, které s nimi zacházejí ( 32 odst. 8 zákona). (4) Seznam závazných metod pro zpracování rozptylových studií podle 17 odst. 5 zákona stanoví zvláštní právní pedpis 2 ) spolu s referenními metodami pro zpracování rozptylových studií a aktualizuje se o nov schválené metody. Aktualizovaný seznam se zpístupuje ve Vstníku ministerstva. (5) V pípad, že ze zvláštních právních pedpis nebo právních pedpis Evropských spoleenství vyplynou povinnosti poskytovat nové nebo rozšíené informace, dohodne ministerstvo s píslušnými orgány ochrany ovzduší zpsob jejich zpístupování, který bude oznámen ve Vstníku ministerstva. (6) Seznam technických norem pro mení emisí a požadavk na emisní micí systémy je uveden v pílohách. 5 a. 6 k této vyhlášce. Tento seznam se dopluje o nov pijaté normy. Zmny seznamu jsou zpístupovány ve Vstníku ministerstva. (7) Oznámení o podání žádosti o povolení podle 17 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2 písm. c) zákona u nové spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zaízení nebo u jejich podstatných zmn, s informací o míst, kde lze do této žádosti vetn všech stanovených náležitostí nahlížet, zpístupní píslušné orgány ochrany ovzduší, na jejichž územním obvodu je nebo má být zaízení umístno, na portálu veejné správy a svých úedních deskách na 30 dn. V této dob mže každý podat píslušnému orgánu své pipomínky k žádosti. Píslušný orgán ochrany ovzduší ped vydáním povolení pipomínky posoudí. Stejným zpsobem jsou zpístupnna i vydaná povolení, jakož i jejich veškeré následné zmny nebo dodatky. Oznámení o podání žádosti o schválení plánu snižování emisí u zdroje podle 54 odst. 10 zákona s informací o míst, kde lze do této žádosti vetn všech stanovených náležitostí nahlížet, zpístupní píslušné orgány ochrany ovzduší, na jejichž územním obvodu je zdroj umístn, na portálu veejné správy a svých úedních deskách na 30 dn. V této dob mže každý podat píslušnému orgánu své pipomínky k žádosti. Píslušný orgán ochrany ovzduší ped schválením plánu pipomínky posoudí. Stejným zpsobem jsou zpístupnna i schválená vyhotovení plánu. (8) Provozovatelé spaloven a spoluspalovacích zaízení se jmenovitou provozní kapacitou 2 tuny odpadu za hodinu a více zpístupní veejnosti roní zprávu o jejich provozu. Zpráva obsahuje zejména údaje o druzích a roních hmotnostních tocích spálených odpad, o vypouštných zneišujících látkách, o plnní emisních limit, o množství a zpsobu odstraování odpadu po spálení a o veškerých odchylkách od schváleného provozního ádu. HLAVA III ZP SOB ZJIŠOVÁNÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTEDKY PRO MENÍ EMISÍ ZNEIŠUJÍCÍCH LÁTEK, MENÍ TMAVOSTI KOUE, EMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK
A ZP SOB STANOVENÍ PÍPUSTNÉ MÍRY OBTŽOVÁNÍ ZÁPACHEM, MENÍ EMISÍ U JMENOVIT URENÝCH ZDROJ (K 9 odst. 10 zákona) (1) Emise se zjišují mením, popípad výpotem, pokud se od mení upustilo v pípadech uvedených v odstavci 10. 7 (2) Emise zjišované mením prokazují provozovatelé jednorázovým mením nebo kontinuálním mením a výpotem s použitím výsledk tchto mení. (3) Emise zjišované výpotem prokazují provozovatelé podle 9 odst. 1 zákona bilancí technologického procesu nebo s použitím emisních faktor. Emisní faktory pro vybrané spalovací zdroje a ostatní zdroje jsou uvedeny ve zvláštním právním pedpisu 1 ) a v píloze. 4 k této vyhlášce. (4) Mením se zjišují emise jen tch zneišujících látek nebo jejich stanovených skupin, pro nž má daný zdroj ureny emisní limity specifické nebo obecné uplatnné postupem podle 9 odst. 4 zákona. Toto ustanovení neplatí pro jmenovit urené zdroje podle 17. (5) Odbr vzork nebo mení se provádí podle 9 odst. 2 zákona v míst ped vyústním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném míst, jestliže je v nm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústní nebo je pesn definováno obsahem srovnávací složky, nejastji kyslíku, tak, aby výsledky mení byly porovnatelné s hodnotami emisních limit. Odbr vzork fugitivních emisí se provádí podle požadavk této vyhlášky, píslušných technických norem pro mení emisí a podmínek stanovených orgány ochrany ovzduší. (6) Vybudování místa pro odbr vzorku nebo mení emisí (micí místo) a jeho udržování v provozuschopném stavu zajišuje provozovatel [ 11 odst. 1 písm. j) zákona] v souladu s technickými normami uvedenými v pílohách. 5 a. 6 k této vyhlášce a zabezpeí je z hlediska bezpenosti práce podle zvláštního právního pedpisu. 3 ) V souladu s tmito pílohami se micí místo vybaví odbrovými pírubami. (7) Schválení micího místa eskou inspekcí životního prostedí (dále jen "inspekce") je souástí podmínek kolaudaního nebo jiného obdobného rozhodnutí. Popis micího místa se uvádí v provozním ádu zdroje. (8) Zpsob sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro pípad výpadku kontinuálního mení uvádí provozovatel v provozním ádu zdroje. (9) Zaízení, která jsou provozována pouze po dobu v úhrnu nepekraující 700 hodin v kalendáním roce a jsou pro taková použití pedem oznaena a evidována inspekcí, nemusejí být kontinuálním mením vybavena, i kdyby jinak takové povinnosti podléhala. (10) Od mení emisí zneišujících látek lze upustit v pípadech, kdy nelze dostupnými technickými prostedky zaruit, že mení odráží skutený stav zneišování ovzduší. Tímto ustanovením není dotena povinnost provozovatel zdroj podle 9 odst. 1 zákona a 12 odst. 1 písm. f) zákona. Zpsob mení projedná provozovatel s orgánem kraje.
