Mozkové po2 u koho,jak s ním pracovat

Podobné dokumenty
MĚŘENÍ OXYGENACE MOZKOVÉ TKÁNĚ

Tkáňová oxymetrie v intenzivní péči. Eva Provazníková Workshop Neurointenzivní péče

Neurointenzivní péče, možnosti monitorace

Neuromonitoring v intenzivní péči. Klučka Jozef

Anestézie u kraniotraumat

Intenzivní péče u pacientů s kraniocerebrálním poraněním

Nitrolební hypertenze kazuistika

Alena Špalková Erika Sčebelová. Jednotka intenzivní péče Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Monitoracea léčba otoku mozku

Neurotrauma stálá hrozba

Pacienti na hranici zobrazovacích metod a anestesiologickoresuscitační. neuro KRUPA PETR RDÚ, FN OSTRAVA

Problematika reoperací u kraniocerebrálních poranění s akutním subdurálním hematomem

Co by měl mladý anesteziolog vědět, když pečuje o pacienta s kraniotraumatem. ivana zýková ARO Krajská nemocnice Liberec,a.s.

Neurointenzivní péče. Roman Gál. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF MU a FN Brno

Historie umělé hypotermie. Doc.MUDr. Ivan Čundrle, CSc, Prof.MUDr. Roman Gál, PhD. KARIM FN Brno a LF MU

Problematika edému u intracerebrálních hemoragií

Použití mírné terapeutické hypotermie na pracovišti intenzivní péče

Fatální průběh "banální" kranioplastiky MUDr.Petr Vojtíšek

Anestezie u intrakraniálních výkonů

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

JAK HODNOTIT PROGNÓZU PO TBI

Magda Kovářová Vojtěch Outlý

KRVÁCENÍ DO CNS U HEMOFILIKŮ

NK LF MU a FN Brno KONCEPCE PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VE FN BRNO

Problematika péče o pacienty s intrakraniálním čidlem. Autor: Mgr. Kočí Markéta PhDr. Streitová Dana

Neuroprotekce v reálné klinické praxi

Traumatem indukovaná koagulopatie realita na OUP

Konzervativní terapie všech druhů iktů. Intervenční terapie hemorhagických iktů. těžiště NCHK - RDK

SAK role sestry v péči o pacienta s diagnózou SAK. Vondrušková Lenka Juricová Eva Brno

Multimodální monitoring a neurointenzivní péče v neurotraumatologii

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie


NEUROMONITORING MGR. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

Anestézie u dětí v neurochirurgii. Michal Klimovič

Monitorace mozkové oxygenace v neurointenzivní péči

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

Traumatické poranění mozku


Léčba nitrolební hypertenze

Subarachnoideální krvácení - up to date 2013

Operace v časné poúrazové fázi u triage pozitivních traumat F.Vyhnánek +, J. Štefka ++, D. Jirava ++, M. Očadlík ++, V. Džupa +++, M.

Traumatické poškození mozku od patofyziologie k terapii

INTRAKRANIÁLNÍ TLAK A JEHO IDENTIFIKAČNÍ MOŽNOSTI PŘI LÉČBĚ KRANIOCEREBRÁLNÍHO PORANĚNÍ

5% 11% 19% 35% 49% 35% 49% 38% 40% 45% 37% 23% 36%

Neurosonologie v intenzivní péči

Nitrolební hypertenze

Konzervativní terapie intracerebrálních hematomů. MUDr. Iva Ondečková Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Děčín, a.s.

Léčba nitrolební hypertenze

Krvácení v CNS z pohledu neurochirurga. Příčiny, význam a monitoring posthemoragického vývoje CNS

KONSENZUÁLNÍ STANOVISKO K POUŽITÍ TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE

TCD v neurointenzivní péči

Ladislav Plánka Klinika dětské chirurgie ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno

Obr.1 Žilní splavy.

Epistaxe Jaká je role anesteziologa?

