Co je důležité vědět před začátkem návrhu Nonou kontrukci zděných taveb tvoří zdi a tropy vytvářející protorově tabilní celek, chopný přenét do základů veškerá vilá a vodorovná zatížení a vyrovnávat edání a chvění základové půdy, odolávat otřeům (od dopravy, zemětřeení) a dalším účinkům. Zděné kontrukce muí být jak po výšce tak i půdoryně upořádány tak, aby vykazovaly dotatečnou protorovou tuhot. U vícepodlažních obytných zděných budov je dodržování tohoto požadavku většinou amozřejmotí. V oučané době však při navrhování jedno a dvoupodlažních objektů bývá dotatečná protorová tuhot zděných noných kontrukcí čato opomíjena. Pevnoti zdiva lze plně využít jen u taveb, které jou řádně vyztuženy proti účinkům vodorovných il ztužujícími těnami. Jednotlivé těny, vytvářející dipozici objektu, muí být vzájemně pojeny (vázány potačí ponami a promaltováním tyčné páry). Tím vznikne protorově tuhá outava chopna přenášet účinky zatížení a zajištující tabilitu zdí proti vybočení, překlopení a pounutí. Neplněním těchto základních kontrukčních požadavků může docházet k poruchám, které jou pak mylně přikládány vlatnotem zdiva a zdicímu materiálu. Na tabilitu kontrukcí má nejzávažnější účinky: 1. tatické půobení tropů (tuhot - přejímání vodorovných účinků - příčné a podélné ztužení - dimenze zdiva) 2. přejímání vilých účinků (roznášení tlaku - vliv olabení zdiva tavebními otvory, drážkami okl - pevnot zdiva) 3. půobení jiných kontrukcí na zdivo (způob založení krov kotvení dalších kontrukcí) 4. přejímání vedlejších účinků (otřey nerovnoměrné edání tvarové a (objemové) rozměrové přetvoření) Podle polupůobení e těnami e rozdělují tropy na: a. tuhé: železobetonové monolitické (dekové), tropy HELUZ MI- AKO, tropy panelové e zálivkou b. netuhé: montované z ocelových nebo železobetonových noníků bez zálivky nebo bez tuhé deky, dřevěné vazníky c. jen e ztužujícími pozedními věnci: ádrokartonové podhledy na vlatní kontrukci, věnce pod pozednicemi Ztužující věnce Cihelné zdivo je po celou dobu životnoti tavby namáháno vedlejšími účinky nerovnoměrného edání základové půdy, rozdíly v zatížení zdiva, délkou objektu apod. Nepříznivé vlivy mohou způobit trhlinky v omítce, případně i větší trhliny ve zdech. Těmto poruchám e čelí ztužením zdí v úrovni tropů železobetonovými věnci, chopnými zachytit tahová napětí. Technické informace Funkce ztužujícího věnce je proto u zděných objektů těžko nahraditelná. Připívají významně k protorové tuhoti zděné kontrukce a v mnoha případech brání zvětšování šířky již vzniklých trhlin ve zdivu, které mohou vzniknout z různých důvodů (nerovnoměrné edání základů, objemové změny, vliv dopravy, mechanické vlivy, atd.). Provádějí e na noných těnách ve všech úrovních tropních kontrukcí buď v úrovni tropní kontrukce nebo pod ní (vilá vzdálenot věnců je doporučena max. 4,0 m), v případě velkých kontrukčních výšek např. u tělocvičen, nebo při zatížení zemním tlakem e navrhují i v mezipoloze. Aby ztužující věnce dobře plnily vou funkci, měly by probíhat ve všech noných těnách (obvodových i vnitřních) tak, aby na ebe plynule (bez přerušení) navazovaly po celém obvodě objektu a tím zajitily tažení celého objektu. Přerušení věnce, např. vykonzolovanými panely či v mítě komínu bez dalších kontrukčních opatření, nebo nezakotvení věnce pod pozednicí do štítových těn, je nedůlednot, která e již na mnoha tavbách projevila vznikem trhlin. V případě tuhých tropů monolitických nebo typu HELUZ MIAKO je ztužující obvodový věnec