Příjmy projektu Praha, 28.03.2013 Ing. / Ing. Jana Šubrtová Ing. Markéta Landová, Ph.D.
Proč sledovat příjmy v projektech? Cílem zohlednění příjmů ve finanční analýze je určit tu část investičních nákladů, kterou lze financovat samotným projektem, a tu část investičních nákladů, kde je nutný k zajištění financování veřejný příspěvek Jedná se tedy i o účelné, hospodárné využití veřejných zdrojů pro projekty naplňující potřebné definované cíle, které nejsou v plné míře samofinancovatelné (projekt nesmí být přefinancován )
Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, především čl. 55 Nařízení Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociální fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení; Nařízení Rady (ES) č. 1341/2008 ze dne 18. prosince, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy
Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu Pracovní dokument 4 Generálního ředitelství pro regionální politiku Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, převážně kapitoly 2.2.2 a 3 Dokument MMR ČR Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy dle čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, verze 2 Dokument MMR ČR Pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007-2013, kapitola 2.7 Dokument MMR ČR Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007-2013, kapitoly 2.7 a 3.1.7
Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu Pokyny pro žadatele a příjemce ROP SČ, kapitola VII, projekty vytvářející příjmy Finanční a socioekonomické hodnocení projektů Metodická příručka)
Základní klasifikace příjmů Příjmy přímo hrazené uživateli za zboží, služby poskytované projektem (příjmy dle čl. 55 Obecného Nařízení), např. poplatky hrazené přímo uživateli za použití infrastruktury, prodej, nebo pronájem pozemků či budov, nebo platby za služby Tyto příjmy se dále dělí na příjmy odhadnutelné předem a na příjmy neodhadnutelné předem Jiné peněžní příjmy soukromé a veřejné příspěvky nebo finanční zisky, které nepocházejí z žádné formy poplatků přímo hrazené uživateli U projektů, jejichž celkové výdaje nepřesáhnou 1 mil EUR, se za jiné peněžní příjmy považují veškeré příjmy projektu
Klasifikace projektů ve vztahu k příjmům Kritérium Příjmy ANO/NE Kategorie příjmů/postup výpočtu Projekt zakládající veřejnou podporu (bloková výjimka, de minimis) NE ------- Projekt, jehož celkové náklady nepřesahují 1 mil. EUR (projekt generuje poplatky za výstupy) Projekt generující poplatky za výstupy (infrastruktura, prodej, nájem, služby) hrazené přímo uživateli, příjmy lze odhadnout předem Projekt generující poplatky za výstupy (infrastruktura, prodej, nájem, služby) hrazené přímo uživateli, příjmy nelze odhadnout předem Projekty generující poplatky za výstupy, kde provozní náklady převyšují provozní příjmy Projekty generující příjem nepocházející primárně z výstupů (např. úroky, sankční poplatky) NE pro příjmy dle čl. 55 ANO, příjmy dle čl. 55 ANO příjmy dle čl. 55 NE ANO Jiné peněžní příjmy Příjmy dle čl. 55, finanční mezera Příjmy dle čl. 55, povinnost vrátit částku odpovídající čistým příjmům vytvořeným za dobu 5 let od ukončení projektu Nutno však doložit daty z provedené finanční analýzy Jiné peněžní příjmy
Metoda finanční mezery, finanční analýza Vychází z finanční analýzy Hlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu (tzv. čistá současná hodnota, vnitřní výnosové % investice) Je obvykle prováděna z hlediska vlastníka infrastruktury, pokud se však vlastník a provozovatel liší, je třeba zpracovat konsolidovanou finanční analýzu Analýza diskontovaných peněžních toků
Metoda finanční mezery,finanční analýza Hodnota peněz se mění v čase 1 000 000 Kč, které jsou k dispozici dnes, nemá stejnou hodnotu jako 1 000 000 Kč, které budou k dispozici za 2 roky, nebo za 5 let. Abychom mohli porovnávat peněžní toky generované projektem v různých letech, musíme je všechny převést do stejného časového okamžiku Metoda diskontování viz další slide
Metoda finanční mezery,finanční analýza Jakou hodnotu bude mít dnes 1 000 000 Kč, který bude k dispozici za 2 roky? Diskontní sazba 5% 1 000 000/(1+0,05)2, tj. 907 029,50 Kč A za deset let? 1 000 000/(1+0,05)10, tj. 613 913,30 Kč Tj. veškeré finanční toky, které projekt generuje, se diskontují pomocí diskontního faktoru a příslušné mocniny odpovídající počtu let od aktuálního roku.