SPOLUPRÁCE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY S TRAUMACENTREM MARKER KVALITY PÉČE

Standardní katalog NSUZS

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Lékařská fakulta v Hradci Králové

Bezvědomí a jeho diferenciální diagnostika. IVPZ - kurz lékařské první pomoci Prim. MUDr. Jiří Zika, urgentní příjem FN v Motole

Kraniocerebrální poranění. Z. Rozkydal

Úvodní tekutinová resuscitace

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

ACS u rupturovaných aneuryzmat abdominální aorty

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Akutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL)

CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

POUŽITÍ NIRS U OPERACÍ ARTERIA CAROTIS INTERNA

Triáž pacientů s akutními CMP

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Ječmínková R., Ječmínek V., Jelen S., Foldyna J.; Bílek, J. Masivní transfúzní protokol a co dál?

Modernizace a obnova přístrojového vybavení

Péče o dárce orgánů. Martina Illková Magda Kovářová. FN Brno KARIM

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

Cévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar

Embolie plodovou vodou. Radka Klozová KARIM 2.LF UK a FN Motol Praha

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Kazuistika 1. kpt. MUDr. Tomáš Gottvald

ČASNÝ MANAGEMENT CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD. MUDr. V. ŠPATENKOVÁ, Ph.D. NEUROCENTRUM, JEDNOTKA NEUROINTENZIVNÍ PÉČE KRAJSKÁ NEMOCNICE LIBEREC 2013

Snížení rizika vzniku mozkového infarktu v průběhu karotické endarterektomie a stentingu pomocí sonotrombolýzy

Příloha č. 1 1

VYBÍHÁM K RESUSCITACI V RÁMCI NEMOCNICE

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

Tři roky poté. XXII. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Plzeň

Mozkové krvácení po intravenosní trombolýze

Komplexní péče - mezioborová spolupráce nejen na urgentním příjmu Anesteziolog. Petr Štourač KARIM LF MU a FN Brno

Funkční vyšetření v monitorováníintersticiálních plicních chorob (ILD) zejména IIP

Cévní mozkové příhody: příčiny, klinický obraz, diagnostika a terapie Michal Král, Daniel Šaňák

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

Poresuscitační péče - prognóza Tomáš Gabrhelík

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN. Mgr Marta Želízková Vrchní sestra

Protein S100B Novinky a zajímavosti

MORTALITA 8,1 19,3 6,2 4,1 7,9 23,8 30,6. respirační. úrazy, otravy. nádory. zažívací onemocnění. onemocnění. jiné

Léčba hypoxicko ischemické encefalopatie řízenou hypotermií. Bc. Lucie Zahradníková

CO BY MĚL MLADÝ ANESTEZIOLOG VĚDĚT NEŽ POJEDE VOZEM ZZS

PŘECHODNÁ AMAUROZA PO 360 ST. FÚZI BEDERNÍ PÁTEŘE

Naše zkušenosti s péčí o dětského pacienta na dospávacím pokoji. Marcela Šamlotová, Růžena Bartasová

Transkript:

Mozkové po2 u koho,jak s ním pracovat Roman Gál Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno - Bohunice

Primární poranění mozku ischemické příhody trauma SAK ICH hypoxické poškození - stp KPCR(AIM) během a po -endovaskulárním - chirurgickém výkonu

Sekundární poranění mozku vlivy systémové - hypotenze, hypoxie vlivy nitrolební edém, nitrolební hypertenze

Sekundární - ischemicko/reperfúzní poranění - začíná minuty až hodiny po inzultu - trvá většinou 48-72 hodin - někdy i delší časový úsek - až 10 dnů - např. apoptoza

Následky ischémie(zjednodušeně)

Principy léčby těžkých poranění mozku Primární inzult Urgentní operace (evakuace hematomu, dekompresívní kraniektomie, komorová drenáž) Prevence sekundárního inzultu Multimodální monitorace (ICP, CPP, SvjO 2, tkáňová oxymetrie, mikrodialýza,ceeg) Léčba podle zásad udržení CPP nad 60 mmhg CT monitoring, reakce na vývoj klinického stavu a CT nálezu

