Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě péče. Zdravotní a sociální péče se vzájemně natolik prolíná, že je logičtější vzájemné hranice zrušit než se snažit o jejich zpřesňování. Odlišná pravidla v přístupu k veřejným prostředků v obou oblastech zhoršují efektivitu hospodaření i kvalitu výsledné péče. Efektivita zdravotnictví je nutné hodnotit v kontextu celospolečenských nákladů a přínosů (zdravotní péče, následné služby, dávky sociální ochrany, zdravotní stav soběstačnost).
Výdaje na zdravotnictví 2009 7,9 % HDP mil. Kč % veřejné výdaje 239 683 83,6 zdravotní pojištění 218 628 76,3 166 234 *56,5 57 894 *19,8 rozpočet (S + Ú) 21 055 7,3 7,3 soukromé výdaje 46 928 16,4 16,4 16,4 celkem 286 611 100 100 100 Zdravotnictví ČR 2009 (ÚZIS 2010), * % 2007
Financování sociálních služeb 0,72 % HDP ( cca 26 mld Kč) vícezdrojové financování: klienti 35% územní samosprávy 25% státní rozpočet 30 % veřejné zdravotní pojištění 3% MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Úhradové mechanizmy zdravotnictví instituce občan veřejné prostředky platba za službu částka překračující ochranný limit občan regulační poplatek (60 Kč/den) nadstandard sociální oblast veřejné prostředky dotace MPSV dotace kraje příspěvek na péči (SZ 1-4) občan příspěvek na péči ( SZ 1-4) hotelové služby (330 Kč/den) sociální služby (150 Kč/den) (15% důchodu)
Finanční toky mezi zdravotním a sociálním systémem (2010) Platby v.z.p. do ústavních zařízení sociální péče Dotace MPSV do zdravotnických zařízení (mil. Kč) (mil. Kč) 1 019 294 (sociální služby regionální) 73 (sociální služby nadregionální) 1 019 367
Odhad počtu klientů dlouhodobé péče (2009) Sektor Sociální Počet osob Podíl klientů DP Počet klientů DP Příspěvek na péči, SZ 1 112 000 0% 0 Příspěvek na péči, SZ 2 87 000 25% 21 750 Příspěvek na péči, SZ 3 59 000 100% 59 000 Příspěvek na péči, SZ 4 36 000 100% 36 000 Zdravotní OL v nemocnicích 62 000 80% 49 600 Sociální lůžka nem. ( 52) 3 000 100% 3 000 OLÚ, hospice a další 76 000 50% 38 000 LDN 31 000 50% 15 500 Domácí zdravotní péče 145 249 5% 7 262 Ostatní 10 000 100% 10 000 Celkem 240 000
Odhad veřejných výdajů na DP (2009) Sektor Název části veřejných výdajů Celkem Podíl DP Náklady DP (mil. Kč) (mil. Kč) Sociální Dávky osobám se zdravotním postižením 2 452 50% 1 226 Zdravotní Příspěvek na péči 18 897 80% 15 118 Výdaje územních rozpočtů 6 487 70% 4 541 Dotační řízení MPSV 6 253 70% 4 377 OL nemocnicích 4 713 100% 4 713 Sociální lůžka v nemocnicích ( 52) 3 291 100% 3 291 Na ošetřovatelskou a rehabilitační péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb 982 100% 982 Odborné léčebné ústavy 6 134 50% 3 067 Léčebny dlouhodobě nemocných 1 096 50% 548 Domácí zdravotní péče 1 322 70% 926 Další zdroje (dotace, transfery, fondy EU) 1 211 100% 1 211 Celkem 40 000
Efektivita zdravotnictví Veřejné zdravotní pojištění má hradit účinnou léčbu v ekonomicky nejvýhodnějším provedení a to v rámci dostupných zdrojů. Hodnocení medicínských technologií medicínská účinnost efektivita v rámci zdravotnictví efektivita v rámci celospolečenských nákladů dopady v sociální oblasti
Efektivita v rámci zdravotnictví HTA posuzování zdravotnických technologií zejména při vstupu nových technologií do zdravotnictví hodnocení přínosu nové technologie ve srovnání s těmi dosavadními instituce typu NICE (National Institute for Health and Clinical Excelence) cena QUALY Anglie USA Polsko 600 000 900 000 Kč 1 360 000 Kč 300 000 Kč obecně trojnásobek HDP/občan/rok přepočteno na PPP (u nás cca 600 000 Kč)
Efektivita v rámci společnosti při posuzování zdravotnických technologií je nutné současně hodnotit jejich vliv na náklady v sektoru zdravotním i sociálním např. Watson, Anglie, 2009 Bol zdravotní sociální (mld. ) (mld. ) bolesti zad 1,6 10,6 kardiaci 1,7 5,3 dnes aktuální např. u biologické léčby a zdravotnických prostředků
Role následné péče Pro celkovou efektivitu zdravotnictví a sociální ochrany (společenských nákladů) je zásadní efektivita následné zdravotní péče a návrat do sociálně a ekonomicky produktivní role. Následná péče je tedy zásadní pro humánní zdravotnictví a jeho sociální efektivitu. Oddělení těchto systémů vede k neustálé snaze přesouvat náklady mezi resorty a sektory, nikoliv ve prospěch celkových nákladů a efektivity, ale ve prospěch jedné ze složek systému.
Význam následné péče pro celkovou efektivitu zdravotnictví a sociálního systému Schlanger, 2011
Proč je nezbytné propojení zdravotního a sociálního pojištění Pokud chybí efektivní následná péče a návrat do produktivní sociální role, je ohrožena efektivita zdravotnictví jako celku. Význam dostupnosti a efektivity následné a akutní geriatrické péče narůstá v důsledku stárnutí populace. Důležitý je model a paradigma, které není orientováno pouze na nemoc, ale na její dopady, disabilitu a funkční zdraví (využití ICF), indikátorem úspěšnosti a efektivity intervence je návrat do vlastního prostředí a produktivní role (resp. také míra, doba disability) Důležité je zda zdravotní péče přispěje k návratu do vlastního prostředí a sníží riziko dlouhodobé péče (LTC)
Dopad jednotlivých složek zdravotní péče na sociální pojištění a ekonomickou aktivitu Schlanger, 2011
Vzájemná podmíněnost obou systémů
Sociální a zdravotní péče V současnosti existují dva oddělené systémy, ať pokud jde o registraci poskytovatelů, standardy kvality, způsob financování, řízení a kompetence úrovní veřejné správy a samosprávy, statistické monitorování...atd. Dva resortní systémy statistiky (metodologie, definice, vliv nekoordinovaných legislativních změn). Propojit zdravotní a sociální sféru v těch částech, kde to má smysl (zajištění zdravotních a sociálních služeb). Zákon o dlouhodobé péči, o ucelené rehabilitaci Změna systému výplat sociálních dávek Projekt optimalizace zdravotních a sociálních služeb
Co by se dalo udělat Oddělení starobních a invalidních důchodů Oddělení finanční dávky nemocenského pojištění od ostatních dávek ze zákona o nemocenském pojištění Vztah úrazového pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za úrazy zaměstnanců k pojištění zdravotnímu a nemocenskému a vznik úrazového pojištění Posudková služba a revizní činnost zdravotního pojištění Sjednocení způsobu úhrady služeb poskytovatelů zdravotní a sociální péče (platba za poskytnutou službu, ne dotace) Společný systém zdravotně sociálního zabezpečení
Děkuji Vám za pozornost!