(11) U spalovacích zdroj sestávajících z vtšího potu spalovacích zaízení (napíklad kotl), která mají významn odlišné technické parametry (výkon, palivo, technickou konstrukci, dobu provozování v prbhu kalendáního roku, odvod spalin), mže provozovatel projednat s inspekcí stanovení individuálního micího plánu zdroje, který je uveden v provozním ádu zdroje. 8 Jednorázové mení (1) Jednorázové mení se provádí u zvlášt velkých, velkých a stedních zdroj tak, aby byly stanoveny emise každého jednotlivého zaízení zdroje a) ke dni stanovenému v povolení podle 17 odst. 1 písm. d) zákona pi uvádní zaízení do provozu, b) po každé zámn paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního ádu, c) po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zaízení zdroje, který by mohl vést ke zmn emisí, a to do 3 msíc od vzniku nkteré ze skuteností uvedených pod písmeny a) až c). Místa odbru vzork nebo mení emisí jsou popsána v provozním ádu zdroje nebo v pípad, že u zdroje se provozní ád nezpracovává, v rozhodnutí inspekce podle 7 odst. 7. (2) Jednorázové mení v místech odbru vzork nebo mení stanovená podle odstavce 1 se dále provádí a) u zvlášt velkých zdroj dvakrát za kalendání rok, ne díve než po uplynutí 3 msíc od data pedchozího mení, pokud provozovatel nemá povinnost mit kontinuáln nebo pokud tato povinnost není stanovena zvláštním právním pedpisem 1 ) nebo pílohou. 14 k této vyhlášce jinak, b) u velkých zdroj jedenkrát za kalendání rok, ne díve než po uplynutí 6 msíc od data pedchozího mení, pokud provozovatel nemá povinnost mit kontinuáln nebo pokud není stanoveno zvláštním právním pedpisem 1 ) jinak, c) u stedních zdroj jednou za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení, a to u kotl spalujících tuhá, kapalná nebo plynná paliva o tepelném výkonu rovném nebo vyšším než 1 MW a dále u zdroj, u kterých se dodržování emisních limit dosahuje úpravou technologického ízení výrobního procesu nebo použitím zaízení k ištní odpadního plynu, d) u stedních zdroj nespadajících pod písmeno c) jednou za 5 kalendáních rok, ne díve než po uplynutí 30 msíc od data pedchozího mení. (3) Termín, rozsah mení a autorizovanou osobu, která bude mení provádt, oznámí provozovatel písemn inspekci nejpozdji 14 dní ped datem zahájení mení. Pípadné zmny oznámení provozovatel ohlásí inspekci neprodlen; v pípad zmny termínu mení postupuje provozovatel v dohod s inspekcí. (4) Jednorázovým mením se stanovují emise zneišujících látek, pro nž má daný proces ureny emisní limity, pokud pro n není stanovena povinnost mit kontinuáln. Odchyln od tohoto ustanovení se povinnost mení upravuje u jmenovit urených zdroj stanovených zvláštním právním pedpisem 1 ) a v 17. (5) Pro jednorázové mení emisí lze použít pouze tch micích metod, které umožní stanovit
koncentrace zneišujících látek alespo v intervalu od 10 % do 200 % emisního limitu. Technické normy jednorázového mení obsahuje píloha. 5 k této vyhlášce. (6) Jednorázová mení zajišují provozovatelé prostednictvím autorizované osoby. (7) Jednorázové mení u zdroje lze nahradit mením kontinuálním, a to na základ žádosti provozovatele. V tomto pípad postupuje provozovatel podle 11 a 12. 9 Provedení jednorázového mení (1) Pi jednorázovém mení manuálními metodami se provádí a) nejmén 3 jednotlivá mení u zdroj s nemnnými provozními podmínkami, b) nejmén 6 jednotlivých mení u zdroj s promnlivými provozními podmínkami, nebo c) více jednotlivých mení u zdroj s periodickým, perušovaným, šaržovým zpsobem výroby, tak, aby mení postihlo celý asový interval cyklu nebo šarže. Doba odbru dílích, na sebe navazujících vzork se pizpsobí oekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro mení emisí a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro mení emisí uvedenými v píloze. 5 k této vyhlášce a podmínkami stanovenými v rozhodnutích orgán ochrany ovzduší. Pi jednorázovém mení za použití pístroj pro kontinuální mení se mení provádí po celou dobu podle odstavc 2 a 3. (2) Minimální doba jednorázového mení podle 8 odst. 1 a) je 6 hodin u zvlášt velkých, velkých a stedních zdroj pi maximálním projektovaném výkonu zdroje, nebo b) je u zdroj s periodickým, perušovaným nebo šaržovitým zpsobem výroby stanovena tak, že se mení provádí po celou dobu trvání cyklu pi maximálním projektovaném výkonu zdroje. Trvá-li cyklus nejdéle 4 hodiny, musí jednorázové mení zahrnovat nejmén 3 šarže, pokud je možno je provést bhem jednoho dne. Trvá-li jeden cyklus déle než 4 hodiny, mí se emise prbžn po celou dobu trvání jednoho výrobního cyklu pi jmenovitém výkonu zdroje. Pokud nelze u zdroje dosáhnout z technických dvod maximálního projektovaného výkonu, provede se mení pi maximálním dosažitelném výkonu zdroje. Zvýšení výkonu zdroje po datu mení se hodnotí jako významný a trvalý zásah do konstrukce zdroje. (3) Minimální doba jednorázového mení podle 8 odst. 2 a) je 6 hodin u stedních zdroj pi obvyklém provozním výkonu zdroje, kterým se rozumí výkon za nepetržitého využití zaízení zdroje s dosažením produkce, která je z hlediska ekonomických a obchodních podmínek provozovatele v období od posledního autorizovaného mení prmrná a obvyklá, b) je 6 hodin u zvlášt velkých a velkých zdroj s nemnnými provozními podmínkami pi obvyklém provozním výkonu zdroje, c) je 12 hodin u zvláš velkých a velkých zdroj s promnlivými provozními podmínkami pi obvyklém provozním výkonu zdroje, nebo d) je u zdroj s periodickým, perušovaným nebo šaržovitým zpsobem výroby stanovena tak,
