BANKOVNICTVÍ II (ANEB UROBOROS PŘICHÁZÍ) Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012
Obsah 1. 2. 3. 4. Regulace bank a stavebních spořitelen Banky během globální krize Současné trendy v bankovnictví Závěr 20 září 2012 Bankovnictví II 2
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Trocha opakování: globální politická governance overnance PRINCIPÁL AGENTI PRINCIPALŮV CÍL Regulace Zdroj: Petr Teplý (2010)
1. Regulace bank a stavebních spořitelen a k tomu ještě neefektivní regulace finančních trhů (nejen) díky politikům
1. Regulace bank a stavebních spořitelen UROBOROS pro regulaci, změnu klimatu a krize = krátkozraké myšlení vede k dlouhodobým negativním důsledkům 5
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Kdo zaplatí tuto krátkozrakost? Politici Firmy Regulátor Krátkodobé cíle (volební cyklus) Maximalizace zisku Absence osobní zodpovědnosti Zaplatí to daňový poplatník! Zdroj: Petr Teplý (2011) 6
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Dá se toto efektivně regulovat??? Zdroj: Clifford Chance (2010) 7
1. Regulace bank a stavebních spořitelen A co na to Regulatorní Hydra? (Gödelův toerém neúplnosti) 8
1. Regulace bank a stavebních spořitelen a tohle je regulatorní (sur)realita ( Lučanův bludný kruh regulace ) Inovace Motivace Expanze Regulace Krize Zdroj: Petr Teplý na základě Ján Lučan (2011): Právní aspekty finančních trhů 9
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Inovace jako důsledek regulace Regulation Q (USA, 1930 ) Regulace Původní záměr Limit na úroky z bankovních depo Nezamýšlený důsledek Vznik peněžních fondů (MMF) Big Bang (USA, VB, 1970 ) Liberalizace toku kapitálu Steroidy pro investiční banky (IPOs...) Basel I+II Vyšší stabilita bank AAA-sekuritizace,realitní (globálně, 1990 ) boom Regulace podílových fondů (USA, 1990 ) Volcker s rule on proprietary trading (USA, 2010 ) Basel III (globálně, 2010 ) Vyšší stabilita PF (zákaz krátkých prodejů) Vyšší stabilita bank Vyšší stabilita bank Vznik hedžových fondů hedžové fondy systémové riziko Nové bankovně-pojistné produkty Zdroj: Petr Teplý podle The Economist 28/1/2010 10
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Reakce na krizi = nové instituce bojují staré války! Zdroj: Hampl (2011) 11
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Mission impossible efektivní regulace Víme, že nadměrná regulace přináší náklady, ale jak jsou vysoké? Také víme, že nedostatečná regulace může způsobit krizi, což je pozorovatelné až ex-post! Optimální regulace = umění vybalancovat neměřitelné oproti neznámému Opakující se (regulatorní) krize Zdroj: Petr Teplý na základě Cooley, Walter (2010) 12
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Jak regulovat finanční trhy? Regulace je potřeba, ale JAK??? Ďábel je v detailu! 13
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Jak regulovat finanční trhy? MAC otázky v regulaci Materiality Accountibility Credibility?Dává daná regulace smysl? Proč nedává smysl regulace private equity a hedžových fondů??? Zdroj: Šinka,Teplý (2011). (Non)sense of private equity reagulation, SCIPAP 14
1. Regulace bank a stavebních spořitelen A jak se vyvíjí bankovní regulace? 1988 Basel I 1996 Tržní riziko 2007 Basel II 2009 Basel 2.5 2010 Basel III Úvěrové riziko Úvěrové & tržní riziko Úvěrové & tržní & operační riziko Úvěrové & tržní & operační & likviditní riziko Pohádka o opětovném pokusu a omylu Zdroj: Petr Teplý (2011) 15
