Epidemiologie KVO Rizikové faktory

Podobné dokumenty
asné trendy rizikových faktorů KVO

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Arteriální hypertenze

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ - NOVELIZACE Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Diagnostika a léčba dyslipidémií. J. Piťha 2014

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Státní zdravotní ústav Praha

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ - NOVELIZACE Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Preventivní kardiologie 2017

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Prevence kardiovaskulárních onemocnění

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

Klinický případ sekce 1 Kardiologie a metabolismus

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Antitrombotická léčba u rizikových skupin nemocných

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Cor Vasa 2000; 42: K

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

AKS konzervativně STEMI AKS (včetně trombózy stentu) AKS + CHRI AKS + diabetes mellitus

Kardiovaskulární nemoci: epidemiologie, etiologie, prevence

Jak vyšetřit pacienta před zavedením a při léčbě PCSK9 inhibitory?

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

Stejně jako antibiotika

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Kardiovaskulární rehabilitace

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD.

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

INTERHEART. Rozsáhlá mezinárodní standardizovaná studie případů a kontrol

Pro koho nová antikoagulancia?

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

Nekuřácká nemocnice stojí to za to? Martin Matoulek 3. Interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

NOVÁ DIETOLOGICKÁ DOPORUČENÍ: SKUTEČNE NĚCO NOVÉHO? Jan Piťha Bratislava, NÚSCH,

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Chronické formy ICHS. Stanislav Šimek

Máte potíže se srdcem?

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Dieta antisklerotická a u kardiovaskulárních onemocnění. Výuka VŠCHT,říjen 2007

Antitromboticka le c ba u akutni ch korona rni ch syndromu v roce Vladimi r Por i zka, KK IKEM Den otevr ených dver i 8.9.

Akutní vaskulární příhody jsou nadále nejčastějšími příčinami úmrtí v ČR

Současná dobrá i špatná dietní doporučení. J. Piťha, T. Starnovská

HODNOCENÍ A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA KARDIOVASKULÁRNÍHO ONEMOCNĚNÍ U ŽEN STRUČNÝ PRŮVODCE PRO GYNEKOLOGY

Terapie Akutních Koronárních Syndromů

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Úloha C-reaktivního proteinu v aterogenezi studie JUPITER z jiného pohledu

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

Transkript:

Epidemiologie KVO Rizikové faktory Renata Cífková Centrum KV prevence 1. LF UK a TN II. interní klinika 1. LF UK a VFN

Standardizovaná úmrtnost podle příčin Česká republika 2013 Muži Ženy 30,2 % 43,1 % 27,0 % 46,8 % 26,7 % 26,2 % KVO Malignita Jiné

Stadia aterosklerózy Grundy SM, Slide Atlas of Lipid Disorders, 1991

Standardizovaná úmrtnost/100 000 Česká republika 1985-2013 Muži - všechny příčiny - KVO - ICHS - CMP 1985 2013 % p 1581 844 436 250 892 385 218 69-43,6-54,4-50,0-72,4 < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001 Ženy - všechny příčiny - KVO - ICHS - CMP 944 548 223 202 534 251 128 54-43,4-54,2-42,6-73,3 < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001

Očekávaná délka života při narození 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1997 2000 2005 2007 2011 2012-2013 Muži 67,1 67,7 68,9 70,5 71,7 72,9 73,7 74,7 75,2 Ženy 74,1 74,8 75,8 77,5 78,4 79,1 79,9 80,7 81,1

KV riziko v evropských zemích země s nízkým rizikem země s vysokým rizikem země s velmi vysokým rizikem

Životní styl a charakteristiky spojené se zvýšeným rizikem KVO Životní styl (životospráva) Stravovací zvyklosti (strava bohatá na kalorie, saturované tuky a cholesterol) Kouření Nízká fyzická aktivita Nadměrná konzumace alkoholu Biochemické nebo fyziologické charakteristiky (modifikovatelné) Hypertenze Zvýšený celkový (LDL) cholesterol Snížený HDL-cholesterol Zvýšené triglyceridy Zvýšená glykémie/diabetes Nadváha/obezita Trombogenní faktory Markery chronického zánětu Osobní charakteristiky (nemodifikovatelné) Věk Pohlaví Předčasný výskyt KVO v rodině KVO v anamnéze Genetické markery