že se mení provádí po celou dobu trvání cyklu pi obvyklém provozním výkonu zdroje. Trvá-li cyklus nejdéle 4 hodiny, zahrnuje jednorázové mení nejmén 3 šarže, pokud je možno je provést bhem jednoho dne. Trvá-li jeden cyklus déle než 4 hodiny, mí se emise prbžn po celou dobu trvání jednoho výrobního cyklu pi obvyklém provozním výkonu zdroje. (4) U spalovacích zdroj s kotli o jmenovitém tepelném výkonu každého z nich nižším než 5 MW spalujícími výhradn lehký topný olej, zemní plyn nebo paliva LPG lze hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého a oxid dusíku zjišovat také potenciometricky pímým mením pístroji s elektrochemickými snímai. (5) Pi jednorázovém mení na zdrojích podle odstavce 4 se provádí na každém zaízení (kotli) zdroje nejmén a) 3 jednotlivá mení, každé v trvání minimáln 15 minut nepetržit s periodou ukládání mené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u zdroje s nemnnými provozními podmínkami, b) 6 jednotlivých mení, každé v trvání minimáln 15 minut nepetržit s periodou ukládání mené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u zdroje s promnnými provozními podmínkami. (6) Na zdrojích vybavených látkovým filtrem pro omezování zneišování ovzduší s výstupní koncentrací tuhých zneišujících látek nižší než 50 mg.m 3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným výhradn pro tuhé zneišující látky se provádí ti jednotlivá mení koncentrace tuhých zneišujících látek. Doba odbru dílích, na sebe navazujících vzork se pizpsobí oekávaným koncentracím, v souladu s požadavky této vyhlášky, technickými normami pro mení emisí podle píloh. 5 a. 6 k této vyhlášce a podmínkami stanovenými v rozhodnutích orgán ochrany ovzduší, minimáln však v trvání nepetržit 30 minut pro každé jednotlivé dílí mení. 10 Vyhodnocení jednorázového mení (1) Výsledky jednorázového mení se zpracují tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Schopnost zdroje dodržovat emisní limit je prokázána, pokud prmr jednotlivých mení koncentrace zneišující látky za celé mení vypoítaný podle odstavc 3 až 5 je menší nebo roven hodnot emisního limitu a souasn každá hodnota koncentrace zneišující látky zjištná jednotlivým mením je menší než 120 % emisního limitu, pokud zvláštní právní pedpis 1 ) nestanoví jinak. Obdobn se hodnotí dodržení emisního limitu, je-li vyjáden jinou mitelnou veliinou než koncentrací zneišující látky. (2) U jednorázového mení koncentrace zneišujících látek provádného pístroji pro kontinuální mení se emisní limit považuje za dodržený, je-li aritmetický prmr ticetiminutových stedních hodnot vypotený podle odstavce 5 menší nebo roven hodnot emisního limitu a souasn každá ticetiminutová stední hodnota zjištné koncentrace zneišující látky je menší než 120 % emisního limitu, pokud zvláštní právní pedpis 1 ) nestanoví jinak. (3) Vyhodnocení jednorázového mení obsahuje údaj o hmotnostní koncentraci zneišující látky, jejím hmotnostním toku a mrné výrobní emisi a podmínky jejich platnosti pro jednotlivé mené zaízení nebo technologický proces. Je-li hodnota mrné výrobní emise souasn stanovena u zdroje
jako emisní limit, je její pípadné pekroení prokázané na základ výsledk jednorázového mení považováno za pekroení emisního limitu. (4) Jednorázové mení koncentrace zneišujících látek manuálními metodami se vyhodnotí jako stední hodnoty za dobu odbru vzorku vyjádené po pepotu na stanovené podmínky a vážený prmr tchto hodnot za celé mení. (5) Jednorázové mení koncentrace zneišujících látek pístroji pro kontinuální mení se vyhodnotí jako stední hodnoty za každých 30 minut mení vyjádené po pepotu na stanovené podmínky a jako aritmetický prmr tchto hodnot za celé mení. (6) Jednorázové mení koncentrace oxidu uhelnatého nebo oxid dusíku provedené pístroji s elektrochemickými snímai na zdroji s kotli o jmenovitém výkonu každého z nich nižším než 5 MW spalujícími výhradn lehký topný olej, zemní plyn nebo paliva LPG se vyhodnotí jako stední hodnoty za každých 15 minut mení pi provozu hoáku kotle vyjádené po pepotu na stanovené podmínky a jako aritmetický prmr tchto hodnot za celé mení. (7) Na základ výsledk jednorázového mení se stanoví mrná výrobní emise zneišující látky, nebo stanovené skupiny zneišujících látek. Souinem mrné výrobní emise a potu jednotek vztažné veliiny dosaženého v prbhu kalendáního roku se vypote roní hmotnostní tok (roní emise) zneišující látky. 11 Kontinuální mení (1) Kontinuální mení se provádí u zvlášt velkých a velkých zdroj v tch pípadech, kdy se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického ízení výrobního procesu nebo použitím zaízení k ištní odpadního plynu. Ustanovení 8 odst. 1 tím není doteno. (2) U zdroj uvedených v odstavci 1 se kontinuálním mením zjišuje dodržování emisního limitu pouze té zneišující látky, jejíž roní hmotnostní tok pekrauje pi maximálním projektovaném výkonu zdroje a pi hmotnostní koncentraci zneišující látky odpovídající emisnímu limitu hodnoty a) 200 t tuhých zneišujících látek, b) 1000 t oxidu siiitého, c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických slouenin chloru vyjádených jako chlor, d) 10 t tkavých organických látek vyjádených jako celkový organický uhlík, e) 200 t oxid dusíku vyjádených jako oxid dusiitý, f) 1 t sulfanu, g) 2 t plynných anorganických slouenin fluoru vyjádených jako fluor, nebo h) 50 t oxidu uhelnatého. (3) Odchyln od ustanovení odstavc 1 a 2 se povinnost kontinuálního mení upravuje u jmenovit urených zdroj stanovených zvláštním právním pedpisem 1 ) a v 17. (4) Souasn s hodnotami koncentrací zneišujících látek se kontinuáln mí hodnoty objemového toku odpadního plynu, tlaku a teploty, koncentrace kyslíku a dalších plynných látek v pípad, že je to pro porovnání s emisním limitem a pro stanovení emisního hmotnostního toku potebné. Dále se souasn mí vlhkost, která mže být zjišována i prostedky pro jednorázové mení.