čato oučátí monolitické deky. U tropů z panelů HELUZ může být ztužující věnec v úrovni panelů, pokud vyjde jeho šířka alepoň 150 mm (při vyčnívající výztuži z panelů pak je abolutní min. šířka věnce 100 mm e zataženou výztuží ze tyčných pár mezi panely). V případě betonových panelových tropů např. SPIROLL, pokud není navržen ztužující věnec pod úrovní tropu, e pak navrhuje zdivo vyrovnat betonovou mazaninou z betonu C16/20 v tl. cca 50 mm. Ztužující věnce pod úrovní tropní kontrukce (doporučená výška min. 150mm) e navrhují především tam, není možné je provét v úrovni tropu, nebo je jejich provedení pod úrovní tropní kontrukce výhodnější z hledika provádění (např. tropy dřevěné nebo ocelové). Norma ČSN EN 1996-1-1 (Navrhování zděných kontrukcí) požaduje, aby podélná hlavní výztuž ve věnci byla navržená na minimální tahovou návrhovou ílu F a = 45 kn tím, že věnce ze železobetonu muí být vyztužené min. dvěma pruty o průřezové ploše alepoň 150 mm² - což předtavuje plochu 4 Ø 8 mm nebo 2 Ø 10 mm. U objektů navržených do oblatí malou a větší eimicitou pak o průřezové ploše alepoň 200 mm²- což předtavuje plochu 4 Ø 8 mm nebo 2 Ø 12 mm. Podélná výztuž je doplněna třmínky Ø 6 mm po 200 až 400 mm v záviloti na průřezu věnce a jeho významu. Poznámka - podle již zrušené normy ČSN 73 1101 (Navrhování zděných kontrukcí) e vodorovná výztuž věnce ve měru délky (šířky) budovy navrhovala na extrémní výpočtové zatížení F a =15 kn půobící na 1 m šířky (délky) budovy. Tahová návrhová íla ve věnci F ap e počte podle vztahu: F ap = A. f yd : A - je průřezová plocha betonářké výztuže f yd - je návrhová mez kluzu výztuže y pro ocel B500B = 10505 ( R ) f yd = 435 MPa y pro ocel B420B = 10425 ( V ) f yd = 348 MPa Ztužující věnce mohou být namáhány i jinými ilami např. ztužující věnec pod pozednicí může být namáhán vodorovnou ilou od krovu kolmou na věnec a pak je nutné věnec pooudit jako noník namáhaný ohybem, který je vyvolán jednotlivými vodorovnými ilami. Při tomto tatickém poouzení pro určení účinné výšky průřezu je rozhodující šířka věnce, délka noníku je pak vzdálenot zakotvení věnce do příčných těn. Dimenzování zdiva Pevnot zdiva je daná kombinací jeho základních prvků (cihel a malty). Na konečnou únonot těny však nemá vliv jen pevnot zdiva, ale také geometrie těny (hlavně výška, tloušťka), návrh detailů v hlavě (koruně) těny (uložení tropu) a v patě těny (okl, založení zdiva), ale také vlatní provedení zdiva tj. právná převazba (tou je zajištěno roznášení zatížení), vilé tyčné páry na raz (P+D) nebo promaltované atd. 2015-03-01 / Strana 19
ČSN 73 1101 - Navrhování zděných kontrukcí Od března 2010 byla čeká národní norma Navrhování zděných kontrukcí ČSN 73 1101 nahrazena normou evropkou ČSN EN 1996. Proto tatické údaje pro navrhování zděných kontrukcí v této Technické příručce jou údaje jen podle evropké normy. Pokud je zapotřebí vyhledat charakteritiky zdiva potřebné pro tatický výpočet podle již neplatné národní normy ČSN 731101 jou k dipozici tatické tabulky na internetových tránkách - www.heluz.cz/ke-tazeni/tatika. Tab 3. - Ukázka tatické tabulky zdiva HELUZ STI 44 broušená P 8 kupina zdicích prvků 3 malta celoplošné lepidlo lepidlo HELUZ pěna charakteritická pevnot zdiva fk (MPa) 3,1 2,4 1,5 výpočtová pevnot Rd (MPa) 1,9 1,4 1,0 oučinitel přetvárnoti α 1200 1500 700 STI 44 P 8 kupina zdicích prvků 3 malta M5 LM5 TREND charakteritická pevnot zdiva fk (MPa) 2,8 2,2 2,1 výpočtová pevnot Rd (MPa) 1,2 1,0 - oučinitel