Tématické okruhy k magisterské státní závěrečné zkoušce z matematiky s didaktikou pro 2. stupeň ZŠ

Podobné dokumenty
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Maturitní témata z matematiky

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

CZ 1.07/1.1.32/

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Maturitní témata profilová část

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

Témata ke státní závěrečné zkoušce z matematiky ARITMETIKA

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

Maturitní témata od 2013

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Maturitní témata z matematiky

Učitelství 2. stupně ZŠ tématické plány předmětů matematika

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

TEMATICKÝ PLÁN. září říjen

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků

Učitelství 1. stupně ZŠ tématické plány předmětů matematika

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

SBÍRKA ÚLOH I. Základní poznatky Teorie množin. Kniha Kapitola Podkapitola Opakování ze ZŠ Co se hodí si zapamatovat. Přírozená čísla.

Maturitní zkouška z matematiky (v profilové části) Informace o zkoušce, hodnocení zkoušky, povolené pomůcky a požadavky

MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik

Maturitní okruhy z matematiky ve školním roce 2010/2011

Požadavky znalostí ke státní bakalářské zkoušce

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro nástavbové studium. varianta B 6 celkových týd.

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Témata absolventského klání z matematiky :

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

Cvičení z matematiky - volitelný předmět

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Matematika - 6. ročník Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby desetinná čísla. - zobrazení na číselné ose

Číslo hodiny. Označení materiálu. 1. Mnohočleny. 25. Zlomky. 26. Opakování učiva 7. ročníku. 27. Druhá mocnina, odmocnina, Pythagorova věta

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem)

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 8.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem)

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule.

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět: MATEMATIKA Ročník: 6.

Vyučovací předmět: CVIČENÍ Z MATEMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu.

Tabulace učebního plánu

POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY Seminář z matematiky Mgr. Dana Rauchová

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu matematika

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 7.

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k )

Vzdělávací obor matematika

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

- čte a zapisuje desetinná čísla MDV kritické čtení a - zaokrouhluje, porovnává. - aritmetický průměr

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

V tomto předmětu se využívá stejných výchovných a vzdělávacích strategií jako v předmětu Matematika. Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor

Matematika Název Ročník Autor

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

- vyučuje se: v 6. a 8. ročníku 4 hodiny týdně v 7. a 9. ročníku 5 hodin týdně - je realizována v rámci vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

6.06. Matematika - MAT

Změna týdenní hodinové dotace v 1. ročníku v předmětu matematika. původní dotace 3 hodiny týdně, nově 4 hodiny týdně

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

MOCNINY A ODMOCNINY. Standardy: M M PYTHAGOROVA VĚTA. Standardy: M M

Planimetrie 2. část, Funkce, Goniometrie. PC a dataprojektor, učebnice. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky

Vzdělávací předmět: Seminář z matematiky. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.10.

Matematika. 6. ročník. Číslo a proměnná. desetinná čísla (využití LEGO EV3) číselný výraz. zaokrouhlování desetinných čísel. (využití LEGO EV3)

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Základy aritmetiky a algebry II

MATEMATIKA - 7.ročník - prof. Hejný

Transkript:

Tématické okruhy k magisterské státní závěrečné zkoušce z matematiky s didaktikou pro 2. stupeň ZŠ Státní závěrečná magisterská zkouška v navazujícím magisterském studiu učitelství matematiky pro ZŠ je pouze ústní. Student si vylosuje z každého níže uvedeného oddílu jednu otázku (na přípravu každé otázky bude cca 15 minut): Matematická analýza Algebra Geometrie, teorie množin Didaktika matematiky Při zkoušce bude studentovi zadáno z prvních třech oddílů jen hlavní téma (je zde tučným fontem). Uvedené detailní požadavky slouží jen jako vodítko při vašem studiu. Nelze je v žádném případě brát jako dogma. Očekává se vlastní přístup k tomu, co všechno a jakým způsobem lze v souvislosti s jednotlivými tématy zmínit. Důraz se klade zejména na souvislosti mezi tématy, přičemž zde nemáme na mysli jen témata jednoho oboru. Je žádoucí ilustrovat teorii vhodnými příklady (a protipříklady). Velmi vítány jsou motivační úvahy pro diskutované pojmy. Pokuste se i o intuitivní pohled na některá témata; dále o využití či interpretaci pojmů optikou žáka ZŠ či SŠ. V rámci zkoušky z didaktiky matematiky si student k otázce vylosuje jeden příklad, který se vztahuje k dané problematice. 1