(5) Data zjišovaná kontinuálním mením se chrání proti pozmování a poskytují se ve form uvedené v 12. (6) Analytické metody kontinuálního mení a technické požadavky na emisní micí systémy jsou uvedeny v píloze. 6 k této vyhlášce. Technické požadavky v odpovídajícím rozsahu a vztahující se k použité metod musí splovat i pístroje pro mení stavových, srovnávacích a vztažných veliin. (7) Pro mení se používá emisního micího systému, který je schopen stanovit hmotnostní koncentrace zneišujících látek alespo v intervalu od 10 % do 250 % emisního limitu. (8) Údržba emisního micího systému a zajištní správnosti funkce pístroj se provádí v souladu s 11 odst. 1 písm. j) zákona postupem a ve lhtách, které jsou stanoveny výrobcem zaízení. Zásady inností a lhty se uvádí v provozním ádu zdroje. (9) Pístroje emisního micího systému musí být pravideln kalibrovány podle požadavk zvláštního právního pedpisu. 4 ) Správnost údaj kontinuálního mení se oví jednorázovým mením provedeným autorizovanou osobou nejmén jednou za rok a dále pi každém významném zásahu do emisního micího systému nebo technologického procesu nebo významné zmn zpracovávaných surovin nebo spalovaného paliva, a to do 3 msíc od vzniku nkteré z uvedených zmn. 12 Vyhodnocení kontinuálního mení (1) Pi vyhodnocování kontinuálního mení se použije tento postup a) z hodnot namených v intervalech ne kratších než 1 minuta se vypote ticetiminutová stední hodnota koncentrace píslušné zneišující látky pi stanovených stavových a vztažných podmínkách. Za ticetiminutovou stední hodnotu se považuje aritmetický prmr minutových stedních hodnot zaznamenaných po dobu nejmén 20 minut ze sledovaného ticetiminutového intervalu, b) ticetiminutové stední hodnoty se roztídí pomocí poítae do nejmén 20 tíd, na které je rozdlen interval od nuly do dvojnásobku emisního limitu, a to poínaje prvním dnem kalendáního roku nebo prvním dnem zahájení provozu. Zvláš se zaznamená pekroení 1,2násobku a dvojnásobku emisního limitu, c) ze ticetiminutových stedních hodnot se vypote prmrná denní stední hodnota koncentrace zneišující látky a porovná se s hodnotou emisního limitu; pekroení se zaznamená. (2) Hodnoty namené a vypotené podle odstavce 1 musí být kdykoliv pístupné, výstupy z nich se zpracovávají denn. Dále se v poslední den kalendáního roku zpracuje souhrnný výstup za kalendání rok, který musí být uchován v listinné podob jako výstupní tištný produkt. Denní výstupy se ukládají na elektronický nosi a musí být vytištny v pípadech, kdy dokumentují pekroení hodnot podle odstavce 3 písm. b) a c). (3) Pi použití kontinuálního mení emisí se emisní limit považuje za dodržený, jestliže jsou v prbhu kalendáního roku souasn splnny tyto podmínky a) roní prmr denních stedních hodnot je nižší než hodnota emisního limitu, b) 95 % všech ticetiminutových stedních hodnot je nižší než 120 % hodnoty emisního limitu, c) všechny ticetiminutové stední hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty emisního
limitu, d) pro zvlášt velké spalovací zdroje s jmenovitým tepelným píkonem 50 MW a vyšším žádná z msíních stedních hodnot nepesáhne emisní limit a pro oxid siiitý a tuhé zneišující látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech tyicetiosmihodinových stedních hodnot nepesáhne 110 % emisního limitu. tyicetiosmihodinovou stední hodnotou se rozumí aritmetický prmr dvou platných po sob jdoucích denních stedních hodnot. Pro výpoet tyicetiosmihodinové stední hodnoty se použijí denní stední hodnoty poínaje 1. lednem a koníce 31. prosincem kalendáního roku, piemž pro výpoet tyicetiosmihodinové stední hodnoty mže být každý ze dn v roce použit pouze jednou. Osamocené denní prmry v prbhu roku se pro výpoet tyicetiosmihodinové stední hodnoty nesítají. (4) Pi hodnocení dodržení emisního limitu se nepihlíží k výpadkm kontinuálního mení, nepekroí-li 5 % celkové provozní doby zdroje zneišování v kalendáním roce. (5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištné v dob uvádní zaízení zdroje zneišování do provozu, v dob jeho odstavování z provozu nebo pi odstraování jeho poruchy, popípad havárie. Délka pípustné doby trvání tchto stav musí být uvedena v provozním ádu. (6) Odlišn od postupu podle odstavc 1 až 5 se vyhodnocení kontinuálního mení u nkterých zdroj provede, je-li tak výslovn stanoveno ve zvláštním právním pedpisu. 1 ) (7) Pi vyhodnocování kontinuálního mení prtoku (objemového toku) odpadního plynu se použije tento postup a) z hodnot namených v intervalech ne kratších než 1 minuta se vypote ticetiminutová stední hodnota objemového toku odpadního plynu pi stanovených stavových a vztažných podmínkách. Za ticetiminutovou stední hodnotu se považuje aritmetický prmr minutových stedních hodnot zaznamenaných po dobu nejmén 20 minut ze sledovaného ticetiminutového intervalu a b) z ticetiminutových stedních hodnot objemového toku odpadního plynu a denní doby provozu zdroje se vypote celkový objem odpadního plynu pi stanovených stavových a vztažných podmínkách vypuštného do ovzduší za den. (8) Roní emise zneišující látky nebo stanovené skupiny zneišujících látek se na základ výsledk kontinuálního mení stanoví jako souet souin výsledných hodnot podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 7 písm. b). 13 Výpoet množství vypouštných zneišujících látek (1) Emise se stanovují výpotem v pípadech uvedených v 7 odst. 10, a to a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotnostními toky zneišující látky do procesu vstupujícími a hmotnostními toky zneišující látky z procesu vystupujícími jinými cestami než emisí do ovzduší a obsaženými ve výrobku se zohlednním jejich chemických a fyzikálních zmn v procesu, nebo b) použitím emisních faktor jako souin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu zdroj v píloze. 4 k této vyhlášce nebo ve zvláštním právním pedpisu 1 ) a potu