Cíl neuromonitorace (MMM): časná detekce a terapie sekundárních inzultů - ischémie příznivé ovlivnění klinického neurologického výsledku léčby (GOS)

Které pacienty monitorovat monitorace následků ischemického poškození mozkové tkáně (sekundárního poranění) kraniocerebrální poranění indikace shodná s měřením ICP subarachnoidální krvácení ICH CMP status hypoxické poškození

Indikace k PtO2 (ICP) monitoringu 1. GCS 8 + abnormální CT nález (hematom, kontuze mozku, edém mozku, komprese basálních cisteren) 2. GCS 8 + normální CT nález při přítomnosti aspoň 2 z těchto podmínek: věk 40 let porucha hybnosti TKsyst 90 mmhg. 3. Není doporučení pro rutinní monitoring u pacientů s GCS 8

Monitorace mozkové oxygenace Invazivně SvjO 2 globální stav p t O 2 lokální stav mozkové tkáně (17 mm 3 ) Neinvazivně -NIRS? není doporučení pro použití v neurointenzivní péči

Jugulární oxymetrie SvjO 2 Měří saturaci kyslíkem ve venózní krvi odtékající z mozku jako indikátor extrakce kyslíku mozkovou tkání

Fickova rovnice CMRO 2 = DajO2 x CBF SvjO 2 CBF/ CMRO 2 norma SvjO 2 55-75% ischémie SvjO 2 < 55% hyperémie SvjO 2 > 75% obě hodnoty jsou spojeny s vyšší mortalitou a horším neurologickým výsledkem léčby u pacientů s těžkým KCP

Jugulární oxymetrie SvjO 2 informace o globální situaci v mozku a nemusí zohledňovat situaci v patologických ložiscích časté problémy technického rázu nelze odlišit ani stranové rozdíly mezi hemisférami studie především u pacientů s KCP bez prokázaného efektu na mortalitu potřeba monitorace lokální situace mozkové tkáně

Technický princip měření P ti O 2 Systém Licox polarografická Clarkova elektroda - kyslík proniká do roztoku a reakcí s anodou uvolňuje elektrony - úroveň elektrického proudu koresponduje s koncentrací kyslíku

Způsob zavedení čidla - současná s aplikací ICP čidla do jednoho trepanačního otvoru - měří lokální teplotu mozku

KARIM monitotace P bt O 2 + teplota mozku

Umístění čidla 1. patologické ložisko 2. penumbra 3. zdravá tkáň

Patologické ložisko - kontuze, ischémie, hemorhagie - hodnoty PtiO 2 nízké a terapeuticky je nelze ovlivnit (oblast primárního poranění) - terapeutická opatření mohou způsobit přehnanou dodávku kyslíku do okolní zdravé tkáně - nejméně přínosné

Penumbra - okolní poškozená oblast s dosud vitální mozkovou tkání - je největší riziko sekundárních ischemických změn - místo ideální, avšak obtížná lokalizace - dle CT nálezu

Měření P ti O 2 ve zdravé tkáni - může časně detekovat inzult ve zdravé tkáni - měření je citlivější a přesnější než ICP a SvjO 2 - hodnota nízká i při ICP v normě ICP zvýšeném poklesu CPP pod 60 mmhg - při zvýšení CPP dochází k nárůstu PtiO 2 Kiening 1996

Lokalizace čidla pro měření PtO2

Interpretace naměřených hodnot Co měříme? po 2 hodnoty parciálního tlaku ve tkáni nejasný vztah mezi intra a extrabuněčnou hodnotou dále mezi hodnotou po 2 na venózním a arteriálním konci kapiláry Předpokládá se, že měřené hodnoty jsou adekvátní po 2 na konci kapiláry po 2 je indikátorem poměru mezi dodávkou kyslíku a metabolismem

Normální hodnoty P ti O 2 23-45 mmhg (vyšší v šedé tkáni) - ischemický práh 10 mmhg (Valadka) obecně nízká hodnota koresponduje s hypoxií cílem je hodnota P ti O 2 nad 20 mmhg