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Dva cíle Basel I 1) Zajistit stabilitu (bezpečnost a zdraví) mezinárodního bankovního systému 2) Eliminovat konkurenční výhodu některých zemí (jako Japonsko) plynoucích z implicitních státních garancí v případě jejich bankrotu Zdroj: BIS, Lall (2011) 16
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Oba cíle Basel I nedodrženy! 1) Vyšší nestabilita mezinárodního bankovního systému (méně kapitálu!) 2) Regulace zvýhodňovala velké mezinárodní banky (snížení konkurence!) 17
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Všechny tři cíle Basel II nedodrženy! 1) Vyšší nestabilita mezinárodního bankovního systému (méně kapitálu!) 2) Regulace zvýhodňovala velké mezinárodní banky (snížení konkurence!) 3) Interní bankovní modely (A-IRB) založené na špatných předpokladech rizika špatně ohodnotily resp. zvýšily! 18
1. Úvod (nejen) do regulace Paralela Basel II a nekuřácké komise Tabákové společnosti dodají (asymetrické) informace netransparentní komisi, která má rozhodnout o. zákazu kouření! A jak to asi dopadne???? 19
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Kritika Basel II (Teplý et al., 2007) 1.sklon k procykličnosti; 2.absence explicitní implementace dalších rizik; 3.přílišné užívání externích ratingů; 4.nadměrná předpisová základna; 5.obtížná kvantifikace operačního rizika; 6.velká výzva pro regulátory. Zdroj: Petr Teplý et. al (2007): Implications of the New Basel Capital Accord for European Banks, E+M Economics and Management
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Tři cíle Basel III 1)Zlepšit stabilitu bankovního systému plynoucí z finanční a ekonomické krize 2) Zlepšit risk management a governance 3) Posílení transparentnosti a informační otevřenosti bank Zdroj: BIS (2010) 21
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Kapitál banky podle CRD IV a Basel III Zdroj: Sůvová,H. (2012): Systémové riziko, systémové instituce a kapitálové polštáře 22
1. Regulace bank a stavebních spořitelen PetrTeplý v 2021: Výsledky Basel III Všechny tři cíle Basel II nedodrženy! 1) Vyšší nestabilita (finanční/likviditní krize v 2016) 2) Selhání risk management modelů (nerealistický stress testing v bankách EU/US) 3) Nižší transparentnost bank (vysoce sofistikované a netransparentní produkty v oblasti likvidity/propojení se Solvency II) Zdroj: Petr Teplý (2011) 23
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Přímé a nepřímé dopady na banky v ČR spíše než na retailové produkty bude mít Basel III dopady na bankovní produkty v oblasti financování zahraničního obchodu (trade finance) Zdroj: Mejstřík & Teplý (2011) podle ČBA (2010) 24
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Proč selže Basel III? Úspěch Selhání Zdroj: Petr Teplý (2011) 25
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Další regulatorní selhání: Krize likvidity 1) Basel II: subprime krize v 2008 2) Basel II: sovereign krize v 2010+ 3) Basel III: likviditní krize v 2016??? Zdroj: Petr Teplý (2012) 26
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Likviditní krize: maturity mismatching bank a pojišťoven jak z toho ven? Inovace?! Zdroj: Oliver Wyman (2012) 27