přetvárnoti α 1000 1000 - ČSN EN 1996 - Navrhování zděných kontrukcí V čáti normy ČSN EN 1996-1-1 jou uvedeny záady pro navrhování zděných kontrukcí, v ČSN EN 1996-1-2 je potup, jak pooudit zděné kontrukce na účinky požáru a v normě ČSN EN 1996-3 jou pak uvedeny zjednodušené metody výpočtů pro tavby menšího rozahu (jednoduché objekty výškou do 12 m a rozpětím traktů do 7 m). Technické termíny a pojmy Zdicí prvky (cihly) Klaifikace zdicích prvků Pro potřeby navrhování zděných kontrukcí podle ČSN EN 1996 e zdicí prvky rozdělují do dvou kategorií a čtyř kupin. Kategorie Do kategorie I jou zařazeny všechny zdicí prvky vyráběné firmou HELUZ. Do této kategorie patří cihly, u nichž pravděpodobnot, že e nedoáhne deklarované pevnoti v tlaku, je menší než 5 %. Dále to jou takové zdicí prvky, kdy nemí průměrná pevnot v tlaku být menší než deklarovaná pevnot výrobcem a zároveň nemí být jednotlivé hodnoty pevnoti menší než 0,8náobek deklarované pevnoti (ve mylu ČSN EN 771-1). Do kategorie II e pak obecně zařazují zdicí prvky, u kterých e předpokládá, že neplní podmínku požadovanou u prvků kategorie I. Skupiny Do kupin e zdicí prvky zařazují podle materiálu použitého k výrobě, podle způobu děrování a podle podílu děrování k celkové ploše zdicího prvku. Zdicí bloky HELUZ e zařazují do kupin 1, 2, 3 viz technické lity jednotlivých cihel. Průměrná pevnot v tlaku zdicích prvků f u Průměrná pevnot v tlaku je výchozí pevnotí v tlaku, určuje e pevnotními zkouškami celých zdicích prvků podle ČSN EN 772-1. Uvádí e v MPa (= N/mm 2 ). Jde o deklarovanou pevnotní třídu cihel P8, P10, P15 apod. viz technické lity. Normalizovaná pevnot v tlaku zdicích prvků f b Pevnot v tlaku zdicích prvků přepočtená na pevnot ekvivalentního zdicího prvku šířkou 100 mm a výškou 100 mm v přirozeném tavu vlhkoti. Uvádí e v MPa. Druhy malt Technické informace Návrhová malta pro zdění podle volby výrobce Malta, pro niž výrobce volí ložení a výrobní potup tak, aby byly zajištěny předepané vlatnoti - např. malta v pytlích či ilech (označována někdy též SMS uchá maltová mě). Předpiová malta pro zdění Malta, která je vyráběná přímo na tavbě ve tanoveném poměru ložek a jejíž vlatnoti e pouzují podle použitého poměru ložek - např. 1 : 1 : 5, což je poměr objemových dílů cementu, vápna a píku. Pevnot malty v tlaku f m Pevnot v tlaku malty pro zdění e tanoví podle ČSN EN 1015-11. Označení malt je např. M2,5; M5; M10, což je právě pevnot malty v tlaku v MPa. Označení LM5 je lehká malta min. pevnotí 5 MPa (objemová hmotnot zatvrdlé malty 600-800 kg/m 3 ). Zdivo Charakteritická pevnot zdiva v tlaku f k Z hledika navrhování je nejdůležitější vlatnotí zdiva jeho pevnot v tlaku kolmo k ložným párám. Pevnot f k je tanovena podle výledků zkoušek výrobce nebo výpočtem dle přílušných utanovení normy ČSN EN 1996-1-1 a je uvedena v technických litech. Pro zdivo vyzděné na PU pěnu HELUZ není možné použít normový výpočet, hodnoty pevnotí zdiva v tlaku vychází pouze z provedených zkoušek. Z provedených pevnotních zkoušek pro zdivo HELUZ bylo při porovnávání výledků pevnoti zdiva ze zkoušek a normovým výpočetním potupem ověřeno, že pevnot zdiva v tlaku vyzděného na lepidlo SB (malta pro tenké páry min. pevnotí 10 MPa, která e nanáší pouze na plochu jednotlivých cihelných žebírek) cca vzájemně odpovídá. Lepidlo e nanáší válcem SB v tl. min. 1 mm nebo e do něj cihly namáčí. Při jiném způobu nanášení (např. malířký či jiný váleček) není možné deklarovat uvedené pevnoti zdiva. Na