10-year risk of CHD events (%) The relationship of plasma total cholesterol level To 10-year risk of CHD events 30 25 20 15 10 5 Males, smoking SBP 160 mmhg Females, smoking SBP 160 mmhg Males, no other RF Females, no other RF 0 5 6 7 8 Plasma total cholesterol mmol/l

Estimated 10 Yr. Rate (%) Incidence of CHD in 42-year-old adults; Framingham Heart Study 1972-1984 50 40 Men Women 42.5 40.2 30 20 18.4 23.3 21.4 10 0 3.9 2 5.2 2.8 7.5 4.3 12 7.4 12.2 Cholesterol HDL-C SBP Cigarettes Diabetes LVH 200 45 120 no no no 240 45 120 no no no 240 35 120 no no no 240 35 160 no no no 240 35 160 yes no no 240 35 160 yes yes no 240 35 160 yes yes yes

Faktory ovlivňující úmrtnost na ICHS rizikové faktory léčebná péče incidence ICHS letalita úmrtnost na ICHS

Příčiny poklesu úmrtnosti na ICHS IMPACT Česká republika, 1985 2007 43 52 4 Cor Vasa 2014;56: e169-e189

Evropská doporučení prevence kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi Cíl Prevence invalidity a předčasného úmrtí na KVO úpravou životosprávy, ovlivněním RF KVO a event. preventivním užíváním některých léků

Priority a cíle prevence KVO 1. Velmi vysoké riziko 2. Vysoké riziko 3. Středně vysoké riziko 4. Nízké riziko

Velmi vysoké riziko Priority a cíle prevence KVO Osoby s prokázaným KVO pomocí invazivních nebo neinvazivních vyšetřovacích metod (SKG, izotopové zobrazovací metody, zátěžové echo, sono karotických tepen průkaz plátu), po IM, po ACS, po koronární revaskularizaci (PCI, CABG); po revask. výkonech na jiných tepnách, po ischemické CMP, s ICHDK.

Velmi vysoké riziko Priority a cíle prevence KVO diabetici (1. nebo 2. typu) s jedním nebo více RF nebo se subklinickým orgánovým poškozením (např. mikroalbuminurie 30-300 mg/24 h) osoby se závažným chronickým renálním onemocněním (GF < 30 ml/min/1,73 m 2 ) osoby s celkovým KV rizikem podle tabulek SCORE 10 %.

Priority a cíle prevence KVO Vysoké riziko osoby s výrazně zvýšenými hodnotami izolovaných RF (celkový cholesterol 8 mmol/l, LDL cholesterol 6 mmol/l, TK 180/110 mm Hg) diabetes mellitus (1. nebo 2. typu) bez RF KVO nebo bez subklinického orgánového poškození středně závažné renální onemocnění (GF 30-59 ml/min/1,73 m 2 ) osoby s celkovým KV rizikem podle tabulek SCORE 5 % a < 10 %

Priority a cíle prevence KVO Středně vysoké riziko osoby s celkovým kardiovaskulárním rizikem podle tabulek SCORE 1 % a < 5 % Nízké riziko osoby s celkovým kardiovaskulárním rizikem podle tabulek SCORE < 1 %

ESC/EAS guidelines cílové hodnoty LDL-C Riziková skupina Cílové hodnoty Class Level Velmi vysoké riziko: KVO, DM2 s vysokým rizikem DM 1 s org. postižením, střední až těžké CKD riziko SCORE 10% LDL-C < 1,8 mmol/l a/nebo 50% LDL-C při nemožnosti dosáhnout cíle I A Vysoké riziko: riziko SCORE 5 a <10%, Výrazně zvýšená hodnota jednotlivých RF DM2 bez dalších RF LDL-C < 2,5 mmol/l I A Střední riziko Riziko SCORE 1 a < 5% LDL-C < 3,0 mmol/l I A