1. Regulace bank a stavebních spořitelen 5Gs efektivní ektivní regulace 1) Garance silného dozoru (silný a nezávislý) 2) Garance mezinárodní koordinace 3) Garance risk mgmt (jednoduché ukazatele, stress testing, analýza scénářů atd.) 4) Garance krizové řízení banky (krizový scénář a závět banky, rekapitalizace, zákon o bankrotu etc.) 5) Garance osobní zodpovědnosti (regulátora, hráčů na trhu, politiků ) Je toto dosažitelné? Ne, pouze salámová taktika... -> Mission impossible efektivní regulace! Zdroj: Petr Teplý podle Dewatripont, Rochet & Tirole (2010) 28
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Pozor na navrhované změny! Český finanční sektor (včetně stavebních spořitelen) je stabilní, nicméně operuje v prostředí zvýšené nejistoty světových finančních trhů (pozor na neuvážené zásahy do fungujícího systému!) Nutnost postupovat obezřetně důležitost zpracování Hodnocení dopadů regulace (RIA),ale ve finále rozhodují politici podle specifických preferencí Poučení z okolních zemí Německo: Riesterova reforma Rakousko: úvěry na vzdělání Slovensko: zavedení účelovosti vyvolalo téměř kolaps místních spořitelen a bylo později zrušeno 29
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Současný trend v bankovnictví = back to basics (návrat k základům) Sbírat vklady a poskytovat úvěry to přesně dělají stavební spořitelny! Lze toto narušit? Ano, novou regulací či reformou. 30
1. Regulace bank a stavebních spořitelen Neoddělené účetnictví bank? Další UBS? Miliardové ztráty v Barings, SoGe, UBS = selhání kontrolních mechanismů při monitoringu obchodování s deriváty přes pákový efekt (= rizikový business) Problém švýcarských bank = financování rizikových aktivit (např. derivátů) levnými depozity Stavební spoření bez odděleného účetnictví bank -> teoreticky by pak mohly z vkladů účastníků stavebního spoření financovat rizikové aktivity (spotřebitelské úvěry i deriváty) -> vyšší riziko produktu stavebního spoření 31
1. Regulace bank a stavebních spořitelen SS = účelové spořitelny pro specifické životní události/adekvátní regulace 1) Spoření na stáří 2) Spoření na nadstandardní zdravotní služby 3) Spoření na studium 4) Spoření na období nezaměstnanosti 32
Obsah 1. 2. 3. 4. Regulace bank a stavebních spořitelen Banky během globální krize Současné trendy v bankovnictví Závěr 20 září 2012 Bankovnictví III 33
4. Banky během globální krize...pokles/nedostatek kapitálu bankv USA a VB Zdroj: Economist (2011) 34
4. Banky během globální krize...implikující vysokou páku/zadluženost bank Zdroj: BOE (2010), data za rok 2007 35
4. Banky během globální krize Globální krize v 2007-20092009 ukázala (dočasné) důsledky planety Ponzi pro banky 36
4. Banky během globální krize Pokles hodnoty bank (1/2009 vs 7/2007) 37
4. Banky během globální krize místo krachu ale zestátnění bank Znárodňování bank v US, UK, GER, BEL, SUI 38
% HDP 70 60 50 40 30 20 10 0 4. Banky během globální krize vysoké náklady na záchranu finančních institucí v EU 171,2 Veřejné intervence do bankovního sektoru (% HDP v roce 2009) 30.5 28.6 30 20.0 12.5 10.9 10.6 10.5 8.8 8.4 6.9 6.7 5.2 4.5 3.9 3.3 2.7 0.1 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 IE BE UK NL EA-16 EU-27 DE AT LU LV FR SI DK EL ES PT HU IT BG CZ EE CY LT MT PL RO SK FI 70 60 50 40 20 10 Kapitálové injekce (poskytnuté) Garance na bankovní závazky (poskytnuté) Odkup špatných aktiv + podpora likvidity bank (realizované) Zdroj: Petr Teplý podle Evropské komise (2011) 39
4. 4. Banky během globální krize plynoucí z objemu bankovních aktiv převyšujícího HDP 100% HDP Zdroj: Evropská komise (2011) 40