Metoda finanční mezery, finanční analýza Tyto diskontované provozní finanční toky se porovnají se vstupní investicí (pokud investice probíhá více let, i zde je nutné diskontovat) Pokud diskontované provozní finanční toky převyšují vstupní investici, je projekt ziskový (čistá současná hodnota investice je větší než nula a vnitřní výnosové procento je vyšší než diskontní sazba základní metoda pro vyhodnocení investičního záměru)
Metoda finanční mezery, finanční analýza Možné varianty: Diskontované provozní finanční toky jsou vyšší než vstupní investice projekt je samofinancovatelný, nemá nárok na dotaci Diskontované provozní příjmy převyšují diskontované provozní výdaje, ale nedosahují výše vstupní investice projekt není samofinancovatelný, ale generuje příjem, který z části podílí na financování dané investice, tj. požadovaná výše dotace musí být odpovídajícím způsobem snížena ( na základě výpočtu FM) Diskontované provozní příjmy jsou nižší než diskontované provozní výdaje, projekt negeneruje čistý příjem, dotace může být poskytnuta v plné výši, v tomto případě je však důležitá finanční udržitelnost projektu
Finanční mezera (finanční analýza) základní postupy Finanční analýza musí být zpracována PŘÍRŮSTKOVÝM ZPŮSOBEM Tj. příjmy a náklady projektu (investiční varianta)musí být vztaženy k variantě toku příjmů a nákladů, pokud by projekt nebyl realizován (nulová varianta) - výsledkem je rozdílová varianta POZOR, ne vždy varianta bez projektu ( tj. projekt by nebyl realizován nulová varianta) znamená nulové příjmy a náklady Např. rekonstrukce objektů, kde probíhala i před realizací projektu činnost generující příjmy a náklady
Finanční mezera (finanční analýza) základní postupy Uvažují se pouze peněžní toky, tj. nezahrnují se účetní nepeněžní položky (odpisy, rezervy) Je třeba jednoznačně uvést, zda jsou finanční toky vyčísleny v nominální hodnotě (zohledněn vliv inflace), nebo v reálné podobě ve stálých cenách, stejná metoda i pro diskontní sazbu
Vstupní veličiny finanční analýzy Celkové investiční náklady Reinvestice Celkové provozní náklady Provozní příjmy Zůstatková hodnota investice (Zdroje financování) Referenční období
Vstupní veličiny finanční analýzy Reinvestice Výměna zařízení krátkodobé životnosti v průběhu dalších let Při výpočtu finanční mezery se zahrnují do provozních nákladů
Vstupní veličiny finanční analýzy Celkové investiční náklady zahrnují výdaje investičního i neinvestičního charakteru Zpravidla v prvních letech realizace projektu Mohou zahrnovat i náklady na reinvestice (při výpočtu finanční mezery) jsou však tyto náklady zahrnuty do provozních nákladů) Pokud je ke spolufinancování způsobilá jen část investičních nákladů, budou čisté příjmy při výpočtu finanční mezery alokovány na poměrném základě na způsobilou a nezpůsobilou část investičních nákladů
Vstupní veličiny finanční analýzy Celkové provozní náklady Přímé výrobní náklady Spotřeba materiálu, služeb Personál Údržba Energie Administrativa Nelze zahrnovat odpisy, rezervy Daně pouze při výpočtu finanční udržitelnosti
Vstupní veličiny finanční analýzy Příjmy Příjmy vzniklé během realizace Příjmy vznikající během referenčního období Jiné peněžní příjmy se nezahrnují do výpočtu finanční mezery Nezahrnuje se DPH ani spotřební daně Příklady příjmy za školení, vstupné, nájemné, poplatky hrazené přímo uživateli Příjmem je i zůstatková hodnota investice (viz dále)
Vstupní veličiny finanční analýzy Příjmy Pokud dojde k prodeji výstupu projektu v průběhu referenčního období, je příjem z prodeje považován za příjem dle čl. 55. Dojde li z důvodu tohoto prodeje i k navýšení čistých příjmů, je nutné provést přepočet finanční mezery, a tedy i poskytnuté výše dotace Přepočet se provede nejpozději k datu 31.03.2017
Vstupní veličiny finanční analýzy Příjmy Při tvorbě finanční analýzy je třeba zohlednit úspory provozních nákladů vytvářené projektem. Tyto úspory je možné ignorovat, pokud jsou vyváženy odpovídajícím snížením provozních dotací Tj. dojde-li realizací projektu ke snížení původních provozních nákladů (na jejichž krytí byla vyplácena dotace) bez odpovídajícího snížení provozních dotací, musí být rozdíl ve výši dotací a provozních výdajů zahrnut do příjmů projektu.