základě pevnotních zkoušek byl potvrzen nárůt pevnoti zdiva v tlaku o cca 30 % při vyzdění na celoplošné lepidlo SB C (celoplošná malta pro tenké páry min. pevnotí 10 MPa, která pokryje celou ložnou plochu - jak plochu žebírek, tak i dutiny mezi jednotlivými žebírky=voštinami). Lepidlo SB C e nanáší pouze válcem SB C v tl. cca 3 mm ( jedinou výjimkou - u cihel 2in1 je možné lepidlo nanášet také pomocí zubového hladítka). Při jiném způobu nanášení není možné deklarovat uvedené pevnoti zdiva. Naopak při vyzdění cihel na pěnu HELUZ (jednoložková polyuretanová pěna, která byla vyvinuta právě pro účely zdění) dochází k pokleu pevnotí, porovnáním e zdivem vyzděným na celoplošné lepidlo téměř o 50 %. Rovněž tak, při použití jiných PUR pěn, není možné deklarovat uvedené pevnoti zdiva. Hodnoty pevnoti zdiva f k jou uvedeny v technických litech. Návrhová pevnot zdiva v tlaku f d platí vztah f d = f k /γ M γ M - je dílčí oučinitel vlatnotí materiálů a pro zdicí prvky HELUZ, nabývá hodnot y γ M = 2,0 (vyzděno na návrhovou maltu) y γ M = 2,2 (vyzděno na předpiovou maltu) y γ M = 2,2 (při použití zjednodušených metod) 2015-03-01 / Strana 20
Součinitel modulu pružnoti K E Slouží pro výpočet krátkodobého ečnového modulu pružnoti zdiva E, platí vztah E= K E. f k. Součinitel modulu pružnoti K E je uveden v technických litech. Pevnot zdiva ve myku f vk Pevnot zdiva ve myku je závilá hlavně na oudržnoti malty e zdicím prvkem (tzv. počáteční pevnot zdiva ve myku f vk0 ) a na velikoti tlakového napětí viz ČSN EN 1996-1-1 kapitola 3.6.2. Pro zdivo e tyčnými párami maltou nevyplněnými - typu P+D (=pero a drážka) je třeba uvažovat vztah podle článku 4. Počáteční pevnot zdiva ve myku f vk0 Počáteční pevnot zdiva ve myku (MPa) odpovídá také termínu přídržnoti v rovině tyku cihly a malty ve mylu ČSN EN 771-1. Hodnota počáteční pevnoti ve myku pro cihly cementovými pojivy je převzata z tabulky 3. 4. normy ČSN EN 1996-1-1, hodnoty zdiva pojeného PU pěnou HELUZ jou uvedeny na základě zkoušek. Počáteční pevnot zdiva ve myku f vk0 je uvedena v technických litech. Pevnot zdiva v ohybu Rozlišuje e pevnot zdiva v ohybu f xk1 v rovině porušení rovnoběžné ložnými párami a pevnot zdiva v ohybu f xk2 v rovině porušení kolmé k ložným párám. Firma HELUZ nemá k dipozici vlatní pevnotní zkoušky, pro zdivo vyzděné na cementové pojivo lze přílušné hodnoty převzít z tabulky v kapitole 3.6.4. normy ČSN EN 1996-1. Návrh a poouzení noných těn a pilířů Navrhování těn a pilířů převládajícím tlakovým zatížením Únonot zděné těny (pilíře) je přímo úměrná průřezové ploše pilíře a pevnoti zdiva a kleá e zvětšující e štíhlotí těny (pilíře) a výtřednotí tlakové (normálové) íly. Pooudí e, zda platí podmínka: N Rd N Ed N Rd - návrhová únonot (v hlavě, v patě a uprotřed těny) N Ed - je kutečné návrhové zatížení, které na pouzovanou těnu (pilíř) půobí Pro projektanty nabízíme pro navrhování a poouzení únonotí těn a pilířů program HELUZ těna_pilíř, který je volně ke tažení na www.heluz.cz/ke-tazeni/tatika. Jde o ideální pomůcku při navrhování zdiva HELUZ podle zadané tloušťky a typu zdiva jou programem interaktivně nabízeny typy cihel, způob zdění a z toho vyplývající materiálové charakteritiky zdiva. Do tohoto programu je třeba zadávat normálovou ílu a ohybový moment na základě tatického výpočtu (na velikot ohybového momentu má kromě excentricity normálové íly vliv i tuhot tyčníků upořádání těn a polupůobení tropní deky). Pokud není k dipozici tatický výpočet, doporučujeme