jednotek píslušné vztažné veliiny na zdroji v požadovaném asovém úseku. Pro zdroje, které nemají emisní faktor stanovený, nelze tento postup použít. (2) U zdroj, na nž se nevztahuje odstavec 1, se, pokud tak stanoví ministerstvo, zjišuje množství vypouštných zneišujících látek, které je pedmtem zpístupování informací podle 37 zákona, a proto je vykazováno v souhrnné provozní evidenci, a to a) použitím emisních faktor jako souin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu zdroj v píloze. 4 k této vyhlášce nebo ve zvláštním právním pedpisu 1 ) a potu jednotek píslušné vztažné veliiny na zdroji v požadovaném asovém úseku. Pro zdroje, které nemají emisní faktor stanovený, nelze tento postup použít, b) použitím mrné výrobní emise stanovené orgánem ochrany ovzduší pro daný zdroj pro zneišující látky. 14 Mení tmavosti koue Mení tmavosti koue se provádí metodou podle Ringelmanna nebo Bacharacha. Postup a náležitosti mení podle tchto metod uvádí píloha. 11 k této vyhlášce. 15 Mení emisí pachových látek (1) U vybraných zdroj uvedených v píloze. 8 k této vyhlášce nebo ve zvláštním právním pedpisu, 1 ) kterým jsou stanoveny emisní limity pro pachové látky, se provede autorizované mení emisí pachových látek do 4 let ode dne nabytí úinnosti této vyhlášky. U provoz se sezonními nebo cyklickými výkyvy intenzity pach se mení provede v období, kdy je pach intenzivní. (2) Mení emisí pachových látek se provádí mením pachových jednotek olfaktometrickou metodou, piemž vzorky odpadních plyn se odebírají pímo na komínu nebo výduchu nebo na výpusti ze zaízení pro omezování emisí zdroje. (3) Mení emisí pachových látek pro posouzení zápachu pomocí mení v pachové stop zdroje ve vzdálenosti nejdále pi hranici pozemku jeho umístní se provádí mením pachových jednotek olfaktometrickou metodou. Zpsob odbru vzork je uveden v píloze. 7 k této vyhlášce. (4) V pípad, že zdroj spluje emisní limit, a pesto je pach tak nepíjemný svým charakterem, že obtžuje obyvatelstvo a v dsledku toho vyvolává oprávnné stížnosti oban, plní provozovatel imisní limit obtžování zápachem stanovený v odstavci 6. Pro zjištní skuteného stavu spolupracuje provozovatel podle pokyn orgánu ochrany ovzduší pi statistickém hodnocení míry obtžování zápachem. (5) Olfaktometrická metoda mení pachových jednotek je uvedena v píloze. 7 k této vyhlášce. (6) Imisní limit pro obtžování zápachem (pípustná míra obtžování zápachem) je pekroen, jestliže je zápach vnímán jako obtžující u více než 5 % sledované populace žijící ve mstech vybrané náhodným výbrem po více než 2 % sledované doby pi periodickém sledování a u více než 15 % sledované populace žijící na venkov vybrané náhodným výbrem po více než 10 % sledované doby. etnost zjišování se hodnotí statisticky a zahrnuje reprezentativní rozptylové podmínky. V pípad jednorázového mení obtžování zápachem nesmí koncentrace pachových látek pekroit 3
pachové jednotky. (7) Pro posuzování úrovn zneištní ovzduší pachovými látkami ve vnjším ovzduší a míry obtžování zápachem se stanoví zpsob jednorázového olfaktometrického mení, dvacetityhodinového krátkodobého sledování zápachu, krátkodobého vícedenního sledování zápachu nebo dlouhodobého sledování zápachu (píloha. 7 k této vyhlášce). (8) Z výsledk jednorázového mení podle odstavce 7 se urují pachové jednotky a souasn se identifikuje zdroj zápachu, není-li již identifikován. Jednorázové mení se provádí v pípad nutné identifikace zdroje emisí pachových látek nebo také jako doplkové mení k statistickému hodnocení míry obtžování zápachem u všech zdroj zápachu. (9) V pípad malých zdroj zneišování ovzduší se provádí dvacetityhodinová krátkodobá sledování po dobu jednoho msíce. (10) Krátkodobé nebo dlouhodobé statistické hodnocení míry obtžování zápachem podle norem SN 835030 a SN 835031 (píloha. 7 k této vyhlášce) se provádí za úelem zjištní pedpokládané imisní zátže území pachovými látkami v pípad stedního, velkého nebo zvlášt velkého zdroje zneišování ovzduší emitujícího pachové látky. (11) Metody uvedené v odstavcích 9 a 10 jsou založeny na subjektivním zjišování míry obtžování obyvatelstva zápachem. (12) Oblast, ve které bude provedeno statistické hodnocení, se stanoví tak, aby zahrnovala zdroj emisí pachových látek ve svém ohnisku a dále i od nj nejvzdálenjší místo, které bude evidováno v seznamu došlých stížností na daný zápach podle zvláštního právního pedpisu 5 ) a které je pro tento úel trvalým bydlištm stžovatele. Oblast bude ohraniena souvislou kivkou zásadn vypouklého tvaru. Pi stanovení oblasti budou zohlednny místní meteorologické podmínky. (13) Oblast sledování podle odstavce 12 stanoví orgán kraje v penesené psobnosti, který bude provádt hodnocení míry obtžování zápachem, pokud se jedná o zvlášt velké, velké nebo stední zdroje zneišování ovzduší, nebo orgán obce v penesené psobnosti v pípad malých zdroj. 16 Mení emisí azbestu (1) Mením jsou sledována azbestová vlákna o délce vtší než 5 mikrometr, prmru menším než 3 mikrometry a pomru délky vlákna k prmru vlákna vyšším než 3 : 1. (2) Odbr vzorku pro stanovení potu vláken azbestu se provádí zpsobem identickým s odbrem vzorku pro stanovení tuhých zneišujících látek podle píslušných technických norem pro mení emisí a podmínek stanovených v rozhodnutí orgán ochrany ovzduší. (3) Použitý membránový filtraní materiál pro záchyt vláken azbestu musí mít hladký povrch (nesmí obsahovat vlákna), definovanou poréznost a splovat podmínky pro následnou mikroskopickou analýzu. (4) Stanovení vláken azbestu v odebraných vzorcích se provádí metodou optické mikroskopie pro poet vláken vyšší než 3.10 5 m -3 a metodou elektronové mikroskopie pro poet vláken nižší než 3.10 5