Matematická analýza 1. Reálné funkce jedné i více reálných proměnných Definice funkce. Vlastnosti funkcí (monotonie, omezenost, konvexita, skládání, inverze atd., ale i např. spojitost a chování v ryzím okolí bodu). Grafy funkcí a jejich transformace. Využití řezů rovinami u grafů funkce více proměnných. Vyšetřování vlastností (včetně vyšetřování průběhu funkce, hledání extrému, což zahrnuje i využití diferenciálního počtu). Základní elementární funkce. Elementární funkce. Alternativní možnosti definice některých elementárních funkcí (pomocí integrálů jednodušších funkcí, mocninných řad, diferenciálních rovnic diskutujte takto např. logaritmus, sinus a exponenciálu) atd. 2. Limita funkce jedné i více proměnných a limita posloupnosti Definice limity. Pojem (ryzího) okolí. Intuitivní chápání limity a popis pomocí vhodného obrázku, výpočet, vlastnosti. Kde všude jsme limity potkali/využili (definice spojitosti, definice derivace, asymptoty, limitní přechod u integrálních součtů s nulovou posloupností dělení či zavedení Jordanovy míry, definice nevlastních integrálů, součty a konvergence/divergence nekonečných řad definice i kritéria, poloměr konvergence, hromadný bod, limita superior, limita inferior) atd. 3. Derivace Derivace funkce jedné proměnné. Parciální derivace. Geometrická a fyzikální motivace či interpretace. Vlastnosti, výpočet, vztahy s jinými pojmy (např. se spojitostí). Kde všude jsme derivaci potkali/využili (extrémy, průběh funkce, L Hospitalovo pravidlo, tečna, tečná rovina, věty o střední hodnotě lze je využít mj. při odhadech, diferenciál, Taylorův polynom, funkční řady, primitivní funkce, diferenciální rovnice) atd. 4. Neurčitý integrál Definice. Geometrická interpretace. Vlastnosti. Metody výpočtu (vč. zmínky o použití různých triků využitelných nejen zde, jako např. přičtení nuly, vynásobení jedničkou, rozklad na parciální zlomky, goniometrické identity, doplnění na čtverec). Kde všude jsme neurčitý integrál potkali/využili (Riemannův integrál, diferenciální rovnice předveďte metodu řešení na nějakém konkrétním typu diferenciální rovnice, funkční posloupnosti a řady). Zdůvodnění některých typických integračních postupů (např. linearita, per partes, substituce) atd. 5. Riemannův integrál Motivace, konstrukce, vlastnosti, výpočet. Souvislost s neurčitým integrálem, souvislosti s nekonečnými řadami, souvislost s Jordanovou mírou. Využití v geometrii a příp. ve fyzice (rozumět myšlence odvozování příslušných vzorců, např. jak dostaneme integrální součty při hledání objemu rotačního tělesa aj.). Přibližný výpočet integrálů (mocninné řady nebo s použitím myšlenek z konstrukce). Alternativní způsob zavedení některých funkcí (integrál jako funkce horní meze) atd. Nevlastní integrály. 6. Posloupnosti a řady Číselné i funkční posloupnosti. Číselné i funkční řady. Vlastnosti, limita, součet, speciální a významné typy posloupností či řad. Bodová vs. stejnoměrná konvergence 2

