Trendy v dalším vzdělávání Cíle výuky andragogické didaktiky

jestliže se objeví nějaký problém, musí být k jeho řešení ihned k dispozici potřebné znalosti, musí být na dosah ruky ve všedním každodenním provozu se tak stírají hranice mezi prací a výukou v budoucnosti nebudeme již moci jasně rozlišit: tady je práce a tam je výuka A. W. Scheer, ředitel Ústavu pro hospodářskou informatiku, Universita Saarbrücken

TRENDY VE VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ I Otevření českých vysokých škol širšímu okruhu zájemců (13% -> 26%), (3x větší počet studentů než v roce 1990). Rozvoj soukromých vysokých škol (12% všech studentů). Mobilita studentů (z 320 tisíc jen 6 tisíc ročně, tj. 2%), Výsledky Eurobarometru 2006. Nutný pokles kvality v souvislosti s extenzivním růstem vysokých škol. Výzva: Cesta k (ne)vzdělanosti českého národa výzkum MŠMT -> nejsou kvalifikovaní lidé. Hrozba překvalifikovanosti (polarizace pracovní síly).

TRENDY VE VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ II Továrny na vzdělávání př. VŠE akreditace e-learningu X Honaurs Academy. Rozvoj vysokých škol jako součásti ekonomické a sociální strategie (Finsko, Egypt) OECD pořadí kvalitních světových univerzit. Práce s absolventy VŠ / Sítě absolventů (USA) / Zpětná vazba. Podíl VŠ na dalším vzdělávání (CVTS21999 3,7%). VŠ a Centra celoživotního vzdělávání Centra poradenství (VŠB Ostrava, UP Olomouc). Univerzity 3. věku.

TENDENCE V ROZVOJI SYSTÉMŮ PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tvorba podnikových a nadpodnikových vzdělávacích systémů a institucí v odvětví. Tvorba a prosazování vzdělávacích standardů a s ním spojená certifikace vzdělávání. Ověřování způsobilosti v celém širokém spektru profesí (oddělení vzdělávací stránky a procesu zkoušení). Propojení odvětví po stránce vzdělávání (př. bankovnictví, pojišťovnictví, finanční sféra). Stoupající vliv státu, hospodářských komor, profesních spolků a asociací. Prosazování standardů kvality.

TRENDY ROZVOJE DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Analýza kvalifikačních a vzdělávacích potřeb. 2. Utváření učícího se prostředí. 3. Inovace a Individualizace, Interkulturalizace a Internacionalizace kvalifikací a vzdělávání. 4. Standardizace, akreditace a certifikace vzdělávání. 5. Poradenství.

HLAVNÍ SMĚRY POLITIKY EU V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ 1. Zvyšování kvality nabídky dalšího vzdělávání Akreditace certifikace podpůrné služby 2. Transparentnost kvalifikace a uznávání získaných kompetencí národní kvalifikační systémy / propojení formálního, neformálního a informálního učení 3. Kultivace poptávky modely rozvoje LZ, aplikace metod efektivního řízení LR, kvalifikační poradenství, pobídkové systémy 4. Prevence nezaměstnanosti vzděláváním, sociální exkluze

MEMORANDUM O CELOŽIVOTNÍM UČENÍ (EK 2000) Šest pravidel: 1. Nové základní dovednosti pro všechny. 2. Víc investic do LZ. 3. Inovovat vyučování a učení. 4. Oceňovat proces a výsledky učení. 5. Přehodnotit roli poradenství v oblasti LZ. 6. Přiblížit učení domovu.

VÝSLEDKY ANALÝZ OP RLZ A JPD I (2004 2006) Opatření 3.3, resp. 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání Tři hlavní oblasti: 1. Podpora lektorů (školitelů) 15% 2. Šíření poznatků vědy, techniky a technologií 9% 3. Měkké dovednosti 76% Závěry: Je tato struktura žádoucí? Lze měkké dovednosti školit? Formy vzdělávání trendy prezenční X e-learning

FUNKCE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Zvýšení konkurenční schopnosti země. 2. Zvyšování zaměstnanosti lidí. 3. Podpora demokracie a občanské společnosti. 4. Posílení soudržnosti společnosti. 5. Rozvoj osobnosti.

TRENDY V DIDAKTICE DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Od simulace k řešení skutečných problémů účastníků. Rozvoj smíšeného učení (kombinované formy vzdělávání). Edukační aktivity typu Out-door, Teambuilding. Vytváření vzorových vzdělávacích programů a projektů, zavádění vzdělávacích modelů. Vysoká otevřenost a diferenciace vzdělávacích aktivit.

ŠKOLY PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Americká škola podnikové výchovy TWI TRAINING WITHIN INDUSTRY, Carrardova škola, Škola tzv. Duševního výcviku, Škola dynamiky skupin, Baťova škola práce.