m -3 podle technických norem pro mení emisí a podmínek stanovených v rozhodnutí orgán ochrany ovzduší. 17 Mení u jmenovit urených zdroj (1) Jmenovit urené zdroje jsou a) zdroje spalující fosilní paliva v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v prmyslových kotlích s jmenovitým tepelným píkonem nad 50 MW, b) zaízení na pražení nebo sintrování (aglomeraci) kovových rud (vetn sulfidických) s kapacitou nad 150 t aglomerátu denn pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu denn pro pražení rud mdi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování rud zlata a rtuti, c) zaízení pro výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavba, vetn elektrických obloukových pecí) vetn kontilití s kapacitou nad 2,5 t/hod., d) slévárny železných kov s produkní kapacitou nad 20 t/den, e) zaízení pro výrobu mdi, olova a zinku z rud, koncentrát nebo sekundárních surovin metalurgickými procesy s kapacitou nad 30 t kovu denn pro primární zaízení a 15 t kovu denn pro sekundární zaízení nebo pro jakoukoli primární výrobu rtuti, f) zaízení pro tavení (zejména rafinaci, slévárenské odlévání) vetn výroby slitin mdi, olova, hliníku a zinku, vetn regenerovaných produkt, s kapacitou tavení nad 4 t/den pro olovo nebo 20 t/den pro m, hliník a zinek, g) zaízení pro výrobu cementového slínku v rotaních pecích s výrobní kapacitou nad 500 t/den nebo v jiných pecích s výrobní kapacitou nad 50 t/den. (2) U tchto zdroj se zjišují jednorázovým mením bez pihlédnutí k 9 odst. 4 zákona a) emise tžkých kov, a to kadmia a jeho slouenin vyjádených jako kadmium (Cd), rtuti a jejích slouenin vyjádených jako rtu (Hg), olova a jeho slouenin vyjádených jako olovo (Pb), arsenu a jeho slouenin vyjádených jako arsen (As), b) emise polychlorovaných dibenzodioxin (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuran (PCDF), a to individuální toxické kongenery v rozsahu podle pílohy. 1 k této vyhlášce. Toxicita je vyjádena ekvivalentním množstvím 2,3,7,8 TCDD (TEQ). Množství se stanoví jako souet ekvivalentních množství výše uvedených toxických kongener vypotených jako souin analyticky stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a píslušného faktoru ekvivalentní toxicity (ITEF) podle pílohy. 1 k této vyhlášce, c) emise polychlorovaných bifenyl (PCB), a to individuální toxické kongenery v rozsahu pílohy. 1 k této vyhlášce. Emise se vyjádí jako celková hmotnost uvedených toxických kongener, d) emise polycyklických aromatických uhlovodík (PAH), a to fluoranten, pyren, benz[a]antracen, chrysen, benz[b]fluoranten, benz[k]fluoranten, benz[a]pyren, indeno[1,2,3,c,d]pyren, dibenz[ah]antracen, benzo[g,h,i]perylen. (3) U zdroj výroby vápna, cementu a zpracování magnezitu se provádí kontinuální nebo jednorázové mení, aniž by tím bylo doteno ustanovení odstavce 1 písm. g) a odstavce 2, takto a) pi výpalu vápna, cementáského slínku a magnezitu se zjišuje kontinuálním mením emise tuhých zneišujících látek, oxid dusíku (v pepotu na oxid dusiitý) a oxidu siiitého každé z tchto látek, pokud hmotnostní tok emise pekrauje 15 kg/h; funkce odluova tuhých zneišujících látek musí být prbžn sledována, b) u šachtových pecí s vnitním topením se zjišují emise tuhých zneišujících látek, oxid dusíku (v pepotu na oxid dusiitý) a oxidu siiitého jednorázovým mením tak, aby byly
získány hodnoty hmotnostních tok emisí odpovídající celému zavážecímu cyklu, c) u mlecích zaízení a chladi pi výrob vápna, cementu a zpracování magnezitu se zjišuje kontinuálním mením emise tuhých zneišujících látek, pokud hmotnostní tok emise pekrauje 15 kg/h. Funkce odluova je však prbžn sledována a evidována, d) na základ souhlasu inspekce lze od kontinuálního mení emise oxidu siiitého podle písmena a) upustit za pedpokladu, že hmotnostní koncentrace oxidu siiitého zjištná z materiálové bilance a ovená jednorázovým mením je nižší než 50 % hodnoty emisního limitu, e) provozovatel zjišuje roní emisi oxidu uhelnatého, kterou vykazuje v souhrnné provozní evidenci. (4) Jednorázové mení u zneišujících látek podle odstavce 2 se provádí pi obvyklém provozním výkonu zdroje pi prvním uvedení zdroje do provozu a dále jednou za 3 kalendání roky nebo po každé zámn paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního ádu nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do 6 msíc od vzniku jedné z výše uvedených skuteností. U zjišování emisí jiných zneišujících látek nejsou tím dotena jiná ustanovení hlavy III této vyhlášky a 9 zákona. (5) U výroby oxidu titaniitého vetn navazujících výrob musí být v okolí zdroje provádno reprezentativní nepetržité ovování imisních koncentrací tuhých zneišujících látek a dále oxidu siiitého, je-li aplikován sulfátový proces, nebo chloru pi použití chlorového procesu. Tím nejsou dotena ustanovení zvláštního právního pedpisu. 1 ) 18 Protokol o autorizovaném mení, závry rozptylových studií a odborných posudk (1) O provedení mení emisí, stanovení pachových jednotek, míry obtžování zápachem, stavových a vztažných veliin, o ovení správnosti kontinuálního mení zneišujících látek, mení úinnosti spalovacího procesu u malých spalovacích zdroj a kontrole stavu spalinových cest podle zvláštního právního pedpisu 1 ) zpracovává autorizovaná osoba protokol. Požadavky na obsah protokolu stanoví pílohy. 