3.2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy

3.2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy 3.2.1 Kompetence k učení dle RVP ZV Kompetence žáka 9. ročníku vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie plánuje, organizuje a řídí vlastní učení projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení se samostatně učí, v učení je vytrvalý; kriticky posuzuje obsah a cíl učení; se koncentruje na práci a učení; udrží pozornost ve vztahu k prezentovaným informacím; učí se samostatně i ve skupině; porozumí podstatě učebního úkolu; pracuje s chybou, zjistí její příčinu a výsledky využívá v dalším učení dodržuje psychohygienu učení; vytváří optimální podmínky pro své učení sladí v konkrétním časovém horizontu pracovní povinnosti se zájmy; stanovuje si cíle na základě vlastních priorit, svou volbu zdůvodní se zajímá o nové poznatky; přijímá podněty ke svému učení od spolužáků a učitelů; nové poznatky vyvozuje na základě osobní zkušenosti a řízené činnosti (činnostní učení); ovlivňuje postup výuky; chápe smysl učení a jeho nezbytnost pro celoživotní rozvoj vlastní osobnosti; vyhledává radu a podporu Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy seznamuje žáky s metodami učení; nabízí různé formy učení; nabízí dostatek nástrojů, pomocí nichž žák je schopen posoudit své učební strategie; objasňuje žákům cíl konkrétního učebního úkolu; volí takové učivo, které je svým obsahem pro žáka uplatnitelné v životní praxi a v dalším studiu; povzbuzuje žáky k práci s chybou Učitel vede žáky k plánování svých činností; sestavuje pro žáky měsíční plán; realizuje se žáky projektové vyučování objasňuje žákům význam vzdělávání pro profesionální kariéru; podporuje cílevědomost žáků a vysvětluje, co pro splnění svých cílů musí žáci udělat; vede žáky k zodpovědnosti za svůj vlastní rozvoj; nabízí žákům a jejich zákonným zástupcům možnost konzultací a schůzek informuje žáky a jejich zákonné zástupce o nabídce zájmových činností v rámci nepovinných předmětů, školního klubu a školní družiny, výchovně vzdělávací kursů v rámci doplňkové činnosti

vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě vyhledává a využívá materiály vhodné pro samostatné učení; využívá různých zdrojů informací včetně ICT; zajímá se o alternativní zdroje informací s porozuměním čte různé typy textů a interpretuje je vlastními slovy; kriticky hodnotí informace z hlediska relevantnosti a věrohodnosti samostatně zpracovává výpisky i práce rozsáhlejšího charakteru; v týmu realizuje projekty; propojuje jednotlivé informace a vytváří si systém vědomostí v dané oblasti; spojuje nabyté vědomosti s vlastní zkušeností; využívá výsledků učení v životní praxi učí žáky vyhledávat vhodné informační zdroje (ve školní knihovně, na internetu ) a vede je k jejich využívání v praktickém životě; předkládá žákům vhodné typy mediálních sdělení a vede je k jejich systémové kritické analýze; zadává takové úkoly, v nichž žák vyhledává podstatné informace, činí stručné výtahy formou poznámek atd.; učí žáky správně citovat informace operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly užívá jednotnou terminologii pro daný obor lidské činnosti vede žáky k objasňování pojmů prostřednictvím vhodně zvoleného zdroje uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy zpracovává informace z různých zdrojů a to tak, že je dává do smysluplné struktury; realizuje mezipředmětové projekty formuluje hlavní myšlenky; vyjádří vlastními slovy obsah získaných informací; realizuje se žáky mezipředmětové projekty; zadává ústní i písemné úlohy, které podněcují žáky k vyjadřování myšlenek vlastními slovy