(přenášení vlastností funkcí na limitní funkci či součet funkční řady). Souvislost řad s určitými integrály. Alternativní způsob zavedení některých funkcí (mocninné řady). Aplikace (aproximace funkcí, přibližný výpočet funkčních hodnot, přibližný výpočet integrálů) atd. 7. Aplikace diferenciálního a integrálního počtu Vyšetřování vlastností funkcí (monotonie, konvexita aj.). Extremální úlohy (vč. slovních úloh a jejich převedení do řeči matematiky). Geometrie (tečna, tečná rovina, obsah, objem, délka křivky, povrch, ale třeba i určování vzdáleností). Aproximace funkce, přibližný výpočet funkčních hodnot. Modelování pomocí diferenciálních rovnic (fyzika, biologie aj.) rovnice lineární, separovatelné, 1. i 2. řádu atd. 3

Algebra 1. Binární relace a jejich vlastnosti Kartézský součin, binární relace, vlastnosti relací, grafy binárních relací. Relace zobrazení, uspořádání, ekvivalence, příklady těchto relací. 2. Algebraické struktury s jednou a dvěma operacemi Pojem binární algebraické operace, vlastnosti, algebraické struktury s jednou operací (grupoid, pologrupa, grupa) a jejich homomorfismy. Algebraické struktury se dvěma operacemi (polokruh, okruh, obor integrity, těleso) a jejich homomorfismy. 3. Vektorové prostory, lineární zobrazení. Podprostory vektorového prostoru. Lineární kombinace vektorů, lineární závislost a nezávislost vektoru. Báze a dimenze vektorového prostoru. Souřadnice vektorů v dané bázi. Věta o dimenzi součtu a průniku podprostorů. Lineární zobrazení vektorových prostorů. Lineární transformace a její matice. Hodnost a defekt lineární transformace. Konjugované (podobné) matice. Vlastní vektory a vlastní hodnoty lineární transformace. 4. Matice a determinanty, soustavy lineárních rovnic Typ matice, algebra matic, okruh matic nad tělesem reálných čísel, hodnost matice, inverzní matice. Determinanty, rozvoj determinantu podle řádu či sloupce (Laplaceova věta). Homogenní a nehomogenní soustavy lineárních rovnic a jejich řešitelnost, Frobeniova věta. Metody řešení. 5. Eukleidovský vektorový prostor Definice skalárního součinu a jeho vlastnosti. Velikost vektorů, Cauchyova-Bunjakovského nerovnost. Odchylka vektorů, Gramův Schmidtův ortogonalizační proces. Ortogonální zobrazení, ortogonální transformace. 6. Polynomy, řešení algebraických rovnic Definice polynomu, operace s polynomy. Kořeny polynomů, rozklad polynomů, největší společný dělitel a nejmenší společný násobek polynomů. Základní věta algebry. Algebraické rovnice a jejich řešení. Binomické a reciproké rovnice. Polynomy více proměnných, symetrické polynomy. 7. Konstrukce číselných oborů Peanova aritmetika přirozených čísel. Vnoření polookruhu přirozených čísel do okruhu celých čísel. Vnoření okruhu celých čísel do tělesa racionálních čísel. Pojem řezu v množině, druhy řezů. Řezy v množině racionálních čísel. Iracionální čísla, jejich sčítání a násobení. Vnoření tělesa racionálních čísel do tělesa reálných čísel. Rozšíření tělesa reálných čísel na těleso komplexních čísel. Operace s komplexními čísly. Uspořádání číselných oborů. 4