Vstupní veličiny finanční analýzy Zůstatková hodnota investice Není rozhodujícím faktorem při rozhodování o tom, zda projekt generuje příjmy dle čl. 55 Pokud projekt negeneruje příjmy dle čl. 55, nemůže být do této kategorie zařazen jen z důvodu vysoké zůstatkové hodnoty Pokud projekt generuje příjmy dle čl. 55, ale provozní výdaje jsou vyšší, avšak při zohlednění zůstatkové hodnoty budou celkové čisté příjmy kladné, ani v tomto případě nedochází ke krácení dotace dle čl. 55
Vstupní veličiny finanční analýzy Zůstatková hodnota investice Zůstatková tržní hodnota fixního majetku, pokud by měl být prodán na konci referenčního období po odečtení pasiv Zůstatková hodnota na základě ekonomických / účetních odpisů (obvykle se liší od účetních odpisů) Čistá současná hodnota peněžních toků v letech zbývající životnosti projektu ROP SČ pouze varianta NPV
Vstupní veličiny finanční analýzy Referenční období Délka referenčního období pro jednotlivá odvětví určuje řídící orgán Navrhovatel projektu může zdůvodnit přijetí specifického časového horizontu na základě specifických charakteristik projektu Referenční časové horizonty Energetika 15 25 let, voda a životní prostředí 30 let, přístavy a letiště 25 let, silnice 25 30 let, průmysl 10 let, další služby 15 let
Výpočet finanční mezery DEE = DIC-DNR=FG DEE diskontované způsobilé výdaje DIC diskontované investiční náklady DNR diskontované čisté příjmy FG finanční mezera Zohledňuje se rozdílový čistý příjem rozdíl mezi příjmy a provozními náklady dvou projektových scénářů (s projektem a bez projektu)
Výpočet finanční mezery příklad výpočtu Ukazatel Označení veličiny Výpočet Částka Diskontované investiční náklady DIC 92 517 006,80 Diskontované čisté příjmy DNR 8 520 247,61 Koeficient finanční mezery k (DIC- DNR)/DIC 0,91 Způsobilé výdaje EC 80 000 000,00 Jiné peněžní příjmy JPP 1 000 000,00 Způsobilé výdaje snížené o jiné peněžní příjmy Způsobilé výdaje připadající na FM(modifikovaný základ pro výpočet dotace EC JPP EC-JPP 79 000 000,00 DA k*ec JPP 71 724 585,63 Maximální míra spolufinancování p 85 % Výše dotace p*da 60 965 897,78
Finanční mezera provozovatel infrastruktury odlišný od vlastníka Vstupy pro výpočet finanční mezery jsou zpracovávány z hlediska vlastníka infrastruktury žadatele Pokud je provozovatel infastruktury odlišný, je nutné vstupy vyčíslit v konsolidované podobě finanční analýzy Z definice příjmů dle čl. 55 vyplývá, že příjem, který musí být vstupem pro finanční mezeru, je příjem provozovatele Příjmy vlastníka v podobě nájmu nejsou rozhodující, protože v rámci konsolidace jsou vynulovány jako náklad provozovatele