Stanovení celkového KV rizika Celkové KV riziko má zásadní důležitost, protože: KVO mají multifaktoriální příčinu Rizikové faktory působí synergicky Lékaři se zabývají pacienty, ne izolovanými rizikovými faktory

Kouření Kouření je silný a nezávislý RF rozvoje KVO, kterého je třeba se vyvarovat (třída I, úroveň B) Pasivní kouření zvyšuje riziko rozvoje KVO, kterého je třeba se vyvarovat (třída I, úroveň B) Nutnost nabádat mladé lidi, aby nezačínali kouřit (třída I, úroveň C) Všem kuřákům je třeba poskytnout poradenství, aby zanechali kouření (třída I, úroveň A)

Zanechání kouření Ptát se: systematicky vyhledávat všechny kuřáky Pátrat: stanovit stupeň kuřákovy závislosti a jeho odhodlání zanechat kouření Poradit: kuřáky nabádat, aby zanechali kouření Pomáhat: strategie zanechání kouření (psychologické poradenství, nikotinové náhražky, farmakol.léčba) Připravit: harmonogram

Dotaz: Kouří (užívá tabák v jiné podobě?) ANO NE (nevykouřil nikdy 100 a více cigaret nebo 12 a více měsíců od poslední cigarety) Dokumentujte užívání tabáku: od kolika let jaký tabákový výrobek kolik cigaret POCHVALTE Jasně doporučte přestat kouřit CHCE (cca do měsíce) NECHCE MOTIVUJTE Pozvěte na kontroly především v prvních týdnech Abstinuje: podpořte v nekuřáctví zdůrazněte význam abstinence KOUŘÍ CHCE NECHCE Opakujte relevantní intervenci včetně zvážení vyšších dávek a delšího trvání farmakoterapie

Výživová doporučení nasycené mastné kyseliny < 10 % celkového energetického příjmu trans-(nenasycené) mastné kyseliny: co nejméně, ideálně ne ve zpracovaných potravinách a < 1 % celkového energetického příjmu z přírodních zdrojů < 5 g soli za den 30 45 g vlákniny za den z celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny 200 g ovoce za den (2 3 porce) 200 g zeleniny za den (2 3 porce)

Výživová doporučení (pokr.) ryby minimálně 2x týdně (z toho jednou týdně může být konzumována olejnatá ryba, např. sardinky, herinek, ančovičky, losos, pstruh, makrela nebo tuňák) alkoholické nápoje muži < 20 g (2 nápoje) ženy < 10 g (1 nápoj) energetický příjem k dosažení BMI < 25 kg/m 2 žádné potravinové doplňky

Vyšetřit blízké příbuzné: nemocných s předčasným KVO Cíle prevence KVO v klinické praxi (muži < 55 roků, ženy < 65 roků) osob s podezřením na familiární dyslipidemii asymptomatických jedinců se zvláště vysokým KV rizikem

Project SCORE Předpovídá riziko fatálních kardiovaskulárních příhod Je založen na 12 studiích evropských kohort 205 178 osob; 2,7 milionů osoboroků sledování Je založen na hodnotách celkového cholesterolu nebo na poměru celkový cholesterol/hdl cholesterol Vypočítané riziko je nutno u diabetiků násobit dvěma pro muže a čtyřmi pro ženy Vysoké riziko 5% Je k dispozici v elektronické podobě: SCORECARD