Faktory ovlivňující PtiO2

Nízké hodnoty P ti O 2 (pod 20 mmhg) zvýšená spotřeba kyslíku zvýšený nitrolební tlak (manitol, komorová drenáž, sedace, dekompresní kraniektomie) bolest (analgetika) třes (zahřívání,meperidine, chlorpromazin, relaxace) neklid (sedace) křeče (benzodiazepiny, antikonvulsiva) hypertermie (fyzikální chlazení, acetaminophen, nesteroidní antiflogistika)

Nízké hodnoty P ti O 2 (pod 20 mmhg) nízká dodávka kyslíku hypotenze (volumoterapie, noradrenalin) hypovolemie (volumoterapie) anemie (transfúze erytrocytárních koncentrátů) hypoxie (zvýšení FiO2, zvýšení hodnoty PEEP)

Prospektivní studie těžké KCP Léčebný protokol řídící se měřenými hodnotami tkáňové oxymetrie v mozku zlepšil v některých studiích výsledky léčby u KCP. Ve studii Stiefela a kol. bylo zaznamenáno snížení mortality o 19 % při monitoraci PbrO2 ve srovnání s kontrolní skupinou pacientů bez monitorace mozkové oxygenace (Stiefel, 2005). Obdobné výsledky publikoval ve své studii Narotam (Narotam, 2009). Ve srovnání s kontrolní skupinou bez monitorace PbrO2 zde byl při měření PbrO2 pozorován pokles mortality o 37%. Po optimalizaci hodnoty PbrO2 bylo také zaznamenáno statisticky významné snížení hodnoty ICP a následně také zvýšení CPP.

Naše studie 2011-14 IGA NT 12116-4 - 77 pacientů s těžkým KCP Glasgow Coma Score < 8 - průměrný věk 34 let Vyřazeni - starší 60 let - infaustní prognóza oboustranná mydriáza areflexie nad C1

Naše studie 2011-14 IGA NT 12116-4 - skupina bez použití monitorace (40 pacientů) léčba dle zásad EBIC - skupina s monitorací (37 pacientů) European Brain Injury Consortium a PtiO2 - průměrná iniciální hodnota 23 mmhg - 12 pac.(32%) hodnotu pod 20 mmhg - doba monitorace 96 hodin

Výsledky GOS Kontrolní skupina GOS 4+5 (dobrý) 11 (27%) GOS (neuspokojivý) 29 (73%) průměrné GOS 2,8 (po 6. měsících 3,1) Monitorovaná skupina GOS 4+5 (dobrý) 14 (38%) GOS (neuspokojivý) 23 (62%) průměrné GOS 3,2 (po 6 měsících 3,7) Stanisticky nesignifikantní lepší výsledek po 3. měsících Stanisticky signifikantně lepší výsledek po 6. měsících

The critical care management of poor-grade subarachnoid haemorrhage Airton Leonardo de Oliveira Manoel Alberto Goffi 3, Tom R. Marotta 1, Tom A. Schweizer 2, Simon Abrahamson 1 and R. Loch Macdonald 1, 2 Critical Care201620:21 DOI: 10.1186/s13054-016-1193-9 de Oliveira Manoel et al. 2016 Published: 23 January 2016

Monitoring of vasospasm The invasive monitoring of brain tissue oxygenation allows regional and continuous monitoring of P ti O 2, which may detect early changes in cerebral tissue oxygenation that precede ischaemic damage. Abnormal levels of brain tissue oxygen (P ti O 2 of less than 20 mm Hg P ti O 2 levels of below 15 mm Hg require immediate intervention

Souhrn

Doporučení - pulsní oxymetrie - EtCO2 (u ventilovaných pacientů) - krevní plyny - monitorace mozkové oxygenace u pacientů s nebo rizikem ischémie mozkové tkáně a/nebo hypoxií - místo a metoda (PtO2 nebo SvjO2) je odvislá od diagnózy, typu a lokalizace mozkové léze a technických možností