Přepočet finanční mezery Pokud monitorování projektu odhalí významné rozdíly mezi předem odhadnutými čistými příjmy při předložení projektové žádosti a realizovanými čistými příjmy, musí dojít k přepočtu finanční mezery a vrácení odpovídající části dotace Úroveň odchylky odpovídající významnému rozdílu je 10% rozdíl ve finanční mezeře Tento postup je aplikován i v případě nových, dříve nezohledněných zdrojů příjmů
Příjmy neodhadnutelné předem Výše příjmů je závislá na výši poplatků a na po poptávce po dané službě Možnost odhadnout příjmy předem je dána faktory, které výši poplatků a úroveň poptávky ovlivňují U projektů, kde nelze příjmy objektivně odhadnout předem, musí být čisté příjmy vytvořené daným projektem do 5 let od ukončení projektu odečteny od způsobilých výdajů, finálním datem je však 31.03.2017 Tyto čisté příjmy jsou vraceny v poměrné výši k poskytnuté dotaci na projekt. Např. dotace 85 %, tj. vrací se 85 % evidovaných příjmů vytvořených do 5 let od ukončení projektu
Jiné peněžní příjmy Nejedná se o formu poplatků přímo hrazených uživateli Typicky např. sankce a smluvní pokuty vyplývající ze Smluv o dílo U projektů generujících příjmy dle čl. 55 je nutné sledovat a vykazovat i jiné peněžní příjmy, které se přímo odečítají od způsobilých výdajů (ROP SČ u projektů registrovaných po 01.06.2011) Jiné peněžní příjmy je možné zohlednit již v Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Jiné peněžní příjmy Jsou-li jiné peněžní příjmy zohledněny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, je příjemce povinen je vykazovat i v žádostech o platbu, a to buď v alikvotní či skutečné výši. Pokud budou vykazovány ve skutečné výši a dojde k odchylce od JPP v Rozhodnutí: Budou-li skutečné JPP nižší, příjemce nemá nárok na navýšení dotace Budou-li skutečné JPP vyšší, o toto navýšení se poníží způsobilé výdaje a tím i dotace
Jiné peněžní příjmy Není-li možné JPP objektivně odhadnout při předložení žádosti o poskytnutí dotace, vykáže se jejich skutečná výše v nejbližší žádosti o platbu. Tím dojde ke snížení způsobilých výdajů a výše dotace až v době realizace projektu Jiné peněžní příjmy vytvořené v době udržitelnosti je příjemce povinen monitorovat po dobu udržitelnosti, nejdéle však do 31.03.2017 JPP se vrací formou vratky, a to v poměru financování, v jakém byla proplacena dotace
Jiné peněžní příjmy Jedná-li se o projekt, která negeneruje příjmy dle čl. 55, ale generuje jiné peněžní příjmy, je v gesci ŘO, zda bude příjemce povinen tyto JPP sledovat, vykazovat a odečítat od způsobilých výdajů, případně určit, pro jaké druhy JPP bude tato povinnost stanovena.