AMERICKÁ ŠKOLA PODNIKOVÉ VÝCHOVY DOSPĚLÝCH TWI TRAINING WITHIN INDUSTRY Představuje zaškolovací systém pro realizaci rekonverze průmyslu v USA i ostatních zemích západní Evropy. Zahrnuje tyto procesy: 1. Instruktáže podnikových pracovníků (Job Instruction Training), 2. Kurzy pracovních vztahů (Job Relations Training), 3. Kurzy racionalizace práce (Job Methods Training), Systém TWI zdůrazňoval metody vyučování řešením problémů a diskuzní metody, Kurzy probíhaly Create v think malých tank! skupinách (6-10 osob) formou

CARRARDOVA ŠKOLA Alfred Carrard ředitel Ústavu pro praktickou průmyslovou psychologii v Lousanne (Švýcarsko). V roce 1938 formuloval své zásady Praktické odborné přípravy v průmyslu. VÝKON ŽÁKA JE ZÁVISLÝ NA JEHO POSTOJI K UČEBNÍ LÁTCE! Alfred Carrard se zabýval: A. Přípravou manuálních pracovníků (učňů), B. Přípravou řídících pracovníků k racionálnímu a efektivnímu Create výkonu think jejich tank! profese.

METODICKÁ CHARAKTERISTIKA CARRARDOVY ŠKOLY A. Výuka, má-li být efektivní, musí být soustředěna na ty účastníky, u nichž je se zřetelem na vrozené schopnosti zaručen úspěch v učení. B. Každá činnost, která je předmětem výuky, musí být správně rozložena na odborné prvky, umožňující dávkování z hlediska obtížnosti a dále pak časté střídání procvičovaných úkonů. C. Pro vysoce produktivní provádění pracovních úkonů je nutno, aby maximální počet úkonů byl automatizován. Každé nové úsilí účastníka musí být korunováno úspěchem.

ŠKOLA DUŠEVNÍHO VÝCVIKU Obecný systém francouzské andragogiky, jehož hlavním tvůrcem je Joftre Dumazadier. Tři oblasti duševního výcviku: 1. Výcvik v pozorování Schopnost analyticky řešit problémy, komplexně chápat prvky určité situace, schopnost správně uvažovat. 2. Výcvik v práce s informacemi Provádění rešeršní činnosti s cílem poznat vše, co již bylo v určité oblasti vykonáno. 3. Výcvik ve formulaci myšlenek a správné komunikaci.

ŠKOLA DYNAMIKY SKUPIN Jedná se o soubor pedagogických a didaktických principů, které se začaly aplikovat v profesním vzdělávání pod vlivem bádání psychologů K. Lewina(dynamika skupin), J. L. Morena (psychodrama), C.R. Rogerse (řízený dialog) a S. Freuda(psychoanalytické metody). Výchovným cílem je formování pozitivních postojů dospělých v určitých sociálních a pracovních skupinách při interakcích s ostatními členy.

POSTUPY V RÁMCI ŠKOLY DYNAMIKY SKUPIN A. Odhalení uvědomění si příčin negativních postojů, překážek ovlivňující mezilidské vztahy v pracovní skupině. B. Výcvik v aktivní spolupráci ve skupině. C. Řešení souboru věcných, tematických problémů s použitím metod problémového vyučování a učení.

BAŤOVA ŠKOLA PRÁCE Je důležitou součástí tzv. Baťova systémuřízení, charakteristický integrováním práce a znalostí. ZNAKY BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE 1. Byla samostatnou institucí v rámci koncernu. 2. Výuka se soustředila na vytváření motivace pracovníků k zvýšení kvalifikace. 3. Kurzy zahrnovaly všechny profesní i věkové kategorie. 4. Výuka byla jednotou teoretické, praktické a mimopracovní složky. 5. Kurzy byly organizovány nejen podle potřeb firmy, ale i z hlediska potřeb zaměstnanců (zájmové kurzy, rozvoj osobnosti).

Didaktika Andragogická didaktika

Pech(1937) Didaktika je teorie vyučování, zabývá se metodami vzdělávání rozumového Velínský(1927) za podstatu didaktiky považuje: Navozování transformací existujících tendencí v nové pedagogika musí vyšetřovat, na jakou strukturu individuální, jakými metodami a za jakých okolností bylo způsobeno, že příslušné transformace bylo dosaženo Uvedený autor zdůrazňuje pojetí didaktiky jako mravního ponaučení. (J. A. Komenský)

Krajnc(1979) Dvě hlavní priority zdrojů poznání andragogické didaktitiky. První je zkoumání objektu vzdělávání, tj. dospělého člověka a jeho učení. Druhým je přístup ke vzdělávání dospělého člověka(v rozdílnosti od dětí a mládeže). Skalková(1999) Didaktiku chápe jako jednotu teorie a praxe vzdělávání úkolem didaktiky není poskytovat praxi prosté rady co dělat a návody

ANDRAGOGICKÁ DIDAKTIKA Andragogická didaktika je teorií vyučování a učení, resp. jejich synergického působení na vzdělávajícího se dospělého člověka. Zkoumá primárně didaktický proces, jeho cíle, obsah, formu, metody, vyučovací technologie a jeho logistické zajištění.

INSTRUMENTY ANDRAGOGICKÉ DIDAKTIKY Didaktické myšlení (instrumenty) Vzdělávací programy Vzdělávací projekty Vzdělávací moduly Posuzování efektivity vzdělávání Cíle vzdělávání Výběr obsahu Volba forem a metod Vyučovací technologie Logistika výuky

1. Cíl PRVKY DIDAKTICKÉHO PROCESU PRODUKT VD 2. Obsah učivo 3. Forma (čas) 4. Metoda 5. Výukové technologie 6. Logistika vzdělávání cílová skupina