použít při tatickém návrhu zvláště u jednopodlažních taveb nebo u poledních tropů v mítě tzv. atikového tyčníku, výpočet podle zjednodušených metod, podle normy ČSN EN 1996-3. Při plnění vtupních podmínek (geometrie objektu, počet podlaží, zatížení, ) lze jednoduchými vztahy počítat zmenšující oučinitel Φ, kterým e zavádí do výpočtu únonoti zdiva vliv výtřednoti od vilého i vodorovného zatížení, včetně vlivu imperfekcí a účinků dotvarování. Platí vztah, že návrhová únonoti těny N Rd e počte ze vztahu: N Rd = Φ. b. t. f d t - je tloušťka těny (m), která přenáší zatížení (např. v mítě uložení tropu je proto třeba odečít šířku tepelné izolace) b - je délka těny, pilíře (m) f d - je návrhová hodnota pevnoti zdiva v tlaku (MPa) y f d = f k /γ M = f k /2,2 Φ je zmenšující oučinitel, který e definuje vztahem y pro vnitřní těny h ef φ = 0,85 0,0011 tef y pro krajní podpory tropů lt, ef h ef φ = 1,3 φ = 0,85 0,0011 8 tef y pro polední trop - vzorec φ = 0,4 2 V příloze A normy ČSN EN 1996-3 je uveden ještě jednodušší potup ověřování ztužení a tability u budov do 3 podlaží omezením štíhlotního poměru těn λ max. hodnotou 21. V tom případě návrhová únonoti těny N Rd je rovna: N Rd = c A. b. t. f d c A je zmenšující oučinitel, který závií na štíhlotním poměru λ y c A = 0,50 pro λ = h ef / t ef 18 y c A = 0,36 pro 18 < h ef / t ef 21 t ef - je účinná tloušťka těny h ef - je vzpěrná výška těny (pilíře), která e tanovuje přihlédnutím k poměrným tuhotem těny a tropu. h - je větlá výška těny (pilíře) y pokud je tropní kontrukce tuhá ve vé rovině, lze zjednodušeně uvažovat h ef = h y v případě netuhé tropní kontrukce u objektu několika trakty h ef = 1,25. h u objektu jedním traktem h ef = 1,5. h y není-li těna ve zhlaví (koruně) opřena h ef = 2,0. h Z hledika poouzení těn na mezní tav použitelnoti pak jako pomůcka pro ověření právného návrhu může být norma ČSN EN 1996-1-1 příloha F, která tanoví mezní hodnoty poměrů výšky ku tloušťce a délky ku tloušťce těn. Únonot zdiva v outředěném tlaku Na zděné těny mohou být také přímo uloženy tropní trámy nebo průvlaky. Je potřeba tedy ještě pooudit, zda je zdivo chopno přenét reakci od tohoto tropního trámu nebo průvlaku. Pooudí e, zda platí podmínka: N Rdc N Edc N Rdc - únonot zdiva v outředěném zatížení N Edc - je kutečné návrhové zatížení těny, které je rovno reakci tropního trámu a tak odpovídá poouvající íle V Ed. Zatížení těny tedy je rovno N Edc = V Ed 2 2015-03-01 / Strana 21
Únonot zdiva v outředěném zatížení N Rdc e počte ze vztahu: N Rdc = β. A b. f d f d - je návrhová pevnot zdiva v tlaku A b - je zatížená plocha, tj. oučin šířky trámu b T a délky uložení trámu a T (obecně muí platit, že a T 0,5 t, aby bylo možno použít tuto metodu poouzení) β - je oučinitel pro outředěné zatížení tím, že pro zdicí prvky kupiny 2, 3 je β = 1,0. Pokud podmínka nevyhoví, je třeba přijmout opatření pro zvýšení únonoti zdiva těny. Např. navrhnout v mítě uložení tropního trámu nebo průvlaku podkladní blok z protého betonu, jehož vlivem e lokální zatížení roznee na větší plochu a zdivo pak na toto zatížení již vyhoví apod. U protého betonu e uvažuje roznášení zatížení pod úhlem 60. Podzemní (uterénní) zděné těny Podzemní těny jou namáhány bočním (lichoběžníkovým) zatížením od zeminy a proto je nevhodné je navrhovat ze zdiva vyzděného na pěnu HELUZ nebo na lepidlo SB a to z důvodů malé pevnoti zdiva v tahu za ohybu. Největší pevnoti v tahu za ohybu doahuje zdivo vyzděné na klaické