Low CVD risk regions, risk based on total cholesterol Low CVD

Použití barevných tabulek KV rizika Diagram pro nízké riziko lze používat v Belgii, Francii, Řecku, Itálii, Lucembursku, Španělsku, Švýcarsku a Portugalsku; diagram pro vysoké riziko by měl být používán v ostatních evropských zemích. Ke stanovení celkového desetiletého rizika úmrtí na KVO se vyhledá tabulka podle pohlaví, kuřáckých zvyklostí a věku. V tabulce se vyhledá políčko nejbližší k STK (mm Hg) a celkovému cholesterolu mmol/l. Účinek vystavení rizikovým faktorům v průběhu života je patrné při postupu do horní části tabulky. Lze použít při poradenství mladým lidem. Jedinci s nízkým rizikem by si měli udržet toto nízké riziko. Jedinci s rizikem > 5% a nebo ti, kteří toto riziko dosáhnou ve středním věku by měli být pečlivě sledováni. K vyjádření relativního rizika lze porovnat rizikovou kategorii s nekuřáky téhož věku a pohlaví, s krevním tlakem < 140/90 mm Hg a celkovým cholesterolem < 5 mmol/l. Diagram lze použít k vyjádření poklesu rizika modifikací RF (např. zanechání kouření nebo ovlivnění ost. RF

Stanovení KV rizika Celkové KV riziko může být vyšší, než vyplývá z tabulky: U osob blížících se svým věkem k horní hranici dané věkové kategorie U asymptomatických jedinců s dokumentovanou preklinickou aterosklerózou (CT scan, sonografie) U jedinců s výraznou rodinnou zátěží předčasné manifestace KVO U jedinců s nízkou koncentrací HDL-cholesterolu, zvýšenou koncentrací triglyceridů, porušenou glukózovou tolerancí a se zvýšenými koncentracemi CRP, fibrinogenu, homocysteinu, apo B, nebo Lp(a) U jedinců s obezitou a nízkou fyzickou aktivitou

Desetileté riziko úmrtí na KVO pro českou populaci

Desetileté riziko úmrtí na KVO pro českou populaci

Kardiovaskulární věk ŽENY 15% % a více %-14 % 10-14% 5-9% 3-4% 2% 1% <1% MUŽI Nekuřačky Kuřačky Nekuřáci Kuřáci Věk Riziko tohoto 40letého kuřáka s rizikovými faktory je stejné (3 %) jako riziko 60letého muže s ideálním rizikovým profilem jeho kardiovaskulární věk je tedy 60 Celkový cholesterol (mmol/l)

ESC/EAS guidelines cílové hodnoty LDL-C Riziková skupina Cílové hodnoty Class Level Velmi vysoké riziko: KVO, DM2 s vysokým rizikem DM 1 s org. postižením, střední až těžké CKD riziko SCORE 10% LDL-C < 1,8 mmol/l a/nebo 50% LDL-C při nemožnosti dosáhnout cíle I A Vysoké riziko: riziko SCORE 5 a <10%, Výrazně zvýšená hodnota jednotlivých RF DM2 bez dalších RF LDL-C < 2,5 mmol/l I A Střední riziko Riziko SCORE 1 a < 5% LDL-C < 3,0 mmol/l I A

7-year incidence rate of myocardial infarction Incidence of Myocardial Infarction % 60 50 40 in Diabetics p < 0.001 45.0 30 20 p < 0.001 18.8 20.2 10 0 3.5 No DM, no MI No DM, MI DM, no MI DM, MI N Engl J Med 1998; 339:229-34

The Fifth Joint Task Force: Doporučení pro léčbu diabetiků Ukazatel Cíl Class Level Grade HbA1c pro prevenci KVO <53 mmol/mol <5,3% IFCC I A Strong HbA1c <48 mmol/mol IIb B při čerstvě dg. DM <4,8% IFCC Vyhnout se hypoglykémiím a exces. váhy, Individální přístup (cíle i výběr léků) I B Strong Metformin - lék první volby pokud tolerován a není kontraindikován IIa B Strong

PREVENTIVNÍ FARMAKOTERAPIE Protidestičková léčba: ASA: 75-325 mg snižuje celkovou a KV mortalitu, nefatální reinfarkty, nefatální CMP u pacientů s NAP, AMI, CMP, TIA nebo s jinou manifestací cévního postižení 75-150 mg méně NÚ clopidogrel: 75 mg snižuje composite end-points u pacientů s akutní ICHS, NAP, IM bez elevace ST méně NÚ