Monitoring příjmů Povinnost evidovat příjmy na samostatném účtu projektu, pouze do provedení poslední platby vztahující se k projektu viz PPŽP, kapitola IV.1.2 Povinnost evidovat příjmy projektu v účetnictví i v době udržitelnosti projektu Příjemce v době udržitelnosti účetně odděluje transakce vztahujících se k provozu investice (analytiky, hospodářská střediska, zakázka) Z účetních údajů musí být zřejmé, že je jedná o příjem/výdaj vztahující se k provozu investice více Metodické vysvětlení č. 2/2013
Monitoring příjmů Příjmy jsou sledovány v následujících fázích realizace projektu: Před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace - do Benefitu jsou zadávány hodnoty vypočtené na základě finanční mezery, výši podpory určenou na základě výpočtu FM schvaluje ŘO a uvádí ji v Rozhodnutí Vytváří-li projekt příjmy dle čl. 55 již v průběhu realizace projektu, je příjemce povinen skutečnou výši těchto příjmů průběžně dokládat při podání žádosti o platbu
Monitoring příjmů Po ukončení realizace projektu musí být monitorovány: U projektů s odhadnutelnými příjmy předem je konečným datem pro monitoring příjmů předložení dokumentů k závěrečné platbě (daného OP), tj. 31.03.2017. Příjmy jsou monitorovány prostřednictvím MZU, dojde-li k výraznému překročení původně odhadovaných hodnot nebo ke vzniku nových druhů příjmů - musí dojít k přepočtení finanční mezery U projektů, jejichž příjmy nelze odhadnout předem, budou příjmy monitorovány v ročních intervalech prostřednictvím MZU Bude-li na základě poskytnutých údajů zjištěno, že projekt vytvořil příjmy, které nebyly při určení výše dotace zohledněny, bude adekvátní část dotace vymáhána zpět
Monitoring příjmů Povinnou přílohou závěrečné monitorovací zprávy (předkládané spolu se závěrečnou Zjednodušenou žádostí o platbu) bude Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy, který vychází z přílohy předložené při podání Žádosti Předběžný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy.
Monitoring příjmů Příloha Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy zpřesňuje výši čistých příjmů v průběhu realizace projektu, aktualizuje odhad čistých příjmů v průběhu referenčního období a kalkuluje s aktuální výší způsobilých výdajů projektu. FM s ohledem na zjištěné skutečnosti upraví výši částky uvedené v závěrečné monitorovací zprávě a závěrečné Zjednodušené žádosti o platbu, příp. požádá příjemce o vrácení finančních prostředků, které převýší hodnotu částky uvedené v závěrečné monitorovací zprávě a závěrečné Zjednodušené žádosti o platbu.
Monitoring příjmů Výpočet bude doložen přehledem čistých příjmů projektu získaných v rámci realizace projektu a předpokládanou výší čistých příjmů, které projekt vytvoří po dobu referenčního období. Příjemce má povinnost po dobu referenčního období evidovat příjmy a výdaje přímo spojené s projektem v souladu zejména se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcími předpisy.
Monitoring příjmů v době udržitelnosti V době udržitelnosti projektu příjemce příjmy vykazuje v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udržitelnosti projektu. Příjemce je dále povinen sledovat výši příjmů projektu od ukončení doby udržitelnosti projektu až do doby uzavření operačního programu (o uzavření programu bude příjemce informován pracovníky ÚRR). V tomto období nepodává příjemce žádné monitorovací zprávy, je však povinen kontaktovat manažery ORPP v případě, že by nastal důvod pro přepočet příjmů projektu (viz dále).
Finanční část MZU Příjmy projektu dle čl. 55: (Skutečné) Příjmy a výdaje projektu za monitorované období: A Příjmy projektu dle čl. 55 Obecného nařízení (druh příjmu, částka) B Provozní výdaje projektu (druh příjmu, částka) Čisté příjmy projektu (A-B) Kumulativní příjmy a výdaje od zahájení projektu C Kumulativní příjmy projektu dle čl. 55 Obecného nařízení*(druh příjmu, částka) D Kumulativní provozní výdaje projektu (druh příjmu, částka) Kumulativní čisté příjmy projektu (C-D)
Finanční část MZU Pokud jsou (skutečné) kumulativní příjmy projektu vyšší o 10 a více % nežli plánované kumulativní příjmy projektu, přiložte přílohu Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy. Přílohu přiložte vždy, pokud se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu o zajištění udržitelnosti projektu.
Finanční část MZU Jiné peněžní příjmy projektu Není relevantní pro projekty, které nevytváří příjmy dle čl. 55 pro projekty, u kterých provozní výdaje převyšují příjmy podle čl. 55 Obecného nařízení*. Jiné peněžní příjmy projektu za monitorované období: (druh příjmu, částka) Kumulativní jiné peněžní příjmy projektu od zahájení projektu (druh příjmu, částka) Plánované jiné peněžní příjmy projektu (od zahájení projektu po konec monitorovaného období):
Děkujeme za pozornost.
Dotazy Případně písemně na seminare@mmr.cz http://www.strukturalni-fondy.cz/jak-na-fondy