maltové lože promaltovanými vilými párami. Pro těny zatížené zemním tlakem je nutný vždy tatický výpočet a to v několika fázích výtavby. Jak poouzení v průběhu provádění, tak po dokončení tavby. Pro výpočet lze použít zjednodušené metody podle normy ČSN EN 1996-3. Na internetových tránkách www.heluz.cz/ke-tazeni/tatika je umítěn odkaz na program pro poouzení uterénních zděných těn. Také by měl být předepán technologický potup, kolik nadzemních podlaží již muí být vybudováno, aby mohlo dojít k zaypání výkopu kolem uterénu, aniž by hrozilo porušení těny účinkem bočního zatížení. Pro bočně namáhanou těnu je totiž výhodné, pokud je vile přitížena, neboť e tím zmenšuje výledná excentricita zatížení. Někdy je výhodné navrhnout ztužující věnec umítěný cca ve podní 1/3 výšky těny, těny rozepřít do těn kolmých na těnu zatíženou zemním tlakem nebo těnu vyztužit případně pilíři. Sokl U obvodového zdiva e pro přerušení tepelného motu první řada cihel vyypává na tavbě polytyrénem (alt. cihly FAMILY 2in1), nebo lze zdivo předadit a oklovou čát zateplit viz obrázky na tr. 34 a 35. Pokud bude zdivo předazené o více než 1/7 šířky horní cihly, pak je nutné tatickým výpočtem ověřit, že únonot zdiva ve tyčné oklové páře bude dotatečná. Čím větší je předazení zdiva, tím dochází ke zvýšení mimotředného půobení vilého zatížení, které nižuje výlednou únonot v patě těny bližší informace viz http://www.heluz.cz/ke-tazeni/tatika/. Podle nejnovějších poznatků z praxe e dále ukazuje, že největší pravděpodobnotí, aniž by na tavbě docházelo k nějakým tatickým problémům, lze zdivo tl. 38 cm předadit o 8 cm, zdivo tl. 44 cm předadit o 10 cm a zdivo tl. 50 cm o 12 cm, pokud alepoň první dvě až tři řady cihel budou vyzděny na celoplošné lepidlo. Příčky Konkrétní návrh geometrie příčky, jejího způobu kotvení či případného vyztužení ouvií návrhem projektanta na základě norem a není to otázka technologického předpiu výrobce. Příčky ice nemají žádnou nonou funkci z hledika tatiky kontrukce budovy, ale muí plňovat požadavky ohledem na mezní tavy únonoti, tability a použitelnoti navržené příčky. A to jak od zatížení způobeného vlatní tíhou příčky, tak i od případných dalších možných zatížení např. od poliček, zavěšených kříněk, knižních regálů, zavěšených zařizovacích předmětů, tak i od zatížení způobeného např. nárazem, či bočním tlakem. Příčky muí toto zatížení přenét do navazujících tavebních kontrukcí a to vhodným způobem přikotvení. Při kotvení příček je nutné repektovat ještě další půobení příček v kontrukci a to jejich protihlukovou, tepelně-izolační a požární funkci. Při návrhu příček je třeba také zohlednit jejich interakci okolními tavebními kontrukcemi (např. průhyb tropní kontrukce). Jako určité vodítko pro navrhování nenoných vnitřních těn a příček, které nejou namáhány vilým zatížením a na které půobí omezené boční zatížení, může být norma ČSN EN 1996-3 příloha B. V úvodu této přílohy jou popány vtupní podmínky a při jejich dodržení lze použít nomogramy (pro tloušťky těn od 80 mm) podle způobu kotvení příček k navazujícím kontrukcím a podle štíhlotních poměrů příčky a to poměr h/t a L/t. t je tloušťka příčky h je výška příčky L je délka příčky Omezení rozměrů vnitnřích těn, které nejou namáhány vilým zatížením a půobí na ně omezené boční zatížení bližší informace viz. ČSN EN 1996-3 - Příloha B h/t 80 70 60 50 40 30 20 10 a) Navrhování zděných kontrukcí na účinky požáru podle ČSN EN 1996-1-2 Se zavedením evropkých norem by e každá