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení má pozitivní vztah k učení se poučí z přímého pozorování; prezentuje svoji práci rozpoznává silné a slabé stránky svého učení, diskutuje o nich; projevuje ochotu se učit zadává drobné výzkumné úkoly; organizuje tematicky zaměřené exkurze, kde si může žák ověřit využitelnost poznatků v praxi; vede žáka jim dosažených výsledků k porovnávání s ostatními poskytuje žákům zpětnou vazbu oceňuje pozitivní přístup k učení; individuálně věnuje pozornost přípravě žáků na soutěže, olympiády a přehlídky v oblasti vzdělávání i zájmových činností posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení má vypracován systém uchování svých informací (poznámky, portfolio, počítačová databáze atd.); analyzuje výsledky svého učení písemně i ústně a využívá je v dalších činnostech; zakládá se žáky předmětové portfolio naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit nachází způsoby vedoucí k odstranění nedostatků rozebírá se žákem jeho chyby, navrhuje možnosti jejich odstranění

kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich účinně používá hodnocení a sebehodnocení; spoluvytváří kritéria pro hodnocení své práce; vede žáky ke sledování jejich výkonů například pomocí portfolia; vede žáka k sebehodnocení tak, že jej nechá hodnotit svůj výkon i výkon ostatních; sleduje činnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok; motivuje žáky seznámením s kritérii hodnocení v jednotlivých předmětech a v kontrolních testech 3.2.2 Kompetence k řešení problémů dle RVP ZV vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách Kompetence žáka 9. ročníku školy rozpozná problémovou situaci; aplikuje v běžném životě dovednosti získané při řešení modelových situací; identifikuje jednotlivé složky problému a určí vztahy mezi nimi; analyzuje problém z různých hledisek; odhaluje riziková místa v problému nebo v postupu jeho řešení; porovná problém s dříve poznanými problémy, určí podobnosti či rozdílnosti; Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy vytváří systematicky příležitosti k řešení problému; trénuje se žáky problémové situace a jejich řešení; klade problémové otázky; organizuje výuku ve skupinách a zajišťuje tak optimální podmínky pro uplatnění takových metod výuky, při kterých se žáci učí řešit problémy vytváří pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy; povzbuzuje žáky k hledání postupů pro problémové situace; vede žáka k různým řešením;

promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností při řešení problémů předvídá, jaké situace by mohly nastat; vytváří vizuální ztvárnění problému a využívá ho při jeho řešení ukazuje žákům možnosti analýzy problému např. pomocí myšlenkové mapy; vede žáka k hledání tvrzení a argumentů k nim; vede žáka k hledání protiargumentů vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů posoudí, zda může vyřešit problém na základě předem získaných poznatků a zjistí, které další informace je třeba pro jeho řešení získat formuluje hypotézy na základě předem získaných nebo dostupných informací vede žáka k práci s vhodnými informačními zdroji a ke kritickému hodnocení informací nabízí žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení; nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému pokračuje v hledání řešení i přes počáteční neúspěch; analyzuje příčiny neúspěchu a navrhuje možnosti jejich odstranění oceňuje dílčí úspěchy při řešení problému a motivuje žáky k další činnosti diskutuje se žáky o průběhu jejich práce samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení navrhne možnosti řešení problému, zvolí podle svého názoru nejefektivnější způsob, svoji volbu obhájí umožňuje žákům pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi;

užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy formuluje, za jakých podmínek lze či nelze problém řešit ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a jak mají ověřovat jejich pravdivost pokusem či pozorováním ověřuje prakticky správnost řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí navrhne experiment pro ověření hypotézy; provádí experiment a zaznamenává postup a výsledky zkoumání; aplikuje výsledky zkoumání v konkrétních situacích odhaluje chyby a navrhuje nová řešení posoudí, zda jeho výsledné řešení dává smysl posoudí konkrétní důsledky řešení problému; objasní pozitivní i negativní dopady svých řešení problémů; navrhuje opatření vedoucí ke zmírnění či vyloučení negativních důsledků zařazuje do výuky laboratorní práce, při kterých se žáci metodou experimentu učí aplikovat teoretické poznatky v praxi a řešit problémy vede žáky k tvorbě portfolia, kde si žák zapisuje své pracovní výsledky vede žáky k sebehodnocení vede žáky ke kritické analýze svých pracovních postupů ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitoruje, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají vede žáky k vyjadřování jejich názorů a dbá na to, aby je vždy podložili argumenty pro svá tvrzení na konkrétních příkladech poukazuje na pozitivní i negativní dopady řešení problémů při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění

3.2.3 Kompetence komunikativní dle RVP ZV formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje Kompetence žáka 9. ročníku zařazuje informace do systému; aplikuje zákony a pravidla na odlišné skutečnosti; uspořádá informace do logické struktury podle časových, místních, příčinných a dějových souvislostí prezentuje výsledky své práce; vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli; používá vhodné jazykové prostředky; používá jednoznačné a výstižné výrazy, vyhýbá se parazitním výrazům; svá vyjádření strukturuje podle účelu, záměru a s ohledem na adresáta; vystupuje sebejistě před známým i neznámým publikem; ovládá vhodnou mimiku a gesta; dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá; verbálně i neverbálně dává najevo porozumění promluvám druhých lidí; Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy vede žáky k samostatnému myšlení objasňuje základy logického myšlení třídí se žáky informace a povzbuzuje je k interpretaci hlavních myšlenek povzbuzuje žáky při prezentaci písemného projevu vybízí žáky k reprodukci uložené informace; motivuje žáky k zaznamenávání myšlenek; rozvíjí u žáků slovní zásobu a vybízí je k vyjádření vlastními slovy; vede žáky ke srozumitelné a pečlivé artikulaci a výstižnému vyjadřování myšlenek; předvádí žákům kultivovanou domluvu a vyjednávání, vstupování do kontaktů s druhými lidmi; dbá u žáků o kulturu řeči oceňuje u žáků schopnost naslouchat a dále ji u žáků rozvíjí; objasňuje nutnost vyslechnout názory druhých, respektovat je a při interpretaci je nezkreslovat; objasňuje žákům nedorozumění při komunikaci; vysvětluje pravidla etiky a diplomacie

účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje respektuje pravidla účinné diskuse, která si diskutující skupina stanovila; rozpozná téma a cíl diskuse, poukáže na informace, které k jádru věci nepatří; navazuje na myšlenky druhých lidí, využívá je k vyjádření vlastních názorů a postojů; zaujme nesouhlasné stanovisko konstruktivním způsobem, svůj názor zdůvodní; obhajuje svůj názor asertivním způsobem, předkládá konkrétní, věcné argumenty; diskutuje srozumitelně, věcně; rozpozná manipulaci stanoví se žáky pravidla diskuse; vede žáky k asertivnímu vystupování; poukazuje na manipulaci při jednání s druhými lidmi rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění rozliší v různých typech textových a obrazových materiálů hlavní myšlenky a formuluje je vlastními slovy; stručně shrne hlavní myšlenky textu; používá jednoznačná grafická znázornění a symboly; seznamuje žáky s různými texty; prověřuje čtenářské dovednosti; rozvíjí vizuální přemýšlení; napomáhá žákům vyjadřovat a sdělovat různými způsoby své prožitky, pocity a nálady; trénuje se žáky nonverbální komunikaci; rozpoznává se žáky pocity druhých podle mimiky a učí je na ně vhodně reagovat; seznamuje žáky s různými typy informačních a komunikačních prostředků, provádí se žáky jejich vhodný výběr; tvoří se žáky vlastní dokumentaci zpracovaných dat, např.formou posterů, počítačových prezentací apod.

využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi pro řešení různých problémů a komunikačních situací vyhledává vhodné zdroje; propojuje předchozí poznatky s novými; analyzuje získané poznatky, rozpozná odlišnosti; v různých zdrojích si ověřuje pravdivost získaných poznatků; rozpozná manipulativně použité informace s ostatními lidmi komunikuje podle zásad slušného chování a jednání; přizpůsobuje se možnostem komunikace druhé osoby; spolupodílí se na utváření pravidel komunikace na úrovni určité skupiny; využívá získané dovednosti v cizím jazyce ke komunikaci s příslušníky jiných národů upozorňuje žáky na nebezpečí manipulace ze strany médií, na hrozbu anonymity internetu objasňuje využití komunikativních dovedností; rozvíjí u žáků komunikační dovednosti v anglickém nebo německém jazyce; organizuje setkávání s vrstevníky z partnerských škol