Geometrie, teorie množin 1. Klasická konstrukční geometrie Axiómy eukleidovské geometrie (axiómy a postuláty Eukleidovy a Hilbertovy). Eukleidovské konstrukce a sestrojitelné veličiny (geometrická algebra, charakterizace sestrojitelných veličin). Klasické konstrukční úlohy a využití geometrických zobrazení při jejich řešení (např. kvadratura obecného mnohoúhelníku, konstrukce pravidelných mnohoúhelníků, dotykové úlohy). 2. Zobrazovací metody Středová a rovnoběžná promítání, vlastnosti a přehled zobrazovacích metod (volná promítání, Mongeovo promítání, axonometrie, perspektiva). Zobrazení základních těles (pravidelná tělesa, obecné hranoly, kužely apod.). Základní polohové a metrické úlohy (např. průnik přímky a roviny, vzdálenosti bodů, konstrukce řezů). 3. Afinní a projektivní geometrie Obecný afinní a projektivní prostor (motivace projektivního rozšíření, algebraické definice). Pojmy incidence, uspořádání a rovnoběžnosti. Vzájemné polohy podprostorů (incidence, různoběžnost, resp. rovnoběžnost, mimoběžnost). Konstrukce a analytická vyjádření (např. průniky a součty podprostorů, příčky). Využití lineární algebry při řešení základních úloh (soustavy lineárních rovnic, determinanty). 4. Eukleidovská geometrie Obecný eukleidovský prostor (klasický vs. algebraický přístup). Pojem shodnosti. Kolmost, vzdálenost a odchylka podprostorů, objemy rovnoběžnostěnů (definice v rovině a v prostoru a jejich zobecnění). Konstrukce a analytická vyjádření (např. kolmé podprostory, osy). Využití lineární algebry při řešení základních úloh (determinanty, skalární, vnější a vektorový součin). 5. Geometrická zobrazení Shodná, podobná, afinní, projektivní a konformní zobrazení (definice, vlastnosti a analytická vyjádření). Základní zobrazení a jejich skládání, transformační grupy (zejména pro transformace v rovině). Užití při řešení geometrických úloh (např. u Apollóniových úloh nebo řezů těles). 6. Množiny a kardinální čísla Ekvivalentní množiny a jejich mohutnost. Definice kardinálního čísla, součet, součin a mocnina kardinálních čísel. Spočetné a nespočetné množiny, mohutnost kontinua. Uspořádání kardinálních čísel, Cantorova Bernsteinova věta. Budování přirozených čísel jako čísel kardinálních. 7. Uspořádané množiny a ordinální čísla Uspořádané a dobře uspořádané množiny. Ordinální typy, ordinální čísla a jejich aritmetika. Uspořádání ordinálních čísel. Budování přirozených čísel jako čísel ordinálních. 5

Didaktika matematiky 1. Individuální přístup k žákům, zájmová činnost v matematice Vzdělávání žáků vzhledem k jejich specifickým vzdělávacím potřebám. Péče o žáky s problémy v matematice, vzdělávání žáků s poruchami učení, vzdělávání žáků talentovaných. Matematické soutěže, zájmová činnost. 2. Obsah kurzu školské aritmetiky. Posupné rozšiřování číselného oboru (čísla přirozená, celá, racionální) Přirozená čísla, jejich zavedení na základní škole. Numerace, operace s přirozenými čísly, vlastnosti operací. Čísla celá, zlomky, čísla racionální, numerace, operace. 3. Elementární teorie čísel, dělitelnost v oboru přirozených čísel. Využití induktivních a deduktivních metod na základní škole Metody určování nejmenšího společného násobku a největšího společného dělitele daných přirozených čísel, kritéria dělitelnosti a jejich důkazy. Prvočísla, čísla složená. Řešení diofantických rovnic prvního stupně. 4. Číselné obory. Intuitivní zavedení reálných čísel na základní škole. Mocniny a odmocniny Možnosti zavedení reálných čísel na základní škole. Iracionální čísla vyskytující se na základní škole. Pravidla pro počítání s mocninami a odmocninami. Geometrické konstrukce algebraických výrazů. 5. Základní pojmy finanční matematiky Procentový počet, jednoduché a složené úrokování. Možnosti využití skupinové a projektové výuky v tématu finanční gramotnost. 6. Matematická úloha a její řešení Metody řešení matematických úloh: experiment, aritmetické řešení, algebraické řešení. Význam geometrického znázornění při rozboru úlohy. Analytická a syntetická metoda při řešení slovních úloh. 7. Vytváření představ a pojmů v matematice Zavádění základních pojmů v matematice: Axiomy, definice, věty, důkazy matematických vět. Formulace matematických vět a jejich ověřování na základní škole. Příklady chybných definic. 8. Rovnice a nerovnice ve školské matematice. Lineární rovnice a nerovnice, soustavy lineárních rovnic, neurčité rovnice Způsoby řešení lineárních rovnic a nerovnic, soustav lineárních rovnic a neurčitých rovnic na základní škole. Ekvivalentní úpravy rovnic a nerovnic. 9. Rovnice. Kvadratická rovnice, rovnice s neznámou ve jmenovateli Druhy kvadratických rovnic. Určení kořenů kvadratické rovnice. Vietovy vzorce. Ekvivalentní a důsledkové úpravy. 10. Elementární funkce v učivu matematiky základní školy Lineární funkce, funkce nepřímá úměrnost. Využití metod zobecňování a abstrakce při vyvozování pojmu lineární funkce. Způsoby zadání funkcí. Vlastnosti funkcí. 6