noná kontrukce měla pooudit také na účinky požáru. Přený potup výpočtu tanoví norma ČSN EN 1996-1-2. Z tabulkových hodnot této normy nebo na základě výledků zkoušek z akreditované laboratoře PAV- ÚS jou uvedeny v technických litech požární odolnoti těn, ale i tropních kontrukcí a překladů. Ověření požární odolnoti podle čau: t fi,requ t fi,d b) d) Způob kotvení příčky podepřený okraj volný okraj a) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 typ příčky a) - příčka podepřená podél všech čtyřech okrajů L/t typ příčky b) - příčka podepřená podél tří okrajů volným vilým okrajem typ příčky c) - příčka podepřená podél tří okrajů volným horním okrajem typ příčky d) - příčka podepřená jen podél horního a dolního okraje t fi,requ je požadovaná hodnota normové požární odolnoti t fi,d je návrhová hodnota normové požární odolnoti Firma HELUZ nabízí projektantům zpracování Požárně bezpečnotního řešení tavby, z kterého vyplyne zatřídění objektu podle tupně protipožární bezpečnoti taveb a tím požadovaná nejnižší doba normové požární odolnoti tavebních kontrukcí v minutách podle klaifikace tavebních kontrukcí. c) 2015-03-01 / Strana 22
V případě požárního zatížení je limitní štíhlot těn λ = h ef / t ef 40. Kritéria při normovém požárním namáhání R nonot Je chopnot prvku kontrukce odolávat po určitou dobu půobení požáru na jeden nebo více povrchů při pecifikovaném mechanickém zatížení, bez jakékoliv ztráty kontrukční tability. Kritérium je považováno za plněné tehdy, jetliže funkce nonoti zůtane zachována po dobu požadované požární odolnoti. E celitvot Je chopnot prvku dělicí funkcí odolávat půobení požáru pouze z jedné trany, bez přenou požáru na neexponovanou tranu v důledku průniku plamenů nebo horkých plynů. Kritérium je považováno za plněné tehdy, jetliže průměrná teplota na traně odvrácené od požáru netoupne o více než 140 K a maximální nárůt teploty v žádném bodě tohoto povrchu nepřekročí 180 K. I izolace Je chopnot kontrukčního prvku odolávat půobení požáru pouze z jedné trany, bez přenou požáru v důledku významného přetupu tepla z exponované trany na neexponovanou tranu. Přetup má být omezen tak, aby e nevznítila ani neexponovaná trana, ani jakýkoliv materiál v její blízkoti. Prvek má rovněž vytvářet tepelnou bariéru, chopnou chránit ooby v její blízkoti. Kritérium je považováno za plněné tehdy, jetliže je zabráněno průniku plamenů a horkých plynů tavební kontrukcí. Kritéria požární odolnoti e pro pouzovanou kontrukci obvykle uvádějí zkratkou např. REI 180. REI jou plněná kritéria, číelný údaj udává kolik minut pouzovaná kontrukce daná kritéria plňuje. Třídy požární odolnoti Klaifikační třídy e vyjadřují v minutách použitím z těchto hodnot: 15, 30, 45, 60,90, 120, 180, 240 nebo 360. Třídění kontrukčních čátí DP1, DP2 a DP3 DP1 tyto kontrukční čáti nezvyšují v požadované době požární odolnoti intenzitu požáru za pecifických podmínek podle ČSN 73 0810. DP2 tyto kontrukční čáti nezvyšují v požadované době požární odolnoti intenzitu požáru za pecifických podmínek podle ČSN 73 0810, které jou odlišné od DP1. DP3 tyto kontrukční čáti zvyšují v požadované době požární odolnoti intenzitu požáru; zahrnují podtatné ložky kontrukcí, které neplňují požadavky na kontrukce druhu DP1 a DP2. Třída reakce na oheň Toto označení nahradilo dřívější pojem Stupeň hořlavoti, jde o odezvu výrobku za určených podmínek, přípěvkem vlatního rozkladu k rozvoji ohně, kterému je vytaven. Cihlářké a betonářké výrobky (cihelný