12 a. 15 k této vyhlášce. (2) Protokol vystavuje osoba s autorizací podle 15 zákona. Jeho vyhotovení pedává provozovateli stacionárního zdroje a inspekci, v pípad protokolu podle pílohy. 15 k této vyhlášce orgánu obce a povené právnické osob. Protokol obsahuje vyhodnocení výsledk mení podle bodu 6 pílohy. 12 k této vyhlášce. Porovnání výsledk mení se v protokolu uvádí jako samostatná ást zpracovaná podle osnovy, kterou pedá autorizovaným osobám inspekce. (3) Autorizovaná osoba opatuje zpracované micí protokoly, rozptylové studie, posudky nebo provozní dokumentaci krom svého jména, píjmení, adresy bydlišt (u právnické osoby název, forma, sídlo), vlastnoruního podpisu (podpisu odpovdného zástupce) a rozsahu oprávnní také datem a íslem jednacím jemu vydaného osvdení. (4) Závry odborného posudku podle 17 odst. 5 zákona musí obsahovat, v pípad, že doporuí vydání povolení k píslušné žádosti, jednoznané a ádn odvodnné vyjádení autorizované osoby o tom, že použité ešení spluje požadavky zákona a že, pokud se jedná o výstavbu nových zdroj nebo modernizaci nebo rozšíení zdroj již provozovaných, jsou pro jeho realizaci voleny nejlepší dostupné techniky nebo technologie za ekonomicky a technicky pijatelných podmínek ve smyslu 2
odst. 1 písm. o) zákona. (5) Závry rozptylové studie podle 17 odst. 5 zákona musí obsahovat, v pípad, že doporuí vydání povolení k píslušné žádosti, jednoznané a ádn odvodnné vyjádení autorizované osoby o tom, že použité ešení obsahuje ešení nejvýhodnjší z hlediska ochrany ovzduší a spluje požadavky 6 odst. 1 a 7 a 7 odst. 9 zákona a že v dsledku realizace stavby zdroje a jeho uvedení do provozu nemže docházet k pekroení imisních limit. HLAVA IV PODMÍNKY K UDLOVÁNÍ AUTORIZACE OSOB, KVALIFIKANÍ POŽADAVKY A OSVDENÍ O AUTORIZACI (K 15 odst. 14 zákona) 19 Podmínky k udlení autorizace (1) Orgánem, který udluje osvdení o autorizaci, je ministerstvo, které zizuje autorizaní komisi a v jejím rámci zkušební komise pro jednotlivé druhy autorizovaných inností podle 15 odst. 1 zákona. (2) Ministerstvo posuzuje všechny pedložené doklady píslušné dle druhu autorizace podle 15 odst. 3 až 6 zákona a rozsah znalostí podle odstavce 3. Pi udlování autorizace zejména posoudí a) zajištní systému kvality mení na základ pedloženého dokladu podle 15 odst. 3 písm. i) zákona, b) metrologickou návaznost midel podle 15 odst. 3 písm. i) zákona na základ pedložených kalibraních list midel podle zvláštního právního pedpisu, 4 ) seznamu referenních materiál a standard užívaných žadatelem, vetn jejich metrologických charakteristik, c) píruku jakosti pedloženou podle 15 odst. 3 písm. h) zákona vetn v ní uvedených skuteností. Pi ovování skuteností uvádných v žádosti se využijí v pípad poteby podklady inspekce. (3) Rozsah znalostí ( 15 odst. 7 a 8 zákona) podmiujících vydání osvdení o autorizaci ministerstvem se prokazuje a) pedložením dokladu o vzdlání píslušného smru a doložením píslušné délky praxe žadatele nebo odpovdného zástupce žadatele o autorizaci; v pípad, že žadatel nebo jeho odpovdný zástupce nemohl doložit potebnou délku praxe, ale splnil veškeré další požadavky, mže autorizaní komise uinit výjimku s tím, že v tomto pípad bude osvdení o autorizaci vydáno na dobu ne delší než jeden rok, b) pedložením doklad, ne starších než 4 roky, o úspšném absolvování odborného kurzu podle 20 ureného osobám, které se budou bezprostedn podílet na odbru vzork a mení na zdroji [ 15 odst. 3 písm. c) zákona], c) zkouškou žadatele nebo odpovdného zástupce žadatele podle odstavce 4. (4) Znalosti žadatel se ovují zkouškou ped zkušební komisí. Zkušební komise má lichý poet len, nejmén však pt.
(5) Zkušební komisi tvoí pedseda a další lenové. Termín zkoušky, rozsah požadovaných znalostí a jednotný zkušební ád bude žadatelm oznámen písemn. (6) Ke zkoušce bude pozván každý žadatel, který podá žádost o autorizaci, splní požadavky 15 odst. 3 až 6 zákona píslušné podle druhu autorizace a má plnou zpsobilost k právním úkonm. (7) Práva a povinnosti zkušební komise, jakož i zpsob provádní a hodnocení zkoušky upravuje zkušební ád vydaný ministerstvem. (8) Komise ústn oznámí v den zkoušky žadateli výsledek zkoušky. (9) Autorizovaná osoba, která podá žádost o prodloužení platnosti osvdení o autorizaci podle 15 odst. 10 zákona, piloží k dokladm podle druhu autorizované innosti také a) nejmén pt protokol o autorizovaném mení jí vydaných v období od udlení stávajícího autorizaního osvdení, nebo b) nejmén tyi rozptylové studie jí vydané v období od udlení stávajícího autorizaního osvdení, nebo c) nejmén tyi odborné posudky jí vydané v období od udlení stávajícího autorizaního osvdení. (10) Pokud autorizovaná osoba podá žádost podle 15 odst. 10 zákona po uplynutí platnosti stávajícího osvdení o autorizaci, bude toto podání pijato jako žádost o novou autorizaci. Platnost odstavce 9 není tímto dotena. 20 Odborný kurz (1) Za odborný kurz k zajištní požadavk 15 odst. 3 písm. c) a odst. 4 zákona se považuje kurz uznaný ministerstvem. Osnovy, program a závrené písemné testy odborného kurzu schvaluje ministerstvo, které stanoví kritéria pro urení úspšnosti v závreném testu. Souástí osnov a program je ovení znalostí právních pedpis upravujících ochranu životního prostedí s pihlédnutím k pedmtu autorizace. Ministerstvo dohlíží na odbornou úrove kurzu a na nestrannost pi posuzování úspšnosti absolvování. (2) Odborný kurz se ukonuje písemným testem. Ministerstvo uruje kritérium pro uznání úspšnosti absolventa kurzu v testu. Potvrzení o úspšném absolvování kurzu vydá poadatel odborného kurzu. 21 Osvdení o autorizaci (1) Osvdení o autorizaci, pípadn záporné rozhodnutí ve vci žádosti bude žadateli vydáno nejpozdji do 30 dn od absolvování zkoušky podle 19 odst. 4. (2) Osvdení o autorizaci obsahuje a) jméno a píjmení, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné íslo osoby, která splnila podmínky podle odstavce 1, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, právní formu, sídlo, IO a statutární orgán a odpovdného zástupce pro výkon autorizovaných inností, který úspšn složil zkoušku podle 19 odst. 4, jde-li o právnickou osobu,