11. Kvadratická funkce. Funkce racionální lomená Metodika zavedení kvadratické funkce. Funkce racionální lomená. Zakreslení grafu. Vlastnosti funkcí. Mezipředmětové vztahy využití v příkladech z fyziky. 12. Goniometrické funkce Využití podobnosti pro zavedení goniometrických funkcí v intervalu. Goniometrické funkce v intervalu. Jednotková kružnice. Vlastnosti goniometrických funkcí. 13. Planimetrie v kurzu školské matematiky Přístupy k zavádění planimetrických pojmů na základní škole. Úhel, trojúhelník, čtyřúhelník, kružnice, kruh. Vlastnosti těchto útvarů. Axiomatická výstavba geometrie. 14. Konstrukční úlohy v kurzu školské matematiky Základní geometrické konstrukce. Fáze řešení konstrukční úlohy. Řešení konstrukčních úloh s využitím základních vět o určenosti útvarů, množin bodů s danou vlastností, geometrických zobrazení. Konstrukce algebraických výrazů. 15. Geometrická zobrazení v kurzu školské matematiky Shodná zobrazení: osová souměrnost, středová souměrnost, rotace, translace. Podobná zobrazení: podobnost, stejnolehlost. Využití metod manipulativních činností k vyvození jednotlivých zobrazení. 16. Stereometrie na základní škole Postupné zavádění pojmů manipulativní činností. Rozvíjení prostorové představivosti. Mnohostěny, rotační tělesa. Pravidelná tělesa. 17. Míry geometrických útvarů Délka úsečky, obvod a obsah rovinného geometrického útvaru. Povrch a objem tělesa, odvození vztahů. 18. Elementární kombinatorické úlohy a jejich využití v učivu matematiky 2. stupně ZŠ. Prvky teorie grafů a jejich využití Úlohy k rozvoji kombinatorického myšlení na základní škole. Využívané kombinatorické pojmy. Hledání kostry grafu, jednotažky. 19. Pravděpodobnost a statistika ve školské matematice Základní pojmy matematické statistiky. Rozvoj pravděpodobnostního myšlení. Možnosti využití projektové výuky a mezipředmětových vztahů. 20. Historie matematiky, možnosti využití historických poznámek k motivaci učiva Historická období ve vývoji matematiky, významné výsledky. Významní filozofové a matematikové. 21. Kurikulární dokumenty pro výuku matematiky na ZŠ Vývoj vyučování matematice v českých zemích. Osnovy matematiky, standardy, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Porovnání osnov a RVP. 7