třep, beton, ocel) jou zatříděny podle reakce na oheň do třídy A1 nehořlavé. Požární odolnot těn vyzděných na PU pěnu HELUZ Požární odolnot těn vyzděných na polyuretanovou pěnu HELUZ lze uvádět pouze na základě zkoušek. Společnot HELUZ vyzkoušela v akreditované laboratoři PAVÚS nonou těnu zhotovenou z broušených cihel HELUZ 24 a nenonou těnu z broušených cihel HELUZ 11,5. Na základě provedených zkoušek je požární odolnot oboutranně omítnutého zdiva: tloušťky 240 mm až 500 mm REI 120 DP1 pro nenoné těny tlouštěk 115 mm až 200 mm EI 60 DP1. Požární odolnot těn z cihelných bloků HELUZ FAMILY 2in1 Cihly HELUZ FAMILY 2in1 jou cihly integrovaným amozhášivým expandovaným polytyrénem. Na základě zkoušek je u těchto cihel třída reakce na oheň B 1, d0. Z výledků zkoušek by e tyto cihly mohly zařadit do třídy A2, ale podle výkladu technických norem není v cihlách polytyrén rozptýlen rovnoměrně, tudíž jou tyto cihly zařazeny do třídy B. Provedené zkoušky prokázaly, že při reakci cihel HELUZ FAMILY 2in1 ohněm nedochází ke zvyšování rozvoje požáru, nadměrné produkci kouře a nedochází k odkapávání polytyrénu ani šíření plamene po povrchu. Požární odolnot oboutranně omítnuté těny z cihel HELUZ FAMILY 2in1 byla tanovena zkouškou pro tloušťku těny 380 mm, vyzděnou na celoplošnou tenkovrtvou maltu. Na základě výledků je požární odolnot oboutranně omítnutých těn z cihel HELUZ FAMILY 2in1 tloušťky 380 mm až 500 mm REI 90, podle triktního výkladu norem doplněných o zatřídění kontrukčních čátí pak REI 30 DP1, REI 90 DP3. ČSN EN 1998 - Navrhování kontrukcí odolných proti zemětřeení Ačkoliv v Čeké republice e do roku 2010 tavební kontrukce pouzovaly na vliv eimicity jen zřídka, podle evropkých norem by e každá kontrukce, tejně jako na účinky požáru měla navrhnout také na účinky zemětřeení. Pro účely poouzení v ČR většinou potačí zatřídění do eimických oblatí a podle toho dodržení určitých pravidel. V ČR e vykytují tři typy eimických oblatí (viz mapa v normě). V oblatech velmi malou eizmicitou (a g.s=a gr.γ I.S 0,05 g) odpovídá cca 60 % území Čeké republiky (pro většinu taveb cca oblati, špičkové zrychlení a gr 0,035 g). V případech oblatí velmi malou eimicitou nemuí být podle odtavce 3.2.1. dodržována utanovení normy ČSN EN 1998-1. V oblatech malou eimicitou podle odtavce 3.2.1. (a g.s=a gr.γ I.S 0,1 g) pak je třeba dodržet zjednodušené způoby eizmického návrhu např. dodržení zvláštních pravidel pro betonové, ocelové, ocelobetonové, dřevěné a zděné tavby. Podle normy ČSN EN 1998-1 _ změna Z2 vydaná v červenci 2010 pak je předepána pro oblati velmi malou a malou eimicitou minimální pevnot zdicích prvků tanovených podle normy ČSN EN 772-1 Zkušební metody pro zdicí prvky - Čát 1: Stanovení pevnoti a tlaku (článek 9.2.2. včetně národní přílohy NA. 2.42). Takže minimální pevnot zdicích prvků v tlaku je předepána f b,min =2,5 MPa, této podmínce vyhovují všechny cihly z výrobního ortimentu HELUZ. Pro oblati větší eimicitou podle téhož utanovení pak je předepána minimální pevnot: f b,min =5,0 MPa pevnot zdicích prvků v tlaku kolmo k ložné ploše f bh,min =1,0 MPa pevnot zdicích prvků v tlaku rovnoběžně ložnou plochou (v rovině těny) Všechny cihly z výrobního ortimentu HELUZ mají min. deklarovanou pevnot P8 (f b =8,0 MPa), pevnot zdicích prvků v tlaku rovnoběžně ložnou plochou (kolmo na pera) pak má u našich výrobků cca 15-25 % pevnoti v tlaku kolmo na ložnou plochu, takže také tomuto kritériu vyhovují všechny cihly HELUZ. 2015-03-01 / Strana 23