3.2.4 Kompetence sociální a personální dle RVP ZV účinně spolupracuje ve skupině podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů Kompetence žáka 9. ročníku formuluje společná pravidla práce v týmu, dodržuje je a poukáže na jejich porušování pracuje podle společně stanovených pravidel týmové práce přijme ve skupině roli; je zodpovědný za splnění své části úkolu reflektuje a hodnotí práci svého týmu respektuje odlišnost názorů; jedná s ostatními bez předsudků; Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy využívá metody skupinové práce; vede žáky k vytváření a dodržování pravidel předává žákům v určitých situacích odpovědnost (vedoucí skupiny,.); při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění vytváří příležitosti k tomu, aby si žáci vyzkoušeli různé role v týmu; mění pracovní skupiny tak, aby si žák vyzkoušel pracovat v různých skupinách a poznal tak, čím do skupinové práce přispívá nechává hodnotit členy skupiny svou práci; hodnotí žáka za jeho konkrétní práci jak individuální, tak ve skupině přistupuje k žákům jako partnerům a vede k takovému chování i žáky; projevuje úctu k názorům svých žáků; informuje žáky o různých řešeních konfliktních situací

v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá poskytne ostatním pomoc, pokud ji potřebují; využívá konzultací s učiteli oceňuje poskytnutí pomoci nebo žádost o ni, zdůrazňuje její důležitost přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy respektuje základní pravidla slušné komunikace řeší případné třídní problémy a konflikty společnou diskusí se žáky chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu nese společnou odpovědnost za splnění úkolu i při možném nezdaru poskytuje žákům zpětnou vazbu oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj, ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty vyslovuje pozitivní hodnocení práce druhých dříve než kritiku; nepodléhá osobním preferencím ve vztahu ke spolužákům; přijímá návrhy ostatních, neopovrhuje jimi; usiluje o zdokonalování svých dovedností; využívá zpětnou vazbu pro své další jednání používá jednoduché postupy, jak zvládat své emoce podporuje vytváření heterogenních skupin; vede žáka k poznání jeho silných a slabých stránek tím, že mu umožňuje různorodé činnosti ve školní práci; vede žáka k hodnocení jeho činnosti trénuje se žáky zvládání emocí

3.2.5 Kompetence občanské dle RVP ZV Kompetence žáka 9. ročníku respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot názory nebo přesvědčení druhých přijímá jako možné; respektuje pocity druhých, nezraňuje je; kultivovaně vyjadřuje své vlastní názory a pocity Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy oceňuje tolerantní přístup žáků k názorům a postojům druhých je schopen vcítit se do situací ostatních lidí posuzuje a hodnotí jevy kolem sebe z různých úhlů pohledu využívá prožitkového učení k poznání mezilidských vztahů; přistupuje empaticky k potřebám žáků a vede je k empatickému chování odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozpozná společenské předsudky, snaží se jich vyvarovat; řeší spory nenásilným způsobem; poukáže na agresivní projevy, snaží se jim aktivně zabraňovat respektuje, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého; formuluje pravidla potřebná pro danou situaci, tato pravidla dodržuje nebo nese důsledky vyplývající z jejich porušení; podílí se na formulování pravidel, tato pravidla dodržuje a poukazuje na jejich případné objasňuje žákům potřebu zabraňovat negativním společenským projevům; zajišťuje pro žáky odborné diskuse a semináře k problematice předsudků, diskriminace apod. vede žáka k pochopení významu demokracie; vytváří společně se žáky školní pravidla a podněcuje je k jejich dodržování vytváří podmínky pro fungování žákovského parlamentu

rozhoduje se zodpovědně podle dané situace porušování; prostřednictvím žákovského parlamentu se vyjadřuje k chodu školy dodržuje známé zásady bezpečnosti; předvídá možná rizika; buduje u žáka pocit zodpovědnosti systematickým zadáváním konkrétních úkolů poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle svých možností se zapojuje do obecně prospěšných akcí; přivolá pomoc v případě krizové situace; aplikuje základní záchranné postupy v krizových situacích; respektuje v kritické situaci pokyny kompetentních osob podporuje žáka na účasti v občanských aktivitách; procvičuje se žáky pravidla první pomoci, zajišťuje odborné kursy první pomoci respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost orientuje se v našich kulturních tradicích; aktivně přispívá k ochraně kulturního i historického dědictví; oceňuje hodnotu uměleckých děl; je kreativní vede žáky k poznání regionálních dějin a kulturních památek; vytváří příležitosti k zapojení žáka do kulturního života obce a školy; mapuje společně se žáky významná výročí; připomíná a seznamuje žáky s významnými osobnostmi regionu a národa; organizuje exkurze na památná místa dějin rozvíjí u žáků představivost a kreativitu; zapojuje žáky do úpravy vzhledu třídy, školy a jejího okolí

aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit sleduje a vybírá si kulturní a sportovní události, zvažuje jejich kvalitu; dodržuje zásady fair play organizuje se žáky sportovní setkání pro mladší spolužáky nebo pro vrstevníky z partnerských škol; informuje žáky o možnostech působení ve školním pěveckém souboru nebo sportovních týmech chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví třídí odpad; účastní se sběrových akcí; poukáže na jevy a činy poškozující životní prostředí, snaží se jim aktivně zabraňovat podporuje aktivity směřující k ochraně životního prostředí; se zapojuje se žáky do třídění odpadů a sběru starého papíru či bet lahví; realizuje se žáky exkurze do institucí, organizací a technických zařízení ovlivňujících kvalitu životního prostředí

3.2.6 Kompetence pracovní dle RVP ZV Kompetence žáka 9. ročníku používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení navrhne takové materiály, nástroje a postupy, které nejlépe odpovídají jeho pracovnímu úkolu a připraví je Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy poskytuje žákům vhodné nástroje, materiály a postupy, seznamuje je s jejich bezpečným využitím dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot dodržuje stanovená pravidla bezpečnosti; naplánuje si práci do jednotlivých kroků; pracuje podle návodu; zaznamenává si svůj pracovní postup; analyzuje situace s využitím předchozích zkušeností, určí podobnosti a rozdílnosti; plní úkoly ve stanoveném termínu; pracuje úsporně a efektivně; dodržuje pravidla bezpečnosti práce; používá doporučené ochranné pomůcky; posoudí kvalitu plnění zadaného úkolu; odhalí příčiny případného neúspěchu, navrhne jejich možné řešení; volí pracovní postupy a prostředky šetrné k životnímu prostředí důsledně vede žáky k dodržování bezpečnosti práce; na viditelném místě umístí přehled stanovených pravidel bezpečnosti práce, zejména v učebně chemie, informatiky, v tělocvičně, žákovské kuchyňce a na školním pozemku nabízí podmínky pro manuální práci během vyučování; seznamuje žáky s novými technologiemi; zajišťuje podmínky pro poznání různých praktických činností vede žáky k důslednému dodržování pravidel bezpečnosti práce; zajišťuje podmínky pro efektivní a úsporné činnosti; seznamuje žáky s ekonomicky přínosnými obory; seznamuje žáky s regionální infrastrukturou

využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost reálně odhadne své možnosti; diskutuje o svých profesních plánech; posuzuje reálné možnosti žáků a diskutuje s nimi o jejich možné profesní profilaci činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření rozvíjí své podnikatelské myšlení orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci chápe podstatu, cíl a riziko podnikání získává potřebné informace o případné budoucí profesi; zvažuje volbu své budoucí profese vzhledem ke svým předpokladům a možnostem použije různé způsoby, jak se prezentovat na trhu práce; analyticky uvažuje o možnostech realizace svých nápadů a uplatnění svých schopností a dovedností; přichází s novými neotřelými nápady a je schopen je realizovat; při prezentaci vlastních námětů a nápadů klade důraz na vyjádření jejich smyslu a odůvodnění přínosu má základní znalost právních předpisů; rozpozná manipulaci na modelových příkladech zhodnotí dodržování etických norem podnikání informuje žáky o možnostech budoucího studia; doporučuje žákům konzultace s výchovnou poradkyní oceňuje kreativitu žáků a konstruktivní nápady podporuje, případně je umožní zrealizovat seznamuje žáky se základními formami podnikání; seznamuje žáky se základními principy hospodaření; realizuje se žáky tématicky zaměřené exkurze do různých firem trénuje se žáky modelové situace zaměřené na podnikatelskou činnost