PREVENTIVNÍ FARMAKOTERAPIE Profit z léčby ASA narůstá s rizikem KVO Celkové riziko KVO > 5 % ASA (TK < 140/90 mmhg)

Database: 6 trials with a total of 95,456 individuals; 3 trials included only men, 1 included only women and 2 included both sexes Conclusions Aspirin reduced the risk of ischemic stroke in women and MI in men. Aspirin significantly increased the risk of bleeding to a similar degree in both sexes JAMA 2006;295:306313

Conclusions A clear benefit of aspirin in the primary prevention of major CV events in people with diabetes remains unproved. Sex may be an important effect modifier. Toxicity is to be explored further. BMJ 2009;339:b4531 doi: 10.1136/bmj.b4531

Postavení antiagregační léčby ASA (nebo jiná antiagregační léčba) nejsou v primární prevenci paušálně doporučovány, protože zvýšené riziko krvácení není vyváženo výraznějším přínosem. U pacientů s hypertenzí bez anamnézy KVO by ASA měla být zvažována pouze v případě snížení GF či v případě vysokého KV rizika Rovněž u diabetiků bez KVO nemáme k dispozici jednoznačný důkaz pro přínos z podávání ASA; lze individuálně zvážit u pacientů s vysokým rizikem Pokud k léčbě ASA přistoupíme, je stále nutno zvažovat riziko krvácení (zejména do GIT)

Antiagregační léčba doporučení pro ICHS V akutní fázi ACS a po následujících 12 měs. je doporučována duální protidestičková léčba (ticagrelor/ prasugrel + ASA), pokud není KI (vysoké riziko krvácení) Clopidogrel (600 mg nasycovací dávka, dále 75 mg denně) je doporučován pacientům, kteří nemohou dostat ticagrelor nebo prasugrel V chronické fázi (> 12 měsíců po IM) se doporučuje pouze podávání ASA Class Level Grade I B Strong I A Strong I A Strong

Antiagregační léčba doporučení pro prevenci CMP U pacientů s TIA nekardioembolického původu nebo po ischemické CMP: ASA + dipyridamol nebo clopidogrel samotný Class Level Grade I A Strong U pacientů s TIA nekardioembolického původu nebo po ischemické CMP, kteří netolerují dipyridamol nebo clopidogrel: ASA samotná I A Strong

BETABLOKÁTORY u všech nemocných s ICHS, pokud nejsou KI ovlivnění AP, ischemie snížení TK < 140/90 mmhg po IM srdeční selhání alternativa: verapamil u pacientů po IM bez průkazu srdečního selhání

INHIBITORY ACE u pacientů s projevy srd. selhání, dysfunkcí LK krátkodobé studie v akutní fázi IM prokázaly snížení úmrtí 1.den léčby přínos z léčby ACEI prokázán u nemocných > 55 let s vysokým KV rizikem (HOPE) u nemocných se stabilní ICHS bez zřejmého srdečního selhání (EUROPA)

Cardiovascular events (%) HOPE Study 20 Placebo 15 10 p < 0.001 Ramipril 5 0 0 1 2 3 4 5 years

HOPE Study Incidence of Other Outcomes Outcome Ramipril Placebo RR (%) (%) (95 % CI) HF 9.0 11.5 0.77 (0.67-0.87)*** Cardiac arrest 0.8 1.3 0.62 (0.41-0.94)* Worsening angina 23.8 26.2 0.89 (0.82-0.96)** New diagnosis of DM 3.6 5.4 0.66 (0.51-0.85)*** Unstable angina 3.8 3.9 0.97 (0.79-1.19) with ECG changes

ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBA není indikována u všech nemocných s ICHS je indikována u nemocných s vysokým rizikem trombembolických komplikací rozsáhlý IM přední stěny aneurysma LK, trombus paroxysmální tachyarytmie chronické srdeční selhání trombembolické projevy v anamnéze