b) íslo jednací a datum vydání osvdení, c) osvdovací výrok, ve kterém bude uveden název a rozsah inností, k nimž je držitel osvdení autorizován, d) otisk razítka ministerstva, e) podpisy zmocnného zástupce ministerstva a pedsedy autorizaní komise. (3) Seznam autorizovaných osob bude zpístupnn veejnosti ve Vstníku ministerstva. (4) Dojde-li u autorizované osoby ke zmn osob podílejících se na mení, je to považováno za zmnu údaj podle 16 odst. 4 zákona. HLAVA V PROVOZNÍ EVIDENCE A POSKYTOVÁNÍ ÚDAJ, PROVOZNÍ ÁDY, HLÁŠENÍ HAVÁRIÍ A PORUCH (K 13 odst. 8 zákona) 22 Provozní evidence a poskytování údaj (1) Provozní evidence je záznam o provozu zdroje vedený jeho provozovatelem. Je rovnž základním zdrojem údaj pro zpracování databází informaních systém o stacionárních zdrojích a jejich emisích a k hodnocení úink zdroj na životní prostedí. Údaje o zdrojích a jejich emisích se zajišují podle 13 odst. 1 zákona a jsou vedeny v registru emisí a zdroj zneišování ovzduší. (2) Provozní evidence se vede samostatn pro každý jednotlivý zvlášt velký, velký a stední zdroj. Její souástí jsou záznamy o souhrnném msíním a roním vyhodnocení provozních údaj vedených pro každé jednotlivé zaízení zdroje a dále provozní údaje tohoto zdroje. V pípad stedního spalovacího zdroje, který obsahuje výhradn spalovací zaízení se jmenovitými tepelnými výkony do 0,2 MW, se výše uvedené záznamy vedou pro zdroj jako celek. (3) V provozní evidenci se zaznamenávají a) stálé údaje nutné k identifikaci provozovny a zdroje a promnné údaje o provozu zaízení a technologie, o jakosti a spoteb paliva, surovin a odpad vetn spoluspalovaných odpad, o výrob, o zaízení k omezování emisí, o emisích a zpsobu a výsledcích zjišování jejich množství, o provozu micích pístroj, a to v rozsahu uvedeném v pílohách. 5,. 6,. 7 a. 9 k této vyhlášce, b) údaje o poruchách, zpsobu jejich odstranní; dále údaje o haváriích a zpsobu jejich likvidace, c) údaje nezbytné pro vedení registr podle 26 a 27, d) údaje o náležitostech plnní plánu snížení emisí, dodržování stanoveného emisního stropu a o plnní plánu zavedení zásad správné zemdlské praxe podle 5 odst. 8 zákona. (4) Souhrnná provozní evidence obsahuje pehled všech stálých údaj a prmrných hodnot všech promnných údaj. Souhrnnou provozní evidenci zpracovávají provozovatelé samostatn pro každou provozovnu podle vzoru poskytnutého píslušným orgánem ochrany ovzduší každý rok a pedávají ji tomuto orgánu k datu stanovenému pro splnní oznamovací povinnosti podle 13 odst. 4 a 5 zákona. Provozní evidence a související doklady provozovatel zdroje archivuje po dobu 5 let.
(5) Provozovatel v souladu s 11 odst. 1 písm. f) zákona oznamuje údaje o zahájení a trvalém ukonení provozu, vetn zmn podmínek provozování zdroj, a to do 15 dn od vzniku tchto skuteností, a) inspekci (zvlášt velké, velké a stední zdroje), b) píslušnému orgánu ochrany ovzduší, na jehož území se zdroj nachází (stední zdroje). 23 Provozní evidence u spaloven odpadu a zaízení pro spoluspalování odpadu Provozní evidenci podle 11 odst. 1 písm. e) a f) a 13 zákona vede provozovatel samostatn pro každou spalovnu odpadu nebo spoluspalovací zaízení. Její souástí jsou záznamy o souhrnném msíním a roním vyhodnocení provozních údaj vedených pro každou jednotlivou spalovací linku, píjem odpadu, pedzpracování odpadu na míst, zaízení k ištní odpadních plyn a vod a dále údaje související se sledovaným zneišováním ovzduší a vod, zejména emise a hmotnostní koncentrace zneišujících látek. Evidence odpad vznikajících pi spalování se provádí podle zvláštního právního pedpisu. 6 ) 24 Hlášení a odstraování havárií a poruch (1) Hlášení provozovatele o havárii bezprostedn po jejím zjištní, nejdéle však do 24 hodin, orgánm ochrany ovzduší obsahuje a) název zaízení a urení místa a asu vzniku, a pokud je to známo, i pedpokládanou dobu trvání havárie, b) druh emisí zneišujících látek a jejich pravdpodobné množství a c) opatení pijatá z hlediska ochrany ovzduší a podle zvláštního právního pedpisu 7 ) (zejména údaje o tom, zda havárie byla ešena vlastními silami, povoláním konkrétní složky integrovaného záchranného systému, zda byl zdroj odstaven a další informace). (2) Do 14 dn po nahlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé vypracují a inspekci pedají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných podklad pro stanovení množství uniklých zneišujících látek do ovzduší obsahuje a) název zaízení, u nhož došlo k havárii, b) asové údaje o vzniku a dob trvání havárie, c) druh a množství emisí zneišujících látek po dobu havárie, d) píinu havárie, e) pijatá konkrétní opatení k zamezení vzniku dalších pípad havárií, f) asový údaj o hlášení havárie inspekci. (3) Provozovatel poskytuje na vyžádání inspekce doplující údaje, které souvisejí se vznikem, prbhem, likvidací a s dsledky havárie. (4) V pípad poruchy postupuje provozovatel v souladu se souborem technickoorganizaních opatení uvedených v provozním ádu. (5) V pípad poruchy podle 11 odst. 1 písm. g) zákona postupuje provozovatel spalovacího zdroje v souladu s provozním ádem tak, aby