4. Banky během globální krize a implikující vysoké náklady na záchrany bank z kapes daňových poplatníků % HD DP 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 40,6 Podpora finančního sektoru a její návratnost (% HDP v roce 2011) 14,0 13,2 Irsko Nizozemí Německo Velká Británie 6,7 5,8 5,7 5,1 3,0 Řecko Belgie USA Španělsko Přímá podpora (levá osa, v % HDP) Návratnost podpory (pravá osa, v %) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Petr Teplý podle Evropská komise (2011) a MMF (2011) 41
4. Banky během globální krize Jinými slovy: banky vrací úder státům a finančním institucím - Ponzi pokračuje Zdroj: BIS (2012)
Obsah 1. 2. 3. 4. Regulace bank a stavebních spořitelen Banky během globální krize Současné trendy v bankovnictví Závěr 20 září 2012 Bankovnictví III 43
3.Současné trendy v bankovnictví Co banky čeká a nemine? 1) Krize tu byly, jsou a budou (podobně jako banky) 2) Globální výzvy nejen pro banky 3) Banky včera, dnes a zítra 4) Současné výzvy bank v Evropě 44
3. Současné trendy v bankovnictví Bankroty států byly, jsou a budou 45
3.Současné trendy v bankovnictví Globální výzvy - co banky čeká a nemine? 1) Oddlužení jednotlivců; 2) Rostoucí míra regulace; 3) Konec éry bezrizikových státních dlužníků; 4) Konec období poklesu úrokových sazeb; 5) Stárnutí populace penzijní reforma/ss; 6) Divergenční proces mezi ekonomickým růstem rozvinutých a rozvíjejících se zemí Zdroj: Černohorský, Teplý (2011) 46
3.Současné trendy v bankovnictví Budoucnost eurozóny je poměrně jasná Zdroj:The Economist (2012) 47
3.Současné trendy v bankovnictví Co banky čeká a nemine? 1) Krize tu byly, jsou a budou (podobně jako banky) 2) Globální výzvy nejen pro banky 3) Banky včera, dnes a zítra 4) Současné výzvy bank v Evropě 48
3.Současné trendy v bankovnictví Pokles významu západoevropských bank jak v objemu aktiv tak i v zisku mezi 2007 a 2011! Zdroj:The Banker (2012) 49
3. Současné trendy v bankovnictví TOP 20 bank v 1990 (Tier 1 kapitál) Zdroj:The Banker (2011) 50
3. Současné trendy v bankovnictví TOP 20 bank v 2000 0 (Tier 1 kapitál) Zdroj:The Banker (2011) 51
3. Současné trendy v bankovnictví TOP bank 20 v 2010 (Tier 1 kapitál) Zdroj:The Banker (2011) 52
3.Současné trendy v bankovnictví TOP banky 1990-2030 (Tier 1 kapitál) Zdroj:The Banker (2011) 53
3.Současné trendy v bankovnictví Současné výzvy bank v Evropě 1) Korporátní klienti si mohou půjčit na trhu za méně než jejich banky; 2) Držení vládních dluhů je rizikové; 3) Krátkodobé peníze poskytují zejména centrální banky; 4) Nová regulace významně ovlivňuje investiční bankovnictví; 5) Platební systémy pod konkurenčním tlakem mobilních operátorů. aneb dobře pro banky už bylo Zdroj:The Banker (2012) 54
Obsah 1. 2. 3. 4. Regulace bank a stavebních spořitelen Banky během globální krize Současné trendy v bankovnictví Závěr 20 září 2012 Bankovnictví III 55
4. Závěr Co říci závěrem? 1) Gödelova Regulatorní Hydra (regulace je z definice neúplná), zbývá salámová taktika krátkodobá neúplná řešení typu Uroboros! 2) Basel III nezabrání dalším krizím, právě naopak! 3) Nárůst významu bank BRICs/TIMBI 4) Banky se budou muset adaptovat na nové podmínky 5) Stejně ale vše zaplatí průměrný daňový poplatník resp. klient 56
Diskuse Děkuji za pozornost. Nějaké otázky nejen na téma Uroboros? 57
Užitečné zdroje I 58
Užitečné zdroje II 59
Kontakt Dr. Petr Teplý Senior Lecturer Institute of Economic Studies Faculty of Social Sciences Charles University Opletalova 26 110 00 Prague Czech Republic Tel: +420 222 112 320 E-mail: teply@fsv.cuni.cz http://ies.fsv.cuni.cz 60